Ukrajinské drony znovu zaútočily na ropovod Družba, tvrdí ukrajinský velitel
Vážení čtenáři, tuto online reportáž uzavíráme. Dění okolo války na Ukrajině sledujeme nadále zde.
Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 55 dronů, z nichž 46 zneškodnila obrana, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 67 ukrajinských dronů během noci a ráno.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes ráno na Facebooku informoval, že dodávky ropy do Maďarska ropovodem Družba jsou opět pozastavené.
"V noci jsme dostali zprávu o novém útoku na ropovod Družba na rusko-běloruské hranici - již potřetí za krátkou dobu. Dodávky ropy do Maďarska jsou opět zastaveny!" napsal Szijjártó.
Evropští vojáci by v případě vyslání na Ukrajinu určitě nezamířili na linii dotyku, kde přímo proti sobě stojí znepřátelené armády. Podle poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáše Pojara tam Ukrajinci žádné takové vojáky ani nechtějí, protože vědí, že by se na ně nemohli spolehnout.
Ukrajinské drony znovu zaútočily na ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě Ruska, uvedla dnes média s odvoláním na velitele ukrajinských sil bezpilotních systémů Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou Maďar.
Drony podle něj zasáhly přečerpávají stanici Uneča. Brovdi zveřejnil záběry požáru způsobeného podle něj náletem.
Ruské úřady se k tomu zatím nevyjádřily. Ale gubernátor Alexandr Bogomaz ještě ve čtvrtek pozdě večer informoval o sestřelení dvou ukrajinských dronů, aniž by způsobily škody, poznamenal server BBC News.
Zprávy z pátku 22. srpna.
Ukrajinec, který je podezřelý z podílu na odpálení plynovodů Nord Stream, v minulosti členem ukrajinské tajné služby SBU i armády, a to včetně elitního týmu, který v prvních měsících války s Ruskem bránil Kyjev a podílel se na protivzdušné obraně. Napsal to The Wall Street Journal. Podle listu vedl Serhij K. tým dvou vojáků a čtyř civilních potápěčů, které tajně naverbovala zvláštní ukrajinská vojenská jednotka, aby plynovody poškodili. K přepravě výbušniny k plynovodům podle prokuratury skupina sabotérů využila jachtu, která vyplula ze severoněmeckého přístavu Rostock. Pronajala si ji díky zfalšovaným dokumentům a pomocí prostředníků od německé firmy.
"Je velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, když nesmíte útočit na zemi útočníka. Je to jako ve sportu, kdy má tým fantastickou obranu, ale nesmí hrát v útoku… Stejné je to s Ukrajinou a Ruskem… Čekají nás zajímavé časy!!!" Takový vzkaz napsal ve čtvrtek odpoledne Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Nabízí Ukrajincům pomoc s údery na Rusko?
Podle premiéra je nutné hlavně obnovit ukrajinskou armádu. "Základní bezpečnostní záruka do budoucna pro celou Evropu je to, že znovu vybudujeme silnou ukrajinskou armádu, která bude představovat základní odstrašující sílu vůči Rusku," uvedl Fiala.
Aby Ukrajina chránila životy pěšáků, investuje ve velkém do pozemních robotů. Naposledy při čištění sektoru u Pokrovsku použila její 93. samostatná mechanizovaná brigáda roboty vybavené kulomety.
"Nemáme zatím žádný mír na Ukrajině. Nemáme dokonce ani zformulovánu cestu k němu, tu hledáme. A neznáme tedy podobu toho, jakým způsobem by třeba byla konstruována případná mezinárodní mise," řekl dnes Fiala.
Prezident Petr Pavel řekl, že pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze.
Otázka případné účasti Česka v mírových jednotkách na Ukrajině je předčasná. Mír na Ukrajině zatím není a není jasné ani to, jak by eventuální mezinárodní mírová mise vypadala. Novinářům to dnes na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zásadní bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je podle něj znovuvybudování silné ukrajinské armády, která by odstrašila Rusko.
Mezi úterkem a dneškem podle zdroje Reuters o zmíněných plánech ve Washingtonu jednali představitelé obrany USA, Francie, Německa, Itálie a Spojeného království. Ukrajinu a její evropské spojence povzbudil Trumpův slib na pondělním summitu v Bílém domě, že Kyjevu poskytne bezpečnostní záruky, avšak mnoho otázek zůstává nezodpovězeno.
Američtí vojenští velitelé spolu s partnery z několika evropských států připravili možnosti vojenské pomoci Ukrajině, které se chystají představit poradcům pro národní bezpečnost ve svých zemích. S odkazem na nejmenovaného amerického činitele to dnes napsala agentura Reuters.
Bělorusko zvažuje cesty, jak efektivně zvýšit výrobu raket a jak vybavit své raketové systémy jadernými hlavicemi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf běloruské bezpečnostní rady. Bělorusko je blízkým spojencem Ruska a ve středu dalo najevo, že usiluje o posílení vojenské spolupráce s Íránem.
"Dynamika vojenských hrozeb a podstatný nárůst vojenských výdajů našich západních sousedů nás nutí stále věnovat bedlivou pozornost otázce obranných schopností Běloruska, Ruska a naší unie," citoval Reuters dnešní vyjádření běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Minsk musí modernizovat výrobu raket, řekl Lukašenko po jednání s dalšími běloruskými činiteli.
Litva zřídila do 1. října bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem v reakci na to, že litevský vzdušný prostor narušují cizí drony z tohoto směru. S odvoláním na dnešní vyjádření mluvčího litevského ministerstva obrany o tom informuje agentura Reuters.
"Toto opatření bylo přijato s ohledem na bezpečnostní situaci a hrozby pro společnost, včetně rizik pro civilní letectví v důsledku narušování vzdušného prostoru bezpilotními letadly," uvedl mluvčí.
Zdroj z ukrajinské prezidentské kanceláře agentuře Reuters řekl, že se k věci nemůže vyjádřit, protože není jasné, kdo byl zadržen. Dodal, že Ukrajina nadále odmítá, že by hrála jakoukoli roli v útocích na Nord Stream
Podle zdrojů italské agentury ANSA byl 49letý Ukrajinec v Itálii na dovolené s rodinou. Při kontrole dat, které hosté udávají při ubytování v hotelu, policie zjistila, že se jedná o mezinárodně hledaného muže. Zadržela jej pak v obci San Clemente nedaleko Rimini.
Německá ministryně spravedlnosti Stefanie Hubigová v příspěvku na síti X ocenila práci italských vyšetřovatelů a dodala, že je třeba výbuchy ze září 2022 vyšetřit, a proto je dobře, "že činíme pokrok".
Ermittlungserfolg der @GBA_b_BGH: Ein mutmaßlicher Drahtzieher der Sprengung der Nord Stream-Pipelines konnte ermittelt und festgenommen werden. Die Festnahme zeigt: Wir haben ausgezeichnete Ermittler in Deutschland, die auch schwierigste Herausforderungen bewältigen können. pic.twitter.com/XGtonXqWy4
— BMJV (@bmjv_bund) August 21, 2025
Italská policie zadržela Ukrajince, který je podezřelý z podílu na odpálení plynovodů Nord Stream v roce 2022. Informovalo o tom dnes německé generální státní zastupitelství, krok podle agentury Reuters potvrdila také italská strana. Muž označovaný jen jako Serhij K. byl podle něj na lodi, kterou před třemi lety ukrajinské komando použilo k poškození plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Podvodní potrubí měla přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
Podle generálního státního zastupitelství zadržela italská policie na německou žádost ukrajinského občana v noci na dnešek v provincii Rimini. Muž čelí podezření mimo jiné ze sabotáže, způsobení výbuchu a zničení stavby.
Členové iniciativy Kaputin vyvěsili dnes dopoledne z balkonu domu v ulici Milady Horákové na Letné v Praze několikametrový transparent s portréty ruského prezidenta Vladimira Putina a tří českých politiků: Andreje Babiše (ANO), Tomia Okamury (SPD) a Kateřiny Konečné (KSČM). Vedoucí skupiny Otakar van Gemund řekl, že tyto tři strany chtějí zastavit prozápadní směřování ČR a že vyvěšením transparentu chce iniciativa přimět lidi volit v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny jiná politická uskupení.
Iniciativa @Kaputin_Off, Letná, ulice Milady Horákové.
— Poslední skaut™ (@Posledniskaut) August 21, 2025
Skupina má v plánu transparent vyvěšovat v průběhu dnešního dne na nejrůznějších místech Prahy. V dalších dnech se přesune do jiných měst, například do Brna, České Lípy či Českých Budějovic.
(Foto ČTK/Vondrouš Roman) pic.twitter.com/1mwK4p7AbW
Některé ruské regiony a části Ukrajiny, které Rusko okupuje, hlásí nedostatek benzinu. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami přicházejí v době sezonního nárůstu poptávky a zvýšených ukrajinských útoků na ruské rafinerie, uvedla dnes agentura Reuters.
Rusko už koncem července zakázalo vývoz benzinu do zahraničí ve snaze zabránit jeho nedostatku na domácím trhu. Poptávka po pohonných hmotách je v této době zvýšená kvůli letnímu cestování a sklizni obilí.
Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 574 drony a 40 různými střelami. Podle agentury AP to byl třetí největší ruský vzdušný útok v tomto roce co do počtu vyslaných dronů a osmý největší, pokud se týká odpálených střel.
"Rusové tento útok provedli, jako by se vůbec nic neměnilo. Jakoby svět nevyvíjel žádné úsilí, aby tuto válku zastavil," napsal dnes Zelenskyj na telegramu ohledně nočního útoku drony.
Putin je podle Lavrova ochoten se setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, ruský ministr však zároveň zpochybnil Zelenského legitimitu k podpisu jakékoliv dohody.
Podle Reuters tím poukazoval na skutečnost, že Zelenskému měl prezidentský mandát skončit již v květnu 2024, ale vzhledem k probíhající válce a okupaci části ukrajinského území se nemohly konat nové volby.
Lavrov zároveň obvinil Ukrajinu, že nemá zájem o dohodu o trvalém míru, a poukázal na blíže neurčené vyjádření ukrajinských představitelů ohledně současné situace.
Případná přítomnost evropských vojáků na ukrajinském území je pro Rusko "zcela nepřijatelná", řekl podle agentury AFP Lavrov s tím, že to označil za "zahraniční intervenci".
Bylo to přitom Rusko, které 24. února 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu a její části ruští vojáci okupují, napadená země se od té doby se západní pomocí brání.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes obvinil evropské spojence Ukrajiny ze snahy podkopat údajný pokrok dosažený na americko-ruském summitu na Aljašce, kde v pátek prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin hovořili o možnostech ukončení války na Ukrajině.
Podle agentury Reuters vyjádřil znepokojení nad tím, že evropští lídři diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu bez zapojení Ruska.
"V případě, že bychom pomáhali i nějakým angažmá našich vojáků, tak bychom tak činili. V tuto chvíli je to ale předčasné, protože žádný takový požadavek zatím na stole není," uvedla Černochová.
"Rozhodně v tuto chvíli nikdo z nás nechce na Ukrajinu posílat vojáky, protože by to znamenalo eskalaci toho konfliktu," uvedla ministryně. Česko ale patří mezi státy, které by po nastolení příměří bylo připraveno projednat nasazení vojáků na Ukrajině, pokud by nehrozilo riskování jejich životů.
Česko podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) bude ochotno poslat vojáky na Ukrajinu v rámci mírových jednotek, zatím ale takový požadavek na stole není.
Reagovala tak na vyjádření prezidenta Petra Pavla pro ČTK, podle něhož by Česko mohlo a mělo být součástí mírových jednotek na Ukrajině, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze.
Italská policie zadržela Ukrajince, který je podezřelý z podílu na odpálení plynovodů Nord Stream v roce 2022. Informovalo o tom dnes německé generální státní zastupitelství.
Podle časopisu Der Spiegel byl muž označovaný jen jako Serhij K. na lodi, kterou použilo před třemi lety ukrajinské komando k poškození plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Podvodní potrubí měla přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
Zelenskyj se také vyjádřil k možné roli Číny coby součásti bezpečnostních garancí po Ukrajinu po ukončení války. Tuto možnost zmínil podle médií ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
"Za prvé, Čína nám od začátku nepomáhala tuto válku zastavit. Za druhé, Čína pomohla Rusku otevřením trhu s drony… Nepotřebujeme garanty, kteří nepomáhají Ukrajině a nepomáhali Ukrajině v době, kdy jsme to opravdu potřebovali," uvedl nyní Zelenskyj podle AFP.
"Švýcarsko, Rakousko - souhlasíme. Pro nás je Turecko součástí Evropy, zemí NATO. A nejsme proti," řekl k možným místům setkání ukrajinský prezident.
Maďarskou metropoli Budapešť, o které se v posledních dnech také hovoří jako o možném místu setkání, označil podle serveru Ukrajinska pravda za složitější možnost, protože Maďarsko se za ruské války proti Ukrajině staví proti podpoře napadené zemi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že by se mohl setkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, až jeho země bude mít bezpečnostní záruky, a jako možná místa setkání zmínil Švýcarsko, Rakousko nebo Turecko.
Napsala to dnes agentura AFP. Zelenskyj podle ní zároveň zdůraznil, že si nepřeje, aby Čína hrála roli v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, a odkázal se přitom na podporu Moskvy ze strany Pekingu.
"Do sedmi až deseti dnů bychom chtěli mít porozumění o architektuře bezpečnostních záruk. A na základě tohoto porozumění chceme uspořádat třístrannou schůzku také s americkým prezidentem Donaldem Trumpem," řekl médiím Zelenskyj podle AFP.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 574 drony a 40 různými střelami, protivzdušná obrana zničila 546 dronů a 31 střel, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že eviduje zásahy ruskými střelami a drony na jedenácti místech.
Podrobnosti k zasaženým lokacím neuvedlo. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 49 ukrajinských bezpilotních letounů, oznámilo mezitím ministerstvo obrany v Moskvě.
Ministr Sybiha na síti X ráno uvedl, že Rusko v noci použilo stovky dronů, nadzvukové a balistické rakety i střely s plochou dráhou letu k útokům na civilní a energetickou infrastrukturu.
"Jedna ze střel zasáhla velkého amerického výrobce elektroniky v našem nejzápadnějším regionu," napsal Sybiha s tím, že důsledkem byly škody a zranění.
Contrary to all efforts to end the war, Russia undertook a massive combined air strike on Ukraine overnight.
— Andrii Sybiha 🇺🇦 (@andrii_sybiha) August 21, 2025
Hundreds of drones, hypersonic, ballistic, and cruise missiles on civilian and energy infrastructure.
One of the missiles struck a major American electronics… pic.twitter.com/CTRoXpsk4y
Jeden člověk zemřel a dva utrpěli zranění v důsledku ruského dronového a raketového útoku na západoukrajinský Lvov.
Na sociálních sítích to podle serveru listu Ukrajinska pravda uvedli starosta města Andrij Sadovyj a oblastní šéf Maksym Kozyckyj. Dalších 12 osob bylo zraněno po ruském útoku na Mukačevo, na místě hasiči bojují s požárem, oznámila ráno tamní městská rada.
"Hlasitá noc ve Lvově. Nepřítel podnikl kombinovaný útok Šáhedy a raketami," uvedl na Telegramu Sadovyj. Tlaková vlna podle něj poškodila okna a střechy desítek budov v okolí.
Evropské země budou muset převzít "lví podíl" nákladů na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, prohlásil podle agentury Reuters v noci na dnešek americký viceprezident J. D. Vance.
"Nemyslím si, že bychom tu měli nést hlavní břemeno… Prezident (Donald Trump) určitě očekává, že hlavní roli zde bude hrát Evropa," řekl Vance ve vysílání stanice Fox News.
"Ať už to bude v jakékoli formě, Evropané budou muset převzít lví podíl tohoto břemene. Je to jejich kontinent, je to jejich bezpečnost a prezident se vyjádřil velmi jasně - budou tady muset zabrat," uvedl viceprezident.
K územním ústupkům v zájmu dohody na Ukrajině nejspíš dojde, ač jsou vlastně porušením mezinárodního práva, řekl prezident Petr Pavel.
Ústupky jsou podle něj odrazem reality na bojišti, a pokud nemá válka pokračovat další roky s množstvím obětí a materiálních škod, je menším zlem dočasná ztráta teritoria, uvedl v rozhovoru s ČTK.
Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Petr Pavel. Konkrétní zapojení bude podle něho záležet na podobě dohody.
"Nabízí se i taková myšlenka, že by vznikla podél linie dotyku, ať už bude dojednána jakákoliv, určitá demilitarizovaná zóna. Taková zóna by podléhala nejenom technickému, ale i fyzickému dohledu. Pravděpodobně by došlo i k určitému rozmístění mezinárodních sil," uvedl prezident.
Zprávy ze čtvrtka 21. srpna.
Ukrajina začala s partnery připravovat vojenskou složku příštích bezpečnostních záruk, které mají vyloučit opakování ruské agrese. Informoval o tom dnes na sociální síti šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak po prvním koordinačním jednání s poradci pro národní bezpečnost reprezentujícími Německo, Itálii, Francii, Británii, Finsko, Evropskou unii a Severoatlantickou alianci.
"Naše týmy, především armáda, již zahájily aktivní práci na vojenské složce bezpečnostních záruk. Vypracováváme také postup pro nezbytná opatření, pokud ruská strana bude válku nadále protahovat a poruší dohodu o bilaterální a třístranné schůzce lídrů," napsal Jermak. "Vše musí být velmi konkrétní a účinné, aby se zabránilo opakování agrese," zdůraznil.
Moskva se chystá zvyšovat daně a omezovat veřejné výdaje v civilních sektorech, aby byla schopna dál financovat vysoké náklady související s válkou na Ukrajině. Informuje o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské činitele a ekonomy.
Ruský prezident Vladimir Putin nedávno odmítl tvrzení, že válka na Ukrajině ničí ruskou ekonomiku. Schodek ruského rozpočtu se však zvyšuje, protože výdaje rostou, zatímco příjmy z prodeje ropy a plynu klesají, píše Reuters.
Rusko se kvůli vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku a objevují se varování před příchodem recese.
Vojenští představitelé Severoatlantické aliance na dnešní videokonferenci potvrdili podporu Ukrajině a shodli se, že prioritou je spravedlivý a trvalý mír, uvedl na síti X šéf Vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone. Dragone si pochvaloval "skvělou a upřímnou" diskuzi vojenských představitelů NATO. "Poděkoval jsem všem za jejich vždy proaktivní účast na těchto schůzkách: Jsme jednotní a tato jednota dnes byla skutečně patrná - jako vždy," podotkl.
"Prioritou je nadále spravedlivý, důvěryhodný a trvalý mír. Naše myšlenky zůstávají s odvážnými bratry a sestrami ve zbrani. Oceňujeme jejich neúnavnou odvahu při obraně vlasti," dodal.
Bližší podrobnosti o jednání zatím nejsou známé.
Great, candid discussion among #NATO Chiefs of Defence, today.
— Admiral Giuseppe CAVO DRAGONE - NATO CMC (@CMC_NATO) August 20, 2025
And excellent update on the security environment from our new SACEUR, his first with us.
I thanked everyone for their always proactive participation in these meetings: we are united, and that unity was truly… pic.twitter.com/O0UvCFyBPO
Tři civilisté přišli o život a čtyři utrpěli zranění při ruském ostřelování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámila ukrajinská prokuratura. Rusové v noci na dnešek také podnikli dronový útok na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny a podle prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhli distribuční centrum plynu. Na místě vznikl požár a jeden člověk byl zraněn. Ve městě Ochtyrka v Sumské oblasti bylo po útoku bezpilotních prostředků zraněno 14 lidí včetně tří dětí. Dronové útoky na cíle v Rusku v noci podnikla také Ukrajina.
Šéf Oděské oblasti Oleh Kiper uvedl, že ruský útok se odehrál v Izmajilu na hranicích s Rumunskem. Poškozen byl podle něj objekt infrastruktury a výrobní prostory. Zelenskyj později upřesnil, že šlo o stanici pro distribuci plynu v Oděské oblasti.
Last night, a drone strike on Okhtyrka in the Sumy region injured 14 people. A family with wounded children – 5 months, 4 years, and 6 years old – sought assistance after the attack. In Kostiantynivka, Donetsk region, a glide bomb strike damaged five apartment buildings, and at… pic.twitter.com/TWRPo4Po6F
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 20, 2025
Británie dnes uvalila sankce na osm subjektů a jednotlivců, které podle ní Rusko využívá k obcházení stávajících západních sankcí. Vedle pěti firem britské sankce dopadnou také na tři osoby, které podle Londýna podporují ruskou finanční infrastrukturu. Napsala to agentura Reuters, podle níž tak Londýn stupňuje tlak na Moskvu kvůli její pokračující válce na Ukrajině.
"Pokud si Kreml myslí, že může skrýt své zoufalé pokusy o zmírnění dopadů našich sankcí praním peněz přes pochybné kryptosítě, hluboce se mýlí," uvedl dnes britský ministr zodpovědný za sankce Stephen Doughty.
Sankce se týkají především finančních pohybů souvisejících s kryptoměnami. Zaměřují se mimo jiné na infrastrukturu stojící za stablecoinem A7A5, který byl spuštěn v Kyrgyzstánu a podle Británie umožnil za čtyři měsíce finanční transakce v hodnotě 9,3 miliardy dolarů (195 miliard korun).
Stablecoin je druh kryptoměny, který má stabilní hodnotu, protože je pevně navázaný na jiné aktivum, nejčastěji na americký dolar nebo jiné měny či komodity. Stablecoin A7A5 je ovšem vázaný na rubl.
Rusko má na frontě u Pokrovsku v Doněcké oblasti sto tisíc vojáků. To je podle analytiků síla, která by mohla klidně útočit na evropskou zemi. Ukrajinští obránci, posílení elitní brigádou Azov, nyní museli v tomto sektoru zastavit ruský postup.
Do pole na východě Polska v noci na dnešek spadl dron, který explodoval. Zdroj agentury PAP z polského ministerstva obrany uvedl, že šlo o vojenský dron bez bojové hlavice a jednalo se pravděpodobně o návnadu. Policisté podle agentury nalezli na místě ohořelé kovové a plastové předměty.
Polská armáda dnes na sociální síti X oznámila, že v noci nezaznamenala narušení polského vzdušného prostoru z Ukrajiny ani z Běloruska.
Zprávu o výbuchu u obce Osiny v Lublinském vojvodství dostala policie kolem 02:00. V kukuřičném poli jsme v okruhu několika desítek metrů našli ohořelé kovové a plastové úlomky různé velikosti, uvedl místní policista Marcin Józwik.
Výbuch ve třech blízkých domech vyrazil okenní skla, ale nikdo nebyl zraněn.
Čeští dobrovolníci na Ukrajině si stěžují: Na hranicích nás čeká šikana! "Poláci mi nechtěli dovolit převézt přes hranice helmu a neprůstřelnou vestu," sděluje čerstvý zážitek dobrovolník s přezdívkou Mac. "Když přejedeme hranici, vždycky si řekneme - to nejtěžší máme za sebou, teď už jen válka," přidává svoji zkušenost Jan Heřmánek z Team4Ukraine.
Ruská média a politici píší o pondělním třístranném jednání o konci války na Ukrajině různě. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například doufá, že Ukrajina projde takzvanou finlandizací a bude muset odevzdat kusy území. Média pak připomínají vliv Trumpova charismatu a označují diskuse s "nelegitimním" Zelenským za surreálné.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes po telefonu informoval ruský protějšek Vladimira Putina, že Turecko podpoří proces směřující k míru na Ukrajině, který zahrne všechny strany. S odvoláním na tureckou prezidentskou kancelář o tom informuje agentura AFP.
Během telefonického rozhovoru Erdogan Putina ujistil, že pozorně sleduje vývoj mírového procesu a že Turecko podporuje přístupy směřující k nastolení trvalého míru za účasti všech stran, aniž by jmenoval Ukrajinu. Ve svém prohlášení turecká prezidentská kancelář rovněž uvádí, že Putin poděkoval Erdoganovi za uspořádání dřívějších mírových jednání, píše AFP.
Od května Turecko v Istanbulu třikrát hostilo diplomatická jednání mezi Kyjevem a Moskvou, která sice nepřinesla žádné výrazné pokroky, ale vedla k výměně vězňů. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se Ankaře daří udržovat vztahy s oběma hlavními městy.
Turecko se zdrželo připojení k západním sankcím, ale pravidelně zdůrazňuje územní celistvost Ukrajiny, a to konkrétně i oblast Krymu, kde žije významná tatarská menšina s převážně muslimským vyznáním a který Rusko v roce 2014 obsadilo.
Vrchním ředitelem evropské sekce ministerstva zahraničí se stal Radek Pech, dosavadní český velvyslanec v Kyjevě. Nahradí diplomata Jakuba Karfíka, který sekci vedl zhruba rok. Úřad o tom informoval v dnešní tiskové zprávě.
Pech působí na ministerstvu zahraničí od roku 1992. Velvyslancem byl na několika evropských úřadech - ve Finsku a v Estonsku, v Rumunsku a Moldavsku, v Litvě, v Dánsku a poslední dva roky na Ukrajině, kde vystřídal v době ruské invaze Radka Matulu. Na ministerstvu vedl odbory koordinace a institucí Evropské unie, všeobecných záležitostí EU, států severní a východní Evropy i kabinet ministra. V roce 2017 se stal zástupcem náměstka ministra pro řízení Sekce evropské.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí dalších tří vesnic na východě Ukrajiny - dvou v Doněcké a jedné v Dněpropetrovské oblasti. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS. Informace nebylo možné nezávisle ověřit.
Jednou z dobytých vesnic je Novoheorhijivka, která leží v Dněpropetrovské oblasti poblíž administrativní hranice s Doněckou a Záporožskou oblastí. Dvěma obcemi v Doněcké oblasti, které obsadila ruská armáda, jsou Suchecke a Pankivka. Ty shodně leží severně od frontově významného města Pokrovsk.
Rusko má nyní pod kontrolou asi 60 procent území ukrajinské Doněcké oblasti, kterou označuje za Doněckou lidovou republiku. Začátkem června Moskva uvedla, že její vojska dosáhla hranic Dněpropetrovské oblasti. Následně oznámila dobytí několika vesnic v tomto regionu. Ukrajinská strana dosud ruské územní zisky v Dněpropetrovské oblasti oficiálně nepotvrdila.
Druhý zdroj webu Politico z řad Trumpovy administrativy uvedl, že Putin se minulý pátek na summitu s Trumpem na Aljašce zapojil do rozhovoru o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu místo toho, aby téma zcela zamítl.
"Po Aljašce jsme byli nadšení, že Putin alespoň mluvil a objevily se náznaky, že bychom mohli vyjednávat… Kdyby Aljaška nebyla úspěšná a Putin neprojevil alespoň malou ochotu, nezvali bychom Evropany do Bílého domu," řekl činitel.
Cílem pozvání evropských politiků do Washingtonu bylo říct: "My tu velíme, přistoupíte na všechno, co řekneme," sdělil webu Politico vysoce postavený představitel Trumpovy administrativy.
"S Evropany to dnes bylo pozitivní, i když jsou únavní… Ale byli opravdu dobří. Kdybyste dnes byli svědkem těch dvou hodin, řekli byste, 'Páni, jsou jako jedna rodina - šťastná rodina,'" dodal nejmenovaný zdroj o pondělním summitu s tím, že i tak bylo složité mít skupinu evropských představitelů na jedné schůzce. Jsou to přece jen hlavy státu, zvyklé na to, že mají vše pod kontrolou, dodal americký činitel.
Zlepšení vztahů mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským je skutečné, uvedli podle webu Politico představitelé Trumpovy administrativy informovaní o diplomatických jednáních o válce na Ukrajině.
Do pole na východě Polska v noci na dnešek spadl zatím neidentifikovaný objekt, který explodoval. Policisté nalezli na místě ohořelé kovové a plastové předměty, informovala agentura PAP s odvoláním na policii. Polská armáda později na sociální síti X oznámila, že v noci nezaznamenala narušení polského vzdušného prostoru z Ukrajiny ani z Běloruska.
Úřady nyní zjišťují, o jaký objekt šlo. Při události nebyl nikdo zraněn. Výbuch ve třech blízkých domech vyrazil okenní skla.
Ukrajinská společnost Fold před sebe postavila velkou výzvu. Vyvíjí dron řízený optickými vlákny, který může létat až do vzdálenosti 100 kilometrů od svého operátora. To je více než dvojnásobek vzdálenosti, jíž dosahují současné modely jedné z nejobávanějších zbraní ruské agrese na Ukrajině.
Rusové v noci na dnešek podnikli dronový útok na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny a podle místních úřadů zasáhli objekt palivové infrastruktury. Na místě vznikl požár a jeden člověk byl zraněn.
Šéf Oděské oblasti Oleh Kiper uvedl, že ruský útok se odehrál v Izmajilu na hranicích s Rumunskem a poškozeny byly objekt infrastruktury a výrobní prostory.
"V důsledku zásahů vypukl rozsáhlý požár na objektu palivově-energetické infrastruktury," napsala k útoku v Oděské oblasti ukrajinská záchranná služba na Telegramu.
Dodávky ropy na Slovensko prostřednictvím ropovodu Družba se obnovily, uvedlo v úterý večer slovenské ministerstvo hospodářství. O obnovení dodávek ropy přes tento ropovod do Maďarska informoval mezitím také tamní ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Ruská ropa přestala proudit na Slovensko i do Maďarska v pondělí. Podle tehdejšího oznámení ukrajinské armády to byl důsledek jejího útoku na transformátorovou stanici tohoto ropovodu na ruském území.
Slovenská společnost Transpetrol eviduje obnovení dodávek ropy, přičemž její průtok je v současné době standardní, uvedla na svém webu TA3 s odvoláním na tiskový odbor resortu hospodářství.
Telefonát vzešel z diskusí mezi Trumpem a skupinou evropských lídrů v Bílém domě, kde projednávali možnosti ukončení ruské války proti Ukrajině.
V určitém okamžiku požádali Trumpa, aby využil svého vlivu na Orbána a přiměl ho k tomu, aby upustil od svého odporu vůči snaze Ukrajiny vstoupit do EU, uvedly zdroje Bloombergu.
Americký prezident Donald Trump po pondělním jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli telefonoval maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi, aby prodiskutovali, proč Budapešť blokuje přístupová jednání Kyjeva s Evropskou unií.
Napsala to dnes agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s hovorem.
Zprávy ze středy 20. srpna.
Pro Ukrajince by však Budapešť měla neblahé konotace, jelikož právě tam bylo v roce 1994 uzavřeno memorandum, v rámci kterého se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za záruky územní celistvosti. Memorandum pak Rusko porušilo v roce 2014 okupací Krymu.
Washington podle webu Politico zvažuje jako místo konání summitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem Budapešť.
Předpokladem pokroku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině, je diskuse o územních změnách a také porozumění, že Kyjev se nemůže stát členem NATO. Řekl to dnes slovenský premiér Robert Fico po telefonátu se státníky členských zemí Evropské unie věnovaném pondělní schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a zástupci některých evropských států. Rezervovaně se Fico postavil k případným dalším protiruským sankcím.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že na dnešní schůzi panovala mezi představiteli členských států hmatatelná jednota, a doplnila, že další balíček sankcí proti Moskvě připraví EU do konce měsíce.
Taktéž upozornila na síti X na důležitost silných a důvěryhodných bezpečnostních záruk. Doplnila, že k jejich naplnění má v plánu přispět i EU, a to především výcvikem ukrajinských vojáků a dalším posilováním ukrajinských ozbrojených sil.
Po jednání Evropské rady se na X vyjádřil také český premiér Petr Fiala, který uvedl, že v rámci EU vzniká další sankční balíček pro případ, že by Putin nebyl ochoten válku ukončit. To potvrdila i Kallasová, podle ní budou o otázce dalších sankcí a záruk pro Ukrajinu jednat v příštím týdnu evropští ministři zahraničí a obrany.
"V našem sektoru nikdo pořádně nebyl, a pokud tu někdo byl, tak utíkal," popisuje podplukovník elitní 4. brigády ukrajinské Národní gardy situaci v klíčové části fronty severně od Dobropilje u Pokrovsku. Právě tam jeho brigádu minulý týden přesunuli "hasit" kritickou situaci - hrozil zde katastrofální průlom, když Rusové pronikli i za "Novou donbaskou linii".
Jednání světových lídrů o válce na Ukrajině jsou na začátku, očekávání je potřeba zatím mírnit. Novinářům to dnes v Lánech řekl prezident Petr Pavel. Podle něj je třeba stále tlačit na Rusko tvrdými sankcemi.
Ocenil, že USA a zástupci Evropy se shodli na potřebě jasných garancí pro Ukrajinu. Americký prezident Donald Trump v pondělí jednal v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, s představiteli klíčových evropských zemí a se zástupci Severoatlantické aliance a Evropské unie.
Americký prezident Donald Trump poznamenal, že Ukrajina musí přijmout, že se jí nevrátí ztracená území, včetně východní části Donbasu, ale že výměnou za to bude mít mír. "Viděli jste mapu, velké části území byly uzmuty. Teď hovoří o Donbasu, ale jak víte, 79 procent Donbasu teď vlastní a kontroluje Rusko," uvedl Trump s tím, že Ukrajina není dost silná, aby situaci změnila. "Byla to válka a Rusko je velmi silná vojenská mocnost," řekl.
Šéf Bílého domu také podotkl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude muset být v jednáních flexibilní a "udělat, co musí".
Agentura AFP dnes s odvoláním na dva informované zdroje napsala, že Putin v pondělním telefonickém rozhovoru s Trumpem navrhl uspořádat bilaterální schůzku se Zelenským v Moskvě. "Putin zmínil Moskvu," řekl jeden ze zdrojů. Zelenskyj, který v té době byl spolu s dalšími evropskými lídry v Bílém domě, odpověděl "ne", řekl zdroj.
Jako další možné dějiště historické schůzky dnes začala být zmiňována metropole neutrálního Rakouska Vídeň. "Rakousko bude nadále podporovat každou iniciativu vedoucí ke spravedlivému a trvalému míru, který ochrání bezpečnostní zájmy jak Ukrajiny, tak Evropy. Jako hrdý hostitel OBSE a mnoha dalších mezinárodních organizací jsme připraveni nabídnout naše dobré služby," napsal rakouský kancléř Christian Stocker v dnešním příspěvku na síti X po jednání s kolegy z Evropské rady.
Prezident Donald Trump v pondělí přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v oválné pracovně Bílého domu k zásadnímu jednání o ukončení války na Ukrajině. Mezi diplomatickou vážností a Trumpovým osobitým stylem se za účasti předních evropských lídrů odehrávalo napjaté vyjednávání. Svět sleduje, zda se podaří dosáhnout průlomové dohody a jaký bude další osud Ukrajiny.
Proces přijímání Ukrajiny do Evropské unie musí pokročit, uvedl dnes po videokonferenci Evropské rady její předseda António Costa. Evropa také musí být součástí jakýchkoliv mírových jednání spolu s Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy.
Costa na videokonferenci seznámil premiéry a prezidenty členských států EU s výsledky pondělního jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zástupci některých evropských států, Evropské unie a NATO v Bílém domě.
Vyhlídka na brzké setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským vzbudila optimismus mezi lidmi, které v Moskvě oslovila agentura AFP. Schůzka prezidentů by se mohla uskutečnit do dvou týdnů, více než tři a půl roku po začátku rozsáhlé ruské invaze.
Americký prezident Donald Trump, který se minulý týden v pátek setkal s Putinem na Aljašce a v pondělí se Zelenským ve Washingtonu, oznámil, že "zahajuje přípravy" na mírový summit. Kreml jej ale zatím oficiálně nepotvrdil. Pro většinu obyvatel Moskvy, oslovených v centru města, bylo načase, aby oba lídři jednali napřímo.
Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropské lídry po setkání s Donaldem Trumpem povzbudila jeho otevřenost bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu, jeho postoje jsou však proměnlivé, míní americká média. Německý tisk označil pondělní schůzku v Bílém domě za úspěch pro Evropu, přestože přinesla jen málo konkrétních výsledků. Jedním z nich je dohoda o summitu Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který Moskva podmiňuje důkladnou přípravou. Koalice ochotných se dnes shodla na pokračující podpoře Ukrajiny.
V pondělí večer se v Bílém domě ve Washingtonu nejprve setkal americký prezident Donald Trump se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, poté se k oběma státníkům připojili evropští lídři. Trump pak během přerušené schůzky volal s ruským prezidentem Putinem.
O tom, jak a jestli se svět po schůzce přiblížil k míru (a nejen o tom), mluví ve Spotlight News odborník na Rusko Filip Scherf.
Na dotaz ohledně toho, s jakými bezpečnostními zárukami by Ukrajina mohla počítat, americký prezident Donald Trump odpověděl, že mimo jiné Francie, Německo a Británie chtějí mít na místě vojáky, a dodal "nemyslím, že to bude problém".
Na dotaz, zda by v rámci bezpečnostních záruk mohly být na místo vysláni také američtí vojáci, Trump odpověděl, že k tomu rozhodně nedojde. "To vás ujišťuji," dodal s tím, že chce zabránit zabíjení. Šéf Bílého domu také podotkl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude muset být v jednáních flexibilní a "udělat, co musí".
Rusko vrátilo Ukrajině těla 1000 ukrajinských vojáků, z nichž většina padla na frontě a několik zemřelo v zajetí, oznámil dnes podle agentury AFP Kyjev. Informaci s odvoláním na svůj zdroj potvrdila také ruská státní tisková agentura TASS, která dodala, že Ukrajina předala ruské straně 19 padlých. Důvod nepoměru počtu předaných těl není jasný.
Americký prezident Donald Trump dnes vyjádřil naději, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin bude usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině. Zároveň ale šéf Bílého domu připustil, že Putin možná dohodu uzavřít nechce, napsala agentura Reuters.
"Nemyslím si, že to bude problém, abych k vám byl upřímný. Putina to už unavuje. Všechny to unavuje, ale nikdy nevíte," řekl Trump v rozhovoru pořadu Fox & Friends televize Fox News.
"V nadcházejících dvou týdnech se o Putinovi dozvíme… Je možné, že dohodu uzavřít nechce," řekl Trump a dodal, že Putin bude v těžké situaci, pokud dohodu nepřijme.
Ruský prezident Vladimir Putin daroval během pátečního summitu na Aljašce nový motocykl místnímu obyvateli. Ten si dříve postěžoval na potíže se sháněním náhradních dílů kvůli válce na Ukrajině. Zaměstnanec ruského velvyslanectví v USA Andrej Ledeněv předal ve městě Anchorage klíče od motorky značky Ural místnímu občanu Marku Warrenovi s tím, že jde o osobní dar od prezidenta Ruské federace.
Vládní i opoziční politici dnes ocenili posun v jednáních o možném konci války na Ukrajině po pondělní schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a zástupci evropských států.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česko společně s evropskými zeměmi považuje za důležité, aby Ukrajina, která se od února 2022 brání ruské agresi, dostala silné bezpečnostní garance. Za krok správným směrem označili schůzku také experti, které ČTK oslovila.
Na sociálních sítích se v pondělí rozšířilo video zachycující ruské bojové vozidlo s americkou vlajkou, které se řítí přes ukrajinské frontové linie. Na záběrech je vidět americký transportér M113 ukořistěný ruskou armádou a vybavený ochrannými klecemi proti dronům.
Všichni účastníci dnešní virtuální schůzky takzvané koalice ochotných potvrdili nutnost pokračovat v podpoře Ukrajiny. Uvedl to na síti X polský premiér Donald Tusk po skončení videokonference, na které podle agentury Reuters členové uskupení hodnotili výsledky pondělních jednání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump diskutoval o míru na Ukrajině s prezidentem Volodymyrem Zelenským a zástupci klíčových evropských zemí. Podle finské ministryně zahraničí Eliny Valtonenové jednali členové koalice také o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
V jednáních o ukončení války na Ukrajině v posledních dnech hrály specifickou diplomatickou roli ženy, které poukázaly na utrpení dětí zasažených válkou na Ukrajině. Ukrajinská první dáma Olena Zelenská zaslala prostřednictvím svého manžela dopis Melanii Trumpové poté, co americká první dáma ve vlastním dopise apelovala na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby děti ochránil. Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social ocenil šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou za diskusi, kterou spolu v Bílém domě o pohřešovaných dětech vedli.
Amerikanista Jakub Lepš z University of New York in Prague upozornil, že zatím existují spíše možnosti a sliby než konkrétní výsledky. Negativně hodnotí Trumpův posun, kdy od svého jasného požadavku na příměří jako podmínky pro další jednání o Ukrajině přešel k ochotě dlouze jednat s Putinem o míru. To bez příměří znamená v praxi možnost dalšího pokračování ruských vojenských operací proti Ukrajině.
"Výstupy ze schůzky za účasti prezidenta Zelenského s Donaldem Trumpem a evropskými lídry přinesly doposud největší naději na ukončení konfliktu, přičemž primárně to bude záviset na vůli ruského prezidenta Putina a jeho odvaze setkat se nejprve s prezidentem Zelenským," míní vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.
Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhuje pro jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem jako neutrální místo Ženevu. Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis uvedl, že pokud Putin přijede na mírovou konferenci, Švýcarsko mu zaručí imunitu jako ochranu před zatykačem, který na šéfa Kremlu vydal Mezinárodní trestní soud. Cassis to uvedl na tiskové konferenci po setkání se svým italským kolegou Antoniem Tajanim v Bernu, informuje AFP.
Na současných jednáních státníků se hovoří mimo jiné i o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. "Ty ale zatím nebyly nijak popsané, jen že by měly být silné. V každém případě má ale nyní Rusko vojensky na Ukrajině navrch. Takže pokud se bude hovořit o bezpečnostních zárukách, v první řadě to musí být takové záruky a takové postupy, se kterými bude souhlasit právě Rusko," uvedl Petráš.
Tento pás je podle odborníka pro další obranu Ukrajiny naprosto klíčový. "Pokud by o něj přišla, stala by se de facto otevřeným územím pro další případnou agresi ze strany Ruska. Neměla by se tam jak bránit, jak vytvořit nějaké obranné pozice," řekl Petráš.
Dalo by se to podle něj ilustrativně přirovnat k tomu, když bývalé Československo v roce 1938 přišlo po tzv. mnichovské dohodě o pevnostní oblasti ve svém pohraničí v Sudetech. Nacistickému Německu pak už nic nebránilo v dalším obsazení státu.
Případnou ztrátou celého Donbasu by Ukrajina přišla o pevnostní val stejně jako Československo v roce 1938, míní odborník z Univerzity obrany Zdeněk Petráš. Ukrajina by podle něj zůstala otevřeným územím pro další případnou agresi ze strany Ruska.
"Ponechejme stranou ten ekonomický aspekt, že Donbas je vlastně průmyslová oblast, průmyslová zóna, těží se tam uhlí, ropa. Co je pro Ukrajinu ale velmi důležité, je to, že je tam vytvořený důležitý pevnostní pás," uvedl Petráš.
"Byl to velmi důležitý krok, nyní pokračujeme v diskusi o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu," řekl dnes podle Reuters finský premiér Petteri Orpo k pondělní schůzce ve Washingtonu. Podle finského premiéra je zapojení USA do bezpečnostních záruk klíčové, je však příliš brzy na to, aby se dalo říci, jakou roli by v nich měla hrát jeho země. Finský prezident Alexander Stubb byl v pondělí mezi evropskými účastníky diskusí.
Německý kancléř Friedrich Merz po jednání v Bílém domě rovněž řekl, že se dnes o výsledku rozhovoru evropských lídrů s Trumpem a Zelenským bude jednat v takzvané koalici ochotných. Následovat bude od 13:00 videokonference Evropské rady, na které chtějí účastníci schůzky informovat i další členské země EU.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s francouzskou televizní stanici LCI uvedl, že dnes spojenci zahájí práci na návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. "Svoláme s britským premiérem Keirem Starmerem koalici ochotných, abychom je informovali," řekl Macron. K této koalici ochotných patří také Česká republika.
Starmer a Macron budou dnešní schůzce koalice ochotných předsedat společně, uvedla agentura AFP. "Keir Starmer bude dnes spolupředsedat virtuálnímu zasedání koalice ochotných, aby informoval vedoucí představitele o výsledcích jednání ve Washingtonu a diskutoval o dalších krocích na Ukrajině," uvedl v prohlášení mluvčí britské vlády.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který patří mezi nejostřejší kritiky Západu, dnes prohlásil, že evropští lídři nedokázali Trumpa přehrát, a že není jasné, jak bude Zelenskyj na domácí scéně prezentovat územní otázky a bezpečnostní záruky.
"Protiruské válkychtivé koalici ochotných se nepodařilo přehrát prezidenta USA na jeho hřišti. Evropa mu děkovala a podlézala," napsal Medveděv v angličtině na síti X. Dodal, že je otázkou, "na jakou strunu zahraje" Zelenskyj o zárukách a územích doma, až si "znovu oblékne svou zelenou vojenskou uniformu".
The anti-Russian warmongering Coalition of the Willing failed to outplay @POTUS on his turf. Europe thanked & sucked up to him. The question is which tune the Kiev clown will play about guarantees & territories back home, once he’s put on his green military uniform again.
— Dmitry Medvedev (@MedvedevRussiaE) August 19, 2025
Atmosféra na Aljašce byla podle Lavrova velmi dobrá. "Bylo jasné, že hlava Spojených států a jeho tým chtějí především upřímně dosáhnout výsledku, který bude dlouhodobý, udržitelný a spolehlivý," řekl Lavrov stanici Rossija 24. Tento konstruktivní postoj podle něj kontrastuje s přístupem Evropy, jejíž čelní představitelé spolu se Zelenským v pondělí jednali s Trumpem mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. "Evropané na každém kroku trvali pouze na příměří, a potom budou Ukrajině dál dodávat zbraně," míní Lavrov.
Lavrov dnes řekl, že na pátečním rusko-americkém summitu na Aljašce byla zjevná upřímná snaha prezidenta Trumpa a jeho týmu dosáhnout dlouhodobého a udržitelného míru na Ukrajině, což je podle něj v kontrastu s postojem evropských zemí. Lavrov se páteční bilaterální schůzky prezidenta Putina s Trumpem, pořádané ve formátu tři na tři, osobně zúčastnil, na Aljašku přiletěl v šedivé mikině s nápisem "SSSR".
Lavrov státní televizní stanici Rossija 24 řekl, že Rusko je i nadále odhodláno usilovat o vyřešení konfliktu na Ukrajině, a to jak v bilaterálním, tak trilaterálním formátu. "Prezident to zopakoval mnohokrát," řekl Lavrov. "Klíčové je, aby se o tyto formáty neusilovalo jen kvůli mediálnímu pokrytí nebo večernímu vysílání. Veškeré kontakty na úrovni vedoucích představitelů států musí být nanejvýš pečlivě připraveny," dodal šéf ruské diplomacie.
Případný summit vrcholných představitelů Ruska a Ukrajiny k vyřešení válečného konfliktu na Ukrajině musí být důkladně připraven, Moskva přitom nevylučuje žádný formát, uvedl dnes podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v médiích.
Poté co se Trumpovi nepodařilo získat Putinovu podporu pro příměří během jejich setkání na Aljašce, americký prezident v pondělí požádal evropské představitele, aby přestali slovo "příměří" používat, píše deník The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenované evropské představitele. Evropané podle zdroje listu souhlasili, že místo toho budou používat výrazy jako "zastavení zabíjení" či "klid zbraní".
"Na rozdíl od premiéra Fialy, který neustále řinčí zbraněmi, SPD podporuje prezidenta Trumpa v jeho mírové iniciativě co nejrychleji ukončit konflikt na Ukrajině," uvedl ve vyjádření místopředseda opozičního hnutí SPD Radim Fiala.
V souvislosti s bezpečnostními garancemi pro Ukrajinu, kde by v rámci mírových jednotek případně mohli být i zahraniční vojáci, Černochová uvedla, že pro Česko nic takového nyní není na stole. Pokud by po uzavření příměří měli čeští vojáci na Ukrajině působit, mohlo by to být podle ministryně podobné jako po vojenském konfliktu v bývalé Jugoslávii. České jednotky by nebyly na linii dotyku válečného konfliktu, řekla. Čeští vojáci by se podle ní mohli podílet například na výcviku, působit v logistice, pracovat na odminování a zapojit by se mohla chemická jednotka.
Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) by Evropa měla žádat, aby před uzavřením míru bylo sjednáno příměří. "Příměří jako předehra k míru je namístě, protože nechceme, aby umírali další a další lidé," řekla dnes v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Pokud by ruský prezident Vladimir Putin jednání se Zelenským odmítl, měly by následovat co nejtvrdší sankce, uvedla.
Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil pokrok v jednání o míru na Ukrajině po pondělním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a zástupci evropských států. Česko společně s evropskými zeměmi považuje za důležité, aby Ukrajina dostala silné bezpečnostní garance, uvedl ministerský předseda.
"Jsem rád za další pokrok v jednání o míru na Ukrajině. Česká republika společně s evropskými zeměmi považuje za důležité, aby Ukrajina dostala silné bezpečnostní garance a měla tak - stejně jako celá Evropa - jistotu, že další ruský útok se nebude opakovat," uvedl.
Zelenskyj a Trump se v Bílém domě setkali v přátelské atmosféře. Obavy evropských lídrů z podobné konfrontace mezi Trumpem a Zelenským, jaká se před televizními kamerami v Oválné pracovně odehrála v únoru, se nenaplnily, poznamenal deník Financial Times. Evropané se podle listu obávali negativních dopadů takového setkání na Trumpův postoj k válce na Ukrajině.
Trump minulý pátek pro Putina na Aljašce rozvinul červený koberec a následně upustil od svého požadavku na okamžité příměří, na kterém trval Zelenskyj a Evropa. Trump také naznačil, že Ukrajina možná bude muset Rusku postoupit část svého území v zájmu dosažení míru. Potenciál pro další diplomatické fiasko mezi šéfem Bílého domu a ukrajinským vůdcem byl proto podle listu patrný.
Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry to rádiu Deutschlandfunk řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. V Německu se v této souvislosti hovoří o možném vyslání vojáků na Ukrajinu k zajištění míru. Kancléř Friedrich Merz to nevyloučil, zásadně proti se staví levicová opozice.
"Nakonec bude třeba ukázat, že stojíme na straně Ukrajiny nejen slovy, ale i činy," řekl Wadephul, který je v současnosti na návštěvě Japonska. Bezpečnostní záruky by podle něj znamenaly, že smluvní strany Ukrajině pomohou, pokud ji Rusko znovu napadne. "A s tím je třeba počítat poté, co Rusko bez nouze a motivace Ukrajinu napadlo," dodal.
Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropské politiky po setkání s Donaldem Trumpem zjevně povzbudila ochota amerického prezidenta zajistit Ukrajině bezpečnostní záruky, píše dnes o pondělní schůzce v Bílém domě deník The Washington Post. Mezi stranami však přetrvaly rozdíly, podle Trumpa má totiž ruský prezident Vladimir Putin zájem o dosažení míru navzdory tomu, že Rusko nadále bombarduje Ukrajinu a neprojevuje zájem činit ústupky, míní WP a zpravodajský web Politico. Osud Ukrajiny možná závisí na tom, zda Zelenskyj může Trumpovi věřit vzhledem k jeho proměnlivým postojům, míní deník The New York Times.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dopoledne v reakci na noční údery uvedl, že jsou dalším dokladem toho, jak důležité je ukončit zabíjení, dosáhnout trvalého míru a zajistit Ukrajině pevné bezpečnostní záruky. "V tomto smyslu může budoucí setkání vrcholných představitelů Ukrajiny, USA a Ruska přinést průlom na cestě k míru," uvedl šéf ukrajinské diplomacie na síti X a poděkoval Spojeným státům a Trumpovi za mírové úsilí.
While hard work to advance peace was underway in Washington, D.C., led by Presidents @ZelenskyyUA and @POTUS, with the participation of European and NATO leaders, Moscow continued to do the opposite of peace: more strikes and destruction.
— Andrii Sybiha 🇺🇦 (@andrii_sybiha) August 19, 2025
Overnight, Russia launched 270 drones,… pic.twitter.com/JMiFNRV9N1
"Ve stejnou dobu, kdy Putin telefonicky ujišťoval Trumpa, že usiluje o mír, a kdy prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v Bílém domě s evropskými lídry o spravedlivém míru, spustila Putinova armáda další masivní útok na Kremenčuk," uvedl starosta města Vitalij Maleckyj na sociální síti Telegram. Městem podle něj otřásly desítky výbuchů. "Svět se opět přesvědčil, že Putin nechce mír - chce zničit Ukrajinu," dodal.
Nebýt iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, mírová jednání ohledně Ukrajiny by nezačala ani po tři a půl roce. Uvedl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár ke schůzce Trumpa s ukrajinským prezidentem Vodomyrem Zelenským. Bývalý šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok uvítal, že výsledkem pondělní schůzky Trumpa a Zelenského, které se v Bílém domě zúčastnili i zástupci Evropy, je perspektiva přímých jednání Ukrajiny a Ruska.
"Silný zájem Spojených států garantovat mír na Ukrajině je jasným projevem (snahy) americké administrativy ukončit tuto válku co nejdříve. Věřím, že stejně bude k tomuto mírovému úsilí přistupovat i Evropská unie," uvedl Blanár.
Ukrajinské ministerstvo energetiky podle Reuters oznámilo, že ruské noční údery proti energetickým zařízením v centrální Poltavské oblasti způsobily rozsáhlé požáry. Několik desítek ruských dronů podle úřadu mířilo na zařízení pro přepravu plynu, které poškodily.
Podle německých médií lze jednání v Bílém domě označit za úspěch. Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung panovala na jednání "dobrá nálada", i když konkrétních výsledků schůzka mnoho nepřinesla. Také list Die Zeit napsal, že výsledky summitu jsou vágní, "Evropané ale předvedli působivou intervenci" ve prospěch Ukrajiny.
"Očekávali to nejhorší a připravili se na to," uvádí další komentář listu Die Zeit, podle kterého lze schůzku Evropanů s Trumpem považovat za určitý úspěch. Odhalila ale podle něj, jak vzdálený je americký prezident realitě. "Evropa uklidnila bláznivého krále," zní titulek komentáře v Die Zeit.
Francouzský prezident řekl, že nevěří, že by se Rusko ze dne na den vrátilo k míru a demokratickému systému. "I kvůli vlastnímu přežití musí (Putin) pokračovat v tom, co dělá. Je to predátor, je to lidožrout u našich bran. Neříkám, že zítra bude napadena Francie, ale pro Evropany je to hrozba. Nebuďme naivní," prohlásila francouzská hlava státu.
"Rusko se stalo trvalou destabilizující silou a potenciální hrozbou pro mnohé z nás," řekl Macron. Putin podle něj zřídkakdy dodržuje své závazky a snaží se překreslit hranice, aby posílil svou moc.
V jiném rozhovoru s americkou stanicí NBC News Macron podle AFP neskrýval, že nesdílí Trumpův optimismus ohledně uzavření mírové dohody mezi Moskvou a Kyjevem. "Když se dívám na situaci a fakta, nevidím, že by prezident Putin momentálně chtěl mír, ale možná jsem příliš pesimistický," řekl Macron.
Ukrajina začíná vyrábět novou střelu s plochou dráhou letu Flamingo s doletem tři tisíce kilometrů. Váží ohromujících šest tisíc kilogramů, čtyřikrát více než americké Tomahawky.
Včerejší jednání v Bílém domě možná nakonec k ničemu konkrétnímu nepovede, ale z pohledu Ukrajiny a Evropanů splnilo hlavní účel - Donald Trump byl spokojený. A spokojený americký prezident je dnes hlavním cílem evropské (a ukrajinské) diplomacie, píše v komentáři šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno.
Čína podporuje veškeré úsilí směřující k míru na Ukrajině, kterého lze dosáhnout pouze dialogem a vyjednáváním. Dnes to podle agentury AFP uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Reagovala tak na pondělní schůzku v Bílém domě, jejímž výsledkem je příprava setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Čína se v této válce prezentuje jako neutrální strana a říká, že neposílá smrticí pomoc ani jedné straně, ale zároveň je blízkým spojencem Moskvy. Asijská země nepřímo Rusko podporuje, jelikož mu umožňuje na čínském trhu pořizovat technologie a zboží nutné pro fungování ruského vojenského průmyslu. Peking kritizuje protiruské sankce a odmítá ruskou invazi na Ukrajinu jednoznačně odsoudit, byť vyzval k zastavení bojů.
Šéf opozičních Pirátů Zdeněk Hřib míní, že Západ musí zvýšit tlak na Rusko v ekonomické rovině i posílení vojenské podpory Ukrajině. Je podle něj zjevné, že Putin nespěchá s uzavřením míru. "Není žádný důvod otálet 14 dní s dalším setkáním. Evropští lídři a ukrajinský prezident Zelenskyj se sešli do dvou dnů, ale ruský diktátor má zjevně jiné, urgentnější priority. Ukazuje tak, že nemá reálný zájem o mír," poznamenal.
Abychom skutečně dosáhli míru, musí Západ zvýšit tlak na Rusko - v ekonomické rovině i posílením vojenské podpory Ukrajině. Proto potřebujeme silnou a jednotnou Evropu. Je totiž zjevné, že Putin nijak nespěchá s uzavřením míru. Není žádný důvod otálet 14 dní s dalším setkáním.
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) August 19, 2025
Takzvaná koalice ochotných dnes prostřednictvím videokonference společně zhodnotí výsledky pondělních jednání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump diskutoval o míru na Ukrajině s prezidentem Volodymyrem Zelenským a zástupci klíčových evropských zemí. Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí polského premiéra Donalda Tuska. Podle něj se virtuální schůzka uskuteční dnes ve 12:00 SELČ. Zúčastní se jí i český premiér Petr Fiala, potvrdil premiérův mluvčí.
Koalice ochotných je koalicí asi 30 zemí, které se zavázaly k podpoře Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Iniciativu, vedenou Spojeným královstvím a Francií, oznámil britský premiér Keir Starmer 2. března 2025 po londýnském summitu o Ukrajině.
"Bylo chybou, že se této role nezhostila Evropa v průběhu roku 2024, kdy byl zřejmý vývoj války. Vsadila tehdy na nereálná očekávání, na jiného vítěze voleb v USA a neměla připraven plán B, po kterém jsme volali," poznamenal.
Americký prezident Donald Trump je teď pravděpodobně jediný, kdo je schopen iniciovat mírová jednání, uvedl dnes ráno první místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček. Bylo podle něj chybou, že se této role loni nezhostila Evropa.
Noční ruský dronový útok u ukrajinských měst Kremenčuk a Lubny v Poltavské oblasti způsobil výpadky elektřiny u stovek odběratelů a poškodil administrativní budovy energetické infrastruktury, informuje agentura Reuters. "Naštěstí nejsou žádné oběti na životech ani zranění," uvedl šéf oblastní správy Volodymyr Kohut.
Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 23 ukrajinských dronů, z toho 13 nad Volgogradskou oblastí a po pěti nad Rostovskou oblastí a nad anektovaným Krymem, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
Je to již podruhé v tomto týdnu, kdy nálet ukrajinských dronů během noci způsobil požár v rafinerii ve Volgogradu. "V důsledku pádu trosek (dronů) se rozlily a vzplály ropné látky ve volgogradské rafinerii. Hasiči bojují s ohněm. Podle předběžných údajů nejsou ranění ani oběti," napsal gubernátor Bočarov 14. srpna.
"Na jihu Volgogradu v důsledku dopadu trosek bezpilotního letounu začala hořet střecha jedné z budov nemocnice a také začalo hořet v areálu v rafinerie. Na místě zasahují hasiči," napsal Bočarov bez dalších podrobností. Během náletu úřady načas přerušily provoz místního letiště.
Ukrajinské drony opět podnikly rozsáhlý útok na Volgograd na jihu evropského Ruska, kde zasáhly rafinerii a nemocnici, oznámil dnes gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov na sociální síti Telegram. Nálet se podle něj obešel bez obětí a raněných.
Obyvatelé Volgogradu slyšeli okolo deseti výbuchů, po kterých následovaly požáry, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na informace ze sociálních sítí. Připomněl, že volgogradská rafinerie zásobuje ruskou armádu.
Schůzka s ruským vůdcem "je nezbytná pro řešení citlivých otázek", napsal později na sociální síti Zelenskyj, který podle ukrajinských médií hodlá s Putinem jednat o ruských územních požadavcích. Na Telegramu Zelenskyj uvedl, že v Bílém domě se jednalo o bezpečnostních zárukách. "To je klíčová otázka pro začátek konce války. Vážíme si důležitého signálu ze strany USA o jejich připravenosti je podporovat a být součástí," napsal.
Generální tajemník NATO Mark Rutte podle DPA označil Trumpův závazek účasti na bezpečnostních zárukách za důležitý krok. "Toto je skutečně průlom," prohlásil.
Otázka, kdo se bude na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu bude podílet a do jaké míry, se ještě musí projednat mezi evropskými partnery a vládou USA, uvedl kancléř. "Je naprosto jasné, že by se měla podílet celá Evropa," řekl Merz.
Německý kancléř Merz po několikahodinovém jednání v Bílém domě podle agentury DPA vyjádřil spokojenost, vidí pokrok na cestě k míru na Ukrajině. "Moje očekávání byla nejen splněna, ale i překonána. Mohlo to dopadnout jinak," řekl o "osudových dnech pro Ukrajinu a pro Evropu".
Finský prezident Alexander Stubb poznamenal, že Trump sice navrhl bilaterální jednání mezi Putinem a Zelenským, ale ruskému prezidentovi se nedá věřit.
"Putin je málokdy důvěryhodný. Uvidíme, zda se Putin odváží přijít na tato jednání, zda se odváží přistoupit na třístrannou schůzku, anebo se opět snaží získat čas," řekl Stubb novinářům. Rozhovory v Bílém domě byly podle něj "částečně úspěšné", ale jasné není "nic konkrétního" o účasti USA na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Macron podle agentury AFP také uvedl, že při jednání v Bílém domě se neprobíraly případné ukrajinské územní ústupky. "Na toto téma jsme dnes nemluvili, a to ze dvou důvodů: jednak prioritou jsou bezpečnostní záruky a (případné) ústupky by se měly projednávat na dvou- a třístranných rozhovorech," řekl. Také dodal, že mírová dohoda by neměla obsahovat žádné omezení pro ukrajinskou armádu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání v Bílém domě vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku v případě, že jednání o míru na Ukrajině ztroskotají.
"Pokud bude tento (mírový) proces odmítnut, všichni se shodujeme na tom, že sankce budou muset být zvýšeny, v každém případě je to postoj, který vyvíjí větší tlak na ruskou stranu," řekl francouzský prezident novinářům ve Washingtonu.
Podle Zelenského to byla ruská strana, která navrhla nejprve dvoustrannou rusko-ukrajinskou schůzku, s následným třístranným jednáním.
Detaily bezpečnostních záruk pro Ukrajinu by měly být vypracovány během deseti dnů, řekl Zelenskyj, podle kterého z americké strany zazněl důležitý signál, že by USA měly být součástí bezpečnostních záruk a měly by je koordinovat. Také uvedl, že Ukrajina nabídla, že koupí americké zbraně za přibližně 90 miliard dolarů (asi 1,9 bilionu Kč).
Ukrajina je připravena jednat se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem v jakémkoliv formátu. Schůzka by se měla uskutečnit bez jakýchkoliv předběžných podmínek, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle tiskových agentur po jednání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a představiteli klíčových evropských zemí a zástupci Severoatlantické aliance a Evropské unie. O územních otázkách by se mělo podle ukrajinského prezidenta rozhodnout při jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou.
Ukrajina nepotřebuje přestávku v bojích, ale skutečný mír, prohlásil Zelenskyj po jednání v Bílém domě s Trumpem a evropskými představiteli.
Trump informoval Putina o svém jednání se Zelenským a Evropany v asi 40 minut trvajícím telefonátu, oznámil v noci podle světových agentur Kreml. Oba prezidenti se domluvili, že nadále zůstanou v těsném kontaktu ohledně Ukrajiny a dalších aktuálních otázek, a také posuzovali možnost zvýšení úrovně zastoupení Moskvy a Kyjeva při přímých rusko-ukrajinských rozhovorech, informoval novináře podle ruských agentur Putinův poradce Jurij Ušakov.
"Zaznělo, že USA a evropské státy jsou připraveny dát Ukrajině bezpečnostní garance, a to včetně přítomnosti amerických vojáků. Přibližuje se zřejmě i možnost osobního jednání mezi Putinem a Zelenským za Trumpovy asistence," vyjmenoval ministr pro evropské záležitosti.
Pokročit dál směrem ke spravedlivému a udržitelnému míru ale podle něj nebude možné bez dalšího tlaku na Rusko. "S jakoukoliv dohodou ohledně územních požadavků ovšem musí souhlasit především Ukrajinci. Je to jejich země a jejich rozhodnutí. Do té doby musíme a budeme Ukrajince dál podporovat," dodal Dvořák.
Setkání podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) zatím nepřineslo zásadní průlom, přesto bylo důležité. Zaznělo, že USA a evropské státy jsou připraveny dát Ukrajině bezpečnostní garance, sdělil.
"Ukončení ruské agrese na Ukrajině si přejeme všichni od jejího začátku. Mohl by to zařídit ruský prezident Putin vlastně okamžitě, tak jako ji sám začal. Zatím je ale nutné hledat jiné cesty," poznamenal Dvořák.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) označil jednání v USA mezi americkým a ukrajinským prezidentem a několika evropskými lídry za další krok k míru. Je čas, aby ruský prezident Vladimir Putin přestal odpalovat rakety a zabíjet děti a usedl k jednacímu stolu, uvedl na síti X.
Další krok k míru dnes pod vedením prezidenta Trumpa a evropských lídrů. Teď je čas, aby Putin přestal odpalovat rakety, přestal zabíjet děti a usedl k jednacímu stolu.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) August 18, 2025
Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu by se měla podílet celá Evropa.
Agentura Unian připomněla, že Moskva se snaží o dobytí obou měst. Ruská vojska úmyslně podnikají útoky na ukrajinská města, aby vyvinula tlak před důležitými rozhovory ve Spojených státech, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Doněcké oblasti jedna žena zahynula při bombardování města Dobropillja, další tři lidé utrpěli zranění, uvedla prokuratura. Ruská armáda také ostřelovala město Kosťantynivka z raketometu, zahynuli dva civilisté, čtyři byli zraněni. Při současném dělostřeleckém ostřelování města zahynul 74letý penzista.
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádaly ruské útoky v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedla ukrajinská prokuratura. Dříve ukrajinské úřady informovaly o sedmi zabitých civilistech v Charkově a třech obětech ruských útoků v Záporoží. Při útoku ukrajinského bezpilotního letounu na ves Novostrojevka-Pervaja byl zraněn jeden muž, uvedl gubernátor Belgorodské oblasti na západě Ruska Vjačeslav Gladkov.
zprávy z úterý 19. srpna
Trump v telefonátu s Putinem dohodl, že schůzka Putina se Zelenským se uskuteční do dvou týdnů, uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Po bilaterálním jednání má následovat třístranná schůzka s Trumpovou účastí. Místo ještě nebylo stanoveno.
"Očekávání od tohoto setkání byla nejen naplněna, ale byla dokonce překročena," dodal k pondělní schůzce v Bílém domě.
Vladimir Putin, evropští lídři, Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj - všichni se nějakým způsobem zapojili do pondělního jednání v Bílém domě, kde se hledala cesta k míru na Ukrajině. Na rozdíl od únorové schůzky měl Zelenskyj mnohem lepší přijetí, Trump mu dokonce pochválil oblek. Po jednání s evropskými lídry americký prezident volal do Kremlu, výsledkem prý bude summit Putin-Trump-Zelenskyj.
Po půlnoci českého času jednání skončilo. Trump na sociální síti Truth Social oznámil, že začal s přípravami na schůzku Putina a Zelenského. Ta by mohla proběhnout na konci srpna.
Ukrajina se zavázala k nákupu zbraní od Spojených států v hodnotě 100 miliard dolarů v rámci bezpečnostních záruk USA, informuje Financial Times.
Washington zároveň podepíše s ukrajinskými společnostmi dohodu o výrobě dronů v hodnotě 50 miliard dolarů.
Jednání v Bílém domě pokračují v Oválné pracovně. Jednají už pouze lídři zemí bez dalších členů delegací.
Americký prezident Donald Trump přerušil summit s evropskými lídry ve Washingtonu, aby zavolal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, informoval deník Bild. Hovor měl proběhnout bez přítomnosti evropských zástupců. Podle zdrojů BBC z ukrajinské delegace jednání opět pokračuje.
Za zavřenými dveřmi v Bílém domě nadále pokračuje jednání Trumpa a Zelenského s evropskými lídry.
Zatímco Donald Trump usiluje o třístranné setkání, podle Emmanuela Macrona by při jednání měl ke stolu zasednout také evropský zástupce.
"Myslím, že jako další krok bychom pravděpodobně potřebovali čtyřstranné setkání. Protože když mluvíme o bezpečnostních zárukách, mluvíme o bezpečnosti celého evropského kontinentu," řekl.
Bilaterální jednání mezi Trumpem a Zelenským skončilo. Prezidenti se nyní setkali s evropskými lídry.
Jednání se účastní britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, německý kancléř Friedrich Merz, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Podle zahraničních médií je atmosféra v Oválné pracovně během dnešního jednání mnohem přátelštější než při vyhrocené hádce, ke které došlo během únorového setkání.
Trump podle CNN v úvodu jednání přímo nevyloučil vyslání amerických sil na Ukrajinu, které by dohlížely na dodržování zatím nedojednaného příměří.
Zároveň šéf Bílého domu naznačil, že věc bude předmětem jednání s evropskými lídry, kteří mají na bezpečnosti Ukrajiny zájem, a že by brzy v tomto ohledu mohl sdělit nové informace.
Zelenskyj v Oválné pracovně uvedl, že je připraven o ukončení války jednat v trojstranném formátu, tedy s Trumpem a Putinem. Na novinářský dotaz také uvedl, že je otevřený uspořádání voleb, až to bude bezpečnostní situace na Ukrajině umožňovat a skončí válka.
"Co bychom řekli matkám těch, kteří tu padli?" ptá se Ruslan, který žil a pracoval v Česku, ale vrátil se na Ukrajinu bojovat. Odevzdat Rusku neokupovanou část Donbasu odmítá on i jeho spolubojovníci.
Trump novinářům řekl, že po setkání se Zelenským zavolá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a připustil možnost, že se všichni tři lídři sejdou. Uvedl také, že dnes s Putinem nepřímo hovořil.
Trump uvedl, že Kyjev obdrží velkou bezpečnostní pomoc a že bude s Ukrajinou a dalšími zúčastněnými stranami pracovat na tom, aby byl mír trvalý.
Z páteční schůzky s Putinem podle Trumpa může vzejít něco dobrého a v tuto chvíli lze hovořit o určitém pokroku. Nyní však podle amerického prezidenta nedojde k okamžitému příměří, ale lze jednat o dohodě. Se Zelenským chce šéf Bílého domu diskutovat také o bezpečnostních zárukách.
Trump hovořil o pokroku v jednáních a řekl, že bude spolupracovat s Ukrajinou a Ruskem za účelem ukončení války. Konec konfliktu si podle Trumpa nyní přeje i ruský prezident Vladimir Putin, s nímž jednal v pátek na Aljašce. Zelenskyj Trumpovi poděkoval za jeho snahy a zdůraznil, že válka musí skončit.
Zelenskyj je oblečen v černém obleku a černé košili bez kravaty. Televizní záběry ukazují, že Trump Zelenskému jeho oblek pochválil, ten mu odvětil, že si vzal na sebe to nejlepší, co má.
Stejný novinář, který se Zelenského při jeho poslední návštěvě Bílého domu ptal "Proč nenosíte oblek?", ho dnes pochválil za jeho oblečení. Zelenskyj na to se smíchem zareagoval: "Vidím, že vy máte zase ten samý oblek."
The same journalist who asked Zelensky “why don’t you wear a suit?” the last time Zelensky was in the White House, now compliments what Zelensky what he is wearing
— Visegrád 24 (@visegrad24) August 18, 2025
Zelensky responds: “I see that you are wearing the same suit again” pic.twitter.com/gM6XjbXFv1
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už je v Bílém domě, spolu s Donaldem Trumpem právě odpovídá na otázky novinářů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se před schůzkou s Donaldem Trumpem setkal s evropskými lídry.
Rusko nepovažuje rozmístění vojsk NATO na Ukrajině za přijatelné řešení konfliktu a nedávná prohlášení Velké Británie v této věci považuje za provokativní, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Ukrajina je připravena na novou bezpečnostní architekturu a skutečné příměří. Před dnešním jednáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými státníky to na X uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Naším hlavním cílem je spolehlivý a trvalý mír pro Ukrajinu a celou Evropu. A je důležité, aby dynamika všech našich setkání vedla právě k tomuto výsledku. Chápeme, že nemůžeme očekávat, že Putin dobrovolně upustí od agrese a nových pokusů o dobývání. Proto musí tlak fungovat, a to společný tlak - ze strany Spojených států a Evropy a ze strany všech na světě, kteří respektují právo na život a mezinárodní pořádek," uvedl Zelenskyj s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina, který se minulý pátek sešel s Trumpem na Aljašce. "Ukrajina je připravena na skutečné příměří a na vytvoření nové bezpečnostní architektury. Potřebujeme mír," dodal Zelenskyj.
Our main goal is a reliable and lasting peace for Ukraine and for the whole of Europe. And it is important that the momentum of all our meetings lead to precisely this result. We understand that we shouldn't expect Putin to voluntarily abandon aggression and new attempts at… pic.twitter.com/lSlBPJNKZo
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 18, 2025
Českou hlavu státu Petra Pavla mrzí, že americký prezident Donald Trump nevyužil možnosti politického a ekonomického tlaku na Rusko, aby udělalo ústupky ve vztahu k mírovým řešením války na Ukrajině. Řekl to v dnešním vysílání na Facebooku. Za pozitivní vzhledem k pátečnímu jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce označil, že se představitelé dvou nejsilnějších vojenských mocností vůbec sešli.
"Pozitivní je to že se představitelé dvou nejsilnějších vojenských mocností na světě vůbec sešli. Že diskutují situaci s mírovým řešením války na Ukrajině," řekl Pavel. "Na druhou stranu mě mrzí, že americký prezident nevyužil možnosti tlaku politického, ekonomického na Rusko, aby udělalo ústupky ve vztahu k mírovým řešením," poznamenal.
Válku podle Pavla může ze dne na den ukončit jedině Putin. Pokud se rétorika obrací k tomu, že konflikt vlastně může ukončit Zelenskyj, tak je to podle něj nefér. "Ukrajina je napadenou zemí, Rusko je agresorem," podotkl Pavel. Přestože k dosažení mírové dohody bude zapotřebí ústupků a kompromisu, nelze chtít po Ukrajině, aby ustupovala více než ten, kdo ji napadl, dodala hlava státu.
Evropští lídři začali přijíždět do Bílého domu před jednáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na místě je už generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, informuje stanice CNN. U příležitosti návštěvy státníků je na jižní louce Bílého domu čestná stráž.
Zelensky is meeting with European leaders moments before heading for the White House for his meeting with Trump.
— Visegrád 24 (@visegrad24) August 18, 2025
🇺🇸🇪🇺🇺🇦 pic.twitter.com/Qe4mHveoaC
Předseda Evropské rady António Costa svolal na úterý videokonferenci premiérů či prezidentů členských států EU. Hovořit mají o výsledcích dnešního jednání některých evropských činitelů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o Ukrajině. Costa o tom informoval na síti X.
"Spolu s USA bude EU i nadále usilovat o trvalý mír, který zajistí klíčové ukrajinské i evropské bezpečnostní zájmy," uvedl předseda Evropské rady před dnešním setkáním v Bílém domě. V úterý se podle Costy on-line diskuse všech evropských lídrů uskuteční od 13:00.
Na víkendovém festivalu ukrajinské kultury a gastronomie v Praze měla Mariana hodně práce. Jako provozní ukrajinské polévkárny a restaurace The Boršč se spolu s majitelkou podniku musela věnovat spoustě zákazníků. Když přišla řeč na politiku a čerstvé setkání prezidentů USA a Ruska, dala jasně najevo svůj názor.
Do Maďarska a na Slovensko přes ropovod Družba neproudí ruská ropa. Oznámil to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a také slovenský přepravce ropy Transpetrol. Ukrajinská armáda později potvrdila, že je to důsledek jejího útoku na transformátorovou stanici tohoto ropovodu.
"V důsledku útoku vypukl v zařízení požár. Čerpání ropy hlavním ropovodem Družba bylo zcela zastaveno," uvedl ukrajinský generální štáb podle agentury Reuters a dodal, že stanice byla součástí válečného úsilí Moskvy na Ukrajině.
Maďarský ministr Szijjártó uvedl, že hovořil s ruským náměstkem ministra energetiky Pavlem Sorokinem a ten mu sdělil, že odborníci pracují na obnově transformátorové stanice. Není ale jasné, kdy budou dodávky obnoveny, uvedl podle Szijjártóa ruský ministr.
"Můžete teď posílat stížnosti - výhrůžky - svým přátelům v Moskvě," napsal na síti X Szijjártóovi ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. "Je to Rusko, nikoli Ukrajina, kdo tuto válku začal a odmítá ji ukončit. Maďarsku se už roky říká, že Moskva je nespolehlivým partnerem. Navzdory tomu Maďarsko vynaložilo veškeré úsilí, aby si svou závislost na Rusku zachovalo," uvedl ministr.
Zelenskyj se před jednáním s Trumpem ještě zúčastní "přípravné schůzky" s von der Leyenovou a dalšími evropskými partnery, uvádí kalendář von der Leyenové zveřejněný na stránkách Evropské komise.
"Musíme to udělat správně. Musíme zajistit, aby nastal mír, aby byl trvalý, spravedlivý a čestný," řekl Starmer ve videu zřejmě natočeném cestou do Washingtonu a zveřejněném na sociální síti X.
I’m on my way to Washington D.C. to meet @POTUS, @ZelenskyyUa and other leaders.
— Keir Starmer (@Keir_Starmer) August 18, 2025
Here’s why: pic.twitter.com/5mj4fTzP06
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes před ostře sledovanou schůzkou s prezidentem Donaldem Trumpem setkal s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, píše agentura Reuters s odvoláním na agenturu Ukrinform. Po jednání ukrajinský prezident zopakoval, že Ukrajina je připravena produktivně pracovat na dosažení míru.
"Jsme připraveni pokračovat v práci s maximálním úsilím, abychom ukončili válku a zajistili spolehlivou bezpečnost," uvedl Zelenskyj. "Rusko lze přimět k míru pouze silou, a prezident Trump tuto sílu má," zdůraznil.
Trump dnes na sociální síti Truth Social dnešní summit opět označil za velký den v Bílém domě, přijetí skupiny evropských politiků je podle něj pro Spojené státy poctou.
"Velký den v Bílém domě. Nikdy jsme tu neměli tolik evropských lídrů najednou. Je to pro Ameriku velká pocta!!! Uvidíme, jaké budou výsledky," napsal americký prezident. Státníci budou hovořit o výsledcích Trumpovy páteční schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a o možnostech ukončení rusko-ukrajinského konfliktu.
Trump přijme ukrajinského prezidenta v 19:15 SELČ a poté se k nim přidají zástupci Evropské unie. Společné jednání všech má začít v 21:00 hodin SELČ.
I thank @GeneralKellogg for the meeting and for the joint work with our team. President Trump invited Ukraine and other European countries to Washington today – this is the first meeting in such a format, and it is very serious.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 18, 2025
When peace is discussed for one country in Europe,… pic.twitter.com/ZMZaIzAghD
Není to úplně Mnichov, protože na rozdíl od Beneše je ukrajinský prezident k jednání pozván. Hrozí mu ale nápadně podobné ultimátum - odevzdat část silně opevněného území. Aby k tomu nedošlo, přijeli Zelenského do Washingtonu podpořit i lídři Francie, Británie, Itálie a Finska a předsedkyně Evropské komise spolu s generálním tajemníkem NATO.
Ukrajinci tvrdí, že jejich odstřelovač z elitní jednotky Privid (Duch či Přízrak) zabil dva ruské vojáky ze vzdálenosti čtyř kilometrů. Pravděpodobně se mu tak podařilo překonat rekord, píše britský web The Telegraph.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě dorazí s posilou, píše deník The New York Times (NYT).
Evropští lídři se podle NYT na schůzce chtějí ujistit, že Ukrajina přežije jako obranyschopná země, ale také, že transatlantická aliance zůstane neporušená.
Stanice CNN označila Evropany za bodyguardy. Podle deníku The Washington Post (WP) vytvoří jednotnou frontu a pomohou Zelenskému zvládnout setkání, na kterém by mohla záviset budoucnost Ukrajiny.
Přerušení dodávek ropovodem Družba později oznámil i slovenský přepravce ropy Transpetrol, podle něhož je problém mimo slovenské území.
Rusko v noci na dnešek zasáhlo zařízení ázerbájdžánské státní ropné a plynárenské společnosti SOCAR v Oděse na jihu Ukrajiny. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lokální úřady. Na místě vypukl požár. V době zhoršených vztahů mezi Moskvou a Baku šlo podle šéfa ukrajinské diplomacie o záměrný útok na zájmy Ázerbájdžánu.
V pátek se na americké základně Elmendorf na Aljašce setkali prezident USA Donald Trump a ruský vůdce Vladimir Putin. Schůzka, kterou Trump avizoval jako příležitost k dosažení příměří na Ukrajině, skončila bez dohody i konkrétních závazků.
Do Maďarska neproudí ruská ropa, příčinou je ukrajinský útok na transformátorovou stanici ropovodu vedoucího na maďarské území. Na svém facebookovém účtu to dnes uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha mu vzkázal, ať si jeho země stěžuje Rusku. Szijjártó mu ale připomněl, že Maďaři Ukrajině posílají elektřinu.
Rusko oznámilo, že jeho protivzdušná obrana v noci zničila 23 ukrajinských dronů mimo jiné nad Tambovskou, Rostovskou a Kurskou oblastí a rovněž nad anektovaným Krymem. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že se podařilo zabránit výbuchu automobilu na Krymském mostě. Vůz s improvizovaným výbušným zařízením podle ní dorazil do Ruska z Ukrajiny přes řadu dalších zemí.
Ukrajinské letectvo ráno informovalo o likvidaci 88 ruských dronů během noci na dnešek. Nepřítel zaútočil čtyřmi balistickými raketami Iskander-M a 140 útočnými bezpilotními letouny typu Šáhed a imitacemi úderných dronů, uvedly ukrajinské vzdušné síly, které podotkly, že evidují zásahy ruskými střelami a drony na 25 místech v Doněcké, Charkovské, Sumské, Dněpropetrovské, Oděské a Kyjevské oblasti.
Se svým spolustraníkem ministrem Wadephulem ovšem nesouhlasí vlivný expert vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) na zahraniční a bezpečnostní politiku Roderich Kiesewetter. Mediální skupině NBR řekl, že evropské země by měly být ochotny zajistit případné příměří i prostřednictvím vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. Německo by podle něj mělo jako hospodářsky nejsilnější země v Evropě do mírových jednotek "samozřejmě přispět".
Německo bude muset při zajištění míru na Ukrajině hrát důležitou roli, své vojáky se ale na její území vyslat nechystá. Podcastu webu table.media to řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Bundeswehr se podle něj soustředí na obranu členských států NATO.
Ukrajina potřebuje podle Wadephula silné bezpečnostní záruky. Vyslání německých vojáků na Ukrajinu ale ministr odmítl. Bundeswehr má nyní brigádu na území Litvy, případné vyslání dalších vojáků na Ukrajinu by bylo podle Wadephula nad možnosti německé armády.
Čína očekává, že se všechny strany zapojené do ukrajinské krize zúčastní mírových jednání s cílem dosáhnout trvalé dohody, která bude pro všechny přijatelná. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning, kterou citovala agentura Reuters.
Do měst bezprostředně ohrožených ruskou agresí jimi proudí zásoby a posily, aby obránci neuvázli ve smrtícím obklíčení. Jednou takovou klíčovou silnicí je T05. Tato životně důležitá tepna pro ukrajinskou logistiku na Donbasu je nyní ohrožena novou ruskou ofenzivou.
Ještě před pár měsíci náčelník generálního štábu před tímto nákupem varoval, ale vedení resortu obrany s tím problém nemá. Zatímco kolegium ministryně Jany Černochové (ODS) pořízení 44 německých tanků Leopard 2A8 už odkývalo, česká vláda má zakázku za více než 34 miliard posvětit v příštích týdnech.
Shrnutí nejdůležitějšího dění:
- Donald Trump dnes uvítá Volodymyra Zelenského na jednání v Bílém domě.
- Účast na schůzce potvrdili také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, britský premiér Keir Starmer nebo šéf NATO Mark Rutte.
- Trump vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup Ukrajiny do NATO.
- Putin podle zdrojů západních médií podmiňuje ukončení války také tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti.
Ruský dronový útok na ukrajinský Charkov dnes ráno zabil nejméně šest civilistů, včetně dvou dětí. Podle serveru Ukrajinska pravda to uvedly místní úřady, které aktualizovaly bilanci obětí poté, co záchranáři vytáhli z trosek zasažené budovy další těla. Ruská tajná služba FSB mezitím podle agentury Interfax tvrdí, že zabránila výbuchu automobilu na Krymském mostě.
Zelenskyj po příletu do Washingtonu v noci na dnešek na sociálních sítích vyjádřil naději, že společná síla Ukrajiny, USA a evropských zemí přinutí Rusko k míru.
"Všem nám je společná touha po urychleném a spolehlivém ukončení této války. A mír musí být trvalý. Ne jak tomu bylo před lety, kdy byla Ukrajina nucena se vzdát Krymu a části našeho východu - části Donbasu - a Putin to jednoduše využil jako odrazový můstek pro další útok," napsal Zelenskyj.
I have already arrived in Washington, tomorrow I am meeting with President Trump. Tomorrow we are also speaking with European leaders. I am grateful to @POTUS for the invitation. We all share a strong desire to end this war quickly and reliably. And peace must be lasting. Not…
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 18, 2025
Ruské požadavky:
Putin podle zdrojů západních médií podmiňuje ukončení války tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, včetně svých opevnění, která brání ruským silám v dalším postupu na západ.
Na oplátku je ochoten zmrazit nynější frontové linie v Chersonské a Záporožské oblasti, které Rusové okupují z menší části.
Krymský poloostrov Ukrajina nedostane zpět. Rusko ho anektovalo už v roce 2014, tedy v době, kdy byl americkým prezidentem demokrat Barack Obama, kterého Trump zmiňuje ve svém příspěvku.
Rusko kromě toho odmítá mimo jiné vstup Ukrajiny do NATO. Podle Trumpova zmocněnce Stevea Witkoffa ale Putin souhlasí s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině bezpečnostní záruky podobné článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci o kolektivní obraně.
"Prezident Ukrajiny Zelenskyj může válku s Ruskem ukončit téměř okamžitě, pokud bude chtít, nebo může v boji pokračovat. Vzpomeňte si, jak to začalo. Nedostane zpět Krym, který dal Obama (před 12 lety, bez jediného výstřelu!), a UKRAJINA NEVSTOUPÍ DO NATO. Některé věci se nikdy nemění!!!" napsal Trump, který dnes Zelenského a také několik dalších evropských lídrů přijme v Bílém domě.
Trump tvrdí, že Zelenskyj, kterého dnes přijme v Bílém domě, může ukončit válku "téměř okamžitě". Podobné vzkazy přitom západní lídři obvykle adresují spíše ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který agresi vůči sousední zemi rozpoutal.
Americký prezident Donald Trump vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup Ukrajiny do NATO. Vyjádřil se v tom smyslu v noci na dnešek na své sociální síti Truth Social.
Zároveň vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby umožnil ukončení otevřené války, kterou proti Ukrajině v únoru roku 2022 rozpoutalo Rusko.
Zprávy z pondělí 18. srpna.
Při ruském bombardování Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny zahynul 15letý chlapec, další dvě děti a čtyři dospělí byli zraněni, oznámil dnes večer šéf oblastní správy Ivan Fedorov na sociální síti Telegram.
Ruské úřady v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, informovaly o čtyřech raněných po útoku ukrajinského dronu.
Naopak Trumpův zmocněnec Steve Witkoff televizi CNN řekl, že Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině bezpečnostní záruky podobné článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci o kolektivní obraně.
Putin byl prý také ochoten učinit ústupky ohledně dobytých území na Ukrajině. "Rusové u jednacího stolu (v pátek na Aljašce) učinili určité ústupky ohledně pěti regionů (na východě Ukrajiny)," tvrdil Witkoff.
Zdůraznil, že pro nastolení trvalého míru na Ukrajině je nezbytná jednota mezi Evropou a Spojenými státy. "Aby nastal mír, je nutné vyvíjet nátlak na agresora, a ne na oběť agrese," napsal na síti X polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
Nutnost vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení války, kterou proti Ukrajině vede čtvrtým rokem, zdůrazňovali i další účastníci dnešní videokonference se Zelenským. "Pokud nebude dohodnuto příměří, musí EU a USA zvýšit tlak na Rusko," uvedl předseda Evropské rady António Costa.
Evropa dnes koordinovala postoj s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským před pondělním jednáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
"Pokud nyní ukážeme před Ruskem slabost, zaplatíme za to později vysokou cenu," varoval francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání tzv. koalice ochotných, kterou tvoří lídři některých evropských zemí. Macron je hluboce přesvědčen, že Putin si nepřeje mír, ale kapitulaci Ukrajiny.
Na pondělním jednání ve Washingtonu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským je nezbytné ukázat jednotu mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci. Po jednání tzv. koalice ochotných na podporu Ukrajiny to dnes řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Po videokonferenci se Zelenským i další účastníci zdůrazňovali nutnost vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení války, kterou proti Ukrajině vede čtvrtým rokem.
"Pokud nyní ukážeme před Ruskem slabost, zaplatíme za to později vysokou cenu. Připravíme půdu pro další konflikty," varoval Macron. Ten je také hluboce přesvědčen, že ruský prezident Vladimir Putin nechce mír, ale kapitulaci Ukrajiny, zatímco Evropané si přejí silný a trvalý mír na Ukrajině, stejně jako zachování územní celistvosti napadené země.
Na pondělní schůzce v Bílém domě se Evropané také Trumpa zeptají, do jaké míry se připojí k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu, uvedl Macron. Francouzský prezident se zúčastní schůzky ve Washingtonu spolu s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou a dalšími evropskými lídry.
Podle Macrona nelze jednat o ukrajinském území bez Ukrajinců, stejně jako nelze jednat o bezpečnosti v Evropě bez Evropanů. Proto chce účast zástupců evropských států na příštích summitech o Ukrajině.
"Evropa teď musí ukázat, že je připravena hrát svou roli a přijít s věrohodnými závazky, které budou pro Ukrajinu skutečnou zárukou bezpečnosti," napsal na síti X dnes vpodvečer ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) poté, co telefonicky hovořil se svým francouzským protějškem Jean-Noëlem Barrotem. Postup před pondělní schůzkou ve Washingtonu koordinoval po telefonu s několika svými evropskými protějšky již v sobotu.
Lipavský také oznámil, že Česko opět navrhne omezit ruským diplomatům pohyb po Schengenu. "Podle (bývalého ruského prezidenta Dmitrije) Medveděva může Rusko současně vést válku i diplomatická jednání o míru. Z toho vychází jediné: ruští diplomaté si zaslouží omezit pohyb po Schengenu, protože otevřeně pracují na podpoře agrese. Česko opět navrhne toto opatření do 19. sankčního balíku," uvedl šéf české diplomacie.
Mluvil jsem s francouzským kolegou @jnbarrot. Evropa teď musí ukázat, že je připravena hrát svou roli a přijít s věrohodnými závazky, které budou pro Ukrajinu skutečnou zárukou bezpečnosti. 🇨🇿🤝🇫🇷 pic.twitter.com/0IP1vq264J
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) August 17, 2025
Naprosto zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany Spojených států a Evropy. Premiér Petr Fiala (ODS) to uvedl na síti X po dnešní videokonferenci takzvané koalice ochotných, které se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání se konalo před pondělní schůzkou Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, kam zamíří i předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová spolu s dalšími evropskými lídry.
Dnešní videokonference byla podle Fialy důležitá pro koordinaci právě před pondělním jednáním v Bílém domě. "Shodli jsme se, že cílem má být co nejdříve zastavit zabíjení lidí a že naprosto zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany Spojených států a Evropy," oznámil český premiér.
Videokonference Koalice ochotných byla důležitá pro koordinaci před zítřejší schůzkou v Bílém domě.
— Petr Fiala (@P_Fiala) August 17, 2025
Shodli jsme se, že cílem má být co nejdříve zastavit zabíjení lidí a že naprosto zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany Spojených států a… pic.twitter.com/VmZe6SDJgs
Administrativa Donalda Trumpa má další problém s bezpečností. Obšírné informace o obou delegacích či o chystané slavnostní večeři - to vše lze zjistit z dokumentů, které americký tým zanechal v hotelu nedaleko místa konání summitu kousek od vojenské základny v aljašském městě Anchorage. Ovšem podle Bílého domu bezpečnost schůzky Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem ohrožena nebyla.
Předseda Evropské rady António Costa po dnešním jednání koalice ochotných zdůraznil, že pro nastolení trvalého míru na Ukrajině je nezbytná jednota mezi Evropou a Spojenými státy. Podobně jako Sikorski se vyslovil pro zvýšení tlaku na Rusko.
"Jak jsem zdůraznil na dnešním setkání koalice ochotných, pokud nebude dohodnuto příměří, musí EU a USA zvýšit tlak na Rusko," uvedl Costa. Je podle něj nezbytné respektovat právo Ukrajiny ohledně stanovení mírových podmínek. Ujistil také o připravenosti Evropy přispět spolu s USA k bezpečnostním zárukám Ukrajině, které by odradily budoucí ruskou agresi a zajistily spravedlivý a trvalý mír.
Na Rusko, nikoliv na Ukrajinu, je potřeba vyvinout tlak, aby jednání o míru byla úspěšná. Po jednání tzv. koalice ochotných s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Zelenskyj a několik evropských lídrů budou v pondělí jednat ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
"Skončilo setkání západní koalice ochotných na podporu Ukrajiny před zítřejšími (pondělními - pozn. ČTK) rozhovory ve Washingtonu. Zdůraznil jsem, že - aby nastal mír - je nutné vyvíjet nátlak na agresora, a ne na oběť agrese," napsal Sikorski na síti X.
Zakończyło się spotkanie zachodniej Koalicji Chętnych na rzecz Ukrainy przed jutrzejszymi rozmowami w Waszyngtonie. Podkreśliłem, że aby nastał pokój, trzeba wywrzeć nacisk na agresora a nie na ofiarę agresji. pic.twitter.com/SXRvHmj2Ea
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 17, 2025
Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině takové bezpečnostní záruky, které se budou svým charakterem podobat článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci, jenž obsahuje princip kolektivní obrany. Zároveň je ochoten učinit ústupky na dobytých územích na Ukrajině, řekl dnes v televizi CNN americký zmocněnec Steve Witkoff.
"Podařilo se nám získat následující ústupek - Spojené státy mohou nabídnout ochranu podobnou článku 5, což je jeden ze skutečných důvodů, proč chce Ukrajina být v NATO," řekl Witkoff s tím, že sám slyšel Putina s tímto krokem souhlasit poprvé, píše agentura Reuters. Witkoff se zúčastnil páteční schůzky na Aljašce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Putinem, kteří spolu jednali o ukončení více než tříleté ruské agrese na Ukrajině.
"Rusové u jednacího stolu (v pátek na Aljašce) učinili určité ústupky ohledně pěti regionů (na východě Ukrajiny)," řekl podle agentury AFP Witkoff. Debaty se soustředí především na Doněckou oblast, kterou mají Rusové pod kontrolou ze 70 procent.
V sobotu přitom britský list Financial Times (FT) informoval, že Putin podmiňuje ukončení ofenzivy na Ukrajině postoupením celé Doněcké oblasti. Americký server Axios pak napsal, že kromě této oblasti Putin požaduje i Luhanskou oblast, kterou už má teď ruská armáda téměř celou pod kontrolou.
Jednání o míru na Ukrajině musí vycházet z nynější frontové linie, Ukrajina se svým územím neobchoduje, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Ukrajina podle něj nebude obchodovat se svým územím, o územních otázkách může jednat pouze ona a Rusko.
Von der Leyenová uvedla, že Evropa je připravena přispět svým dílem k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu. Případná mírová dohoda nesmí obsahovat žádná omezení pro ukrajinskou armádu, dodala.
"Potřebujeme skutečná jednání. Mohou začít tam, kde je nyní frontová linie. Kontaktní linie je tím nejlepším místem pro jednání, a Evropané to podporují," řekl dnes Zelenskyj s tím, že ústava znemožňuje Ukrajině vzdát se území nebo s ním obchodovat. "Protože je otázka území tak zásadní, může o ní jednat pouze Ukrajina a Rusko, případně v trojici Ukrajina-USA-Rusko," dodal.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes v televizním rozhovoru řekl, že netvrdí, že mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou je na dosah. Věci se ale podle něj pohnuly dost na to, aby byl důvod svolat na pondělí do Washingtonu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli. V pondělí se bude v Bílém domě jednat o bezpečnostních zárukách, dodal dnes Rubio podle agentury Reuters.
Spojené státy se budou i nadále snažit vytvořit scénář, který by pomohl ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, ale nemusí se jim to podařit, připustil Rubio v rozhovoru v televizi CBS. Ukrajina se ruské agresi brání od února 2022.
"Pokud zde nebude možný mír a bude to pokračovat jako válka, budou lidé i nadále umírat po tisících. Nechceme tak skončit, ale bohužel se to může stát," řekl Rubio. Obě strany by podle něj musely udělat ústupky, aby mohly uzavřít mírovou dohodu.
Rubio dnes také na stanici NBC řekl, že možné příměří "není vyloučeno". Nejlepším způsobem, jak ukončit válku, by ale podle něj byla "úplná mírová dohoda", píše agentura AP.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes přivítala v Bruselu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Společně se zúčastní jednání takzvané koalice ochotných.
Zelenského mluvčí Serhij Nykyforov novinářům sdělil, že Zelenskyj po příjezdu do Bruselu bude jednat s von der Leyenovou. Na 14:30 byla naplánována tisková konference. Následně se dvojice zúčastní jednání koalice ochotných, která se uskuteční formou videospojení. Českou republiku má zastupovat premiér Petr Fiala (ODS).
Šéfka EK už předtím oznámila, že po dnešních rozhovorech v Bruselu se spolu s dalšími evropskými lídry zúčastní pondělní schůzky Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Součástí koalice vedené Francií a Británií je také Česko. Ukrajina se s pomocí západních států brání rozsáhlé ruské vojenské invazi od února 2022.
Evropané jsou připraveni poskytnout záruky Ukrajině společně se Spojenými státy v rámci možné mírové dohody. Na síti X to dnes uvedl šéf německé diplomacie Johann Wadephul. Evropa podle něj pevně stojí za Ukrajinou, ať už ruský prezident Vladimir Putin chystá cokoliv. Vyslovil se také proti jednání o Ukrajině bez Ukrajiny.
"K uzavření míru jsou potřeba jasné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu - my Evropané jsme připraveni je poskytnout společně s USA. Žádná jednání o Ukrajině bez Ukrajiny," napsal německý ministr zahraničí.
Europa steht fest an der Seite der Ukraine, was auch immer Putin plant. Ein Friedensschluss braucht klare Sicherheitsgarantien für die Ukraine - wir Europäer sind dazu bereit, gemeinsam mit den USA. Keine Verhandlungen über die Ukraine ohne die Ukraine. pic.twitter.com/nIQ5mQvZ8o
— Johann Wadephul (@AussenMinDE) August 17, 2025
Skoro žádný evropský novinář se na noční tiskovou konferenci po jednání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nedostal. Vlastně o nic nepřišli, protože nemohli pokládat otázky. Tak popisuje jednání o konci války na Ukrajině reportér Eduard Freisler, který je přímo na Aljašce a jako zvláštní zpravodaj serveru Seznam Zprávy pozoroval dění okolo summitu Trump-Putin.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v pondělí spolu s dalšími evropskými lídry zúčastní jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Šéfka EK to dnes uvedla na síti X. Dnes odpoledne pak von der Leyenová přivítá Zelenského v Bruselu, společně se zúčastní jednání takzvané koalice ochotných.
Ukrajina naléhá na to, aby součástí možných budoucích dohod s Ruskem byla také Evropa. O pozvání evropských lídrů na jednání do Washingtonu již v sobotu s odvoláním na dva anonymní evropské zdroje informoval americký list The New York Times (NYT).
"Na žádost prezidenta Zelenského se zítra (v pondělí) zúčastním setkání s prezidentem Trumpem a dalšími evropskými lídry v Bílém domě," napsala von der Leyenová. "Dnes odpoledne přivítám Zelenského v Bruselu. Společně se zúčastníme videokonference koalice ochotných," dodala.
Svou účast na pondělním jednání v Bílém domě po von der Leyenové dnes potvrdil také německý kancléř Friedrich Merz, uvedl mluvčí vlády v Berlíně.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana za poslední den zneškodnila na 300 ukrajinských dronů. Podle Moskvy jeden z nich mířil na Smolenskou jadernou elektrárnu na západě Ruska.
Útok ukrajinského dronu "na infrastrukturu jaderné elektrárny" byl zachycen ve vzdušném prostoru Smolenské oblasti, citovala z prohlášení ministerstva ruská státní agentura TASS. Kyjev se k věci bezprostředně nevyjádřil.
Kromě 300 bezpilotních prostředků sestřelila ruská protivzdušná obrana také čtyři letecké pumy, napsalo ve svodce ministerstvo obrany v Moskvě.
Ukrajina naopak podle svého letectva čelila útoku 60 ruských dronů a jedné balistické střely. Informace nebylo možné nezávisle ověřit.
Kanadský premiér Mark Carney uvítal to, co označil za otevřenost Spojených států pro poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině v rámci případné mírové dohody, která by ukončila válku Ruska proti Kyjevu. "Pevné a důvěryhodné bezpečnostní záruky jsou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Vítám otevřenost Spojených států k poskytnutí bezpečnostních záruk v rámci úsilí koalice ochotných," uvedl Carney v prohlášení s odkazem na neformální skupinu států vedenou Británií a Francií, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi.
Rusko kvůli nedostatku pracovních sil přijímá tisíce dělníků ze Severní Koreje. Ti pracují ve směnách až 18 hodin denně a v nelidských podmínkách, přičemž většinu výdělku jim zabaví režim Kim Čong-una. Podle BBC by během letoška mohlo do země dorazit až 50 tisíc Severokorejců, část z nich má pomáhat i s obnovou okupovaných území Ukrajiny.
Dronový útok v noci na dnešek zranil železničáře a poškodil elektrické vedení ve Voroněžské oblasti na západě Ruska. Uvedl to místní gubernátor Alexandr Gusev. "Podle předběžných informací byl v jedné z obcí zraněn traťový montér na železniční stanici. Byl převezen do okresní nemocnice," uvedl Gusev na platformě Telegram.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci na dnešek protivzdušná obrana zničila 46 ukrajinských dronů, z toho devět nad Voroněžskou oblastí.
Ruským verbířům se stále daří lákat muže pro agresi na Ukrajině. Každý měsíc plní cíle až na 110 procent, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sobotu hovořil se svým tureckým a maďarským protějškem, uvedlo v sobotu večer ruské ministerstvo zahraničí. Telefonáty se uskutečnily několik hodin poté, co vrcholný summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nepřinesl žádnou konkrétní dohodu o ukončení války na Ukrajině, poznamenala agentura Reuters.
Telefonát mezi Lavrovem a tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem se podle Moskvy uskutečnil z iniciativy turecké strany. "Ministři zahraničí si vyměnili názory na výsledky jednání na nejvyšší úrovni mezi Ruskem a USA, které se konalo 15. srpna na Aljašce," uvedlo ministerstvo ve stručném prohlášení na svém webu.
Turecko se během války na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko na Putinův rozkaz v únoru 2022, snaží udržet otevřené diplomatické kanály na obou stranách konfliktu. Vystupuje tak současně jako člen NATO, partner Ruska i Ukrajiny a staví se také do role potenciálního prostředníka.
Lavrov také telefonicky hovořil s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem, rovněž na popud maďarské diplomacie. "Strany projednaly otázky související s ukrajinskou krizí v kontextu výsledků setkání lídrů Ruska a Spojených států na Aljašce," uvedlo ruské ministerstvo. Oba ministři také diskutovali o "praktických otázkách rusko-maďarské spolupráce, včetně harmonogramu dvoustranného politického dialogu", dodal resort.
Trump chce v pátek uspořádat summit mezi ním, Putinem a Zelenským, píše Axios s tím, že Kreml požaduje kromě Doněcké oblasti také Luhanskou oblast.
Neustálé odmítání příměří ze strany Ruska komplikuje situaci, pokud jde o úsilí o dosažení trvalé mírové dohody ve válce na Ukrajině, uvedl Zelenskyj.
Během jednání na Aljašce Donald Trump předal Vladimiru Putinovi osobní dopis od své manželky Melanie. Ta ruského vládce žádala o osobní intervenci ve věci tisíců ukrajinských dětí z okupovaných oblastí, které byly uneseny do Ruska. Není to poprvé, co se první dáma Spojených států zasadila ve prospěch Ukrajiny.
Skupina osmi severoevropských a pobaltských zemí dnes vyjádřila podporu Ukrajincům čelícím ruské vojenské invazi a zdůraznila, že hodlá pokračovat v tlaku na Rusko, aby ukončilo válku proti Ukrajině. V prohlášení vydaném po páteční aljašské schůzce prezidentů USA a Ruska zároveň severské a pobaltské země oceňují prohlášení Donalda Trumpa, že Spojené státy jsou připraveny podílet se na bezpečnostních zárukách pro Kyjev.
"Neochvějně dál podporujeme Ukrajinu i úsilí prezidenta Trumpa o ukončení ruské agrese," uvádí se ve společném prohlášení Dánska, Finska, Islandu, Norska, Švédska a tří pobaltských zemí: Litvy, Lotyšska a Estonska, o kterém informovala agentura Reuters.
Dosažení spravedlivého a trvalého míru vyžaduje podle těchto zemí příměří a spolehlivé bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Mírová dohoda ukončující válku pak musí obsahovat pevné a konkrétní závazky transatlantických partnerů, aby Ukrajina byla v budoucnosti uchráněna jakékoli agrese.
Na ukrajinské ozbrojené síly a na jejich spolupráci s jinými státy by neměla být uvalena žádná omezení, uvádí se v prohlášení. Budeme dále vyzbrojovat Ukrajinu a posilovat evropskou obranu, abychom Rusko odradily od další agrese, ujišťují severské a pobaltské země. Prohlášení zároveň upozorňuje, že tyto státy hodlají pokračovat v posilování sankcí a širších ekonomických opatření s cílem vyvinout tlak na ruskou válečnou ekonomiku.
Páteční schůzka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce se uskutečnila v pravý čas a byla velmi užitečná, řekl dnes podle tiskových agentur ruský prezident Vladimir Putin svým spolupracovníkům. Rusko podle něj respektuje postoj USA k ukončení války na Ukrajině a Moskva usiluje o mír. Na Putinův rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla do sousední země a rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
"S respektem přistupujeme k postoji americké administrativy, která si uvědomuje nezbytnost co nejrychlejšího ukončení bojových operací. Také my bychom si to přáli a chtěli bychom přejít k vyřešení všech problémů mírovými prostředky," řekl Putin podle agentury TASS na dnešní poradě v Kremlu. Základem urovnání by podle ruského prezidenta mělo být odstranění základních příčin konfliktu.
Za "základní příčiny" konfliktu nyní Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Moskva také tvrdí, že Ukrajina musí v rámci jakékoliv mírové dohody přijmout ruskou anexi rozsáhlé části svého území. To ovšem Kyjev odmítá.
Ukrajinské ozbrojené síly pokračují v letní sérii dronových útoků na ruské ropné rafinerie. Několik útoků z posledních týdnů zasáhlo největší ruské zpracovatele ropy tisíce kilometrů od ukrajinských hranic. Podle odborníků však tyto škody nemusí způsobit Rusku zásadnější dlouhodobé problémy.
Berlín vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války a Ukrajinu ujišťuje, že se může spolehnout na solidaritu Německa, uvedl kancléř Friedrich Merz na síti X. "Ukrajina se může spolehnout na naši neochvějnou solidaritu, protože usilujeme o mír, který ochrání zásadní bezpečnostní zájmy Ukrajiny a Evropy," uvedl Merz.
Kancléř v televizních rozhovorech podle agentur Reuters a DPA ocenil ochotu Spojených států být součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, jakož i Trumpův záměr rychle dosáhnout komplexní mírové dohody o Ukrajině. "Pokud se to rychle podaří, bude to mít větší hodnotu než příměří, které může trvat týdny bez dalšího pokroku v politickém a diplomatickém úsilí," uvedl.
Dva lidé přišli o život při útoku ukrajinského bezpilotního letounu v Kurské oblasti na západě Ruska, oznámil dnes gubernátor tohoto regionu Alexandr Chinštejn. Dron podle něj zaútočil na automobil, ve kterém zahynul 52letý muž a jeho 13letý syn. Gubernátor současně varoval obyvatele oblasti před návratem do pohraničí, "protože to může skončit tragédií".
O čtyřech zraněných civilistech při náletu dronů na Belgorod a okolí dnes informoval gubernátor stejnojmenné ruské oblasti u hranic s Ukrajinou Vjačeslav Glakov. Jeden ze zraněných je podle něj ve vážném stavu.
Rusko podmiňuje ukončení své ofenzivy na Ukrajině tím, že se Kyjev stáhne z východní Doněcké oblasti. Ruský prezident Vladimir Putin to řekl na páteční schůzce na Aljašce svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, píše list Financial Times (FT) s odkazem na informované zdroje. Moskva v takovém případě zastaví svá vojska v jižní Chersonské oblasti a jihovýchodní Záporožské oblasti.
Trump o Putinově požadavku dnes informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropské lídry. Spojencům americký prezident sdělil, že Putin nechce příměří a dává přednost komplexní dohodě o ukončení války proti Ukrajině. Sám Trump od varianty dosažení klidu zbraní také upustil.
Podstoupení Doněcké oblasti by podle FT znamenalo, že Moskva bude mít pod plnou kontrolou tuto strategickou část východní Ukrajiny, kterou částečně okupuje už více než deset let. Ruská vojska tu od loňského listopadu rychle dobývají další území a Moskva tak ovládá asi 70 procent tohoto prostoru, ovšem nejzápadnější města nadále kontroluje Kyjev.
Za Doněckou oblast by poté šéf Kremlu zastavil postup ruské armády v Chersonské a Záporožské oblasti, kde Moskva okupuje značnou část území. Putin však neupustil od svého požadavku, aby Ukrajina byla neutrální zemí mimo vojenské bloky.
Zelenskyj by podle zdrojů FT s podstoupením Doněcké oblasti nesouhlasil, ale je připraven vyjednávat o územních ústupcích výměnou za ukončení války. S Trumpem se ve Washingtonu setká v pondělí.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes koordinoval s několika svými evropskými protějšky postup před pondělním setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Během dne si telefonoval s ministry zahraničí Nizozemska, Británie a šéfkou finské diplomacie, koordinace evropského postupu je podle něj klíčová. Lipavský to dnes odpoledne oznámil na síti X. Telefonicky vyjádřil plnou podporu do nadcházejících jednání s USA také ukrajinskému ministrovi zahraničí.
"Mluvil jsem s nizozemským ministrem zahraničí Casparem Veldkampem. Po jednání na Aljašce koordinujeme evropský postup. Česko je součástí koalice ochotných a na této platformě jsme v komunikaci i s USA. Další hovory budou následovat," napsal Lipavský. Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Součástí koalice vedené Francií a Británií je také Česko.
Později odpoledne doplnil, že telefonoval i s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym, se kterým mimo jiné probral potřebu věrohodných a dlouhodobých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a další podporu. "Koordinace evropského postupu před pondělním jednáním je klíčová," uvedl šéf české diplomacie. S finskou ministryní zahraničí Elinou Valtonenovou mluvil o dnešním ranním jednání Trumpa s evropskými lídry a o přípravě na pondělní jednání. "Teď musíme držet při sobě a jednat v zájmu bezpečnosti našeho kontinentu," dodal.
Plnou podporu Ukrajiny do nadcházejících jednání se Spojenými státy pak vyjádřil v telefonickém hovoru se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. "Bavili jsme se o bezpečnostních zárukách i o tom, že na bojišti zatím není vidět žádná příprava na klid zbraní. Putinova slova proto musíme brát s velkou obezřetností a nesmíme podléhat jeho propagandě," uvedl Lipavský po dalším telefonátu.
Hovořil jsem s britským ministrem zahraničí @DavidLammy. Bavili jsme se o potřebě věrohodných a dlouhodobých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a o další podpoře. Koordinace evropského postupu před pondělním jednáním je klíčová. 🇨🇿🤝🇬🇧 pic.twitter.com/cBQms42HKw
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) August 16, 2025
Evropští lídři jsou pozvaní na pondělní schůzku ve Washingtonu, kde spolu budou jednat americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj, píše podle agentury Reuters list New York Times. Hovořit budou o výsledcích Trumpovy páteční schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a příměří na Ukrajině.
Západ si musí zachovat jednotu, neboť hra o budoucnost Ukrajiny, bezpečnost Polska a celé Evropy vstoupila do rozhodující fáze. Uvedl to dnes polský premiér Donald Tusk v reakci na páteční summit amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem na Aljašce.
"Dnes je vidět ještě jasněji, že Rusko si váží výlučně silných, a Putin se ještě jednou převedl jako chytrý a bezohledný hráč. Proto je tak důležité zachovat jednotu celého Západu," napsal Tusk na sociální síti X.
V neděli se uskuteční videokonference lídrů tzv. koalice ochotných, den před návštěvou ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského ve Washingtonu, oznámil dnes podle agentur úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Schůzce bude podle agentury Reuters předsedat Macron společně s německým kancléřem Friedrichem Merzem a britským premiérem Keirem Starmerem. Videokonference má podle agentury AFP začít v 15:00 SELČ. Cílem schůzky je připravit další kroky v úsilí o ukončení války na Ukrajině.
Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Součástí koalice vedené Francií a Británií je také Česko.
Počet obětí pátečního výbuchu a následného požáru v podniku vyrábějícím střelný prach v ruské Rjazaňské oblasti se zvýšil na 11. Dalších 130 osob je zraněných, uvedlo dnes ministerstvo pro mimořádné situace v Moskvě.
V pátek večer úřady informovaly o pěti mrtvých a více než stovce zraněných. Podle ministerstva pro mimořádné situace byla při odklízení trosek nalezena těla dalších obětí.
Telegramový kanál Baza dříve uvedl, že výbuch nesouvisí s útokem dronu na závod, podle předběžných informací nastal zřejmě kvůli porušení bezpečnostních postupů. Úřady zahájily kvůli porušení pravidel trestní řízení. Exploze je totiž už druhou tragédií v závodě Elastik během posledních pěti let. V říjnu 2021 při výbuchu v tomto podniku zahynulo 17 lidí.
Ruská vojska dobyla další dvě vesnice v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, Popiv Jar a Ivano-Darjivku, uvedl dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na uskupení ukrajinských sil, které má obranu tohoto úseku fronty na starosti. Ruské síly mohou v příštích dnech vystupňovat své útoky, aby vytvořily příznivější podmínky pro jednání, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Nepřítel naše jednotky vytlačil a obsadil Popiv Jar. Snaží se rozšířit ovládanou oblast obce Nove Šachove a zesílit útok směrem na Ivanivku. Probíhají opatření k likvidaci nepřátelských sil," uvedlo ukrajinské uskupení na sociální síti. Informovalo rovněž o pokračujících ruských útocích u Pokrovska.
Ivano-Darjivka leží u města Siversk, Popiv Jar u města Dobropillja u Pokrovska, kde se ruským silám podařil v uplynulých dnech průnik do ukrajinské obrany až do hloubky deseti kilometrů.
"Bráníme své pozice podél celé frontové linie a již druhý den po sobě máme úspěchy v některých extrémně obtížných místech v Doněcké oblasti, u Dobropillje a Pokrovska. (…) Pokračuje ničení okupantů, kteří se pokusili infiltrovat hluboko do našich pozic," napsal dnes na sociální síti Zelenskyj po poradě s hlavním velitelem, generálem Oleksandrem Syrským.
Předpověděl, že se ruská armáda v nadcházejících dnech může pokusit vystupňovat útoky na ukrajinské pozice, aby vytvořila příznivější podmínky pro rozhovory s globálními aktéry. "Zaznamenáváme pohyb a přípravu ruských vojsk. Samozřejmě tomu budeme čelit - v případě potřeby i asymetricky," konstatoval ukrajinský prezident a zdůraznil, že Ukrajina potřebuje být v silném postavení.
Návrhem zřeknout se příměří ve prospěch rychlejšího uzavření mírové dohody americký prezident převzal pozici šéfa Kremlu, řekl agentuře Reuters ukrajinský poslanec Oleksandr Merežko.
"Trump bohužel zaujal Putinův postoj, (mírová dohoda bez příměří) byl Putinův požadavek. Mírová dohoda podle Putina znamená několik nebezpečných věcí - že Ukrajina nevstoupí do NATO a také jeho absurdní požadavky na denacifikaci a demilitarizaci, ruský jazyk a ruskou církev (na Ukrajině)," řekl zákonodárce, který je předsedou zahraničního výboru ukrajinského parlamentu.
"Bylo stanoveno všemi, že nejlepší způsob, jak ukončit hrůznou válku mezi Ruskem a Ukrajinou, je přejít přímo k mírové dohodě, která válku ukončí, a ne k pouhé dohodě o příměří, která často nevydrží," napsal Trump na sociální síti Truth Social ke své schůzce s Putinem a telefonáty s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, evropskými lídry a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Trump potvrdil také dřívější oznámení ukrajinského prezidenta Zelenského, že začátkem příštího týdne přiletí do Spojených států na jednání s Trumpem. "Přijede v pondělí odpoledne do Washingtonu D.C., do Oválné pracovny. Pokud vše půjde podle plánu, následně naplánujeme setkání s prezidentem Putinem," dodal Trump.
Evropští lídři před summitem v Anchorage uvedli, že nezbytným předpokladem pro jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině je příměří. Na bezpodmínečný klid zbraní naléhá rovněž Ukrajina. Naopak Moskva příměří odmítá bez splnění svých podmínek a tlačí na širší dohodu ohledně Ukrajiny, kterou před více než třemi lety v plném rozsahu vojensky napadla.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes hovořil se svým nizozemským protějškem Casparem Veldkampem o společném evropském postupu po setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce. Hovory s dalšími státníky budou podle Lipavského následovat. Oznámil to odpoledne na síti X.
"Mluvil jsem s nizozemským ministrem zahraničí Casparem Veldkampem. Po jednání na Aljašce koordinujeme evropský postup. Česko je součástí koalice ochotných a na této platformě jsme v komunikaci i s USA. Další hovory budou následovat," napsal Lipavský. Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Součástí koalice vedené Francií a Británií je také Česko.
Mluvil jsem s nizozemským ministrem zahraničí Casparem Veldkampem @ministerBZ. Po jednání na Aljašce koordinujeme evropský postup. Česko je součástí koalice ochotných a na této platformě jsme v komunikaci i s USA. Další hovory budou následovat. 🇨🇿🤝🇳🇱 pic.twitter.com/7A3gvF5FKS
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) August 16, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že předmětem dnešní telefonické diskuse se západními lídry byly také "pozitivní signály" ze strany USA ohledně jejich podílu na zajištění bezpečnosti Ukrajině.
Podle dvou zdrojů agentury Reuters se na jednání diskutovalo o možných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu mimo rámec NATO, avšak podobných článku 5 Severoatlantické aliance. Podle jednoho ze zdrojů, který si kvůli citlivosti záležitosti přál zůstat v anonymitě, si evropští lídři chtěli ujasnit, jakou podobu by role USA měla, ale že k tomu zatím nebyly žádné podrobnosti.
Kyjev usiluje o vstup do NATO, podle něj by se jednalo o nejlepší garance pro bezpečnost země, kterou Rusko před více než třemi lety v plném rozsahu vojensky napadlo. Členství Ukrajiny ale nemá podporu všech 32 členů aliance a rezolutně ho odmítá také Moskva. Článek 5 považuje jakýkoliv útok vedený na jednoho člena aliance za útok na všechny.
Trump ve svých vyjádřeních po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry výslovně nepotvrdil, že se USA budou podílet na bezpečnostních garancích pro Ukrajinu. Řekl pouze, že se v této otázce s Putinem "v zásadě shodli". Trump dosud americkou účast na garancích odmítal.
Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron dnes uvedli, že vítají ochotu Spojených států přispět k bezpečnostním zárukám pro Ruskem napadenou Ukrajinu jako součásti budoucí mírové dohody. Podle Starmera jde o důležitý posun, Macron varoval před sklonem Ruska nedodržovat vlastní závazky. Podle zdrojů agentury Reuters jednal americký Trump s evropskými lídry o zárukách, které by Ukrajině neposkytovalo NATO, ale měly by charakter aliančního článku 5.
Starmer a Macron to uvedli po dnešním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které navazovalo na páteční summit šéfa Bílého domu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce. V dnes zveřejněném společném prohlášení vyjádřili evropští lídři, včetně Starmera a Macrona, pokračující podporu Ukrajině a odhodlání nadále vyvíjet tlak na Rusko.
"Je to důležitý pokrok, který bude mít zásadní význam při odrazování Putina," uvedl Starmer podle agentury Reuters s odkazem na údajnou americkou ochotu poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky.
Macron v prohlášení na X uvedl, že trvalý mír musejí doprovázet "neochvějné bezpečnostní záruky" Ukrajině. "V tomto ohledu vítám připravenost Spojených států přispět. Budeme na tom pracovat společně s nimi i se všemi našimi partnery z 'koalice ochotných'," napsal Macron. Při vytváření mírové dohody bude podle něj zásadní "poučit se ze zkušeností posledních 30 let, zejména z dobře známého sklonu Ruska nedodržovat své vlastní závazky", dodal.
Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Součástí koalice vedené Francií a Británií je také Česko.
Nic se nedohodlo, setkání skončilo dřív, než se čekalo, a Donald Trump i Vladimír Putin odletěli domů bez plánovaného dalšího jednání obou delegací druhý den. Body si ale přiváží spíš Putin. Sekundární sankce na export ruské ropy jsou zatím u ledu a příměří, které by zastavilo současný ruský postup na frontě, také. A v sobotu zveřejnil Trump sdělení, z něhož Ukrajinci nebudou mít radost.
Vládní politici na Slovensku a také prezident Peter Pellegrini ocenili schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským kolegou Vladimirem Putinem, po které oba státníci dohodu o příměří na Ukrajině ovšem neoznámili. Naopak, podle exministra zahraničí Ivana Korčoka ruský prezident nemění nic na svém odhodlání pokračovat ve válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo před více než třemi lety.
Slovenský premiér Robert Fico řekl, že summit odstartoval standardizaci vztahů mezi USA a Ruskem. K podobnému kroku vyzval Fico i Evropskou unii, cesta podle něj nevede prostřednictvím sankcí či osočování ruského politického vedení.
Předseda slovenské vlády schůzku na Aljašce označil za zahájení životně důležitého procesu. "Nejbližší dny ukážou, zda největší hráči v unii tento proces podpoří a budou vést ukrajinský konflikt k rychlému konci, nebo bude pokračovat neúspěšná evropská strategie pokusit se oslabit Rusko přes tento konflikt až neuvěřitelnou finanční, politickou či vojenskou pomocí Kyjevu," řekl Fico, jehož nynější vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob.
Podle Fica válka na Ukrajině má své historické kořeny a je třeba rovnocenně hovořit o bezpečnostních zárukách jak pro Ukrajinu, tak pro Rusko.
Odlišně hodnotil výsledek schůzky Trumpa s Putinem bývalý šéf slovenské diplomacie a člen vedení nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Korčok. "Nepodařilo se dosáhnout ani jen příměří, což je opakovaným důkazem nezájmu Vladimira Putina o mír. Putin chce nadále válku a chce zásadní změnu bezpečnostního uspořádání v Evropě. Jediné, co na něj může platit, je jednota Evropy a USA a maximální podpora Ukrajiny," uvedl Korčok. Dodal, že USA by měly změnit svůj vstřícný přístup k Rusku.
Pokračování tlaku na Rusko a posílení Ukrajiny je nezbytné pro dosažení míru, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj musí čelit důsledkům za to, že válku protahuje.
"Strategie míru skrze sílu zůstává naší prioritou. Zvýšený tlak na Moskvu a posílení Ukrajiny jsou klíčovými prvky pro dosažení míru," napsal Sybiha na X.
Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 v plném rozsahu napadla Ukrajinu, podle ukrajinského ministra zahraničí musí pochopit důsledky prodlužování své války. "Jedině jeho činy jsou skutečnými ukazateli toho, zda je skutečně ochoten ukončit svůj teror a agresi," napsal.
Kyjev si podle něj cení pozitivních signálů Spojených států ohledně jejich ochoty pracovat na vytvoření "spolehlivé infrastruktury bezpečnostních záruk" pro Ukrajinu. "Podporujeme také snahy prezidenta Trumpa zorganizovat třístranné setkání lídrů Ukrajiny, USA a Ruska," dodal Sybiha.
Skupina evropských lídrů dnes ve společném prohlášení vyjádřila pokračující podporu Ukrajině a odhodlání nadále vyvíjet tlak na Rusko. Dodala, že příštím krokem po páteční schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce musí být další jednání zahrnující i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Informuje o tom agentura Reuters nebo stanice CNN.
Společné prohlášení podepsali mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová, německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Prohlášení bylo vydáno poté, co Trump s evropskými lídry telefonicky hovořil po jednání s Putinem.
Von der Leyenová na X uvedla, že silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou "nezbytné" pro jakýkoliv mír a ukončení války na Ukrajině. "EU úzce spolupracuje se Zelenským a Spojenými státy na dosažení trvalého míru," poznamenala.
Summit podle Fialy potvrdil, že Putinovi jde jen o územní zisky a obnovu impéria. Výsledky pátečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podle premiéra Petra Fialy (ODS) potvrdily, že Spojené státy a jejich spojenci hledají cesty k míru na Ukrajině. Putin podle něho ale usiluje o co největší územní zisky a obnovení sovětského impéria. Premiérovo vyjádření dnes dopoledne poskytl mluvčí vlády Jakub Tomek.
"Výsledky summitu na Aljašce potvrzují, že zatímco USA se svými spojenci hledají cesty k míru, Putinovi jde stále jen o co největší územní zisky a o obnovení sovětského impéria," uvedl Fiala.
V noci z pátku na sobotu skončilo jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na vojenské základně v Anchoragě na Aljašce. Na tiskové konferenci oba světoví lídři uvedli, že jejich jednání, které trvalo zhruba dvě a půl hodiny, bylo konstruktivní. Žádné konkrétní výsledky však nejsou patrné.
Šéf SPD Tomio Okamura vnímá výsledek schůzky spíše jako politický signál ochoty komunikovat. Západ podle něj bude muset přijmout kompromisy, které dříve odmítal, uvedl na sociální síti X.
Podle Okamury je ruská pozice neměnná od února 2022. Putin ji na schůzce zopakoval, Trump mluvil stručně a mlhavě. "Summit tedy nepřinesl zásadní průlom, ale otevřel kanál pro další diskusi. Výsledkem je spíše politický signál ochoty komunikovat než konkrétní věci," napsal předseda SPD.
Summit amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem považuje místopředseda ANO Karel Havlíček za první krok bitvy velmocí. Nebylo podle něj reálné očekávat, že se na prvním setkání domluví ukončení války. Může to být ale začátek jejího konce, napsal ČTK.
"Musím znovu zopakovat, že kdyby Evropa v průběhu roku 2024 měla větší odvahu, nemusel dnes tahat za delší konec provazu Trump," uvedl Havlíček. Podle něj je potřeba mít na paměti, že ukončení války by mělo být v souladu i s ukrajinskými zájmy. Čím déle se však bude válčit, tím méně tomu tak bude.
Svět je po schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce bezpečnějším místem, napsal dnes na facebooku maďarský premiér Viktor Orbán. Obě velmoci podle něj přestaly s ničením vzájemné spolupráce.
"Léta jsme sledovali, jak dvě největší jaderné mocnosti ničí rámec své spolupráce a posílají si vzkazy," napsal Orbán. "Tomu je nyní konec. Svět je dnes bezpečnějším místem než včera," dodal.
Maďarský premiér, který čelí kritice za svůj příklon k Putinovi navzdory tři a půl roku trvající rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu, tento týden uvedl, že Rusko válku proti Ukrajině vyhrálo a zbývá otázka, kdy to Západ podporující Ukrajince uzná. Evropa podle maďarského premiéra promeškala příležitost jednat s Putinem, když byl u moci americký prezident Joe Biden, a nyní jí hrozí, že o její budoucnosti bude rozhodnuto bez její účasti.
Americký prezident Donald Trump po pátečním summitu na Aljašce evropským lídrům řekl, že ruský prezident Vladimir Putin nechce příměří a dává přednost komplexní dohodě o ukončení války na Ukrajině. Na sociální síti X to napsal reportér serveru Axios Barak Ravid, podle něhož mírovou dohodu namísto klidu zbraní preferuje i Trump.
Putin Trumpovi podle Ravida řekl, že místo příměří preferuje komplexní dohodu o ukončení války. "Myslím, že rychlá mírová dohoda je lepší než příměří," sdělil Trump evropským spojencům podle Ravidova zdroje, který byl u telefonátu.
Trump po summitu v Anchorage na Aljašce telefonicky hovořil s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a evropskými politiky. K více než hodinovému hovoru se připojili také prezidenti Francie Emmanuel Macron, Polska Karol Nawrocki a Finska Alexander Stubb, německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a šéfka italské vlády Giorgia Meloniová, uvedla agentura Reuters.
Trump si volal také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který následně uvedl, že se se svým americkým protějškem setká v pondělí ve Washingtonu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že se v pondělí setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednat budou o výsledcích Trumpovy schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a o příměří na Ukrajině. Zelenskyj rovněž podpořil Trumpův návrh na trojstrannou schůzku s Putinem. Je podle něj důležité, aby se do jednání zapojila také Evropa.
Zelenskyj svou cestu do USA oznámil v příspěvku na sociálních sítích v návaznosti na dnešní "obsahově bohatý" telefonický rozhovor s Trumpem, který trval více než hodinu a půl. Americký prezident jej informoval o hlavních bodech jednání s Putinem, které se uskutečnilo v noci na dnešek SELČ v Anchorage.
"V pondělí se setkám s prezidentem Trumpem ve Washingtonu, D.C., abychom projednali všechny detaily týkající se ukončení vraždění a války. Jsem vděčný za pozvání," napsal Zelenskyj. Uvedl také, že Ukrajina podporuje Trumpův návrh na trojstranné setkání mezi Ukrajinou, USA a Ruskem.
"Je důležité, aby Evropané byli zapojeni v každé fázi, aby byly zajištěny spolehlivé bezpečnostní záruky spolu s Amerikou," dodal s tím, že předmětem diskuse byly také "pozitivní signály" ze strany USA ohledně jejich podílu na zajištění bezpečnosti Ukrajině.
Summit mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce dokazuje, že se Spojenými státy lze jednat bez předběžných podmínek a současně pokračovat v operaci na Ukrajině. Uvedl to dnes bývalý ruský prezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
"Setkání prokázalo, že jednání jsou možná bez předběžných podmínek a současně při pokračování speciální vojenské operace," uvedl v komentáři k výsledkům summitu Medveděv na telegramu. Obě strany se podle něj shodují, že odpovědnost za budoucí výsledek jednání o míru na Ukrajině má nyní Kyjev a Evropa.
Ruský prezident Vladimir Putin nehledá mír, ale příležitost oslabit jednotu Západu a šířit svou propagandu. Na síti X to v reakci na setkání Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle ní jednání Trump-Putin na Aljašce nepřineslo zásadní posun k ukončení války na Ukrajině, je třeba zachovat soudržnost Západu a vytrvat v podpoře Ukrajiny, dodala.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) uvítal, že americký prezident Donald Trump se snaží válku na Ukrajině zastavit a bude o jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce informovat Evropu. Problémem je ruský imperialismus, nikoliv touha Ukrajiny po svobodě, napsal v noci na sobotu ministr na sociální síti X po tiskové konferenci prezidentů, která následovala po jejich schůzce. Podle vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je evidentní, že Putinovi o mír a zastavení umírání ve skutečnosti nejde, jinak by se ruské útoky na Ukrajinu zastavily. Podobně se vyjádřili i předseda lidovců a ministr zemědělství Marek Výborný a ministr pro vědu Marek Ženíšek (TOP 09).
Americký prezident Donald Trump informoval evropské lídry o výsledku nočního setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. S odvoláním na mluvčí Evropské komise (EK) to napsala agentura AFP.
Trump po summitu v Anchorage na Aljašce telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, šéfkou EK Ursulou von der Leyenovou, dalšími evropskými politiky nebo lídry členských zemí NATO. Zelenskyj ani nikdo z evropských představitelů na páteční summit na Aljašku pozván nebyl.
Trump dodal, že se nyní bude domlouvat schůzka mezi Zelenským a Putinem, které by se mohl účastnit i on sám. Putinův poradce Jurij Ušakov ale později uvedl, že o setkání tří prezidentů se dosud nejednalo.
Nevídané množství dronů, které se pohybují nad frontovými zákopy na Ukrajině, je děsivé pro morálku vojáků. Americký veterán podal svědectví o tom, jak se cítí člověk vystavený nepřetržité hrozbě v okamžiku, kdy opustí úkryt.
Odporná, ostudná a nakonec zbytečná. Těmito slovy označil ukrajinský server Kyiv Independent schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Putin se podle něj domů vrací jako vítěz.
Ruský prezident Vladimir Putin označil rozhovory s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce za konstruktivní a užitečné. Shody dosažené na summitu na Aljašce by podle něj mohly být odrazovým můstkem pro ukončení války na Ukrajině. Podle některých pozorovatelů Putin návštěvou Aljašky získal vše, co chtěl.
Zprávy ze soboty 16. srpna
Jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, které začalo dnes pozdě večer SELČ na Aljašce, trvá už přes 90 minut.
Trump dnes před bilaterální schůzkou řekl, že pokud se nebude vyvíjet dobře, rychle z ní odejde.
Trump tento týden řekl, že pozná během několika minut, zda má Putin skutečně zájem o uzavření příměří. Délka trvání schůzky proto má zjevný význam, podotkl server CNN.
Vřelé přivítání ruské hlavy státu Vladimira Putina americkým prezidentem Donaldem Trumpem na vojenské základně na Aljašce vyvolalo kritiku ze strany demokratů v Kongresu, uvedl server listu Financial Times (FT).
"Trump rozvinul červený koberec pro válečného zločince. Na americké půdě. Americká vláda by měla Putina zatknout, ne ho hostit. Hanebné a trapné," napsal na síti X demokratický kongresman Jim McGovern zvolený za stát Massachusetts.
Server BBC píše, že v tak vřelé přijetí Rusové zjevně doufali. Ruský vládce, který před více než třemi roky svou ozbrojenou agresí proti Ukrajině rozpoutal nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války a kterého Trumpův předchůdce Joe Biden odsuzoval, se nyní nachází na americké půdě a je vítán úsměvy a zjevně neformální konverzací.
Za velmi neobvyklý moment a vřelé gesto označují média skutečnost, že americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin dnes po uvítání na letištní ploše vojenské základny Elmendorf-Richardson na Aljašce odjeli na bilaterální jednání společně jedním vozem.
Podle komentářů médií tak jednání prakticky začalo už na zadním sedadle Trumpova vozu, a to bez přítomnosti tlumočníků.
Také ruská média poukazují na to, že Putin místo své limuzíny Aurus nasedl do obrněného automobilu šéfa Bílého domu nazývaného Bestie. Ruská státní agentura RIA Novosti napsala, že Trump pozval Putina, aby se s ním svezl jeho vozem, a šéf Kremlu souhlasil.
Trumpovým hlavním cílem při dnešním jednání je dosáhnout příměří ve válce na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo před třemi a půl lety. Jak poznamenává agentura AP, setkání obou prezidentů by mohlo rozhodnout nejen o dalším vývoji konfliktu, ale také o osudu evropské bezpečnosti.
Neúčast ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednání označuje agentura za těžký úder pro politiku Západu v duchu "nic o Ukrajině bez Ukrajiny".
Video ze setkání Trumpa a Putina na aljašském letišti.
Trump nechal nad překvapeným Putinem přeletět bojové letouny. Pak ho svezl na jednání
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin zahájili v pátek pozdě večer středoevropského času na Aljašce první jednání, informují agentury Reuters a AP. Trumpovým cílem je dosažení příměří ve válce na Ukrajině, kterou Rusko před třemi a půl lety rozpoutalo.
Na záběrech před začátkem jednání bylo vidět, že Trump a Putin sedí vedle sebe odděleni jen malým stolkem a po boku každého z nich jsou překladatelé. Jak podotýká server listu The New York Times, okamžiky před zahájením diskusí, jimž byli přítomni novináři, byly neobvykle tiché. Trump při takovýchto příležitostech běžně odpovídá na dotazy novinářů, tentokrát oba politici mlčeli a otázky ignorovali.
Americký prezident Donald Trump přivítal potleskem ruského prezidenta Vladimira Putina na vojenské základně Elmendorf-Richardson na Aljašce, kde budou jednat o možnostech ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu několikrát zatleskal, zatímco k němu Putin přicházel po letištní ploše, a poté ruskému vůdci potřásl rukou. Lídři USA a Ruska bok po boku kráčeli po červeném koberci. Poté vstoupili na pódium s nápisem Aljaška 2025, kde zapózovali pro novináře, aniž by k nim promluvili.
Když se jeden z reportérů zeptal Putina, zda přestane zabíjet civilisty, ruský prezident se jen pousmál a ukázal si na ucho. Prezidenti následně společně nastoupili do černého obrněného automobilu amerického prezidenta, podle deníku The New York Times přezdívaného Bestie, které je odvezlo na první fázi jednání. Média to označila za neobvyklé.
Ukrajinští vojáci zastavili ruský postup u strategicky významného města Pokrovsk na východě země a ovládli šest vesnic na tomto důležitém úseku fronty, informují média s odvoláním na sbor Azov. Ten byl na ohroženém úseku nasazen poté, co se skupinám ruských vojáků podařilo proniknout ukrajinskými obrannými liniemi u města Dobropillja u Pokrovska až do hloubky deseti kilometrů.
O vyhnání nepřítele z vesnic informují podle serveru Ukrajinska pravda také analytici z projektu DeepState, který je pokládaný za blízký ukrajinské armádě.
Americký prezident Trump přivítal ruského prezidenta Putina na letišti na Aljašce, potřásli si rukama a pak spolu odjeli jedním autem.
Letadlo s Donaldem Trumpem dosedlo v pátek po 20:00 středoevropského času na Aljašce, kde amerického prezidenta čeká celosvětově sledované jednání s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem. Místo původně chystaného setkání jen s Putinem budou po Trumpově boku při první schůzce i ministr zahraničí Marco Rubio a americký zmocněnec Steve Witkoff, informuje agentura Reuters. Kdo se tohoto jednání zúčastní na ruské straně s Putinem, zatím není jasné.
Ruská novinářka Marija Ponomarenková, odsouzená za kritiku ruské invaze na Ukrajinu k dlouhému trestu vězení, byla hospitalizována poté, co se během deseti dnů třikrát pokusila o sebevraždu. Oznámil to nezávislý internetový kanál RusNews s odvoláním na novinářčina obhájce, který ji v pátek navštívil ve vězeňské nemocnici. Šestačtyřicetiletá Ponomarenková pro RusNews dříve pracovala.
"Cítí se 'uspokojivě', ale upřímně řečeno, bývalo jí líp," uvedl advokát Dmitrij Šitov. Jeho klientka musela být přijata do nemocnice poté, co ztratila mnoho krve při pokusech o sebevraždu, podniknutých mezi 30. červencem a 9. srpnem na protest proti podmínkám ve vězení, kde ji často zavírali na samotku plnou krys. Takové podmínky věznění podle právníka představují mučení. Po třetím pokusu byla nezbytná hospitalizace ve vězeňské nemocnici v Barnaulu na západní Sibiři.
Na otázku, za jakých okolností by setkání s Putinem vnímal jako úspěšné, Trump novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl, že to nemůže říct.
"Nevím. Nic není definitivně rozhodnuto. Chci určité věci… Chci, aby bylo rychle dosaženo příměří… Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes," řekla americká hlava státu s tím, že do procesu se zapojí také Evropa a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Kreml dnes vyjádřil očekávání, že rozhovory by mohly trvat šest až sedm hodin.
Bílý dům dnes oznámil, že Trumpův odlet z Aljašky je plánovaný zhruba sedm hodin po začátku setkání.
Šéf Bílého domu rovněž podle médií uvedl, že na dnešním rusko-americkém summitu o možnostech ukončení války na Ukrajině jde o hodně, a vyjádřil přání dosáhnout brzkého míru mezi Moskvou a Kyjevem.
Trump prohlásil, že jednání s ruským vůdcem se podle něj odehraje velmi dobře, v opačném případě se hodlá vrátit domů hodně rychle. "Pokud (schůzka) nepůjde dobře, odejdete?" zeptal se Trumpa novinář Fox News. "Ano, odešel bych," odpověděl Trump.
Trump řekl, že pokud schůzka s Putinem nepůjde dobře, odejde z ní.
Putin má před schůzkou navrch, protože dokáže s Trumpem snadno manipulovat, říká ruský politolog a historik žijící v Česku Sergej Medveděv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním projevu upozornil, že Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města a v zabíjení i v den konání summitu.
"Válka pokračuje. Pokračuje proto, že není žádný rozkaz, ani žádný náznak, že by se Moskva chystala válku ukončit," uvedl. "Doufáme v silnou americkou pozici. Všechno na tom bude záviset. Rusové berou ohled pouze na americkou sílu. Jedině na sílu," prohlásil.
"Patnáctý srpen je dobrým dnem pro jednání s Ruskem o válce a míru. Před 105 lety Poláci v bitvě u Varšavy zastavili Rudou armádu v jejím tažení do Evropy. Naštěstí jsme nevěděli, že je Rusko 'nepřemožitelné', a porazili jsme je," napsal Tusk v příspěvku na sociální síti X. Dodal, že míru se dá dosáhnout silou a nijak jinak.
August 15 is a good day for talks with Russia about war and peace. On this day 105 years ago during the Battle of Warsaw Poles stopped the Red Army in its march on Europe. Luckily we didn’t know that Russia „is invincible” - and we beat them. Peace through strength, nothing else.
— Donald Tusk (@donaldtusk) August 15, 2025
Americký prezident Donald Trump dnes telefonoval s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a má v plánu se s ním v budoucnu setkat. Trump Lukašenkovi poděkoval za nedávné propuštění 16 vězňů a vyzval ho k propuštění 1300 dalších, informovala agentura Reuters.
"Diskutovali jsme o mnoha záležitostech, včetně návštěvy prezidenta Putina na Aljašce," napsal Trump na sociální síti Truth Social během letu do aljašského Anchorage, kde ho dnes čeká schůzka s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Trump osobně uvítá Putina u jeho letadla, které má přistát v 11:00 místního času (21 hodin středoevropského letního času), uvedl mluvčí Kremlu podle tiskových agentur.
Pět lidí přišlo o život a více než stovka dalších utrpěla zranění při explozi v podniku na výrobu střelného prachu v Rjazaňské oblasti ležící jihovýchodně od Moskvy. Napsala o tom ruská média a různé zdroje na sociálních sítích, jejichž informace posléze potvrdily úřady. Telegramový kanál Baza uvedl, že výbuch nesouvisí s útokem dronu na závod, podle předběžných informací nastal zřejmě kvůli porušení bezpečnostních postupů.
"Podle předběžných informací zahynulo pět lidí. Více než 100 bylo zraněno, a to i úlomky skla. Všichni dostávají nezbytnou pomoc, i psychologickou," napsal na Telegramu gubernátor Rjazaňské oblasti Pavel Malkov, který se na místo neštěstí vypravil a dal pokyn vyhlásit v místě nouzový stav. Dle médií je pět až deset lidí zraněno těžce. Není vyloučeno, že pod troskami jsou ještě další lidé.
Je důležité, aby summit na Aljašce otevřel cestu ke spravedlivému míru a jednáním USA-Rusko-Ukrajina, uvedl Zelenskyj před schůzkou Trumpa a Putina.
"Nastal čas ukončit válku a Rusko musí podniknout příslušné kroky. Spoléháme na Ameriku," napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram. "V sázce je opravdu hodně," zdůraznil v příspěvku po jednání s veliteli ozbrojených sil.
Ukrajinské velení podle prezidenta rozhodlo o vyslání dalších posil na frontu na východě Ukrajiny, kde ruská armáda utrpěla velké ztráty ve snaze zajistit ruskému vedení výhodnější postavení při setkání na Aljašce. "Chápeme tento plán a informujeme partnery o skutečné situaci," poznamenal Zelenskyj.
Kolem rezidence ruského prezidenta Vladimira Putina ve Valdaji se objevily nové systémy protivzdušné obrany. Podle satelitních snímků jde o zařízení Pancir-S1. Původně sídlo bránily dva systémy, nyní je to už dvanáct.
V předvečer jednání šéfa Bílého domu se šéfem Kremlu o konfliktu na Ukrajině se v Anchorage, kde se summit uskuteční, sešlo několik set lidí vyjadřujících podporu Ukrajině, informoval ruskojazyčný server BBC. Ukrajina, která se tři a půl roku brání ruské agresi, na dnešní jednání pozvánku nedostala.
Jeden z demonstrantů přišel s cedulí s nápisem varujícím před postoupením ukrajinského území Rusku. "Postoupit Ukrajinu Putinovi je jako postoupit Československo Hitlerovi," stálo na ceduli odkazující na mnichovskou konferenci ze září 1938, na které se zástupci západoevropských mocností s nacistickým diktátorem Adolfem Hitlerem bez účasti československých představitelů dohodli, že pohraniční části Československa obývané převážně Němci získá Německo.
Jiný demonstrant měl transparent s nápisem, že "z okna vidí fašisty", za které podle některých komentářů považuje Putina i Trumpa. Lidé mávali ukrajinskými vlajkami a někteří přišli také s vlajkami americkými a vzkazovali Putinovi, aby dal ruce pryč od Aljašky, kterou Spojené státy od Ruska koupily v 19. století.
Na rušné křižovatce v centru Anchorage na Aljašce stovky lidí podpořily Ukrajinu před summitem Trump/Putin. Také o tom v pátek 15.8. na stanicích Českého rozhlasu přímo z Anchorage. @Radiozurnal1 @CRoPlus a také @iROZHLAScz pic.twitter.com/fUBuypDWeK
— Pavel Novák (@Albena937) August 15, 2025
Do Anchorage na Aljašce už přicestovala ruská delegace, která se zúčastní schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Oba lídři do největšího aljašského města dorazí později.
Na Aljašku podle serveru The Independent dorazil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nebo ruský velvyslanec ve Spojených státech Alexandr Darčijev. Při příchodu do hotelu měl Lavrov na sobě pod černou prošívanou vestou šedivou mikinu s nápisem SSSR, tedy Svaz sovětských socialistických republik. Ve čtvrtek na mezinárodním letišti v Anchorage přistál ruský Iljušin Il-96, určený v Rusku pro přepravu nejdůležitějších lidí.
Kirill Šamijev je ruský politický expert, který pracuje v Evropské radě pro zahraniční vztahy. Zaměřuje se na civilně-vojenské vztahy Ruska a na jeho domácí politiku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví například o tom, co se dá očekávat od pátečního setkání na Aljašce mezi Trumpem a Putinem, kde udělala Evropa chybu nebo kdo bude po jednání šťastnější.
Ukrajinské drony také v noci na pátek zaútočily na rafinerii v Syzrani ležící na Volze na jihovýchodě evropské části Ruska, informovaly různé telegramové kanály. Tyto zprávy potvrdil gubernátor Samarské oblasti, v níž Syzraň leží.
Lidé v Syzrani v noci na dnešek podle ruskojazyčného serveru BBC informovali, že na tamní rafinerii zaútočily drony, ozvala se tam série výbuchů a na místě začalo hořet. Podle gubernátora Samarské oblasti Vjačeslava Fedoriščeva region čelil "masivnímu útoku bezpilotních letounů". Na svém telegramovém účtu uvedl, že protivzdušná obrana jich podle předběžných informací 13 sestřelila. Nad regionem byl uzavřen vzdušný prostor a provoz přerušilo letiště v Samaře, uvádí BBC. V Syzrani bylo "z bezpečnostních důvodů" dočasně omezeno fungování mobilního internetu, uvedl gubernátor.
Podle ministerstva obrany v Moskvě protivzdušná obrana za uplynulou noc nad ruským územím zneškodnila 53 ukrajinských dronů. Rusko k nočním útokům na Ukrajinu použilo dvě balistické rakety a 94 dronů.
Zvláštní síly ukrajinské tajné služby SBU a další jednotky zasáhly ve čtvrtek ruskou nákladní loď s municí a součástmi dronů z Íránu v přístavu Olja v ruské Astrachaňské oblasti, oznámil dnes ráno ukrajinský generální štáb.
"Podle současných informací bylo zasaženo plavidlo Port Olja 4 s nákladem součástí pro drony typu šáhed a municí z Íránu. Následky zásahu se upřesňují," cituje Ukrajinska pravda z prohlášení generálního štábu. Tyto informace nelze ověřit.
Olja je mořský přístav v deltě Volhy. Podle ukrajinského generálního štábu jde o důležitý logistický bod pro dodávky vojenského materiálu z Íránu do Ruska.
Zprávy z pátku 15. srpna
Páteční americko-ruský summit na Aljašce začne v 11:30 místního času (21:30 středoevropského letního času) schůzkou obou hlav států mezi čtyřma očima, za přítomnosti tlumočníků. Hlavním bodem jednání bude ukrajinská krize, tedy válka, kterou Putin rozpoutal proti sousední zemi před více než třemi lety. Po setkání prezidentů je v plánu jednání delegací.
Samotné páteční jednání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa proběhne na Aljašce mezi osmi očima - přítomni budou jen oba prezidenti a jejich tlumočníci. V sobotu však dojde na domlouvání detailů, které mohou být rozhodující. Kdo bude v obou delegacích a co složení jejich členů naznačuje?
Ruské ministerstvo spravedlnosti označilo Reportéry bez hranic (RSF) za nežádoucí organizaci. Tato mezinárodní organizace se sídlem v Paříži se zasazuje za svobodu médií.
Za nežádoucí označují ruské úřady ty organizace, které podle nich ohrožují národní bezpečnost Ruska. Ruským občanům, kteří s nimi spolupracují nebo je podporují finančně, hrozí čtyřleté vězení. Vedoucí pracovníci organizací mohou být potrestáni šestiletým odnětím svobody, uvádí server The Moscow Times. Reportéři bez hranic se zatím k zařazení na seznam nevyjádřili.
Tvrdí, že stát je korporace nebo že válka se vede s cílem vyhladit Ukrajince a uvolněné území předat Židům. Vyhraňují se proti všemu a vydávají vlastní poznávací značky aut. Ale nepochybují o tom, že Rusové jsou agresoři a Rusko nenávidí, stejně jako jeho vládce Putina. Vítejte ve zvláštním světě ukrajinských "dezolátů".
Ceny ropy se dnes zvyšují. Investoři posuzují případné dopady páteční schůzky prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina, která by se měla zabývat ukončením vojenského konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. K růstu cen přispívá také očekávání, že americká centrální banka (Fed) v září sníží úrokové sazby. Nižší úroky mohou stimulovat ekonomický růst a poptávku po ropě.
Cena severomořské ropy Brent krátce po 17:30 středoevropského letního času vykazovala růst o 1,8 procenta a prodávala se přibližně za 66,80 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 1,9 procenta a obchodovala se zhruba za 63,80 dolaru za barel.
Pro dosažení míru na Ukrajině je nutné projednat bezpečnostní záruky, řekl podle agentury Reuters americký ministr zahraničí Marco Rubio. Vyjádřil se tak den před schůzkou prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina, kteří budou o situaci na Ukrajině hovořit.
"Myslím, že všichni uznáváme, že k dosažení míru je třeba projednat bezpečnostní záruky," řekl Rubio před novináři. Zároveň dodal, že se budou muset vést i rozhovory o územních sporech, nárocích a o tom, o co se bojuje. Takovým diskusím ale musí předcházet zastavení bojů, o což Trump usiluje.
Donald Trump v rozhovoru s Fox News odhadl riziko neúspěchu svého setkání s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem na 25 procent. "Setkání otevře cestu dalšímu, ale existuje 25procentní pravděpodobnost, že to setkání (na Aljašce) nebude úspěšné," řekl Trump.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že má na mysli tři místa pro další setkání s Vladimirem Putinem a s Volodymyrem Zelenským. Americký prezident už ve středu novinářům řekl, že pokud se páteční schůzka s jeho ruským protějškem vydaří, rád by nedlouho poté uspořádal další, které by se zúčastnil také Zelenskyj.
Hrozby dalších sankcí proti Rusku pravděpodobně sehrály roli v tom, že Moskva požádala o schůzku, řekl Trump. Pokud budou páteční rozhovory neúspěšné, Spojené státy by mohly přistoupit k sankcím, prohlásil republikánský prezident s tím, že ekonomické podněty jako sankce jsou mocným nástrojem.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle něj uzavře dohodu o válce na Ukrajině. Pro dosažení dohody je však po očekávaném pátečním dvoustranném summitu šéfa Bílého domu a ruského prezidenta na Aljašce nutné uspořádat třístrannou schůzku také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, řekl podle agentur Trump rozhlasové stanici Fox News.
"Druhé setkání bude opravdu velmi důležité, protože na něm dojde k uzavření dohody. Nechci použít výraz 'rozdělit si to', ale v jistém smyslu to není špatný výraz. Dojde k vzájemným ústupkům, pokud jde o hranice a území," prohlásil americký prezident o možné schůzce po summitu na Aljašce, které by se kromě Trumpa a Putina zúčastnil i Zelenskyj.
Rusko a USA neplánují podepsat dokument ohledně výsledků páteční schůzky Vladimira Putina a Donalda Trumpa, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Snažit se předvídat výsledky jednání by bylo chybou, dodal.
V pátek se v Anchorage sejdou Donald Trump a Vladimir Putin, aby rozhodli o dalším vývoji války na Ukrajině. Ve hře je mír, příměří i riziko nové eskalace. Evropské státy ladí strategii jen na dálku, doma čelí jejich lídři propadům popularity. Vojáci na frontě mezitím čekají, zda jim diplomacie přinese úlevu, nebo další těžké měsíce bojů. Svět zadržuje dech před možným historickým okamžikem.
V rámci dnešní výměny válečných zajatců se z Ruska vrátilo 33 vojáků a 51 civilistů, upřesnil ukrajinský koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci. "Zvláštnost dnešní výměny spočívá v tom, že se podařilo osvobodit Ukrajince uvězněné na dočasně okupovaném území ještě před invazí a odsouzené k dlouhým trestům - na deset až 18 let. Jeden z osvobozených prožil v zajetí 4013 dní, zotročili jej v Doněcké oblasti ještě v roce 2014," napsal štáb.
Podle ruského ministerstva obrany se z ukrajinského zajetí nyní přes Bělorusko vrací 84 ruských vojáků, které v Rusku čeká vyšetření a zotavování.
Americká administrativa podle vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina vynakládá "docela energické a upřímné úsilí" o ukončení bojů na Ukrajině a dosažení dohod odpovídajících zájmům všech zúčastněných stran. Ukončení války vytvoří podmínky pro dlouhodobý mír v Evropě a také na celém světě, "pokud v dalších fázích dosáhneme dohod o kontrole nad strategickými útočnými zbraněmi", prohlásil šéf Kremlu, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi lety vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Rusko a Spojené státy by se mohly dohodnout na nových odzbrojovacích smlouvách, pokud se podaří ukončit konflikt na Ukrajině, uvedl podle médií ruský prezident Vladimir Putin na poradě před páteční schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce.
V únoru příštího roku má vypršet dohoda Nový START, kterou americký a ruský prezident podepsali v roce 2010 v Praze a která je poslední zbývající dohodou o snižování počtu jaderných zbraní mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi.
Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 84 válečných zajatcích, informovalo ruské ministerstvo obrany. Výměnu následně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého se z ruského zajetí vracejí vojáci i civilisté. Obě strany poděkovaly Spojeným arabským emirátům za zprostředkování výměny.
Architekti odvážné ukrajinské operace Pavučina studovali chování drogových mafií, aby naplánovali, jak propašovat drony do Ruska. To se jim podařilo a při samotné akci zasáhli třetinu strategické bombardovací kapacity Kremlu a způsobili škody na vybavení v hodnotě přibližně sedm miliard dolarů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes s britským předsedou vlády Keirem Starmerem v Londýně jednal o pátečním summitu na Aljašce, bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu i britských investicích do výroby dronů. Zelenskyj, který schůzku ocenil jako dobrou a produktivní, to napsal na X.
Zatímco Ukrajina a Evropa se obávají, že by Donald Trump mohl v pátek na Aljašce nabídnout Putinovi přehnané ústupky, skalní ruští nacionalisté mají ze summitu hrůzu. Ruský nacionalistický filozof Alexandr Dugin si postěžoval, že je Putin příliš humánní, což je podle něj chyba: "Nemyslím to jako kompliment."
Zelenskyj dnes napsal, že alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu skutečně posiluje ukrajinskou obranu a už přináší konkrétní výsledky. Nizozemsko podle něj přispělo 500 miliony dolarů, Dánsko, Norsko a Švédsko se zavázaly dát dalších 500 milionů dolarů a stejnou částku ve středu přislíbilo i Německo.
"To je skutečně významná podpora a já děkuji Německu za tento důležitý krok. Pokračujeme v rozhovorech s dalšími zeměmi. Každý příspěvek v rámci PURL je přímou investicí do naší schopnosti bránit životy našich lidí a přiblížit se důstojnému míru. Děkuji všem našim spojencům, že stojí při Ukrajině," doplnil Zelenskyj.
Ukrajině se dosud podařilo zajistit 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy korun), za které evropští spojenci v rámci nové iniciativy nakoupí americké zbraně pro tuto východoevropskou zemi, uvedl na X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem pro Ukrajinu zabezpečit, je asi deset miliard eur (245 miliard Kč).
Páteční americko-ruský summit prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce začne ve 21:30 SELČ schůzkou obou hlav států mezi čtyřma očima, za přítomnosti tlumočníků. Uvedl to dnes Putinův poradce Jurij Ušakov. Hlavním bodem jednání bude "ukrajinská krize", tedy válka, kterou Putin rozpoutal před více než třemi lety. Ušakov podle tiskových agentur také uvedl, že po jednání má následovat společná tisková konference obou prezidentů.
Americký prezident Donald Trump se nechal Vladimirem Putinem přesvědčit, že potřebuje schůzku. A to ne na ledajakém místě, ale přímo na Aljašce. K nejseverněji ležícímu americkému státu Rusové stále cítí jistý sentiment. Přestože ho USA prodali ještě za cara Alexandra II.
Nejméně 13 raněných si vyžádal útok ukrajinských dronů na centrum Rostova na jihozápadě Ruska, dva ranění jsou ve vážném stavu, uvedl gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar. Starosta města Alexandr Skrjabin informoval o evakuaci obyvatel zasaženého domu. Podle dřívějších informací drony poškodily několik domů, dodala agentura Interfax.
Učitelé považují oddělené zápisy ukrajinských dětí na základní školy za krok zpět. Opatření je podle nich morálně i systémově problematické. Uvedla to Učitelská platforma v tiskové zprávě. Některé regiony čelí velkému přetlaku, nicméně plošná opatření jsou diskriminační a mohly by vést podle učitelů k segregaci žáků. Skupina senátorů se v červenci obrátila na Ústavní soud s požadavkem na zrušení právní úpravy, tento krok Učitelská platforma podporuje.
Moskva proti Ukrajině odpálila dvě rakety S-300/400 a vyslala 45 dronů, 24 bezpilotních letounů se podařilo zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo, které zaznamenalo zásahy 21 dronů na 12 místech. Ukrajinská armáda stabilizuje situaci u města Dobropillja na východě země, u které se podařilo skupinám ruských vojáků proniknout obranou, prohlásil podle ukrajinských médií mluvčí generálního štábu Andrij Kovalov.
Nálet ukrajinských dronů během noci na dnešek způsobil požár v rafinérii ve Volgogradu na jihu evropského Ruska, informují média s odvoláním na očité svědky a úřady. Ukrajinské drony napadly rovněž Belgorod na západě Ruska.
Ruská obrana během noci zničila 44 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany bez zmínky o případných škodách. "V důsledku pádu trosek (dronů) se rozlily a vzplály ropné látky ve volgogradské rafinérii. Hasiči hasí plameny. Podle předběžných údajů nejsou ranění a oběti," napsal gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov na sociální síti Telegram.
Ukraine continues to dismantle Russia's oil industry, hitting a refinery processing 5% of Russia's overall refining capacity.
— Kyiv Insider (@KyivInsider) August 14, 2025
Lukoil refinery, Volgograd, Russia. pic.twitter.com/Ew6Ttkw1sJ
Drtivá většina Němců je přesvědčena, že páteční schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinese příměří ve válce na Ukrajině.
Vyplývá to z průzkumu pro veřejnoprávní televizi ZDF, podle něhož jen 13 procent dotázaných očekává, že se Trumpovi podaří vyjednat klid zbraní; 84 procent lidí si to nemyslí.
Litevská vláda plánuje v příštích třech letech vyškolit více než 22 000 lidí včetně školáků v sestrojování a ovládání dronů. Učit se to budou v devíti nových výcvikových střediscích.
Informovala o tom litevská veřejnoprávní stanice LRT a agentura AP. Bezpilotní prostředky hojně používají ve válce Rusko i Ukrajina, které je využívají k útokům i průzkumu.
Trump a evropští lídři se shodli, že před zahájením mírových jednání musí být na Ukrajině zavedeno příměří, řeklo stanici několik zdrojů.
Podle německých zdrojů NBC News se během videokonference s evropskými lídry podobně vyjádřil americký viceprezident J. D. Vance a údajně jim řekl, že USA nebudou s Ruskem vyjednávat řešení války bez Ukrajiny nebo Evropy.
Americký prezident Donald Trump řekl evropským představitelům, že jeho cílem na páteční schůzce s ruským protějškem Vladimirem Putinem je příměří na Ukrajině a nemá v plánu během ní diskutovat o dělení území. V noci na dnešek to uvedla stanice NBC News s odvoláním na dva evropské činitele a tři další osoby obeznámené s hovorem.
Ukrajinská firma Wild Hornets vylepšila jeden ze svých malých dronů. Z bezpilotního letounu Sting se tak stal pravděpodobně jeden z nejrychlejších bojových FPV dronů, dokáže letět až 315 kilometrů za hodinu. Rychlost hraje pro bezpilotní letouny na válečné frontě zásadní roli.
Celkem si ruská invaze na Ukrajinu podle HRMMU vyžádala životy přinejmenším 13 883 civilistů včetně 726 dětí, dalších 35 548 osob včetně 2234 dětí bylo zraněno.
Také v celkové bilanci platí, že většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném ukrajinskou vládou, na které útočí Rusové. Z grafu mise vyplývá, že zdaleka nejvíce civilistů bylo zabito nebo zraněno v březnu 2022, kdy HRMMU eviduje přes 4300 mrtvých a více než 3000 zraněných
V červenci bylo zabito nebo zraněno na Ukrajině nejvíce civilistů od května 2022, uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) ve své nejnovější zprávě.
Kvůli bojům v uplynulém měsíci podle ní zahynulo nejméně 286 lidí a dalších 1388 jich utrpělo zranění, naprostá většina na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní armáda.
"Počet civilních obětí na Ukrajině dosáhl už druhý měsíc po sobě nového tříletého maxima," uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. "Jen v prvních třech měsících poté, co Ruská federace zahájila svou totální invazi na Ukrajinu, bylo zabito a zraněno (měsíčně) více lidí než v uplynulém měsíci," dodala. Rusko vtrhlo do sousední země 24. února 2022.
Zprávy ze čtvrtka 14. srpna.
Německý analytik Janis Kluge se věnuje ruské ekonomice, sleduje nábor do armády či dopady sankcí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaké je tempo ruských odvodů, proč Rusové chtějí do války, jak fungují sankce či co čekat od rusko-amerických jednáních o míru.
Důležité je, že Evropa a Spojené státy ladí noty, řekl po středeční videokonferenci před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Několik desítek lidí se ve středu sešlo před budovou amerického velvyslanectví v Praze k tichému protestu s názvem Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu! Před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tak chtěli připomenout historickou zkušenost z Mnichova 1938, kdy byly v zájmu míru obětovány části Československa. Demonstranti se obávají možného politického tlaku na ústupky vůči ruské agresi.
Před prostranství americké ambasády si protestující přinesli ukrajinské vlajky a transparenty varujícími před zaprodáním Ukrajiny. Akci svolala iniciativa Občanský rozcestník s podporou spolků Milion chvilek pro demokracii a Kaputin.
Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že pokud ruský prezident Vladimir Putin po pátečním summitu obou lídrů na Aljašce nebude souhlasit s ukončením války proti Ukrajině, bude to mít pro Rusko velmi vážné důsledky. Šéf Bílého domu tyto důsledky neupřesnil.
"Ukrajina musí dostat robustní a důvěryhodné bezpečnostní garance, aby mohla účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost," uvedly Německo, Británie a Francie. Koalice ochotných je podle nich připravena hrát v tomto směru "aktivní roli, a to i prostřednictvím plánů těch, kteří jsou ochotni nasadit zklidňující síly, jakmile přestanou nepřátelské akce".
Trojice zemí také odmítla jakékoli omezení kapacity ukrajinských ozbrojených sil a jejich spolupráci s jinými státy. "Rusko nemůže dostat právo veta vůči ukrajinské cestě do EU a NATO," uvedli Merz, Starmer a Macron.
"Mírová jednání, která mají význam, lze vést jen v kontextu příměří nebo trvajícího a významného klidu zbraní," uvedli německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron. Pokud ruský prezident Vladimir Putin nebude na pátečním rusko-americkém summitu s příměřím souhlasit, je podle nich třeba uvalit na Rusko další sankce, které by zvýšily tlak na ruské válečné hospodářství.
Trojice státníků rovněž v prohlášení odmítla, aby se mezinárodní hranice měnily za použití násilí.
Ministr zahraničí Jan Lipavský ve středu v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví na Ukrajině. Česko tak obnovilo diplomatickou přítomnost na východě země, podle Lipavského ji má v Dnipru jako první stát. Ministr uvedl, že česká diplomatická přítomnost ve východoukrajinském městě bude navazovat praktické byznysové vztahy, ale i ty mezilidské.
Pokud ruský prezident Vladimir Putin na pátečním summitu na Aljašce nebude souhlasit s příměřím ve válce na Ukrajině, měl by Západ zpřísnit sankce, vyzvaly Německo, Británie a Francie.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že pokud ruský prezident Vladimir Putin po pátečním summitu obou lídrů na Aljašce nebude souhlasit s ukončením války proti Ukrajině, bude to mít pro Rusko velmi vážné důsledky. Šéf Bílého domu tyto důsledky neupřesnil, píše agentura AP. Novinářům řekl, že pokud se schůzka s jeho ruským protějškem vydaří, rád by nedlouho poté uspořádal další, které by se zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Prostřednictvím české muniční iniciativy dostala letos Ukrajina již jeden milion kusů velkorážové munice. Po dnešním on-line jednání takzvané koalice ochotných to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Loni pomohla česká muniční iniciativa Ukrajině, jež se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi, dodat 1,5 milionu nábojů. Koalice ochotných je skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti agresi.
Český ministerský předseda při dnešní virtuální schůzce ocenil koordinaci postojů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a uvítal, že se schůzky koalice ochotných poprvé zúčastnil i viceprezident USA J. D. Vance. "Mohu také oznámit, že jsme k dnešnímu dni prostřednictvím české muniční iniciativy letos na Ukrajinu dodali již jeden milion kusů velkorážové munice," dodal.
Německo přispěje do nového systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v programu Severoatlantické aliance. Spolu s dalšími spojenci bude financovat balík v celkové hodnotě 500 milionů dolarů (10,4 miliardy Kč), oznámila dnes německá ministerstva obrany a zahraničí. Učinila tak krátce po videokonferenci, na které o Ukrajině jednali evropští politici včetně německého kancléře Friedricha Merze s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Kolik přesně přispěje samotné Německo, z prohlášení nevyplývá.
Americký prezident Donald Trump ve středu během virtuální schůzky s evropskými lídry velmi jasně vyjádřil, že USA chtějí na nadcházejícím summitu USA a Ruska na Aljašce dosáhnout příměří na Ukrajině, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Po jednání Evropanů s Trumpem a po tiskové konferenci byla na programu třetí dnešní videokonference, na které účastníci virtuální schůzky s Američany informovaly o jejím výsledku členy takzvané koalice ochotných, tedy skupiny států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi.
Její součástí je také Česko, za které se virtuální schůzky zúčastnil premiér Petr Fiala. Český ministerský předseda ocenil koordinaci postojů s Trumpem a uvítal, že se schůzky koalice ochotných poprvé zúčastnil viceprezident USA Vance. "Jsem rád, že máme v rámci koalice ochotných jednoznačnou shodu, jak dále postupovat," řekl Fiala s ohledem na páteční americko-ruský summit.
Prezidenti Trump a Putin se v pátek setkají na odlehlé americké základně Elmendorf‑Richardson na Aljašce. Strategická brána do Arktidy, domov stíhaček F‑22 a elitních výsadkářů, se na jediný den promění z vojenské pevnosti v epicentrum světové diplomacie s kulisou zasněžených hor a ledovců.
Donald Trump se chystá na své první osobní setkání s Vladimirem Putinem od návratu do Bílého domu. Summit na Aljašce přichází v době, kdy je americký prezident obklopen užším okruhem poradců, z něhož vymizeli zkušení odborníci na Rusko i Ukrajinu. Místo diplomatů s desetiletími praxe vede jednání newyorský developer Steve Witkoff, stále ještě nová tvář zahraniční politiky.
Evropané se podle německého kancléře Merze s Donaldem Trumpem mimo jiné dohodli, že po setkání s Putinem šéf Bílého domu o výsledcích informuje nejprve Zelenského a potom i evropské politiky. "Máme naději, že nastane mír," řekl také Merz. "Chceme, aby se jednalo ve správném pořadí. Příměří musí stát na začátku," dodal. Ukrajina ale podle něj také potřebuje robustní bezpečnostní garance. Dnes se o nich ale mluvilo jen krátce.
Pokud se na rusko-americkém summitu nepodaří dosáhnout pokroku, je podle Merze nutné zvýšit na Rusko tlak. Zelenskyj, který ve středu dorazil do Berlína a vystoupil s Merzem na tiskové konferenci, řekl, že by měly být na Rusko uvaleny další sankce. Zároveň dodal, že si podle něj Putin mír nepřeje. "Řekl jsem americkému prezidentovi a všem našim evropským kolegům, že Putin blafuje," řekl ukrajinský prezident. Zároveň ujistil, že je ochoten zúčastnit se třístranného jednání s Putinem a Trumpem.
Ukrajinský prezident Zelenskyj, který dnes dorazil do Berlína a vystoupil s Merzem na tiskové konferenci, řekl, že by měly být na Rusko uvaleny další sankce. Zároveň dodal, že si podle něj Putin mír nepřeje. "Řekl jsem americkému prezidentovi a všem našim evropským kolegům, že Putin blafuje," řekl ukrajinský prezident. Zároveň ujistil, že je ochoten zúčastnit se třístranného jednání s Putinem a Trumpem.
Ruské úřady začnou omezovat volání přes aplikaci Telegram, kterou vlastní ruský rodák s francouzským občanstvím Pavel Durov, a aplikaci WhatsApp provozovanou americkou společností Meta. Země tím chce snížit závislost na zahraničních platformách ve prospěch své vlastní, kterou vyvíjí, napsala agentura Reuters s odvoláním na ruskou agenturu Interfax. Meta ani Telegram na žádosti o komentář zatím nereagovaly.
Podle Merze bylo jednání s americkým prezidentem Donaldem Trampem konstruktivní. Dodal, že Evropa dělá vše, co je v jejích silách, aby "nastavila výhybku správným směrem".
Prioritou podle něj je, aby na pátečním summitu na Aljašce byly zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Evropané si podle Merze přejí, aby jednání byla úspěšná a vedla k příměří na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin si podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nepřeje mír. Zelenskyj doufá, že hlavním tématem pátečního jednání na Aljašce bude příměří.
Hranice v Evropě se nesmějí posouvat násilím, řekl Merz po jednání Evropanů s Donaldem Trumpem. Pokud Putin na summitu neustoupí, je třeba zvýšit tlak.
Při pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po středeční videokonferenci evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané si podle něj přejí, aby Trump při jednání s Putinem uspěl.
Při pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po dnešní videokonferenci evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané si podle něj přejí, aby Trump při jednání s Putinem uspěl.
Polsko podepsalo smlouvu v hodnotě 3,8 miliardy dolarů (asi 79,5 miliardy Kč) na modernizaci své letky stíhacích letounů F-16. Informoval o tom polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz, kterého citovala agentura Reuters.
Polsko zvyšuje výdaje na obranu od začátku války na Ukrajině a v roce 2026 plánuje vynakládat na své ozbrojené síly pět procent hrubého domácího produktu.
Německá média dnes psala, že Polsko bude zastupovat premiér Donald Tusk, podle prohlášení polské prezidentské kanceláře, které citovala agentura Reuters, se ale přinejmenším jednání s Trumpem účastní prezident Karol Nawrocki.
Německý kancléř Merz zorganizoval ve středu tři videokonference. Nejprve postoj k válce na Ukrajině před pátečním rusko-americkým summitem ladili on, Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, polský premiér Donald Tusk, italská premiérka Giorgia Meloniová a finský prezident Alexander Stubb. Připojili se také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Před pátečním setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nyní s Trumpem na videokonferenci jedná skupina evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten kvůli virtuální schůzce přijel do Německa, odkud se rozhovorů účastní po boku kancléře Friedricha Merze.
Ruská vojska postoupila u tří obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, zatímco ukrajinští obránci přiměli nepřítele k ústupu u jedné z obcí v sousední Záporožské oblasti. Napsal to dnes web Ukrajinska pravda s odvoláním na analytiky z projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě. Ruské ministerstvo obrany později oznámilo, že ruská vojska dobyla obce Suvorove a Nykanorivka v Doněcké oblasti. Kyjev se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
Před jednáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se premiéři a prezidenti evropských zemí a zástupci institucí Evropské unie radí s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o společném postoji k dalšímu jednání o míru na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA. Zelenskyj kvůli virtuální schůzce přijel do Německa, odkud se rozhovorů účastní po boku kancléře Friedricha Merze. Videokonference s Trumpem je plánována na 15:00.
Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti napsal, že bude brzy hovořit s evropskými lídry. Zároveň je označil za skvělé lidi, kteří chtějí, aby byla uzavřena dohoda.
"Budeme za krátkou chvíli hovořit s evropskými lídry. Jsou to skvělí lidé, kteří chtějí, aby byla uzavřena dohoda," uvedl Trump na síti Truth Social, aniž sdělil podrobnosti.
Ruská a běloruská vojska na zářijovém cvičení Západ-2025 procvičí plánování úderů jadernými zbraněmi a raketami Orešnik. Novinářům to dnes po jednání s prezidentem Alexandrem Lukašenkem řekl běloruský ministr obrany Viktar Chrenin, uvedla běloruská státní agentura Belta.
"Jak požaduje hlava státu, musíme být připraveni na všechno. Vidíme situaci na našich západních a severních hranicích a nemůžeme nečinně přihlížet militarizaci a vojenské aktivitě. Předvádíme naši otevřenost a mírumilovnost, ale je potřeba mít střelný prach suchý," prohlásil ministr.
Ukrajinský prezident Zelenskyj přiletěl do Berlína, v kancléřství jej přijal kancléř Merz. Společně se zúčastní videokonference o Ukrajině s Trumpem.
Estonsko vyhostí kvůli porušování sankcí a dalším protistátním trestným činům ruského diplomata, oznámilo dnes ministerstvo zahraničí této pobaltské země. Moskva vzápětí uvedla, že sáhne k odvetě, informují tiskové agentury.
První tajemník ruského velvyslanectví v Tallinnu byl prohlášen personou non grata a musí opustit Estonsko, uvedla estonská diplomacie. Jméno diplomata nesdělila, píše agentura Reuters. Podle ministerstva už byl v tomto případu odsouzen estonský občan. Jeho jméno ani další podrobnosti ministerstvo také neuvedlo.
"Estonsko se nehodlá smířit s počínáním Ruska, které je zaměřeno proti ústavnímu zřízení a vnitrostátní stabilitě. Estonsko bude o daném případu informovat své partnery a spojence," citovala z komuniké agentura Interfax.
Podle agentury DPA Zelenskyj dorazí do Berlína kolem poledne a krátce poobědvá s kancléřem Merzem. Následně se zúčastní spolu s ním videokonferencí přímo z budovy kancléřství. Kolem 16:00 vystoupí Zelenskyj a Merz s prohlášením k tisku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Berlíně setká s německým kancléřem Friedrichem Merzem a společně se připojí k videokonferencím o válce na Ukrajině, kterých se zúčastní evropští politici a americký prezident Donald Trump.
Informaci, kterou jako první přinesl bulvární list Bild, potvrdily agenturám DPA a Reuters zdroje z německé vlády a později i Zelenského mluvčí.
Nejméně tři mrtvé - dvě ženy a jednoho muže - si vyžádaly ruské útoky v Chersonské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Rusko proti Ukrajině vyslalo během noci 49 dronů a dvě rakety Iskander-M/KN-23, zneškodnit se podařilo 32 dronů a obě rakety, oznámilo ukrajinské letectvo na sociální síti Telegram. Moskva informovala o zničení téměř padesátky ukrajinských dronů.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský ve východoukrajinském Dnipru jednal se šéfem vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem a předsedou oblastní rady Mykolou Lykašukem. Prvních několik desítek minut jednali v protileteckém krytu kvůli vyhlášenému poplachu.
Dronový útok způsobil menší požár v rafinerii v ruském Slavjansku na Kubáni. Informovaly o tom dnes úřady v Krasnodarském kraji na jihu země.
"Ve Slavjansku na Kubáni dopadly trosky dronu na území rafinerie," uvedl operativní štáb Krasnodarského kraje na jihu Ruska. "Zranění nejsou hlášeni. Požár byl rychle uhašen," dodal.
V Polsku po útoku ruských vojsk na Ukrajinu vzrostl zájem o vlastnictví zbraní. Zatímco v roce 2020 policie vydala 10 200 povolení, o dva roky později se tento počet více než ztrojnásobil na 34 400 a loni vydala rekordních 43 400 povolení. V polských rukou je tak 367 000 zbrojních průkazů a kolem milionu kusů zbraní, napsal list.
Ruský prezident Vladimir Putin si v úterý telefonoval se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a informoval ho o plánovaných jednáních, která tento týden povede s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na Kreml.
O hodinu později se šéfové států a vlád pěti zemí Evropské unie a Británie společně se Zelenským budou radit o dalším postupu s americkým prezidentem Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem.
Poté je v 16:30 na programu další videokonference evropských představitelů, kteří by měli zhodnotit jednání s Američany.
Nejprve se ve 14:00 uskuteční virtuální schůzka prezidentů a předsedů vlád Německa, Finska, Francie, Británie, Itálie a Polska s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Připojí se k nim také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Před pátečním setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce budou dnes evropští premiéři a prezidenti hledat společnou řeč s Trumpem a jeho týmem.
Na pozvání německého kancléře Friedricha Merze se bude konat hned několik videokonferencí.
Podle serveru Ukrajinska pravda připustil, že invazní armáda u města Dobropillja postoupila v posledních dnech o deset kilometrů. Jednalo se ale podle něj o skupiny ruských vojáků bez techniky.
"Někteří už byli nalezeni, částečně zlikvidováni, částečně zajati. Zbytek bude také brzy nalezen a zničen," dodal.
Podle AFP Zelenskyj prohlásil, že Rusové plánují nové pozemní útoky na nejméně třech místech fronty, aby vyvinuli tlak na Kyjev a vynutili si od něj ústupky.
"Domníváme se, že se připravují na útočnou operaci ve třech směrech - na Záporoží, Pokrovsk a Novopavlivku," uvedl Zelenskyj.
Ukrajina podle Zelenského stále kontroluje na 9000 kilometrů čtverečních, tedy asi 30 procent Doněcké oblasti.
"Nestáhneme se z Donbasu… pokud se dnes stáhneme z Donbasu - (opustíme) naše opevnění, náš terén, výšiny, které kontrolujeme - jasně tím otevřeme předmostí pro Rusy, aby mohli připravit ofenzivu," řekl večer novinářům Zelenskyj podle AFP.
"Za pár let bude mít (ruský prezident Vladimir) Putin otevřenou cestu do Záporožské a Dněpropetrovské oblasti. A nejen to, i do Charkova," uvedl podle serveru Ukrajinska pravda. Podle AP také upozornil, že předání ukrajinského území Rusku by bylo protiústavní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Reuters novinářům řekl, že územní otázky by měly být projednány poté, co Rusko bude souhlasit s příměřím, a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by měly být neoddělitelnou součástí této diskuse.
Zelenskyj zopakoval, že Ukrajina musí být zapojena do jakýchkoliv rozhovorů týkajících se jejího vlastního území.
Zprávy ze středy 13. srpna.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová dnes novinářům řekla, že o osobní setkání s Trumpem, které se uskuteční 15. srpna v Anchorage na Aljašce, požádal Putin. Americký prezident se ho podle ní zúčastní s cílem lépe porozumět, jak lze válku ukončit. Schůzka pro Trumpa představuje "cvičení v naslouchání", jelikož bude přítomna pouze jedna strana konfliktu, uvedla mluvčí s tím, že šéf Bílého domu doufá v přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na dalším takovém summitu.
Rusko vyhrálo válku na Ukrajině a zbývá otázka, kdy to Západ podporující Ukrajince uzná. Podle agentury Reuters to dnes řekl maďarský premiér Viktor Orbán, který čelí kritice za svůj příklon k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi navzdory tři a půl roku trvající ruské invazi na Ukrajinu. Maďarsko se v pondělí odmítlo připojit k prohlášení představitelů 26 evropských zemí o tom, že Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout se o své budoucnosti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyloučil stažení ukrajinské armády z Donbasu v rámci případné mírové dohody s Rusy, protože by to Kyjev připravilo o obranné linie a otevřelo Moskvě cestu k dalším ofenzivám. Napsaly to agentury Reuters a AFP, podle nichž se takto ukrajinský vůdce vyjádřil před novináři. Podle AFP Zelenskyj také řekl, že Rusové plánují nové pozemní útoky na nejméně třech místech fronty, aby vyvinuli tlak na Kyjev a vynutili si od něj ústupky. Chystaný summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce označil Zelenskyj za osobní vítězství šéfa Kremlu.
Bílý dům dnes oznámil, že setkání lídrů Spojených států a Ruska se uskuteční v Anchorage, největším městě na Aljašce.
Ukrajinská armáda popřela zprávy, že by se Rusům podařil průlom fronty u měst Pokrovsk a Dobropillja, upozornila agentura DPA s odvoláním na vyjádření uskupení ukrajinských sil. Podle něj se Rusové ustavičně snaží proniknout do ukrajinských pozic malými skupinami, které jsou vzápětí ničeny. Situace ale zůstává obtížná.
Ukrajinský projekt DeepState, jenž monitoruje vývoj bojů, na Telegramu uvedl, že Rusové postoupili u Dobropillje na úzkém úseku fronty směrem k obcím Kučeriv Jar a Zolotyj Kolodjaz. "Snaží se upevnit své pozice a získat oporu v oblasti," uvedl projekt a dodal, že situace se v těchto místech vyvíjí poměrně chaoticky, neboť nepřítel našel mezery v ukrajinské obraně, proniká do hloubky a snaží se hromadit síly pro další postup.
Ukrajinský generální štáb dnes připustil, že situace u měst Pokrovsk a Dobropillja v Doněcké oblasti je složitá a ukrajinské jednotky tam podle něj čelí přesile nepřítele. Jen ve směru na Pokrovsk soustředili ruští okupanti více než 110 000 vojáků, uvedlo velení ozbrojených sil na Facebooku s tím, že ukrajinská armáda do tohoto sektoru fronty poslala posily. Světové agentury píší o rychlém nebo náhlém ruském postupu na tomto důležitém místě frontové linie, Reuters ho označuje za jeden z nejdramatičtějších za poslední rok.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nabídl uspořádat summit lídrů Ukrajiny, Ruska a Spojených států na tureckém území, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X po telefonátu s tureckým lídrem.
Erdogan během telefonického rozhovoru se svým ukrajinským protějškem uvedl, že vítá pokrok v mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu, ale že doufá v dosažení významného pokroku směrem k příměří v dalších kolech jednání, uvedla podle Reuters turecká prezidentská kancelář.
Evropské zbrojní továrny rozšiřují kapacity třikrát rychleji než v časech míru. Zabírají více než sedm milionů metrů čtverečních nové průmyslové plochy, propočetl na základě analýzy radarových satelitních dat deník Financial Times (FT), podle nějž to představuje zbrojení v historickém měřítku.
Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, se výstavba evropských zbrojních podniků výrazně zintenzivnila. Data podle FT ukazují, že dlouho slibované oživení evropské obrany, poháněné injekcí veřejných dotací, se začíná projevovat nejen v politické rétorice nebo ve slibech výdajů, ale také v betonu a oceli. A to v době, kdy vlády zemí Evropské unie diskutují o tom, jak udržet dodávky zbraní do Kyjeva a zároveň obnovit své vlastní zásoby tváří v tvář nejisté podpoře ze strany Spojených států.
Podle Lipavského je nutné bránit princip, že hranice států nemohou být změněny silou. Ruský prezident Vladimir Putin bude mít podle něj při pátečním jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem jedinečnou příležitost akceptovat příměří. K jednání ho podle šéfa české diplomacie donutila schopnost ukrajinské armády a ukrajinského národa se bránit.
Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech, politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná. Na úterní tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě to řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Oba v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo odstoupit pohraničí nacistickému Německu.
Sybiha podotkl, že nyní je důležité se zaměřit na příměří. Zopakoval, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před pěti měsíci přijal americký návrh bezpodmínečného příměří, Rusko tak ale neučinilo.
Ukrajinský prezident v pondělí varoval, že ústupky nepřesvědčí Rusko k ukončení války.
"Rusko válku protahuje, a proto si zaslouží silnější globální tlak. Rusko odmítá zastavit zabíjení, a proto nesmí získat žádné odměny ani výhody. A to není jen morální postoj - je to racionální postoj. Ústupky vraha nepřesvědčí," napsal Zelenskyj na sociálních sítích.
Another week has ended without any attempt by Russia to agree to the numerous demands of the world and stop the killings. In just the past 24 hours on the front, there have been 137 combat engagements, and this is the case every day. The Russian army is not reducing its pressure.… pic.twitter.com/FcpEOTiIXW
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 11, 2025
Současně poděkoval evropským vůdcům za jasnou podporu nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny a za aktivní přístup, který může pomoci ukončit válku důstojným mírem.
Rusko se nechystá ukončit válku, ale naopak připravuje nové útočné operace, a to těsně před plánovanou schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Vidíme, že ruská armáda se nepřipravuje na ukončení války. Naopak, podniká kroky, které naznačují přípravy na nové útočné operace," napsal Zelenskyj na sociální síti X bez dalších podrobností.
"Za daných okolností je důležité, aby nebyla ohrožena jednota světa," zdůraznil a znovu vyzval ke zvýšení tlaku na Rusko, dokud bude pokračovat ve válce a okupaci ukrajinských území.
I am grateful to the leaders of Europe for their clear support of our independence, territorial integrity, and precisely such an active approach to diplomacy that can help end this war with a dignified peace.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 12, 2025
Indeed, we all support President Trump’s determination, and together…
Česko finančně podpoří vznik vzdělávacích center v Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině, která mají zajistit přístup ke vzdělávání i dětem, které jsou v nemocnicích.
Dohodu dnes v Kyjevě podepsali ředitelka Nadace Oleny Zelenské Nina Horbačovová a český velvyslanec na Ukrajině Radek Pech za účasti ministra zahraničí Jana Lipavského.
Maďarský premiér Viktor Orbán na Facebooku uvedl, že usnesení zemí Evropské unie nepodpořil z několika důvodů. Prohlášení se podle něj snaží stanovit podmínky pro jednání, na které vůdci sedmadvacítky ani nebyli pozváni.
"Už samo o sobě je smutné, že EU byla odsunuta na vedlejší kolej. Ještě horší by ale bylo, kdybychom z lavičky rozdávali pokyny," míní a uvádí, že jediný rozumný krok ze strany vedení unie by bylo svolat summit EU-Rusko.
Více o Lipavského projevu v Kyjevě zde.
Pokračující ruská válka proti Ukrajině podle Lipavského přinesla nesmírné lidské utrpení a závažná porušení mezinárodního humanitárního práva.
"Byli jsme svědky nevybíravých útoků na civilní oblasti, opakovaných zásahů kritické infrastruktury a útoků na školy, nemocnice a obytné budovy. Co je nejzávažnější, že děti byly mezi hlavními oběťmi - byly zavražděné, unesené a traumatizované," dodal ministr.
Lipavský od svého ukrajinského protějšku Andrije Sybihy obdržel medaili za podporu Ukrajiny a diplomatické úsilí.
Pokračující ruská agrese proti Ukrajině přinesla nesmírné lidské utrpení a závažná porušení mezinárodního humanitárního práva. Na konferenci k mezinárodnímu právu a 76. výročí přijetí Ženevských úmluv v Kyjevě to dnes řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský.
"Stále vidíme řadu ozbrojených konfliktů po celém světě. Stále musíme opakovat své výzvy všem stranám, aby respektovaly a plnily základní pravidla mezinárodního humanitárního práva," řekl Lipavský.
Americký prezident Donald Trump v pondělí v podvečer českého času v Bílém domě promluvil před novináři. Uvedl například, že pojede do Ruska - místo na Aljašku - a oznámil vyslání Národní gardy do hlavního města Washingtonu D.C.
Ruské ministerstvo obrany podle BBC oznámilo sestřelení 25 dronů, a to nad Rostovskou oblastí a Stavropolským krajem. Ruské úřady během noci načas uzavřely letiště v Saratovu, Penze, Uljanovsku a Samaře kvůli nebezpečí útoku dronů.
Drony ukrajinské rozvědky HUR napadly v noci na úterý jediný ruský podnik vyrábějící helium pro rakety - v Orenburgu u hranic s Kazachstánem, píše RBK-Ukrajina s odvoláním na anonymní zdroje a očité svědky z řad místních obyvatel.
Ukrajinské drony během noci na dnešek napadly podniky Monokristal a Neptun ve Stavropolu v předhůří Kavkazu na jihu evropského Ruska, očití svědci hovoří o výbuších a plamenech na místě dopadu bezpilotních strojů, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na ruské sociální sítě.
Produkci obou firem podle portálu využívají ruská vojska a vojenské námořnictvo. O vyhlášení leteckého poplachu informoval také gubernátor Stavropolského kraje Vladimir Vladimirov.
Starosta města Ivan Uljančenko podle serveru BBC News tvrdí, že protivzdušná obrana nálet odrazila, nikdo nebyl zraněn či zabit a drony nezpůsobily vážnější škody.
Ukrajinské drony během noci na úterý napadly podniky Monokristal a Neptun ve Stavropolu v předhůří Kavkazu na jihu evropského Ruska, očití svědci hovoří o výbuších a plamenech na místě dopadu bezpilotních strojů, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na ruské sociální sítě. Produkci obou firem podle portálu využívají ruská vojska a vojenské námořnictvo. O vyhlášení leteckého poplachu informoval také gubernátor Stavropolského kraje Vladimir Vladimirov. Starosta města Ivan Uljančenko podle serveru BBC News tvrdí, že protivzdušná obrana nálet odrazila, nikdo nebyl zraněn či zabit a drony nezpůsobily vážnější škody.
"Je to těžké. Ale brzdíme (postup) nepřítele," uvedl hlavní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským a nejvyššími představiteli Ukrajiny.
"Na sumském směru vedeme aktivní operace a dosahujeme určitého úspěchu v postupu vpřed, osvobozujeme ukrajinskou zem," dodal podle Reuters.
Ukrajinské síly osvobodily další dvě vesnice v Sumské oblasti na severovýchodě země. Vyhnání okupantů ze vsí Stepne a Novokosťantynivka oznámil v noci ukrajinský generální štáb, jehož sdělení dnes citovala média.
Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti, shodly se v prohlášení země Evropské unie s výjimkou Maďarska. Diplomatické řešení války na Ukrajině, kterou před třemi a půl lety rozpoutalo Rusko, musí chránit klíčové ukrajinské a evropské bezpečnostní zájmy, zdůraznili také prezidenti a šéfové vlád 26 evropských zemí podle agentury Reuters.
"Smysluplné vyjednávání je možné vést jen v kontextu příměří nebo omezení bojů," stojí mimo jiné v prohlášení, na němž se lídři dohodli v pondělí pozdě večer a bylo zveřejněné dnes. Země Evropské unie v něm dále dávají najevo přesvědčení, že trvalý a spravedlivý mír, který přinese stabilitu a bezpečnost, musí respektovat mezinárodní právo.
Zprávy z úterý 12. srpna.
Česko podporuje americký návrh bezpodmínečného příměří Ukrajiny a Ruska, který ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal už 11. března. Hranice států se nesmí měnit silou, uvedl náměstek českého ministra zahraničí Eduard Hulicius na jednání zástupců diplomacie zemí EU, kterou na dnešek v souvislosti s chystanou schůzkou prezidentů USA a Ruska kvůli Ukrajině svolala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Válka na Ukrajině láká dobrovolníky z mnoha zemí. Přestože od roku 2022 Ukrajina nezveřejnila oficiální data, odhaduje se, že je na frontě až 20 tisíc zahraničních vojáků, z nichž velká část pochází z Kolumbie. Motivací pro ně jsou někdy peníze, jindy osobní zájmy.
Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Rozhodně se nechystá na příměří nebo ukončení války. Ve svém pravidelném večerním poselství to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruský prezident Vladimir Putin chce podle něj prezentovat chystané setkání s americkým protějškem Donaldem Trumpem jako své osobní vítězství a pokračovat ve svém dosavadním jednání. Moskva se k tomuto tvrzení nevyjádřila.
Evropská unie bude pracovat na 19. balíčku sankcí proti Rusku, oznámila dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Zároveň varovala před ústupky Moskvě. Evropská unie se sankcemi snaží Moskvu přinutit, aby zastavila invazi na Ukrajinu a aby přistoupila na příměří.
Robert Fico v sobotu na Facebooku zveřejnil video, které hnulo žlučí ukrajinské vládě. Slovenský premiér v souvislosti s nadcházejícím setkáním Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem přirovnal Ukrajinu k trávě, která trpí pod dvěma slony, ať už spolu zápasí, nebo souloží.
Cokoli při pátečním jednání dohodnou americký prezident Donald Trump se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, nemůže být vynucováno bez souhlasu Evropy a Ukrajiny. Českým novinářům na Ukrajině to dnes řekl ukrajinský bývalý ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes na Ukrajině udělil bývalému šéfovi ukrajinské diplomacie Dmytru Kulebovi medaili Za zásluhy o diplomacii. Ocenil jeho úsilí o rozvoj česko-ukrajinských vztahů, ale též například dlouhodobé snahy o vytvoření co nejširší koalice k zajištění bezpečnosti celé Evropy.
V pořadu Sunday Morning Futures televize Fox News Americký viceprezident J. D. Vance uvedl, že by podle něj nebylo vhodné, aby se Putin se Zelenským setkali ještě před pátečním jednáním Trumpa s Putinem. Naznačil však, že Washington chce uspořádat schůzku, na níž by se sešli všichni tři lídři.
"Nebudu uzavírat dohodu. Není na mně, abych uzavíral dohodu. Myslím, že dohoda by měla být uzavřena s oběma stranami," řekl dnes také Trump novinářům. Zároveň uvedl, že chce, aby se příštího setkání zúčastnili jak Putin, tak Zelenskyj. "Přivedu je oba do jedné místnosti a myslím, že se to vyřeší," řekl šéf Bílého domu.
Na tiskové konferenci Trump zmínil výměnu území mezi Ruskem a Ukrajinou, které podle něj bude "pro dobro Ukrajiny". Následně poznamenal, že výměna bude zahrnovat "něco špatného pro obě" strany konfliktu.
Dokud Ukrajina nezíská bezpečnostní záruky, měly by platit sankce proti Rusku, uvedl prezident Zelenskyj po rozhovoru s kanadským premiérem Carneym.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Trump by si přál, aby se další schůzka následně uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Sám by se jí mohl také účastnit, řekl Trump novinářům v Bílém domě. Mezi Ruskem a Ukrajinou podle americké hlavy státu dojde k výměně území.
"Jdu si promluvit s Vladimirem Putinem a řeknu mu: Musíš tuto válku ukončit," řekl Trump. Americký prezident sdělil, že s Putinem projedná možné podmínky dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem, než bude jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry. Od schůzky s Putinem Trump očekává, že bude konstruktivní.
Premiér Petr Fiala (ODS) si přeje, aby jednání o míru či alespoň příměří na Ukrajině uspělo. Aby bylo takové ujednání trvalé a spravedlivé, musí s ním souhlasit i napadená Ukrajina, sdělil dnes v reakci na oznámení o chystané schůzce amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj telefonicky hovořil s indickým premiérem Naréndrou Módím, se kterým podle svého dnešního vyjádření projednal současnou diplomatickou situaci, sankce proti Rusku. Oba lídři se dohodli na setkání na zářijovém Valném shromáždění OSN. Šéf indické vlády uvedl, že v hovoru s ukrajinskou hlavou státu vyjádřil přetrvávající postoj Dillí, podle něhož je zapotřebí brzké a mírové řešení války na Ukrajině. Zelenskyj informoval také o hovoru s korunním princem Saudské Arábie Muhammadem bin Salmánem.
Německý kancléř Friedrich Merz svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli zemí Evropské unii o válce na Ukrajině a o chystaném setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Rusko-americký summit se má uskutečnit v pátek na Aljašce.
Evropští politici před pátečním americko-ruským summitem naléhají na to, aby se Ukrajina zapojila do jednání o míru s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že ústupky Moskvu k ukončení tři a půl roky trvající agrese nepřimějí, je na ni třeba zvýšit tlak. Před schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem Spojené státy podle polského premiéra Donalda Tuska slíbily Evropanům konzultace a podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského místo u jednání o míru zástupci Evropy přirozeně mít budou.
Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff si od Vladimira Putina odvezl nejen nabídku na setkání s Donaldem Trumpem, ale i jeden zvláštní dárek - Leninův řád pro Michaela Glosse, 21letého Američana, který loni padl v řadách ruské armády na Ukrajině. Paradoxní je, že Gloss byl synem zástupkyně ředitele Ústřední zpravodajské agentury (CIA). Kdo tedy byl Michael Gloss?
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů korun) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. "Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy," reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.
Spojené státy se zavázaly, že ještě před páteční schůzkou amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina budou konzultovat svůj postoj s evropskými partnery, uvedl dnes polský premiér Donald Tusk. Podle agentury Reuters zdůraznil, že Kyjev musí být zapojen do jakéhokoliv jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině, ale připustil, že před americko-ruským summitem cítí směs obav a nadějí.
"Nepřijmeme ruské podmínky, které předpokládají pouze okupaci ukrajinského území," řekl Tusk novinářům s odvoláním na společné stanovisko s francouzským prezidentem, německým kancléřem, britským ministerským předsedou, italskou premiérkou a finským prezidentem. "Evropa zůstává jednotná ve svém přístupu k budoucím jednáním a jejich výsledkům. Rusko si musí být vědomo toho, že státní hranice nemůže měnit silou. Válka, kterou Rusko rozpoutalo, mu nemůže přinést prospěch jen proto, že je agresorem," dodal podle serveru Onet.
"Neříkám to jen proto, že Ukrajina potřebuje podporu. Říkám to hlavně proto, že se to týká i bezpečnosti Polska," poznamenal Tusk. I kdyby došlo k dohodě o míru na Ukrajině, Rusko bude podle něj v nejbližších letech představovat ohrožení Polska. "Proto nesmíme připustit, aby Rusko z konfliktu vyšlo přesvědčeno, že může beztrestně porušovat hranice, a svět k tomu přivolí," zdůraznil. Polský premiér také pokládá za důležité, aby o osudech světa nerozhodovaly jen velmoci, ale také dotčené země, v tomto případě Ukrajina.
Na konci července Ukrajinu vyděsily zprávy, že jsou v protikorupčních agenturách ruští špioni. Parlament tak schválil kontroverzní zákon, který vyvolal vlnu kritiky jak mezi občany, tak na mezinárodní úrovni. Web Ukrajinska pravda ale odhalil, že skutečným cílem bylo umlčet detektivy pracující na případech spojených s prezidentem Zelenským, informoval o tom deník Euromaidan Press.
"Platí, že to musí být Ukrajina, která rozhodne o tom, na co je ochotna přistoupit, a na co není ochotna přistoupit," podotkl Lipavský. Územní celistvost země je podle něj jedním z nedotknutelných principů.
Klíčové evropské hráče podle Lipavského Spojené státy pravidelně informují. "Nemůžeme říct, že je Evropa úplně vynechána, ale informací je relativně málo, takže nepředbíhejme," uvedl k nadcházejícímu jednání.
V pátek se americký prezident Donald Trump sejde na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Půjde o dvoustrannou schůzku, Bílý dům však podle informací stanice NBC News stále zvažuje, že na Aljašku pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině, své místo u jednání o míru přirozeně bude mít. Při návštěvě Ukrajiny to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský.
Územní celistvost Ukrajiny, jež se tři a půl roku brání ruské invazi, považuje za nedotknutelný princip.
"Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině," řekl Lipavský. "Myslím, že přirozeně své místo u jednání bude mít. Nicméně možná u tohoto formátu ne, to nedokážu přesně vyhodnotit," doplnil šéf diplomacie.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský je na návštěvě Ukrajiny. Ve Zborově na západě země dnes symbolicky uctil památku československých legionářů.
Lipavský uvedl, že jeho šestá návštěva země, která se tři a půl roku brání ruské agresi, se týká česko-ukrajinských vztahů, ale i další podpory Ukrajiny.
"Moje návštěva je o česko-ukrajinských vztazích. O tom, že podporujeme naše firmy, aby měly třeba dobrý podíl na obnově Ukrajiny. Je to i politická zpráva, že samozřejmě stojíme za Ukrajinou, za jejím bojem proti ruské agresi. To je něco, kde máme společný zájem," řekl šéf české diplomacie. "Je to také o naší podpoře budoucí evropské integrace Ukrajiny nebo členství v NATO," dodal.
Na svou šestou cestu po Ukrajině jsem dorazil s jasnou zprávou – Česko nevzdá podporu Ukrajinců v boji proti ruskému agresorovi. 🇨🇿🤝🇺🇦 pic.twitter.com/84GsfJtUJK
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) August 11, 2025
Také Rusko během uplynulých hodin pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Podle letectva bránící se země nad ukrajinské území vyslalo 71 dronů typu šáhed a jejich atrap.
Protivzdušná obrana jich 59 zneškodnila. Drony zasáhly šest míst, na jednom místě se zřítily trosky bezpilotního letounu, uvedlo ukrajinské letectvo bez dalších podrobností.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na průmyslové zóny v Nižegorodské oblasti, informoval Gleb Nikitin, gubernátor tohoto regionu ležícího východně od Moskvy. Jeden člověk podle něho zahynul, další dva jsou zranění.
"Dnes v noci se staly cílem útoku dronů nepřítele dvě průmyslové oblasti v Nižegorodské oblasti. Při odrážení útoku v Arzamaském okrese se bohužel nepodařilo zabránit obětem a škodám. Jeden zaměstnanec zemřel na místě, dva další byli převezeni do nemocnice," cituje ruskojazyčný servis BBC z Nikitinova prohlášení.
Podle Rutteho je důležité rozlišovat mezi faktickým a právním uznáním ruské kontroly nad částí ukrajinského území. Možná dohoda by mohla například konstatovat, že Rusko fakticky určitá území ovládá, aniž by tato kontrola byla uznána právně. Jako příklad uvedl celá desetiletí trvající postoj Západu k sovětské okupaci pobaltských států.
Po uzavření příměří podle něj vyvstane otázka, jak dál postupovat v otázce území pod kontrolou Ruska a v souvislosti s možnými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajina je svrchovaný stát, který o své geopolitické budoucnosti rozhoduje sám.
Při jednáních o mírovém řešení rusko-ukrajinské války bude jen těžko možné se vyhnout otázce budoucnosti ukrajinských území nyní ovládaných Ruskem. V rozhovoru s americkou stanicí ABC to podle agentury DPA uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.
Rusko ovládá přibližně pětinu rozlohy Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích.
"Musíme v tuto chvíli vzít na vědomí, že Rusko kontroluje část ukrajinského území," řekl Rutte.
Zprávy z pondělí 11. srpna.
Nejméně 20 lidí bylo při útoku zraněno, uvedl šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov s tím, že počet zraněných zřejmě dále poroste. Věk obětí se pohybuje od 24 do 77 let a všechny jsou v lékařské péči, napsal Fedorov, který útok označil za teror.
Russia attacked Zaporizhzhia with guided aerial bombs, hitting residential areas, a bus station, and a clinic. At least 12 people were injured, one of whom was rescued by emergency workers from under the rubble of destroyed structures. Among the injured are men aged 24, 38, 39,… pic.twitter.com/YIl3QBhxSt
— MFA of Ukraine 🇺🇦 (@MFA_Ukraine) August 10, 2025
Rusko zaútočilo na ukrajinské Záporoží dvěma řízenými leteckými bombami, které zasáhly i autobusové nádraží. Nejméně 12 lidí utrpělo zranění.
Lídři osmi severských a pobaltských zemí dnes večer společně potvrdili svou podporu Ukrajině a uvedli, že míru lze dosáhnout pouze prostřednictvím soustavného tlaku na Rusko, aby zastavilo svou nezákonnou válku. Představitelé Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska ve svém prohlášení opět zdůraznili, že je potřeba ctít zásadu, že mezinárodní hranice se neposouvají silou.
V pátek 15. srpna se Trump sejde na Aljašce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Půjde o dvoustrannou schůzku, Bílý dům však podle informací stanice NBC News stále zvažuje, že na Aljašku pozve také ukrajinského prezidenta Zelenského.
V dnešním rozhovoru s televizí Fox News americký viceprezident J.D. Vance ale řekl, že si nemyslí, že by bylo produktivní, aby se prezident Zelenskyj setkal s Putinem před schůzkou Putina s Trumpem. Uvedl také, že Spojené státy pracují na naplánování samostatného jednání mezi Putinem a Zelenským.
Naopak německý kancléř Friedrich Merz předpokládá, že se Zelenskyj pátečního summitu na Aljašce zúčastní. Merz trvá na tom, aby byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zapojen do vrcholného jednání mezi americkým prezidentem a šéfem Kremlu o válce na Ukrajině. Řekl to v dnešním rozhovoru s německou veřejnoprávní televizní stanicí ARD.
V důsledku ruského ostřelování a dronových útoků dnes zemřelo na Ukrajině pět lidí. Při ukrajinských útocích v Rusku zemřeli dva lidé a vypukl požár v ropné rafinerii. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na úřady obou zemí. Ukrajinská policie oznámila, že tři lidé zemřeli v důsledku ruského ostřelování v Záporožské oblasti. Dodala, že další dvě osoby přišly o život v Doněcké oblasti.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová dnes oznámila, že nechala svolat na pondělí jednání ministrů zahraničí EU v souvislosti s chystanou schůzí prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Uvedla to agentura Reuters. Trump a Putin by měli jednat o vyřešení války na Ukrajině. Podle Kallasové se musí jakékoliv dohody mezi USA a Ruska účastnit Ukrajina a evropské státy.
Jeden člověk zemřel v důsledku ukrajinského dronového útoku v ruské Saratovské oblasti, uvedl dnes místní gubernátor Roman Busargin. Útok také podle něj poškodil průmyslový podnik. Celkem ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 121 dronů. Ukrajinská armáda oznámila, že v Saratovské oblasti zasáhla ropnou rafinerii. Útok podle ní způsobil exploze a požár. Podle zdrojů agentury Reuters tato rafinerie, kterou vlastní největší ruská ropná společnost Rosněfť, musela již dříve tomto roce pozastavit produkci v důsledku útoků ukrajinských dronů.
Ukrajinské síly dobyly zpět vesnici Bezsalivka v Sumské oblasti na severu Ukrajiny. Oznámila to ukrajinská armáda. Podle agentury AFP jde o vzácný úspěch Ukrajiny v boji proti ruským silám, které pokračují v postupu na východě země.
"Ukrajinské síly osvobodily a zcela vyčistily od ruských okupantů lokalitu Bezsalivka," uvedla ukrajinská armáda. Vesnice leží na hranici mezi Ruskem a Ukrajinou a nachází se zhruba 20 kilometrů od největších bojů v této oblasti, píše AFP. Rusko o obsazení vesnice informovalo zhruba před měsícem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev si prohlášení evropských lídrů cení a plně ho podporuje. "Konec války musí být spravedlivý a já jsem vděčný všem, kteří stojí na straně Ukrajiny," napsal dnes na síti X. Dodal, že Ukrajina bojuje za obranu klíčových bezpečnostních zájmů evropských zemí.
Jeden člověk zemřel v důsledku ukrajinského dronového útoku v ruské Saratovské oblasti, uvedl v neděli místní gubernátor Roman Busargin. Útok také podle něj poškodil průmyslový podnik. Celkem ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 121 dronů.
Cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny, uvedli ve společném prohlášení lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nutným předpokladem pro jednání je podle nich příměří.
Plán postupu zveřejnili zástupci evropských států poté, co v sobotu jednali o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. O plánu již během soboty informoval americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na informované zdroje.
Bílý dům zvažuje, že pozve ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Aljašku, kde se má americký prezident Donald Trump 15. srpna sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedla to v sobotu stanice NBC News.
Zpráva NBC se odvolává na vysoce postaveného amerického činitele a tři osoby, které byly o interních diskusích v Bílém domě informovány.
"Diskutuje se o tom," citovala stanice jednoho z lidí seznámeného s obsahem jednání.
Zprávy z neděle 10. srpna.
Klíčové je vyhlásit příměří před přiznáním jakýchkoliv ústupků Rusku. Eventuální územní ústupky musí případně udělat nejen Ukrajina, ale i Rusko. Navíc má Ukrajina získat silné bezpečnostní záruky včetně členství v NATO. Tak zní podle listu The Wall Street Journal plán ukrajinských a evropských poradců pro národní bezpečnost, kteří dnes poblíž Londýna jednali za přítomnosti britského ministr zahraničí Davida Lammyho a amerického viceprezidenta J. D. Vance.
Britský ministr zahraničí David Lammy a americký viceprezident J. D. Vance se dnes v Británii setkají s ukrajinskými a evropskými poradci pro národní bezpečnost, aby diskutovali o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Oznámila to podle agentury Reuters kancelář britského premiéra Keira Starmera. Uvedla rovněž, že Starmer dnes hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ohlášená schůzka bude podle premiérovy kanceláře "klíčovou příležitostí k diskusi o pokroku na cestě ke spravedlivému a trvalému míru," napsala agentura AFP.
Hranice státu nelze posouvat nátlakem a vydíráním. Česko chce mír, ale s jeho podobou vždy musí souhlasit v první řadě Ukrajina, uvedl dnes na síti X ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) po oznámení o chystaném pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Ruské ozbrojené síly získaly kontrolu nad vesnicí Jablunivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámilo to dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Ukrajinské úřady v Doněcké oblasti v pátek večer uvedly, že kvůli pokračujícímu postupu ruských jednotek nařídily evakuaci civilistů ze zhruba dvacítky vesnic.
Dobrovolně se stáhnout z vlastního území a vydat nepříteli svá opevnění - to až příliš připomíná Mnichov 1938. Jenže přesně takový je ruský návrh, se kterým přijíždí v pátek na Aljašku Vladimir Putin. A Donald Trump už naznačil, že je to plán, o kterém je ochoten jednat. Zelenskyj už varoval, že něco takového nikdy neakceptuje.
Ukrajina nemůže porušit ústavní principy týkající se jejího území. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že Ukrajinci nevydají svou zemi okupantům. V reakci na zprávu o plánovaném rusko-americkém summitu zdůraznil, že jakékoliv řešení konfliktu s Ruskem bez Ukrajiny bude řešením proti míru.
Vysocí činitelé ze Spojených států, Ukrajiny a několika evropských zemí se o víkendu plánují sejít v Británii, aby se pokusili sjednotit své postoje před plánovanou schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Informoval o tom server Axios s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Kyjev a některé členské země NATO se podle serveru obávají, že Trump by mohl souhlasit s Putinovými návrhy na ukončení války s Ukrajinou, aniž by zohlednil jejich stanoviska.
Zprávy ze soboty 9. srpna
Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že se se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem sejde 15.srpna na Aljašce. Další podrobnosti ke schůzce nezveřejnil. Jednání se bude týkat války na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo na Putinův rozkaz v únoru 2022.
"Velmi očekávané setkání mezi mnou, prezidentem Spojených států amerických, a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se uskuteční ve skvělém státu Aljaška," napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Podobné informace jako agentura Bloomberg dnes přinesl i list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož Putin Spojeným státům řekl, že zastaví válku výměnou za východní Ukrajinu, tedy zejména Donbas. Moskva by se přitom nezavázala prakticky k ničemu jinému než zastavení bojů.
Washington následně začal připravovat summit obou prezidentů, zatímco evropští činitelé se podle WSJ vyjadřují spíše skepticky, protože se obávají, že to je další Putinova zdržovací taktika a způsob, jak se vyhnout rozsáhlým americkým sankcím, které Trump avizoval.
Americký prezident Donald Trump dnes potvrdil, že se velmi brzy sejde se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Místo, kde se schůzka týkající se konfliktu na Ukrajině uskuteční, bude podle něho zveřejněno zanedlouho. Uvedla to agentura Reuters.
"Velmi brzy se sejdu s prezidentem Putinem. Mohlo to být dříve, ale myslím, že je bohužel potřeba udělat bezpečnostní opatření," řekl Trump na schůzce s prezidenty Arménie a Ázerbájdžánu.
Úřady v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny dnes večer nařídily evakuaci civilistů ze zhruba dvacítky vesnic kvůli pokračujícímu postupu ruských jednotek. Na platformě Telegram to oznámil šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Evakuace některých obcí v regionu byla nařízena už na konci července.
"Zahajujeme povinnou evakuaci rodin s dětmi," uvedl šéf správy oblasti, v níž se odehrávají hlavní boje na rusko-ukrajinské frontě. Filaškin sestavil seznam dvou desítek lokalit, kterých se evakuace týká. V těchto vesnicích žijí stovky lidí a všechny se nacházejí ve vzdálenosti kolem 30 kilometrů od frontové linie, uvedla agentura AFP.
"Dohromady se v těchto komunitách v současné době nachází přibližně 109 dětí," uvedl Filaškin. "Znovu opakuji: Setrvání v Doněcké oblasti je extrémně nebezpečné. Evakuujte se, dokud můžete," dodal.
Zelenskyj ve zmíněném příspěvku na X napsal, že hovořil s premiérem Fialou a informoval ho o kontaktech a úsilí o ukončení zabíjení a dosažení opravdového míru. Ukrajinský prezident připomněl že v posledních dnech se uskutečnila řada hovorů a kontaktů na různých úrovních.
"Důstojný, spolehlivý a trvalý mír může být pouze výsledkem našeho společného úsilí. Poděkoval jsem České republice za veškerou podporu, kterou poskytla Ukrajině, zejména za českou iniciativu na dělostřelecké dodávky našim bojovníkům. To pomohlo zachránit mnoho životů a posílit naše pozice. Prostřednictvím síly se posouváme ke spolehlivé bezpečnosti. Děkujeme!", napsal Zelenskyj.
Kyjev a spojenci by měli podpořit veškeré konstruktivní kroky Spojených států směřující k příměří. Uvedl to dnes na platformě X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co hovořil s českým premiérem Petrem Fialou.
"Všichni jsme ve shodě, že válka musí dospět ke konci a že Evropa musí zaujmout společný postoj ke každému důležitému bezpečnostnímu aspektu. Spojené státy jsou odhodlány dosáhnout příměří a my musíme společně podpořit všechny konstruktivní kroky," uvedl ukrajinský prezident.
Kreml se zatím k Bloombergem zmiňovaným návrhům nevyjádřil, Bílý dům je podle agentury Reuters označil za spekulace.
Ruské proválečné telegramové kanály reagují na plánovanou schůzku amerického a ruského prezidenta. Od setkání neočekávají velký posun.
V Kyjevě dnes byla pohřbena novinářka Viktorija Roščynová, která loni zemřela v ruském zajetí. V katedrále sv. Michala se konala zádušní mše, následoval veřejný smuteční akt na náměstí Nezávislosti a poté samotný pohřeb na hřbitově Bajkove, informoval server Ukrajinska pravda.
Smuteční akt zorganizovali kolegové Roščynové z několika redakcí, pro něž pracovala. Roščynová zemřela ve svých 27 letech v ruském zajetí. Podle svědků měla být předtím součástí jedné z výměn vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Média s odvoláním na ukrajinské úřady napsala, že její tělo vykazovalo známky mučení a před odesláním na Ukrajinu z něj byl odstraněn mozek, oči a část hrtanu.
Spojené státy a Rusko připravují dohodu o příměří na Ukrajině, která stvrdí ruské teritoriální zisky, píše dnes agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s vyjednáváním. Ruský prezident Vladimir Putin podle nich požaduje kontrolu nad celým ukrajinským Donbasem, Krymem a těmi částmi Chersonské i Záporožské oblasti, které už jeho vojska okupují. Bloomberg poznamenává, že zatím vůbec není jasné, jestli s věcí bude souhlasit Ukrajina a také její evropští spojenci.
Činitelé, kteří se na vyjednávání před avizovaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem podílejí, uvedli, že plány dohody se ještě mohou změnit. Schůzka prezidentů USA a Ruska by se podle vyjádření diplomatů obou stran měla uskutečnit příští týden, detaily ale zatím nejsou známé.
Bloomberg podotýká, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, s nímž se zatím Putin odmítá sejít, by mohl být postaven před situaci "ber, nebo neber".
Agentura konstatuje, že takový výsledek by byl velkou výhrou pro Putina, který by k dosud Ruskem obsazeným územím přidal i části Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, které ruské síly nedokázaly ovládnout ani od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Krym v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko už v roce 2014.
Zatím není jasné, jestli je Moskva připravena vzdát se jakéhokoliv území, které nyní okupuje.
Peking je potěšen, že Rusko a Spojené státy udržují kontakty a zlepšují své vztahy s cílem nalézt politické řešení války na Ukrajině, řekl dnes čínský prezident Si Ťin-pching v telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Informovaly o tom agentury Nová Čína a Reuters. Kreml podle ruské státní agentury TASS uvedl, že Putin informoval Siho o výsledcích svého středečního jednání se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem. Putin hovořil také s indickým premiérem Naréndrou Módím nebo běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Hovor čínského a ruského prezidenta se podle čínské státní televize CCTV uskutečnil na žádost Moskvy. Peking hodlá zachovat svůj postoj, podle kterého jsou zapotřebí mírové rozhovory a diplomatické řešení konfliktu, citovala čínskou hlavu státu televize.
Pauza v ruské válce proti Ukrajině by mohla být blízko, řekl dnes podle agentury Reuters polský premiér Donald Tusk poté, co hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ten na síti X napsal, že šéfa polské vlády informoval o svých rozhovorech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s některými evropskými státníky. Kreml ve čtvrtek sdělil, že Moskva a Washington se dohodly na setkání prezidentů Ruska a Spojených států v nadcházejících dnech.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z nichž 82 sestřelila nebo elektronicky odrazila protivzdušná obrana. V pravidelném hlášení to uvedlo ukrajinské letectvo, které bez podrobností informovalo o zásazích 26 dronů na deseti místech.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 30 ukrajinských bezpilotních letounů nad pěti ruskými regiony a anektovaným poloostrovem Krym. Obě země zároveň podle dostupných informací pracují na vývoji a modernizaci dronů.
Elitní vojenská jednotka provedla nad ukrajinskou oblastí Sumy jeden z nejodvážnějších útoků války. Speciální jednotka Timur, skupina vytrénovaných mužů, která je součástí ukrajinské vojenské rozvědky HUR, přerušila ruský postup a porazila stovky ruských vojáků. V utajení se tak postarali o jednu z nejdůležitějších operací roku.
Česko se aktivně zapojilo do oslav Národního dne Ukrajiny, který se na světové výstavě Expo 2025 v Ósace uskutečnil v úterý 5. srpna 2025.
Společně s pavilony Portugalska, Rumunska, Belgie, Spojeného království, severských zemí a Kanady vyjádřilo solidaritu s Ukrajinou a podpořilo mezinárodní iniciativu zaměřenou na sdílené hodnoty a odolnost v časech války.
Estonské hraniční město Narva patří k místům, kde se podle některých analytiků Rusko chystá zaútočit na Pobaltí. Bezpečnostní analytik Mark Kohv to ovšem v nedávném komentáři rozporuje.
Zprávy z pátku 8. srpna
Americký prezident Donald Trump dnes pozdě večer SELČ podle agentury AP poznamenal, že se setká s Putinem, i když ten se odmítne sejít se Zelenským. Moskva se v minulosti opakovaně snažila zpochybnit legitimitu Zelenského a vylučovala setkání obou prezidentů, dokud nebudou dohodnuty podmínky mírové dohody, připomněla agentura AFP.
Spojené arabské emiráty jsou jedním z vhodných míst pro jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin po setkání s vládcem této země Muhammadem ibn Zájidem Ál Nahjánem v Moskvě. Šéf Kremlu podle státní tiskové agentury TASS také prohlásil, že není proti setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale pro takovou schůzku podle něj ještě nejsou podmínky. Zelenskyj dříve vyzval k osobnímu jednání mezi ním a Putinem s cílem ukončit přes tři roky trvající ruskou invazi na Ukrajinu.
"Válka se odehrává v Evropě a Ukrajina je neoddělitelnou součástí Evropy, už jednáme o vstupu do Evropské unie. Proto se Evropa má účastnit příslušných procesů," napsal Zelenskyj.
Kyjev i Berlín podle něj vnímají nutnost ukončit konflikt vyvolaný Ruskem co nejrychleji a důstojným mírem.
"Oba se dohodli na udržování úzkého kontaktu s evropskými partnery a USA," sdělil mluvčí německého kancléře.
Evropa se má účastnit mírového procesu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Telegramu, kde informoval o telefonátu s německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po celá desetiletí.
Mluvčí šéfa německé vlády podle agentury Reuters řekl, že státníci spolu probrali vývoj situace po setkání amerického zmocněnce Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ruské akcie dnes výrazně zpevňují po zprávě, že prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin se zřejmě už v nejbližších dnech setkají.
Byla by to první schůzka prezidentů obou zemí od roku 2021. Poradce Kremlu Jurij Ušakov novinářům řekl, že přípravy na schůzku už začaly. Růst po zprávě zrychlily i takzvané futures na americké akcie.
Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že místo setkání Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa už bylo dohodnuto. Oznámeno ale bude později. Podle Ušakova by k němu mělo dojít "v nadcházejících dnech". Podaří se Putinovi na poslední chvíli vyklouznout z hrozby dalších sankcí, které Donald Trump oznámil na zítra, tedy 8. srpna?
Zelenskyj zároveň avizoval na dnešek telefonáty se světovými představiteli, zmínil hovor s německým kancléřem Friedrichem Merzem a představiteli Francie či Itálie.
Připomněl středeční telefonát s Trumpem, šéfem NATO Markem Ruttem a několika evropskými lídry. "Priority jsou naprosto jasné. Za prvé - konec zabíjení a je to Rusko, kdo musí souhlasit s příměřím," napsal. Kyjev už dříve souhlasil s americkým návrhem na klid zbraní, Kreml nikoliv.
Zelenskyj dnes znovu vyzval k osobní schůzce mezi ním a Putinem. Kyjev v poslední době opakovaně volá po setkání vůdců znepřátelených zemí, protože pouze oni podle Zelenského mohou efektivně jednat o míru.
"Na Ukrajině jsme opakovaně říkali, že hledání skutečných řešení může být opravdu efektivní na úrovni lídrů," napsal dnes ukrajinský prezident na síti X.
Сьогодні день багатьох дзвінків і контактів для реального просування на шляху до миру та гарантування незалежності України за будь-яких обставин.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 7, 2025
Заплановані кілька моїх розмов, уже в графіку – розмова з канцлером Німеччини Мерцом. Будемо на зв’язку з колегами з Франції та…
Rusko a Spojené státy se dohodly na setkání prezidentů obou zemí v nadcházejících dnech. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov s dodatkem, že přípravy na summit lídrů už začaly.
Ve středu jednal v Moskvě s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Ušakova americký činitel zmínil možnost také trojstranného setkání za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moskva tento návrh nekomentovala, řekl Ušakov podle agentury RIA Novosti.
"Na návrh americké strany bylo v principu dosaženo dohody o uspořádání bilaterálního setkání na nejvyšší úrovni v nadcházejících dnech, tedy setkání prezidenta Vladimira Putina a Donalda Trumpa," řekl dnes novinářům Ušakov. "V současné době společně s americkými kolegy začínáme pracovat na detailech," dodal. Dohodnuto je podle něj v zásadě také místo konání summitu, o něm ale podle něj bude Kreml informovat později.
Witkoff podle Ušakova v Moskvě zmínil také možnost třístranné schůzky mezi Putinem, Trumpem a Zelenským, to ale ruská strana nechala bez komentáře. "Tato možnost nebyla konkrétně projednána. Ruská strana tuto možnost nechala zcela bez komentáře," řekl.
Ruský prezident Vladimir Putin měl kdysi image tichého důstojníka tajné služby, později silného, nekompromisního vůdce rozlehlé země. V posledních měsících je ale znát jeho stáří - veřejně pronáší podivné a nevhodné výroky a cyklí se ve vzpomínkách.
Zprávy ze čtvrtka 7. srpna
"Je tu dobrá šance, že se setkání (s Vladimirem Putinem) uskuteční velmi brzy," řekl americký prezident Donald Trump na dotaz novinářů ohledně osobního jednání s Putinem. Žádné konkrétní datum nezmínil.
Středeční schůzka v Moskvě podle amerického ministra zahraničí Marco Rubia posloužila k lepšímu porozumění podmínek, za kterých je Rusko ochotné ukončit válku na Ukrajině. Šéf americké diplomacie to řekl stanici Fox Business. Podle něj se poprvé od nástupu Trumpa do Bílého domu americká administrativa dozvěděla "konkrétní příklady druhu věcí, které by Rusko požadovalo pro ukončení války".
Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl, že šéf Bílého domu Donald Trump rozhodne v příštích 24 až 36 hodinách, zda uvalí sekundární sankce na Rusko. Uvedla to agentura Reuters. Stát se tak mělo podle původních plánů v pátek. Podle zdroje agentury má Washington zřejmě stále v úmyslu v pátek zavést sekundární sankce namířené na odběratele ruské ropy.
Bílý dům uvedl, že Rusko vyjádřilo zájem o schůzku s Donaldem Trumpem. Americký prezident je pak podle americké administrativy otevřen setkání s Vladimirem Putinem a s Volodymyrem Zelenským.
Chystaná schůzka Trump-Putin by podle amerického listu nebyla za účasti žádného z evropských lídrů, což podle jednoho ze zdrojů evropští představitelé zřejmě akceptovali.
Podle zdrojů listu The New York Times se telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským zúčastnili britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, generální tajemník NATO Mark Rutte, americký viceprezident J.D. Vance, šéf americké diplomacie Marco Rubio a emisar Witkoff. Nejmenovaný ukrajinský zdroj agentuře AFP řekl, že mezi účastníky byl také finský prezident Alexander Stubb. O zástupcích americké administrativy se však tento zdroj nezmínil.
Vedení ukrajinské Doněcké oblasti, kde se dlouhodobě odehrávají nejtěžší boje s ruskou armádou, dnes upozornilo, že do Pokrovsku už se nedostane humanitární ani zdravotnická pomoc. Informoval o tom server Ukrajina. K Pokrovsku se od jihu blíží ruská vojska.
Šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin řekl, že v Pokrovsku, který měl před začátkem ruské invaze asi 60.000 obyvatel, zůstává 1370 lidí. "Dojet do města je prakticky nemožné, proto se tam vydáváme jedině s vojáky a prosíme je, aby pomohli s evakuací lidí," řekl Filaškin. "Není možné do města dovézt humanitární ani zdravotnickou pomoc. Nepřítel téměř každý den ostřeluje a ničí město Pokrovsk," uvedl také.
Americký prezident Donald Trump se chce osobně sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ve středu to napsal americký list The New York Times. Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání obou prezidentů s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Trump to podle listu sdělil v telefonátu evropským lídrům.
Ukrajinský prezident Volodmyr Zelenskyj po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem napsal na sociální síti X, že Ukrajina se se svými partnery shoduje na tom, že válka musí skončit a že je potřeba dosáhnout "trvalého a spolehlivého míru" a že Rusko musí ukončit konflikt, který samo začalo. Bez dalších podrobností uvedl, že telefonátu se účastnili také evropští lídři a že hovořili o výsledcích Witkoffova jednání v Moskvě.
Right on my way from our brigades here in Sumy region, I spoke with President Trump. This conversation happened after President Trump's representative, Steve Witkoff, visited Moscow.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 6, 2025
Our joint position with our partners is absolutely clear – the war must end. And it must be done… pic.twitter.com/NOxZPAdSr2
Pro kontext: Trumpův emisar Witkoff v Rusku jednal dva dny před pátečním vypršením Trumpova termínu, ve kterém má Putin podle šéfa Bílého domu čas dát najevo ochotu uzavřít příměří s Ukrajinou. Pokud Kreml na klid zbraní nekývne, Trump hrozí uvalením stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, aby přiměl Moskvu ukončit válku.
"Můj zvláštní vyslanec Steve Witkoff měl velmi plodnou schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bylo dosaženo velkého pokroku!" napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Dodal, že o schůzce v Kremlu informoval některé americké spojence v Evropě. "Všichni souhlasí s tím, že tato válka (na Ukrajině - pozn. ČTK) musí skončit a my na tom v nadcházejících dnech a týdnech budeme pracovat," napsal také Trump.
Donald Trump uvedl, že jeho emisar Steve Witkoff při středečním jednání v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem udělal velký pokrok a že o rozhovoru informoval některé spojence USA.
K jednání Trumpova zmocněnce Steva Witkoffa v Moskvě nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters řekl, že "šlo dobře" a že Rusko chce pokračovat v kontaktech se Spojenými státy. Nicméně Washington má podle tohoto zdroje zřejmě stále v úmyslu v pátek zavést sekundární sankce namířené na odběratele ruské ropy.
"Tahle smlouva je úžasná. Dostanu jednorázově pět milionu rublů." Ruské manželky se pyšní tím, kolik mohou "vydělat", zatímco jejich muži bojují za svou zem na Ukrajině. Některé dokonce vyprávějí o tom, jak si koupí dům poté, co jejich muž na frontě zemře.
Důvěra ukrajinské veřejnosti vůči prezidentovi Volodymyru Zelenskému klesla na nejnižší úroveň za posledních přibližně šest měsíců. Píše o tom agentura Reuters, podle které to souvisí s nedávnými protesty proti snaze ukrajinského vedení omezit nezávislost protikorupčních úřadů, které se konaly navzdory tomu, že země je kvůli ruské invazi ve válečném stavu.
Americký prezident Donald Trump si ve středu telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, uvádějí podle médií zdroje v USA a na Ukrajině. Prezidenti spolu mluvili krátce poté, co se Trumpův zmocněnec Steve Witkoff sešel v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Podrobnosti o rozhovoru mezi Trumpem a Zelenským nejsou známé.
Až překvapivě srdečné bylo jednání vyslance Donalda Trumpa Steva Witkoffa v Moskvě, popisuje přímo z ruské metropole spolupracovník Aktuálně.cz a novinář Jiří Just. A to i přesto, že Trump hrozí přísnými sankcemi, pokud ruský prezident Vladimir Putin do pátku neuzavře na Ukrajině příměří. Čemuž v současné chvíli nic nenasvědčuje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky v Sumské oblasti u hranic s Ruskem, na kterou v posledních měsících ruská armáda zesílila útoky. Zelenskyj o své cestě informoval na telegramu. Kdy ji podnikl, není z příspěvku jasné.
Ukrajinský prezident uvedl, že byl na velitelství 225. samostatného útočného pluku, jehož jednotky byly před rokem mezi prvními, kterým se povedl překvapivý průlom do sousední ruské Kurské oblasti, kde zajaly velké množství ruských vojáků. Ty pak Ukrajina používá při výměnách s Moskvou za své vojáky.
Zelenskyj během své cesty do Sumské oblasti s vojáky mluvil také o tom, jak osvobodili vesnice Andrijivka a Kindrativka, dříve obsazené Rusy, a o dalších krocích k osvobozování ukrajinského území.
Aktivisté ze spolku Kaputin nespáchali namalováním ukrajinské vlajky v bytovém komplexu ruské ambasády v pražské Bubenči trestný čin. Nepravomocně o tom rozhodl soud. Případ poslal městské části k přestupkovému řízení. Soudkyně Zuzana Christelbauer rozhodnutím nevyhověla žalobci, podle něhož členové spolku spáchali přečin poškození cizí věci a který pro všech sedm obžalovaných žádal peněžitý trest ve výši 30 tisíc korun. Státní zástupce Richard Petrásek si proti rozhodnutí podal stížnost.
"Cílem bylo zejména rozpoutání veřejné debaty," uvedla soudkyně. Aktivisté neprotestovali agresivně a chodník nepoškodili trvale. Vlajka byla odstraněna do tří dnů. Jednání aktivistů proto podle Christelbauer nebylo natolik společensky škodlivé, aby ho mohla posoudit jako trestný čin.
Spolek Kaputin namaloval modro-žlutou vlajku na chodníku v oploceném areálu ve Schwaigerově ulici loni v únoru. Podle obžaloby tím způsobil škodu zhruba 45.000 korun. Podle advokáta spolku Karla Jelínka však jeho členové nejsou vandalové a způsobit škodu nebylo jejich úmyslem. "Trestní ustanovení slouží proti vandalství, toto byl politický protest," uvedl. Podle aktivistů byla barva úmyslně vybrána tak, aby šla smýt.
Jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s Trumpovým zmocněncem Stevem Witkoffem po třech hodinách skončilo. Podle Putinova poradce si obě strany vyměnily signály ohledně Ukrajiny.
"Z naší strany byly zejména v otázce Ukrajiny předány určité signály. Odpovídající signály jsme obdrželi i od prezidenta Trumpa," řekl Ušakov novinářům k jednání, které označil za "užitečné a konstruktivní". Tématem rozhovoru byly podle něj také perspektivy rozvoje "strategické spolupráce" Ruska a USA.
Ukrajinská vláda jmenovala nového šéfa Úřadu pro hospodářskou bezpečnost (BEB), v jeho čele bude bývalý protikorupční vyšetřovatel Oleksandr Cyvinskyj.
Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž Kyjev k tomuto kroku přistoupil po týdnech odkladů, ale zároveň ve snaze o posílení správy věcí veřejných, což je podmínka pro to, aby si země udržela podporu západních věřitelů.
Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj v úterním příspěvku na svých sociálních sítích zhodnotil aktuální situaci a zároveň varoval před narůstajícím tempem protivníka tvořit nové bojové síly. "Rusko si klade za cíl vytvořit do konce roku deset nových divizí. U dvou z nich už se to podařilo," napsal na svém facebookovém profilu.
Putin přijal v Kremlu Trumpova zmocněnce Witkoffa.
"Jsme vděčni Spojeným státům za schválení prodeje vojenského materiálu v hodnotě přes 200 milionů dolarů pro Ukrajinu," napsal dnes Šmyhal na síti X.
Grateful to the U.S. for approving over $200M in Foreign Military Sales for Ukraine — a result of agreements between President @ZelenskyyUa and @POTUS Trump.
— Denys Shmyhal (@Denys_Shmyhal) August 6, 2025
The first package includes equipment, repairs, and technical support for M777 howitzers, valued at $104 million.
The…
Americká Agentura pro obrannou spolupráci (DSCA) v úterý schválila možný prodej zbraní a vybavení Ukrajině za více než 200 milionů dolarů (4,2 miliardy korun).
Podle ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala jde o výsledek dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ukrajina se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Ruský dronový útok dnes poškodil plynovod v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. Na místě vypukl požár, informoval šéf místní administrativy Oleh Kiper. Útok se odehrál v okolí přístavu Izmajil v deltě Dunaje.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek podniklo útok 45 drony. Z toho 36 strojů bylo sestřeleno nebo zneškodněno prostředky elektronického boje. Devět bezpilotních prostředků zasáhlo cíle na celkem třech místech, dodalo letectvo.
Drony v noci na dnešek útočila také Ukrajina. Podle ruského ministerstva obrany zneškodnila protivzdušná obrana 57 dronů nad pěti ruskými oblastmi a anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym.
Witkoffa podle Reuters na letišti uvítal Putinův vyjednávač Kirill Dmitrijev. Právě on se společně s Putinem a jeho poradcem Jurijem Ušakovem účastnil v dubnu jednání s Witkoffem, z nichž ale tehdy žádný posun v situaci na Ukrajině nevzešel.
Trumpův zmocněnec Witkoff dorazil do Moskvy, píší tiskové agentury. S ruskými činiteli by měl dnes jednat o možnostech příměří s Ukrajinou.
Pět lidí zemřelo při úterním ukrajinském útoku na Ruskem ovládanou Luhanskou oblast na východě Ukrajiny. Podle agentury Reuters o tom informovala Moskvou dosazená místní správa. Oběťmi útoku byli dělníci pracující na údržbě vodovodní sítě, uvedl šéf místní správy Leonid Pasečnik.
Čtyři dělníci zemřeli přímo na místě útoku ve městě Svatove, pátý podlehl zraněním po převozu do nemocnice, řekl ruské agentuře TASS vedoucí místní zdravotnické správy.
Zprávy ze středy 6. srpna
Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině.
Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje.
Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinou a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy.
Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.
Ukrajina stále častěji hledá finanční podporu svých spojenců, aby tak podpořila rozvoj domácího zbrojního průmyslu, píše Reuters. S nákupem amerických zbraní se pak Kyjevu zavázaly pomoct Nizozemsko, Švédsko, Norsko a Dánsko. Společně chtějí podle Zelenského přispět na tento obchod více než jednou miliardou dolarů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil po telefonu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o vzájemné vojenské spolupráci a o sankcích proti Rusku. Zelenskyj to uvedl na sociální síti X. Trump tento týden Moskvu varoval, že pokud do pátku nepřistoupí na příměří na Ukrajině, uvalí sankce proti Moskvě.
"Dnes jsme ladili naše postoje - Ukrajina a Spojené státy. Vyměnili jsme si hodnocení současné situace - Rusové zvýšili brutalitu svých útoků. Prezident Trump dostal všechny informace o ruských úderech na Kyjev a další města a vesnice," napsal Zelenskyj.
Hovořili také o ruské ekonomice, která stále stagnuje, a proto by americké sankce mohly přimět prezidenta Vladimira Putina, aby se s Kyjevem dohodl na klidu zbraní. Trump může v tomto procesu podle Zelenského sehrát zásadní roli.
Dlším tématem telefonátu byla vojenská spolupráce mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Kyjev vypracoval návrh dohody o dronech a je připraven ji s americkou stranou projednat a podepsat. Další podrobnosti ale ukrajinský prezident neuvedl.
Ropa a plyn patří k hlavním vývozním artiklům ruského hospodářství. Šéf Bílého domu v pondělí pohrozil, že uvalí sekundární 100procentní cla na odběratele ruské ropy, aby přiměl Moskvu ukončit válku na Ukrajině.
A productive conversation with President Trump, with the key focus of course being ending the war. We are grateful to @POTUS for all efforts toward a just and lasting peace. It is truly a must to stop the killing as soon as possible, and we fully support this. Many months could… pic.twitter.com/2doL7xsGkG
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 5, 2025
Norsko, Dánsko a Švédsko budou spolu financovat dodávky zbraní z USA pro Ukrajinu pod záštitou NATO v hodnotě 10,4 miliard Kč, oznámila norská vláda.
Ruský útok v Sumské oblasti zabil dva muže v zemědělském podniku v obci Piščane severně od Sum, uvedl šéf oblastní správy Oleh Hryhorov. Další tři lidé utrpěli zranění.
Moskva registruje vyhrůžky Spojených států vůči Indii v souvislosti s nákupem ruské ropy, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že cla nepovažuje za legitimní, informovala ruská státní agentura TASS. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA kvůli dovozu ruské ropy výrazně zvýší cla na zboží z Indie.
Indie podle Trumpa nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku proti Ukrajině. Trump Indii za nákupy ruské ropy už dříve kritizoval a na zboží z této asijské země uvalil 25procentní clo.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho vojska dobyla obec Sičneve v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Jednalo by se o další dobytou vesnici v regionu, kam ruské jednotky pronikají od začátku letošního června. Tvrzení z oblastí bojů nebylo možné nezávisle ověřit, upozornily agentury.
Vesnice Sičneve, ruskými úřady označovaná jako Janvarskoje, leží na východě Dněpropetrovské oblasti v bezprostřední blízkosti administrativní hranice s Doněckou oblastí, jejíž převážnou část Rusko okupuje.
Jeden člověk přišel o život a deset dalších, včetně dvou dětí, utrpělo zranění při dnešním ruském útoku na město Lozova v jižní části ukrajinské Charkovské oblasti, informuje RBK Ukrajina s odvoláním na záchranáře v tomto regionu.
Zprávy z úterý 5. srpna
Ženy jako zdravotnice, spojařky, řidičky - to vše znají v ruské i ukrajinské armádě. Poprvé však Ukrajinci zveřejnili záběry žen přímo v první linii v útoku.
Nizozemsko jako první země přispěje do nově vytvořeného systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že Haag v rámci plateb za americké zbraně pro zemi bránící se ruské agresi uvolní 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Generální tajemník NATO Mark Rutte příspěvek ocenil a dodal, že očekává peníze i od dalších členských zemí.
Kroky Západu podle ruské diplomacie vedou k hromadění destabilizujících raketových schopností v regionech sousedících s Ruskem, což vytváří přímou hrozbu.
Rozhodnutí o parametrech následných opatření hodlá ruské vedení učinit na základě analýzy rozsahu nasazení amerických a dalších západních raket středního a kratšího doletu. "Rozhodnutí o konkrétních parametrech odvetných opatření učiní ruské vedení na základě meziresortní analýzy rozsahu nasazení amerických a dalších západních pozemních raket INF, jakož i celkového vývoje situace v oblasti mezinárodní bezpečnosti a strategické stability," uvedlo ministerstvo.
"Protože situace se vyvíjí směrem k reálnému rozmisťování amerických pozemních raket středního a krátkého doletu v Evropě a asijsko-pacifickém regionu, ruské ministerstvo zahraničí konstatuje, že podmínky pro zachování jednostranného moratoria na rozmístění podobných zbraní pominuly," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí ve svém dnešním prohlášení.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už na konci minulého roku varoval, že Moskva bude muset upustit od svého moratoria na rozmisťování raket středního a krátkého doletu. Obvinil přitom Spojené státy, že začaly po světě tyto zbraně rozmisťovat. Poukázal tak na údajné "destabilizující kroky" ze strany USA a NATO ve strategické oblasti.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin nevylučuje setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským poté, co bude schůzka náležitě připravena na expertní úrovni a budou překonány stávající názorové rozdíly. Zelenskyj minulý týden zopakoval, že je připraven se s Putinem sejít osobně a posunout se dál od pouhých prohlášení a technických setkání na nižší úrovni.
Podle ukrajinských úřadů čelilo v noci na pondělí rozsáhlému dronovému útoku město Oděsa, hasiči ráno likvidovali velký požár tržiště a prázdné ubytovny. "Naštěstí nejsou mrtví ani zranění," uvedli záchranáři na sociálních sítích podle serveru Ukrajinska pravda s tím, že oheň zničil desítky prodejních pavilonů, v některých byla elektronika a domácí spotřebiče.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 162 bezpilotními prostředky a jednou střelou Kinžal. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila 161 dronů. Vzdušné síly bez bližších podrobností informují úderu dronu na jednom místě a pádu trosek sestřelených strojů na devíti místech Oděské a Kyjevské oblasti.
Ukrajinská tajná služba SBU informovala o svém dronovém útoku na letiště Saky na okupovaném Krymu, které označuje za klíčovou leteckou základnu Ruska pro operace v Černém moři. "V důsledku úderu byl jeden letoun Su-30SM zcela zničen a další poškozen. Zasaženy byly také tři letouny Su-24," uvedla SBU. Krymské telegramové kanály psaly o nočních útocích dronů na letiště Saky a Kača, podotkla BBC a upozornila, že ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o sestřelu 61 ukrajinských dronů, z toho 18 nad Černým mořem.
Ruský dělostřelecký útok na obec Antonivka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny si v noci na neděli vyžádal život šestačtyřicetiletého muže. Uvedl to šéf místní administrativy Oleksandr Prokudin. V Záporožské oblasti zahynula při ruském útoku leteckými bombami dvojice seniorů, sdělil šéf místní správy Ivan Fedorov. Ukrajinská tajná služba SBU sdělila, že její drony zasáhly pět ruských stíhaček na vojenském letišti Saky na Moskvou anektovaném poloostrově Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o vzdušném útoku na ukrajinská vojenská letiště.
Ruská policie v Krasnodarském kraji zadržela o víkendu dvě ženy a jednoho muže. Natáčeli se na kameru mobilního telefonu před hořícím skladem v Soči po útoku ukrajinských dronů. Klip se k jejich smůle stal virálním.
Zástupci pražského magistrátu a dopravního podniku hlavního města (DPP) dnes darovali ukrajinskému městu Černivci 15 vyřazených autobusů SOR NB 12.
Mají napomoci zvládnout množství nových obyvatel, kteří do města na jihozápadě Ukrajiny přišli v důsledku ruské invaze.
Autobusy dnes vyjely s ukrajinskými řidiči na cestu do válkou zasažené země. Dopravní podnik podle svého vedoucího komunikace Daniela Šabíka od napadení země Ruskem i s dnešním předáním na Ukrajinu poslal 71 vozidel.
Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve středu navštíví Rusko. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenované zdroje v Rusku a Spojených státech.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předtím nevyloučil možnost setkání Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tento týden.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes nevyloučil možnost setkání Steva Witkoffa, zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa, s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tento týden.
"Nevylučujeme možnost takové schůzky," řekl mluvčí Kremlu s tím, že dosavadní kontakty s Witkoffem byly "konstruktivní a důležité". "Pana Witkoffa v Moskvě vždy rádi uvidíme", dodal.
Rusko na okupovaných územích Ukrajiny hromadně konfiskuje byty původních obyvatel a dává je ruským občanům, zatímco stavební firmy napojené na Kreml vydělávají na rekonstrukci domů zničených ruskou invazí, napsal deník The Wall Street Journal.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes vyzval ke všeobecnému zmírněné rétoriky ohledně jaderných zbraní. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump minulý týden nařídil rozmístit dvojici jaderných ponorek "v příslušných oblastech" v reakci na výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.
"Domníváme, že všichni by měli být s jadernou rétorikou velmi a velmi opatrní," řekl Peskov. Slova amerického prezidenta mluvčí Kremlu nicméně odmítl označit za "jadernou eskalací". Důsledky Trumpova rozkazu zlehčoval s tím, že americké jaderné ponorky by i bez něj byly v bojové pohotovosti.
Trump v pátek na sociální síti oznámil, že nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek v odpovědi na to, co označil za Medveděvovo provokativní prohlášení. Šéf Bílého domu v příspěvku nespecifikoval, kam přesně ponorky vyslal. Současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Medveděv uvedl, že Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta a každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce s USA.
Ruští představitelé včetně Medveděva v uplynulých letech opakovaně stupňovali rétoriku ohledně možnosti jaderného konfliktu, v nějž by podle nich mohlo vyústit větší angažmá Západu na pomoc napadené Ukrajině.
Major Jablonský je zkušený velitel. Vyjadřuje se jasně, originálně a často kriticky. Může si to dovolit, protože jeho bojová cesta začala v roce 2022. Tehdy byl velitelem družstva bezpilotních letounů (BPL), poté se stal velitelem pěchotní čety, následně velitelem čety BPL, pak velitelem pěchotní roty a nyní je zástupcem velitele praporu.
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy.
Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka.
ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Dočasná ruská okupace částí ukrajinského území může být cenou za přežití Ukrajiny jako suverénního státu, připustil prezident Petr Pavel v rozhovoru se stanicí BBC. Tato území podle něj nikdy nebudou právně uznána za součást Ruské federace.
Ruský dělostřelecký útok na obec Antonivka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny si v noci na dnešek vyžádal život šestačtyřicetiletého muže. S odvoláním na vyjádření šéfa místní vojenské administrativy Oleksandra Prokudina to napsal ruskojazyčný server BBC.
Podle ukrajinských úřadů čelilo v noci na pondělí rozsáhlému dronovému útoku město Oděsa, hasiči ráno likvidovali rozsáhlý požár tržiště a prázdné ubytovny.
"Naštěstí nejsou mrtví ani zranění," uvedli záchranáři na sociálních sítích podle serveru Ukrajinska pravda s tím, že oheň zničil desítky prodejních pavilonů, v některých byla elektronika a domácí spotřebiče.
Ukrajinský dronový útok v noci na pondělí zažehl požár budovy železniční stanice ve Volgogradské oblasti a poškodil elektrické vedení. Uvedla dnes správa této ruské oblasti. Kyjev se k úderu nevyjádřil a agentura Reuters napsala, že se jí nepodařilo zprávy o útoku nezávisle ověřit.
Nevybuchlý dron spadl na koleje poblíž vlakového nádraží, uvedla volgogradská správa na komunikační platformě Telegram s odvoláním na gubernátora Volgogradské oblasti Andreje Bočarova. Trať podle správy při útoku poškozena nebyla.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve středu nebo ve čtvrtek možná vyšle svého zmocněnce Steva Witkoffa do Ruska. Šéf Bílého domu zároveň varoval, že uvalí na Moskvu sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters.
"Budou sankce, ale docela jim jde se sankcím vyhýbat," sdělil Trump novinářům. "Jsou mazaní a docela dobře se vyhýbají sankcím, takže uvidíme, co se stane," dodal.
Zprávy z pondělí 4. srpna
Ruský útok na ukrajinskou obec Stepnohirsk v Záporožské oblasti si dnes vyžádal životy tří civilistů, uvedl podle agentury DPA šéf oblastní správy Ivan Fedorov.
Stepnohirsk leží na jihovýchodě Ukrajiny jen několik kilometrů od fronty a je opakovaně terčem ruských útoků. Ty poslední zasáhly i obytné domy a přišli při nich o život dva muži ve věku 40 a 50 let a jedna 58letá žena.
Čína a Rusko zahájily několikadenní společné námořní cvičení v Japonském moři, koná se ve vodách poblíž ruského přístavu Vladivostok, kde je hlavní štáb akce. "Obě armády provedou operace na záchranu ponorek, nácvik společného boje proti ponorkám, protivzdušné a protiraketové obrany a boje na moři," uvedl Peking. Podle něj se manévrů účastní čtyři čínské lodě, včetně torpédoborců s řízenými střelami.
Ruský deník Izvestija dnes napsal, že na ruské straně se zapojí velký protiponorkový torpédoborec Admirál Tribuc, korveta Gromkij či ponorka Volchov. Na moři si lodě obou zemí podle ruského deníku zdokonalí společné pátrací a záchranné operace, procvičí si protiponorkové akce a protivzdušnou obranu nebo nacvičí společné použití letadel na palubách.
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci.
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat "nulová tolerance" vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Rusové stojí před branami Pokrovsku - kdysi klíčového dopravního uzlu Ukrajinců na Donbase. Osmdesátitisícový Pokrovsk je nyní v troskách a je městem duchů, kterým se prohánějí ruské drony. Ukrajinské velení čeká obtížné rozhodnutí - bojovat o město, nebo se raději stáhnout na připravené obranné linie asi deset kilometrů západně?
Podle serveru Ukrajinska pravda ruské síly v noci podnikly raketový útok na jihoukrajinský Mykolajiv, kde byly poničeny obytné domy, vypukl požár a sedm lidí utrpělo zranění. Výbuchy byly ráno slyšet také v Chersonu, podle telegramového kanálu ukrajinské televize Suspilne byly v okolí města ostřelovány tři desítky obydlených míst a zraněn byl nejméně jeden člověk.
Vojenská správa ukrajinského hlavního města Kyjeva na aplikaci Telegram v neděli brzy ráno oznámila, že Rusko zahájilo raketový útok na Kyjev. Žádné další podrobnosti nebyly známé. Svědci agentury Reuters slyšeli krátce po půlnoci hlasitý výbuch, který otřásl městem.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jednotky protivzdušné obrany za noc zničily nejméně 93 ukrajinských bezpilotních strojů. Už o něco dříve ruská strana uváděla, že v sobotu těsně před půlnocí bylo 41 ukrajinských dronů sestřeleno nad příhraničními oblastmi a Černým mořem.
Ukrajinský dronový útok zasáhl také město Voroněž. Podle gubernátora oblasti Aleksandra Guseva byli zraněni čtyři lidé, z toho dvě obyvatelky města musely být převezeny do nemocnice, s popáleninami je v nemocnici také jeden muž. Několik obytných i hospodářských budov začalo hořet poté, co na ně dopadly trosky zničených dronů. Jeden soukromý dům byl zničen zcela. Podle místních úřadů bylo nad regionem zničeno asi 15 dronů.
Ukrajinské drony způsobily požár na ropném terminálu nedaleko ruského letoviska Soči u Černého moře. Podle regionálního gubernátora Veniamina Kondratěva požár hořícího zásobníku ropných produktů v Adlerském okrese hasilo 127 požárníků s 35 kusy techniky. Ruský letecký úřad dočasně zastavil lety na místním letišti, aby byla zajištěna bezpečnost letového provozu. V oblasti také po dopadu trosek dronu vzplál jeden z obchodů a poničeno bylo několik aut. Ruskojazyčná služba BBC na webu připomněla, že v Adleru, asi kilometr od letiště Soči, je areál ropné společnosti Rosněfť.
Rusko a Ukrajina hlásí v noci na neděli další dronové a raketové útoky. Ukrajinské drony zasáhly ropný terminál u Soči a obytnou čtvrť ve Voroněži. Útoky způsobily požáry, přerušily letecký provoz a zranily civilisty. Rusko zaútočilo na Kyjev či města Mykolajiv a Cherson na jihu Ukrajiny, uvádí média.
Zprávy z neděle 3. srpna
Výbuchy v sobotu vyřadily z provozu plynovod Střední Asie-Centrum v ruské Volgogradské oblasti. Uvedla to agentura Ukrinform a další ukrajinská média. Plynovod vlastní ruský koncern Gazprom, příčinu explozí ukrajinská agentura nezmínila.
Dotčené potrubí přepravuje zemní plyn z Turkmenistánu přes Uzbekistán a Kazachstán do Ruska. V oblasti Volgogradu, který leží na jihozápadě Ruska, byla podle zdrojů Ukrinformu přeprava plynu přerušena na neurčito. Podle místních obyvatel na místě pracují opravářské týmy.
Ukrajinská agentura píše, že plynovod dodává zdroj energie několika klíčovým zařízením ruského vojensko-průmyslového komplexu, včetně muniční továrny.
V ukrajinském městě Vinnycja vypukly v noci na sobotu potyčky mezi policií a místními obyvateli. Stovky lidí se sešly u stadionu, na kterém vojáci z náborového střediska shromáždili stovku místních mužů, aby je odvedli do armády. Demonstrující ženy požadovaly propuštění svých příbuzných, uvedla ukrajinská média. Vinnycja se nachází asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva.
Policisté podle očitých svědků použili k rozehnání demonstrace pepřové spreje, slzný plyn a také zatýkali protestující. Po výzvách k rozchodu kvůli zákazu nočního vycházení ve městě část demonstrantů odešla domů, ale asi dvě desítky lidí hlídkovaly u stadionu do tří do rána. Asi o dvě hodiny později začali mobilizované muže ze stadionu odvážet, píše server Meduza.
Policie v sobotu ráno oznámila, že vyšetřuje okolnosti incidentu u stadionu. Informovala také o zadržení muže, po kterém úřady vyhlásily pátrání, protože se vyhýbal vojenské službě.
Ruské ministerstvo obrany v sobotu oznámilo, že ruská vlajka zavlála nad obcí Oleksandro-Kalynove v Doněcké oblasti. Ves, která měla před válkou zhruba 800 obyvatel, leží asi devět kilometrů od Kosťantynivky, u silnice vedoucí do 45 kilometrů vzdáleného Doněcku. Podle některých tvrzení ji Rusové dobyli už v červenci. V pátek ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že ruská vojska útočí po celé frontové linii, dlouhé asi tisíc kilometrů.
Ukrajinské drony v noci a v sobotu zasáhly letiště v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska, ze kterého startují ruské bezpilotní letouny k útokům na Ukrajinu, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU. Letiště se nachází u města Primorsk-Achtarsk u východního pobřeží Azovského moře. SBU se současně přihlásila i k náletu na podnik vyrábějící elektronické přístroje v Penze.
Момент ураження АО "Виробниче об'єднання "Електроприбор" в російському місті Пенза pic.twitter.com/O1l1Ijtgpx
— Українська правда ✌️ (@ukrpravda_news) August 2, 2025
Ukrajinská armáda se přihlásila k náletu dronů na rafinerii v Rjazani a na sklad paliv ve Voroněžské oblasti.
Útok na rafinerii, která ročně zpracovává až 17 milionů tun ropy a patří mezi čtyři největší v Rusku, podnikli operátoři 14. samostatného pluku bezpilotních letadel, tvrdí ukrajinské Síly bezpilotních systémů. Rafinerie leží 470 kilometrů od ukrajinských hranic, sklad paliv 240 kilometrů.
Наслідки удару безпілотника по Новокуйбишевському НПЗ у Самарській області Росії pic.twitter.com/EOQhSaXExf
— Українська правда ✌️ (@ukrpravda_news) August 2, 2025
Arménie a Spojené státy uspořádají společné vojenské cvičení, které v jihokavkazské zemi potrvá od 12. do 20. srpna. Informovalo o tom arménské ministerstvo obrany. Cvičení Eagle Partner 2025 se podle ministerstva zaměří na přípravu a uskutečňování operací pro zachování míru s důrazem na nácvik zdravotnických procedur při evakuacích.
Kromě vojáků z arménské brigády určené pro vysílání do mírových misí a vojáků americké armády se cvičení zúčastní také příslušníci Národní gardy z amerického státu Kansas, napsal server News.am.
Arménie je podle smluv spojencem Ruska. Obě země jsou tradičně blízkými spojenci, i když vztahy v posledních letech ochladly a Jerevan se snaží přiblížit Západu, uvedla agentura Reuters.
Nepřátelské údery podle šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova v sobotu zasáhly Charkov a dalších deset obcí. V samotném Charkově utrpělo zranění 11 lidí včetně tří dětí, mezi kterými je i pětiměsíční kojenec. V obci Lisna Stinka zahynula 75letá žena.
Jeden člověk byl při ruském ostřelování zraněn ve Slovjansku na východě Ukrajiny, napsal server BBC News, který se odvolává na starostu Vadyma Ljacha.
Ruský dron v sobotu zasáhl v Sumské oblasti vozidlo ukrajinské pošty, jeho řidič a spolucestující vyvázli se zraněním, uvedl šéf oblastní správy Oleh Hryhorov.
Rusko v noci na sobotu vyslalo proti Ukrajině 53 dronů, z nichž se 45 podařilo protivzdušné obraně zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Byly zaznamenány zásahy osmi dronů na pěti místech, dodalo bez dalších podrobností.
Nejméně jeden člověk byl zabit a dalších 13 lidí, včetně tří dětí, bylo zraněno při ruských útocích na Charkovskou oblast za uplynulých 24 hodin, oznámil v sobotu ráno šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Další dva lidé přišli o život při ranním ostřelování Chersonu na jihovýchodě země ruským dělostřelectvem, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastní úřady. Ty informovaly také o několika zraněných.
Donald Trump na sociální síti Truth Social oznámil, že nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek v odpovědi na to, co americký prezident označil za provokativní prohlášení ruského exprezidenta Dmitrije Medveděva. Šéf Bílého domu v příspěvku nespecifikoval, kam přesně ponorky vyslal.
O zabité ženě a dvou zraněných při ranním náletu dronů informoval gubernátor Penzenské oblasti Oleg Melničenko. V Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska při rozsáhlém náletu dronů zahynul člen ostrahy nejmenovaného podniku, uvedl gubernátor Jurij Sljusar.
V Samaře, která leží asi 860 kilometrů východně od Moskvy, zahynul v noci na sobotu starší muž, jehož chata vzplála od trosek dronu, napsal na platformě Telegram gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev. Dříve informoval, že drony napadly průmyslový podnik v Novokujbyševsku. Úřady v době náletu vypnuly mobilní internet a přerušily provoz na letišti, poznamenala agentura Interfax.
Наслідки удару безпілотника по Новокуйбишевському НПЗ у Самарській області Росії pic.twitter.com/EOQhSaXExf
— Українська правда ✌️ (@ukrpravda_news) August 2, 2025
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana v noci zničila 112 ukrajinských dronů nad osmi ruskými regiony, anektovaným Krymem a také nad Azovským a Černým mořem. O ztrátách a škodách se nezmínilo.
Nejméně tři lidé přišli o život při útocích ukrajinských dronů v v Rostovské, Penzenské a Samarské oblasti v Rusku, uvedly místní úřady. Jejich vyjádření citovaly tiskové agentury a další média. Server Ukrajinska pravda píše o rozsáhlém náletu dronů na Rusko, kde podle zpráv a záběrů ze sociálních sítí zasáhly rafinerii v Novokujbyševsku u Samary a podniky v Penze na výrobu elektroniky, které své výrobky dodávají ruské armádě. Očití svědci podle portálu informovali také o explozích u vojenského letiště Djagilevo u Rjazaně a na dalších místech.
Момент ураження АО "Виробниче об'єднання "Електроприбор" в російському місті Пенза pic.twitter.com/O1l1Ijtgpx
— Українська правда ✌️ (@ukrpravda_news) August 2, 2025
Rusko by se tento měsíc mohlo potýkat s nedostatkem benzinu, přestože zavedlo embargo na jeho vývoz do zahraničí. Situaci na ruském trhu s benzinem totiž komplikují nízké domácí zásoby, vysoká sezonní poptávka a údržbářské práce v domácích rafineriích. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na své zdroje.
Zprávy ze soboty 2. srpna
Aktivita ruského zpracovatelského průmyslu v červenci klesla nejprudším tempem od března 2022, tedy od období bezprostředně po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky zveřejnila společnost S&P Global.
Index aktivity ve zpracovatelském sektoru klesl na 47 bodů z červnových 47,5 bodu. Sestoupil tak hlouběji pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
Údaje podle S&P Global signalizují výrazné zhoršení zdraví zpracovatelského průmyslu. "Slabá klientská poptávka a finanční problémy na straně zákazníků mají negativní dopad na produkci a nové zakázky," uvedla firma.
Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítali nový termín, který dal Trump Rusku, aby pokročilo ve snaze o ukončení více než tři roky trvající války. Po telefonátu Starmera se Zelenským o tom informovala mluvčí britského premiéra, podle níž se oba vysocí představitelé shodli, že Rusko je jedinou překážkou míru.
V reakci na prohlášení Vladimira Putina ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je připravený se s Putinem sejít. Zelenskyj dodal, že se Ukrajina chce posunout dál od pouhých prohlášení a technických setkání na nižší úrovni, informoval Reuters. "Pokud se objeví signály opravdové ochoty ukončit důstojně válku a nastolit skutečně trvalý mír, pak Ukrajina znovu potvrzuje svou připravenost setkat se kdykoli na nejvyšší úrovni," napsal ukrajinský prezident. Dodal, že o možném summitu vůdců obou zemí jednal s britským premiérem Keirem Starmerem. "Probírali jsme naši spolupráci s americkými partnery, především pak koordinaci kroků s prezidentem (Donaldem) Trumpem a možné formáty mírových jednání na úrovni nejvyšších představitelů," uvedl Zelenskyj na síti X.
Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters prohlásil, že doufá v pokračování mírových rozhovorů a že pracovní skupiny by mohly projednat možné kompromisy. Zároveň ale zdůraznil, že ruské cíle ve válce zůstávají nezměněny. Jednání by se podle Putina mělo konat "bez kamer a v klidné atmosféře", zatímco - jak prohlásil - ruští vojáci útočí na Ukrajinu podél celé frontové linie a dynamika bojů se vyvíjí ve prospěch Ruska.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek ohlásil zahájení sériové výroby raket Orešnik a jejich dodávky ruským ozbrojeným silám. Rusko tuto raketu poprvé použilo loni při útoku na ukrajinské město Dnipro.
Pokud je někdo zklamán z dosavadních výsledků mírových rusko-ukrajinských jednání, pramení to z přehnaných očekávání. Podle tiskových agentur to při setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Týden před uplynutím ultimáta, které dal americký prezident Donald Trump na dohodu o ukončení války na Ukrajině pod hrozbou zavedení sankcí proti Moskvě a jejím spojencům, nenaznačil Putin žádnou změnu v postoji Ruska, uvedla agentura Reuters.
Putin dal najevo, že na Ukrajině nadále platí cíle a podmínky, jak je formuloval loni v červnu. Tehdy požadoval, aby Ukrajina stáhla svá vojska ze čtyř ukrajinských oblastí - Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské, které nyní Rusko částečně okupuje, a aby se Kyjev zavázal, že zůstane mimo vojenská spojenectví a nepořídí si jaderné zbraně, uvedla ruská redakce BBC.
Ukrajina na páteční Putinova prohlášení bezprostředně nereagovala. Dříve jeho požadavky odmítla jako ultimátum.
Polsko a Jižní Korea dnes podepsaly dohodu o dodávce 180 tanků K-2GF a jejich polonizované verze K2PL, které se mají spolu s podpůrnými vozidly vyrábět v polských Gliwicích v podniku zbrojařské skupiny PGZ. Oznámila to polská média, která dohodu označují za "tankový kontrakt století".
Kontrakt podepsal šéf polské agentury pro vyzbrojování, brigádní generál Artur Kuptel a šéf jihokorejského koncernu Hyundai Rotem. Přítomni byli ministři obrany obou zemí Wladyslaw Kosiniak-Kamysze a An Kju-pek, uvedl server Defence24.pl. "Díky této dohodě Polsko získává schopnost vyrábět tanky," prohlásil vicepremiér Kosiniak-Kamysz a dodal, že tanky v polonizované verzi předčí stávající verzi GF. Pochvaloval si také finanční podmínky dohody, symbolicky uzavřené na výročí vypuknutí Varšavského povstání.
Hodnota kontraktu činí 6,7 miliardy dolarů (asi 144 miliard korun), napsal server Defence24.pl, podle kterého je součástí také transfer know-how a technologií pro výrobu v Polsku. Dodávky tanků začnou v příštím roce. Polská armáda má dostat 116 tanků K2GF v letech 2026 až 2027, dalších 64 tanků K2PL má následovat v letech 2028 až 2030.
Dohoda kromě tanků zahrnuje 81 podpůrných vozidel vyvinutých na základě tanků K2 - 25 ženijních vozů, 25 mostních tanků a 31 vozů technického zabezpečení - logistický a výcvikový balík, jakož i munici a transfer technologií, napsal portál.
Nová zakázka navazuje na předchozí kontrakt z roku 2022, kdy si Polsko objednalo rovněž 180 tanků. Nákup souvisí se snahou Polska posílit armádu a její vybavení po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z února 2022. Polsko v posledních letech výrazně zvýšilo výdaje na obranu, na kterou loni putovala přes čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), nejvíce ze všech zemí NATO.
Ze Spojených států do Polska v červnu dorazily první vrtulníky Apache. Varšava z USA už dříve objednala i tanky Abrams, stíhačky F-35 nebo protiraketové systémy Patriot.
🇵🇱🇰🇷 Today's training of K2GF crews from 20th Bartoszyce Mechanized Brigade as part of "Brave Boar 2025" exercises.#Poland #Polska #WojskoPolskie #WP #Military #Army #Korea #Korean #K2GF #Tank #Armored #Tactical #Today #SouthKorea #RoK #Training pic.twitter.com/k3e4AhTy57
— TheGreyPatriot (@TheGreyPatriot_) May 12, 2025
Německo dodá Ukrajině ze svých armádních zásob dva systémy protivzdušné obrany Patriot. Oznámil to dnes ministr obrany Boris Pistorius. Německo podle něj dosáhlo dohody se Spojenými státy, které mu jako náhradu prodají systémy Patriot nové generace.
"Bundeswehr dodá v nadcházejících dnech Ukrajině v prvním kroku další odpalovací zařízení Patriot," uvedlo ministerstvo obrany v tiskové zprávě. Druhým krokem bude dodání dalších komponentů, "abychom tak dodatečnými bateriemi Patriot posílili vzdušnou obranu Ukrajiny". Komponenty by Německo mělo dodat v nadcházejících dvou až třech měsících.
Americký prezident Donald Trump podle všeho ztrácí trpělivost se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Nejnověji totiž oznámil, že zkracuje 50denní lhůtu, ve které chce uzavřít příměří ve válce na Ukrajině, a dává Putinovi čas do pátku 8. srpna. Pokud na to ruský lídr nekývne, zavede proti největší zemi světa další ekonomické sankce. Do země také pojede zmocněnec Witkoff.
Americká firma Microsoft obvinila hackery spojované s ruskou tajnou službou FSB, nástupkyní sovětské tajné policie KGB, z útoků na zahraniční diplomaty. Hackeři využívají poskytovatele internetu a vydávají své programy za antivirový program společnosti Kaspersky Lab, napsal server Meduza s odvoláním na zprávu americké firmy.
Hackerská skupina Secret Blizzard, spojovaná s FSB, organizovala kampaň kybernetické špionáže proti zahraničním velvyslanectvím v Rusku. Operace existuje přinejmenším od roku 2024, tvrdí zpráva. Neupřesňuje však, jaké konkrétní zastupitelské úřady se staly terčem hackerů.
Podle varování americké firmy hackeři na zařízení pro připojení k telekomunikační síti instalují škodlivý program ApolloShadow, který jim umožňuje oklamat zařízení, aby důvěřovalo serverům kybernetických špionů. Předpokládá se, že hackeři svůj malware maskovali jako antivir od Kasperského.
Loni v červenci Kaspersky Lab ohlásil odchod ze Spojených států. Stalo se tak poté, co americká vláda o měsíc dříve oznámila zákaz antivirového softwaru této ruské firmy. Administrativa tehdejšího prezidenta Joea Bidena argumentovala vlivem Kremlu na firmu, což podle ní představuje bezpečnostní riziko. Nadnárodní společnost Kaspersky sídlí v Moskvě a pobočky má ve 31 zemích po celém světě, napsala tehdy BBC. Služeb firmy podle ní využívá více než 400 milionů lidí a 270 tisíc firemních klientů ve více než 200 zemích.
Nejméně jednoho mrtvého a tři raněné civilisty si během noci vyžádaly ruské útoky na Záporožskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, informoval dnes ráno šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Zraněním, způsobeným ruskými děly při ranním ostřelování Chersonu, podlehla matka tří dětí, uvedl šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.
Další dva lidé utrpěli zranění při nočních ruských útocích v Dněpropetrovské oblasti, uvedl tamní gubernátor Serhij Lysak, podle kterého se záchranářům podařilo z trosek vyprostit dvě živé děti.
Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 72 dronů, z nichž 44 se podařilo zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo, že 28 dronů, které sítěmi obrany proletěly, zasáhlo devět lokalit v Charkovské, Doněcké, Dněpropetrovské a Kyjevské oblasti.
Moskva směřuje k výraznému posílení své vojenské síly a změně obranné doktríny. Země, která vede agresi na Ukrajině, se chystá zavést celoroční brannou povinnost. Spolu se zvýšenými výdaji na obranu jde podle analytiků o signál, že se připravuje na budoucí konflikt s Evropou a státy NATO.
Čtvrteční ruský útok na Kyjev si vyžádal 31 obětí, včetně pěti dětí, a 159 raněných, včetně 16 dětí, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti s odvoláním na údaje od ministra vnitra Ihora Klymenka. Veškeré záchranné a pátrací práce na místě byly podle hlavy státu dokončeny. Nemladšímu ze zabitých dětí byly dva roky. Starosta města Vitalij Kličko vyhlásil na dnešek v Kyjevě na památku obětí den smutku.
Podlý útok Ruska na ukrajinskou metropoli ukazuje, že je nezbytné vyvinout další tlak na Moskvu, uvedl Zelenskyj a vyzval západní spojence k přijetí dalších sankcí proti Rusku. "Sankce - bez ohledu na to, jak moc Kreml popírá jejich účinnost - fungují. Musí být ještě silnější a zasáhnout vše, co Rusku dovoluje pokračovat v takových útocích. Je velmi důležité, aby svět nemlčel," apeloval ukrajinský prezident.
"Během noci a rána vyprostili záchranáři z trosek obytného domu ve Svjatošynské čtvrti deset těl, včetně dvouletého dítěte," uvedlo dříve ukrajinské ministerstvo vnitra na svém účtu na Telegramu. Dalších 159 lidí včetně 16 dětí utrpělo při úderech zranění.
Zprávy z pátku 1. srpna
Americký prezident Donald Trump dal jasně najevo, že chce dohodu o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou do 8. srpna. Spojené státy to ve čtvrtek oznámily Radě bezpečnosti OSN, informuje agentura Reuters.
"Rusko a Ukrajina musejí vyjednat příměří a trvalý mír. Je na čase uzavřít dohodu. Prezident Trump dal jasně najevo, že se to musí stát do 8. srpna. Spojené státy jsou připraveny zavést další opatření k zajištění míru," sdělil Radě bezpečnosti OSN americký diplomat John Kelley.
"Mrtvých bude spousta," říká český dobrovolník Mac o ruském útoku na obytný dům v Kramatorsku.
Německá policie provedla předminulý týden razii v bavorském bydlišti bývalého blízkého spolupracovníka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. S odvoláním na své zdroje o tom ve čtvrtek informoval časopis Der Spiegel. Bývalého zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Rostyslava Šurmu odvolal prezident z funkce loni v září.
Německá policie tak učinila na žádost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU), který aktuálně stojí společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) v centru pozornosti. Nedávno schválený zákon obě instituce totiž podřizoval generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje hlava státu. Po protestech v ulicích ukrajinských měst i kritice ze zahraničí včetně Česka ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil zákon, který nezávislost uvedených úřadů obnovuje.
Ukrajinský parlament dnes schválil zákon obnovující nezávislost protikorupčních institucí v zemi. Oznámily to světové agentury i ukrajinská média. Nový zákon má nahradit teprve nedávno přijatou novelu, která Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) podřídila generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje hlava státu.
Pro zákon o navrácení pravomocí NABU a SAP hlasovalo 331 poslanců, včetně 214 z prezidentovy strany, nikdo nebyl proti, ani se nezdržel, napsal na sociální síti poslanec Jaroslav Železňak. Devět poslanců nehlasovalo, dodal server Ukrajinska pravda. Přijetí zákona vyžadovalo alespoň 226 hlasů, podotkla agentura AFP. Podle DPA bylo jednání parlamentu poprvé od začátku ruské invaze vysíláno živě v televizi.
Ukrajinské drony dnes zasáhly podnik na výrobu elektroniky v ruském městě Penza, ležícím asi 700 kilometrů východně od Moskvy. O náletu nejprve informovaly místní úřady a očití svědci, kteří zveřejnili záběry na internetu. Po útoku vypukl požár v továrně, která dodává ruské armádě systémy bojového řízení, sdělil agentuře Reuters nejmenovaný představitel ukrajinské tajné služby SBU, jejíž drony nálet podnikly.
Ukrajinské drony v noci rozsáhle útočily také na objekty dopravní a energetické infrastruktury ve Volgogradské oblasti na jihu evropského Ruska. Nálet se obešel bez obětí, uvedl gubernátor Andrej Bočarov.
Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 32 ukrajinských dronů, které zaútočily na pět ruských regionů a anektovaný Krym, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Později oznámilo sestřelení dalších tří dronů.
Následky nočního útoku na Kyjev.
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 309 dronů a osm střel s plochou dráhou letu, z nichž se 288 dronů a tři střely podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Hlavním cílem ruského útoku byl Kyjev, dodalo.
Nejméně sedm lidí přišlo o život a 82 utrpělo zranění při nočním ruském vzdušném útoku na Kyjev, informoval šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko, který průběžně upřesňuje bilanci obětí.
Ta předchozí čítala šest mrtvých a přes 50 raněných. Mezi mrtvými je podle Tkačenka také šestiletý chlapec, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zahynula také chlapcova matka.
🔴 UPD:A 6-year-old boy was among those killed in a Russian attack on Kyiv overnight. As of now, six are reported killed, and 52 are injured, including nine children, according to local authorities.
— UNITED24 Media (@United24media) July 31, 2025
1/3 pic.twitter.com/UEhEuNTaF7
Ukrajinská armáda jako lživé odmítla dnešní ruské tvrzení o dobytí strategicky důležitého města Časiv Jar, uvedla agentura AFP s odvoláním na mluvčího ukrajinského uskupení Chortycja, které má na starosti velkou část fronty na východě Ukrajiny.
"Samozřejmě to není pravda, je to naprostá lež," prohlásil mluvčí uskupení Chortycja Viktor Tregubov podle AFP. "Situace v Časiv Jaru je stejná jako v posledních měsících. Rusové prostě zase lžou, nejspíše právě proto, aby se jejich zpráva šířila alespoň formou jejího vyvracení," řekl mluvčí podle serveru RBK-Ukrajina.
Další mapa z oblasti Časiv Jaru.
#NewsMap
— Julian Röpcke🇺🇦 (@JulianRoepcke) July 31, 2025
Russian invasion forces claim the total capture of #Chasiv_Yar, indeed hoisting their flags in the most Western areas of the town (geolocated by me).
However, no flags are hoisted in the center, indicating a possible Ukrainian presence in that (mostly cut-off) area. pic.twitter.com/mvymtyPcuq
Časiv Jar, kde před válkou žilo asi 13 000 lidí, leží západně od Bachmutu, který Rusko obsadilo v roce 2023 po jedné z nejkrvavějších bitev války, a má strategický význam.
Jedná se o dominantní výšinu, která otevírá cestu k největší aglomeraci v Doněcké oblasti pod kontrolou ukrajinské armády - městům Slovjansk, Kramatorsk, a také ke Kosťantynivce, napsala dnes ruská státní agentura RIA Novosti.
Ta ve své ranní zprávě uvedla, že ruské síly Časiv Jar "osvobodily". Jedním z deklarovaných cílů pokračující ruské agrese vůči sousední zemi je totiž ovládnutí celé ukrajinské Doněcké oblasti, kterou Moskva v rozporu s mezinárodním právem pokládá za součást Ruské federace.
Frontová linie, 30. července.
On the Chasiv Yar front, the russian fascist invaders attacked six times in the areas of Minkivka, Novomarkove and Chasiv Yar and towards Bondarne in Donetsk region.
— Michael MacKay (@mhmck) July 30, 2025
Source: General Staff of the Armed Forces of Ukraine operational information at 22:00 on 30 July 2025
1/4 pic.twitter.com/lfA7xGardI
Ukrajinský generální štáb dnes ráno uváděl, že ruské síly útočily na pozice poblíž Časiv Jaru. Ukrajinský server DeepState, který mapuje frontové linie a má blízko k ukrajinské armádě, zatím ukazuje, že obránci stále kontrolují místa v západní části města.
Ruské tvrzení o obsazení města není možné ověřit z nezávislých zdrojů, upozornila agentura Reuters.
Russian forces have captured the city of Chasiv Yar, Kostyantynivka direction, Donetsk Oblast.
— AMK Mapping 🇳🇿 (@AMK_Mapping_) July 31, 2025
The battle lasted for 483 days, making it the third longest battle of the war, after Marinka (616 days), and Pervomaiske (545 days).
Pre-war population: ~14,400.
Total land area:… pic.twitter.com/QnVxZQCMWa
Okupační úřady dosazené Ruskem zavedly v červenci v Doněcku přísný režim přídělu: voda je dostupná jednou za tři dny, a to pouze na čtyři hodiny mezi 17. a 21. hodinou. V Mariupolu, Charcyzku a Ilovajsku je voda dostupná každé dva dny.
Zemětřesení o síle 8,8 stupně, které tento týden otřáslo ruským poloostrovem Kamčatka, upozornilo na znepokojivý fakt: v bezprostřední blízkosti epicentra se nachází klíčová ruská ponorková základna s rozsáhlým jaderným arzenálem.
Tato událost znovu otevírá otázku, jak moc jsou podobné vojenské objekty zranitelné vůči přírodním živlům. A co by mohlo následovat, pokud by došlo k jejich poškození.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské síly obsadily město Časiv Jar v ukrajinské Doněcké oblasti, uvedly agentury. Kyjev se nevyjádřil.
Podle šéfa kyjevské vojenské správy Tymura Tkačenka drony způsobily škody na deseti místech. Nejvíce jich je v Solomjanské čtvrti na západě města, kde na několika místech vznikly požáry.
Ruskojazyčná služba BBC uvádí, že některé zdroje během náletu informovaly, že drony míří ve směru kyjevského letiště Žuljany ležícího na kraji Solomjanské čtvrti.
Rusko zaútočilo na Kyjev drony a raketami, dva lidé zemřeli, raněných je přes 50.
"Návrh zákona o navrácení pravomocí NABU a SAP podpořil příslušný výbor bez jakýchkoli změn textu, a to jednomyslně," napsal ve středu na sociální síti poslanec Jaroslav Železňak.
" Zítra (dnes) se bude hlasovat v jednacím sále. Ve dvou čteních najednou. Všechno bude v pořádku - je více než dost hlasů," dodal.
Ukrajinský parlament má dnes přijímat návrh zákona, který podle prezidenta Volodymyra Zelenského obnoví nezávislost protikorupčních institucí.
Nový zákon má nahradit teprve nedávno přijatou novelu, která Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) podřídila generálnímu prokurátorovi, tedy prezidentovu muži.
Zprávy ze čtvrtka 31. července
Ukrajinská tajná služba zadržela důstojníka letectva, kterého podezřívá z toho, že pro Rusko zjišťoval rozmístění cenných západních stíhaček F-16 a Mirage 2000, které Ukrajina získala na obranu před ruskou invazí. Dnes o tom informovala agentura Reuters.
Nejmenovaný důstojník v hodnosti majora, který působil jako letový instruktor, podle tajné služby poskytoval Rusku souřadnice a navrhoval taktiku útoků. Pokud jde o americké F-16, francouzské Mirage 2000 a starší sovětské Su-24, tak agent podle kontrarozvědky shromažďoval informace o jejich poloze a letových plánech. O nejméně tři stroje F-16 již Ukrajina za poslední rok přišla, ztratila už také jeden z dodaných francouzských strojů. Přesný počet letounů, který má země ve výzbroji, Kyjev neupřesnil.
Za čest to označil také Ženíšek. "Už od roku 2015 mě vedou v Kremlu na sankčním seznamu, takže mě nepřekvapuje, že jim vadí i mé výroky. Říkám o nich totiž celou dobu jen pravdu," poznamenal.
Sovětský svaz a teď i Rusko se podle něj pravdy vždycky bály a bojovaly s ní zastrašováním a represí.
"Já se ale určitě neleknu a budu pokračovat v tom, co dělám a říkám. Ruský režim je teroristický a stojí na hliněných nohou lží," dodal někdejší předseda sněmovního zahraničního výboru.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová či ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (oba TOP 09) krok ruské diplomacie označili za poctu či čest.
"Jaká pocta! Být na takovém seznamu, navíc v takovéto společnosti, je pro mě vyznamenáním," uvedla dnes k ruskému kroku Pekarová Adamová.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na své zařazení na seznam rusofobních výroků řekl, že nenávistný jazyk nepoužívá proti Rusku, ale vadí mu imperiální politika ruského prezidenta Vladimira Putina a další útoky.
"Nepoužívám nenávistný jazyk vůči Rusku nebo Rusům. Mně vadí Putin, jeho putinismus, jeho imperiální politika, která se projevuje dobyvačnou válkou proti Ukrajině, celou řadou sabotáží i v Česku nebo informační válkou. Nebo třeba kybernetickými útoky proti nám a našim nejbližším spojencům," řekl Lipavský.
"Nicméně moje plány na dovolenou na Krymu to nezmění, protože Krym je Ukrajina. Takže zákaz cestovat do Ruska se mě nijak nedotýká," dodal.
Moskva si všímá všech prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, a to včetně hrozeb uvalení sankcí, ale Rusko je už vůči sankcím imunní. Ve středu to uvedl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
O den dříve mluvčí uvedl, že Kreml vzal na vědomí Trumpovy výroky, že z 50 na deset až 12 dnů zkrátí lhůtu, kterou dal dříve Rusku k nalezení dohody o ukončení války proti Ukrajině, a to pod hrozbou sankcí proti Moskvě a proti odběratelům ruských surovin.
Na seznamu výroků z roku 2024, které ruské ministerstvo zahraničí vybralo jako rusofobní, je kromě Pavla i Lipavského například také předsedkyně dolní komory českého parlamentu Markéta Pekarová Adamová. Ta podle ruské diplomacie loni v červenci v televizi uvedla, že podporovat ruského prezidenta Putina je nyní stejné, jako podporovat za druhé světové války nacistického vůdce Adolfa Hitlera.
Na seznamu politiků, jejichž výroky považuje Moskva za "rusofobní", je i český prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský. V případě Pavla jde o vyjádření z letošního 8. května, kdy prezident u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války řekl, že Rusko se dnes v některých ohledech chová podobně jako v minulosti nacistické Německo, když nerespektuje mezinárodní právo, napadlo suverénní zemi a vede s ní už přes tři roky agresivní válku.
V případě Lipavského ruské ministerstvo zahraničí zmínilo mimo jiné výrok z letošního 5. ledna, kdy ministr označil ruského prezidenta Vladimira Putina za diktátora a na síti X o něm podle ruské diplomacie napsal, že šéf Kremlu neuznává Ukrajince jako národ a Ukrajinu jako stát. Ve druhém výroku z letošního 14. května Lipavský na tiskové konferenci před neformálním zasedáním ministrů zahraničí NATO v Turecku prohlásil, že spojenci by měli znovu označit Rusko za nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantickou oblast.
Itálie nelibě reagovala na druhý ruský seznam, v němž je výrok jejího prezidenta z letošního 5. února z univerzity v Marseille, kde Sergio Mattarella přirovnal dobyvačnou válku nacistického Německa k současné ruské agresi vůči Ukrajině.
Italský ministr zahraničí Antonio Tajani označil zařazení italské hlavy státu na ruský seznam za provokaci vůči Italské republice a jejím obyvatelům a také premiérka Giorgia Meloniová se proti tomu ohradila. "Itálie pevně stojí po boku Ukrajiny čelící brutální agresivní válce, kterou Rusko rozpoutalo před třemi lety," uvedla Meloniová. Zveřejnění seznamu údajných rusofobů označila za další propagandistickou akci Moskvy, která má jen odvést pozornost.
Ruské ministerstvo zahraničí sestavilo seznam západních politiků, kteří podle něj používají nenávistný jazyk vůči Moskvě. Jsou na něm například německý kancléř Friedrich Merz, šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, generální tajemník NATO Mark Rutte či italský prezident Sergio Mattarella, z Česka pak prezident Petr Pavel nebo ministr zahraničí Jan Lipavský. Kvůli zařazení Mattarelly na seznam si italské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance v Itálii, informovala agentura ANSA.
Dokument ruského ministerstva je nazvaný Příklady prohlášení úředníků a zástupců elit západních zemí ohledně Ruska, v nichž je použit "nenávistný jazyk". Ruská diplomacie zveřejnila minulý týden dva podobné seznamy, v jednom jsou výroky z roku 2024 a ve druhém citace z roku 2025.
Rusko a Čína zahájí v pátek 1. srpna v Japonském moři společné cvičení vojenského námořnictva, které potrvá do 5. srpna. Oznámily to ruské tiskové agentury s odvoláním na komuniké ruské Tichomořské flotily. Cvičení Námořní součinnost 2025 bude mít obranný charakter a nebude zaměřeno proti žádné třetí straně, uvedla agentura TASS.
Část cvičení se má odehrát na pobřeží, část na moři. Plánovat a řídit společné operace bude štáb ve Vladivostoku.
S přepravou pacientů i zraněných vojáků na Ukrajině pomohou vyřazené sanitky, které daroval Liberecký kraj. Pět mercedesů ve středu na libereckém letišti převzali zástupci organizace Post Bellum, která jejich přepravu zajistí. Je to skutečně velká podpora, jedna z těch sanitek půjde do Chersonské oblasti, kde se sanitky staly i cílem ruských útoků, proto je tam takových vozů minimum, řekl předseda správní rady Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Část účastníků parlamentní konference v Ženevě, a to včetně předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové na znamení nesouhlasu demonstrativně opustila jednací sál. Pekarová Adamová to oznámila na síti X.
"Nebudu dělat stafáž lžím, na kterých zločinný kremelský režim stojí," zdůvodnila svůj postoj Pekarová Adamová. Podle ní předsedkyně ruské Rady federace nese osobní odpovědnost za zločin agrese a za "všechna následná ruská zvěrstva poté, co veřejně schválila použití ozbrojených sil na ukrajinském území". Za užitečnější označila Pekarová Adamová diskusi s kolegy, kteří odešli spolu s ní a kteří podporují Ukrajinu v jejím boji za svobodu a demokracii.
Matvijenková, která je považována za blízkou spolupracovnici ruského prezidenta Vladimira Putina a která čelí západním sankcím kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu, se ve Švýcarsku účastní konference předsedů zákonodárných sborů. Ukrajinský parlament vyzval partnery Kyjeva, aby bojkotovali akce, do kterých je ruská delegace v čele s Matvijenkovou v Ženevě zapojena. Pekarová Adamová k tomu v úterý na dotaz ČTK uvedla, že účast Matvijenkové na parlamentní konferenci ovlivnit nemůže. Za spoluviníky se nicméně rozhodla označit všechny, kdo Rusko podporují penězi, zbraněmi nebo jen mlčením.
Odešla jsem při projevu předsedkyně Rady Ruské federace Valentiny Matvijenko ze sálu, protože nebudu dělat stafáž lžím, na kterých zločinný kremelský režim stojí. Ona sama nese osobní odpovědnost za zločin agrese a všechna následná ruská zvěrstva poté, co veřejně schválila… pic.twitter.com/KkQdlzSlsi
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) July 30, 2025
Masivní invaze kobylek ohrožuje slunečnice a další plodiny v jižních regionech Ukrajiny, uvedla agentura Reuters. Příčinou pohromy je z velké části válka rozpoutaná ruskou invazí, která znemožňuje použít tradiční metody hubení škůdců, tvrdí úřady a pěstitelé.
Kobylky, které dokáží zničit obrovské plochy plodin během několika dní, se rozmnožují na odlehlých místech podél řek nebo na neobdělávaných plochách. Jejich kontrola je v oblastech sousedících s frontovou linií téměř nemožná.
Situaci komplikují rekordně vysoké teploty letošního léta. U fronty nelze používat práškovací letadla k hubení kobylek a oblastem bojů se také vyhýbají ptáci, kteří jsou přirození predátoři kobylek.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová varovala před vměšováním Ruska do parlamentních voleb, které se mají v Moldavsku konat 28. září. Za největší hrozby označila korumpování voličů a nezákonné financování kampaně z ruské strany.
"Rusko chce od podzimu ovládat Moldavsko a připravuje bezprecedentní vměšování do zářijových voleb," řekla Sanduová na tiskové konferenci podle agentury Reuters.
Sanduová svolala bezpečnostní radu, aby projednala opatření proti dezinformačním manipulacím a zahraničnímu vměšování do voleb, poznamenal ruský list Kommersant. Připomněl, že minulý týden ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, usnadňující život Moldavanům žijícím a pracujícím v Rusku; mluvčí Sanduové označil Putinův dekret za další pokus Kremlu ovlivnit výsledek voleb. Rovněž minulý týden se tři opoziční strany rozhodly spojit do volební koalice s komunisty.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že raketovým útokem zasáhlo výcvikové středisko u obce Hončarivske v Černihivské oblasti, kde se školí síly ze strategické zálohy ukrajinské armády. Šlo o rakety Iskander vybavené kazetovými a vysoce výbušnými hlavicemi. "Podle údajů rozvědky ztráty činily okolo 200 zabitých a zraněných vojáků," napsalo ministerstvo na sociální síti.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o třech ukrajinských dronech sestřelených v noci nad Brjanskou oblastí. Jednotlivá tvrzení znepřátelených stran ve válečných podmínkách obvykle nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 78 dronů, z nichž se 51 podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Připustilo, že zbývající drony zasáhly sedm míst. Za zvláštnost nočních útoků letectvo označilo skutečnost, že nepřítel tentokráte nasadil i osm dronů poháněných proudovými motory.
V Belgorodu, který je správním střediskem stejnojmenné oblasti na západě Ruska, ukrajinský dron zasáhl výškovou budovu. Útok se obešel bez obětí a raněných, informoval gubernátor Vjačeslav Gladkov, který na sociální síti také zveřejnil snímky a záběry z místa.
Tři raněné - dvě ženy a muže - si vyžádaly nálety ruských dronů během noci na středu v Charkově, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Dva lidi zranily ruské drony v Dněpropetrovské oblasti, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Serhij Lysak. Drony v regionu také poškodily nádraží v Pavlohradu, ale nálet se obešel bez obětí; železničáři a cestující se stačili včas ukrýt, uvedly ukrajinské železnice.
V Charkovské oblasti při ruských útocích během uplynulého dne zahynulo šest lidí, dalších osm utrpělo zranění, uvedl v ranní svodce šéf oblastní správy Oleh Syněhubov; pět civilistů zahynulo při úterním ostřelování obce Novoplatonivka, jeden v Kupjansku.
Donald Trump podle deníku The New York Times uvedl, že o své hrozbě sankcemi s ruskými představiteli zatím nehovořil. Zdůraznil, že chce ukončit "odpornou válku", už před svým nástupem do funkce sliboval její rychlý konec. Cílem sankcí je omezit ruský vývoz, zejména ropy, postihováním potenciálních kupců, píše NYT.
Americký prezident Donald Trump v úterý uvedl, že si nedělá starosti o možném dopadu protiruských sankcí na trh s ropou nebo na její ceny. Spojené státy by podle něj jakýkoli dopad vyvážily zvýšením domácí produkce ropy.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že proti Rusku ode dneška za deset dní zavede cla a další opatření, pokud Moskva neučiní pokrok směrem k ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu, který už v pondělí oznámil, že na deset nebo 12 dní zkrátí původní 50denní lhůtu, kterou dal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, podle svých slov ale od Ruska dosud neobdržel odpověď. "Nemám žádnou reakci. Je to škoda," prohlásil Trump.
Ruský raketový útok na výcvikové středisko ukrajinské armády zabil tři vojáky a dalších 18 zranil. Na platformě Telegram to v úterý v noci oznámily pozemní síly ukrajinské armády. Prohlášení neuvádí místo útoku, nicméně váleční blogeři podle agentury Reuters zmiňují, že k útoku došlo v Černihivské oblasti.
Ukrajinské úřady již dříve uvedly, že při ruských útocích v noci na úterý a v průběhu dne zahynulo téměř 30 lidí a téměř 100 dalších utrpělo zranění. Sedmnáct obětí a 42 zraněných si vyžádal úder na Bilenkivskou věznici v Záporožské oblasti.
Zprávy ze středy 30. července
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že proti Rusku za deset dní zavede cla a další opatření, pokud Moskva neučiní pokrok směrem k ukončení války na Ukrajině.
Šéf Bílého domu, který už v pondělí oznámil, že na deset nebo 12 dní zkrátí původní 50denní lhůtu, kterou dal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, podle svých slov od Ruska dosud neobdržel odpověď.
Ruský soud poslal na 12 let do vězení novinářku Olgu Komlevovou, kterou shledal vinnou ze spolupráce s někdejším protikorupčním fondem zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného a ze šíření takzvaně nepravdivých zpráv o ruské armádě. Žurnalistka provinění odmítla. Informovaly o tom dnes agentury AP a AFP a také ruský TASS, podle kterého verdikt zatím nenabyl právní moci.
Vyšetřovatelé podle serveru Meduza Komlevovou obvinili z dobrovolného přidání se k takzvaně extremistické komunitě. Novinářka podle médií v minulosti spolupracovala jako dobrovolnice s Navalného Fondem boje proti korupci (FBK), než ho ruské úřady v roce 2021 označily za extremistickou organizaci a zakázaly.
Německo chce ještě do konce roku získat souhlas parlamentu na více než šest desítek vojenských zakázek včetně nákupu 20 stíhaček Eurofighter, 5000 transportérů Boxer a 3500 transportérů Patria. Dnes o tom informovala agentura Bloomberg, která se odvolává na své informované zdroje.
Šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková, která je považována za důvěrnici ruského prezidenta Vladimira Putina a která čelí západním sankcím kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu, se v Ženevě ve Švýcarsku účastní konference předsedů zákonodárných sborů.
Pozvání Matvijenkové, která podporuje ruské válečné tažení, vyvolalo rozruch ve švýcarských, ukrajinských či německých médiích. Agentura DPA to označila za ruský úspěch, protože ruská média zveřejnila snímky z jejího příletu vládním letounem do Švýcarska a následného uvítání květinami.
Toto opatření umožní starším dobrovolníkům sloužit v nebojových a specializovaných rolích, čímž se rozšíří náborový fond v době přetrvávajícího nedostatku lidských sil, podotkl The Kyiv Independent. "Značný počet občanů ve věku 60 let a starších vyjádřil silnou touhu dobrovolně se zapojit do obrany státu," stojí podle AFP ve vysvětlující zprávě na webových stránkách parlamentu, který návrh zákona schválil v polovině července.
V ukrajinské armádě budou moci sloužit lidé starší 60 let. Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, jenž umožní starším obyvatelům země dobrovolně vstoupit do armády v době válečného stavu, který v zemi platí od začátku ruské invaze do země. Informovala o tom dnes agentura AFP nebo servery Ukrajinska pravda a The Kyiv Independent.
Ruská letecká společnost Aeroflot dnes zrušila další desítky letů, situace se však podle ní stabilizovala. Firmu v pondělí postihl výpadek informačního systému, ke kterému se přihlásily dvě hackerské skupiny stojící na straně Ukrajiny, jež se brání ruské invazi. Informuje o tom agentura Reuters.
Aeroflot oznámil, že dnes zrušil dalších 22 letů z Moskvy a 31 letů do Moskvy. Všechny zrušené lety z Moskvy měly odstartovat před 9:00 SELČ, letový plán pro zbytek dne se však zdá být převážně nedotčen, píše Reuters. "Dnes plánujeme uskutečnit 93 procent letů z Moskvy a zpět podle původního letového řádu," uvedla firma Aeroflot.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v telefonickém rozhovoru se svým českým protějškem Janem Lipavským mimo jiné zdůraznil potřebu posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu. "Poděkoval jsem České republice za její neochvějnou podporu Ukrajině a našim lidem. Znovu jsem zdůraznil ukrajinské závazky k pokračujícím reformám a boji proti korupci na cestě k plnohodnotnému členství v EU," podotkl.
Podle Sybihy se jedná o národní zájem a prioritu. Lipavského také pozval na návštěvu Kyjeva a dalších ukrajinských měst k posílení politického dialogu a rozšíření českých investic, diplomatických aktivit a zapojení se do obnovy.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v úterním telefonátu s ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou hovořil o dalších možnostech podpory Ukrajiny i o nutnosti reforem a boje s korupcí.
"Mluvili jsme o dalších možnostech naší podpory Ukrajiny. Je i v našem zájmu, aby se Ukrajina stala silným členem Evropské unie. Proto musí dál pokračovat v reformách a boji s korupcí, což jsem panu ministrovi zdůraznil," uvedl Lipavský.
S @andrii_sybiha jsme mluvili o dalších možnostech naší podpory Ukrajiny. Je i v našem zájmu, aby se Ukrajina stala silným členem EU. Proto musí dál pokračovat v reformách a boji s korupcí, což jsem panu ministrovi zdůraznil. pic.twitter.com/THXWg5NyBj
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) July 29, 2025
Schůzka prezidentů Putina a Trumpa není podle mluvčího Kremlu na programu a neplánuje se. Peskov připustil, že se proces normalizace vztahů mezi Moskvou a Washingtonem zpomalil a přešlapuje na místě. "K pokroku jsou zapotřebí podněty z obou stran," řekl Peskov.
"Stanovím novou lhůtu, ode dneška asi deset nebo 12 dní," řekl Trump v pondělí. "Není důvod čekat… my prostě nevidíme žádný pokrok," dodal. Zároveň zmínil i zavedení sekundárních sankcí, pokud Moskva neuzavře dohodu o míru.
Kreml vzal na vědomí výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že z 50 na deset až 12 dnů zkrátí lhůtu, kterou dal dříve Rusku k nalezení dohody o ukončení války proti Ukrajině, a to pod hrozbou sankcí proti Moskvě a proti odběratelům ruských surovin. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že se chce vyhnout hodnocení Trumpových výroků, a také poukázal na zpomalení normalizace vztahů mezi Moskvou a Washingtonem.
"Vzali jsme na vědomí prohlášení prezidenta Trumpa. Pokračuje speciální vojenská operace a my nadále zůstáváme oddáni mírovému procesu urovnání konfliktu okolo Ukrajiny a zajištění našich zájmů během tohoto urovnání," řekl Peskov podle agentury Interfax.
"Chtěl bych se vyhnout nějakému hodnocení. Opakuji, že prohlášení prezidenta Trumpa jsme vzali na vědomí," odpověděl na otázku ohledně Trumpova výroku, že už nemá zájem dál mluvit s prezidentem Vladimirem Putinem.
Největší ruská banka Sberbank ve druhém čtvrtletí zvýšila čistý zisk o jedno procento na 422,9 miliardy rublů (109,3 miliardy Kč). V tiskové zprávě ale zároveň varovala, že vysoké úrokové sazby dál omezují zájem o úvěry.
Sberbank se poměrně dobře vyrovnává s vysokými úrokovými sazbami, které snižují zájem o úvěry, uvedla agentura Reuters. Banky by ale mohlo podpořit, že úrokové sazby v zemi nyní klesají, což by také mohlo rozptýlit obavy investorů z růstu podílu spotřebitelských úvěrů po splatnosti na celkovém objemu úvěrů.
Ukrajinské úřady aktualizovaly údaje o počtu mrtvých při ruských raketových útocích. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského útoky nepřežilo nejméně 22 lidí, dalších 85 lidí utrpělo zranění.
"Ruská letadla bombardovala vězeňské zařízení v Záporožské oblasti. Byl to úmyslný úder, cílený, nikoli náhodný. Rusové si nemohli nevšimnout, že útočí na civilisty. Mnoho lidí zahynulo," napsal Zelenskyj, podle kterého mezi více než čtyřmi desítkami zraněných jsou i lidé ve velmi vážném stavu.
"Stalo se to poté, co Spojené státy vyjádřily naprosto jasný postoj, podporovaný světem, že Rusko by mělo tuto válku ukončit a přejít k diplomacii. Každá vražda našich lidí Rusy, každý ruský úder - ačkoliv už dávno mohlo být příměří, kdyby je Rusko neodmítlo - ukazuje, že Moskva si zaslouží velmi tvrdý, skutečně bolestivý, a proto spravedlivý a účinný sankční tlak. Musí být donucena zastavit zabíjení a uzavřít mír," zdůraznil Zelenskyj.
Podle zdroje serveru Ukrajinska pravda z Evropské unie Brusel poslal do Kyjeva varování, že neschválení zákona by vedlo k pozastavení unijní pomoci prostřednictvím programu, který je financován z výnosů zmrazeného ruského majetku. "Jednoduše bychom to zastavili," uvedl zdroj. V rámci tohoto programu má Ukrajina celkem dostat od EU přes 18 miliard eur (450 miliard korun), část peněz Kyjev už obdržel. Pozastavení pomoci by se týkalo i programů Evropské investiční banky.
Evropská unie varovala ukrajinské představitele, že zastaví část své finanční pomoci, pokud ukrajinský parlament neschválí zákon, který by zaručil nezávislost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU). Píše to server Ukrajinska pravda s odkazem na své zdroje. Opatření by se týkalo pomoci, kterou Kyjev dostává z výnosů zmrazeného ruského majetku. Ukrajinský parlament má o zákonu hlasovat ve čtvrtek.
Ukrajinská vláda čelí kritice za zákon, který podřizoval NABU generální prokuratuře, čímž by se podle kritiků snížila nezávislost úřadu. Generálního prokurátora totiž do funkce jmenuje prezident a nominaci schvaluje parlament. Ukrajinská vláda zareagovala na kritiku ze zahraničí i na domácí protesty předložením nové úpravy, která by měla NABU vrátit větší míru nezávislosti.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o zničení 74 ukrajinských dronů za uplynulou noc: 45 z nich protivzdušná obrana sestřelila nad Brjanskou oblastí, 22 nad Rostovskou, šest nad Kalužskou, dva nad Smolenskou a jeden dron nad Leningradskou oblastí, která obklopuje Petrohrad. Podle gubernátora Leningradské oblasti Alexandra Drozenka byl ukrajinský dron sestřelen poblíž přístavu Usť-Luga, píše BBC News.
Jednotlivá tvrzení znepřátelených stran ve válečných podmínkách obvykle nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Ještě v pondělí večer ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily na energetickou síť v okupované části Doněcké oblasti, po zasažení tří rozvoden se zhruba 160 tisíc odběratelů ocitlo bez proudu, napsal server BBC News, který se odvolává na informace ze sociálních sítí. Drony podle těchto zpráv také zasáhly výškovou obytnou budovu, hotel a kancelářskou budovu v Doněcku.
Nálet ukrajinských dronů na Rostovskou oblast na jihozápadě Ruska si vyžádal jednoho mrtvého, uvedl gubernátor Jurij Sljusar. Ukrajinské drony při náletu na město Salsk, které leží přibližně 180 kilometrů od Rostova, způsobily požár na nádraží. "Poškodily také automobil, ve kterém zahynul řidič, jehož totožnost se zjišťuje," uvedl gubernátor Sljusar. Podle ruských železnic byl načas přerušen provoz na trati, když trosky dronů na nádraží v Salsku poškodily nákladní a osobní vlak, jehož cestující vyvázli bez zranění a byli evakuováni.
Rusko v noci proti Ukrajině odpálilo dvě rakety Iskander-M a vyslalo 37 dronů, z nichž se 32 podařilo zničit, tvrdí ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností dodalo, že zaznamenalo zásahy pěti drony a dvěma raketami ve třech místech.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak odsoudil ruské útoky jako další válečný zločin. "Režim (ruského prezidenta Vladimira) Putina, který ústy některých svých mluvčích hrozí i Spojeným státům, musí čelit ekonomickým a vojenským zásahům, které ho zbaví schopnosti vést válku," napsal na síti X.
Putin’s regime, which also issues threats against the United States through some of its mouthpieces, must face economic and military blows that strip it of the capacity to wage war.
— Andriy Yermak (@AndriyYermak) July 29, 2025
Ruské rakety v noci zasáhly průmyslové město Kamjanske, kde zabily dva lidi a pět zranily, oznámil šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Rakety poškodily porodnici a městskou nemocnici; z pěti zraněných jsou dvě ženy - jedna těhotná - ve vážném stavu. Další dvě oběti na životech, včetně pětasedmdesátileté ženy, a tři raněné si vyžádalo ruské bombardování a útoky dronů na dalších místech regionu, dodal Lysak.
Na snímku, jejž poskytla ukrajinská záchranná služba, hasiči likvidují požár, který vypukl při ruském leteckém útoku v městě Kropyvnytskyj na Ukrajině 28. července 2025.
Ruské bomby mimo jiné zasáhly vězeňské zařízení v Záporožské oblasti, kde zabily 16 lidí a 35 zranily, napsal šéf oblastní správy Ivan Fedorov na sociální síti Telegram. Budovy věznice bomby zničily a poškodily i rodinné domy v okolí, dodal.
Nejméně dvě desítky lidí zahynuly a další čtyři desítky utrpěly zranění v noci na úterý při ruských útocích na Ukrajinu, uvedly tiskové agentury s odvoláním na ukrajinské úřady. V Záporožské oblasti na jihovýchodě země při ruském bombardování přišlo o život 16 lidí a další čtyři oběti si vyžádaly útoky v sousední Dněpropetrovské oblasti. Nálet ukrajinských dronů na Rostovskou oblast na jihozápadě Ruska si vyžádal jednoho mrtvého, informoval gubernátor Jurij Sljusar.
Zprávy z úterý 29. července
Ruská letecká společnost Aeroflot dnes kvůli výpadku informačního systému zrušila desítky letů. K odpovědnosti se přihlásila hackerská skupina Silent Crow a Kybernetičtí partyzáni Běloruska, uvedl ruský list Kommersant. Hackeři tvrdí, že za rok trvající operace úplně zničili vnitřní počítačovou infrastrukturu aerolinek. Agentura Reuters k tomu uvedla, že nemohla ověřit pravost prohlášení, které útok na Aeroflot spojuje s ruskou agresí proti Ukrajině. Ruská generální prokuratura potvrdila, že výpadek systému způsobili hackeři. Kreml označil zprávy o hackerském útoku za alarmující. "Sláva Ukrajině! Ať žije Bělorusko," stojí v prohlášení hackerů.
Estonské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo ruského charge d'affaires kvůli vplutí lodi ruské pohraniční stráže do estonských teritoriálních vod. Na síti X to oznámil estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Plavidlo plulo v sobotu bez povolení v estonských vodách přibližně 35 minut, uvedla veřejnoprávní stanice ERR s odvoláním na estonské ozbrojené síly. Moskva se k incidentu nevyjádřila.
Trumpova slova podle ukrajinského prezidenta přišla přesně v době, kdy se mohou věci změnit "díky síle využité v zájmu opravdového míru", dodal.
Americký prezident Donald Trump svými posledními prohlášeními k Rusku projevil jasný postoj a odhodlání, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informovala o tom agentura Reuters.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak už po dnešním prvním Trumpově vyjádření poděkoval americkému prezidentovi za "pevný postoj a jasné poselství míru skrze sílu". "Putin respektuje pouze moc," napsal na síti X. Kreml se zatím k nejčerstvějším výrokům šéf Bílého domu nevyjádřil.
Na dotaz ohledně možného setkání s Putinem Trump dnes podle AP odpověděl: "Už nemám takový zájem o mluvení." Trump od svého lednového návratu do Bílého domu telefonicky hovořil s šéfem Kremlu několikrát, osobně se od té doby prezidenti nesetkali. Kreml dříve během dneška podle AFP nevyloučil možné setkání Putina s Trumpem v září v Číně.
"Byly by to sankce a možná cla, sekundární cla," řekl dnes Trump podle Sky News a vzápětí dodal, že k takovému kroku vůči Rusku ale přistoupit nechce. "Miluju ruský lid, jsou to skvělí lidé," prohlásil dále americký prezident, který ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině označil za "opravdu krvavou válku", ve které umírá mnoho lidí.
Prezident USA podle agentury AP a serveru The Independent uvedl, že už nemá tolik zájem mluvit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
"Stanovím novou lhůtu asi 10 nebo 12 dní ode dneška," řekl později podle Sky News na dotaz novinářů. "Není důvod čekat… prostě nevidíme žádný pokrok," dodal. Podle Reuters zároveň řekl, že nový termín potvrdí dnes nebo v úterý.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset nebo dvanáct dní ode dneška. Nový termín prý potvrdí v nejbližší době. Informovala o tom stanice Sky News nebo agentury Reuters a AFP. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil na setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku.
Podle ruských zákonů hrozí za dezerci 15 let vězení. Nicméně, jak ukazují videa na sociálních sítích, tresty padají přímo na místě a jejich smyslem je zastrašit další případné zběhy. Na jednom z nich člověk, který vše natáčí, přichází ke kovové nádrži a říká, že je "čas nakrmit zvířata, ty, kdo se snažili zdrhnout". Když otevře poklop nádrže, krčí se v ní tři muži ve spodním prádle. Jiným brutálním trestem je takzvaný kolotoč, kdy terénní auto jezdí dokola a za sebou vleče spoutaného vojáka.
Podle Grigorije Sverdlina z organizace Ztrať se (dříve Jděte lesem), která pomáhá mužům vyhnout se odvodu a napomáhá dezertérům, je "násilí motorem a tmelem ruské armády". Organizace, která sídlí v Barceloně, zahájila činnost v roce 2022, půl roku po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, a od té doby podle Sverdlina pomohla 1700 vojákům dezertovat. Říká, že by bylo obtížné zjistit, kolik je případů dezerce celkem, odhaduje ale, že jde o desetitisíce. Americký Institut pro studium války (ISW) na základě dat uniklých z ruského ministerstva obrany uvedl, že by jich mohlo být až 50 tisíc.
Na jednom z videí jistý Jurij Durjagin, který byl příslušníkem trestné jednotky Štorm Z a bojoval v Doněcké oblasti, vypověděl, že jednu útočnou operaci přežilo 32 vojáků. CNN uvádí, že v jednom útvaru bývá zpravidla 150 vojáků. Obrátil se na ruského prezidenta Vladimira Putina s tím, že dostal méně než pětinu platu a že mu nadřízení řekli, že stížnostmi jen ztrácí čas. Když vojáci umírali na bojišti, armáda to podle něho tutlala, aby se vyhnula vyplácení kompenzací příbuzným. Tvrdila, že jsou nezvěstní. Jeden z velitelů prý "postavil lidi ke zdi, protože jednoduše odmítli jít proti kulometu".
Rusko podobně jako jiné země veřejně nemluví o dezercích v řadách své armády. Nicméně sociální sítě, zejména Telegram, přinášejí svědectví o strachu a zoufalství, které pociťují mnozí vojáci a jejich rodiny, a dávají tušit, proč se někteří rozhodli pro dezerci.
Na jednom z videí pořízených ruskými vojáky je muž, který o sobě říká, že je z města Kamensk-Uralskij ležícího na východní straně Uralu a že ze své pozice utekl, protože ho vystrašil ukrajinský dron. Stojí u stromu připoutaný kabelem a nervózně se dívá k nebi. Člověk, který ho natáčí, říká, že se blíží dron. "Pokud sem dorazí, všechno na tebe vysype," posmívá se mu. Pak video končí, osud vojáka je nejasný, píše CNN.
V jednom zachyceném hovoru, který novináři ze CNN vyslechli, ruský velitel nařizuje, aby vojáka v rámci trestu za dezerci přivázali ke stromu a nechali ho napospas ukrajinským dronům. Tato praktika se prý nazývá "oběť pro Babu Jagu". Velitel jedné z ukrajinských dronových jednotek vystupující pod přezdívkou Munin řekl, že takový případ viděl dvakrát a mnohokrát o něm slyšel v odposlechnutých hovorech nepřítele. "Velkým ukrajinským dronům říkají Baba Jaga. V těch narušených lidech vyvolávají strašnou paniku," uvedl.
Ruští vojáci, kteří se už nechtějí podílet na bojích proti Ukrajině, čelí brutálním trestům, uvádí na svých internetových stránkách televize CNN. Informace o praktikách, jimž tyto vojáky vystavují jejich velitelé, zachycují Ukrajinci v odposleších nebo je natáčejí příslušníci ruské armády a pak se šíří na sociálních sítích.
"Hovořili jsme o tom nejdůležitějším: o návratu všech našich lidí domů," napsal Zelenskyj na sociální síti. "Je důležité pokračovat ve výměnách, prověřovat situaci s každým jménem. Každý a každá je důležitý. Jsem vděčný všem, kdo se snaží ze všech sil o výměny, a všem, kdo pomáhají. Děkuji i našim vojákům, kteří Ukrajině doplňují fond (zajatých ruských vojáků) na výměny," dodal.
Od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině se Kyjevu podařilo vrátit z ruského zajetí 5857 lidí a kromě toho ještě osvobodit dalších 555 lidí mimo dojednané výměny zajatců. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s členy týmu, kteří mají na starost osvobození a pomoc válečným zajatcům. Schůzky se zúčastnili i osvobození ukrajinští vojáci a civilisté.
Americký prezident Donald Trump chce zkrátit 50denní lhůtu, kterou dal nedávno ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Šéf Bílého domu před jednáním s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku před novináři zopakoval, že ho Putin velmi zklamal.
"Tu 50denní lhůtu, kterou jsem mu dal, zkrátím," prohlásil Trump. Neuvedl však, o kolik dnů ji zkrátí.
"Momentálně se na ukrajinsko-běloruské hranici završuje výměna přibližně 250 lidí z každé strany. Tímto způsobem byla dokončena druhá bezprecedentně velká výměna přibližně 1200 lidí (z každé strany)," uvedl 23. července ruský vyjednávač na rozhovorech v Istanbulu Vladimir Medinskij. Týž den se v Istanbulu podle Medinského podařilo dohodnout, že bude následovat další výměna přinejmenším 1200 zajatců z obou stran.
Od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině se Kyjevu podařilo vrátit z ruského zajetí 5857 lidí a kromě toho ještě osvobodit dalších 555 lidí mimo dojednané výměny zajatců. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s členy týmu, kteří mají na starost osvobození a pomoc válečným zajatcům. Schůzky se zúčastnili i osvobození ukrajinští vojáci a civilisté.
"Hovořili jsme o tom nejdůležitějším: o návratu všech našich lidí domů," napsal Zelenskyj na sociální síti. "Je důležité pokračovat ve výměnách, prověřovat situaci s každým jménem. Každý a každá je důležitý. Jsem vděčný všem, kdo se snaží ze všech sil o výměny, a všem, kdo pomáhají. Děkuji i našim vojákům, kteří Ukrajině doplňují fond (zajatých ruských vojáků) na výměny," dodal.
Výměny zajatců jsou nejdůležitějším výsledkem tří kol přímých rusko-ukrajinských rozhovorů, které se uskutečnily v květnu, červnu a tento měsíc v Istanbulu. Naposledy si obě země vyměnily zajatce 23. července. Ruský vyjednávač na rozhovorech v Istanbulu Vladimir Medinskij v ten den uvedl, že si obě strany vyměnily po 250 zajatcích.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že vysoce přesnými zbraněmi zaútočilo na vojenské letiště a sklady munice. Uvedlo rovněž, že ruská vojska dobyla další dvě vsi na východě Ukrajiny, Bojkivku a Belhijku. Ukrajinská armáda podle agentury Interfax-Ukrajina ještě v neděli připustila, že ruské jednotky dosáhly určitého postupu mezi Pokrovskem a Kosťantynivkou v Doněcké oblasti, kde se odehrává hlavní nápor ruské ofenzivy.
Hackeři podle Kommersantu tvrdí, že při ročním působení v podnikové síti Aeroflotu zničili kolem 7000 serverů, fyzických a virtuálních, získali databáze s historiemi letů, kompromitovali všechny kritické podnikové systémy, získali kontrolu nad osobními počítači zaměstnanců a okopírovali údaje z "odposlechových serverů a dalších systémů sledování a kontroly personálu". Objem získaných dat odhadli na 12 terabytů.
"Všechny tyto zdroje jsou nyní nepřístupné nebo zničené a jejich obnova si pravděpodobně vyžádá desítky milionů dolarů. Škody jsou strategické," tvrdí Silent Crow podle ruského deníku.
Ruská generální prokuratura potvrdila, že výpadek systému způsobili hackeři, a její moskevská pobočka zahájila vyšetřování.
Kreml označil zprávy o hackerském útoku za alarmující. "Veřejně dostupné informace jsou poměrně alarmující. Hackerská hrozba nadále ohrožuje všechny velké společnosti poskytující služby obyvatelstvu," řekl podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
Ruská letecká společnost Aeroflot kvůli výpadku informačního systému zrušila desítky letů. K odpovědnosti se přihlásila hackerská skupina Silent Crow a Kybernetičtí partyzáni Běloruska, uvedl ruský list Kommersant. Hackeři tvrdí, že za rok trvající operace úplně zničili vnitřní počítačovou infrastrukturu aerolinek. Agentura Reuters k tomu uvedla, že nemohla ověřit pravost prohlášení, které útok na Aeroflot spojuje s ruskou agresí proti Ukrajině.
"Sláva Ukrajině! Ať žije Bělorusko," stojí v prohlášení.
Aeroflot dnes ráno oznámil, že selhal jeho informační systém. Společnost neupřesnila, s čím to souvisí, ani jak dlouho by mohla trvat oprava. Dopravce už zrušil desítky letů z moskevského letiště Šeremeťjevo a z petrohradského Pulkovo. Na letištích se shromáždily davy cestujících.
Moldavské úřady v neděli nepustily do země místopředsedu Stačilo! Ondřeje Dostála. Kišiněv uvedl, že Dostál "je hrozbou pro veřejný pořádek a národní bezpečnost" Moldavska.
Ukrajinská státní ropná a plynárenská společnost Naftogaz uzavřela první dohodu o nákupu plynu s ázerbájdžánskou firmou SOCAR. Ukrajinská společnost uvedla, že dohoda se týká malého objemu plynu. Harmonogram dodávek neupřesnila, uvedla dnes agentura Reuters.
"Rovněž poprvé se zkušební dodávka plynu uskutečňuje transbalkánským koridorem přes Bulharsko a Rumunsko," uvedl Naftogaz. "Jde o malý objem, ale je to strategicky důležitý krok, který otevírá cestu k dlouhodobé spolupráci," uvedl generální ředitel Naftogazu Serhij Koreckyj.
Rusko v noci na pondělí vyslalo proti Ukrajině 324 dronů, čtyři střely s plochou dráhou letu Ch-101 a tři letecké rakety Kinžal, které Rusko označuje za hypersonické. Ukrajinským silám se podařilo zneškodnit 309 dronů a dvě střely Ch-101, tvrdí ukrajinské letectvo. Dodalo, že na třech místech byly zaznamenány zásahy dvěma střelami a 15 drony, ale rakety Kinžal nezasáhly své cíle. Hlavním cílem útoku byl Starokosťantyniv v Chmelnycké oblasti, kde se nachází důležitá letecká základna.
Vzdušný prostor Litvy v pondělí ráno narušil blíže neurčený objekt, zřejmě dron, který přiletěl z Běloruska. Agentura DPA uvedla, že podle národního krizového centra více lidí hlásilo, že ve výšce asi 200 metrů vidí bezpilotní stroj. Naposledy byl spatřen nedaleko metropole Vilniusu. Během července se u hranic obou zemí zřítil dron, který byl později rozpoznán jako ruský.
Mluvčí krizového centra Darius Buta uvedl, že kvůli objektu je v pohotovosti policie a že v současnosti nejsou k dispozici informace, že by objekt pro obyvatele tohoto pobaltského státu představoval nebezpečí. "Snažíme se zjistit, kde se nachází a kam mohl spadnout," dodal Buta.
Ministryně obrany Dovilé Šakalienéová v litevském rozhlasu řekla, že úřady zjišťují, o jaký objekt přesně jde. Dodala, že dnes je v Litvě příznivé počasí pro meteorologické balony, prostřednictvím kterých pašeráci přepravují zboží.
Bělorusko je spojencem Ruska. Už na začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 poskytlo ruským silám i své území.
Ministerstvo obrany v Moskvě informovalo, že jeho protivzdušná obrana v noci na pondělí sestřelila sedm ukrajinských dronů nad Rostovskou, Brjanskou, Kalužskou a Orelskou oblastí.
Kvůli raketovým útokům ruského letectva dalekého dosahu proti Ukrajině preventivně odstartovaly polské a spojenecké stíhačky a v pohotovosti byly pozemní systémy protivzdušné obrany a radiolokační systémy, uvedlo nad ránem velení polské armády.
Dvě ženy ve věku 15 a 49 let utrpěly zranění při nočním ruském útoku dronů a dělostřelectva na jednu z obcí u města Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, uvedl šéf regionální vojenské správy Serhij Lysak na Telegramu. Na zasaženém místě vznikl požár. Je poškozená škola, panelový dům, několik rodinných domků, tři hospodářské objekty a elektrické vedení. Protivzdušná obrana podle Lysaka v noci nad regionem sestřelila tři nepřátelské drony.
Ruské drony útočily také ve městě Kropyvnyckyj na střední Ukrajině, ozvalo se tam devět výbuchů. Ráno vojenská správa Kirovohradské oblasti, kde město leží, informovala, že se útok obešel bez mrtvých a zraněných. Škody jsou ale na budově patřící oblastní filharmonii.
Několik obyvatel výškového domu v noci na pondělí utrpělo zranění při ruském dronovém útoku na Kyjev. Údaje o jejich počtu se liší, vedení městské vojenské správy uvádí osm zraněných, starosta Vitalij Kličko pět. Kvůli operacím ruského letectva vzlétly polské stíhačky.
Mezi zraněnými v kyjevské Darnycké čtvrti je tříleté dítě. Čtyři lidé skončili v nemocnici. Tlaková vlna vyrazila okna v bytech mezi šestým a jedenáctým patrem. Poškozená jsou i auta zaparkovaná v okolí domu.
Zprávy z pondělí 28. července
"Ukrajina toho na své evropské cestě dosáhla již mnoho. Musí stavět na těchto pevných základech a zachovat nezávislé protikorupční orgány, které jsou základními kameny ukrajinského právního státu," napsala von der Leyenová s tím, že měla s ukrajinským prezidentem "dobrou konverzaci". "Ukrajina může počítat s naší podporou, aby dosáhla pokroku na své evropské cestě," dodala.
Von der Leyenová žádala Zelenského již před několika dny o vysvětlení toho, proč podepsal zákon oslabující boj s korupcí. Kontroverzní předpis vyvolal protesty na Ukrajině i negativní reakce mezi ukrajinskými spojenci. Zelenskyj po kritice slíbil nezávislost protikorupčních agentur obnovit a ve čtvrtek předložil parlamentu nový zákon.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes vyzvala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby podpořil nezávislé protikorupční orgány v zemi. Ve vyjádření na sociální síti X šéfka unijní exekutivy rovněž přislíbila pokračující podporu Kyjevu na cestě do Evropské unie.
Čtyři členy Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) při návratu z výletu do Ruska nevpustili na pozemní hranici do Lotyšska, přes které chtěli jet zpět do Česka. Zatím tak zůstávají v Rusku. Mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake dnes sdělil, že možnosti pomoci jsou v tomto případě omezené. Mluvčí komunistů Roman Roun řekl serveru Novinky.cz, který na případ upozornil, že skupina členů strany byla v Rusku na soukromé cestě.
Protivzdušná obrana během noci zničila 78 z 83 dronů, které Rusko vyslalo proti Ukrajině, tvrdí ukrajinské letectvo. Nálety ale pokračují, ukrajinská média informují o výbuších v Oděse na jihu země.
Dva muži ve věku 50 a 56 let přišli o život při výbuchu miny v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informovala dnes oblastní správa. Při ruském ostřelování další čtyři civilisté, včetně jedné ženy, utrpěli zranění. Při sobotním ruském ostřelování v uplynulých 24 hodinách ve třech ukrajinských regionech zahynuli dva lidé a dalších 16 civilistů bylo zraněno, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v Doněcké, Dněpropetrovské a Chersonské oblasti; oba zmínění civilisté přišli o život při ostřelování Pokrovska a Myrnohradu na východě země. Těla dvou mrtvých vyprostili z trosek zničeného domu ve Stepnohirsku v Záporožské oblasti, oznámil šéf tohoto regionu Ivan Fedorov.
zprávy z neděle 27. července
Ukrajinské drony nad ránem zasáhly ve Stavropolském kraji na jihu Ruska podnik Signal, který vyrábí rušičky pro letecké, pozemní a námořní síly a je na sankčních seznamech Spojených států, Evropské unie, Japonska a Ukrajiny, informoval telegramový kanál Astra s odvoláním na záběry pořízené místními obyvateli. Gubernátor Vladimir Vladimirov uvedl, že drony útočily na průmyslové objekty a způsobily nevelký požár, nálet se obešel bez obětí a raněných.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přislíbil odvetu za ruské útoky. "Ruské vojenské podniky, ruská logistika, ruská letiště by měly pocítit, že ruská válka má pro ně reálné důsledky. Přesnost našich dronů a každodenní charakter ukrajinských odplat jsou jedním z argumentů, které rozhodně přiblíží mír," napsal na sociální síti.
Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 54 ukrajinských dronů, většinu nad regiony sousedícími s Ukrajinou, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 208 dronů a 27 střel různého typu, včetně 12 raket Iskander-M či jejich severokorejské obdoby KN-23 a osmi střel s plochou dráhou letu Iskander-K. Ukrajinským silám se podařilo zneškodnit 183 dronů a 17 střel a raket, tvrdí ukrajinské letectvo.
Dva mrtvé a pět raněných si vyžádal ruský útok sedmi střelami a 26 drony na Dnipro a okolí, oznámil dnes šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na sociální síti Telegram. Pět lidí, včetně tří záchranářů, utrpělo zranění během ruských útoků na Charkov na východě země, uvedl starosta Ihor Terechov, podle kterého nepřítel během tří nočních hodin svrhl na druhé největší ukrajinské město čtyři letecké bomby, odpálil dvě rakety a ještě vyslal 15 dronů. V obou městech vypukly požáry. Dva mrtvé po ukrajinském útoku hlásí úřady ruské Rostovské oblasti.
Na otázku, zda je ruská narativní válka úspěšná, lze podle Šlerky uplatnit dva pohledy. Pokud je cílem přesvědčit populaci, že Rusko má pravdu, pak v tom úspěšná není. Okruh silně přesvědčených proruských stoupenců se pohybuje kolem pěti procent a nenarůstá. "Pokud je ale cílem narušit společenský konsenzus, tak tam už výsledky vidíme. Do mainstreamu pronikají narativy, které se kryjí s tím ruským," řekl.
Jedním z kroků, jak proti narativnímu válčení s Ruskem bojovat, je posilování kritického myšlení a mediální gramotnosti. "Myslím, že tohle je jedno z dlouhodobých bolavých míst na straně české veřejnosti, která si není ani zdaleka vědoma všech manipulativních technik a narativů, která ruská propaganda nebo její spojenci využívají," míní Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Proruské informační působení je v Česku podle Josefa Šlerky z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy organizované. "Musíme být opatrní. To, co víme o dobře zdokumentovaných operacích ruských tajných služeb nebo najatých soukromých agentur, ukazuje, že Rusko bere informační válku jako standardní součást konfliktu," řekl.
Cílem ruských narativů v českém informačním prostředí není nutně získat přízeň Čechů pro Rusko, ale oslabit důvěru ve stát, instituce, demokracii a vytvořit chaos a rozdělení, řekli odborníci, které oslovila ČTK. Ruská strategie se nemění, stále se pokouší zaplavit informační prostor obrovským množstvím mnohdy protichůdných informací, které mají vyvolat zmatek. Často podle expertů působí prostřednictvím domácích aktérů, kteří šíří proruské nebo antisystémové narativy, aniž musí být přímo napojeni na Kreml.
Podle výroční zprávy Bezpečností informační služby za rok 2024 Rusko loni pokračovalo ve snahách o obnovení širších špionážních struktur působících pod diplomatickým krytím na ruském velvyslanectví v Česku. Po dočasném útlumu v době začínající invaze na Ukrajinu se aktivita ruských státních a státem podporovaných kybernetických aktérů v Česku vrátila na předválečnou úroveň. Kontrarozvědka dále uvedla, že přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům.
V poslední době se odhaluje podle Havlíčka značné selhání české obrany proti hybridním hrozbám. "Ať se podíváme na oblast nefungující strategické komunikace nebo boj s dezinformacemi jako takový, to všechno jsou příklady věcí, které se vládě v minulých letech nepovedly, což se teď v předvolebním čase vrací jako bumerang," uvedl. Dodal, že ale například v oblasti kybernetického působení má Česko úspěšnější příklady, kde se mu daří postupně zacelovat mezery.
Ruský vliv má podle Havlíčka různé podoby v informačním prostředí nebo pomocí kybernetického působení. "Sám za nejsilnější považuji finanční kriminalitu a praní špinavých peněz, které se české vlády navzdory určitému úsilí nedaří uspokojivě řešit," řekl. Aktuálně je podle společnosti Datlab nejméně 12.737 firem s účastí ruských osob. "Vzhledem k nízké kvalitě dat v evidenci skutečných majitelů se jedná o dolní odhad. Reálně tu takových firem může být více, mají ale skryté vlastníky," uvedl Jiří Skuhrovec ze společnosti Datlab, která se zabývá monitoringem sankcí a ruského vlivu.
Rusko podle zvláštního zmocněnce vlády pro Východní partnerství Davida Stulíka pracuje promyšleně a s předstihem, připravuje destabilizaci evropských institucí a společností, což potvrzují i nárůsty sabotážních útoků.
Ruský vliv v Česku i v širším postsovětském prostoru zůstává hrozbou a nyní se projevuje především prostřednictvím informačních a hybridních operací, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Zatímco po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byly některé proruské struktury oslabeny, narativní válčení pokračuje a transformuje se.
zprávy ze soboty 26. července
Vojenský soud dnes zamítl odvolání ruského generála Ivana Popova, který byl v dubnu odsouzen k pěti letům za rozkrádání majetku při výstavbě opevnění na jihovýchodě Ukrajiny. Odsuzující rozsudek tím vstoupil v platnost, napsal list Kommersant na svém webu. Bývalý velitel 58. armády, který se podle tisku vyznamenal při odražení předloňské ukrajinské ofenzivy, vinu popíral a opakovaně žádal, aby byl znovu poslán do války proti Ukrajině, ale úřady mu nevyhověly.
Jediná ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov bude pravděpodobně prodána nebo sešrotována, uvedl šéf státních loděnic Andrej Kostin v rozhovoru, který dnes zveřejnil list Kommersant. Ruské ministerstvo obrany se až dosud k osudu více než 40 let staré letadlové lodi nevyjádřilo, ale už dříve podle jiného ruského deníku zastavilo opravu a modernizaci plavidla.
Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o asi 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Nejvíce udělených licencí, konkrétně 288, se loni týkalo podle zprávy vývozu na Ukrajinu.
Mezi členskými zeměmi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které požadují nezávislé vyšetření údajného špatného zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a jejich mučení ze strany Ruska, je i Česko. Na síti X to dnes uvedla česká diplomacie. O iniciativě 41 států informovala ve čtvrtek s odvoláním na nizozemského ministra zahraničí Caspara Veldkampa agentura Reuters. Které další státy vedle Nizozemska se k ní připojily, ale Veldkamp ani Reuters neupřesnili.
Je nutné odlišovat podporu vládě a prezidentu Volodymyru Zelenskému od podpory samotné Ukrajiny, zdůrazňuje český zmocněnec ministerstva zahraničních věcí pro východní partnerství David Stulík.
Ukrajinská delegace na středečním jednání s ruskou stranou v Istanbulu navrhla uspořádat schůzku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho ruského protějšku Vladimira Putina do konce srpna.
Peskov v pátek řekl, že návrhy Ruska a Ukrajiny ohledně možnosti ukončení konfliktu se diametrálně liší a v krátké době nebude možné jejich postoje sjednotit. "Vyžádá si to velmi náročnou diplomatickou práci," dodal Putinův mluvčí.
Ukrajina tvrdí, že je připravena na okamžité příměří bez podmínek. Rusko předkládá požadavky, které by de facto znamenaly pro Ukrajinu kapitulaci a které jsou pro Kyjev i jeho západní partnery nepřijatelné.
Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským bude možná teprve jako poslední krok při řešení konfliktu na Ukrajině, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Takové setkání by podle něho mělo sloužit k potvrzení dohody mezi oběma znepřátelenými stranami, ke které je však velmi daleko.
K financování ukrajinské armády prezident Zelenskyj řekl, že je potřeba pokrýt deficit ve výši 40 miliard dolarů (835,5 miliardy korun), protože jen výroba dronů ročně vyjde na 25 miliard dolarů. Zelenskyj také oznámil, že Kyjev a Washington se dohodly na prodeji ukrajinských dronů do Spojených států za 10 až 30 miliard dolarů, píše AFP.
BBC připomíná, že začátkem léta se objevily informace, že ukrajinská armáda se potýká se nedostatkem střel do systémů Patriot a v určitém okamžiku Spojené státy jejich dodávky Ukrajině zastavily, pak je ale obnovily. Armáda podle Zelenského tyto střely nyní má, ale usiluje o licenci pro jejich výrobu.
Ukrajina požádala Spojené státy o dodávku deseti protiraketových systémů Patriot a shání na ně peníze, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Agentura AFP připomíná, že na základě nedávno uzavřené dohody mohou evropské země nakupovat zbraně od Spojených států a předávat je Ukrajině. Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou klíčové pro ochranu ukrajinských měst před ruskými raketami a střelami.
"Americký prezident nám bude tyto systémy dodávat, prodávat. Naším úkolem je sehnat peníze na všech deset," cituje Zelenského AFP. Ukrajina podle něj zajistila prostředky na tři systémy, dva z Německa a jeden z Norska. "Nyní pracujeme s nizozemskými partnery," uvedl také Zelenskyj podle ruskojazyčné BBC na čtvrtečním setkání s novináři, o němž dnes informují média.
Kvůli celosvětovému výpadku internetového systému Starlink amerického miliardáře Elona Muska se bez spojení ocitli i ukrajinští vojáci na frontě, kteří ho využívají.
"Starlink spadl na celé frontě," oznámil velitel sil bezpilotních systémů Robert Brovdi. Bojové operace sice podle něj pokračovaly, ale "tento incident, který trval pro válku dlouhých 150 minut, ukazuje na slabá místa," uvedl také. Vyzval k diverzifikaci možností
Ve městě Sumy na severu Ukrajiny se v noci na dnešek ozývaly exploze, napsal s odvoláním na místní média a uživatele sociálních sítí server Ukrajinska pravda. Další informace k dění v regionální metropoli nedaleko hranic s Ruskem zatím nejsou.
Také "Kranodarský kraj byl v noci vystaven masivní dronovému útoku ze strany kyjevského režimu," uvedl gubernátor regionu Veniamin Kondratěv. V Timaševsku v centrální části regionu trosky sestřeleného drony zasáhly nádraží, poškodily jeden z vagónů osobního vlaku projíždějícího přes město. Lehká zranění utrpěli dva lidé.
Nádraží bylo bez dodávek elektrického proudu, železniční infrastruktura ale poškozena nebyla, uvedl Kondratěv. Jinde jsou na několika místech podle něho lehce poškozené obytné domy.
Obyvatelé Něvinnomyssku na jihozápadě Stavropolského kraje v noci hlásili, že ve městě se ozývají výbuchy. Uvedli, že drony útočí na chemický závod Azot, který je významným producentem dusíkatých hnojiv a čpavku.
Podnik se stal terčem útoku už v červnu, tehdy přerušil provoz, připomíná Astra. Podle agentury Reuters se v něm vyrábí sloučeniny, které se později stávají součástí složek pro dělostřelecké granáty. Oficiální informace o dnešním útoku nejsou k dispozici, Ukrajina se k němu nevyjádřila.
Dva regiony na jihu Ruska v noci na dnešek zažily rozsáhlé dronové útoky, vyplývá z informací úřadů. Podle telegramového kanálu Astra ve Stavropolském kraji bezpilotní letouny podruhé během několika týdnů zřejmě mířily na chemický závod Azot ve městě Něvinnomyssk a region má podle úřadů za sebou zatím největší dronový útok.
Zprávy z pátku 25. července
Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) uvedl, že nový zákon, jehož návrh dnes předložil parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj, zaručuje nezávislost protikorupčních institucí v zemi. Nový zákon má nahradit teprve nedávno přijatou kontroverzní novelu, která NABU a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) podřídila ukrajinskému generálnímu prokurátorovi. To vyvolalo na Ukrajině největší protesty od vypuknutí války, kterou Rusko rozpoutalo před více než třemi lety. Demonstrace podle médií pokračovaly i dnes.
Zpátky na Ukrajinu se po středeční výměně vězňů vrátil poslední z legendárních obránců Hadího ostrova. Třináct ukrajinských pohraničníků bránilo ostrov krátce po vypuknutí ruské invaze do jejich země. A tehdy také z úst obránců zazněla památná věta o ruské válečné lodi.
Podle oficiální zprávy vyšetřovatelů OSN z března 2024 čelilo 95 procent propuštěných ukrajinských válečných zajatců systematickému mučení. Podle zprávy se takové chování vyskytovalo i u ruských zajatců těsně po zatčení, ale v oficiálních ukrajinských věznicích ustalo. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku tento měsíc rozhodl, že Rusko je vinno z poprav ukrajinských civilistů a vojenského personálu, aktů mučení, neoprávněného vysídlování a drancování.
Podle zpráv, které pravidelně přicházejí z Ukrajiny i od mezinárodních organizací, k mučení ukrajinských válečných zajatců v ruském držení docházelo opakovaně. Při výměnách zajatců nebo těl padlých bojovníků ukrajinská média uváděla, že ukrajinští vojáci, ale také civilisté, byli vystaveni mučení.
"Nizozemsko a partnerské země přispívají k odhalení pravdy a zajištění odpovědnosti za ruské válečné zločiny na Ukrajině," uvedl ministr na síti X. Neupřesnil, které další země se k výzvě připojily.
Nizozemsko a dalších 40 členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) požadují nezávislé vyšetření údajného špatného zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a jejich mučení ze strany Ruska. S odvoláním na nizozemského ministra zahraničí Caspara Veldkampa o tom dnes informovala agentura Reuters. Nebylo bezprostředně jasné, zda se k věci připojila také Česká republika.
Nejméně 41 lidí bylo dnes zraněno při bombardování Charkova, informovala ukrajinská prokuratura, podle které jsou mezi raněnými čtyři dívky ve věku od 28 dnů po 17 let a dva chlapci ve věku dvou měsíců a 17 let. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odsoudil nálet jako naprosto nesmyslný z vojenského hlediska a vybídl partnery k další podpoře Ukrajiny, která se brání ruské agresi čtvrtým rokem.
"Všichni lidé, kteří byli na palubě letadla, zahynuli," řekla mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska Svetlana Petrenková. "Tato strašná tragédie si vyžádala životy 48 lidí," uvedl gubernátor Amurské oblasti Vasilij Orlov, který zprvu informoval, že na palubě letadla bylo 43 cestujících, včetně pěti dětí, a šest členů posádky. Státní agentura TASS nadále píše, že na palubě letadla bylo podle lišících se údajů 46 až 49 lidí.
Padesátku obětí na životech si dnes vyžádalo zřícení dopravního letadla An-24 na ruském Dálném východu. Údaje o počtu lidí na palubě se nadále mírně liší, nicméně vyšetřovatelé již potvrdili, že pád stroje nikdo nepřežil. Úřady v regionu vyhlásily třídenní smutek, soustrast pozůstalým vyjádřil ruský prezident Vladimir Putin.
Představitelé Evropské unie na summitu v Pekingu vyzvali Čínu, aby pomohla prosadit příměří na Ukrajině a přiměla Rusko usednout k jednacímu stolu. Po konci dnešního jednání to prohlásila šéfka unijní diplomacie Ursula von der Leyenová. Vztahy mezi Čínou a Ruskem podle ní ovlivní právě i vztahy mezi Čínou a Evropskou unií.
Nejméně 37 lidí bylo dnes zraněno při bombardování Charkova, uvedl starosta Ihor Terechov. Hustě osídlenou čtvrť města na východě Ukrajiny, které leží jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem, podle starosty přes den zasáhly dvě ruské řízené letecké bomby, každá o váze 250 kilogramů. Poškodily podle něj desítky budov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odsoudil nálet jako naprosto nesmyslný z vojenského hlediska a vybídl partnery k další podpoře Ukrajiny, která se brání ruské agresi čtvrtým rokem.
Ministerstvo obrany koupí ruční zbraně od společnosti Česká zbrojovka v hodnotě až 4,26 miliardy korun bez DPH. Pořídí pušky CZ BREN 2, podvěsné granátomety i pistole, a to včetně příslušenství. Ministerstvo to oznámilo na webu. Se zakázkou dnes vyslovilo souhlas kolegium ministryně obrany Jany Černochové (ODS), informaci nyní dostane vláda.
Ukrajinu zasáhla vlna protestů proti zákonu omezujícímu nezávislost protikorupčních úřadů. Tisíce lidí vyrazily do ulic od Charkova po Lvov a prezident Zelenskyj pod tlakem slíbil nový návrh zákona. Šlo o největší demonstrace od začátku války. Přijetí kontroverzního zákona vyvolalo silnou kritiku také ze strany evropských spojenců Ukrajiny.
Evropská unie podle agentury Reuters uvítala postoj Kyjeva a její mluvčí prohlásil, že závazek bojovat proti korupci je důležitým předpokladem jak pro finanční pomoc z EU, tak pro potenciální členství Ukrajiny v bloku. "Vítáme skutečnost, že ukrajinská vláda podniká kroky, a spolupracujeme s ní, abychom zajistili, že naše obavy, které byly jasně vysvětleny včera a předevčírem (ve středu a v úterý), budou opravdu zohledněny," řekl novinářům mluvčí EU.
Odpůrci nového zákona mezitím - navzdory snaze Zelenského zmírnit napětí - vyzvali k třetímu dni protestů v ulicích ukrajinských měst, napsala agentura AP.
"Právě jsem schválil text návrhu zákona, který zaručuje skutečné posílení systému právního řádu na Ukrajině, nezávislost protikorupčních úřadů a také spolehlivou ochranu systému právního řádu před jakýmkoli ruským vlivem nebo zasahováním," uvedl na síti X Volodymyr Zelenskyj. "Je důležité, že zachováváme jednotu. Je důležité, že zachováváme nezávislost. Je důležité, že respektujeme postoj všech Ukrajinců a jsme vděčni každému, kdo je s Ukrajinou," dodal prezident.
Skupina poslanců mezitím předložila k registraci pro projednání svůj návrh zákona. "Co v něm je? Úplné zrušení všech norem, které se týkaly NABU a SAP," napsal Železňak na Telegramu s tím, že dokument se brzy objeví na webu Nejvyšší rady, tedy parlamentu. "Podepsalo ho 48 poslanců," dodal zákonodárce s tím, že se k iniciativě připojili nejen politici z jeho strany Hlas (Holos), ale mimo jiné také ze Zelenského uskupení Sluha národa. Železňak podotkl, že čeká na předložení nového návrhu zákona od Zelenského.
Щойно погодив текст законопроєкту, який гарантує реальне зміцнення системи правопорядку в Україні, незалежність антикорупційних органів, а також надійний захист системи правопорядку від будь-якого російського впливу чи втручання. Текст збалансований.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 24, 2025
Найголовніше – реальні…
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že schválil nový návrh zákona, který posílí právní řád a zároveň zachová nezávislost protikorupčních úřadů. Dokument dnes dostane parlament, dodal. Zelenskyj ve středu po kritice z domova i z Evropské unie slíbil obnovit nezávislost protikorupčních agentur. Skupina ukrajinských poslanců mezitím předložila k registraci vlastní návrh zákona, jenž by zrušil ustanovení v tento týden schválené normě, která omezuje nezávislost protikorupčních ukrajinských úřadů, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na poslance Jaroslava Železňaka.
Arcidiecézní charita Olomouc rozjela nový pilotní projekt pro rodiny v nouzi na Ukrajině s názvem Naplň talíř. Pomoc je cílená, lidé mohou věnovat peníze na měsíční potravinový balíček pro konkrétní osobu ze seznamu rodin. Nejvíce ohrožené rodiny s dětmi, které se ocitly v těžké životní situaci, aktivně vyhledává místní Charita Lopatyn. Její zástupci zajistí složení balíčků z dostupných místních potravin a postarají se o jejich pravidelné doručování.
Zájemci si mohou vybrat rodinu v seznamu na stránkách ACHO a přispět jí na měsíční potravinový balíček v hodnotě 950 korun, případně na více balíčků. "Pomoc putuje přímo potřebným, bez zprostředkovatelů. O výběr příjemců se stará místní charita a obec Lopatyn na západní Ukrajině. Balíčky obsahují základní potraviny a jsou složeny převážně z místních zdrojů. Tím projekt pomáhá také drobným producentům a podporuje komunitní solidaritu," doplnili zástupci organizace.
Podle šéfa správy Oděské oblasti Oleha Kipera vypukly ve městě požáry na více místech. "V současné době se ví o požáru dvou pater v obytném výškovém domě, střechy dvoupodlažního domu, obchodních pavilonů a čerpací stanice. Jsou také poškozeny architektonické památky v historickém centru Oděsy, které je pod ochranou UNESCO. Informace o obětech se upřesňují," uvedl regionální činitel na platformě Telegram.
Celkový rozsah ruského úderu zatím není znám. Podle agentury Unian byly výbuchy v noci slyšet i ve městě Čerkasy, kde jsou zranění civilisté, a podle webu Ukrajinska pravda ruské drony útočily na Mykolajiv, kde vypukly požáry.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý dronový útok na jihoukrajinskou Oděsu, přičemž poškodilo civilní infrastrukturu a architektonické památky v historickém centru, které je pod ochranou UNESCO. S odvoláním na místní úřady o tom píše server Ukrajinska pravda. Ve městě podle něj vypuklo několik požárů, ruský úder zasáhl trh Pryvoz. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, Moskva se nevyjádřila.
"Rusko zaútočilo na Oděsu. Jedním ze zasažených objektů je trh Pryvoz. Oděský Pryvoz není jen tržnice, je to skutečné srdce Oděské oblasti, kde pulzuje život," uvedla Státní služba pro mimořádné situace (DSNS), která na Facebooku zveřejnila také fotografie a video z místa, na nichž je vidět historická budova zachvácená plameny a dýmem a také zasahující hasiči.
Zprávy ze čtvrtka 24. července
Rusko a Ukrajina se dohodly na výměně 1200 zajatců z každé strany, řekl šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij. Ukrajina podle něj zadržuje 30 ruských civilistů z Kurské oblasti na západě Ruska, kam loni v srpnu vpadly ukrajinské jednotky. Dále řekl, že ruská strana navrhla Ukrajině, aby zvážila návrh na vyhlášení několika krátkých příměří.
Vyjednavač konstatoval, že nynější ruské a ukrajinské pozice ohledně ukončení války jsou značně vzdálené, napsala ruská agentura. Podle AFP ruská strana také nabídla, že předá těla 3000 padlých ukrajinských vojáků.
Ukrajina na jednání v Istanbulu navrhla uspořádat schůzku prezidentů Zelenského a Putina do konce srpna, prohlásil ukrajinský vyjednavač Umerov. Prohlásil také, že Ukrajina je připravena k okamžitému příměří.
Třetí kolo rusko-ukrajinských přímých jednání v Istanbulu skončilo. Strany se dohodly na výměně zajatých vojáků i civilistů, napsala ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj o hlavním výsledku rozhovorů, které trvaly jen asi 40 minut. O tom, že strany se dnes setkaly ani ne na hodinu, informovala také ukrajinská televize Suspilne.
V Istanbulu spolu jednají šéfové ruské a ukrajinské delegace Vladimir Medinskij a Rustem Umerov mezi čtyřma očima, uvedly dnes večer ruské agentury s odvoláním na své zdroje. Stalo se tak krátce poté, co obě delegace přicestovaly do istanbulského paláce Çiragan na třetí kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů. Ještě dříve se na místo dostavila turecká delegace.
"Schůzka vedoucích delegací Ruska a Ukrajiny v paláci Çiragan se koná mezi čtyřma očima," citovala agentura Interfax svůj zdroj obeznámený se situací na místě.
Dvě předchozí kola přímých rozhovorů se uskutečnila v Istanbulu v květnu a červnu, nevedla však k žádnému průlomu ohledně vyhlídek na příměří či ukončení války. Hlavním výsledkem se tak staly výměny zajatců a repatriace těl zabitých vojáků.
Ukrajinskou delegaci, která přijela do Turecka na jednání se zástupci Ruska, dnes v Ankaře přijal prezident Recep Tayyip Erdogan. Jednalo se o možné čtyřstranné schůzce prezidentů Ukrajiny, USA, Turecka a Ruska v zájmu ukončení války Ruska proti Ukrajině, uvedl na sociálních sítích X a Telegram šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Ukrajinští vyjednávači se nejprve setkali v Ankaře s tureckými představiteli, poté odcestovali do Istanbulu.
The dynamics of the peace process matter deeply to us — because this is about real people, real children who were abducted by Russia and must all be brought back home.
— Andriy Yermak (@AndriyYermak) July 23, 2025
We also discussed the need for a high-level meeting between President of Ukraine @ZelenskyyUa, President of the… pic.twitter.com/oo5CJh6uke
Policie zadržela na Ukrajině administrátora jednoho z největších ruskojazyčných webů sloužících kybernetické kriminalitě XSS.is. Informovaly o tom dnes francouzské úřady a evropská policejní agentura Europol, která akci vedenou francouzskou prokuraturou koordinovala. Fórum mimo jiné zprostředkovávalo prodej škodlivého softwaru využívaného kyberzločinci či ukradených dat.
Jeho ústřední postava, jejíž identitu úřady nezveřejnily, skončila v úterý v rukou policie. Podle Europolu si zadržený administrátor za dvě desetiletí nelegální činností na internetu vydělal na sedm milionů eur (175 milionů korun).
Samotné fórum XSS.is fungovalo od roku 2013 a pracovalo s kódovanou komunikační službou Jabber, která umožňuje výměnu šifrovaných informací. Fórum mělo až 50 000 uživatelů.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) varovala Kyjev před negativními dopady útoku na nezávislost ukrajinských protikorupčních úřadů na investice do obrany a financování rekonstrukce země. Uvedl to server Ukrajinska pravda s odvoláním na dopis šéfky protikorupčního oddělení OECD Julie Fromholzové zástupkyni šéfa prezidentské kanceláře Iryně Mudré.
Dopis je podle portálu s datem 22. července, tedy ze dne, kdy ukrajinský parlament schválil a prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, podle kterého budou protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) podléhat generálnímu prokurátorovi.
Představitelka OECD vyjádřila hluboké znepokojení nad tímto vývojem a varovala, že zákon výrazně podkopává nezávislost NABU a SAP, což OECD může hodnotit jako oslabení ukrajinských závazků dodržovat své povinnosti. Do budoucna to může ohrozit snahu Ukrajiny připojit se k OECD.
Ruská delegace ve středu odpoledne přiletěla do Istanbulu, kde bude jednat s ukrajinskými zástupci, oznámila ruská státní agentura TASS. Ukrajinská diplomatická výprava se podle agentury Reuters po cestě zastavila v Ankaře na bilaterální jednání s tureckými činiteli. Třetí kolo přímých rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem je v Istanbulu naplánováno na večer. Očekává se, že rozhovory začnou kolem 19:00 místního času (18:00 středoevropského času), uvedly ukrajinská agentura Ukrinform i ruská státní agentura TASS.
Ukrajinský parlament v úterý schválil a prezident Volodymyr Zelenskyj k večeru podepsal kontroverzní zákon, který dává prezidentskému úřadu větší kontrolu nad protikorupčními institucemi v zemi. Zákon vyvolal na několika místech ve válkou napadené Ukrajině protesty.
Ukrajina patří do Evropy, českou podporu mají její občané, nikdy ale nebyla a nebude bianco šekem pro jakékoli kroky vlády. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) to dnes uvedl na síti X k ukrajinskému zákonu o boji s korupcí. Tamní parlament v úterý schválil a prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, podle kterého budou protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) podléhat generálnímu prokurátorovi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že jednal s představiteli protikorupčních a bezpečnostních složek a že do dvou týdnů by měl vzniknout společný plán boje proti úplatkářství. O den dříve podepsal zákon, jenž omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních ukrajinských úřadů, což vyvolalo znepokojení u spojenců Kyjeva a v ukrajinských městech protesty, které jsou od začátku ruské invaze do země výjimečné. Protikorupční úřady NABU a SAP dnes vyzvaly k obnovení své nezávislosti.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul vyzval Ukrajinu, aby pokračovala v důsledném boji proti korupci. Učinil tak den poté, co ukrajinský parlament schválil a prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, podle kterého budou protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura podléhat generálnímu prokurátorovi. Podle Wadephula je tento krok překážkou na cestě Ukrajiny do Evropské unie.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tento týden podle agentury Interfax řekl, že témata nadcházejících jednání jsou sama o sobě dost náročná, mimo jiné by vyjednavači měli posoudit návrhy obou stran, předložené na druhém kole rozhovorů. Podle mluvčího se musí vykonat ještě hodně práce, než bude možné hovořit o možnosti schůzky na nejvyšší úrovni.
Ukrajinská delegace bude na schůzce s Rusy podle dřívějšího vyjádření prezidenta Volodymyra Zelenského usilovat o návrat zajatých Ukrajinců a o návrat unesených ukrajinských dětí. Zaměří se také na přípravu setkání vůdců obou zemí, protože pouze oni podle Zelenského mohou efektivně jednat o míru.
Očekává se, že setkání ruské a ukrajinské delegace začne kolem 19:00 ve čtvrti Beşiktaş, v paláci Çiragan, píše Ukrinform s odvoláním na administrativu tureckého prezidenta a připomíná, že na stejném místě se na začátku června konalo předchozí, tedy druhé kolo jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací. První přímé setkání po více než třech letech se konalo v polovině května v paláci Dolmabahçe.
🟢Journalists line up on the grounds of the Ciragan Palace in anticipation of the Russia-Ukraine talks in Istanbul. #Russia #UkraineRussiaWar️️ pic.twitter.com/CrR1tnJnfS
— News.Az (@news_az) July 23, 2025
Ruská delegace odletěla z Moskvy do Istanbulu na třetí kolo jednání, napsal TASS ve středu dopoledne s odvoláním na svůj zdroj. O něco dříve tato agentura s odkazem na tureckou televizi napsala, že hovory se očekávají v 19:00 místního času a podobný čas uvádějí další média, ale tato informace zatím nebyla oficiálně potvrzena. O večerním začátku jednání hovořil také její zdroj z ruské delegace.
Třetí kolo přímých jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je v tureckém Istanbulu naplánováno na středeční večer. Očekává se, že hovory začnou kolem 19:00 místního času (18:00 středoevropského času). Uvedla to ukrajinská tisková agentura Ukrinform a také ruská státní agentura TASS, které se odvolávají na tureckou administrativu, respektive tureckou televizi TRT Haber. Podle Ukrinform nejsou vyloučeny změny v programu.
Francie vyzvala Ukrajinu, aby zrušila omezení nezávislosti dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. Francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad dnes podle agentury Reuters prohlásil, že Paříž bude v této věci mimořádně ostražitá.
Ukrajinský parlament ve středu schválil zákon, podle kterého protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura budou podléhat generálnímu prokurátorovi. Právní norma, kterou kritizuje Evropská unie, vyvolala v ukrajinských městech největší veřejné protesty od února 2022, kdy zemi napadlo Rusko.
Dnešní konflikty, jako je válka na Ukrajině či na Blízkém východě, ukazují, že ani síla zkušeností z druhé světové války nedokázala lidstvo od konfliktů nadlouho odradit. V Hirošimě to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Je podle něj nesmírně důležité si připomínat hrůzy všech válek včetně těch současných, které se mnohdy prostřednictvím obrazovek zdají abstraktní, a lidé si je zvykli tak trochu ignorovat.
V Dněpropetrovské oblasti se terčem ruského vzdušného útoku stalo průmyslové město Kryvyj Rih, rodiště prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf vojenské správy této oblasti Serhij Lysak na síti Telegram napsal, že obrana sice zlikvidovala osm ruských dronů, i tak ale město ohlásilo zásahy.
"Částečně byl zničen dům a čtyři další byly poškozeny," uvedl Lysak. Ve městě po úderech také vypukl požár, který zachvátil nevyužívanou budovu, firmu a stavbu se solárními panely. "Poškozen byl i průmyslový objekt," dodal.
Ruská protivzdušná obrana v noci na středu zničila nad šesti ruskými regiony 33 ukrajinských dronů. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo obrany. Ukrajina pak ohlásila ruské dronové údery v Dněpropetrovské a Charkovské oblasti, napsal list Ukrajinska pravda.
Francouzský stíhací letoun Mirage 2000 havaroval v oblasti Volyň na severozápadě Ukrajiny.
⚡️🇺🇦 Ukrainian Mirage-2000 crashes in Volyn.
— EASTFRONT (@eastfront1) July 23, 2025
A Ukrainian Mirage-2000 fighter jet went down this evening in Volyn due to a reported mechanical failure during a mission. The pilot ejected safely after notifying flight control. An investigation is underway. #Ukraine #Russia… https://t.co/luabqJ3Q3U
Ukrajinský parlament schválil zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. O výsledku hlasování ohledně normy, kterou kritizují Evropská unie, nevládní organizace i dotčené úřady, informoval poslanec Jaroslav Železňak. Přijetí zákona, který podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj, podnítilo v ukrajinských městech největší veřejné protesty od února 2022, kdy Ukrajinu napadlo Rusko.
Ukrajina v úterý přišla o první ze stíhacích letounů Mirage 2000, které Ruskem napadené zemi dodala Francie. Důvodem havárie byla technická závada během mise, pilot se stihl včas katapultovat. Informovaly o tom v noci na dnešek agentury Reuters a AFP s odvoláním na vyjádření ukrajinského letectva a prezidenta Volodymyra Zelenského.
"Bohužel jsme přišli o jeden bojový letoun. Velmi výkonný francouzský stroj, jednu z našich stíhaček Mirage," uvedl dnes brzy ráno úřad ukrajinského prezidenta. "Pilotovi se podařilo katapultovat, (letadlo) nebylo sestřeleno Rusy," dodal Zelenskyj.
Zprávy ze středy 23. července
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar přicestoval do Kyjeva, aby se setkal s ukrajinským vedením, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na izraelského velvyslance v Kyjevě. Očekává se se Saar za dva dny návštěvy setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou a místní židovskou komunitou, napsal server The Times of Israel.
Ukrajinská delegace bude na schůzce s Rusy podle dřívějšího Zelenského vyjádření usilovat o návrat zajatých Ukrajinců a o návrat unesených ukrajinských dětí a zaměří se také na přípravu setkání vůdců obou zemí, protože pouze oni podle Zelenského mohou efektivně jednat o míru.
"Očekáváme, že hlavním dnem rozhovorů bude středa 23. července," řekl Interfaxu jeho zdroj v Istanbulu. Stejnou informaci pak potvrdil zdroj v Moskvě.
Další kolo rusko-ukrajinských jednání je naplánováno na středu v Istanbulu, uvedla dnes ruská agentura Interfax s odvoláním na své zdroje. O tom, že schůzka je naplánována na středu v Turecku, již v pondělí informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kreml zatím jen potvrdil, že další kolo je naplánováno na tento týden.
Merz označil českou muniční iniciativu za "příkladnou" pomoc Ukrajině. Německo do ní podle něj přispívá "z přesvědčení". Německý ministr zahraničí Johann Wadephul na nedávné návštěvě Prahy řekl, že Berlín přispěl už více než miliardou eur (téměř 25 miliard korun). "Společně zvyšujeme tlak na Rusko," dodal dnes kancléř a připomněl také společné schválení 18. balíku protiruských sankcí Evropské unie.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes poděkoval Česku za muniční iniciativu, kterou Praha pomáhá Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Řekl to na tiskové konferenci po setkání s českým premiérem Petrem Fialou v Berlíně. Německo a Česko jsou podle Merze blízcí partneři a přátelé, do budoucna bude klíčové prohloubení spolupráce v bezpečnosti a obraně. S tím souhlasil i Fiala, který přivítal, že s nástupem Merze do funkce kancléře Německo převzalo větší zodpovědnost za bezpečnost Evropy.
O dalším mrtvém - muži, který v nemocnici podlehl zraněním po ranním útoku dronu na automobil ve vsi Leonovka poblíž hranice s Ukrajinou - informoval gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Dva civilisté - muž a žena - utrpěli zranění při náletu ukrajinského dronu, uvedl šéf Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz. Tento region leží také na západě Ruska.
Tři lidé zahynuli a další tři utrpěli těžká zranění při útoku ukrajinského dronu na autobus, uvedl Ruskem dosazený gubernátor okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo. Při dalších útocích utrpěli zranění další čtyři lidé, dodal Saldo, kterého ukrajinská strana označuje za kolaboranta.
Celkem zaútočilo Rusko v noci na dnešek 42 bezpilotními letouny. Ukrajinské protivzdušné obraně se jich podařilo sestřelit 26 a sedm zneškodnit prostředky elektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo. Rozsahem šlo spíše o malý útok, v posledních dnech vysílá Rusko na Ukrajinu i stovky dronů denně.
Naftohaz uvedl, že Rusko v noci opět zaútočilo na zařízení, které firma používá k těžbě plynu. "Jde zcela jasně o teroristický čin, kterým se nepřítel snaží zastrašit Ukrajince a zlomit naši vůli. Cíl teroristů je zřejmý: oslabit Ukrajinu, narušit přípravy na zimu a vytvořit problémy s dodávkami plynu pro Ukrajince za chladného počasí," zdůraznil šéf podniku Serhij Koreckyj a dodal, že týmy specialistů odstraňují způsobené škody.
Ruský dron odpoledne zasáhl sociální zařízení v Sumách a zabil šedesátiletou ženu, napsala agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na náčelníka městské vojenské správy Serhije Kryvošejenko a starostu Kobzara.
Desítky ruských dronů poškodily ukrajinská zařízení na těžbu plynu, uvedla státní energetická společnost Naftohaz. O sestřelení dronů nad svým územím informovalo také Rusko. Nálety ukrajinských dronů si podle ruských úřadů vyžádaly čtyři oběti a několik zraněných.
Rusko v noci na dnešek podniklo vzdušné útoky na tři ukrajinské oblasti. V Kramatorsku na východě zahynul chlapec, dalších 24 lidí utrpělo zranění, uvedla agentura AP. Šedesátiletá žena podle ukrajinských úřadů byla zabita při odpoledním ruském útoku na Sumy na severovýchodě země. Útoky se odehrály den před očekávaným třetím kolem ukrajinsko-ruských mírových rozhovorů. Sestřelení dronů nad svým územím hlásí i Rusko.
Soud v jihoanglickém Winchestru dnes shledal 64letého Brita vinným z pokusu o napomáhání zahraniční zpravodajské službě, píše agentura Reuters. Muž chtěl podle médií za peníze poskytnout ruským tajným službám osobní informace o bývalém ministru obrany Grantu Shappsovi.
Howard Phillips podle žaloby poskytl Shappsovu domácí adresu a telefonní číslo dvěma osobám, o nichž se domníval, že jsou ruskými agenty, ale ve skutečnosti to byli pracovníci britské kontrašpionáže. Pětašedesátiletý muž vinu odmítá. Za jednání, jehož cílem je materiálně napomáhat zahraniční zpravodajské službě, hrozí v Británii až 14 let vězení.
Ukrajinský parlament dnes schválil zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. O výsledku hlasování ohledně normy, kterou kritizuje Evropská unie, nevládní organizace i dotčené úřady, informoval poslanec Jaroslav Železňak.
Zákon předpokládá, že protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) budou podle deníku Ukrajinska pravda napříště podléhat generálnímu prokurátorovi. Dosud šlo o nezávislé úřady. Generální prokurátor Ruslan Kravčenko byl do úřadu jmenován v červnu a podle serveru Kyiv Independent je považován za loajální osobu prezidenta Volodymyra Zelenského.
Podle zdrojů Ukrajinské pravdy vojáci zaznamenali první průniky skupin ruské pěchoty v Pokrovsku před pěti dny - ve čtvrtek 17. července.
"Před několika dny nepřítel, který využil toho, že jedné z brigád prostě došla pěchota, a také nevěrohodného popisu situace na místě, pronikl přes (obec) Zvirove do samotného města," uvedl DeepState v pondělí večer na platformě Telegram.
Zasáhli podle něj vojáci ze dvou ukrajinských brigád. "Likvidace diverzních skupin v Pokrovsku pokračuje," napsal projekt, podle něhož je cílem Rusů uchytit se ve městě a počkat na příchod posil.
Vojáci ruské invazní armády pronikli do východoukrajinského města Pokrovsk a v současné době ukrajinská armáda likviduje ruské sabotážní skupiny, napsal dnes server Ukrajinska pravda.
Odvolává se na ukrajinské vojáky bojující u Pokrovsku a na ukrajinský projekt DeepState, jenž monitoruje vývoj bojů. Kyjev ani Moskva se k těmto informacím nevyjádřily.
Ukrajinský prezident Zelenskyj v pondělí večer oznámil, že další kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů je naplánováno na středu v Turecku. Ruská strana ale termín dosud nepotvrdila. Agentura TASS s odvoláním na svůj zdroj uvedla, že jednání se uskuteční až ve čtvrtek 24. července.
Ukrajinskou delegaci podle dnešního prohlášení Zelenského povede tajemník bezpečnostní rady Rustem Umerov. Ten ještě jako ministr obrany vedl jednání na dvou předchozích schůzkách, které se v Istanbulu konaly v květnu a červnu.
Hlavním tématem jednání mezi Ruskem a Ukrajinou by podle mluvčího Kremlu Dimitrije Peskova měla být diskuse nad návrhy ohledně mírového uspořádání, které si Moskva a Kyjev vyměnily během předchozích jednání.
Peskov rovněž uvedl, že s ohledem na složitost rusko-ukrajinského sporu "není důvod očekávat nějaké průlomy z kategorie zázraků". Rusko podle něj hodlá i nadále "usilovat o realizaci svých zájmů a plnit původně stanovené úkoly".
Třetí kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů v Turecku o ukončení války je plánováno na tento týden, uvedl podle ruské státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Nepotvrdil tak středeční termín, který v pondělí oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Peskov také řekl, že od rozhovorů nelze čekat žádné zázraky.
"Doufáme, že (jednání) bude tento týden. Jakmile budeme připraveni, učiníme oznámení o termínu," řekl mluvčí Kremlu.
Německý generálmajor Christian Freuding v rozhovoru zveřejněném německou armádou varoval před plány Ruska. Podle něj směřuje k cíli vypustit směrem k Ukrajině současně dva tisíce dronů, což by pro ukrajinské systémy protivzdušné obrany představovalo vážnou výzvu.
Sestřelení desítek dronů nad svým územím oznámilo v úterý také Rusko. Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že protivzdušná obrana v noci sestřelila 35 ukrajinských bezpilotních prostředků nad několika oblastmi, včetně tří nad Moskevskou oblastí.
Na samotné město Sumy shodilo Rusko dvě klouzavé bomby, které zranily 13 lidí včetně šestiletého chlapce. Podle regionálních úřadů bylo poškozeno pět bytových domů, dva soukromé domy a nákupní středisko. Úřadující starosta Artem Kobzar uvedl, že výbuchy rozbily okna a zničily balkony obytných domů.
Od pondělního večera Rusko zasáhlo cíle v ukrajinské Sumské, Oděské a Doněcké oblasti. V Kramatorsku v Doněcké oblasti zasáhla klouzavá bomba obytný dům a způsobila požár, uvedl náčelník městské vojenské správy Oleksandr Hončarenko. Podle místních úřadů zemřel chlapec narozený v roce 2015 a dalších pět lidí bylo zraněno.
Rusko v noci na úterý provedlo vzdušné útoky na tři ukrajinské oblasti. V Kramatorsku na východě zemřel chlapec, dalších 24 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura AP. Útoky se odehrály den před předpokládaným třetím kolem ukrajinsko-ruských mírových rozhovorů. O sestřelení dronů nad svým územím informovalo také Rusko.
Podle ministerstva byly na ruský sankční seznam zařazeny osoby, které jsou odpovědné za poskytování vojenské pomoci Kyjevu, podkopávají územní celistvost Ruska či organizují blokádu ruských lodí a nákladů v Baltském moři. Jmenný seznam nově sankcionovaných lidí ruská diplomacie nezveřejnila.
"Protiruské nepřátelské akce nemohou mít žádný vliv na politiku naší země. Rusko bude i nadále pokračovat ve svém kurzu," uvedlo ministerstvo.
Moskva v reakci na nově schválené protiruské sankce Evropské unie výrazně rozšířila svůj seznam osob se zákazem vstupu do Ruska. Jsou na něm představitelé evropských institucí, členských států EU i dalších zemí. Uvedlo to dnes v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí, konkrétní jména nesdělilo.
Od 24. února 2022 do 16. července 2025 byla potvrzena smrt nejméně 119 154 ruských vojáků, uvádí ve svém aktualizovaném textu Medizona, která letos zveřejnila na zvláštním portále i jména zabitých ruských vojáků.
Mediazona společně s ruskou službou BBC dlouhodobě analyzují veřejně dostupné ruské zdroje a upozorňují, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než se jim podařilo zjistit.
Šmyhal také uvedl, že je čím dál více zahraničních podniků, které jsou připraveny spolupracovat s Ukrajinou a vyrábět na Ukrajině. Ukrajina podle něj potřebuje další finanční prostředky na rozvoj průmyslu s cílem vyrábět takzvané FPV drony, bezpilotní letouny s dlouhým doletem a prostředky na zachycování vzdušných cílů.
"Jsme připraveni sdílet s našimi partnery naše jedinečné bojové zkušenosti, technologie a inovace," uvedl Šmyhal, který do minulého týdne zastával post ukrajinského premiéra. Spojencům nabídl založení společných podniků, převod licencí a otevření výrobních závodů i v partnerských zemích.
Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na obranu před ruskou agresí nejméně 120 miliard dolarů (2,5 bilionu korun), přičemž polovinu této částky chce Kyjev získat od partnerů. Uvedl to dnes ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal v projevu k vedoucím zahraničních diplomatických misí na Ukrajině.
"V příštím roce budeme na obranu potřebovat nejméně 120 miliard dolarů. Pracujeme s dalšími zeměmi na tom, abychom s podporou našich spojenců získali polovinu této částky," napsal Šmyhal v telegramu. "Již nyní vedeme věcná jednání se členy EU a NATO," dodal.
Podle webu Politico je Fiala nyní "v těžké situaci". "Skoro dva měsíce před českými volbami na začátku října je pravicový populista Andrej Babiš v průzkumech na přední příčce - a burcuje proti pětiprocentnímu cíli NATO," napsal Politico.
Předseda hnutí ANO Babiš v nedávném rozhovoru s agenturou Reuters řekl, že dohoda členských zemí NATO o postupném navyšování výdajů na obranu a související infrastrukturu až na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035, kterou alianční země uzavřely na červnovém summitu NATO, není realistická a on by s ní jako premiér nesouhlasil.
Do Berlína dnes na setkání s kancléřem Friedrichem Merzem přijíždí důležitý podporovatel Ukrajiny, který je před nadcházejícími parlamentními volbami v těžké situaci. K návštěvě českého premiéra Petra Fialy to dnes ve svém ranním newsletteru napsala německojazyčná mutace webu Politico.
Český premiér Petr Fiala se dnes v Berlíně setká s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Předsedové vlád budou hovořit o česko-německých vztazích, ale i mezinárodní situaci.
Zaměřit by se měli především na témata obranné spolupráce, dopravy, energetiky či další pomoci Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Ve válce proti Ukrajině zahynul Gennadij Starunov, který v roce 2022 v ruské metropoli Moskvě vyhrál soutěž Učitel roku. Informují o tom ruská média, která připomínají, že učitel před pár měsíci, v době své krátké dovolené z války, navrhl prezidentovi Vladimiru Putinovi kroky ke zlepšení údělu válečných veteránů.
Před válkou ve škole pojmenované po sovětském maršálovi Vasiliji Čujkovovi učil předmět, který byl žákům v komunistickém Československu znám jako branná výchova.
Starunov byl zmobilizován do armády a v lednu 2023 byl ve výcvikovém prostoru v Bělorusku, kde mu ministr osvěty Sergej Kravcov předal čestný odznak Mládež a profesionalita. S odvoláním na učitelské noviny to napsal server BBC News.
Zprávy z úterý 22. července
Další kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů je naplánováno na středu v Turecku, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle tiskových agentur. Dvě předchozí kola rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu nepřinesla žádný posun k ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo před více než třemi lety, hlavním výsledkem byly výměny zajatců.
Norsko chce pomoci s financováním systémů protivzdušné obrany Patriot pro Ukrajinu. Dnes to v Berlíně na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrichem Merzem podle agentury Reuters prohlásil norský premiér Jonas Gahr Störe. Ukrajina vzdoruje od února 2022 ruské invazi a systémy Patriot jí pomáhají odrážet ruské vzdušné útoky na města včetně Kyjeva.
Francouzské firmy jsou připraveny spustit výrobu dronů na Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem. Francii poděkoval za podporu své země, která se čtvrtým rokem brání ve válce rozpoutané Ruskem. Ukrajina se domluvila s Francií na zřízení fondu ve výši 200 milionů eur (asi 4,9 miliardy Kč) na podporu kritické infrastruktury a ekonomiky v příštím roce, oznámila po jednání s hostem premiérka Julija Svyrydenková.
I held a meeting with the Minister for Europe and Foreign Affairs of France, @jnbarrot.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 21, 2025
We discussed defense support, particularly with air defense assets, training for our warriors, and the outcomes of the Ramstein meetings. We are ready to expand joint defense production.… pic.twitter.com/xGcdGmMLmT
Británie uvalila sankce na dvě ruské firmy a na 135 ropných tankerů, z kterých profituje ruský energetický sektor. V tiskovém prohlášení to dnes uvedla britská vláda. Nová protiruská omezení mají omezit přísun peněz z prodeje ropy do ruského válečného rozpočtu. Londýn oznámil tento krok jen pár dní poté, co se státy Evropské unie shodly na 18. balíku sankcí proti Rusku. Jejich cílem je vyvinout tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ukončil válku na Ukrajině.
Rusko představilo továrnu na drony, kterou označuje za největší na světě, a odvysílalo vzácné záběry z podniku, kde se montují smrtonosné útočné drony, jež ruské síly denně odpalují na Ukrajinu. Moskva v posledních týdnech vypustila rekordní počet dronů na ukrajinská města a stupňuje nálety, nehledě na výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k zastavení útoků.
Úřad evropské justiční spolupráce Eurojust dnes informoval o zadržení člověka, který je podezřelý z loňských bombových výhrůžek školám v Česku, na Slovensku a v Lotyšsku. Eurojust podpořil úřady zapojených zemí v dopadení podezřelého, který byl minulý týden zadržen v ukrajinském městě Dnipro, ale byl propuštěn do doby, než patřičné orgány podniknou případné další kroky, uvádí úřad. Kauza vyvolala pozornost poté, co slovenská policie zveřejnila informaci o zadrženém Ukrajinci dříve, než tak chtěla učinit česká strana. Česká Bezpečnostní informační služba pak informovala o možné ruské stopě.
Hlavní líčení s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír v pondělí nezačalo. K pražskému městskému soudu totiž dorazily desítky příznivců tohoto uskupení a soudkyně se rozhodla, že z bezpečnostních a provozních důvodů jednání odročí.
Organizátoři hudebního festivalu na zámku v italské Casertě v pondělí oznámili, že ruší vystoupení ruského dirigenta Valerije Gergijeva, které se mělo konat 27. července. Gergijev je přítelem ruského prezidenta Vladimira Putina a informace o jeho vystoupení vyvolala kritiku.
K obraně před ruskými vzdušnými útoky potřebuje Ukrajina podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse pět dalších systémů Patriot. Řekl to podle agentury DPA při videokonferenci kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, které se také přezdívá ramsteinská skupina. Německo se podle agentury DPA nyní chystá Ukrajině dodat dva z devíti svých systémů protivzdušné obrany Patriot, které později nahradí nákupem z USA.
Organizátoři hudebního festivalu na zámku v italské Casertě v pondělí oznámili, že ruší vystoupení ruského dirigenta Valerije Gergijeva, které se mělo konat 27. července. Gergijev je přítelem ruského prezidenta Vladimira Putina a informace o jeho vystoupení vyvolala kritiku. Organizátoři festivalu Un´estate da Re (Prožít léto královsky) nicméně v prohlášení důvod zrušení vystoupení nesdělili, napsala agentura AFP.
"Jsme pro konání třetího kola. Jakmile bude konečné porozumění o termínech, budeme vás neprodleně informovat," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti. "Existuje náš návrh memoranda. Existuje návrh memoranda, které předložila ukrajinská strana. Očekává se, že dojde k výměně názorů, respektive jednání o těchto dvou návrzích," prohlásil dále mluvčí ruského prezidenta. Podle agentury Reuters dodal, že návrhy, které si už dříve předložily obě strany, se diametrálně liší.
Delegace Ukrajiny a Ruska by se mohly znovu sejít v tureckém Istanbulu tuto středu nebo čtvrtek, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na diplomatické zdroje a portál Independent Türkçe. Očekává se, že by se jednání mohla zaměřit na humanitární pomoc, výměnu zajatců, bezpečnost kritické infrastruktury a situaci v pohraničních oblastech, uvedl ukrajinský zpravodajský server. Ruská státní agentura TASS dříve napsala, že další kolo rozhovorů by se mohlo v Istanbulu konat koncem tohoto týdne.
Moskva je pro třetí kolo mírových rozhovorů s Kyjevem, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle tiskových agentur. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu informoval, že jeho země navrhla Rusku uskutečnit další kolo jednání tento týden a vyslovil se pro urychlení mírových hovorů. Mluvčí ruského prezidenta nicméně podle agentury AFP prohlásil, že obě strany zastávají diametrálně odlišné postoje a bude třeba spousta diplomatické práce.
Členové ukrajinské tajné služby (SBU) a úřadu generálního prokurátora (OHP) podnikli operaci s cílem rozkrýt ruský vliv v protikorupční agentuře (NABU). Zadrželi jednoho z jejích významných detektivů, informují ukrajinská média.
Během této operace zástupci SBU a OHP provedli více než 80 prohlídek na různých místech Ukrajiny. Podle agentury Ukrinform je několik detektivů protikorupční agentury podezřelých z vlastizrady, ilegálního obchodu s Ruskem a korupčních aktivit ve prospěch oligarchů. Jeden z nich údajně předával utajované informace do Ruska prostřednictvím lidí z okolí někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, spojence Moskvy svrženého v roce 2014.
Dosavadní ruské ztráty podle ukrajinské armády.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of July 21, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/UMlxDEsEH9
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) July 21, 2025
"Někteří politici například hrozbu ze strany Ruska stále nechápou, případně ji zlehčují a různě překrucují. Říkají, že Rusko ve vztahu k nám vůbec neuvažuje agresivně a pokud by Evropa a svět braly v úvahu také jeho bezpečnostní zájmy, tak bude klid a všichni budeme žít v bezpečí jako v minulosti," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz prezident Petr Pavel.
Podle ukrajinského letectva Rusko při nočním útoku použilo 426 dronů a 24 raket a střel. Jen 23 dronů zasáhlo určené cíle.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko později uvedl, že zranění při posledních ruských útocích utrpělo sedm lidí, pět z nich skončilo v nemocnici.
Ruské ministerstvo obrany informovalo, že v noci na dnešek jeho protivzdušná obrana sestřelila 117 ukrajinských dronů, z toho 30 nad Moskevskou oblastí, píše agentura Reuters. Podle ruskojazyčného servisu BBC dočasně přerušila provoz všechna čtyři moskevská letiště.
"Bohužel úderů bylo hodně. Je to největší útok od začátku invaze," řekl podle serveru Ukrajinska pravda starosta Ivano-Frankivsku Ruslan Marcinkiv.
Rusové útočili s nasazením raket a střel různých typů a použili také drony. Poškozené jsou objekty infrastruktury ve třech vesnicích v regionu, v jedné z nich blíže neurčený počet lidí utrpěl lehká zranění.
Rozsah škod úřady nadále zjišťují, dodal Marcinkiv. Ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace informovala o čtyřech zraněných, včetně jednoho dítěte.
Rozsáhlý ruský útok podle agentury Unian směřoval kromě Kyjeva také na cíle na západní Ukrajině. Protivzdušná obrana byla aktivní nad Ivano-Frankivskem.
Ukraine was subjected to a massive combined attack by russian drones and missiles for hours without interruption. pic.twitter.com/3c4CfgQ26E
— Jürgen Nauditt 🇩🇪🇺🇦 (@jurgen_nauditt) July 21, 2025
Výbuchy podle něj nastaly na celkem čtyřech místech ukrajinské metropole. Poškozeny byly obytné domy, supermarket či areál mateřské školy. "Bohužel máme informace o jednom zemřelém v důsledku útoku," dodal Tkačenko.
Při ruském vzdušném útoku byl v noci na dnešek zasažen vchod do jedné ze stanic kyjevského metra. Uvedl to dnes šéf vojenské správy v ukrajinském hlavním městě Tymur Tkačenko. Nejméně jeden člověk podle něj v Kyjevě zemřel.
"V důsledku útoku byl poškozen vchod do stanice metra. Předběžně bez obětí na životech," napsal Tkačenko na Telegramu.
Zprávy z pondělí 21. července
Občanská iniciativa Dárek pro Putina ve veřejné sbírce vybrala 60 milionů korun na nákup šesti houfnic pro ukrajinskou armádu, která víc než tři roky bojuje proti ruské agresi. ČTK to dnes řekl Martin Ondráček z Nadačního fondu pro Ukrajinu, který projekt zajišťuje. Sbírka začala loni v listopadu. Současně iniciativa vyhlásila novou sbírku na pořízení 500 dronů s municí a ovládáním za 12,5 milionu korun.
Od spuštění projektu v květnu 2022 iniciativa v několika sbírkách vybrala na zbraně a další vojenské vybavení pro Ukrajinu víc než jednu miliardu korun.
Na Ukrajinu podle zdejší protivzdušné obrany směřovalo 57 ruských dronů, z nichž se 18 podařilo sestřelit. Jestli ty ostatní způsobily škody, ukrajinské úřady neuvedly.
Ukrajinské dronové útoky na Moskvu dnes podle agentury DPA způsobily masivní dopravní komplikace na čtyřech letištích a poškodily řadu výškových budov. Starosta Sergej Sobjanin škody potvrdil a uvedl, že nejsou vážné. Podrobnosti ale neuvedl. Sobjanin už od noci na dnešek informoval o sestřelení ukrajinských dronů směřujících k Moskvě. Jejich počet stoupl dopoledne podle DPA na více než dvacet.
Kvůli ukrajinským bezpilotním letounům muselo být podle agentury Reuters přesměrováno 134 letů z letišť obsluhujících Moskvu - Šeremeťjevo, Domodědovo, Vnukovo a Žukovskij. Některá z letadel tak přistávala například v Petrohradu.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že celkem v noci bylo zničeno 142 dronů.
Zprávy z neděle 20. července
Ukrajina poslala Moskvě návrh na další rozhovory v příštím týdnu, uvedl prezident Zelenskyj. Dodal, že je zapotřebí učinit maximum k dosažení příměří.
Rusko na Ukrajinu přes noc vyslalo více než 30 raket a 300 bezpilotních letounů, uvedl podle agentury Reuters prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Ruské ministerstvo obrany naopak podle ruskojazyčného serveru BBC hlásí sestřelení 87 ukrajinských dronů.
Rusko od pátečního večera vyslalo tři desítky raket a tři stovky dronů. Poplach byl v noci na dnešek podle webu vyhlášen alespoň po určitou dobu ve všech ukrajinských regionech. Do vzduchu kvůli útoku, který Ukrajinska pravda popsala jako "rozsáhlý", své stíhačky poslalo sousední Polsko.
Jihoukrajinská Oděsa se ocitla pod rozsáhlým dronovým útokem ruských sil. Útok si vyžádal nejméně jednu oběť na životě, informoval dnes brzy ráno na telegramu starosta přístavního města u Černého moře a potvrdil nejméně jednu oběť na životě. Nejméně jedna vícepodlažní obytná budova se podle něj při útoku ocitla v plamenech.
Starosta Oděsy Hennadij Truchanov uvedl, že na město směřovalo nejméně 20 dronů. "V důsledku útoku byla poničena civilní infrastruktura," napsal Truchanov. Vznítil se výškový bytový dům a lidi z plamenů vyprošťují záchranáři, dodal starosta. Později Truchanov uvedl, že bylo v souvislosti s útokem potvrzeno jedno úmrtí. Informace o zraněných se upřesňují.
Zprávy ze soboty 19. července
Ukrajina dnes odpoledne a večer čelila dalším ruským dronovým útokům. Terčem byly podle deníku Ukrajinska pravda Sumská a Chersonská oblast, kde údery zranily nejméně pět lidí.
Německý kancléř Friedrich Merz pochybuje, že by se Ukrajině podařilo vstoupit do Evropské unie před rokem 2034. Dnes to prohlásil v Berlíně na okraj tiskové konference s novým rumunským prezidentem Nicušorem Danem. Ukrajina, která se od února 2022 brání ruské invazi, považuje vstup do EU a také do Severoatlantické aliance za své cíle. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová během únorové návštěvy Kyjeva řekla, že Ukrajina by se mohla začlenit do evropského bloku ještě před rokem 2030, pokud bude rychlým tempem pokračovat v reformách.
"Pro nás je v první řadě naprostou prioritou učinit vše, aby tato válka skončila," řekl Merz. "Pak se budeme bavit o rekonstrukci Ukrajiny… ale to bude trvat roky," uvedl s tím, že to pravděpodobně ani neovlivní současný střednědobý finanční rámec EU do roku 2034.
Naopak von der Leyenová o možném ukrajinském členství v EU hovořila v únoru optimisticky. "Pokud budou pokračovat touto rychlostí a v této kvalitě, snad by to mohlo být dříve než v roce 2030," řekla von der Leyenová.
Ukrajina a Spojené státy dosáhly politické shody k dohodě o dronech a obě země nyní jednají o amerických investicích do výroby ukrajinských bezpilotních letounů a o americkém nákupu těchto ukrajinských prostředků. Dnes to podle agentury Reuters řekla nová ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden v rozhovoru s listem New York Post prohlásil, že se svým americkým protějškem jedná o tom, že by si Washington pořídil v bojích prověřené ukrajinské drony, zatímco Kyjev by nakoupil americké zbraně.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v dnešním telefonickém rozhovoru nabídl hlavě ruského státu Vladimiru Putinovi Istanbul jako dějiště dalších rusko-ukrajinských rozhovorů. Informovala o tom agentura TASS, podle které Erdogan zdůraznil, že je důležité uspořádat třetí kolo jednání. Termín další schůzky ukrajinských a ruských zástupců zatím není znám. Dosavadní dvě kola jednání, která se také konala v Istanbulu, průlom na cestě k příměří nepřinesla.
Ruské hospodářství nové sankce Evropské unie ustojí, Moskva navíc zintenzivní útoky proti Ukrajině. Dnes to na síti Telegram napsal bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je v současnosti místopředsedou bezpečnostní rady, poradního orgánu prezidenta Vladimira Putina. Zástupci členských států Evropské unie se dnes shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku, který míří zejména na energetický a bankovní sektor.
Itálii a ČR spojují podobné pohledy na řešení mnoha otázek a výzev, ať už jde o pomoc Ukrajině nebo o bezpečnostní situaci na Blízkém východě či v Africe. Po dnešním jednání se svým italským protějškem Guidem Crosettem v Římě to na síti X uvedla ministryně obrany Jana Černochová. S italským ministrem obrany jednala o obranněprůmyslové spolupráci či o společném působení ve vojenských operacích, uvedlo ministerstvo obrany v tiskové zprávě.
Součástí osmnáctého balíčku sankcí proti Rusku, na kterém se dnes shodli zástupci členských států Evropské unie, je i zrušení výjimky na dovoz ruské ropy do Česka. V tiskové zprávě o přijetí sankcí to oznámila Rada EU, tedy členské země bloku. Krok není překvapivý, neboť české ministerstvo průmyslu již loni v listopadu uvedlo, že nevidí důvod výjimku prodlužovat.
Británie uvalila sankce na více než 20 příslušníků a hackerů ruské vojenské rozvědky GRU a také na několik jejích jednotek. Na sankční seznam je zařadila kvůli obvinění ze škodlivé kybernetické činnosti.
Zelenskyj na síti X uvedl, že s Macronem jednali o situaci na frontě i o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany, a to hlavně dodávkami střel a financováním stíhacích dronů.
"S Francií a dalšími partnery připravíme společná rozhodnutí na úrovni ministrů obrany a zahraničí o nových krocích zaměřených na ochranu našich občanů před ruskými údery," napsal.
I had a very substantive, hour-long conversation with President of France @EmmanuelMacron. We discussed the situation on the frontline and Ukraine’s urgent defense needs. I’m grateful to Emmanuel for his truly strategic vision and his readiness to help with exactly what our… pic.twitter.com/ohfgvxWMcW
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 18, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem projednal dodávky střel a financování dronů. Francie má Ukrajině pomoci také s přípravou dalších pilotů, informovala agentura Reuters.
Ruský vojenský soud vyměřil osm let vězení opoziční novinářce Faridě Kurbangalejevové, která žije v Česku. Shledal ji vinnou z ospravedlňování a propagace terorismu nebo šíření lživých zpráv o ruské armádě. Informoval o tom nezávislý server Mediazona a ruská státní tisková agentura TASS.
Soud vynesl verdikt v nepřítomnosti Kurbangalejevové. Pražský soud v květnu rozhodl, že Česko žurnalistku do Ruska nevydá.
Souhrn hlavních událostí:
- Zástupci členských států EU se v pátek shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku.
- Balík počítá s dalším omezením týkajícím se ruského energetického a bankovního sektoru, se snížením cenového stropu u ruské ropy a se zákazem využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream.
- Podle premiéra Petra Fialy je nový sankční balík zatím nejtvrdší.
- Kreml označil nové sankce ze strany Evropské unie za nelegální. Podle mluvčího Peskova si už Moskva vůči takovým opatřením vybudovala jistou imunitu.
Kreml dnes označil nové sankce ze strany Evropské unie za nelegální. Každý nový balík sankcí podle něj vede k negativním následkům pro země, které ho podporují. O vyjádření Moskvy informuje agentura Reuters.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov také poznamenal, že Rusko nové sankce prozkoumá, aby minimalizovalo jejich odpad. Zároveň podotkl, že už si Moskva vůči takovým opatřením vybudovala jistou imunitu.
Kyjev přivítal osmnáctý balík unijních sankcí proti Rusku, který dnes v Bruselu schválili unijní ministři pro evropské záležitosti, a vyjádřil vděčnost všem zúčastněným. Podle nově jmenované premiérky Julije Svyrydenkové balík posiluje tlak na Moskvu tam, kde je to důležité. Prezident Volodymyr Zelenskyj další postihy označil za potřebné, přicházejí podle něj v době, kdy Rusko zesílilo útoky na jeho zemi. Nová protiruská omezení míří zejména na energetický a bankovní sektor.
We welcome the European Union’s latest sanctions package and are grateful to all who have made it possible.
— Yulia Svyrydenko (@Svyrydenko_Y) July 18, 2025
By targeting the ships, the banks, and the networks that sustain Russia’s war, this package strengthens the pressure where it counts.
There is more to be done. But each…
Je dobře, že Slovensko změnilo své rozhodnutí a přestalo blokovat nové postihy, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v návaznosti na shodu členských států Evropské unie na 18. balíčku protiruských sankcí. Na síti X také napsal, že jde o zatím nejtvrdší balík sankcí a důležitý krok ve společném tlaku na Kreml.
Slovensko i po změně názoru na 18. balík protiruských sankcí považuje restrikce vůči Moskvě za škodlivé pro evropské země. Vyplývá to z dnešního prohlášení slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára. Slovenská opozice ocenila podporu nových opatření proti Rusku za jeho pokračující vojenskou agresi na Ukrajině, postup slovenské vlády v této záležitosti ale označila za ostudu a politický cirkus. Naopak zklamání z konečné pozice Slovenska vyjádřila nejmenší slovenská vládní strana SNS (Slovenská národní strana).
Česko do sankčního balíku prosadila možnost vyžadovat od vývozce získání povolení při podezření, že zboží může skončit v Rusku, uvedl Lipavský.
Bývalý ukrajinský ministr obrany Umerov se stane tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany, vyplývá z dekretu prezidenta Zelenského.
Slovensko blokovalo přijetí nových sankcí, neboť žádalo záruky k jiné iniciativě Evropské komise, se kterou Bratislava nesouhlasí a podle které má být postupně ukončen dovoz ruského plynu do unie. Komise v minulých dnech konkrétní záruky Bratislavě poskytla. Slovenský premiér Robert Fico již ve čtvrtek večer informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci.
Nová protiruská omezení, která míří zejména na energetický a bankovní sektor, dnes podle informací ČTK ještě formálně v Bruselu schválí unijní ministři pro evropské záležitosti.
Zástupci členských států EU se dnes shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje. Slovensko stáhlo svou blokaci.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě připravit návrhy ohledně omezení na používání počítačových programů a komunikačních služeb ze zemí, které nejsou přátelské k Rusku. Splnit tento pokyn Putin stanovil do 1. září, uvedl na svém webu list Kommersant s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu.
Ukrajinská protivzdušná obrana právě odráží nálet ruských dronů na Záporoží na jihovýchodě země, uvedl šéf oblastní správy Ivan Fedorov a vyzval obyvatele, aby setrvali v úkrytech.
Ruský dron zasáhl v Chersonu na jihovýchodě země auto, ve kterém jel místní rabín Josef Volf s manželkou a malou dcerou. Naštěstí vyvázli nezraněni, informoval vrchní rabín Ukrajiny Moše Asman.
Ruská obrana během dvou hodin, od 21:00 do 23:00 moskevského času (od 20:00 do 22:00 SELČ) zničila 22 dronů, z toho deset nad Brjanskou oblastí, deset nad anektovaným Krymem a po jednom dronu nad Moskevskou a Orelskou oblastí, tvrdí ruské ministerstvo.
Moskevský starosta Sergej Sobjanin mezitím informoval o dvou dronech sestřelených na přístupech k hlavnímu městu. O jednom dronu zničeném nad Voroněžskou oblastí informoval gubernátor Alexandr Gusev. Ani on, ani Sobjanin, ani ministerstvo se nezmínili o případných škodách či obětech.
V Kosťantynivce podle prokuratury ruská děla během dvouhodinového ostřelování zabila dva muže ve věku 57 a 59 let, zatímco sedmašedesátiletá žena utrpěla vážná zranění. V Kramatorsku ruské drony zranily šest civilistů - jednu ženu a pět mužů - ve věku od 25 do 73 let, kteří se v okamžiku náletů nalézali na ulici.
Nejméně dva civilisty zabil ruský dron v Pokrovsku, další dva mrtvé a sedm raněných si vyžádalo ruské ostřelování Kramatorska a Kosťantynivky, které se rovněž nacházejí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Uvedl to ve čtvrtek večer server Ukrajinska pravda s odvoláním na prokuraturu. O dvou raněných - ženě ve věku 85 let a 53letém muži - v Dněpropetrovské oblasti po ruském ostřelování a útocích dronů informoval šéf oblastní správy Serhij Lysak.
V Pokrovsku, který se jeví hlavním cílem ruské ofenzivy v Donbasu na východě země, při útoku dronu, který zabil dva civilisty, utrpěla zranění také sedmdesátiletá penzistka, upřesnila mluvčí prokuratury Anastasija Medvedevová. Dodala, že již při ranním ostřelování ruským dělostřelectvem byl ve městě Myrnohrad, který leží asi sedm kilometrů od Pokrovska, zraněn muž ve věku 63 let.
Slovensko v pátek umožní schválení 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku. Ve videu zveřejněném na Facebooku to ve čtvrtek večer oznámil slovenský premiér Robert Fico, který řekl, že další odmítání nové sankce podpořit by poškodilo slovenské zájmy. Slovensko blokovalo přijetí nových protiruských sankcí, neboť žádalo záruky k jiné iniciativě Evropské komise, se kterou Bratislava nesouhlasí a podle které má být postupně ukončen dovoz ruského plynu do unie. Komise v minulých dnech konkrétní záruky poskytla.
Plán na ukončení dovozu ruského plynu do EU Fico označil za imbecilní a řekl, že Bratislava zahajuje další fázi souboje s Evropskou komisí v této věci.
Česká společnost není unavena podporou Ukrajiny, svědčí o tom zájem Čechů přispívajících na obranu Ruskem napadené země. V rozhovoru s agenturou Ukrinform to prohlásil ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Diplomat ocenil mimo jiné solidaritu Čechů s Ukrajinou od prvních dnů ruské invaze v únoru 2022 či vzájemné hospodářské vztahy, hovořil o přínosu ukrajinských válečných uprchlíků pro české hospodářství a zmínil se také o nadcházejících parlamentních volbách.
K říjnovým parlamentním volbám v Česku Zvaryč řekl, že jsou vnitřní a suverénní záležitostí Česka a že Ukrajina je připravena spolupracovat s jakoukoli novou vládou. Nicméně poznamenal, že jisté populistické síly se snaží ukrajinské téma zneužít a že při tom využívají i ruskou propagandu. "Například, když někteří říkají, že současná česká vláda podporuje Ukrajince více než Čechy, tak je to naprostá lež. A když říkají, že Ukrajinci jsou zátěží pro český rozpočet, tak je to naprostá lež," uvedl.
Ruští výrobci hnojiv chtějí do roku 2030 zvýšit svůj podíl na světovém trhu na 25 procent z nynějších 20 procent, a to navzdory clům EU, která mají prakticky zastavit dovoz ruských hnojiv do unie. Orientovat se chtějí převážně na země skupiny BRICS, jako je Brazílie, Indie, Čína a Jihoafrická republika. Řekl to prezident ruského Svazu výrobců hnojiv Andrej Gurjev při setkání s prezidentem Vladimirem Putinem.
Evropská unie zavedla nová cla na ruská hnojiva. Ta začala platit 1. července a během tří let se postupně zvýší až na úroveň, která fakticky znemožní dovoz. Rusko mělo dříve na dovozu hnojiv do EU podíl 25 procent.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro New York Post, že právě drony se staly klíčovou zbraní, díky které Ukrajina dokáže čtvrtým rokem vzdorovat ruské invazi. "Jsme připraveni sdílet tyto zkušenosti s Amerikou a dalšími evropskými partnery," uvedl s tím, že Kyjev již jedná s Dánskem, Norskem a Německem.
Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem by podle New York Post mohla přinést americké armádě a vnitřní bezpečnosti rozsáhlé změny. Experti totiž podle listu varují, že americká dronová technologie pokulhává za Ruskem a Čínou a že američtí vojáci mají nedostatečné vybavení k nasazení bezpilotních prostředků a k obraně před nimi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jedná se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o tom, že by si Washington pořídil v bojích prověřené ukrajinské drony, zatímco Kyjev by nakoupil americké zbraně. Listu New York Post to řekl Zelenskyj. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a západní zbraně včetně těch amerických jsou pro Ukrajinu klíčové, země zároveň vyvinula drony, se kterými dokáže podnikat útoky hluboko na ruském území.
"Americký lid tuto techniku potřebuje, potřebujete ji mít ve své výzbroji," řekl Zelenskyj o nejnovějších ukrajinských dronech, které jsou schopné proniknout do hloubi Ruska a provést tam útoky. "Je to podle mě megadohoda, zisk pro všechny," uvedl. Zelenskyj také řekl, že Spojeným státům v rámci jednání s Trumpem nabídl sdílet vše, co se Ukrajina za celý konflikt s Ruskem naučila.
Vítězi jsou obrana, digitální technologie či východoevropské země a Ukrajina. Poraženými pak zemědělci, tabák a příroda. Tak hodnotí bruselský server Politico návrh nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který ve středu představila Evropská komise.
Soud v Rusku poslal za korupci na šest let do vězení generála Vladimira Šesterova. Toho zadrželi kriminalisté loni v srpnu za podvody a rozkrádání státních peněz ve vojenském tematickém parku Patriot.
Šesterov podle vyšetřovatelů společně s někdejším šéfem parku Vjačeslavem Achmedovem, který je ve vazbě, padělali dokumenty ke stavebním pracím v hodnotě 26 milionů rublů (sedm milionů Kč). Šesterov se k obviněním přiznal, ale tvrdil, že z podvodů neměl žádný materiální prospěch. Achmedov, který se zodpovídá v samostatném procesu, se rovněž doznal.
Návratové centrum pro uprchlíky z Ukrajiny by se v Praze mělo otevřít na začátku září. Uvedla to mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Konkrétní místo, kde se bude centrum nacházet, úřady teprve upřesní. Tzv. unity hub bude běžencům nabízet veškeré informace o možnostech jejich návratu, k dispozici by jim měla být i právní pomoc a podpora. Cílem je motivovat uprchlíky k návratu do jejich země kvůli poválečné obnově.
K letošnímu březnu požívalo v Evropské unii dočasné ochrany téměř 4,3 milionu osob, které uprchly z Ukrajiny, z nichž třetina byly děti. Podle aktuálních údajů ministerstva vnitra bylo v Česku k pondělní půlnoci 377.951 uprchlíků s dočasnou ochranou.
Ukrajinský parlament potvrdil ve funkci ministra zahraničí dosavadního šéfa diplomacie Andrije Sybihu. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajinská vláda prochází obměnou, nyní již bývalého premiéra Denyse Šmyhala nahradila dosavadní první místopředsedkyně kabinetu a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková, kterou do funkce zvolili ukrajinští poslanci. Šmyhal se dnes stal ministrem obrany.
Ruské jednotky převzaly kontrolu nad třemi vesnicemi ve třech různých ukrajinských oblastech. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Jde podle něj o obce Kamjanske v Záporožské oblasti, Dehtjarne v Charkovské a Popiv Jar v Doněcké oblasti.
Moskva považuje celou Záporožskou a Doněckou oblast za součást Ruské federace, stejně jako další částečně okupované oblasti: Luhanskou a Chersonskou oblast. Rusko patrně okupuje také malé části Sumské, Charkovské či Dněpropetrovské oblasti.
Bývalý premiér Denys Šmyhal, jehož demisi parlament přijal ve středu, se má stát ministrem obrany. V čele ukrajinské vlády stál od března 2020, což z něj učinilo nejdéle sloužícího předsedu vlády této země od doby, kdy získala nezávislost na Moskvě v roce 1991.
Premiérka Svyrydenková je vystudovanou ekonomkou. Od roku 2021 působila jako první místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství. Letos podle Reuters sehrála klíčovou roli při jednání s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa o dohodě týkající se přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům. Dohoda byla předmětem dlouhého vyjednávání a nakonec ji na přelomu dubna a května podepsali ve Washingtonu právě Svyrydenková a americký ministr financí Scott Bessent.
Politička je představitelkou mladé generace ukrajinských lídrů, jako je Zelenskyj, kteří vedou zemi v době ruské invaze a ostře kontrastují s elitami sovětského typu, které dominují v Rusku, napsala o ní zase agentura AFP.
Novou ukrajinskou premiérkou se dnes stala Julija Svyrydenková, když ji do funkce zvolil parlament, píše agentura Reuters s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka. Svyrydenková, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala.
Hončarenko napsal, že pro Svyrydenkovou hlasovalo 262 poslanců, čímž podle Reuters získala pohodlnou většinu ve 450členném zákonodárném sboru.
O to, aby se ujala funkce šéfky vlády, Svyrydenkovou v pondělí požádal Zelenskyj, který tento krok zdůvodnil potřebou posílit potenciál ukrajinské ekonomiky a zvýšit výrobu zbraní.
Rusko a Ukrajina si vyměnily další těla zabitých vojáků. Rusko Ukrajině předalo těla více než 1000 ukrajinských vojáků, zatímco obdrželo 19 těl ruských vojáků. Na platformě Telegram to dnes oznámil šéf ruské vyjednávací delegace Vladimir Medinskij. Další výměna těl padlých je součástí dohody, kterou uzavřely delegace Ruska a Ukrajiny v červnu v Istanbulu.
Rusko čelí dlouhodobé ekonomické hrozbě, která by mohla svým významem přerůst válku na Ukrajině i západní sankce. Jde o neustále se prohlubující demografickou krizi. Porodnost prudce klesla a kvůli agresivnímu napadení bratrské země se zhoršil i nedostatek pracovních sil.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 122 ukrajinských dronů, z nichž část směřovala i na Moskvu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to uvedla agentura Reuters. Zatím jsou zprávy o jednom lehce zraněném. Agentura Ukrinform uvedla, že ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 36 z 64 ruských bezpilotních letounů.
Více než polovinu ukrajinských dronů protivzdušná obrana zničila nad příhraničními oblastmi - Belgorodskou, Kurskou a Brjanskou. Nad Moskevskou oblastí byly zničeny tři bezpilotní letouny.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov hlásí tři oběti středečního ukrajinského útoku drony. Původní informace hovořily o jednom mrtvém.
Zprávy ze čtvrtka 17. července
Valerij Zelenskyj přežil 39 měsíců v ruském zajetí. Vrátil se s odhodláním začít nový život. O necelý měsíc později, ve svých 57 letech, zemřel na následky mučení, kterému byl během svého zajetí podroben. Jeho smrt je dalším mrazivým svědectvím o podmínkách, v jakých jsou ukrajinští váleční zajatci v ruských rukou drženi.
Když se městem rozezní sirény a výbuchy, obyvatelé Kyjeva míří pod zem. Stanice metra se v noci mění v provizorní útočiště, kde lidé hledají bezpečí před ostřelováním, sdílejí strach i ticho a snaží se usnout - vedle cizích lidí, se psem, s dětmi v náručí… V metru je chladno, tvrdá podlaha tlačí. Ale venku zuří válka.
Nejméně dva lidé zahynuli a na 30 dalších utrpělo dnes vpodvečer zranění při ruském leteckém úderu na nákupní centrum a tržiště ve městě Dobropillja na východě Ukrajiny, které leží asi 20 kilometrů západně od fronty. Oznámil to gubernátor Doněcké oblasti Vadym Filaškin a upozornil, že další lidé mohli zůstat pod sutinami a pátrání po nich pokračuje.
"Rusové znovu úmyslně udeřili tam, kde se vždy pohybuje hodně lidí - na nákupní centrum uprostřed města," uvedl Filaškin na sociálních sítích. "Tentokrát pomocí 500kilogramové letecké pumy." Podle jeho předběžného odhadu bylo poškozeno asi 30 obchodních stánků a přes 300 bytů v okolních výškových obytných domech. Ukrajinská záchranná služba podle agentury Reuters později uvedla, že zraněno bylo 27 lidí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním vzkazu označil útok za "strašný, hloupý ruský teror". "V jejich úderech není žádná vojenská logika, pouze snaha připravit o život co nejvíce lidí," řekl Zelenskyj.
Osmnáctý balík sankcí proti Rusku se nepodařilo schválit, při dnešním jednání v Bruselu nebylo podle diplomatických zdrojů dosaženo žádného posunu. Balík nadále blokuje Slovensko. Bratislava podmiňuje svůj souhlas s novými omezeními proti Rusku vyřešením svých obav ohledně budoucích dodávek plynu. Obává se negativních dopadů plánu Evropské komise postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do Evropské unie.
Evropské agentury Europol a Eurojust rozbily proruskou hackerskou skupinu s názvem NoName057(16), která je podle nich zodpovědná za četné útoky proti Ukrajině a jejím spojencům. Europol to dnes uvedl v tiskové zprávě. Hlavní strůjci hackerských útoků podle těchto agentur sídlí v Rusku. Na operaci se podílely i české úřady. "Při celodenním zásahu jsme 15. července zneškodnili infrastrukturu, která využívala stovky počítačových systémů po celém světě, a identifikovali jsme několik podezřelých, včetně hlavních strůjců sídlících v Ruské federaci," uvedly evropské agentury ve společném prohlášení. "Velká část centrální infrastruktury skupiny by měla být offline," doplnily.
"Německo vydalo šest dalších zatykačů na podezřelé osoby pobývající v Ruské federaci. Dva z nich jsou obviněni, že byli hlavními strůjci aktivit NoName057(16)," uvedl Europol, který zajišťuje spolupráci národních bezpečnostních složek. Na operaci se vedle Česka podílelo dalších 11 zemí, zahrnovala zadržení dvou lidí ve Francii a ve Španělsku.
Ukrajina je připravena vést další mírové rozhovory s Ruskem, prohlásil dnes podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Žádné konkrétní datum ale neuvedl. Zopakoval také výzvu Kyjeva k uspořádání přímé schůzky mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem, která by podle něj byla nejefektivnějším krokem na cestě k dosažení příměří ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině čtvrtým rokem.
"Jsme připraveni na taková jednání v jakémkoli formátu a v jakékoli zeměpisné poloze," řekl Sybiha při návštěvě polského Lublinu, kde má schůzku s ministry zahraničí Polska a Litvy.
Moskva se nedomnívá, že mírová jednání uvázla na mrtvém bodě, a od Kyjeva očekává, že navrhne možné termíny pro třetí kolo přímých jednání mezi oběma stranami konfliktu, prohlásil minulý týden mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Svých cílů na Ukrajině by Rusko stále raději dosáhlo mírovými politickými a diplomatickými prostředky, nyní jí však nezbývá, než pokračovat ve vojenských operacích, tvrdí Moskva. Požadavky Moskvy, včetně mezinárodního uznání okupovaných ukrajinských území či závazku, že Ukrajina nebude usilovat o členství v NATO, jsou ovšem pro Kyjev nepřijatelné.
Ukrajinský parlament dnes přijal demisi premiéra Denyse Šmyhala. Novou vládu, kterou povede dosavadní vicepremiérka Julija Svyrydenkové a ve které bude Šmyhal ministrem obrany, má schvalovat ve čtvrtek, uvedla ukrajinská média. Pro přijetí Šmyhalovy demise hlasovalo 261 poslanců, nikdo nebyl proti. Čtyři poslanci se zdrželi a 55 zákonodárců nehlasovalo. Po hlasování následoval aplaus v jednacím sále. "Ministři jsou od nynějška úřadující. Zítra by měli jmenovat nového Šmyhala a dokončit toto manévrování," okomentoval jednání a hlasování parlamentu poslanec Jaroslav Železňak. K přijetí premiérovy demise bylo zapotřebí nejméně 226 hlasů.
Šmyhal v úterý na sociálních sítích zveřejnil rezignační dopis. Ve funkci byl od března 2020, a stal se tak nejdéle sloužícím předsedou ukrajinské vlády od dosažení nezávislosti v roce 1991. Vládu řídil během covidové pandemie a i po rozpoutání války Ruska proti Ukrajině.
Ministerstvo zahraničí usiluje o to, aby i v dalších letech vláda zajistila peníze na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině. V letech 2023 až 2025 na něj bylo vyčleněno vždy 500 milionů korun, prodloužení programu ale musí případně schválit vláda. O potřebě pokračování podpory hovořil tento týden i vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Server Seznam Zprávy tento týden uvedl, že podle jeho zdrojů návrh blokuje ministerstvo financí.
"Vláda dělá v tuhle chvíli přípravu na rozpočet na další rok. Myslím, že je důležité, aby i toto tam bylo zaneseno. Bavíme se o velmi vysokém násobku toho, co jsme díky tomu, že třeba v malém něco zafinancujeme z českých peněz, schopni získat z těch zahraničních," řekl Kopečný.
Zrušení muniční iniciativy by nejen poškodilo renomé České republiky, ale bylo by zásadním ohrožením i pro bezpečnost Česka, uvedla na síti X ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Reagovala tak na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že by vláda pod vedením hnutí ANO v případě vítězství v podzimních volbách českou muniční iniciativu zrušila.
"Zrušení muniční iniciativy by nejen poškodilo renomé České republiky, ale bylo by zásadním ohrožením i pro naši bezpečnost, protože je to jeden z nástrojů, jak zastavit ruskou agresi daleko od našich hranic," uvedla Černochová. "Ale to je panu Babišovi jedno, protože když z této naší aktivity nemá prospěch jeho byznys a Agrofert, tak ho nesmí mít nikdo. Jeho mentalita je zatížena touhou být na předních příčkách českých miliardářů, a obětuje pro ni cokoliv, včetně našich národních zájmů," dodala.
Pan Babiš ve svém populismu klesá už opravdu hluboko. Zrušení muniční iniciativy by nejen poškodilo renomé České republiky, ale bylo by zásadním ohrožením i pro naši bezpečnost, protože je to jeden z nástrojů, jak zastavit ruskou agresi daleko od našich hranic.
— Jana Černochová (@jana_cernochova) July 16, 2025
Ale to je panu… pic.twitter.com/HP3lrwlxMr
"Rusko nemění svou strategii a k účinnému boji proti tomuto teroru potřebujeme systematické posilování obrany: více protivzdušné obrany, více stíhacích letounů, více rozhodnosti, aby Rusko cítilo naši reakci," okomentoval středeční ruský útok ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého při náletech utrpělo zranění 15 lidí, včetně jednoho dítěte.
Zadržený Ukrajinec, který je podezřelý z loňského rozesílání výhrůžných e-mailů do škol v Česku i na Slovensku, útočil podle Bezpečnostní informační služby v řadě států Evropy. Kontrarozvědka na síti X uvedla, že jeho aktivity s největší pravděpodobností financoval aktér z Ruska.
Slovenská policie ve středu ráno informovala o raziích na různých místech v ukrajinském městě Dnipro s cílem zajistit výpočetní a telekomunikační techniku. K příspěvku také zveřejnila fotografii, na které byl kromě jiných také příslušník Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě české policie.
Úspěšná mezinárodní akce @PolicieCZ (NCTEKK) a BIS. Speciální tým dnes zadržel na Ukrajině mladíka podezřelého z loňských výhružných e-mailů stovkám škol v ČR.
— BIS (@biscz) July 16, 2025
Podle prvotních informací ČR nebyla jediným jeho cílem a útočil v řadě států Evropy. Aktivity zadrženého s největší… pic.twitter.com/dSpRMJj2Oi
Lotyšsko poskytlo ukrajinským ozbrojeným silám 15 obrněných transportérů Patria 6×6. Novou vojenskou pomoc předala při návštěvě Kyjeva premiérka pobaltské země Evika Siliňová. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na sdělení premiérčiny kanceláře a ministerstva obrany v Rize. "Lotyšská podpora Ukrajině nespočívá jen ve slovech, ale i v konkrétních činech," uvedla Siliňová v prohlášení.
Lotyšsko hodlá letos dodat Ukrajině celkem 42 obrněných transportérů vyrobených v závodě finského výrobce Patria v Lotyšsku. Vláda v Rize chce rovněž poskytnout Ruskem napadené zemi bezpilotní letouny a další vojenské vybavení v celkové hodnotě 70 milionů eur (1,7 miliardy korun) a vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků.
Při dosud největším útoku na Kryvyj Rih od začátku války, při kterém Rusové použili balistickou raketu a 28 dronů, nebyl nikdo zabit, ale sedmnáctiletý chlapec utrpěl zranění břicha. Lékaři nyní bojují o jeho život, napsal na sociální síti náčelník vojenské správy města Oleksandr Vilkul. Při útoku byl podle něj zničen průmyslový podnik, jehož zaměstnanci unikli smrti a zraněním, protože se během poplachu nacházeli v krytech. Ve městě vypuklo několik požárů a jsou škody na infrastruktuře. Do rána hasiči všechny požáry uhasili, až na výjimky byla obnovena i dodávka elektřiny a vody. Škody se podle Vilkula upřesňují během odstraňování následků útoku.
Přinejmenším sedm zraněných si vyžádal rozsáhlý útok ruských dronů na oblastní město Vinnycja na střední Ukrajině, oznámila zástupkyně šéfa oblastní správy Natalja Zabolotná s tím, že dva zranění jsou ve vážném stavu.
Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci na středu 401 dronů, z nichž protivzdušná obrana 198 sestřelila a dalších 145 zneškodnila prostředky radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo. Hlavními terči ruských náletů byly města Kryvyj Rih, Charkov, Vinnycja a Kryvyj Rih. Letectvo připustilo, že 12 blíže neupřesněných lokalit utrpělo zásahy od 57 dronů a jedné balistické rakety.
V ruské Voroněžské oblasti podle tamního gubernátora Alexandra Guseva podlehl těžkým zraněním hlavy muž, který po úterním ukrajinském dronovém útoku skončil v kómatu.
V metropoli podle kyjevského starosty Vitalije Klička zatím nejsou známé škody či počty zraněných. Kličko řekl, že útoky na Kyjev odrážela protivzdušná obrana.
Náčelník vojenské správy Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul uvedl, že proti tomuto průmyslovému městu nasadili Rusové drony i rakety. Rozsáhlý útok přerušil dodávky elektřiny a vody a úřady ohlásily neupřesněný počet zraněných. Podle AFP jeden 17letý mladík utrpěl vážné poranění.
Nejméně dva lidé přišli o život a pět lidí bylo zraněno při náletech ruských dronů na Charkovskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Osmašedesátiletý muž zahynul v Kupjansku, další, o rok mladší, v blízké vsi Prykolotne, terčem náletu byl i Charkov, druhé největší ukrajinské město, dodal. Raněné hlásí i úřady ve městech Vinnycja a Kryvaj Rih
Na otázku novinářů, zda je nyní Donald Trump na straně Ukrajiny, americký prezident odpověděl, že není na ničí straně. Následně prohlásil, že je na straně lidskosti. "Chci zastavit zabíjení," uvedl.
Na vyzbrojování Ukrajiny financováním amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada, řekl v pondělí šéf NATO Mark Rutte. Naopak Česko se k této iniciativě nepřipojí, jak v úterý řekl serveru Publico premiér Petr Fiala. Uvedl, že Česko se soustředí na jiné cesty, jak Ukrajině pomoci.
Americké zbraně jsou již na cestě na Ukrajinu. V noci na středu to podle agentury Reuters prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Řekl také, že za všechny americké zbraně zaplatí Severoatlantická aliance a že USA na Ukrajinu nevyšlou žádné vojáky. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Trump se v posledních měsících snažil zprostředkovat zastavení bojů a mírová jednání. Zatímco Ukrajina s bezpodmínečným příměřím opakovaně souhlasila, Rusko na tento americký návrh nepřistoupilo.
Trump podle Reuters řekl, že na Ukrajinu už míří některé střely pro systémy protivzdušné obrany Patriot. "Přicházejí z Německa," řekl. V pondělí uvedl, že evropské země budou moci nově nakoupenými zbraněmi nahradit ve svých skladech ty, které pošlou na pomoc Ukrajině.
Zprávy ze středy 16. července
Vláda pod vedením hnutí ANO by v případě vítězství v podzimních volbách zrušila českou muniční iniciativu, která pomáhá zásobovat Ukrajinu dělostřeleckou municí. V dnes zveřejněném rozhovoru pro agenturu Reuters to řekl šéf hnutí Andrej Babiš.
Bílý dům dnes popřel tvrzení listu Financial Times o Trumpově podněcování ukrajinských útoků v hloubi Ruska. Americký prezident dnes výslovně uvedl, že Zelenskyj by na ruské hlavní město útočit neměl. Trump také řekl, že Washington nebude Kyjevu dodávat střely dlouhého doletu, napsala agentura AFP.
Ukrajinský parlament ratifikoval dohodu s Radou Evropy o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině. S odvoláním na poslance Jaroslava Železňaka o tom dnes informoval server Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj následně na sociálních sítích oznámil, že příslušnou normu podepsal. K zodpovědnosti by měl být podle iniciátorů dohody pohnán ruský prezident Vladimir Putin i další ruští lídři.
"Díky tribunálu a spolupráci se zeměmi světa a mezinárodními organizacemi budeme schopni zajistit skutečnou nevyhnutelnost trestu pro Rusko za válku proti Ukrajině," napsal dnes Zelenskyj.
Ukrajinský parlament schválil odstoupení od Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny. Prezident Zelenskyj příslušný zákon vzápětí podepsal.
Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). ČR se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Ukrajině pomoci. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA budou zemím Severoatlantické aliance prodávat moderní zbraně, přičemž NATO bude tyto dodávky koordinovat.
"Česká republika se soustředí na jiné projekty a cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Proto v tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom se připojili k tomuto projektu," sdělil serveru premiér.
Na vyzbrojování Ukrajiny financováním amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová doufá, že nový sankční balík proti Rusku se podaří schválit ve středu. Evropská komise podle ní reagovala na obavy, kvůli kterým Slovensko balík blokuje. Nyní je míč na slovenské straně hřiště, prohlásila Kallasová po skončení dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu.
Slovensko podmiňuje svůj souhlas s novými omezeními proti Rusku vyřešením svých obav ohledně budoucích dodávek plynu. Obává se negativních dopadů plánu Evropské komise postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do EU.
Zástupce Slovenska dostal pokyn, aby dnes požádal o odklad hlasování o návrhu 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku, uvedl v prohlášení slovenský premiér Robert Fico. Nově Fico za nejlepší řešení situace označil udělení výjimky Slovensku na dovoz ruského plynu do roku 2034 v souladu se smlouvou, kterou má jeho země uzavřenou s ruským koncernem Gazprom; takovou výjimku Evropská komise (EK) podle něj ovšem odmítá.
Bratislava blokuje schválení nových sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině kvůli jinému návrhu EK, a to postupně zastavit do konce roku 2027 dovoz ruského plynu do EU. V této záležitosti slovenská vláda žádá od EK záruky. Fico až dosud veřejně nezmiňoval, že chce dosáhnout výjimku na dovoz ruského plynu. Návrh zastavit dovoz ruského plynu předseda slovenské vlády opakovaně kritizuje a dnes ho označil za imbecilní.
K Dánsku a Nizozemsku, které už prohlásily, že svým dílem přispějí k případnému financování dodávek amerických systémů protivzdušné obrany Patriot Ukrajině, se přidalo také Švédsko. Švédský ministr obrany Pal Jonson prostřednictvím e-mailu Reuters potvrdil, že také jeho země plán podpoří. "Švédsko přispěje," napsal, aniž by švédskou podporu konkretizoval. "Vítáme americké rozhodnutí umožnit zesílené sankce proti Rusku a uvolnit cestu k dodávkám patriotů a dalších zbraňových systémů na Ukrajinu," uvedl.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v souladu s očekáváním podal demisi. Na sociálních sítích zveřejnil svůj rezignační dopis. Ve funkci byl od března 2020 a stal se tak nejdéle sloužícím předsedou ukrajinské vlády od roku 1991, kdy vyhlášení ukrajinské nezávislosti přispělo k rozpadu Sovětského svazu. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí navrhl na Šmyhalovo místo dosavadní místopředsedkyni vlády Juliji Svyrydenkovou.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil přesvědčení, že Trump je vystaven nevhodnému tlaku ze strany Evropské unie a NATO, které "bez okolků podporuje požadavky Zelenského". Lavrov také podotkl, že by rád porozuměl tomu, co amerického prezidenta k jeho aktuálním vyjádřením vedlo. Je podle něj jasné, že si Rusko poradí s jakýmikoliv novými sankcemi.
Během telefonátu, který se odehrál 4. července mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským, se měl podle zdrojů obeznámených s obsahem hovoru americký prezident zeptat ukrajinského lídra, zda by jeho armáda dokázala udeřit na Moskvu, pokud by k tomu Spojené státy poskytly zbraně dlouhého doletu. Informoval o tom deník Financial Times.
I když se Rusům stále daří verbovat nové vojáky a mají na počet mužů oproti Ukrajincům značnou převahu, jejich armáda získává jen malé taktické územní zisky. Ruská armáda se sotva pohybuje - vojákům totiž došla většina obrněných vozidel. Proto chodí hlavně pěšky nebo jezdí v nepancéřovaných civilních vozidlech a na motorkách.
Evropská komise (EK) slíbila Slovensku šest různých opatření a kroků v souvislosti se svým návrhem postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do Evropské unie. Informovala o tom agentura ČTK s odvoláním na dokument, který má k dispozici. Právě poskytnutím záruk ze strany eurokomise v zájmu zajištění budoucích dodávek plynu za férové ceny slovenský premiér Robert Fico podmiňoval souhlas Bratislavy s novým balíkem sankcí proti Rusku za jeho pokračující vojenskou agresi na Ukrajině. Slovenské opoziční strany Fica za jeho přístup k jednáním ohledně dovozu plynu kritizovaly.
Za vážná dnes označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o možných protiruských sankcích. Moskva je chce analyzovat. Rozhodnutí o dodávkách zbraní Ukrajině, které zaplatí evropské země, pak podle Peskova Kyjev vnímá jako signál k pokračování války. O slovech mluvčího informují agentury TASS a Reuters.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský věří, že Slovensko stáhne svou blokaci nejnovějšího balíku sankcí Evropské unie proti Rusku. Pozitivně hodnotí i nedávná prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně tvrdého přístupu k Moskvě. Lipavský to uvedl na úvod dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu.
Americký prezident Donald Trump se v soukromém rozhovoru ptal svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla schopná udeřit na Moskvu, pokud by Spojené státy Kyjevu poskytly zbraně dlouhého doletu, píše list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovorem. Šéf Bílého domu podle nich vybízel Ukrajinu, aby zesílila údery v hloubi ruského území.
Dánsko přispěje svým dílem k případnému financování dodávek amerických systémů protivzdušné obrany Patriot Ukrajině. Oznámil to dnes dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen, aniž by uvedl další podrobností. Také šéf nizozemské diplomacie Caspar Veldkamp dnes prohlásil, že vláda jeho země se staví kladně k požadavku podílet se na financováni plánu dodávek amerických zbraní Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské útočné válce.
Chystané rozšíření bezcelních dovozních kvót na vybrané komodity z Ukrajiny ohrožuje české cukrovarnictví, v tiskové zprávě to dnes uvedla Potravinářská komora ČR. Potravináři se obávají opakování situace, kdy levné dovozy cukru byly jednou z příčin nedávného zániku cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou. V důsledku navýšení dovozu by mohla klesnout soběstačnost Česka v produkci cukru a obavy panují i mezi drůbežáři. Potravinářská komora ČR proto vyzvala vládu, aby odmítla další navyšování ukrajinských dovozů.
Někdejší čeští disidenti a další osobnosti veřejného života v otevřeném dopise vyzvali předsedu vlády i šéfy obou parlamentních komor, aby veřejně podpořili výzvu 11 uvězněných kritiků ruského režimu na osvobození tisíců nespravedlivě stíhaných ruských politických vězňů a ukrajinských civilistů vězněných v Rusku. Jménem signatářů to sdělila Jarmila Johnová. V Česku se podle nich málo mluví o tom, že mnoho ruských občanů autokratickému režimu Vladimíra Putina vzdoruje a i s rizikem ztráty vlastní svobody a života se snaží o spravedlnost a dodržování lidských práv v zemi.
Čína dnes jako nikam nevedoucí nátlak odsoudila prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil vysokými cly obchodním partnerům Ruska, pokud nebude do 50 dnů zastavena válka na Ukrajině.
"Nátlak nebo donucování nemůže vyřešit problémy," uvedl na pravidelné tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien a zopakoval, že Peking je pro politické řešení krize na Ukrajině.
Německo a Spojené státy připravují společnou dodávku dvou systémů protivzdušné obrany Patriot pro Ukrajinu. Náklady zhruba za dvě miliardy eur (49 miliard Kč) uhradí Německo. Po setkání s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem ve Washingtonu to německým médiím řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Evropské spojence vyzval, aby se zapojili do nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu.
Členské státy EU jsou podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové blízko dosažení dohody o novém balíčku sankcí proti Rusku. Mohl by být potvrzen už dnes na jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie. Schválení omezujících opatření dosud blokovalo Slovensko, menší výhrady týkající se cenového stropu na ruskou ropu měla v posledních dnech i Malta.
"Doufáme, že dosáhneme politické dohody o osmnáctém balíčku, jsme velmi blízko. Doufám, že se tak stane dnes," řekla novinářům v Bruselu před jednáním Kallasová.
Slovensko podmiňuje svůj souhlas s 18. souborem sankcí EU proti Moskvě za její pokračující agresi vůči Ukrajině vyřešením svých obav ohledně budoucích dodávek plynu. Obává se negativních dopadů plánu Evropské komise postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do EU. V pondělí večer slovenský premiér Robert Fico oznámil, že Bratislava dostala od eurokomise návrh záruk, detaily ale neuvedl.
Evropská komise v rámci 18. balíčku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu u ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Česku se do sankčního balíku podařilo prosadit takzvaný záchytný mechanismus (catch-all mechanismus), který umožní celním správám členských zemí mnohem lépe zabraňovat obcházení sankcí.
Americký prezident Donald Trump je ze svého ruského protějšku Vladimira Putina "zklamaný, ale ještě s ním neskončil". Řekl to v telefonickém rozhovoru, zveřejněném v úterý na webu BBC. Už čtyřikrát si prý myslel, že se s Ruskem podaří uzavřít dohodu o míru na Ukrajině, ale vždy, když se zdála blízko, zbořil Putin v Kyjevě nějakou budovu, poznamenal Trump. Americký prezident, který dříve kritizoval NATO jako zastaralé, také BBC řekl, že věří v kolektivní obranu.
"Máme skvělý rozhovor. Řeknu: 'To je dobré, myslím, že jsme blízko dohodě,' a on pak zboří budovu v Kyjevě," uvedl Trump ke své frustraci z ruského prezidenta, který válku proti Ukrajině zahájil v únoru 2022.
Na otázku, jestli Putinovi věří, což dříve říkal, odpověděl, že nedůvěřuje téměř nikomu. Když se reportér BBC ptal, jak tedy Spojené státy donutí ruského prezidenta zastavit krveprolití, řekl Trump: "Pracujeme na tom, Gary."
V asi 20minutovém rozhovoru, který vznikl poté, co Trump sám BBC zatelefonoval, se šéf Bílého domu také postavil za Severoatlantickou alianci. Stává se nyní podle něj opakem zastaralé, protože členské země prý nyní platí své vlastní účty. Poznamenal také, že věří v kolektivní obranu, protože to znamená, že se menší země mohou bránit těm větším.
Čínský prezident Si Ťin-pching se dnes setkal se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, informovaly ruské tiskové agentury. Diskutovali o přípravách návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Číně, kde se na přelomu srpna a září zúčastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), napsala agentura TASS s odvoláním na vyjádření ruského ministerstva zahraničí.
Putin a Si Ťin-pching se naposledy setkali při květnové vojenské přehlídce v Moskvě. Čínský prezident je pokládán za klíčového spojence ruského vůdce, který čtvrtým rokem vede válku proti Ukrajině, čelící ruské agresi za vojenské pomoci Západu.
Lavrov je od neděle v Číně kvůli schůzce ministrů zahraničí SCO v Tchien-ťinu. SCO sdružuje deset zemí, včetně Číny, Ruska, Indie a Pákistánu.
Ruské dělostřelectvo během noci ostřelovalo město Huljajpole v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Zranění byli manželé ve věku 60 a 66 let, oznámil dnes na sociální síti šéf oblastní správy Ivan Fedorov. V samém Záporoží vypukly požáry po náletu ruských dronů, napsal server RBK-Ukrajina.
Terčem ruského útoku se během noci stalo rovněž město Šorstka v Sumské oblasti na severovýchodě země. Zranění utrpěla jedna osoba, informoval gubernátor Oleh Hryhorov. Útok způsobil škody na zdravotnickém zařízení, bytovkách a rodinných domech, dodal s tím, že rozsah škod se upřesňuje.
Ruské úřady podle BBC tvrdí, že protivzdušná obrana během noci odrážela útoky ukrajinských dronů u Voroněže a také u města Jelec v Lipecké oblasti. Není zpráv o případných škodách či raněných.
Německo by mělo hrát zásadní roli v novém systému dodávek amerických zbraní Ukrajině přes NATO. Podle agentury AFP to v pondělí večer uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Pondělní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za důležitý krok. Podle Merze není nový způsob dodávek ještě zcela dojednaný.
Americký prezident Trump dnes řekl, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně ostatním zemím NATO. Ty tak budou moci uvolnit zbraně ze svých skladů pro Ukrajinu a doplnit své arzenály novými americkými dodávkami. Podle Trumpa by tento druh dodávek mohl začít velmi brzy.
Merz uvedl, že s Trumpem o tomto schématu mluvil opakovaně v uplynulých dnech. "Ujistil jsem ho, že Německou sehraje zásadní roli," uvedl německý kancléř. Merz uvedl, že k rozběhnutí dodávek způsobem, který navrhuje Trump, zbývá "objasnit detaily". Posílení vojenského vybavení Ukrajiny je podle německého kancléře jediným způsobem, jak donutit Rusko k jednání o míru. "Děláme to v našem zájmu," uvedl Merz.
Zprávy z úterý 15. července
Za příliš dlouhou lhůtu označila 50 dnů v jedné z prvních reakcí na Trumpovo oznámení šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. "Je velmi pozitivní, že prezident Trump zaujímá vůči Rusku pevný postoj. Na druhou stranu 50 dní je velmi dlouhá doba, když vidíte, že každý den zabíjejí i nevinné civilisty," řekla Kallasová podle agentury AFP novinářům v Bruselu.
Současný ukrajinský premiér Šmyhal by měl v budoucí vládě zastávat post ministra obrany, vyplývá z poselství ukrajinského prezidenta Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zvláštní americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg dnes při setkání v Kyjevě diskutovali mimo jiné o posílení ukrajinské protivzdušné obrany či protiruských sankcích. Zelenskyj jednání na síti X označil za produktivní. Kellogg později na síti X uvedl, že s ukrajinskou hlavou státu hovořil o dohodě mezi USA a NATO, která podle něj urychlí dodávky amerických zbraní na Ukrajinu.
"Plně financována spojenci, urychlí dodávky, podpoří obranu Ukrajiny, posílí jednotu NATO a zdůrazní jeho závazek k míru skrze sílu," napsal americký zmocněnec na sociální síti.
Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, a zopakoval, že je velmi nespokojen s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Trump po setkání s šéfem NATO Markem Ruttem v Bílém domě také uvedl, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu, jež se brání ruské agresi.
Na základě této dohody budou Spojené státy dodávat členským zemím aliance zbraně, které za ně zaplatí, řekl Trump. Rutte na společném briefingu uvedl, že v rámci první vlny dodávek vojenského vybavení bude odesláno obrovské množství zbraní, včetně systémů protivzdušné obrany, raket a další munice. Podle Trumpa bude toto vybavení včetně systémů Patriot odesláno velmi brzy.
Trump také pohrozil Rusku velmi tvrdými cly a druhotnými cly vůči obchodním partnerům Ruska ve snaze izolovat Moskvu v globální ekonomice. "Obchod využívám k mnoha věcem," řekl Trump. "Ale je skvělý pro urovnávání válek."
"Pokud se nedohodneme do padesáti dnů, je to velmi jednoduché, (clo) bude sto procent a hotovo," prohlásil Trump. Představitel Bílého domu pro agenturu Reuters upřesnil, že Trump měl na mysli uvalení cel ve výši 100 procent na Rusko a druhotných cel na další země, které od Ruska nakupují ropu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal dosavadní první místopředsedkyni vlády Juliji Svyrydenkovou, aby se ujala funkce premiérky. Tento krok v příspěvku na síti X zdůvodnil potřebou posílit potenciál ukrajinské ekonomiky a zvýšit výrobu zbraní. O rekonstrukci vlády, v jejímž čele dosud stál Denys Šmyhal, už v minulých týdnech spekulovala ukrajinská média.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zvláštní americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg v pondělí při setkání v Kyjevě diskutovali mimo jiné o posílení ukrajinské protivzdušné obrany či protiruských sankcích. Zelenskyj jednání na síti X označil za produktivní. Krátce po setkání obou představitelů se podle agentury Reuters v ukrajinské metropoli rozezněl letecký poplach.
"Diskutovali jsme o cestě k míru a o tom, co můžeme společně prakticky udělat, abychom se mu přiblížili. Patří sem posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, společná výroba a nákup obranných zbraní ve spolupráci s Evropou. A samozřejmě sankce proti Rusku a těm, kteří mu pomáhají," uvedl ukrajinský prezident.
I met with @generalkellogg, the U.S. Special Envoy. We had a productive conversation.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 14, 2025
We discussed the path to peace and what we can practically do together to bring it closer. This includes strengthening Ukraine’s air defense, joint production, and procurement of defense… pic.twitter.com/TCxJwU6q9N
Kreml v pondělí uvedl, že dodávky amerických zbraní na Ukrajinu "pokračovaly a pokračují". Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je zjevné, že Kyjev nespěchá se třetím kolem mírových jednání, zatímco Moskva je na ně připravena. Podle Ukrajiny i řady západních představitelů ale ve skutečnosti Rusko příměří nechce.
Stovky tisíc lidí na Ukrajině jsou postiženy posttraumatickou stresovou poruchou, miliony dalších pak jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví. Na pondělním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. České organizace, například Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví nebo SANAE, uskutečňují projekty přímo na místě na pomoc obyvatelům zasaženým válkou.
"Ukrajina je země, která ještě před pár lety měla 40 milionů obyvatel. Dneska jich na Ukrajině žije zhruba 28 milionů. Je to země, která registruje 1,5 milionu válečných veteránů," řekl Kopečný. "A zároveň je to země, kde jsou stovky tisíc lidí velmi výrazně postiženy posttraumatickou stresovou poruchou a miliony lidí jsou postiženy jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví," dodal. Čísla se podle něj mohou rychle zvyšovat, neboť například když se válečný veterán vrátí k rodině, to, jak zvládá traumata z války, poté může rozkládat rodinu i celé komunity.
Plán obnovy pro Ukrajinu by měl být postavený podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce na bázi především úvěrů doplněných granty. Na pondělním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O potřebě nového Marshallova plánu pro Ukrajinu hovořil minulý týden na konferenci v Římě i prezident Petr Pavel. Česko bylo podle Kopečného jednou ze tří zemí zastoupených prezidentem, kromě Pavla to byli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezidentka Moldavska Maia Sanduová.
Do Kyjeva přicestoval zvláštní americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Podle ukrajinských médií by se měl na Ukrajině zdržet celý týden.
U.S. Special Representative Keith Kellogg has arrived in Ukraine. It was previously reported that he plans to spend a week in the country. pic.twitter.com/QtBfS0Pi1o
— Special Kherson Cat 🐈🇺🇦 (@bayraktar_1love) July 14, 2025
Součástí nových plánů, které mají být Donaldem Trumpem oznámeny při pondělní návštěvě generálního tajemníka NATO Marka Rutteho ve Washingtonu mohou být podle serveru Axios i rakety dlouhého doletu, které by mohly zasáhnout cíle hluboko na ruském území včetně Moskvy.
"Trump je na Putina opravdu naštvaný. Jeho prohlášení bude velmi agresivní," řekl serveru Axiosu vlivný republikánský senátor Lindsey Graham.
Šéf Bílého domu Donald Trump slíbil na pondělí zásadní prohlášení ohledně ruské války na Ukrajině. V té souvisosti server Axios uvádí, že Trump oznámí nový plán na vyzbrojení Ukrajiny, jehož součástí budou dodávky útočných zbraní. Server to napsal s odvoláním na dva zdroje obeznámené s úvahami prezidenta a označuje to za velkou změnu v Trumpově přístupu k ruské agresi vůči Ukrajině.
Donald Trump v předvolební kampani opakovaně uváděl, že Ruskem vyvolanou válku na Ukrajině ukončí první den ve funkci a po nástupu do úřadu byl k bránící se zemi a jejímu prezidentovi Volodymyru Zelenskému výrazně kritičtější než jeho předchůdce Joe Biden. Panovaly proto obavy o budoucnost americké pomoci Kyjevu, která je pro východoevropskou zemi zásadní. V poslední době ale Trump mění postoj poté, co snahy jeho administrativy o přímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou ani jeho telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nikam nevedly a Rusko naopak zintenzivnilo své útoky na Ukrajinu.
Ruská protivzdušná obrana z noci na pondělí sestřelila 11 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ukrajina podle Moskvy v noci ze soboty na neděli zaútočila na záporožskou jadernou elektrárnu, podle správy elektrárny však útok nezanechal žádné škody, píše agentura Reuters.
Rusové tvrdí, že sestřelili drony v oblastech blízko ukrajinských hranic, jako jsou Orelská nebo Kurská oblast. Jedno bezpilotní letadlo prý bylo zničeno nad Černým mořem. O žádných mrtvých neinformovali.
Tři lidé, z toho dvě děti, utrpěli v noci na pondělí zraněni při útocích ruských bezpilotních letounů na ukrajinskou Dněpropetrovskou oblast. Na sociálních sítích to ráno uvedl šéf vojenské správy regionu Serhij Lysak. Deset z útočících dronů se podle něj protivzdušné obraně podařilo zničit.
"Zraněni byli tři lidé, všichni jsou v nemocnici. Dvě třináctileté dívky utrpěly zranění střední vážnosti, jedenapadesátiletý muž je zraněn vážně," uvedl Lysak. Poškozeny podle něj byly tři domy, hospodářské objekty, garáže a několik automobilů.
Americký prezident před několika dny řekl, že Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit. Vyjádřil se tak poté, co USA oznámily, že pozastavily některé zbrojní dodávky Ukrajině včetně střel protivzdušné obrany. Trump to tehdy odůvodnil tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal Ukrajině v minulosti příliš mnoho zbraní a že nyní je třeba zajistit, aby jich měly dostatek USA. Následně šéf Bílého domu hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který telefonát označil za nejlepší a nejvíce produktivní z dosavadních jednání se svým současným americkým protějškem.
Spojené státy pošlou Ukrajině střely systémů protivzdušné obrany Patriot, ale Evropská unie za ně zaplatí, řekl podle agentur americký prezident Donald Trump na americké základně Andrews ve východním státě Maryland. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Trump se v posledních měsících snažil zprostředkovat příměří, na které ale Rusko doposud nepřistoupilo, naopak Ukrajina s návrhem opakovaně souhlasila.
"Bude to pro nás obchod a pošleme jim Patrioty, které nutně potřebují," řekl Trump podle agentury DPA. Neuvedl ale, jaké země EU by systémy protivzdušné obrany měly koupit a agentura Reuters informovala, že Trump odmítl říct, kolik střel Patriotů Ukrajině pošle. Řekl jen, že nějaké. O nákupu systémů Patrioty od USA pro Ukrajinu uvažuje Německo, řekl minulý týden německý kancléř Friedrich Merz.
Zprávy z pondělí 14. července
Francie vynaloží v příštích dvou letech dodatečných 6,5 miliardy eur (160 miliard korun) na obranné výdaje s ohledem na nové a bezprecedentní hrozby, uvedl dnes podle tiskových agentur AFP a AP francouzský prezident Emmanuel Macron. V projevu vpředvečer výročí pádu Bastily také prohlásil, že Evropa od konce druhé světové války v roce 1945 nikdy nečelila takovým hrozbám, ať už ze strany Ruska nebo v podobě teroristických či kybernetických útoků.
Macron upřesnil, že chce usilovat o to, aby Francie v roce 2026 přidala na obranný rozpočet 3,5 miliardy eur a rok nato tři miliardy eur. V roce 2027, posledním jeho druhého funkčního období, by tak měla Francie vynaložit na obranu celkem 64 miliard eur, což je podle agentury AFP dvojnásobek ve srovnání se začátkem Macronova prvního prezidentského mandátu před deseti lety.
Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně v noci na neděli slyšeli v okolí elektrárny stovky výstřelů z ručních zbraní. Podle MAAE taková vojenská aktivita může ohrozit jadernou bezpečnost, uvedl generální ředitel agentury Rafael Grossi. Už v sobotu upozornil, že agentura byla informována o nepotvrzeném dronovém útoku na radnici ve městě Enerhodar, kde žije většina zaměstnanců záporožské elektrárny. Areál záporožské jaderné elektrárny i město Enerhodar jsou od března 2022 okupovány ruskou armádou.
"S tím, jak se útoky dronů během války stávají stále častějšími, rostou i rizika, která představují pro bezpečnost ukrajinských jaderných elektráren. Jsem hluboce znepokojen zvýšenou četností takových incidentů. V případě záporožské elektrárny navíc zvyšují psychický stres zaměstnanců elektrárny, což může mít rovněž dopad na jadernou bezpečnost," varoval Grossi.
Premiér Petr Fiala (ODS) požádal předsedu slovenské vlády Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval připravený 18. balík protiruských sankcí. V dopise odeslaném v sobotu uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací.
Slovensko, které dlouhodobě odebírá plyn z Ruska, podmiňuje svůj souhlas s 18. balíčkem sankcí EU vůči Moskvě za její pokračující agresi vůči Ukrajině vyřešením svých obav například ohledně budoucích dodávek plynu. Ke schválení sankcí je potřebný jednomyslný souhlas členských zemí evropského bloku. Slovenský premiér v sobotu uvedl, že Slovensko chce do úterý dohodu s Evropskou unií ohledně požadavků Bratislavy k plánu Evropské komise postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do EU. Pokud Slovensko dostane minimální záruky v této záležitosti, bude podle Fica moci EU přistoupit k hlasování o novém balíku protiruských sankcí.
Reportéři Aktuálně.cz Matyáš Zrno a Petr Židek potkali Viktorii, Oksanu a Maju v podchodu jednoho kyjevského činžáku, kde pletly maskovací sítě pro vojáky. Oksana se tím zabývá už od roku 2014, ostatní se přidaly po ruské invazi v únoru 2022. Každý den se k nim připojuje zhruba dvacet dalších žen, některé na chvíli, jiné na několik hodin. Celkem už upletly přes 1200 maskovacích sítí.
Ruské síly dobyly vesnice Mykolajivka a Myrne v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Dodala ovšem, že tvrzení z bojiště nelze bezprostředně ověřit. Předtím Rusko i Ukrajina hlásily další dronové útoky nepřítele.
Obec Myrne, kterou ruské ministerstvo nazvalo sovětským názvem Karl Marx, leží blízko administrativní hranice mezi Doněckou a Dněpropetrovskou oblastí. Podle ministerstva ruské síly pronikly hluboko do obrany nepřítele.
Ukrajinská tajná služba SBU při speciální operaci v Kyjevské oblasti zabila agenty ruské tajné služby FSB podezřelé z vraždy plukovníka SBU Ivana Voronyče. SBU to v neděli uvedla na sociální síti Telegram.
SBU se domnívá, že za Voronyčovou čtvrteční smrtí stojí agenti FSB, a dnes se je pokusila zadržet. Přímo ze zabití Voronyče jsou podezřelé dvě osoby, muž a žena, kteří dostali pokyn sledovat důstojníka SBU, zjistit jeho denní režim a trasy pohybu a poté převzít z úkrytu pistoli s tlumičem. Podle SBU při pokusu o zadržení ruští agenti kladli ozbrojený odpor, došlo k přestřelce a byli zastřeleni. Úřad však neupřesnil, kolik agentů FSB bylo při incidentu zabito.
Voronyč mnoho let sloužil v oddělení ochrany národní státnosti SBU ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny. Po vypuknutí povstání Ruskem podporovaných separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny proti nové vládě v Kyjevě přešel do kontrarozvědky, podílel se na zatýkání záškodníků a bojoval proti Rusům, řekl serveru RBK-Ukrajina někdejší pracovník SBU Jurij Mychalčyšyn.
Rusko i Ukrajina hlásí další dronové útoky nepřítele. Moskva tvrdí, že během noci zničila 36 ukrajinských strojů nad čtyřmi regiony. Kyjev uvedl, že Rusko od sobotního večera do nedělního rána zaútočilo 60 drony.
Agentura Interfax s odvoláním na informace ruského ministerstva obrany napsala, že v noci na neděli bylo nad čtyřmi ruskými regiony zničeno 36 ukrajinských dronů. Nad Belgorodskou oblastí bylo sestřeleno 26 dronů, nad Voroněžskou oblastí čtyři a po třech nad územím Lipecké a Nižegorodské oblasti.
Podle ukrajinských ozbrojených sil se ruské noční útoky zaměřily na Doněckou, Sumskou a Dněpropetrovskou oblast. Síly ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily 20 dronů na severu, východě, západě a středu země, 20 dronů však zasáhlo cíle na pěti místech. Kolem půlnoci dron ve městě Slovjansk v Doněcké oblasti poškodil nemocnici a mateřskou školu, napsal zpravodajský server Ukrinform.
Zprávy z neděle 13. července
Okupovaná část ukrajinské Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny se potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektřiny a vody. Systém zásobování se zhroutil v době veder, informovala dnes agentura DPA s odvoláním na okupační úřady.
"Kvůli vysokým teplotám vzduchu nastala v systému zásobování elektřinou v Záporožské oblasti kritická přetížení zařízení," uvedl podle agentury TASS šéf Moskvou ustanovené správy v okupované části Záporožské oblasti Jevhen Balyckyj (rusky Jevgenij Balickij). Takzvaný blackout zasáhl mimo jiné dvě největší města v okupované části oblasti Melitopol a Berďansk.
Kvůli problémům s elektrickou sítí byly v těchto městech i v dalších okresech zastaveny také dodávky vody, dodal Balyckyj.
Teploty v regionu během dne vysoko překročily 30 stupňů Celsia. Zastaralá a navíc válkou poničená infrastruktura není na takové podmínky stavěná, podotkla DPA.
Rusko má části Záporožské oblasti pod kontrolou od března 2022, včetně Záporožské jaderné elektrárny v Enerhodaru. Kvůli pokračujícím bojům a nebezpečí jaderné katastrofy byl provoz elektrárny, která byla do ruské invaze nejvýkonnější jadernou elektrárnou v Evropě, zastaven.
Ještě v lednu 2022, měsíc před vypuknutím války na Ukrajině, hrál Serhij Stachovskyj tenis. V roce 2013 například na slavném turnaji ve Wimbledonu vyřadil tehdejšího obhájce vítězství Rogera Federera. Pak přišla válka a místo na tenisovém kurtu nyní Stachovskyj bojuje na frontě, ve speciální jednotce tajné služby SBU.
Ruské vzdušné údery v noci na sobotu usmrtily nejméně šest lidí na západě Ukrajiny, dalších 23 zranily. Podle prvotních zpráv si útoky vyžádaly jen dva životy, přesnější informace přinesly místní úřady. Dva lidé zemřeli a dalších 14 utrpělo zranění ve městě Černivci na hranicích s Rumunskem. Devět raněných hlásí také Lvovská oblast. Při raketovém útoku v Dněpropetrovské oblasti zemřeli dnes ráno dva lidé, uvedl tamní gubernátor. Dva oběti nově hlásí také Sumská oblast.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se v sobotu setkal v severokorejském přístavním městě Wonsan na poloostrově Kalma se severokorejskou ministryní zahraničí Čche Son-hui a také se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Podle ruské agentury TASS Pchjongjang znovu vyjádřil podporu ruským vojenským akcím na Ukrajině.
"Vyměnili jsem si názory na situaci kolem ukrajinské krize. Naši korejští přátelé potvrdili svou pevnou podporu všem cílům speciální vojenské operace, stejně jako akcím ruského vedení ozbrojených sil," citovala agentura TASS Lavrova. Rusko invazi označuje jako speciální vojenskou operaci. Lavrov také varoval USA, Jižní Koreu a Japonsko před vytvořením bezpečnostního partnerství zaměřeného na KLDR.
Lavrov do KLDR přicestoval v pátek z malajsijského Kuala Lumpuru, kde se zúčastnil jednání ministrů zahraničí ASEAN. Jeho návštěva je dalším z řady vysoce postavených setkání mezi Moskvou a Pchjongjangem, které odrážejí stále užší spolupráci obou zemí. Ta nyní zahrnuje i novou vzájemnou obrannou dohodu a nasazení tisíců severokorejských vojáků na pomoc ruským jednotkám během invaze na Ukrajinu.
Později ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že se Lavrov setkal také s Kimem. Na sociální síti telegram pak zveřejnilo fotografii obou mužů, která byla pořízena při setkání.
Slovensko chce do úterý dohodu s Evropskou unií ohledně požadavků Bratislavy k plánu Evropské komise postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do EU. Pokud Slovensko dostane minimální záruky v této záležitosti, bude moci EU přistoupit k hlasování o novém balíku protiruských sankcí. Vyplývá to ze sobotního prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica.
Proč se Ázerbájdžán nebojí profackovat Rusy? Kdo je víc závislý: Baku na Moskvě, nebo Moskva na Baku? A jak vypadá politická mapa Kavkazu? O tom si v novém díle Kaviárových toustů povídal novinář Jiří Just s Jánem Cingelem, šéfem think-thanku Strategic Analysis, zabývajícím se západním Balkánem a Kavkazem.
Obsáhlá zpráva s infografikou a barevnými mapami označenými tlustými útočnými šipkami modeluje teoretickou válku Ruska s NATO. Zveřejnila ji začátkem minulého týdne agentura Bloomberg. Novináři odhadují, že takový konflikt by svět stál 1,5 bilionu dolarů (35,25 bilionu korun českých).
Rusko v noci na dnešek opět zaútočilo na Ukrajinu drony a raketami, které zasáhly zejména západ země. O život přišly nejméně dvě osoby ve městě Černivci na hranicích s Rumunskem. Škody na budovách hlásí města Lvov, Luck a Charkov a další regiony. Uvedl to na sociální sítí X ministr zahraničí Andrij Sybiha a zopakoval výzvu k přísnějším sankcím vůči Moskvě. Prezident Volodymyr Zelenskyj upřesnil, že Rusko vyslalo na Ukrajinu v noci 597 dronů a 26 raket.
Russia continues to escalate its terror, launching another barrage of hundreds of drones and missiles, damaging residential areas, killing and injuring civilians.
— Andrii Sybiha 🇺🇦 (@andrii_sybiha) July 12, 2025
Western cities of Chernivtsi, Lviv, and Lutsk suffered a particularly horrible attack, other regions were also hit.… pic.twitter.com/hLJFe03xqL
Ruští experti jsou podle listu v názorech na letadlové lodi rozděleni. Někteří je pokládají za nezbytné, druzí je zatracují. "Letadlové lodě jsou velice drahá a neefektivní námořní zbraň. Budoucnost patří nosičům robotizovaných zbraní a bezpilotních letounů," usoudil bývalý velitel Tichooceánské flotily admirál Sergej Avakjanc.
Rusko přesto ve svých námořních plánech do roku 2030 počítá s tím, že Severní a Tichooceánská flotila by měly disponovat uskupením okolo letadlové lodi, upozornil kontraadmirál Michail Čekmasov. Připustil, že na to se ale sotva najdou peníze, když pro Rusko je nyní hlavní dosáhnout vítězství ve válce proti Ukrajině.
Jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov hrozí, že skončí ve šrotu, upozornil ruský list Izvestija. Ministerstvo obrany již zastavilo opravu a modernizaci plavidla a velitelství vojenského námořnictva a vedení ruských loděnic v nejbližší době rozhodnou o dalším osudu vlajkové lodi ruského námořnictva.
Experti nevylučují, že morálně i fyzicky zastaralou letadlovou loď odepíšou a odešlou do šrotu, napsal deník s odvoláním na své zdroje. Loděnice odkázaly dotazy listu na ministerstvo obrany, které se nevyjádřilo, dodaly Izvestija.
Zprávy ze soboty 12. července
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přistál ve Wonsanu v Severní Koreji. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na státní agenturu KCNA. Šéf ruské diplomacie tak zahájil plánovanou třídenní návštěvu země, která je blízkým spojencem Moskvy.
Pchjongjang aktivně podporuje válku proti Ukrajině - poskytl nejen množství munice, raket a dalších zbraní, ale i tisíce severokorejských vojáků. Ti se zapojili do bojů proti ukrajinským jednotkám v ruské Kurské oblasti.
Spojené státy obnovily dodávky vojenské pomoci Ukrajině, potvrdil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním vystoupení na sociálních sítích. Upozornil, že se připravují i nové balíky evropské pomoci.
Nejméně sedm civilistů přišlo o život a dalších devět utrpělo zranění při čtvrtečních ruských útocích v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámil dnes šéf oblastní správy Vadym Filaškin, jehož vyjádření citovala ukrajinská média. Mezi oběťmi Filaškin zmínil tři zabité v Pokrovsku, který se zdá být hlavním cílem ruské ofenzivy usilující o ovládnutí celé Doněcké oblasti. Dalšího civilistu, 39letého cyklistu, dnes zabil ruský dron v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prikudin. Jednasedmdesátiletá žena zahynula při ruském ostřelování Záporožské oblasti, informoval gubernátor Ivan Fedorov.
Trump signalizuje, že se už nemíní nechat "krmit spoustou keců" od Vladimira Putina. Šéf Bílého domu oznámil, že v pondělí plánuje "důležitý projev" ohledně Ruska. "Myslím, že v pondělí budu mít k Rusku důležité prohlášení," řekl Trump v telefonickém rozhovoru pro americký televizní kanál NBC News.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyhnala z domovů téměř deset milionů lidí. Asi 3,8 milionu se přesunulo jinam na Ukrajině, 5,6 milionu uprchlo do zahraničí. Většina z uprchlíků, kteří museli odejít v důsledku bojů v poslední době, už chce zůstat blízko svých původních domovů, uvedla zástupkyně Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky pro Ukrajinu.
Rusko dnes oznámilo, že uzavře polský generální konzulát v Kaliningradské oblasti v odvetě za rozhodnutí Varšavy zavřít ruský generální konzulát v Krakově na jihu Polska. Oznámily to dnes agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Polská strana uzavření konzulátu v Krakově vysvětlovala žhářským útokem v obchodním centru ve Varšavě, za kterým podle ní stálo Rusko. Polské ministerstvo zahraničí nyní uvedlo, že na ruské rozhodnutí adekvátně odpoví.
Moskva od Kyjeva očekává, že jí navrhne termíny pro další přímé rozhovory mezi oběma stranami válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Nové dodávky zbraní ze zemí Severoatlantické aliance pro Ukrajinu, o nichž v noci na dnešek hovořil americký prezident Donald Trump, přitom označil za pouhý obchod.
"Tyto plány by měly podléhat pravidlům profesního tajemství a neměly by být zveřejňovány bez souhlasu příslušného členského státu," stojí v dokumentu, který vypracovalo Dánsko. Právě Dánsko tento půlrok předsedá Radě EU a vede vyjednávání s členskými státy. "Profesní tajemství" by znamenalo, že Brusel informace nemůže zveřejnit ani předat jiné osobě či orgánu, dodává dokument.
Vlády členských zemí EU chtějí, aby Brusel utajil, jakým způsobem plánují postupně ukončit dovoz ruského plynu a ropy do konce roku 2027. Vyplývá to z interního dokumentu, do kterého nahlédla agentura Reuters. Jednotlivé země musejí v této souvislosti připravit národní plány, jak uvedeného kroku dosáhnout. Unijní vlády přitom požadují, aby Evropská komise tyto plány nezveřejňovala.
Ruslanovi je 49 let, z toho jedenáct let žil a pracoval v Česku. Vrátil se na Ukrajinu, aby mohl bojovat. Stejně jako jeho dva synové, z nichž jeden mu dokonce velí.
Podmíněný trest vyměřil dnes soud v Plzni padesátiletému Zdeňku Holzknechtovi obžalovanému z napadení dvou žen z Ukrajiny na pouti v Plasích v roce 2023. Souzený majitel pouťových atrakcí čelil obžalobě z ublížení na zdraví, výtržnictví a z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Hrozilo mu až pětileté vězení. Soud ho uznal vinným pouze z výtržnictví a vyměřil mu půlroční podmíněný trest se zkušební lhůtou 18 měsíců. Dospěl k závěru, že nelze bez pochybností odsoudit muže i za zranění jedné z žen, neprokázalo se ani, že se výtržnosti dopustil kvůli ukrajinské národnosti žen.
Soud v ruském Čeljabinsku dnes rozhodl ve prospěch návrhu prokuratury, která žádá zabavení akcií podnikatele Konstantina Strukova v těžařské společnosti Južuralzoloto (UGC) ve prospěch státu. Informovala o tom ruská tisková agentura Interfax. Ruské úřady už dříve zakázaly Strukovovi a členům jeho rodiny vycestovat a minulý týden jej zadržely při pokusu odletět ze země v soukromém letadle do Turecka.
Německé ministerstvo obrany dnes popřelo zprávu portálu Politico o tom, že Berlín chce koupit dalších 15 amerických stíhaček F-35, aby měl celkem 50 kusů těchto moderních strojů páté generace. Server se odvolával na několik svých zdrojů a uváděl, že rozšířený nákup amerických F-35 by překlenul problematické hledání dohody mezi Německem, Francií a Španělskem o budoucím evropském letounu FCAS. Letouny F-35 si pořizuje také Česko.
Německo si chce koupit šest nových fregat, od výrobce má ale informace o zpoždění, oznámilo podle Reuters německé ministerstvo obrany.
Trump v noci na dnešek SELČ bez podrobností prohlásil, že ho Moskva zklamala a že zřejmě v pondělí učiní důležité prohlášení k Rusku.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dnes podle tiskové agentury RIA řekl, že pozitivní trend v rusko-amerických vztazích pokračuje a neztrácí na síle, přestože americká administrativa "kličkuje". "Ne, nesouhlasím s tím, že pozitivní trend ve vztazích mezi Moskvou a Washingtonem slábne," citovala Rjabkova agentura RIA.
"Jsem z Ruska zklamaný, ale uvidíme, co se stane v příštích několika týdnech," uvedl šéf Bílého domu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek podle agentury Reuters řekl po setkání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Kuala Lumpuru, že Trump je zklamaný, že Moskva není pružnější ohledně ukončení války na Ukrajině. Lavrov na schůzce představil nový koncept ohledně Ukrajiny, řekl podle agentury AFP Rubio s tím, že ho projedná s Trumpem.
Spojené státy dodají Ukrajině zbraně prostřednictvím Severoatlantické aliance (NATO), která za ně zaplatí, řekl v noci na dnešek americký prezident Donald Trump stanici NBC News. Šéf Bílého domu dále uvedl, že ho Moskva zklamala a zřejmě učiní v pondělí důležité prohlášení k Rusku, aniž by uvedl podrobnosti.
Ukrajinské úřady podle ruské služby BBC varovaly také před hrozbou vzdušných útoků v Sumské oblasti a v regionálním centru Sumách se ozývaly výbuchy. Na začátku noci ruské drony Šáhed útočily na Mykolajiv, na jeho okraji vypukl podle místních úřadů požár, uvedla BBC.
Rusové ráno zaútočili bezpilotními letouny na ukrajinské město Charkov, ve čtvrti Saltivka vypukl požár, na místě jsou zranění, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu tohoto druhého největšího ukrajinského města Ihora Terechova a šéfa správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova. Ve městě byly podle Ukrajinské pravdy slyšet exploze.
Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo sestřelení 155 ukrajinských dronů během noci. Při pádu bezpilotního letounu na území zemědělského podniku zahynul v ruské Lipecké oblasti člověk a další byl zraněn, uvedl v noci na dnešek gubernátor regionu Igor Artamonov. Ukrajinské úřady informují o útocích ruských dronů. Ve městě Čuhujiv v Charkovské oblasti jsou tři zranění, uvedla starostka Halyna Minajevová podle agentury AFP. Celkový rozsah ruských nočních úderů zatím není znám.
Trumpův tým hodlá vybrat zbraně z amerických zásob, přičemž podle jednoho zdroje by jejich hodnota mohla dosáhnout přibližně 300 milionů dolarů. Balík by mohl zahrnovat střely do systémů Patriot a útočné rakety středního doletu, rozhodnuto o konkrétních zbraních ale ještě nebylo, uvedly zdroje. Pentagon ani Bílý dům se k těmto informacím nevyjádřily.
Americký prezident Donald Trump poprvé od svého lednového návratu do úřadu pošle Ukrajině zbraně na základě pravomoci, kterou často využíval jeho předchůdce Joe Biden. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s rozhodnutím Bílého domu. Současná americká administrativa zatím podle Reuters posílala Kyjevu pouze zbraně schválené ještě Bidenem.
zprávy z pátku 11. července
Maďarsko si dnes předvolalo ukrajinského velvyslance, aby protestovalo proti smrti člena maďarské menšiny, který byl podle Budapešti ubit při nucené mobilizaci do ukrajinské armády, což Kyjev popírá.
"Je nehorázné a nepřijatelné umlátit někoho k smrti, a to ještě Maďara, jen proto, že nechtěl jít do války a nechtěl se účastnit nesmyslného zabíjení," napsal na facebooku náměstek maďarského ministra zahraničí Levente Magyar. "Na Ukrajině byl zabit Maďar jen proto, že nechtěl do války," dodal.
Tvrdil, že armádní náborčí při nuceném odvodu do vojska zbili Maďara ze Zakarpatské oblasti, který později podlehl zraněním. Ukrajinští vojáci měli muže bít železnou tyčí, natlačit do dodávky a odvézt do náborového centra. Rodinným příslušníkům prý tvrdili, že je vše v pořádku, ale dotyčný muž nakonec na následky zranění zahynul.
Šéf vojenské správy Tymur Tkačenko upřesnil, že počet zraněných po ranním útoku na Kyjev stoupl na 25. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko během téměř desetihodinového nočního útoku, jehož hlavním cílem byl Kyjev, vyslalo na Ukrajinu 18 střel včetně balistických raket a zhruba 400 dronů. Západní spojence vyzval k urychlenému uvalení dalších sankcí na Moskvu. Při ruském útoku bylo lehce poškozeno velvyslanectví Vatikánu v ukrajinské metropoli.
Po konstruktivním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem obdržela Ukrajina všechny nezbytné politické signály ohledně obnovy dodávek vojenské pomoci, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům v Římě.
Koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) přimět Rusko k jednání o míru na Ukrajině. Dnešní jednání, kterému předsedali britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, bylo dosud největší a poprvé se zúčastnily i Spojené státy, informoval Fiala na síti X. Jednání se týkalo vojenské podpory Ukrajiny a ekonomického tlaku na Rusko, informoval úřad vlády.
Fiala se stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, německý kancléř Friedrich Merz či zmocněnec USA pro Ukrajinu Keith Kellogg se připojil přes video. "Chceme Rusko přimět k jednání o míru! Dnes proběhlo dosud největší jednání v rámci koalice ochotných. Sešlo se přes třicet zemí a jednání se dokonce poprvé zúčastnily i Spojené státy," dodal Fiala.
Koalice ochotných se rozšiřuje. Chceme Rusko přimět k jednání o míru!
— Petr Fiala (@P_Fiala) July 10, 2025
Dnes proběhlo dosud největší jednání v rámci koalice ochotných! Sešlo se přes třicet zemí a jednání se dokonce poprvé zúčastnily i Spojené státy. Pokud chceme v Evropě mír, nesmíme ustupovat agresorům. Proto… pic.twitter.com/vQKHpeICGU
V Litvě se dnes zřítil dron, který přiletěl z Běloruska. Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová podle agentur uvedla, že šlo o dron Gerbera, který nepředstavoval pro obyvatele ohrožení, protože nenesl žádné výbušniny. Gerbera je podle dostupných informací ruský typ sloužící během náletů na ukrajinská města jako návnada ke zmatení protivzdušné obrany.
Paříž bude novým stálým ústředím takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, která se již přes tři roky brání ruské agresi. Dnes to uvedl Londýn. Po prvním roce by se pak ústředí mělo přesunout do Británie. V plánu je podle spojenců i budoucí koordinační buňka v Kyjevě.
Neznámý pachatel dnes v Kyjevě zastřelil plukovníka tajné služby SBU pěti výstřely z pistole s tlumičem. Střelce se nepodařilo dopadnout, informují ukrajinská média. SBU uvedla, že společně s policií podniká kroky k objasnění zločinu a dopadení viníků. Jméno zastřeleného důstojníka zprvu nezmiňovala, ale anonymní zdroje médiím potvrdily, že obětí se stal plukovník Ivan Voronyč.
BREAKING: Ukrainian Intelligence (SBU) Colonel Ivan Voronych—accused of several sabotage attacks in Russia—was shot dead in Kyiv.
— Clash Report (@clashreport) July 10, 2025
CCTV shows a gunman firing five silenced shots before fleeing the scene. pic.twitter.com/cGH8Kevtmn
Evropská komise propustila tlumočnici z ukrajinštiny najatou na tlumočení setkání nejvyšších představitelů EU. Během jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským loni v prosinci si podle všeho psala poznámky, což je na podobných jednáních zakázáno a existovaly tak obavy z narušení bezpečnosti. O incidentu jako první informoval francouzský deník Le Monde. Podle serveru Meduza na zvláštní chování tlumočnice upozornili její čeští kolegové.
Německo je připraveno koupit od Spojených států systémy protivzdušné obrany Patriot a poskytnout je Ukrajině, prohlásil dnes na konferenci o obnově Ukrajiny v Římě německý kancléř Friedrich Merz. Informují o tom agentury.
"Jsme připraveni nakoupit od USA další systémy Patriot a poskytnout je Ukrajině," řekl Merz na konferenci o podpoře Ukrajiny, kde jednal o protivzdušné obraně s prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli. Kyjevu slíbil trvalou a stálou podporu a vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby stál při Evropanech a Ukrajinu podpořil. "Zůstaňte po našem boku a zůstaňte po boku Evropanů; jsme na stejné vlně a usilujeme o stabilní politické uspořádání tohoto světa," řekl Merz na adresu USA a Rusku důrazně vzkázal: "Nevzdáme se!".
Především od představitelů největších evropských zemí na mezinárodní konferenci pro obnovu Ukrajiny v Římě dnes několikrát jasně zaznělo, že Ruskem napadenou zemi nenechají ani padnout, ani agresorovi napospas. Novinářům to dnes řekl český prezident Petr Pavel.
Podle hlavy státu vrcholní představitelé řady států ujišťovali, že budou pokračovat ve vojenské, finanční, materiální podpoře tak, aby Ukrajina uhájila maximum ze svého území. "Že budeme vyvíjet větší tlak na Rusko, aby se konečně rozhodlo zúčastnit se mírových jednání. V okamžiku, kdy bude dosaženo mírové dohody, že začne bez jakéhokoliv zdržení poválečná obnova Ukrajiny," podotkl Pavel.
Na Rusko je třeba pomocí sankcí vyvíjet větší tlak, prohlásila dnes italská premiérka Giorgia Meloniová novinářům po zahájení mezinárodní konference o obnově Ukrajiny. Premiérka také podle agentury ANSA přivítala rozhodnutí Spojených států zúčastnit se vůbec poprvé jednání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi.
Základem plánu pro obnovu Ukrajiny musí být globální politická koalice, která spojí členské státy Evropské unie s demokratickými partnery, jako jsou Spojené státy, Británie, Kanada či Japonsko. O prioritách rekonstrukce, zajištění zdrojů a dodávek je nutné rozhodovat centralizovaně, obnova také musí být vedena soukromými investory. V projevu na dnešní mezinárodní konferenci v Římě to řekl český prezident Petr Pavel.
Evropská komise dnes oznámila finanční podporu Ukrajině ve výši 2,3 miliardy eur (57 miliardy Kč) na obnovu země po škodách způsobených ruskou invazí. Balík pomoci se skládá z 1,8 miliardy eur ve formě úvěrových záruk a 580 milionů eur ve formě grantů od mezinárodních a bilaterálních veřejných finančních institucí, uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová na mezinárodní konferenci v Římě o rekonstrukci Ukrajiny.
Na Rusko je třeba vyvíjet větší tlak, a to především pomocí sankcí, řekla podle Reuters italská premiérka Giorgia Meloniová na konferenci o Ukrajině.
Rubio uvedl, že na 50minutovém jednání zdůraznil Trumpovo zklamání z nedostatečného pokroku k uzavření míru mezi Kyjevem a Moskvou. Americký ministr rozhovor s Lavrovem označil za upřímný a důležitý. Rubio po skončení schůzky na Lavrova zamrkal, zatímco oba ignorovali novináře, kteří na ně pokřikovali otázky, píše agentura AP.
Americký prezident Donald Trump je zklamaný, že Rusko není pružnější ohledně ukončení války na Ukrajině, uvedl dnes podle Reuters šéf americké diplomacie Marco Rubio po setkání se se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Podle Rubia je potřeba stanovit plán, jak konflikt ukončit. Trumpova administrativa jedná s americkým Senátem o tom, jak by měly vypadat nové sankce proti Rusku, řekl americký ministr. Vrcholní diplomaté Ruska a USA se sešli na okraj jednání ministrů zahraničí zemí ze Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Kuala Lumpuru.
Rusko navyšuje útoky proti civilistům na Ukrajině a zasahuje infrastrukturu, která je pro populaci zásadní. Při zahájení mezinárodní konference o obnově Ukrajiny to dnes v Římě řekla italská premiérka Giorgia Meloniová. Přitom zdůraznila důležitost pokračující podpory napadené země i pomoci při její obnově.
Podle Meloniové je důležité posilovat obranyschopnost Ukrajiny, budovat její pozici pro vyjednávání o míru, ale též zaměřit se na to, co bude po válce. "Musíme znovu vybudovat to, co bylo zničeno - školy, cesty, nemocnice," řekla.
Zelenskyj také vyzval k utvoření koalice pro obnovu Ukrajiny ve stylu Marshallova plánu, který sloužil k obnově zničené Evropy po druhé světové válce. Měly by být vytvořeny konkrétní finanční mechanismy. Využít by se podle prezidenta měly nejen zisky ze zabaveného ruského majetku, ale i samotná zablokovaná aktiva.
Zelenskyj zmínil, že Rusko během dnešního nočního útoku vyslalo na Ukrajinu zhruba 400 dronů, o den dříve to bylo více než 700. Drony typu Šáhed byly podle něj výrazně upraveny, aby způsobovaly větší destrukci. "Ukrajina čelí stovkám dronů každou noc. Je to čistý terorismus," poznamenal.
"Před rokem si mnoho lidí myslelo, že Rusko chce skutečný mír, skutečné rozhovory, příměří, Moskva vysílala tyto signály. Byla to jen součást její propagandy, snažit se tvrdit, že Ukrajina mír nechce," poznamenal. "Tehdy jsme říkali, že musí být na Rusko vytvořen tlak, protože se nepřipravuje na mír. Teď každý vidí, že Putin odmítl všechny mírové návrhy a stupňuje násilí," dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin chce, aby Ukrajinci trpěli, aby uprchli z Ukrajiny a aby domovy či školy byly zničeny všude, nejen poblíž frontové linie. Na dnešní mezinárodní konferenci o obnově Ukrajiny to řekl její prezident Volodymyr Zelenskyj.
Policisté na pražském letišti v úterý zadrželi Rusa, na kterého byl v Německu vydán zatykač kvůli drogové trestné činnosti. V Evropě pobýval více než deset let nelegálně. Muž se prokazoval cizím jménem, jeho skutečnou identitu se podařilo ověřit pomocí otisků prstů v Schengenském informačním systému (SIS). Muž skončil ve vazbě, kde čeká na předání do Německa. Na webu o tom dnes informoval policejní mluvčí David Schön.
Slovensko a Evropská komise se v některých záležitostech ohledně jejího návrhu postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do EU blíží k dohodě, v jiných mají k nalezení shody ještě daleko. Řekl to dnes slovenský premiér Robert Fico. V souvislosti s uvedeným návrhem EK Bratislava blokuje schválení nového balíku sankcí EU proti Rusku za jeho pokračující vojenskou agresi vůči Ukrajině.
Slovenský prezident Peter Pellegrini (49) a ministr obrany Robert Kaliňák (54) dnes nastoupili na dvoutýdenní dobrovolný výcvik v rámci nového projektu budování armádních záloh. Řekli to novinářům ve vojenském výcvikovém prostoru Turecký vrch nedaleko Bratislavy, kde se pilotní projekt budování národních obranných sil uskuteční.
Stovky výhrůžných hlášení, kterým čelily na začátku loňského září české školy, mají podle Bezpečnostní informační služby (BIS) vazbu na ruskojazyčné prostředí. Hlášení bombových útoků navíc provázely dezinformační kampaně v ruských médiích, uvedla kontrarozvědka ve své výroční zprávě za rok 2024. V kyberprostoru zaznamenala BIS loni aktivitu aktérů napojených na ruské zpravodajské služby GRU, SVR i FSB.
Přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům. Ve své výroční zprávě za loňský rok to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Fenomén měl tak v Česku podle kontrarozvědky spíše mediální než reálný dopad.
"Ze strany Ruska se jedná o jasnou eskalaci teroru," napsal Zelenskyj na síti X a vyjádřil soustrast rodinám obětí. Zraněno bylo podle něj celkem 16 lidí. "Sankce musí být uvaleny rychleji a tlak na Rusko musí být natolik silný, aby skutečně pocítilo důsledky svého teroru," uvedl.
Last night, Russia launched a massive combined strike that lasted nearly 10 hours. 18 missiles, including ballistic ones, and around 400 attack drones were used — nearly 200 of them were "shaheds."
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 10, 2025
The main target of the attack was Kyiv and the region. Chernihiv, Sumy, Poltava,… pic.twitter.com/jtBo0YYQ8d
Dva lidé dnes nad ránem přišli o život a 13 utrpělo zranění během ruských útoků na Kyjev. Na Telegramu o tom informoval šéf vojenské správy v ukrajinském hlavním městě Tymur Tkačenko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté oznámil, že Rusko během téměř desetihodinového nočního útoku, jehož hlavním cílem byl Kyjev, vyslalo na Ukrajinu 18 raket včetně balistických střel a zhruba 400 dronů. Západní spojence vyzval k urychlenému uvalení dalších sankcí na Moskvu.
Rumunsko zakázalo vstup na své území i do celého unijního schengenského prostoru primátorovi moldavské metropole Kišiněva Ionu Cebanovi. Ve středu o tom informovalo rumunské ministerstvo zahraničí, napsala agentura Reuters, která Moldavsko označila za geopolitické bojiště mezi Ruskem a Západem.
Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko informoval o 12 zraněných po nočních ruských útocích. Kyjev v noci zahalil kouř z požárů, ve vzduchu je cítit pach spáleniny, popsal situaci telegramový kanál RBK Ukrajina. Úřady lidem doporučují, aby zavřeli okna.
Podle šéfa kyjevské městské vojenské správy Tymura Tkačenka trosky ruských dronů sestřelených protivzdušnou obranou zasáhly několik míst. Například v Ševčenkivské čtvrti dopadly na střechu obytného domu, jinde hoří střecha budovy, která není určená k bydlení, na jiném místě jsou zase rozbitá okna obytného domu. Tkačenko upozornil, že následky útoku záchranáři zjišťují.
Rusko dnes v noci provedlo další dronový a raketový útok na Kyjev, vyplývá z hlášení úřadů v ukrajinském hlavním městě. Starosta Vitalij Kličko zatím informoval o dvou zraněných, kteří skončili v nemocnici. Letectvo varovalo před další vlnou útoků. Ukrajinská média informovala, že ve městě se ozývaly výbuchy. Kyjev je plný kouře z požárů, ve vzduchu je cítit pach spáleniny, popsal situaci telegramový kanál RBK Ukrajina.
V Římě dnes začne čtvrtá mezinárodní konference o obnově Ukrajiny, kterou pořádá italská premiérka Giorgia Meloniová společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel. Do italské metropole dorazí také například německý kancléř Friedrich Merz, španělský premiér Pedro Sánchez, šéfové unijních institucí i Severoatlantické aliance či předseda nizozemské vlády Dick Schoof, s nímž má Pavel v plánu zhruba půlhodinové bilaterální jednání.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obnovila dodávky některých zbraní na Ukrajinu, píše dnes agentura AP s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Minulý týden ministerstvo obrany dodávky přerušilo s vysvětlením, že musí vyhodnotit americké zásoby.
Mezi zbraněmi, které opět směřují na Ukrajinu, jež se čtvrtým rokem brání ruské agresi, je munice ráže 155 milimetrů a rakety GMLRS. Agentura AP podotýká, že není jasné, kdy byly zbraně na Ukrajinu vyslány.
zprávy ze čtvrtka 10. července
Donald Trump vyšel Vladimiru Putinovi vstříc v mnohém. Navržený mírový plán by v podstatě zakonzervoval ruské zisky, uznal by i obsazení Krymu, upozorňuje Matyáš Zrno. "Šlo to vysoce nad rámec čehokoliv, v co mohl realisticky doufat. Putin ale všechno odmítal, protože hraje stylem všechno, nebo nic."
Americký prezident Donald Trump v pondělí na okraj jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit. Dal také najevo, že je nespokojený s přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina.
Mezi zbraněmi, které opět směřují na Ukrajinu, jež se čtvrtým rokem brání ruské agresi, je munice ráže 155 milimetrů a rakety GMLRS. Agentura AP podotýká, že není jasné, kdy byly zbraně na Ukrajinu vyslány.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obnovila dodávky některých zbraní na Ukrajinu, uvádí agentura AP s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Minulý týden ministerstvo obrany dodávky přerušilo s vysvětlením, že musí vyhodnotit americké zásoby.
Přerušení dodávek minulý týden nařídil šéf Pentagonu Pete Hegseth. Podle AP šlo o krok, který Bílý dům zaskočil, nicméně ministerstvo obrany popírá, že by jednalo bez předchozí porady s Trumpem.
Americký prezident Donald Trump v uplynulých dnech změnil rétoriku vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a obnovil zbrojní pomoc Ukrajině. Tento krok přichází po období zdrženlivosti, kdy Trump opakovaně zpochybňoval rozsah americké podpory Kyjevu. Změna postoje je významná nejen pro samotný konflikt, ale i pro vnitřní fungování americké administrativy.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dospěl k závěru, že Rusko má na svědomí četná porušení lidských práv v konfliktu na Ukrajině. Rovněž rozhodl, že Rusko stojí za sestřelením letu MH17, což je podle agentury AP poprvé, kdy mezinárodní soud označil Moskvu za viníka tragédie z roku 2014, která si vyžádala 298 obětí. Verdikt je podle agentury AFP především symbolický, neboť Moskva verdikty tohoto soudu neuznává. Soud byl zřízen při Radě Evropy, ze které bylo Rusko v březnu 2022 vyloučeno kvůli své invazi na Ukrajinu.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí soudu přivítal a označil je za historická. "Zejména oceňujeme jasný závěr Evropského soudu pro lidská práva, že cílem Ruska je zničit ukrajinskou státnost a podmanit si ukrajinský lid. To je další důkaz genocidních cílů Ruska," uvedl na síti X šéf ukrajinské diplomacie. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS ještě před vynesením verdiktu uvedl, že Moskva považuje rozhodnutí ESLP za neplatná a nehodlá se jimi řídit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po svém příletu do Říma jednal s papžeme Lvem XIV., s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem a italským prezidentem Sergiem Mattarellou. S Kelloggem Zelenskyj podle svého vyjádření jednal o posílení protivzdušné obrany.
"Vzhledem k nárůstu ruských útoků to pro nás zůstává (protivzdušná obrana) klíčovou prioritou," uvedl Zelenskyj. Kyjev oznámil, že v noci na středu Rusko podniklo největší raketový a dronový útok na Ukrajinu od začátku války.
V Římě se ve čtvrtek a v pátek uskuteční konference o rekonstrukci Ukrajiny.
Rusko hodlá v následujících dnech obnovit provoz na letišti ve městě Gelendžik v jižní části země, které bylo uzavřené po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Rusko po napadení Ukrajiny zastavilo provoz na několika letištích v blízkosti ukrajinských hranic. Uvedlo tehdy, že jde o bezpečnostní opatření kvůli útokům raketami a drony. Letiště Gelendžik na ruském pobřeží Černého moře leží asi 100 kilometrů od anektovaného ukrajinského poloostrova Krym.
Finsko a Litva se chystají v příštím roce zahájit domácí výrobu protipěchotních min, aby zásobily sebe a případně i Ukrajinu kvůli tomu, co považují za vojenskou hrozbu z Ruska. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na představitele z obou zemí. Parlamenty obou států už dříve schválily odstoupení od takzvané Ottawské úmluvy, která protipěchotní miny zakazuje. Od úmluvy odstupují kvůli obavám z Moskvy také Lotyšsko, Estonsko a kroky k tomu podniká i Polsko.
"Utratíme stovky milionů eur za protitankové miny, ale také za protipěchotní miny," řekl agentuře náměstek litevské ministryně obrany Karolis Aleksa s tím, že vláda objedná desítky tisíc nášlapných min, možná i více. "Náš národní průmysl bude jedním ze zdrojů," dodal. Šéf litevské asociace obranného průmyslu poznamenal, že po zahájení výroby bude Litva schopna zásobovat i další země, včetně Ukrajiny, která se brání ruské invazi.
"Finsko musí mít kvůli zabezpečení dodávek vlastní výrobu," řekl Reuters předseda finského parlamentního obranného výboru Heikki Autto, který protipěchotní miny označil za "vysoce účinné a z hlediska nákladů efektivní zbraňové systémy". Také Finsko by podle něj mohlo Ukrajině miny jednou dodávat. "Podporovat Ukrajinu je nejen správné a naší povinností, ale je to důležité také pro bezpečnost samotného Finska," dodal Autto.
Česká armáda zajistí výcvik až osmi ukrajinských pilotů pro letouny F-16 za zhruba 32 milionů korun, schválila na návrh ministerstva obrany vláda Petra Fialy (ODS).
Česká vláda má k dispozici seznamy českých firem, které podle Ukrajiny porušují protiruské sankce a dál dodávají své výrobky nebo materiál do Ruska. Úřady nyní získané informace analyzují, jména firem ovšem zveřejňovat nebudou. Česko kvůli tomu do nového sankčního balíčku prosazuje přísnější kontroly exportu zboží přes třetí země. Uvedla to Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Prošetření možného obcházení sankcí potvrdil také premiér Petr Fiala (ODS).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v červnu uvedl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. Zároveň vyzval k sankcím vůči těmto firmám. MPO v reakci na to uvedlo, že informace prověří.
Osm ukrajinských civilistů zahynulo při ruských útocích v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámila oblastní prokuratura. Ve vsi Pravdyne v Chersonské oblasti na jihovýchodě země ruský dron zabil ročního chlapce a zranil 64letou ženu, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Prokuratura potvrdila, že vyšetřuje i tento případ kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu. O dalším zabitém civilistovi informovaly podle serveru BBC News úřady v Chmelnycké oblasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes po svém příletu do Říma setkal při soukromé audienci s papežem Lvem XIV., píše agentura ANSA. Zelenskyj do Říma přicestoval, aby se zúčastnil konference o obnově Ukrajiny. Podle agentury AFP se také setká s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem a italským prezidentem Sergiem Mattarellou.
Ukrajinská kontrarozvědka dopadla dva čínské špiony, otce a syna, snažící se získat utajované poznatky o výrobě protilodních střel Neptun, uvedla dnes tajná služba SBU. Střely Neptun v dubnu 2022 potopily vlajkovou loď ruské Černomořské flotily, raketový křižník Moskva, připomněla SBU. Mezitím Ukrajinci vyvinuli modernizovanou verzi s větší bojovou hlavicí a delším doletem.
Americká televize CNN získala nahrávky, kde prezident Donald Trump mluví o tom, jak vyhrožoval bombardováním Moskvy a Pekingu ruskému i čínskému prezidentovi, a popisuje jejich reakci. Trump se tím údajně snažil oběma lídrům zabránit v napadení Ukrajiny a Tchaj-wanu.
Peskov podle agentury reagoval na "nedávná prohlášení" amerického prezidenta, které ruská agentura nijak neupřesnila. Trump o den dříve prohlásil, že není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc "servíruje spoustu keců", i když se neustále tváří velmi mile, ale "jsou to nakonec jen plané řeči". Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.
Kreml přistupuje s klidem k drsným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa a počítá s pokračováním dialogu s Washingtonem o nápravě poškozených vztahů mezi oběma zeměmi. Novinářům to dnes řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Bereme to docela klidně. Zaprvé, Trump má obecně dost drsný styl vyjadřování," řekl mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury Interfax. "Přistupujeme k tomu klidně. Počítáme s pokračováním našeho dialogu s Washingtonem a našeho zaměření na nápravu těžce poškozených vzájemných vztahů," dodal.
Vláda má k dispozici seznamy českých firem, které podle Ukrajiny porušují protiruské sankce a dál dodávají své výrobky nebo materiál do Ruska. Úřady nyní získané informace analyzují, konkrétní jména firem ovšem zveřejňovat nebudou. Česko kvůli tomu do nového sankčního balíčku prosazuje přísnější kontroly exportu zboží přes třetí země, uvedla Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.
Dronový útok na Kyjev z konce minulého týdne byl něco, na co je člověk zvyklý spíš z Donbasu. "Exploze byly slyšet po celém městě," říká šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno. V nočním tichu jsou navíc zvuky z výbuchů slyšet z větší dálky.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes v debatě ve Spolkovém sněmu o rozpočtu na příští rok podtrhl význam navýšení výdajů na obranu. Německo podle něj tímto svým rozhodnutím převzalo vedoucí úlohu v Evropské unii i Severoatlantické alianci. Merz rovněž přislíbil další německou podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské agresi, a řekl, že diplomatické prostředky k urovnání války na Ukrajině byly vyčerpány, všimla si agentura Reuters.
"Prostředky diplomacie jsou vyčerpány, když zločinný režim používá vojenskou sílu k otevřenému zpochybnění práva celé země na existenci a hodlá zničit politickou svobodu celého evropského kontinentu," prohlásil Merz.
Současně v Rusku čtvrtým rokem po sobě klesá celkový počet odhalených trestných činů. V prvním pololetí letošního roku ministerstvo zaznamenalo přibližně 940 500 případů, což je nejmenší počet za půl roku za posledních 16 let.
V Rusku za prvních šest měsíců letošního roku úřady zaznamenaly 333 251 těžkých a zvláště těžkých trestných činů. Je to rekordní údaj za posledních 15 let, uvedl server The Moscow Times s odvoláním na údaje zveřejněné statistickým úřadem. Nárůst závažné kriminality se odehrává na pozadí návratu trestanců z války proti Ukrajině, upozornil.
Pavel v rozhovoru ocenil také závazek červnového summitu NATO vydávat na obranu pět procent hrubého domácího produktu. Zároveň vyzval, aby Evropané přijali větší zodpovědnost za vlastní obranu. Proces posilování evropské obranyschopnosti, který je spojený s oslabováním americké zodpovědnosti za Evropu, musí být ale postupný a nesmí při něm vznikat mezery. "To by bylo nebezpečné pro Evropu i USA," řekl prezident.
Podle Pavla má Západ "prostředky a karty" na to, aby Rusko donutil jednat o míru na Ukrajině. "Musíme zachovat vojenskou a finanční pomoc Ukrajině," zdůraznil. Veškerá vojenská pomoc ale podle něj nepovede k porážce Ruska na Ukrajině, jejím cílem je "posílit ukrajinské pozice tak, aby neztratila další území". Usednout k jednacímu stolu podle Pavla Moskvu donutí jen tvrdé hospodářské sankce. Podpořil proto připravovaný 18. sankční balík EU i možné americké sankce, které připravuje republikánský senátor Lindsey Graham. "Opravdu tvrdé sankce třeba na dva měsíce by Rusko přiměly k ústupkům," řekl.
"Myslím, že způsobem, jak se dostat z této situace, jsou přímá a upřímná jednání s Ruskem - nejen o Ukrajině, ale o bezpečnosti v Evropě obecně," uvedl český prezident v odpovědi na dotaz, jak by měla Evropa reagovat na ruskou hybridní válku, kybernetické útoky, sabotáže, špionáž a dezinformační kampaň. Součástí takových jednání by podle Pavla měla být i témata jako rozmístění vojsk u hranic, velikost a počet cvičení, inspekce či situace v Severním ledovém oceánu a Černém moři. Jednání s Ruskem by se neměla soustředit jen na Ukrajinu a její snahu vstoupit do NATO. "To by mimochodem nemělo Rusko zpochybňovat," dodal.
Na ruskou hybridní válku by Evropa měla reagovat přímým a upřímným jednáním s Ruskem o bezpečnosti v Evropě. V rozhovoru, který dnes zveřejnil deník Die Welt, to řekl český prezident Petr Pavel. Západ má podle něj nástroje, jak přinutit Rusko k jednání o míru na Ukrajině, musí ale pokračovat ve vojenské podpoře Kyjeva a přitvrdit v ekonomických sankcích vůči Moskvě. V rozhovoru Pavel, který je dnes na jednodenní návštěvě Německa, kritizoval také kontroly na vnitřních hranicích EU.
Luckem procházejí dodávky západní pomoci z asi 80 kilometrů vzdáleného Polska, připomněl server BBC News a dodal, že předchozí velký útok na město podnikli Rusové přibližně před měsícem.
Rusové na Luck, administrativní centrum Volyňské oblasti, podle šéfa oblastní správy Ivana Rudnyckého vyslali pět raket a padesátku dronů. Z míst zásahů stoupal k nebi hustý dým. "Odehrál se nejrozsáhlejší nepřátelský útok na naše město," uvedl starosta Ihor Poliščuk. "Naštěstí v tuto chvíli nejsou žádné informace o zabitých," napsal na sociální síti. Požáry podle starosty vypukly v jednom místním podniku a v garážích.
Hlavním terčem byl podle ukrajinského letectva Luck na západě země, asi 80 kilometrů od hranic s Polskem, které vyslalo do vzduchu vlastní a spojenecké stíhačky.
Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině rekordní množství 728 dronů a také sedm střel s plochou dráhou letu Iskander-K a Ch-101 a šest hypersonických raket Kinžal. Protivzdušné obraně se podařilo zneškodnit 711 dronů a sedm střel s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Média označují ruský útok za dosud největší od začátku války, kterou Moskva rozpoutala před více než třemi lety.
Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině rekordní množství 728 dronů, sedm střel Iskander-K a šest leteckých hypersonických raket Kinžal, tvrdí Kyjev.
Ruská protivzdušná obrana zničila nad devíti regiony 86 ukrajinských dronů, včetně dvou, které směřovaly na Moskvu, tvrdí ruské ministerstvo obrany. O případných škodách se nezmínilo.
Polsko v době ruského útoku na Ukrajinu vyslalo do vzduchu stíhačky s cílem zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo podle agentury Reuters velení polských ozbrojených sil.
Ukrajinské letectvo v noci na dnešek varovalo před raketami a bezpilotními letouny vyslanými z Ruska. Nejméně jedna z obtížně zachytitelných hypersonických střel Kinžal byla vypálena směrem na západoukrajinskou Žytomyrskou oblast.
Exploze byly hlášeny i z oblastí blíže frontové linii, například ze Sum, Záporoží či Dnipra. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička ruské síly zasáhly i centrum metropole, aktivní zde byla protivzdušná obrana. Oblastní vojenská správa uvedla, že při útoku v okolí Kyjeva utrpěla zranění jedna žena.
Ruské drony a střely podle ukrajinského letectva mířily především na cíle v západní části země včetně měst Chmelnyckyj, Ternopil a Luck, kterým podle serveru RBK-Ukrajina otřáslo několik výbuchů. Lidé v tomto hlavním městě Volyňské oblasti byli vyzváni, aby se odebrali do krytů.
Ukrajina v noci na dnešek čelila dalšímu rozsáhlému vzdušnému útoku Ruska, exploze zněly v Kyjevě i v Lucku na západě země. Letecký poplach byl vyhlášen po celé zemi. Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky, informovaly agentury Reuters a DPA.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na incident v Kursku reagovala kritikou západních dodávek zbraní Ukrajině. "Nechť dodavatelé zbraní kyjevskému režimu vědí, co dělají - zabíjejí děti," napsala mluvčí na Telegramu.
Úřadující starosta Kursku Sergej Kotljarov podle ruské státní agentury TASS uvedl, že několik domů ve městě bylo poškozeno troskami ukrajinského dronu, který sestřelila ruská protivzdušná obrana.
Tři lidé zemřeli a dalších šest utrpělo zranění dnes večer po ukrajinském útoku na pláž v ruském městě Kursk, uvedl gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn. Poškozeno bylo podle úřadů i několik domů. Informace nebylo možné nezávisle ověřit. "V důsledku útoku na městskou pláž zemřeli na místě tři lidé. Vyjadřuji upřímnou soustrast příbuzným" napsal Chinštejn na Telegramu.
zprávy ze středy 9. července
Americký prezident Donald Trump není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc "servíruje spoustu keců", i když se neustále tváří velmi mile. Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.
Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, řekl v projevu v britském parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Londýn a Paříž budou společně s takzvanou koalicí ochotných pracovat do poslední minuty, aby zajistili příměří. Macron je i s manželkou Brigitte na třídenní státní návštěvě Británie. Na hradě Windsor je přivítal král Karel III. s královnou Camillou.
Středočeský kraj uzavřel nové memorandum o spolupráci s Kyjevskou oblastí. Dokument, který dnes v budově krajského úřadu v Praze podepsali zástupci obou partnerských regionů, předpokládá spolupráci v podnikání, rozvoji technologií, výzkumu a inovacích, dopravě či energetice. Podle hejtmanky Petry Peckové (STAN) jde o formální záležitost, protože kraj by Ukrajině napadené Ruskem pomáhal i bez memoranda.
Ruská tajná služba FSB, která je nástupkyní obávané sovětské tajné policie KGB, bude moci vytvořit síť vlastních vazebních věznic. Příslušný zákon v konečném třetím čtení schválila Státní duma (dolní komora parlamentu), informovala dnes ruská média. Potřebný souhlas horní parlamentní komory, Rady federace, a prezidentův podpis jsou v ruské praxi považovány za formalitu.
Ruští vojáci v úterý ráno v Chersonu shodili z dronu granát na civilní auto a zabili jeho 66letého řidiče, informovala ukrajinská prokuratura, která případ vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu. Rusové kromě toho podnikli na Cherson šest dalších útoků, při kterých zranili devět lidí. Jedna žena narozená v roce 1960 je v kritickém stavu, dodal server BBC News s odvoláním na místní úřady. Připomněl, že mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch ve své zprávě minulý týden uvedla, že Rusové z východního břehu Dněpru za pomoci dronů podnikají doslova lovy na civilisty v Chersonu a jeho okolí na západním břehu řeky.
Rusko v noci na úterý zaútočilo na Ukrajinu čtyřmi střelami S-300 nebo S-400 a také 54 bezpilotními letouny, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 34 dronů, o osudu zbylých zbraní se nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany informovalo o likvidaci osmi ukrajinských bezpilotních letounů. Nejméně jednu oběť a devět raněných si dnes podle ukrajinských úřadů vyžádaly ruské útoky na Cherson na jihovýchodě Ukrajiny.
Na seznamu osmi firem, které podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navzdory sankcím vyvážejí své zboží do Ruska, je i brněnský výrobce pásových pil Pilous. Informoval o tom Deník N. Uvedl, že soupis osmi společností získal a ověřil podle celních databází a zboží těchto firem opravdu v Rusku končí.
Server se odvolává na dvě celní databáze, podle nichž šlo loni o zboží v hodnotě stovky tisíc dolarů, tedy milionů korun, mimo jiné šlo o různé druhy pásových pil na železo. Uvedl, že pily značky Pilous putovaly do dceřiné společnosti Pilous Rus.
Jednatel brněnské firmy Karel Doubrava serveru řekl, že jeho firma od začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu do Ruska žádné zboží nedováží. "Naše stroje a příslušenství exportujeme do více než šedesáti zemí celého světa výhradně prostřednictvím svých dlouholetých zástupců a distributorů, kteří jsou od nás informováni, že se dané zboží nesmí dále prodávat do Ruska, Běloruska, Íránu a podobně," řekl Doubrava. Dodal, že od roku 2022 na ruskou dceřinou společnost nemá vliv a ta funguje bez jakékoliv podpory z Česka.
Prezident Petr Pavel chce na čtvrteční mezinárodní konferenci k obnově Ukrajiny v Římě představit 11 bodů, které pokládá pro úspěch rekonstrukčního plánu za důležité. Na okraj konference se Pavel sejde k bilaterálnímu jednání s nizozemským premiérem Dickem Schoofem.
Klíčovými tématy čtvrté konference k obnově Ukrajiny, která potrvá do pátku, budou mobilizace soukromého kapitálu, rozvoj lidského kapitálu, decentralizovaná obnova a posilování absorpční kapacity ukrajinských institucí.
V podpoře Ukrajiny je potřeba pokračovat tak dlouho, jak to bude potřeba, sdělila Mette Frederiksenová, premiérka Dánska, s tím, že jde o vojenskou pomoc, ale také o podporu země na cestě do EU.
"Musíme také zvýšit tlak na Rusko prostřednictvím sankcí a rovněž zastavit dovoz veškerého ruského plynu do Evropy," doplnila.
Rakouští pěstitelé cukrové řepy a cukrovarníci jsou proti novému rozšíření bezcelní dovozní kvóty na cukr z Ukrajiny. Vyzvali rakouskou vládu, aby odmítla návrh, se kterým přišla Evropská komise.
"Navrhované zvýšení z 20 070 na 100 000 tun se výrazně odchyluje od starých kvót na cukr a Agrana je odmítá," napsal agentuře rakouský cukrovarnický koncern Agrana. Dodal, že je sice dál potřeba podporovat Ukrajinu, ale ne za cenu nenapravitelného narušení trhu.
Nezávislé hnutí Golos, které v Rusku čtvrt století monitorovalo volby, dnes ohlásilo svůj konec. Organizace oznámila ukončení své činnosti necelé dva měsíce poté, co soud uznal vinným ze spolupráce s takzvaně nežádoucí organizací jednoho z šéfů Golosu Grigorije Melkoňjance a poslal ho na pět let do vězení. Čelný představitel hnutí vinu už dříve odmítl.
Český dodavatel zbraní na Ukrajinu společnost Excalibur Army otevírá své zastoupení v zemi, která už od února roku 2022 čelí ozbrojené agresi sousedního Ruska. Firma chce zefektivnit svou tamní logistiku, posílit spolupráci s ukrajinskými partnery a zahájit s nimi výrobu munice na ukrajinském území. Firma, která je součástí obranného holdingu Czechoslovak Group, to oznámila v tiskové zprávě.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se dnes podle státní agentury TASS odmítl k vyjádřit k patrné sebevraždě Romana Starovojta, kterého ruský prezident Vladimir Putin v pondělí odvolal z funkce ministra dopravy. Peskov zároveň vyjádřil nad smrtí ruského činitele šok a řekl, že hlava státu o ní byla okamžitě informována.
"Normální lidi to nemůže nešokovat. Nás to samozřejmě šokovalo také," odvětil mluvčí Kremlu na dotaz, zda je Kreml smrtí Starovojta šokován. Podle TASS se k tomuto tématu nechtěl vyjadřovat, označil ho za "tragickou informaci".
Ruská ekonomika, která navzdory tvrdým západním sankcím v posledních dvou letech rostla mimořádným tempem, začíná vykazovat známky vážného zpomalení. Výrobní sektor slábne, inflace zůstává vysoká a státní rozpočet je pod čím dál větším tlakem. Zatímco Kreml veřejně odmítá hrozbu recese, řada ruských představitelů a analytiků varuje, že válečná ekonomika naráží na své limity.
Vítězství vypadá jinak, řekl o vývoji ruské invaze na Ukrajinu prezident Petr Pavel ve dnes zveřejněném rozhovoru s ukrajinskou službou stanice BBC. Moskva podle české hlavy státu sice dosáhla několika taktických úspěchů a dobyla některé části ukrajinského území, ale za cenu velkých obětí a ztrát. Pavel tak reagoval na dotaz týkající se hodnocení vývoje bojů a přesvědčení Ruska, že nyní na bojišti vítězí.
"Ukrajinská obrana je zatím úspěšná, protože působí ruským jednotkám obrovské škody. Daří se jim držet pozice, zejména v místech, která jsou pro Ukrajinu důležitá," uvedl dále Pavel, který byl v minulosti náčelníkem českého generálního štábu a později předsedou Vojenského výboru NATO, což je nejvyšší vojenský orgán v Severoatlantické alianci.
Pokud by válka, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina před více než třemi lety, pokračovala současným způsobem, trvala by podle Pavla roky. "Tento stav je pro všechny nepřijatelný," dodal český prezident a připomněl snahu některých západních spojenců podpořit Kyjev v jeho obraně a přimět Rusko pochopit, že na bojišti nelze zvítězit a řešení je třeba nalézt u jednacího stolu.
Pavel se zároveň domnívá, že pokud Moskva uvidí jakýkoliv pokrok nebo úspěch na bojišti, nebude se cítit nucena vyjednávat. "Oni (Rusové) věří, že vojenskou akcí mohou dosáhnout více než vyjednáváním," podotkl český prezident.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu čtyřmi střelami S-300 nebo S-400 a také 54 bezpilotními letouny, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 34 dronů, o osudu zbylých zbraní se nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany informovalo o likvidaci osmi ukrajinských bezpilotních letounů. Hlášení Kyjeva ani Moskvy se nezmiňují o obětech.
Ruské ministerstvo obrany v noci informovalo o likvidaci ukrajinských dronů dvakrát. Nejprve v pondělí pozdě večer oznámilo sestřelení pěti ukrajinských dronů nad ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014. Dnes ráno pak resort uvedl, že protivzdušná obrana během noci sestřelila tři ukrajinské drony nad západoruskou Belgorodskou oblastí. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích.
Další dodávky obranných zbraní Ukrajině po Trumpovi oznámilo i americké ministerstvo obrany, napsala agentura Reuters. Přerušení zbrojních dodávek, které zaskočilo ukrajinské představitele i spojenecké země, se týkalo střel systému protivzdušné obrany Patriot, přesné munice GMLRS do raketometů, řízených střel Hellfire či munice do houfnic.
Trumpovo vyjádření o dodávce více zbraní přichází týden poté, co USA oznámily, že pozastavily některé zbrojní dodávky Ukrajině včetně střel protivzdušné obrany. To tehdy Trump odůvodnil tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal Ukrajině v minulosti příliš mnoho zbraní a že nyní je třeba zajistit, aby jich měly dostatek USA. Trump následně hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který telefonát označil za nejlepší a nejvíce produktivní z dosavadních jednání s šéfem Bílého domu.
"Pošleme více zbraní. Musíme. Musí být schopni se bránit," odpověděl Trump na otázku novinářů, zda USA poskytnout Ukrajině další zbraně. Trump poznamenal, že Ukrajina nyní čelí velmi tvrdým ruským útokům a že umírá příliš mnoho lidí.
zprávy z úterý 8. července
Vojenský soud v Moskvě poslal za braní úplatků a podvod na 17 let do vězení bývalého zástupce náčelníka generálního štábu ruských ozbrojených sil, generálplukovníka Chalila Arslanova. Trest si má odpykat v trestanecké kolonii s přísným režimem, napsal list Kommersant s odvoláním na svého zpravodaje v soudní síni. Soud také generálovi uložil pokutu ve výši 24 milionů rublů (asi 6,43 milionu Kč) a zbavil jej hodnosti i vyznamenání v podobě Žukovova řádu a řádu Za zásluhy o vlast.
Arslanov si jako někdejší "hlavní spojař" ozbrojených sil podle verdiktu přisvojil 6,7 miliardy rublů (asi 1,763 miliardy Kč) při dodávkách předražených přenosných vysílaček, napsal internetový list Gazeta.ru. Obvinění ale generál odmítal jako výmysly. Argumentoval, že uvedené vysílačky jsou určeny pouze vojákům, a tak "tržní hodnota", na kterou se odvolávali vyšetřovatelé, je nesmysl.
Na jednotce intenzivní péče ve Lvově zemřel v neděli 31letý Maksym Мuzyčka, který utrpěl vážná zranění poté, co byl minulý měsíc násilím zařazen do ukrajinské armády. O Muzyčkově smrti informoval server Ukrajinska pravda s odvoláním na vdovu.
Muzyčka byl minulý měsíc hospitalizován ve lvovské nemocnici v kritickém stavu. Podle jeho příbuzných jej v Lucku na západě Ukrajiny 10. června zadrželi vojáci z náborového střediska, nastříkali mu pepřový plyn do očí a pak jej odeslali k výcvikové jednotce, aniž by prověřili jeho doklady či nechali vyšetřit lékařskou komisí. O dva dny později jej příbuzní našli na jednotce intenzivní péče. Vojenské úřady tuto verzi popírají a policie tvrdí, že se Muzyčka sám zranil, když při převozu na cvičiště vyskočil z nákladního auta, dodal server.
Dvě desítky raněných si vyžádal útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl server BBC News s odvoláním na záchranáře. Po nočním útoku na jihoukrajinskou Oděsu zůstal podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) jeden mrtvý a zasaženy byly civilní objekty.
Desítky raněných i oběť na životě si vyžádaly nálety dronů, které Rusko během noci na pondělí vyslalo proti Charkovu na východě Ukrajiny. Druhé největší ukrajinské město zasáhlo deset dronů, které zranily přinejmenším 66 lidí, včetně šesti dětí. Je i oběť na životě, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov s tím, že tato čísla se ustavičně mění, protože lidé nadále vyhledávají lékařskou pomoc. V nemocnici podlehla zraněním 34letá žena, zasažená během náletu dronů, upřesnila prokuratura.
Důvod Starovojtova odvolání Kreml neuvedl. Na sociálních sítích se objevily spekulace, že ministrovi a gubernátorovi Kurské oblasti mohlo hrozit trestní stíhání.
Evropa podle Wadephula vede dialog i se Spojenými státy o tom, jak ještě zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina. Budoucnost Ukrajiny je podle něj v EU a NATO. "Shodli jsme se, že se nikdy nesmíříme s ruskou agresí. Putin každou noc zasypává ukrajinská města novými útoky, drony, raketami. Jasně to ukazuje, že ruský prezident nemá zájem o mír," poznamenal šéf německé diplomacie. Válka podle něj nemíří pouze proti Ukrajině, ale proti evropskému mírovému a bezpečnostnímu řádu.
Za zásadní oba šéfové diplomacií označili přijetí 18. balíku protiruských sankcí v Evropské unii. Česko dlouhodobě prosazuje návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu. Wadephul řekl, že je potřeba návrh zvážit a připravit se na případná odvetná opatření.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes při jednání v Praze poděkoval svému německému protějšku Johannu Wadephulovi za německý příspěvek do české muniční iniciativy pro Ukrajinu, je podle něj jeden z největších. Wadephul podotkl, že Německo přispělo více než miliardou eur (téměř 25 miliard korun).
Agentura AFP připomíná, že Dněpropetrovská oblast a hlavně její metropole Dnipro je cílem neustávajících útoků od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Jde o důležitý těžařský a průmyslový region Ukrajiny a případný postup Ruska do hloubi tohoto území by měl závažný dopad na chřadnoucí ekonomiku Ukrajiny i její armádu.
O postupu ruské armády na tomto úseku fronty v Doněcké oblasti už o víkendu informoval projekt DeepState považovaný za blízký ukrajinské armádě. Ukrajinské námořnictvo v neděli na facebooku nicméně zveřejnilo video, na kterém příslušníci 37. samostatné brigády námořní pěchoty vyvěšují v Dačném svoji vlajku. "Dačne, to je Ukrajina," píše se v příspěvku.
Ruské ministerstvo dnes informovalo také o ovládnutí Bezsalivky v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Vesnice leží v bezprostřední blízkosti hranice s Ruskem.
Ruské ministerstvo uvedlo, že vojáci z uskupení vojsk Střed po "osvobození" Dačného úspěšně vedou bojové operace proti ukrajinským vojákům a berou je do zajetí. O postupu ruské armády na tomto úseku fronty v Doněcké oblasti už o víkendu informoval projekt DeepState považovaný za blízký ukrajinské armádě. Ruští váleční blogeři o dobytí Dačného ruskou armádou informovali už před týdnem, jejich tvrzení tehdy nepotvrdila ukrajinská strana ani ministerstvo obrany v Moskvě.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho armáda dobyla první obec v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, informuje agentura TASS. Tvrzení nelze nezávisle ověřit a ukrajinská strana se dosud nevyjádřila. Vesnice Dačne leží na východě regionu u administrativní hranice s Doněckou oblastí, jejíž převážnou část Rusko kontroluje.
Podle ukrajinského letectva Rusko nyní k nočním útokům použilo čtyři řízené střely a 101 útočných dronů a jejich atrap. Protivzdušná obrana 75 bezpilotních letounů zneškodnila.
Materiální škody jsou po dalším ruském dronovém útoku také v Kyjevě, nikomu se ale nic nestalo, informoval starosta města Vitalij Kličko podle ruskojazyčného servisu BBC. Trosky sestřelených bezpilotních letounů poničily například fasádu administrativní budovy nebo teplárenskou infrastrukturu. Asi 500 budov zůstalo bez dodávek teplé vody.
V Oděse na jihu Ukrajiny, která je důležitým přístavem pro vývoz ukrajinských zemědělských produktů, jsou po ruském útoku hlášeny škody na garážích, na administrativní budově v prostoru čerpací stanice nebo stavebních buňkách. Zničené jsou osobní a nákladní automobily.
Dopoledne Rusko zaútočilo na Záporoží. Šéf regionální vojenské správy Ivan Fedorov na telegramu zveřejnil video následků úderu, po kterém se lidé sbíhali k zasaženému místu. Některé rodinné domky hořely, jiné byly různě poškozené, na ulici ležely kusy suti. Zasažena byla také budova univerzity, z její střechy se valil černý dým. Zranění utrpělo deset lidí.
Dopoledne se Charkov stal terčem dalšího útoku. "Evidujeme škody na obytných domech, hospodářských budovách, dopravní infrastruktuře, hoří auta," uvedl na telegramu Terechov. Jeden z dronů přímo zasáhl dvoupodlažní obytný dům. Syněhubov informoval o 11 zraněných.
Okolo 40 raněných si vyžádaly dronové útoky, které Rusko v noci na dnešek a později dopoledne podniklo proti Charkovu. Informují o tom úřady v tomto druhém největším ukrajinském městě. Po nočním útoku na jihoukrajinskou Oděsu zůstal podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) jeden mrtvý a zasaženy byly civilní objekty. Cílem útoku bylo i Záporoží, odkud je hlášených asi deset zraněných. Ukrajina útočila na Moskevskou oblast.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes odvolal ministra dopravy Romana Starovojta. Informuje o tom agentura Reuters, která podotýká, že šéf Kremlu toto nečekané rozhodnutí nijak nevysvětlil.
Starovojt stál v čele ministerstva jen něco přes rok. Do vlády nastoupil loni v květnu, před tím několik let zastával funkci gubernátora Kurské oblasti na západě země. Několik měsíců po jeho nástupu do vlády do tohoto regionu přes hranice pronikla ukrajinská armáda a zahájila největší vpád na území Ruska od začátku jeho invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Ruské ministerstvo obrany dnes informovalo, že protivzdušná obrana sestřelila celkem 90 ukrajinských dronů, z toho osm v Moskevské oblasti nebo tři v Leningradské oblasti, v níž leží Petrohrad, druhé největší ruské město. Podle telegramového kanálu Astra obyvatelé Kranozavodsku severovýchodě od Moskvy informovali o tom, že terčem útoku se stal tamní chemický závod. Úřady to zatím nepotvrdily, podotýká Astra. Podnik se podle ní specializuje na výrobu prostředků pro ochranu letounů nebo protiteroristického vybavení na zakázku pro ruské silové složky. Je součástí státního zbrojařského konglomerátu Rostech.
Skoro 30 zraněných si vyžádal dronový útok, který v noci na dnešek Rusko podniklo proti Charkovu. Informují o tom úřady v tomto druhém největším ukrajinském městě. Mezi zraněnými jsou nejméně tři děti, píše agentura Reuters. Po útoku na jihoukrajinskou Oděsu zůstal podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) jeden mrtvý a zasaženy byly civilní objekty. Ukrajina útočila na Moskevskou oblast.
zprávy z pondělí 7. července
O dvou obětech útoku ukrajinského dronu na vozidlo jedoucí po silnici mezi městy Šebekino a Belgorod na západě Ruska informoval v neděli vpodvečer gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Lidé zahynuli na místě, auto úplně shořelo, napsal.
Model liberální globalizace se přežil, střídá jej spravedlivější multipolární svět. Ve svém vystoupení přenášeném prostřednictvím videa to během summitu skupiny BRICS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Summit začal v brazilském Riu de Janeiro a potrvá dva dny.
Výměny válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem se odehrávají relativně pravidelně. Při předchozích výměnách obě strany obvykle informovaly také o počtu propuštěných. Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci ve druhé polovině května uváděl, že se celkem do vlasti vrátilo z ruského zajetí 5147 zajatců. Nyní na svém webu informuje o návratu 5757 lidí.
Na Facebooku Volodymyr Zelenskyj, ukrajinský prezident, napsal, že při osmi fázích poslední výměny se do vlasti vrátily stovky lidí. "Naši mladí, obránci Mariupolu, ti, kteří drželi obranu v Doněcké, Záporožské, Luhanské, Charkovské, Sumské, Černihivské a Kyjevské oblasti," uvedl a doplnil, že mezi propuštěnými byli zranění, nemocní, lidé považovaní dříve za nezvěstné a také civilisté. "Většina z nich byla v zajetí od roku 2022," podotkl prezident.
Na této výměně zajatců a předání těl padlých se na začátku června domluvili v Istanbulu zástupci Ruska a Ukrajiny. Rusko avizovalo, že půjde o nejrozsáhlejší výměnu od začátku války. Hovořilo se o propuštění více než 1000 zajatců na obou stranách, kteří jsou zraněni nebo mladší 25 let. Rusko vydalo Ukrajině na základě červnové dohody z Istanbulu také tisíce těl padlých.
Při osmi fázích výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem se od začátku června do vlasti vrátily stovky lidí, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Válčící strany v posledních týdnech opakovaně informovaly o předání dalších zajatců, na čemž se dohodly delegace zemí na začátku června v Istanbulu, ale ani jedna ze stran tentokrát nesděluje konkrétní počty propuštěných.
Ukrajinský koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci dříve uvedl, že přesný počet propuštěných bude oznámen až po dokončení všech etap výměny. Přesné číslo nyní neuvedl ani ukrajinský prezident.
Nejméně čtyři mrtvé si v neděli vyžádal ruský útok na Kosťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Na město nejprve dopadla řízená letecká bomba, která zabila dva civilisty na ulici, zatímco třetího zranila. O deset minut později dron zasáhl automobil, ve kterém zahynul manželský pár, napsala na sociální síti ukrajinská prokuratura, která ruský útok na civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Ruská vojska nedávno postoupila do blízkosti Kosťantynivky a Pokrovsku, což jsou dvě města klíčová pro zásobovací trasy ukrajinské armády na východě země.
Rusové zavádějí nový typ ochrany proti ukrajinským útočným dronům. Na tanky, bojová vozidla nebo dodávky si navařují dlouhé kovové bodce, takže válečné stroje připomínají dikobraza.
V Charkovské oblasti zahynuli v noci na dnešek při ruských útocích dva lidé včetně osmiletého chlapce, 11 lidí utrpělo zranění, uvedla místní policie.
Ruské bezpilotní letouny v neděli ráno zasáhly budovu vojenského odvodního úřadu ve městě Kremenčuk v Poltavské oblasti, píše agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinské pozemní síly. Zraněni nejsou podle předběžných zpráv vojáci ani pracovníci úřadu. Je to už třetí ruský útok na některý z ukrajinských vojenských odvodních úřadů v posledním týdnu, upozornila stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Ruská invazní vojska v červnu dobyla 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v květnu to bylo 507, v dubnu 379 a v březnu 240 kilometrů čtverečních, napsala agentura AFP s odvoláním na údaje amerického Institutu pro studium války (ISW). Rusko nyní úplně nebo částečně ovládá téměř 19 procent rozlohy Ukrajiny, dodala agentura.
Ukrajinská média s odvoláním na projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě, o den dříve informovala, že Rusko dobylo jiné dvě vesnice poblíž administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti. "Nepřítel obsadil vesnice Zelenyj Kut a Novoukrajinka poblíž administrativní hranice Doněcké a Dněpropetrovské oblasti a snaží se o další postup," uvedli analytici DeepState. Moskva oznámila dobytí vsi Zelenyj Kut na konci června.
Rusko dobylo další dvě ukrajinské vesnice - obec Sobolivka v Charkovské oblasti a ves Piddubne v Doněcké oblasti. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom informovaly agentury AFP a Reuters. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně v podmínkách války nezávisle ověřit.
Ruské úřady zadržely při pokusu odletět ze země podnikatele Konstantina Strukova, hlavního majitele společnosti Južuralzoloto. Ta těží zlato na Uralu, jak informoval na svém webu list Kommersant.
Ministerstvo obrany v Moskvě v neděli ráno podle agentury TASS informovalo o likvidaci 120 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony a nad Azovským mořem. O škodách se nezmiňuje. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích.
Během soboty zahynulo v Doněcké a Chersonské oblasti při ruském ostřelování a útocích dronů pět civilistů, vyplývá z hlášení tamních úřadů. V Doněcké oblasti zahynuli tři lidé, uvedl na telegramu šéf tamní regionální správy Vadym Filaškin. V Chersonské oblasti zemřeli dva lidé, sdělila tamní oblastní správa. Další lidé byli podle činitelů v obou regionech zraněni.
Ukrajinská agentura Ukrinform informovala o důsledcích ruských vzdušných úderů v Záporožské oblasti, kde bylo podle úřadů poškozeno několik skladů, zemědělská technika a soukromý podnik. Zraněna byla starší žena, uvedl šéf oblastní správy Ivan Fedorov. V Kyjevské oblasti byli při ruském dronovém útoku zraněni tři lidé, poškozeny jsou budovy a také auta, na místě vypukly požáry, uvedl Ukrinform v jiné zprávě.
Rusko v noci na neděli zaútočilo na Ukrajinu 157 drony a čtyřmi řízenými střelami S-300, protivzdušná obrana zneškodnila 117 bezpilotních letounů, oznámilo ráno ukrajinské letectvo. Škody a zraněné hlásí úřady nejméně ze dvou ukrajinských regionů.
Ukrajinské letectvo na platformě Telegram uvedlo, že Rusové v noci útočili na Ukrajinu čtyřmi střelami S-300 a také 157 drony typu Šáhed a dalšími bezpilotními prostředky, jež označilo za imitace úderných dronů, které obvykle slouží jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ta nakonec zneškodnila 117 ruských dronů, část z nich palbou, jiné pomocí prostředků elektronického boje. O osudu střel S-300 se vzdušné síly nezmiňují.
"Myslím, že jsme měli velmi dobrý telefonát," řekl Donald Trump podle listu The Washington Post ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Zelenským. Podle Reuters šéf Bílého domu uvedl, že se Zelenským jednal o možnosti vyslání dalších dodávek střel Patriot Ukrajincům. Na otázku ohledně způsobu, jak ukončit boje, Trump podle The Washington Post odpověděl: "Nevím. Nemohu vám říct, zda se to stane." Trump v předvolební kampani prohlašoval, že po návratu do Bílého domu konflikt ukončí do 24 hodin. Od lednového nástupu do úřadu se mu to ale nepodařilo. Ukrajina přistoupila na návrh bezpodmínečného příměří, Rusko nikoliv.
Volodymyr Zelenskyj označil svůj páteční rozhovor s Donaldem Trumpem za nejlepší a nejvíce produktivní z dosavadních jednání s americkým prezidentem. "Byl to pravděpodobně nejlepší rozhovor, jaký jsme za celou tu dobu měli, a nejproduktivnější," řekl Zelenskyj ve svém projevu podle agentury Reuters. "Diskutovali jsme o otázkách protivzdušné obrany a jsem vděčný za ochotu pomoci. Systém Patriot je přesně klíčem k ochraně před hrozbami balistických raket," prohlásil. Prezident podle agentury Intefax-Ukrajina rovněž očekává, že díky dohodě s jednou z předních amerických zbrojovek získá Ukrajina ještě letos stovky tisíc dronů a v příštím roce ještě více.
Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii.
Zprávy z neděle 6. července
"Byl to pravděpodobně nejlepší rozhovor, jaký jsme za celou tu dobu měli, a nejproduktivnější," řekl Zelenskyj o hovoru s Trumpem dnes večer ve svém projevu podle agentury Reuters. "Diskutovali jsme o otázkách protivzdušné obrany a jsem vděčný za ochotu pomoci. Systém Patriot je přesně klíčem k ochraně před hrozbami balistických raket," prohlásil. Prezident podle agentury Interfax-Ukrajina rovněž očekává, že díky dohodě s jednou z předních amerických zbrojovek získá Ukrajina ještě letos stovky tisíc dronů a v příštím roce ještě více.
Analytici DeepState nicméně tvrdí, že nepřítel se nadále snaží proniknout do vsi Dačne, zatímco ukrajinští vojáci se snaží Rusům zabránit, aby se ve vsi uchytili. "Situace je dynamická a napjatá," konstatovali analytici. Ukrajinská strana podle nich nasadila posily, aby zabránila Rusům v postupu do Dněpropetrovské oblasti a v obsazení obce, zatímco Rusové využívají početní převahy a nepřetržitě útočí malými skupinami pěchoty, které se snaží prorazit skrz ukrajinské linie. Pro Rusko by průnik do další ukrajinské oblasti představoval důvod ke spuštění propagandistické mašinérie, zatímco pro Ukrajinu je zásadní, aby zabránila Rusům v překročení správní hranice Dněpropetrovské oblasti. "Situace je složitá a 'nekonečný' počet Rusů ji ještě více komplikuje," připustil DeepState a poukázal na další místa ohrožená ruským postupem.
"Nepřítel obsadil vsi Zelenyj Kut a Novoukrajinka poblíž administrativní hranice Doněcké a Dněpropetrovské oblasti a snaží se o další postup," uvedli analytici DeepState; Moskva oznámila dobytí vsi Zelenyj Kut již na konci června. Obě zmíněné vesnice se nacházejí poblíž vsi Dačne (rusky Dačnoje), jejíž dobytí jako první obce v Dněpropetrovské oblasti ohlásila ruská média 30. června, ale Moskva to oficiálně nepotvrdila a o pár dní později to popřela ukrajinská armáda.
"Zjišťoval jsem prioritní potřeby a požadavky našich vojáků. Dal jsem pokyny k řešení problematických otázek. Rusové se snaží protlačit počtem, ale my musíme být připraveni a uplatňovat účinná taktická a technologická řešení, abychom zabránili postupu vetřelců," napsal velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj.
Rusko dobylo další dvě vesnice poblíž administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti, napsala ukrajinská média s odvoláním na projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj uvedl, že strávil dva dny na jiném úseku fronty ohroženém ruskými útoky, v Charkovské oblasti na severovýchodě země, kde ukrajinští vojáci každý den odrážejí okolo deseti ruských útoků. S místními veliteli jednal o posílení obrany.
Ukrajinské letectvo na telegramu uvedlo, že Rusové v noci útočili na Ukrajinu 322 drony typu Šáhed a dalšími bezpilotními prostředky, jež označilo za imitace úderných dronů, které obvykle slouží jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Obrana zneškodnila 292 ruských dronů, část z nich palbou, jiné pomocí prostředků elektronického boje nebo zmizely z radarů. "Zaznamenány jsou zásahy… na čtyřech místech, v dalších šesti lokacích dopadly trosky sestřelených strojů," uvedlo ukrajinské letectvo bez podrobností.
Ukrajinská armáda zasáhla na ruské letecké základně sklad s naváděnými leteckými pumami, cvičný bojový letoun a pravděpodobně i další letadla, uvedl zpravodajský web Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinský generální štáb a jednotky speciálních sil. Moskva se k tomuto tvrzení nevyjádřila.
Slovensko setrvává na svém odmítavém postoji k návrhu nového balíku protiruských sankcí Evropské unie, neboť jednání se zástupci Evropské komise neodstranilo jeho obavy ohledně plánu odbourat závislost evropského bloku na energiích z Ruska. Vyplývá to z vyjádření slovenského ministerstva zahraničí. Mluvčí německé vlády Stefan Kornelius v pátek řekl, že Německo očekává, že Slovensko nyní urychleně schválí nové sankce proti Rusku, které v únoru 2022 vojensky vpadlo na Ukrajinu. Podle něj se podařilo výhrady Slovenska vůči balíku vyřešit.
Bratislava už dříve opakovaně kritizovala plán EK postupně zastavit veškerý dovoz ruského plynu do konce roku 2027. Tento záměr je součástí projektu REPowerEU s cílem odbourat závislost evropského bloku na dovozu energií z Ruska. Ve čtvrtek o tomto plánu jednali na Slovensku zástupci generálního ředitelství EK pro energetiku s představiteli ministerstva hospodářství a také podnikatelských a průmyslových svazů.
Trump v pátek mluvil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který hovor označil za důležitý a produktivní. Se svým americkým protějškem podle svého vyjádření hovořil zejména o ruských vzdušných útocích a ukrajinské protivzdušné obraně. Oba státníci se podle něj v telefonátu dohodli na spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe, hovořili rovněž o možnostech společné výroby v obranném průmyslu a o společných nákupech a investicích.
USA tento týden oznámily, že pozastavily některé zbrojní dodávky Ukrajině včetně střel protivzdušné obrany, což Trump odůvodnil tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal Ukrajině v minulosti příliš mnoho zbraní a je třeba zajistit, aby jich měly dostatek USA. Několik hodin po telefonátu Trumpa s Putinem pak Rusko podniklo největší dronový útok na Ukrajinu od začátku invaze v únoru 2022, při kterém zahynul nejméně jeden člověk a další utrpěli zranění.
Trump s Putinem hovořil ve čtvrtek a následně prohlásil, že ho hovor s jeho ruským protějškem zklamal, protože nepřinesl žádný pokrok. Putin podle poradce Kremlu Jurije Ušakova Trumpovi řekl, že se Moskva nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných základních příčin konfliktu. Tento termín Moskva používá k označení kombinace rozsáhlých požadavků, mezi něž patří zamezení vstupu Ukrajiny do NATO nebo masivní územní ústupky Kyjeva.
"Je to velmi těžká situace. Říkal jsem vám, že jsem velmi nespokojený ze svého hovoru s prezidentem Vladimirem Putinem. Chce jít až do konce, jen dál zabíjet lidi, není to dobré," řekl v pátek Trump. Naznačil také, že by mohl být připraven zpřísnit sankce proti Rusku, což posledních šest měsíců odkládal, zatímco se snažil Putina přesvědčit k ukončení války, píše agentura AFP. "Hodně mluvíme o sankcích. Chápe, že na ně může dojít," řekl šéf Bílého domu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s telefonátem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně války, kterou Moskva vede proti Ukrajině. Novinářům řekl, že se šéfem Kremlu ve čtvrtek jednal o možných dalších sankcích a že ten se jich obává. Ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že spolu mluvili o možnosti poskytnutí dalších střel protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během třé hodin zničilo Rusko celkem 42 dronů, z toho 37 ve třech oblastech sousedících s Ukrajinou - Belgorodské,Brjanské a Kurské.
Ukrajina stále častěji nasazuje bezpilotní letouny při útocích na vzdálené cíle na ruském území. Při jedné sérii úderů minulý měsíc v rámci operace nazvané Pavučina bylo zasaženo několik ruských bombardérů na různých leteckých základnách.
Gubernátor Smolenské oblasti na západě Ruska oznámil, že protiletadlové jednotky sestřelily tři drony. Ani v tomto případě nebyli hlášeni zranění ani žádné škody. Gubernátor Voroněžské oblasti sousedící s Ukrajinou oznámil zničení "několika" dronů.
Ruské jednotky protivzdušné obrany sestřelily v noci na sobotu desítky ukrajinských bezpilotních letounů v různých částech země, včetně dvou v blízkosti druhého největšího města v zemi, Petrohradu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na vyjádření představitelů země.
Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko na sociální síti Telegram napsal, že dva drony byly sestřeleny v různých oblastech jižně od města. Hlášeny podle něj nejsou žádné škody ani zranění. Na petrohradském letišti Pulkovo ale byl na čas přerušen provoz.
Zprávy ze soboty 5. července
Dodávky elektřiny do ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny byly obnoveny. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruskou správu okupované elektrárny. Podle prohlášení, které správa elektrárny zveřejnila, je vnější vysokonapěťové vedení k elektrárně, jež bylo dříve během dne přerušeno, nyní opět funkční. V elektrárně nedošlo k žádnému narušení provozu, dodalo prohlášení.
Italská premiérka Giorgia Meloniová telefonicky hovořila s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mimo jiné o ruské válce na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Meloniové. Stanice CNN s odvoláním na americké představitele uvedla, že Trump o Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, mluvil také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Trump si s lídry evropských zemí telefonoval poté, co prohlásil, že jej velmi zklamal čtvrteční hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle šéfa Bílého domu nepřinesl žádný pokrok. Putin zjevně není ochoten ukončit vojenské akce na Ukrajině, míní Trump. Putin mu sdělil, že Rusko je nadále ochotno jednat o dohodě o urovnání konfliktu, ale nehodlá slevit ze svých válečných cílů, oznámil ve čtvrtek Kreml.
Server Axios s odvoláním na nejmenovaného ukrajinského představitele a zdroj obeznámený s obsahem telefonátu napsal, že Trump Zelenskému řekl, že vzhledem ke stupňujícím se útokům ze strany Moskvy chce jeho zemi pomoci s protivzdušnou obranou. Telefonát podle těchto zdrojů trval zhruba 40 minut. Trump také Zelenskému řekl, že prověří, které dodávky amerických zbraní, jež mířily na Ukrajinu, byly údajně pozastaveny, řekl jeden zdroj.
Telefonát obou lídrů přišel den poté, co Trump telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf Bílého domu následně prohlásil, že tento rozhovor ho zklamal a že nepřinesl žádný pokrok. Několik hodin poté Rusko podniklo největší dronový útok na Ukrajinu od začátku invaze v únoru 2022, hlavním cílem byl Kyjev.
Trump ve čtvrtek telefonoval také s německým kancléřem Friedrichem Merzem, napsal s odvoláním na své zdroje časopis Der Spiegel. Oba státníci podle něj mimo jiné hovořili rovněž o protivzdušné obraně Ukrajiny.
Ukrajina žádá Washington, aby jí prodal další rakety a systémy protivzdušné obrany Patriot, které považuje za klíčové pro obranu svých měst před stupňujícími se ruskými vzdušnými údery. Rozhodnutí Pentagonu z tohoto týdne pozastavit některé zbrojní dodávky na Ukrajinu vzbudilo v Kyjevě obavy, že tento krok oslabí schopnost Ukrajiny bránit se ruským vzdušným úderům i postupu na bojišti. Německo v pátek potvrdilo, že zvažuje nákup systémů Patriot od Spojených států, které by následně předalo Ukrajině.
Záporožská jaderná elektrárna, která je považovaná za největší v Evropě, se nachází v ukrajinském Enerhodaru, jenž leží u frontové linie. V elektrárně je šest reaktorů, které jsou odstavené a nevyrábějí elektrickou energii. Je v nich ale množství jaderného paliva, které je nutné udržovat v bezpečném stavu a chladit. Proto zařízení potřebuje externí dodávky elektřiny. MAAE v elektrárně udržuje tým odborníků, kteří situaci sledují.
Ruská státní agentura TASS s odvoláním na tiskové oddělení ruské správy elektrárny píše, že zařízení je bez externího napájení, které nahradily dieselové generátory, ale nehrozí nebezpečí a radiace v okolí nepřekračuje přirozené hodnoty. MAAE ani ruská tisková agentura důvod odpojení elektrárny od vnějšího napájení neuvádějí.
"Úder okupantů způsobil blackout v Záporožské jaderné elektrárně," uvedl ukrajinský ministr energetiky Haluščenko, podle něhož se jedná o osmý výpadek v dodávkách proudu do atomového zařízení. Moskva se zatím k obvinění nevyjádřila.
Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější zdroje energie, uvedla v pátek večer na síti X Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která má na místě dlouhodobě svůj tým. Ruská státní agentura TASS píše, že potřeby elektrárny nyní zajišťují záložní generátory. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko podle serveru RBK-Ukrajina prohlásil, že ruská armáda zasáhla elektrické vedení spojující atomové zařízení s ukrajinskou energetickou sítí.
"Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna dnes v 17:36 (16:36 SELČ) přišla o veškerý externí zdroj energie, což se stalo po deváté během vojenského konfliktu a poprvé od konce roku 2023," stojí ve sdělení MAAE, podle níž se nyní atomové zařízení spoléhá na energii z nouzových dieselových generátorů. "Podtrhuje to extrémně vratkou situaci v oblasti jaderné bezpečnosti," podotkl šéf MAAE Rafael Grossi.
Ukraine’s ZNPP lost all off-site power at 17:36 today, 9th time during military conflict and first since late 2023. The ZNPP currently relies on power from its emergency diesel generators, underlining extremely precarious nuclear safety situation, IAEA DG @rafaelmgrossi says. pic.twitter.com/P1r4f4U54q
— IAEA - International Atomic Energy Agency ⚛️ (@iaeaorg) July 4, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odpoledne telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, vyplývá ze sdělení šéfa Zelenského kanceláře Andrije Jermaka, který rozhovor označil za důležitý a věcný. Agentura Reuters s odkazem na server Axios napsala, že oba státníci jednali zejména o stupňujících se ruských útocích proti Ukrajině a o protivzdušné obraně napadené země. O den dříve Trump telefonoval také s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
"Velmi důležitý a smysluplný rozhovor mezi prezidenty. Veškeré podrobnosti budou brzy zveřejněny," uvedl Jermak na Telegramu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer ve čtvrtek 10. července pořádají další schůzku takzvané koalice ochotných, která se bude věnovat ruské invazi na Ukrajině. Dnes to podle agentury AFP oznámil Elysejský palác. Jednání se přes videospojení zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, německý kancléř Friedrich Merz a italská premiérka Giorgia Meloniová.
Německo zvažuje nákup systémů protivzdušné obrany Patriot od Spojených států, následně by systémy předalo Ukrajině. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. USA tento týden uvedly, že zastavily některé zbrojní dodávky Ukrajině včetně střel protivzdušné obrany.
Ukrajina a Rusko si vyměnily další skupinu válečných zajatců, uvedlo nejdříve ruské ministerstvo obrany a o něco později informaci potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kolika lidí se výměna týká, není jasné.
"Naši lidé jsou doma. Většina z nich byla v ruském zajetí už od roku 2022," napsal Zelenskyj na svém účtu na Telegramu. Mezi propuštěnými jsou podle Zelenského vojáci, kteří se podíleli na obraně vlasti například v přístavním městě Mariupol i jinde v Doněcké oblasti, v Luhanské oblasti i dalších ukrajinských regionech. Kromě příslušníků ukrajinských ozbrojených sil jsou ve skupině také civilisté, dodal Zelenskyj.
Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec uvedl, že se do vlasti vrátili mladí, ranění a těžce nemocní zajatci. Podařilo se získat ty vojáky, které Rusko poslalo na dlouhé roky do vězení, i ty, kteří byli považováni za nezvěstné.
Rusko v noci na pátek podniklo dosud největší letecký útok drony a raketami na Ukrajinu, zasáhlo obytné čtvrti a zranilo desítky lidí.
Rusko v noci na pátek nasadilo k útoku na Ukrajinu 539 dronů, což je nejvíce od začátku invaze v únoru 2022. Proti sousední zemi ruské síly odpálily také 11 balistických raket a střel s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Hlavním cílem útoku byl Kyjev.
Rusko ve stále větší míře v bojích na Ukrajině používá chemické zbraně, včetně chlorpikrinu. Podle agentury DPA o tom informovala německá Spolková zpravodajská služba (BND), nizozemská vojenská rozvědka MIVD a tajná služba AIVD. Chlorpikrin je řazen mezi dusivé chemické zbraně.
"To, že ruská armáda nasazuje slzotvorné plyny a chlorpikrin, se stalo běžnou praxí a je silně rozšířené," uvedly zpravodajské služby. Připomínají, že o tom, že ruská armáda využívá slzotvorné látky, se vědělo, ale nově potvrzují, že je to i chlorpikrin. Ve vysokých koncentracích v uzavřeném prostoru může mít tato látka využívaná jako zbraň za první světové války smrtící účinky. "Představuje to ještě závažnější porušení úmluvy o chemických zbraní, která zakazuje používání této látky za jakýchkoliv okolností," uvádějí němečtí a nizozemští zpravodajci. Podle šéfa MIVD Petera Reesinka Rusko zesiluje nasazení používání chemických zbraní. "Hrozba vyplývající z ruského programu pro chemické zbraně postupně roste," uvedl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes označil rekordně velký ruský útok na Kyjev a další ukrajinská města za jasný důkaz, že bez velkého tlaku Rusko nezmění své hloupé destruktivní chování. Změna k lepšímu závisí hlavně na Spojených státech, napsal na sociální síti X. Ukrajina se brání ruské agresi čtvrtým rokem.
Za pozoruhodné Zelenskyj označil, že první letecké poplachy v ukrajinských městech a regionech začaly v době, kdy se v médiích objevily zprávy o čtvrtečním telefonátu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
"Rusko opět ukazuje, že nemá v úmyslu ukončit válku a teror," zdůraznil ukrajinský prezident a poznamenal, že teprve okolo deváté ráno dnes v Kyjevě ustaly letecké poplachy varující před útoky a nálety. "Byla to brutální, bezesná noc," poznamenal a ruský útok označil za "demonstrativně velký a cynický úder".
"To vše je jasným důkazem toho, že bez skutečně rozsáhlého tlaku Rusko nezmění své hloupé, destruktivní chování. Za každý takový úder proti lidem a lidským životům musí pocítit odpovídající sankce a další dopady pro svou ekonomiku, své příjmy a svou infrastrukturu. To je jediná věc, které lze rychle dosáhnout, aby se situace změnila k lepšímu. A záleží to na našich partnerech, především na Spojených státech," zdůraznil.
Firefighting efforts and debris removal are still ongoing after another Russian strike. This was one of the most large-scale air attacks – deliberately massive and cynical. In total, 550 targets were launched, including at least 330 Russian-Iranian “shaheds”, along with missiles,… pic.twitter.com/vnn31oST0z
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 4, 2025
Kyjev zažil jednu z nejhorších nocí od začátku ruské invaze, napsal v pátek ráno na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na rozsáhlé dronové a raketové útoky, kterým ukrajinské hlavní město čelilo. Připomněl, že Rusko útočilo hned po telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. V pátek bude Trump mluvit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
"Naprosto strašná a bezesná noc v Kyjevě. Zatím jedna z nejhorších. Na ukrajinské hlavní město se snesly stovky ruských dronů a balistických raket," napsal Sybiha. Putin podle něj úmyslně tento útok nařídil krátce po telefonátu s Trumpem, a ukazuje tak, že naprosto ignoruje Spojené státy a všechny, kdo volají po konci války. Vyzval k okamžitému uvalení nejtvrdších sankcí na Rusko a k poskytnutí veškerých prostředků, které Ukrajina potřebuje k obraně.
Absolutely horrible and sleepless night in Kyiv. One of the worst so far.
— Andrii Sybiha 🇺🇦 (@andrii_sybiha) July 4, 2025
Hundreds of Russian drones and ballistic missiles rained down on the Ukrainian capital.
Right after Putin spoke with President Trump. And he does it on purpose.
Enough of waiting! Putin clearly shows… pic.twitter.com/R0mlfUgJRx
Rusko v noci na pátek nasadilo k útoku na Ukrajinu 539 dronů, což je nejvíce od začátku jeho vojenské invaze. Proti sousední zemi ruské síly odpálily také 11 balistických raket a střel s plochou dráhou letu. Informuje o tom ukrajinské letectvo.
Jednotky ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily 270 dronů, dalších 208 se jich ztratilo v důsledku nasazení elektronického boje nebo šlo o atrapy, které nenesly hlavice. Ukrajinská letectvo také uvádí, že sestřelilo dvě střely s plochou dráhou letu.
Hlavním cílem útoku byl Kyjev, uvádí letectvo. Podle úřadů je v hlavním městě po útoku více než 20 zraněných.
Americký prezident Donald Trump odůvodnil pozastavení dodávek některých zbraní Ukrajině tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal této zemi příliš mnoho zbraní. Uvedla to v pátek agentura AP, podle které se Trump k této věci veřejně vyjádřil poprvé. Podle Trumpa Spojené státy Ukrajině stále pomáhají. O záležitosti by mohl v pátek hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. "Biden vyprázdnil naši zemi tím, že jim (Ukrajině) dával zbraně, a musíme zajistit, že jich pro nás samotné bude dostatek," uvedl Trump.
Úřady na Ukrajině a v Rusku hlásí v pátek ráno noční vzdušné údery. Rozsáhlý úder ze vzduchu zasáhl ukrajinské hlavní město Kyjev, kde bylo podle místních úřadů zraněno 14 lidí, píše agentura Reuters. Jedna žena pak zemřela v Rostovské oblasti v Rusku. Podle serveru The Kyiv Independent kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že ruské údery zasáhly 13 různých míst v ukrajinském hlavním městě. Podle ukrajinské armády Rusko útočilo na Kyjev za použití bezpilotních prostředků a raket.
Zprávy z pátku 4. července
Putin nicméně podle Ušakova také Trumpovi sdělil, že Rusko "nadále usiluje o politické a vyjednané řešení konfliktu", a zdůraznil "přání ruské strany pokračovat ve vyjednávacím procesu". Ten dosud zahrnovala dvě přímá jednání ruských a ukrajinských delegací v Istanbulu, jejichž hmatatelným výsledkem však byly jen dohody o výměně zajatců a padlých. Putin rovněž Trumpa informoval o realizaci těchto dohod, řekl Ušakov.
Za základní příčiny války Moskva označuje Putin například záměr Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Podle Ukrajiny a jejích evropských spojenců jde ovšem jen o falešnou záminku pro vedení dobyvačné války, Trump nicméně v některých dřívějších komentářích vyjádřil pochopení pro ruské odmítání členství Ukrajiny v NATO. Moskva mimo jiné požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných ukrajinských území.
"Náš prezident také řekl, že Rusko bude nadále sledovat své cíle, a sice odstranění dobře známých základních příčin, které vedly k současnému stavu, k současné ostré konfrontaci," řekl novinářům Ušakov. "A Rusko se těchto cílů nevzdá," dodal.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dnes vyzval Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko a donutila ho k jednání o míru na Ukrajině. Řekl to na tiskové konferenci po setkání s čínským ministrem zahraničí Wang Iem. Peking by mohl podle Wadephula hrát konstruktivní roli i v jednání s Íránem. Čínský ministr řekl, že na mezinárodním poli Peking vždy sází na diplomatická jednání.
Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných "základních příčin" konfliktu, sdělil v dnešním telefonátu ruský prezident Vladimir Putin svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, jenž naopak šéfa Kremlu vyzval k rychlému ukončení vojenských akcí na Ukrajině. Putin řekl, že Rusko má nicméně zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Uvedl to podle agentur poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Trump ani Bílý dům se k obsahu rozhovoru dosud nevyjádřili. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi.
Ruský prezident Vladimir Putin právě telefonicky hovoří se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, oznámil dnes odpoledne podle agentury TASS mluvčí Kremlu s tím, že o výsledku rozhovoru obou státníků bude informovat po jeho skončení.
Trump i ruský prezident Vladimir Putin mezitím informovali o svém dnešním telefonátu, který podle agentur už začal, zatím z něj ale nejsou výstupy.
Nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel agentuře AFP řekl, že telefonát mezi prezidenty se připravuje a Kyjev doufá, že lídři spolu budou hovořit v pátek. "Vše ale závisí na harmonogramech obou prezidentů," uvedl zdroj. Zelenskyj podle Reuters uvedl, že je připraven zúčastnit se setkání lídrů s cílem ukončit válku s Ruskem.
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Ukrajinský prezident později podle agentury Reuters uvedl, že doufá v hovor s šéfem Bílého domu v pátek nebo v nadcházejících dnech o dodávkách amerických zbraní Ukrajině, která se brání ruské agresi.
"Dnes budu hovořit s prezidentem USA," prohlásil Putin podle státní tiskové agentury TASS. "Určitě mu navrhnu, aby využil tento materiál na americkém trhu," dodal během prohlídky výstavy o ruských firmách, nazvané Silné nápady pro nové časy.
Ruský prezident Vladimir Putin podle ruských médií uvedl, že by měl mít ještě dnes mít telefonický rozhovor se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Bílý dům avizoval telefonát na 16:00 SELČ Půjde o šestý veřejně známý rozhovor mezi oběma vůdci od Trumpova lednového návratu do Bílého domu, napsala agentura Reuters. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na Írán.
Vojáci Gudkovovy 155. brigády námořní pěchoty se podíleli na zabíjení vzdávajících se ukrajinských vojáků, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na svědectví zajatého ruského vojáka, podle kterého jeho kolegové na rozkaz velitele jednotky loni v září u osady Gluškovo zabili dva zajaté ukrajinské vojáky a pak jim uřízli hlavy.
Generála Gudkova a další důstojníky podle spolku ruských námořních pěšáků zabily čtyři ukrajinské rakety, které zasáhly velitelství 155. brigády u města Koreněvo v Kurské oblasti. "Více než deset lidí zahynulo, včetně vyšších důstojníků, jako byl nový veligel brigády, jeho zástupce, velitelé praporů a další náčelníci a bývalý velitel brigády generálmajor Gudkov," uvedl spolek podle agentury Unian. Ta také napsala, že Rusko podle ukrajinských odhadů od vypuknutí války přišlo už o více než milion mužů, přičemž díky ruské redakci BBC a serveru Mediazona jsou známa jména již 111 387 zabitých Rusů.
Při útoku ukrajinských dronů na vesnici Aleškoviči v Brjanské oblasti zahynul civilista a jedna žena utrpěla zranění, informoval gubernátor této západoruské oblasti Alexandr Bogomaz.
Sedmdesátiletá žena zahynula a další dva lidé byli zraněni v západoruské Lipecké oblasti poté, co na ně spadly trosky ukrajinského bezpilotního letounu. Terčem ukrajinských dronů byla továrna Energija ve městě Jelec, vyrábějící akumulátory a baterie pro ruské drony, letectvo a námořnictvo, tvrdí média.
Oděsu zasáhla ruská raketa Iskander vybavená hlavicí s kazetovou municí. Zabila dva lidi a další tři zranila, uvedl dnes podle médií šéf oblastní správy Oleh Kiper.
Místopředseda ukrajinské vlády Oleksij Kuleba upřesnil, že ruská raketa zabila přístavního dělníka a řidiče kamionu a zranila šest lidí, včetně dvou Syřanů z posádky civilní lodi, právě vykládané v přístavu.
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times. Jednat spolu budou podle něj o pozastavení některých klíčových dodávek zbraní Kyjevu. Ukrajinský prezident podle FT bude také chtít mluvit o možných budoucích amerických zbrojních dodávkách Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Bývalý slovenský ministr obrany Jaroslav Naď dnes vypovídal na policii v souvislosti s dřívější vojenskou pomocí, kterou Bratislava poskytla Ukrajině bránící se ruské vojenské invazi. Naď pak před novináři protiprávní jednání v uvedené záležitosti odmítl a řekl, že obviněn nebyl. Případem se zabývá úřad evropského veřejného žalobce pro podezření ze zneužití peněz určených na pomoc Kyjevu.
Ruský generál Michail Gudkov, který velel brigádě námořní pěchoty Tichooceánské flotily a byl nedávno povýšen na zástupce velitele vojenského námořnictva, zahynul v Kurské oblasti na západě Ruska. Generálovu smrt dnes oznámil gubernátor Přímořského kraje Oleg Kožemjako a později ji podle ruských agentur potvrdilo ruské ministerstvo obrany. Gudkov se podle serveru BBC News stal 11. ruským generálem zabitým během války Ruska proti Ukrajině, která pokračuje čtvrtým rokem.
Nejméně dva lidé přišli o život a 11 dalších bylo zraněno při ruském útoku na Poltavu, ležící asi 350 kilometrů východně od Kyjeva, oznámil šéf oblastní správy Volodymyr Kohut. Na místě podle něj vypukl požár. Na Poltavu podle dřívějších zpráv dnes ráno útočily ruské drony. Šest lidí, včetně sedmiletého chlapce a devítileté dívky, utrpělo zranění při zásahu vícepodlažního obytného domu v Oděse na jihu Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper a záchranáři.
Rusové by byli navíc posílení o nové taktiky boje a bojové zkušenosti. "Za významně delší dobu by asi bylo připraveno zaútočit na východní křídlo NATO," míní ředitel Vojenského zpravodajství Bartovský. Ambicí Ruska je získat část západního území Ukrajiny jako nárazníkovou zónu mezi sebou a NATO, dodal. "Zatím se to ale nepodařilo, alespoň ne podle původního ruského plánu," uvedl.
Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022, boje trvají dosud. "Kloním se k tomu, že o malinko později než v době, o které mluvíte, by se Rusko mohlo být schopné dostat na úroveň před válkou. Z pohledu vyzbrojenosti, personální naplněnosti a připravenosti k boji," reagoval Bartovský na dotaz, zda by mohlo Rusko do pěti let zaútočit na NATO.
Zprávy ze čtvrtka 3. července
Podpora Ruska v jeho válce proti Ukrajině ze strany čínských firem představuje pro Evropskou unii vážnou bezpečnostní hrozbu. Na dnešním jednání v Bruselu to čínskému ministrovi zahraničí Wang Iovi řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Zároveň vyjádřila znepokojení nad hybridními hrozbami pocházejícími z Číny, uvádí se v tiskové zprávě jejího úřadu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer uvedl, že Kyjev si s Washingtonem ujasňuje podrobnosti týkající se obranné pomoci a ministr zahraničí Andrij Sybiha napsal, že Ukrajina je připravena si i koupit nebo pronajmout prostředky protivzdušné obrany. Ukrajina se brání plošné ruské invazi. Kreml rozhodnutí Washingtonu uvítal.
V Kyjevě v úterý jednali představitelé ministerstev zahraničí Slovenska a Ukrajiny. Informovala o tom ukrajinská diplomacie na webu a také na facebooku ukrajinské velvyslanectví v Bratislavě. Ukrajinci podle Kyjeva Slovensku vyjádřili vděk za připravenost dodat zemi osm odminovávacích systémů Božena-5. Zároveň uvedli, že rozhodnutí nepokračovat v tranzitu ruského plynu je nezvratné a vymezili se vůči výrokům šéfa slovenské diplomacie. Stanovisko Bratislavy není k dispozici.
Ukrajinské zbrojařské podniky by měly mít v budoucnu možnost vyrábět zbraně a munici v Dánsku, které je členským státem Severoatlantické aliance. Řekl to dnes dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen. V současné době se podle něj konají na toto téma s ukrajinskou vládou jednání, informuje agentura DPA.
Řízená balistická střela Iskander je jednou z nejsmrtonosnějších ruských zbraní, která ničí a zabíjí v ukrajinském týlu. Ukrajinci se zoufale snaží mobilní odpalovací zařízení těchto střel krátkého dosahu vyhledat a zničit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svým výnosem zbavil hlavu proruské pravoslavné církve ukrajinského občanství, oznámila dnes ukrajinská tajná služba SBU. Orest Berezovskyj, známý jako metropolita Onufrij, v roce 2002 dobrovolně obdržel ruské občanství a nadále je ve spojení s preláty v Moskvě, kteří podporují válku Ruska proti Ukrajině, vysvětlila SBU důvody prezidentova rozhodnutí.
Ruská vojska pronikla do blízkosti Pokrovsku a Kosťantynivky - dvou měst, která jsou klíčová pro zásobovací trasy ukrajinské armády na východě země. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský vojenský činitel.
Rusko v posledních týdnech shromáždilo síly a navzdory velkým ztrátám postoupilo ve venkovských oblastech Pokrovsku i Kosťantynivky. Tato města leží na křižovatkách cest vedoucích k frontové linii z větších měst na území, které má pod kontrolou Ukrajina.
Prezident Petr Pavel navštíví příští týden Německo a Itálii. V Berlíně se setká se svým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem na zámku Bellevue, v Římě se poté zúčastní konference pro obnovu Ukrajiny. Na webu o tom dnes informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Německý kancléř Friedrich Merz se nyní nechystá telefonovat si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Řekl to mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. V úterý spolu poprvé po téměř třech letech po telefonu hovořili Putin a francouzský prezident Emmanuel Macron.
Podle vládního mluvčího Francie Německo o chystaném telefonátu Macrona a Putina předem informovala a poté jej zpravila i o výsledku jednání. Podle Kremlu byla tématem rozhovoru především situace na Ukrajině a Blízkém východě. Elysejský palác mimo jiné uvedl, že francouzský prezident Putina vyzval k příměří na Ukrajině.
Poskytnutí mobilní digitalizační jednotky Archa III na ochranu a digitalizaci válkou ohroženého ukrajinského kulturního dědictví dnes podpořila vláda. Vyplývá to z výsledků dnešního zasedání. Jde o přímou pomoc České republiky prostřednictvím Národního muzea a součást většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi.
Vláda na dnešním zasedání zařadila na vnitrostátní sankční seznam ruského občana Olega Osipova, dlouholetého spolupracovníka bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva. Na tiskové konferenci to oznámili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Osipov podle nich na jaře šířil v médiích výhrůžky smrtí bývalému hokejistovi Dominiku Haškovi.
Medveděv v dubnu podle agentury TASS slavnému brankáři doporučil opatrnost při přecházení silnice a to, aby nepil pivo na neověřených místech. Osipov podle Lipavského pravidelně papouškuje agresivní výroky svého extremistického šéfa.
Ukrajinští vojenští lékaři používají speciální magnetické přístroje, aby mohli v těle přesněji lokalizovat střepiny ze šrapnelových granátů a následně je vytáhnout, píše ukrajinské vydání stanice BBC. Podle lékařů tvoří střepinová zranění až 80 procent úrazů na bojišti.
Ruské bezpilotní letouny používají šrapnelové granáty, které se roztříští a vojáky zasáhnou střepiny způsobující složitá zranění. S jejich vyjmutím nově pomáhají speciální magnetické přístroje, pomocí kterých mohou lékaři daleko přesněji a méně invazivně operovat.
Skupina ruských průzkumníků pronikla do vsi Dačne, ale byla zničena. Tvrzení o ruském dobytí vesnice neodpovídají skutečnosti, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Ruská státní média a prováleční blogeři tvrdili, že ruské síly ovládly Dačne (rusky Dačnoje) jako první obec v Dněpropetrovské oblasti, čehož si povšimla i agentura Reuters. O dobytí vsi, která leží u administrativní hranice s Doněckou oblasti, převážně dobytou Rusy, oficiálně neinformovala ani Moskva, ani ukrajinské zdroje.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo druhého nejvýše postaveného diplomata na velvyslanectví Spojených států v Kyjevě. Varovalo, že oznámené pozastavení amerických zbrojních dodávek Ukrajině povzbudí Rusko, informovala agentura AFP. Ukrajina se od února 2022 brání plošné ruské invazi. Kreml rozhodnutí Washingtonu uvítal.
Nejméně o jednom zabitém civilistovi a několika raněných v důsledku útoků ruských dronů a ostřelování informují ukrajinské úřady. Protivzdušná obrana zneškodnila 79 ze 114 dronů, které Rusko vyslalo během noci proti Ukrajině, spolu se čtyřmi raketami S-300, uvedlo ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení pěti ukrajinských dronů nad Kurskou a Rostovskou oblastí a anektovaným Krymem. Ukrajinské drony ještě v pondělí zapálily rafinerii v ruské Saratovské oblasti, zásobující ruská vojska, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR.
Rozhodnutí, za kterým podle portálu Politico stojí náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby, předcházela revize počtu zbraní a munice v amerických vojenských skladech. Ministerstvo při kontrole zjistilo, že zásoby dělostřelecké munice, protileteckých střel a přesné munice klesají, poznamenal portál.
Munici, jejíž dodání Ukrajině nyní USA pozastavily, původně slíbila vláda předchozího prezidenta Joea Bidena. Nynější postup tak podle AP odráží nové postoje současného prezidenta Donalda Trumpa.
Zastavení některých zbrojních dodávek na Ukrajinu včetně střel protivzdušné obrany odpovídá tomu, že přednost dostaly zájmy Spojených států. Prohlásila to mluvčí Bílého domu Anna Kellyová, informovala v noci na dnešek agentura AP.
"Toto rozhodnutí bylo učiněno, aby s ohledem na revizi ministerstva obrany o naší vojenské podpoře a asistenci jiným zemím po celém světě dostaly přednost americké zájmy," řekla Kellyová. "Síla ozbrojených sil Spojených států zůstává nezpochybněna - jen se zeptejte Íránu," dodala. Spojené státy se v červnu přidaly k Izraeli a jeho vzdušným úderům proti íránským jaderným zařízením.
Zprávy ze středy 2. července.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem a vyjádřil mu podporu v diplomatické roztržce mezi Baku a Moskvou kvůli nedávné smrti dvou etnických Ázerbájdžánců při zatýkání v Rusku. Vyplývá to z prohlášení, které dnes na síti X zveřejnila ukrajinská hlava státu.
"Poděkoval jsem mu (prezidentovi Alijevovi) za jeho podporu Ukrajiny, našeho národa a naší územní celistvosti. Vyjádřil jsem také jasnou ukrajinskou podporu v situaci, kdy Rusko šikanuje ázerbájdžánské občany a vyhrožuje Ázerbájdžánské republice," napsal Zelenskyj. Dodal mimo jiné, že s prezidentem zakavkazské země projednal i bilaterální vztahy. Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Vztahy mezi Ruskem a Ázerbájdžánem se zhoršily poté, co se loni v prosinci zřítilo ázerbájdžánské dopravní letadlo. Alijev tehdy prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba ze země a že některé skupiny v Rusku se snažily příčiny tragédie ututlat. Ruský prezident Vladimir Putin se Alijevovi omluvil za to, co Kreml nazval tragickým incidentem. Napětí mezi Baku a Moskvou dále vzrostlo poté, co před několika dny zemřeli v ruském Jekatěrinburgu při policejních zátazích bratři Zijaddin a Husejn Safarovovi, pokládaní za podezřelé v případu smrti místního podnikatele Junise Pašajeva, který byl zavražděn v roce 2001. Smrt bratrů vyvolala v Baku pobouření, Ázerbájdžán zrušil mimo jiné chystané ruské kulturní akce a policie provedla razii v pobočce ruské státní agentury Sputnik v Baku.
V pondělí večer byla těla bratrů přepravena do Baku k pitvě a ázerbájdžánské úřady dnes uvedly, že zemřeli na následky bití. Ruské úřady přitom tvrdily, že Zijaddin Safarov zemřel na selhání srdce, u jeho bratra Husejna příčinu smrti neuvedly. Ázerbájdžánská prokuratura mezitím oznámila, že zahájila vyšetřování pro podezření z vraždy bratrů.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron si v pondělí poprvé po téměř třech letech telefonovali, oznámila ruská státní agentura TASS s odvoláním na prohlášení Kremlu. Tématem hovoru byla podle něj situace na Blízkém východě v kontextu íránsko-izraelské konfrontace a amerických úderů na íránská jaderná zařízení, válka na Ukrajině, ale i dodávky obilí. Telefonát vzápětí potvrdil také Elysejský palác.
Oba lídři se vyslovili pro to, aby řešení krize kolem íránského jaderného programu stejně jako vyřešení dalších rozporů na Blízkém východě bylo dosaženo výhradně politicko-diplomatickými prostředky, uvedl Kreml. Dohodli se na pokračování kontaktů za účelem možné koordinace postojů.
Pokud jde o vyhlídky mírového řešení konfliktu na Ukrajině, ruský prezident potvrdil své zásadní postoje k možným dohodám, které by podle Kremlu měly být komplexní, dlouhodobé, měly by odstranit příčiny ukrajinské krize a "vycházet z nových územních reálií".
Naposledy spolu dvojice prezidentů telefonovala přesně před 1024 dny, 11. září 2022. Tedy několik měsíců poté, co Rusko v plném rozsahu vojensky napadlo Ukrajinu.
Mapy bojiště ukrajinského projektu Deep State, pokládaného za blízký armádě, ukazují, že Rusové nyní mají pod kontrolou 113 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území. To je o 943 čtverečních kilometrů více než před dvěma měsíci, napsala v pondělí agentura Reuters.
Ruská vojska v červnu dobyla 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v květnu to bylo 507, v dubnu 379 a v březnu 240 kilometrů čtverečních, napsala agentura AFP s odvoláním na údaje amerického Institutu pro studium války (ISW). Tyto údaje svědčí podle AFP o tom, že ruská vojska po zimě zrychlují postup. Větších územních zisků než v červnu dosáhla ruská armáda jen loni v říjnu (607 km2) a v listopadu (725 km2). Dvě třetiny červnových zisků připadají na Doněckou oblast na východě Ukrajiny, která představuje hlavní bojiště. Ruská armáda nyní okupuje asi tři čtvrtiny tohoto regionu, proti 61 procentům o rok dříve. Rusko nyní úplně nebo částečně ovládá skoro 19 procent rozlohy Ukrajiny, dodala AFP.
Počet bezpilotních letounů dlouhého doletu, kterými Rusko v červnu zaútočilo na Ukrajinu, se proti květnu zvýšil o 36,8 procenta, uvedla agentura AFP. Podle každodenních údajů ukrajinské armády vyslalo Rusko v červnu na její území 5438 dronů dlouhého doletu, vzrostl i počet raket.
Počet bezpilotních letounů v červnu je nejvyšší od začátku ruské invaze v únoru 2022 a také představuje významný nárůst proti květnu, kdy jich na Ukrajině zaznamenali 3974. Jde pouze o drony útočící v noci, jejichž počty Kyjev každé ráno zveřejňuje. Do statistiky nejsou započítány další druhy dronů, které jsou používány na frontě. Kromě bezpilotních letounů vyslalo Rusko při nočních útocích na Ukrajinu podle Kyjeva také 236 raket, jejich počet se proti květnu téměř zdvojnásobil.
Nálet ukrajinských dronů na Iževsk, což je středisko zbrojního průmyslu na východě evropské části Ruska, si vyžádal mrtvé a zraněné. Řekl to gubernátor Udmurtska Alexandr Brečalov. Oběti hlásí také ukrajinské úřady po nových ruských útocích na Dnipro a Mykolajivskou oblast. Ruská vojska v červnu dosáhla největšího postupu na ukrajinském území od loňského listopadu, napsala s odvoláním na údaje amerických analytiků a vlastní výpočty agentura AFP.
"Bohužel jsou mrtví a těžce zranění. V nemocnici v Iževsku jim poskytují veškerou nezbytnou pomoc," uvedl gubernátor. Počet obětí neupřesnil, podle ruských médií nejméně tři lidé přišli o život a dalších 24 bylo zraněno.
Vývoz obilí z Ukrajiny v sezoně 2024/2025, tedy v období od července 2024 do června 2025, klesl přibližně o pětinu na 40,6 milionu tun. Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na ukrajinské ministerstvo zemědělství. V předchozí sezoně, tedy do loňského června, vývoz činil 51,1 milionu tun. Na vývoz negativně doléhají důsledky války s Ruskem.
Vývoz zahrnoval 15,72 milionu tun pšenice, 21,96 milionu tun kukuřice a 2,32 milionu tun ječmene. V předchozí sezoně Ukrajina vyvezla 18,5 milionu tun pšenice, 29,52 milionu tun kukuřice a 2,52 milionu tun ječmene.
Ukrajina je předním světovým pěstitelem a vývozcem obilí, bývá označována za obilnici Evropy. Její výnosy po zahájení ruské vojenské invaze v roce 2022 ale prudce klesly. Kromě ruské okupace části území Ukrajině komplikují export zejména útoky na Oděsu, která je klíčovým uzlem pro vývoz přes Černé moře, a na Izmajil v Oděské oblasti, hlavní přístav na Dunaji, přes který se vozí obilí do Evropy.
Výbuchy v noci slyšeli i obyvatelé ruských měst Saratov a Engels, informuje server Ukrajinska pravda s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí a na vyjádření místních úřadů. Ty na čas přerušily provoz letišť v Saratovu, Uljanovsku, Kazani a Nižněkamsku. U Engelsu se nachází vojenské letiště, které využívají ruské strategické bombardéry Tu-95MS a Tu-160, v Nižněkamsku se nachází jedna z největších ruských rafinérií a poblíž leží i město Elabuga, kde se ekonomické zóně Alabuga montují ruské drony íránské konstrukce. Tato místa se nacházejí více než tisícovku kilometrů od hranic z Ukrajinu, ale už je opakovaně napadly bezpilotní letouny, dodal server.
Ruská obrana během noci odrážela útoky dronů na Rostov, Taganrog, Novošachtinsk a na další místa v pěti okresech. Podle předběžných údajů nikdo nebyl zabit či raněn, oznámil gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar.
V Doněcku při ukrajinském útoku zahynula jedna žena a další dva lidé utrpěli zranění, další mladík byl zraněn v Horlivce, tvrdí Ruskem dosazený vůdce okupované části Doněcké oblasti na východě Ukrajiny Denis Pušilin. Ukrajina podle něj zaútočila v noci střelami dalekého dosahu vypuštěnými z letadel. Luhansk podle okupačních úřadů čelil náletu dvou desítek dronů a ve městě vypukly požáry.
Při ruském útoku na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny vypukl požár v jednom podniku a škody utrpěly i soukromé domy. Tento útok se obešel bez obětí a bez zraněných, informoval šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov bez upřesnění, jaké zbraně Rusové k útoku použili. Ruské drony během noci napadly dvě farmy v Dněpropetrovské oblasti. Nikdo nebyl zabit či zraněn, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak.
Ukrajinské síly v noci na úterý napadly Doněck a Luhansk na východě Ukrajiny a také Rostovskou oblast na jihozápadě Ruska, uvedly ruské úřady. Kyjev naopak ohlásil ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny.
Ruské zdroje informují o jedné oběti a zraněných v okupovaném Doněcku a Horlivce. Protivzdušná obrana sestřelila 60 ukrajinských dronů, většinu nad jihozápadem země, anektovaným Krymem, Černým a Azovským mořem, uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno vyrazil opět na Ukrajinu. První překážka na cestě k frontě není nebezpečná, ale úmorná ano: celní kontrola.
Ruská média a prováleční blogeři v pondělí tvrdili, že ruské invazní jednotky dobyly první vesnici v Dněpropetrovské oblasti - obec Dačne. Tato tvrzení dosud nepotvrdily ani ukrajinské zdroje, ani ruské ministerstvo obrany, napsal Reuters. V blízkosti administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti se odehrávají těžké boje, ale k průlomu tam nedošlo, uvedl v pondělí podle agentury Ukrinform šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko
Agentura Reuters v pondělí napsala, že Rusko nyní okupuje více než 99 procent Luhanské a více než 70 procent Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti, jakož i malé části Charkovské, Sumské a Dněpropetrovské oblasti. Už v roce 2014 Rusové v rozporu s mezinárodním právem obsadili celý ukrajinský poloostrov Krym. Loni v srpnu naopak ukrajinská armáda podnikla překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti a na několik měsíců tam obsadila stovky kilometrů čtverečních ruského území.
Ruské jednotky již ovládají celou Luhanskou oblast, prohlásil v pondělí v noci podle ruské agentury Interfax Moskvou dosazený šéf okupační správy tohoto ukrajinského regionu Leonid Pasečnik. Kyjev se k jeho tvrzení nevyjádřil a podobná prohlášení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Pokud se informace potvrdí, bude Luhanská oblast prvním ukrajinským regionem plně okupovaným Ruskem od jeho vpádu do sousední země v roce 2022, poznamenala agentura AP.
"Doslova před dvěma dny přišla zpráva, že území Luhanské lidové republiky bylo zcela osvobozeno, 100 procent," uvedl Pasečnik v ruské televizní stanici První kanál, přičemž použil termín Luhanská lidová republika (LNR), který Moskva používá pro Luhanskou oblast. Výraz osvobození Rusové pak používají pro dobytí a okupaci ukrajinských území.
Zprávy z úterý 1. července
Projekt Archa III je digitalizační studio postavené na konstrukci vozu Volkswagen Crafter. Archa je vybavena mobilním 3D skenovacím zařízením včetně dvou fotogrammetrických vícekamerových robotů. Celý robotický systém je řízen hlavním počítačem v zadní části dodávky. Kompaktní fotostudio umožňuje snímání exponátů, a to v případě těch menších uvnitř Archy a v případě těch větších či citlivých na přepravu přímo v muzeích.
Vláda ve středu projedná poskytnutí mobilní digitalizační jednotky Archa III na ochranu a digitalizaci válkou ohroženého ukrajinského kulturního dědictví. Jedná se o přímou pomoc České republiky prostřednictvím Národního muzea. Projekt Archa III je součástí většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi. Materiál byl na základě výsledků připomínkového řízení upraven a je ministerstvem kultury aktuálně předkládán pro jednání bez rozporu.
Podle Fica se oba lídři bavili o zárukách, které by Slovensku měla EU poskytnout, pokud podle plánu ukončí odběr zemního plynu z Ruska. Bruselský web Politico dnes s odvoláním na diplomatický zdroj napsal, že Bratislava chce několik záruk, mimo jiné náhradu ušlých zisků z tranzitních poplatků. Chce také zajistit, aby slovenské společnosti nemohly být žalovány za nedodržení smluv s Ruskem.
Slovenský premiér Robert Fico dnes uvedl, že si telefonoval s německým kancléřem Friedrichem Merzem, s nímž se bavil zejména o dodávkách ruského plynu do Evropské unie a novém balíku protiruských sankcí. Informují o tom slovenská média, podle nichž Fico označil Merzův přístup za konstruktivní. Fico přitom před měsícem Merze kritizoval za jeho výrok, že bude nutné vůči Slovensku a Maďarsku přitvrdit kvůli tomu, že blokují rozhodování EU.
Zpráva OSN zmiňuje mimo jiné případ šestnáctileté dívky, která od rusky mluvícího muže dostala za úkol zapálit auto, o kterém se později dozvěděla, že patří ukrajinskému vojenskému odvodnímu úřadu. Když čin nakonec odmítla spáchat, muž na ni tlačil a vyhrožoval jí, že ublíží jejím mladším sourozencům a dalším členům rodiny, píše OHCHR.
"Většina případů se odehrála podobným způsobem: jednotlivci kontaktovali chlapce a dívky prostřednictvím sociálních médií a nařídili jim, aby zapálili předměty, jako jsou vozy patřící vojákům nebo železniční zařízení. Slíbili, že jim zaplatí poté, co obdrží video potvrzující žhářství," uvádí OHCHR, podle něhož ukrajinské úřady loni zaznamenaly nárůst takových incidentů. Od konce roku 2024 podle úřadu OSN děti na Ukrajině dostávají mnohem násilnější úkoly. "Eskalovalo to až k výrobě nebo umisťování improvizovaných výbušných zařízení," píše se ve zprávě.
Rusko podle SBU buduje sítě Ukrajinců, kdy jeden člověk vyrobí bombu a nechá ji na určeném místě. Další člověk balík vyzvedne, aniž by věděl, co v něm je. Ruští zprostředkovatelé tak mohou zasáhnout Ukrajinu hluboko na jejím území, aniž by na něj vstoupili, píše The Guardian.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) ve své dnes zveřejněné zprávě věnované lidským právům na Ukrajině upozorňuje na podobné jako Guardian praktiky a píše, že přibývá případů, kdy někdo skrz sociální sítě kontaktuje nezletilé Ukrajince a nabízí jim peníze za sabotáže.
Do španělských přístavů bylo letos za dva měsíce dovezeno z Maroka více nafty než za čtyři roky, napsal dnes deník El País s odvoláním na oficiální údaje. Podle španělského deníku tak existuje podezření, že se touto cestou dostala do Evropy ruská nafta, navzdory tomu, že na její dovoz do Evropské unie platí sankce kvůli invazi ruské armády na Ukrajinu. Maroko sankce na dovoz ruské nafty nezavedlo.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se "budoucí energetické bezpečnosti Maďarska". Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
"V návaznosti na politickou dohodu dosaženou v minulém týdnu na Evropské radě přijala dnes Rada formálně rozhodnutí ohledně dalšího půlročního prodloužení sektorových sankcí vůči Rusku v reakci na jeho pokračující agresi na Ukrajině," uvedlo české zastoupení při EU.
Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení České republiky při EU. Politické shody bylo dosaženo už minulý týden ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu. Od pátku do dneška se konala takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení.
V návaznosti na politickou dohodu dosaženou v minulém týdnu na Evropské radě #EUCO přijala dnes Rada 🇪🇺 formálně rozhodnutí ohledně dalšího půlročního prodloužení sektorových sankcí vůči Rusku v reakci na jeho pokračující agresi na Ukrajině 🇺🇦. #StandWithUkraine
— Czech Permanent Representation to the EU (@CZtoEU_Brussels) June 30, 2025
Ruští zprostředkovatelé lákali na síti Telegram často i nezletilé Ukrajince, aby za úplatu zaútočili na předem určené cíle. Na konci roku 2024 podle Dechtjarenka ruské aktivity v tomto směru nabraly na intenzitě. "Zahájili masový nábor Ukrajinců, aby nastražili bomby: v autech, u odvodových úřadů, policejních služeben a tak dále," uvedl.
Rusko platí mladým Ukrajincům, aby nevědomky podnikali sebevražedné útoky, tvrdí podle serveru The Guardian ukrajinská tajná služba SBU. Ta zadržela od začátku roku 2024 přes 700 lidí kvůli sabotáži, žhářství nebo terorismu, asi čtvrtina z nich jsou náctiletí.
Evropská unie a Ukrajina dosáhly předběžné dohody o budoucím vývozu zemědělských produktů do nynější sedmadvacítky, oznámil eurokomisař Maroš Šefčovič. Dohodu označil za vyváženou, spravedlivou a realistickou.
Evropská unie měla s Ukrajinou uzavřenou dohodu o volném obchodu, ale v důsledku ruské invaze v roce 2022 zašla ještě dál a zrušila zbývající poplatky. Platnost těchto opatření ale vypršela letos 5. června a Brusel je nahradil takzvanými přechodnými opatřeními na dobu, než obě strany aktualizují vzájemnou obchodní dohodu.
"Díky této modernizované dohodě zajistíme obchodní toky z Ukrajiny do Evropy a na globální trhy. Zároveň i nadále chráníme zájmy našich zemědělců," okomentovala dohodu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
Za poslední měsíce se na internetu a ruských televizních stanicích objevila videa ukazující Ruskem okupované ukrajinské město Mariupol jako místo, kde se život vrací k normálu a domy poničené válkou jsou tu znovu opravené. Obyvatelé města, kterého se ruské síly zmocnily před více než třemi roky, ale nesouhlasí, píše server BBC. V Mariupolu je podle nich nedostatek pitné vody i základních léků a většina budov je stále poničená.
"To, co ukazují v ruské televizi, jsou pohádky pro hlupáky. Většina Mariupolu je stále v ruinách," řekl Ukrajinec John, který v okupovaném městě žije. BBC mu kvůli jeho obavám z ruské odvety změnila jméno.
"Opravují fasády budov na hlavních ulicích a potom tam přivedou kamery. Ale za rohem jsou jenom trosky a prázdnota. Spousta lidí stále žije v polorozpadlých bytech se sotva stojícími zdmi," doplnil.
Ukrajinu čeká již příští měsíc rekonstrukce vlády, během níž odstoupí premiér Denys Šmyhal a nahradí ho dosavadní vicepremiérka Julija Svyrydenková. Uvedlo to dnes několik ukrajinských médií, včetně deníku Ukrajinska pravda či serveru RBK-Ukrajina.
Šmyhal stojí v čele ukrajinské vlády od března 2020. Je zároveň jedním z posledních činitelů, kteří stáli po boku prezidenta Volodymyra Zelenského od samého počátku plošné ruské invaze v únoru 2022. O jeho odstoupení se opakovaně spekulovalo již v minulých letech, připomněl server RBK-Ukrajina.
Severokorejské státní sdělovací prostředky zveřejnily záběry, na kterých vůdce KLDR Kim Čong-un klade vlajky na rakve, v nichž byli patrně repatriováni vojáci zabití v Rusku v bojích proti Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Smuteční ceremonie se uskutečnila v rámci oslav prvního výročí podpisu průlomové vojenské dohody mezi Ruskem a KLDR.
Na sérii fotografií je Kim Čong-un u půltuctu rakví, které zakrývá vlajkami, a pak se krátce zastaví s oběma rukama položenýma na rakev, napsal Reuters.
KLDR dále zveřejnila snímky galavečera, který k prvnímu výročí podpisu vojenské smlouvy odvysílala severokorejská státní televize. Zúčastnila se ho také ruská delegace vedená ruskou ministryní kultury Olgou Ljubimovou. Na záběrech bylo vidět Kim Čong-una, kterého patrně přemohly emoce, a diváky osušující si slzy, dodal Reuters.
Ostravská firma Leseft International s.r.o. se podílí na zprostředkování dodávek součástek do ruských raket. Od začátku plošné ruské invaze objednala pro ruského odběratele zboží v přepočtu za bezmála půl miliardy korun. Vyplývá to ze zjištění, tvrdí zveřejnil deník Ukrajinska pravda.
Jednatel společnosti Lev Seferjan označil tvrzení deníku za nesmysl a "fake news" s potenciálem poškodit dobré jméno firmy v obchodě, kterým se skutečně zabývá. Firma se podle něj zbraňovými systémy nezabývá a ani nikdy v minulosti nezabývala. "Společnost LESEFT International s.r.o. se zabývá prodejem hutních polotovarů a surovin pro výrobu oceli a také dodávkami kovaných a litých dílů pro energetiku," řekl. Odběrateli dodávek od Leseftu podle něj vždy byli i ukrajinští partneři.
Ruské jednotky dobyly první vesnici v Dněpropetrovské oblasti na východě centrální části Ukrajiny, tvrdí ruská státní média a prováleční blogeři. Tato tvrzení dosud nepotvrdily ani ukrajinské zdroje, ani ruské ministerstvo obrany, napsala agentura Reuters.
Nejméně dva mrtvé a osm zraněných, včetně šestiletého chlapce, si během noci na dnešek vyžádal nálet ruských dronů na Charkovskou oblast na východě země. Oznámil to šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Na různých místech drony poškodily civilní infrastrukturu, vypukly požáry. Z dalších částí Ukrajiny úřady informují o další zabitém civilistovi a čtyřech raněných. Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 107 dronů, z nichž se 74 podařilo zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Zásahy byly zaznamenány na 15 místech, dodalo.
Окупанти обстріляли 29 населених пунктів правобережжя Херсонщини: є загибліhttps://t.co/r7StZhORDM pic.twitter.com/JZuGaGQYlz
— Газета День (@TheDayNewspaper) June 30, 2025
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dnes přijel do Kyjeva, kde chce podle agentury DPA jednat o další podpoře Ukrajiny. "Nadále stojíme po boku Ukrajiny, aby se mohla úspěšně bránit," prohlásil ministr. Dodal, že německá pomoc se bude týkat vzdušné obrany i jiných zbraní a že Berlín rovněž Kyjevu poskytne ekonomickou a humanitární podporu.
Šéf německé diplomacie zároveň obvinil Moskvu, že nemá zájem řešit situaci jednáním a že se snaží pouze o ukrajinskou kapitulaci. "Zatímco Kyjev je připraven na skutečné jednání, (ruský prezident Vladimir) Putin se nevzdává svých maximalistických požadavků; nechce vyjednávání, ale kapitulaci," prohlásil německý ministr. Podle jeho slov svoboda a budoucnost Ukrajiny jsou nejdůležitějšími úkoly německé zahraniční a bezpečnostní politiky.
Good morning 🌞
— Olga Patlyuk 🇺🇦 (@OlgaPatl) June 30, 2025
🇩🇪🇺🇦 German Foreign Minister Johann Wadephul arrived in Kyiv. pic.twitter.com/Zey3W1LWYu
Zprávy z pondělí 30. června
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret o vystoupení země z Ottawské úmluvy, která zakazuje výrobu a používání protipěchotních min. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách prezidenta. Ukrajina ratifikovala úmluvu v roce 2005, upozornila agentura Reuters. Aby rozhodnutí vstoupilo v platnost, musí ho ještě schválit parlament a země to musí oznámit Organizaci spojených národů.
Česko nemá podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) žádné náznaky, které by potvrzovaly, že české firmy dodávají Rusku obráběcí stroje určené k výrobě zbraní. Ministr to uvedl na dotaz serveru iROZHLAS.cz. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden novinářům řekl bez konkrétních jmen, že stroje, které lze využít pro výrobu zbraní, dodává osm českých firem. Vyzval k sankcím.
Jedna žena zahynula a další utrpěla zranění při ukrajinském dronovém útoku na město Bokovo-Chrustalne v Ruskem okupované části Luhanské oblasti, informuje ruská státní tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na místní ruské úřady. Další dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském vzdušném úderu na ruské město Brjansk, oznámil gubernátor Brjanské oblasti. Ukrajinský úder na Bokovo-Chrustalne zasáhl obytnou budovu, uvedly místní úřady s tím, že jedna žena při něm přišla o život a další zraněné zdravotníci poskytli pomoc.
Šéf ruské rozvědky (SVR) Sergej Naryškin dnes v ruské státní televizi oznámil, že telefonicky hovořil s ředitelem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johnem Ratcliffem. Naryškin uvedl, že se s Ratcliffem dohodli, že se mohou kdykoliv kontaktovat, píší agentury.
"Telefonicky jsem mluvil se svým americkým protějškem a domluvili jsme se, že si můžeme kdykoli zavolat a prodiskutovat otázky, které nás zajímají," řekl Naryškin, aniž by uvedl podrobnosti. Naposledy podle oficiální zprávy telefonoval s šéfem CIA 11. března.
Trump si je podle Pavla vědom toho, že ekonomické sankce jsou velice funkční nástroj. "Já jsem třeba na jeho poznámku na adresu Číny, kdy on zmínil, že ty obrovské celní tarify, které uvalil na Čínu, vedly ke změně pozice Číny, tak jsem mu řekl - No vidíte, a přesně takto rozhodný postup by bylo potřeba udělat ve vztahu k Rusku. Protože pokud říkáte, že to Čína pocítila během měsíce, pak Rusko se svojí ekonomikou to pocítí během možná týdne," dodal Pavel.
"Na jedné straně musíme podporovat Ukrajinu vojensky, protože stále jde o to, aby udržela co nejvíce ze svého území, aby její vyjednávací pozice v jednání, která v nějakém okamžiku začnou, byla co nejsilnější. Ale na druhé straně, Rusko bude asi ochotno jednat pouze tehdy, když ucítí, že nemá jinou možnost," míní prezident.
Evropská unie i USA podle prezidenta takové ekonomické nástroje mají. Jednalo se o tom podle něj i tento týden na summitu NATO v Haagu. "Třeba na té večeří, kde jsem měl možnost sedět u stolu s Donaldem Trumpem, tak jsme ho velice jednotně a kolektivně přesvědčovali o tom, že právě ten čas nastal, abychom výrazně zvýšili ekonomický tlak na Rusko ne s cílem nechat Rusko ekonomicky zkolabovat, to není v našem zájmu, ale přimět ho k vědomí, že jiné cesty než jednat prostě nemá," popsal prezident. "To si myslím, že se postupně asi dostává k Donaldu Trumpovi ze všech stran, protože v tomto ohledu byli evropští spojenci naprosto jednotní," dodal.
Evropští spojenci jsou dnes zajedno v tom, že zřejmě nejsilnějším argumentem, který by mohl přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jednal o míru na Ukrajině, je ekonomika a finance, nikoli vojenské prostředky. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel. Nynější sankce vůči Rusku podle něj nejsou dostatečně silné, případně se je Rusko naučilo obcházet. Nejsou proto rozhodujícím faktorem, který by Putina dotlačil k jednacímu stolu.
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny oznámil, že jednotky ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) ve spolupráci s dalšími složkami ozbrojených sil v sobotu udeřily na muniční sklady v ruské Brjanské oblasti.
SBU rovněž uvedla, že systematicky usiluje o snížení ruské schopnosti podnikat údery na ukrajinském území. Na satelitních snímcích americké vesmírné agentury NASA byly vidět rozsáhlé požáry, které na ruské letecké základně vypukly, napsal zpravodajský web Ukrajinska pravda.
Ukrajinská tajná služba (SBU) na platformě Telegram oznámila, že dronovými útoky zničila tři ruské helikoptéry a systém protivzdušné obrany Pancir-S1 na vojenské letecké základně u obce Kirovske na Ruskem okupovaném poloostrově Krym.
"Dostupné údaje svědčí o zničení víceúčelových a útočných vrtulníků Mi-8, Mi-26 a Mi-28, jakož i samohybného protiletadlového raketového a dělostřeleckého systému Pancir-S1," uvedla SBU o útoku, který podnikla v noci na sobotu. Útok podle SBU způsobil také škody na muničních skladech a průzkumných a útočných bezpilotních letounech nepřítele.
Oblastní šéf ukrajinské Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin podle AP uvedl, že při ruském úderu zahynula jedna osoba. Šest lidí včetně jednoho dítěte utrpělo zranění v Čerkaské oblasti, uvedl šéf oblastní správy Ihor Taburec.
Při odrážení útoku zahynul pilot ukrajinského letectva. "Pilot použil všechny zbraně, které měl k dispozici, a sestřelil sedm vzdušných cílů. Při sestřelení toho posledního byl jeho letoun poškozen a začal ztrácet výšku," oznámila ukrajinská armáda na platformě Telegram. Pilot podle ní udělal vše, co mohl, a nasměroval stíhací letoun pryč od obydlené oblasti. Nestihl se však katapultovat.
Ruský noční útok byl "nejmasivnějším leteckým úderem" na zemi, pokud se berou v úvahu jak drony, tak různé typy raket, sdělil agentuře AP mluvčí ukrajinského vojenského letectva Jurij Ignat. Útok cílil na regiony po celé Ukrajině, včetně západní Ukrajiny, daleko od frontové linie.
Rusko v noci na dnešek podniklo dosud největší vzdušný útok na Ukrajinu od začátku války, vyslalo na ni 477 dronů a 60 raket různých typů. Ukrajinská protivzdušná obrana zničila 211 dronů a 38 raket, na 226 se jich ztratilo. Při odrážení rozsáhlého ruského útoku přišel o život ukrajinský pilot a stíhací letoun F-16, který pilotoval, byl ztracen. Uvedla to ukrajinská armáda. Ruské údery zabily další osobu, nejméně šest jich zranily a poškodily domovy a infrastrukturu, oznámily místní úřady.
V noci pracovala i ukrajinská protivzdušná obrana. Podle agenturních zpráv se jí podařilo zlikvidovat 211 ruských dronů a 38 raket.
Protože Rusko v noci útočilo i na oblasti na západní Ukrajině poblíž hranic s dalšími státy, do akce šlo i polské letectvo. "Byly vyslány do vzduchu dvojice stíhaček ve službě a pozemní systémy protivzdušné obrany a radarového průzkumu dosáhly nejvyššího stavu pohotovosti," uvedlo na síti X operační velitelství polské armády.
Velení ukrajinských vzdušných sil přiznalo ztrátu pilota první třídy a jeho stíhačky F-16. Dvaatřicetiletý Maxim Ustimenko podle zprávy zahynul v boji poté, co byl jeho letoun poškozen a začal se propadat. Pilot prý předtím zneškodnil sedm cílů, sám se ale nedokázal katapultovat.
Jde o třetí stíhačku F-16, kterou doposud ukrajinské vzdušné síly ztratily.
Rusko v noci na neděli zaútočilo na Ukrajinu 477 drony a 60 raketami, zahynul ukrajinský pilot.
Zprávy z neděle 29. června.
Polský prezident Duda dnes vyjádřil přesvědčení, že Nawrocki "naváže co nejlepší vztahy" mezi sousedními zeměmi, a to navzdory kritice, kterou v minulosti vůči Ukrajině vyslovil. "Svět zpoza prezidentského stolu vypadá trochu jinak než ten, který člověk vidí…z pozice kandidáta," prohlásil Duda s tím, že je možné, že Nawrocki po nástupu do úřadu změní svůj postoj vůči ukrajinským představitelům a uprchlíkům.
"Polsko poskytlo Ukrajině významnou pomoc v oblasti obrany" v rámci Evropské unie a NATO, řekl Zelenskyj. "Je pro nás nesmírně důležité zachovat povahu těchto vztahů, udržet tuto podporu" a dialog charakterizovaný vzájemným respektem, zdůraznil Zelenskyj před novináři a ujistil, že Kyjev udělá vše pro posílení vztahů s Varšavou.
Pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi, je nesmírně důležité udržet si podporu Polska, svého souseda a věrného spojence, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský státník promluvil v Kyjevě na společné tiskové konferenci s polským prezidentem Andrzejem Dudou, kterého na jeho postu na začátku srpna vystřídá nacionalistický vítěz polských prezidentských voleb Karol Nawrocki. Píše o tom agentura AFP.
Ruská armáda přes noc zaútočila na Ukrajinu pomocí 23 dronů typu Šáhed a různých typů falešných dronů, píše Ukrajinska pravda. Ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit všechny, až na jednu.
Ukrajinská záchranná služba zveřejnila záběry z místa ruského útoku v Oděse, na kterých jsou vidět hasiči, jak bojují s požárem a evakuují lidi potemnělým schodištěm v 21patrové budově. V důsledku ruského úderu na obytnou budovu vypukl požár v šestém, sedmém a osmém patře a někteří lidé uvízli ve svých bytech, píše server Ukrajinska pravda. Mezi oběťmi je manželský pár. Šest zraněných bylo hospitalizováno a tři z nich jsou v kritickém stavu, uvedl zpravodajský web.
Dva lidé zahynuli a nejméně 14 dalších utrpělo zranění, když ruský dron v noci na dnešek zasáhl výškovou obytnou budovu v ukrajinském městě Oděsa u Černého moře. Mezi zraněnými jsou tři děti, přičemž jedno z nich je v kritickém stavu. Napsala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Do Kyjeva dnes přicestoval polský prezident Andrzej Duda na setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informovala Dudova kancelář.
"Pokud jde o aktivity ruské strany, na severu Ukrajiny podél hranice pokračuje úsilí o vytvoření obranné nárazníkové zóny především v oblasti Sumy. V Charkovské oblasti se ukazuje, že ruským cílem je zatlačit ukrajinské síly od hranice s Belgorodskou oblastí, obsadit zbytek Luhaňské oblasti a postupovat do severní části Doněcké oblasti s cílem obsadit celou Doněckou oblast a případně postoupit do Dněpropetrovské oblasti," uvedl Petráš. Doplnil, že ruský postup k naplnění tohoto cíle ale není příliš markantní.
Podpora Ukrajiny se pro NATO stala podle vědeckého pracovníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše dlouhodobým problémem, nikoli předehrou k rychlému vítězství, jak Severoatlantická aliance původně slibovala. Zahrnutí výdajů na Ukrajinu do výpočtu spojeneckých vojenských výdajů je účetní trik, který má uměle nafouknout čísla, řekl Petráš.
zprávy ze soboty 28. června
Rusko je připraveno na další kolo jednání s Ukrajinou, které by se opět mohlo odehrát v Istanbulu. Podle tiskových agentur to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož Moskva může Kyjevu předat dalších 3000 těl padlých vojáků. Také prohlásil, že pozice obou zemí jsou vzdálené, kontakty však pokračují.
Zástupci členských států Evropské unie dnes na svém jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Rusko si předvolalo německého velvyslance v Moskvě Alexandera Grafa Lambsdorffa, aby ho informovalo o odvetných opatřeních za pronásledování ruských novinářů v Německu. S odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí o tom informovala ruská agentura TASS. Událost označila agentura DPA za spor o přístup ke zpravodajům ruských státních médií v Německu. Berlín od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stojí za Kyjevem a podniká kroky proti šíření ruské propagandy a dezinformací nejen ve sdělovacích prostředcích.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek obvinila Německo ze svévolného zacházení s ruskými novináři a vyzvala Berlín k plnění závazků týkajících se ochrany svobodné práce médií a zajištění plurality názorů. Prohlásila také, že německé jednání není namířeno jen proti ruským novinářům, ale také proti jejich rodinám. Dodala, že cílem postupu Berlína je donutit ruské novináře opustit zemi.
Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar přišli o život čtyři lidé a dalších 17 bylo zraněno. Informoval o tom na platformě Telegram šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Původně uváděl, že útok si vyžádal tři oběti a 14 zraněných.
❗️ Україна. Самар. Внаслідок ракетного удару наразі:
— 🤍💚🖤 Free Ural 🦎 Свободный Урал 🤍💚🖤 (@FreeUral1) June 27, 2025
▪️3 людини загинуло;
▪️14 людей поранено.
Урал з вами. Тримаємось. pic.twitter.com/e4e85B3Dke
Ukrajinské letectvo uvedlo, že se podařilo sestřelit či jinak odvrátit 359 dronů a šest z osmi raket, konkrétně všechny střely Kalibr. Přímé údery ruských vzdušných zbraní letectvo oznámilo ze třech míst, na dalších osm dopadly trosky sestřelených dronů a raket. Konkrétní škody zatím ukrajinské úřady neupřesnily.
"Zničení skladu raketového paliva v Brjansku je součástí akcí vedených s cílem oslabit logistické možnosti ruské armády," řekl agentuře Unian její zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky.
Na Ukrajině od počátku ruské invaze v únoru 2022 do letošního dubna při útocích dronů krátkého doletu zahynulo nejméně 395 civilistů, dalších více než 2630 utrpělo zranění. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) to uvedla v nově zveřejněné zprávě, podle které se většina úmrtí a zranění stala po ruských úderech na neokupovaná území Ukrajiny.
Zpráva zdokumentovala případy, při kterých operátoři bezpilotních prostředků útočili na civilisty jedoucí v soukromých autech, autobusech, při chůzi venku, při humanitární práci či při pomáhání s evakuací. HRMMU eviduje i údery na jasně označené sanitní vozy.
Drony ukrajinské vojenské rozvědky HUR zapálily sklady raketového paliva v Brjansku na západě Ruska a zničily radiolokátory a odpalovací zařízení raket ruského systému protivzdušné obrany S-400 na okupovaném Krymu, uvedla v pátek ráno ukrajinská média s odvoláním na své zdroje v HUR i záběry, zveřejněné ukrajinskou rozvědkou. Ruské úřady ve Volgogradské oblasti musely dočasně uzavřít most přes řeku Don u města Kalač kvůli odklízení trosek dronů po rozsáhlém ukrajinském náletu, uvedl gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Není jasné, zda tento pátý nejdelší most v Evropě byl poškozen, dodala agentury Reuters.
Ruská protivzdušná obrana ještě před půlnocí zničila 16 ukrajinských bezpilotních letounů, z toho sedm nad Kurskou oblastí a po čtyřech dronech nad Brjanskou oblastí a Krymem, jakož i jeden dron nad Černým mořem, uvedlo ruské ministerstvo obrany bez dalších podrobností. O požáru v Brjansku nicméně informovala místní média.
Během noci úřady vyhlásily letecký poplach po celé Ukrajině kvůli hrozbě ruských náletů. V Kyjevě zasahuje protiletecká obrana, uvedl server Ukrajinska pravda. Na Ukrajinu masivně útočí drony, v Mykolajivu zahřměly výbuchy, napsala agentura Unian s odvoláním na šéfa vojenské správy v Mykolajivské oblasti. Úřady vybízejí obyvatele, aby setrvali v krytech, protože nebezpečí nepominulo.
Zprávy z pátku 27. června
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu vyzval unijní lídry, aby přijali silný osmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Zároveň znovu kritizoval některé evropské firmy za to, že dodávají součástky Rusku. Zelenskyj promluvil prostřednictvím videokonference k prezidentům a premiérům, kteří jednají v Bruselu, a video následně zveřejnil na sociální síti X.
Addressing the European Council, I stated: the world is clearly unstable. But the EU plays a key role in preventing Russia’s war from spreading and in moving toward peace. Its sanctions against Russia remain one of the most effective tools for limiting the aggression. pic.twitter.com/OYMLBz99Tc
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025
Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se dnes na summitu v Bruselu shodly na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se dnes mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku protiruských sankcí, proti se ale v tomto případě vedle Maďarska staví i Slovensko.
Rusko a Ukrajina ve čtvrtek dokončily další výměnu zajatců. Oznámily to obě země s tím, že jde o součást dohody, kterou nedávno uzavřely v Istanbulu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na platformě Telegram informoval, že Ukrajina dopravila domů skupinu vojáků z ruského zajetí. "Dnes se vojáci ozbrojených sil, národní gardy a pohraniční stráže vracejí domů," oznámil Zelenskyj, který stejně jako v předchozích případech neupřesnil počet navrácených zajatců.
Ruské ministerstvo obrany podle tiskové agentury TASS oznámilo návrat skupiny ruských vojáků "z území kontrolovaného Kyjevem" výměnou za vrácení ukrajinských vojáků.
Rozhodnutí NATO zvýšit výdaje na obranu až na pět procent HDP výrazně neovlivní ruskou bezpečnost. Prohlásil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. "Pokud jde o dopad tohoto pětiprocentního cíle, nemyslím si, že bude významný," řekl Lavrov. "My víme, jaké cíle sledujeme, neskrýváme je, otevřeně je oznamujeme, jsou naprosto zákonné z hlediska jakékoli interpretace zásad Charty OSN a mezinárodního práva a víme, jakými prostředky těchto cílů vždy dosáhneme," cituje Reuters šéfa ruské diplomacie.
Země NATO se ve středu na aliančním summitu usnesly, že do roku 2035 zvýší výdaje na armádu a zbraně na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta má jít na aktivity související s obranou. Tento cíl zdůvodňují především dlouhodobou hrozbou, kterou představuje Rusko. Pouze Španělsko prohlásilo, že nebude zvyšovat své výdaje na obranu nad dvě procenta HDP.
Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu.
Lídři zemí EU v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Evropa musí chránit svoji produkci oceli, jinak riskuje oslabení svých snah o posílení vojenských kapacit. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to uvedl předseda představenstva největší české firmy na výrobu oceli Moravia Steel Petr Popelář. Podle něj se ocelárny a další kovozpracující podniky v Evropské unii potýkají s nadměrnou regulací, vysokými náklady na energii a nekalou konkurencí ze zahraničí. Vyzval proto k zavedení cel a kvót a k většímu veřejnému financování, které by pomohlo tomuto odvětví splnit environmentální cíle.
"Mělo by být v zájmu Evropy zachovat si co největší kapacitu výroby ocele, aby strategická odvětví, jako je obrana a infrastruktura, nebyla závislá na dovozu z míst, která nejsou našimi geopolitickými spojenci," řekl Popelář.
Pražský městský soud uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.
V Bruselu začal dnes před polednem summit Evropské unie, prezidenti a premiéři zemí bloku se na něm budou zabývat zejména pokračující ruskou agresí na Ukrajině nebo situací na Blízkém východě. Tématy jsou tedy evropská obrana a bezpečnost, ale také konkurenceschopnost EU či migrace. Česko na jednání zastupuje premiér Petr Fiala.
Velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj oznámil, že se ukrajinským silám tento týden podařilo zastavit ruský postup v Sumské oblasti, jejíž frontové linie navštívil. "Postup ruských vojáků v pohraničních částech Sumské oblasti byl zastaven a frontová linie se stabilizovala," uvedl Syrskyj v prohlášení, které citovala agentura Reuters.
Severní Korea možná v červenci nebo srpnu pošle další vojáky do Ruska, aby bojovali proti Ukrajině; nadále také dodává Rusku zbraně. Podle agentury Reuters to dnes oznámila Jižní Korea s odvoláním na informace vlastní rozvědky.
Začlenění Ukrajiny do EU znamená podle maďarského premiéra Orbána začlenění do války. Maďarsko nechce být ve stejném spolku jako země ve válce, je to nebezpečné, dodal.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak oznámil, že počet obětí ruského raketového útoku na Dnipro z 24. června stoupl na 20; dosavadní bilance uváděla 17 mrtvých, napsal server Ukrajinska Pravda.
Rusko dnes opět oznámilo, že čelilo ukrajinským dronovým útokům. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že protivzdušná obrana zlikvidovala 50 ukrajinských bezpilotních strojů, z nichž více než polovina útočila na Kurskou oblast na hranicích s Ukrajinou. Zbytek byl zlikvidován nad několika dalšími částmi Ruska včetně tří dronů v Moskevské oblasti, dodalo ministerstvo, které citovala agentura Reuters.
Tři lidé v noci na dnešek zahynuli a jeden utrpěl zranění při ruských útocích na ukrajinskou Chersonskou oblast.
Oblastní šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že ruské letectvo uskutečnilo vzdušné údery na obytné oblasti, zahynuli při nich tři muži a jedna žena utrpěla zranění.
Zprávy ze čtvrtka 26. června
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dnes s Radou Evropy dohodu o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP. K zodpovědnosti by měl být podle iniciátorů dohody pohnán ruský prezident Vladimir Putin i další ruští lídři. "Tento podpis je rozhodujícím krokem ke zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině," prohlásil Alain Berset, předseda Rady Evropy, která dohlíží na dodržování lidských práv na kontinentu a sdružuje 46 členských zemí, včetně Ukrajiny.
Od Laponska na severu Finska až po východ Polska se začíná rýsovat výbušná železná opona. Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko na začátku letošního roku oznámily, že opustí Ottawskou úmluvu z roku 1997, která zakazuje používání protipěchotních min. Očekává se, že do konce června všech pět zemí formálně oznámí OSN své odstoupení, což jim umožní tyto zbraně vyrábět, skladovat a rozmisťovat.
Členské státy se přihlásily k zvýšení výdajů na obranu - nově mají činit pět procent HDP. V prohlášení spojenci potvrdili "železné odhodlání" k principu kolektivní obrany dle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Summit též deklaroval pokračující podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi. Na místě byl s českou delegací i poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Donald Trump se dojal při rozhovoru s reportérkou ukrajinského původu. Na tiskové konferenci v Haagu uvedl, že se pokusí dodat protiraketové systémy Patriot na Ukrajinu. Podle něj se velice osvědčily při raketových útocích Íránu na Izrael, dostupnost je však omezená.
Trump gets emotional as he is asked by a Ukrainian reporter whose husband serves in Ukraine about whether he will supply air defenses to Ukraine. Quite a moment in the press conference. pic.twitter.com/MPW8dV3j3k
— Yaroslav Trofimov (@yarotrof) June 25, 2025
Americký prezident Donald Trump dnes vyzdvihl závazek spojenců v rámci Severoatlantické aliance zvýšit výdaje na obranu a poznamenal, že tyto peníze musejí být použity k nákupu vojenské techniky, nejlépe ze Spojených států, a nikoliv na byrokracii. Šéf Bílého domu na tiskové konferenci v závěru summitu NATO v Haagu také zopakoval, že nedělní americký útok na íránské jaderné provozy zničil íránský jaderný program, a poznamenal, že 12 dní trvající válka mezi Íránem a Izraelem skončila. Zároveň ale připustil, že konflikt může znovu propuknout.
Španělsko nebude navyšovat své výdaje na obranu nad dvě procenta HDP. Po summitu Severoatlantické aliance to řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Alianční země se ve středu shodly, že do roku 2035 zvýší výdaje na armádu a zbraně na 3,5 procenta HDP; dalších 1,5 procenta má jít na aktivity související s obranou.
Sánchez uvedl, že parlamentu předloží vládní plán na obranu schválený v dubnu. "Plán nám stanoví cíl dosáhnout výdajů na obranu a bezpečnost ve výši dvou procent HDP," uvedl Sánchez. Zároveň poukázal, že od roku 2018, kdy se dostal do čela vlády, se výdaje na obranu zvýšily o 70 procent. Výdaje ve výši dvou procent HDP Sánchez označil za cíl "dostatečný, realistický a hlavně slučitelný s naším sociálním modelem".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes na okraj summitu NATO v Haagu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle Zelenského během zhruba 50minutové schůzky hovořili o možnostech dosažení příměří na Ukrajině i trvalého míru s Ruskem. První setkání se šéfem Bílého domu od konce dubna označil za uspokojivé.
Za "dobré" označil setkání i sám Trump. Prohlásil však, že o možnostech příměří s Ruskem řeč nebyla. Navíc poznamenal, že si hodlá promluvit i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Česká republika je připravená na navýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu, řekl dnes novinářům po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Předpokládá, že navýšení bude dnes na summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu přijato. Mandát české delegace schválený vládou byl, že s navýšením může souhlasit, uvedl Fiala. Jednání prezidentů a premiérů členských zemí NATO začalo v Nizozemsku dnes dopoledne.
Estonská armáda uvedla, že vzdušný prostor pobaltské země minulý týden narušil ruský transportní letoun. Ministerstvo zahraničí v Tallinnu si kvůli incidentu předvolalo ruského diplomata, informovala ve středu agentura DPA.
Letoun Il-76 ruského ministerstva pro mimořádné situace v neděli ráno neoprávněně vstoupil do estonského vzdušného prostoru poblíž ostrova Vaindloo v Baltském moři a setrval tam asi čtyři minuty, uvedla estonská armáda.
Letadlo mělo zapnutou elektronickou identifikaci a sdělilo letový plán. V době narušení prostoru však pilot neudržoval rádiové spojení s řízením letového provozu. Letadlo poté vletělo do ruského vzdušného prostoru, dodává prohlášení.
Donald Trump na otázku ohledně pohledu nynější americké administrativy na závazky k vzájemné obraně aliančních zemí plynoucí z článku pět smlouvy NATO řekl: "Jsme zcela s nimi." Podle agentur Trump po cestě na summit opět vnesl určitou nejistotu do otázky, zda Spojené státy dodrží za všech okolností závazek ohledně vzájemné obrany, tedy klíčový pilíř fungování aliance.
NATO po navýšení obranných výdajů k pěti procentům HDP bude velmi silné, řekl Trump v Haagu. Bez Trumpovy iniciativy by se to podle Rutteho nestalo.
Rusko je hrozbou pro bezpečnost evropského kontinentu, prohlásil dnes německý kancléř Friedrich Merz při příchodu na summit Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters rovněž řekl, že státníci na vrcholné schůzce rozhodnou o výrazném navýšení výdajů na zbrojení.
Rusko nepředstavuje skutečnou hrozbu, my jsme mnohem silnější, prohlásil při příchodu na summit NATO v nizozemském Haagu maďarský premiér Orbán.
Kancelář ukrajinského prezidenta podle agentur potvrdila, že se dnes na okraj summitu Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu uskuteční schůzka mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Začít by podle AFP měla ve 13:30, původně agentura uváděla čas 14:30.
Prezident Duda také řekl, že za Polsko, které vydává na obranu nejvíc peněz v poměru k HDP z aliance, by byl pro dosažení cíle už v roce 2030. Sám podle svých slov téma položil jako první na stůl už dříve, hovořil o tom s předchozím americkým prezidentem Joem Bidenem i s nynější hlavou státu Donaldem Trumpem, který byl tehdy prezidentským kandidátem.
Uvedl, že tehdy prosazoval to, aby země NATO vydávaly stejné peníze na obranu jako za dob studené války. "Je to nutné. Vidíme hrozbu ruské potenciální agrese, ruskou imperialistickou politiku," řekl dnes. Věří, že na navýšení závazků naleznou spojenci shodu.
Rusko je po více než třech letech agrese vůči Ukrajině vyčerpané. Není tak nyní připraveno zaútočit na jinou zemi, do budoucna ale představuje skutečné riziko, řekl novinářům končící polský prezident Andrzej Duda při příchodu na jednání lídrů členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu. Aliance se podle něj musí na potenciální hrozbu připravit a zvýšit obranné výdaje.
"Je to absolutně nezbytné pro naši bezpečnost a budoucnost," poznamenal prezident země, která od začátku ruské agrese v únoru 2022 napadenou Ukrajinu výrazně podporuje.
Desítky zničených nepřátelských dronů hlásí také Ukrajina. Její letectvo uvedlo, že Rusko zaútočilo 71 bezpilotními letouny. Z toho 32 bylo sestřeleno a 20 zneškodněno prostředky elektronického boje.
Protivzdušná obrana zničila v noci na dnešek desítky ukrajinských dronů nad různými oblastmi Ruska. Uvedly to tamní úřady. Gubernátor ruské Voroněžské oblasti Alexandr Gusev na Telegramu uvedl, že nejsou žádní zranění a že nad oblastí bylo zničeno více než 40 dronů.
V Rostovské oblasti, která hraničí s Ukrajinou, gubernátor Jurij Sljusar uvedl, že jednotky protivzdušné obrany odrazily řadu útoků ve třech okresech a že drony poškodily stadion ve městě Taganrog a sklad obilí ve městě Azov. Ani tento útok si podle Sljusara nevyžádal zraněné. Gubernátor Uljanovské oblasti na Volze napsal, že bylo odraženo osm útočících dronů.
Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že od úterního odpoledne do středečního rána zničila ruská protivzdušná obrana 62 ukrajinských dronů.
Zprávy ze středy 25. června
Rada Evropy (RE) zřídí zvláštní tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině. Dohodu o jeho vzniku ve středu podepíše generální tajemník Rady Evropy Alain Berset a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rada Evropy o tom informuje na svých internetových stránkách. Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC). Proti Ukrajině čtvrtým rokem vede válku Rusko.
"Spravedlnost pro Ukrajinu nepočká," uvedl Berset. Půjde podle něho o první tribunál, který se bude věnovat zločinu agrese a bude stíhat ty, kdo porušili Chartu OSN a použili sílu proti jinému státu. Tribunál "bude uplatňovat mezinárodní právo bez dvojích standardů" a svým jednáním dokáže, že "bezpečnost v Evropě nebude spočívat na mlčení nebo beztrestnosti, ale na právu, zásadách a činech," oznámil také generální tajemník Rady Evropy.
Mezinárodní trestní soud (ICC) má pravomoc vyšetřovat válečné zločiny páchané na Ukrajině, zločiny proti lidskosti a genocidu. V současnosti ale v tomto případě nemůže vyšetřovat zločin agrese. Zvláštní tribunál tuto mezeru zaplní, uvádí se také v prohlášení Rady Evropy. Právní základy pro něj letos v zimě položila RE, Evropská unie, Ukrajina a 37 evropských zemí.
Ukrajina je členem Rady Evropy, organizace, jejímž hlavním posláním je ochrana lidských práv, od roku 1995. U RE vznikl registr škod vzniklých na Ukrajině od začátku ruské invaze a je v něm více než 34 tisíc oznámení. Rada Evropy Rusko v březnu 2022, krátce po vpádu na Ukrajinu, vyloučila.
Ruští činitelé zakazují rodinám vojáků, kteří zemřeli v bojích na Ukrajině, otevírat rakve s pozůstatky jejich blízkých, píše na svých internetových stránkách Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL). Svědci uvádí, že pozůstalým za snahy o identifikaci blízkých hrozí i trestní řízení.
Valerija Michajlovová nedávno pohřbila zapečetěnou rakev, která podle ruských činitelů obsahuje ostatky jejího 23letého manžela Maksima zabitého ve válce na Ukrajině. Rodina žijící v Armaviru na jihozápadě Ruska neměla před květnovým pohřbem dovoleno rakev otevřít.
"Vyhrožovali, že proti nám zahájí trestní řízení, pokud rakev otevřeme bez povolení. Prosila jsem je, aby mi ukázali alespoň fotografii jeho těla, abych viděla, jak vypadá. Žádnou neměli. Nedovolili nám udělat testy DNA," uvedla pro RFE/RL Michajlovová. Bez potvrzení rodina nevěří, že skutečně pohřbila Maksima, informace o jeho smrti byly podle ní sporné a úřady jim nevrátily jeho osobní věci.
Podle pozůstalých, očitých svědků i ruských médií je běžné, že úřady od začátku ruské invaze v roce 2022 zakazují otevírat rakve se zabitými vojáky z Ukrajiny. Neuvádí pro to žádný důvod, jen sdělují pozůstalým, že by takové jednání bylo nezákonné. Ruské právo ale otevírání rakví nezakazuje.
Počet obětí dnešního ruského raketového útoku na ukrajinské Dnipro stoupl na 17, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Téměř 280 lidí utrpělo zranění. Další dva mrtvé a 14 zraněných si podle něj vyžádal ruský útok na nedaleké město Samar.
"Zraněných je 278, mezi nimi 27 dětí," napsal Lysak v příspěvku, ve kterém informoval, že si útok vyžádal 16 životů. Jen o několik minut později bilanci znovu zvýšil. "Ještě jeden mrtvý v Dnipru. Celkem přišlo o život 17 lidí," uvedl.
Počet obětí i zraněných během dne postupně rostl. Lysak už dříve napsal, že obětí mohlo být mnohem více. Mnoho lidí nacházejících se v zasažené oblasti bylo v době útoku v krytu.
Dolní komora ruského parlamentu přijala zákon, který umožní podepisovat smlouvu s ruskou armádou lidem bez státní příslušnosti. Informuje o tom server Meduza. Zákon míří hlavně na obyvatele částí Ukrajiny zabraných Ruskem. Podle stávajících podmínek mohou kontrakt podepisovat ruští občané a cizí státní příslušníci. Cílem nového zákona je rozšířit okruh lidí, kteří tak mohou učinit.
Šéf branného výboru ruské Státní dumy serveru RBK řekl, že zákon se týká hlavně lidí žijících nebo pocházejících z anektovaných částí Ukrajiny, kterým bylo ukrajinské občanství odebráno a to ruské "z objektivních důvodů" ještě nedostali.
Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krym. Koncem února 2022 zahájilo invazi do sousední země a na podzim toho roku v rozporu s mezinárodním právem za součást svého území prohlásilo ukrajinskou Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Celé území těchto regionů však Rusko nekontroluje.
Kartapolov také řekl, že "mnoho lidí, kteří se do Ruska přestěhovali z evropských zemí, bylo občanství zbaveno". Zdůraznil, že zákon nesouvisí s problémy s náborem nových vojáků do armády. "Zákon v první řadě odráží a chrání práva a zájmy lidí, kteří se chtějí stát občany Ruské federace," uvedl.
Podle pohraniční služby FSB za loňský rok do Ruska vstoupilo více než 89 tisíc lidí bez státní příslušnosti. V tomto počtu nejsou turisté a ti, kteří přes ruské území jen projížděli.
Ukrajinský vlak č. 52, který propojuje Oděsu a Záporoží, byl ve špatnou dobu na špatném místě - projížděl Dniprem právě ve chvíli, kdy v úterý probíhal masivní ruský raketový úder. Ten si v úhrnu vyžádal devět mrtvých a 84 zraněných. V Dnipru a okolí byly podle úřadů zasaženy internát, škola, nemocnice, gymnázium i administrativní budovy.
Počet obětí dnešního ruského útoku na Dnipro stoupl na devět, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak a dodal, že také počet zraněných ustavičně roste a již přesáhl stovku. Další dva mrtvé si vyžádal ruský útok na nedaleké město Samar, připomněl.
Right now, in the Dnipro region, assistance is being provided to everyone affected by the Russian ballistic missile strike. As of now, over 160 people have been reported injured. Tragically, 11 people have been killed. The rubble is still being cleared, so unfortunately, the… pic.twitter.com/Rs5bbTbXWb
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 24, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval dnes v Haagu partnery své země, aby si ohlídali, že jejich firmy nedodávají součástky, které končí v rukou Ruska. Podobné kroky podle něj prodlužují válku, kterou Rusko už od roku 2022 proti jeho zemi vede. Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, a vyzval k uvalení sankcí na tyto společnosti.
"Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku," upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Zelenskyj. "Je klíčové, aby vaše společnosti neposkytovaly součástky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA," dodal ukrajinský prezident. "Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství," uzavřel Zelenskyj.
Potvrzeno. Prezidenti Ukrajiny a Spojených států Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkají na okraj nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu. Bez upřesnění o tom informoval Bílý dům a následně i Trump. Zelenskyj předtím v rozhovoru se stanicí Sky News řekl, že se s Trumpem plánuje sejít. Podle ukrajinského zdroje agentury Reuters se schůzka uskuteční nejspíše ve středu.
"Je nemyslitelné, že by nás Rusko s ekonomikou 25krát menší než NATO mělo být schopné překonat ve výrobě zbraní," uvedl šéf NATO Mark Rutte. "Existuje staré římské přísloví: chceš-li mír, připrav se na válku. Je to jednoduchá myšlenka, posilněte svou obranu tak, aby se nikdo neodvážil na vás zaútočit," dodal Rutte ve svém projevu na NATO Public fóru, jež se uskutečnilo v rámci summitu Severoatlantické aliance v Haaagu.
Slovensko podle premiéra Roberta Fica zablokuje přijetí 18. sankčního balíku Evropské unie proti Rusku, pokud unie předem nevyřeší záležitost ohledně navrhovaného ukončení dovozu ruských energií. Fico v této souvislosti opět kritizoval plán Evropské unie postupně zastavit veškerý dovoz ruského plynu do konce roku 2027. Ten je součástí projektu RePower EU s cílem odbourat závislost evropského bloku na energiích z Ruska.
"Žádáme odložit hlasování o sankčním balíku, dokud se nevyřeší 'repowering'. Všichni dobře víme, že škodí celé Evropské unii. Pokud se rozhodnou neposlouchat, budou za každou cenu prosazovat 'repowering' a bude to uděláno kvalifikovanou většinou, tak zablokujeme sankce," řekl Fico novinářům.
Ukrajina stále potřebuje protivzdušnou obranu, uvedl po svém příjezdu do dějiště summitu NATO v Haagu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojencům poděkoval za veškerou pomoc. Generální tajemník NATO Mark Rutte, který Zelenského přivítal, zopakoval, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Severoatlantická aliance se vydává cestou bezuzdné militarizace a potřebuje Rusko k tomu, aby ospravedlnila nárůst výdajů na zbrojení. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Podle nejmenovaného vysoce postaveného činitele z kanceláře ukrajinského prezidenta se schůzka mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem uskuteční ve středu "v brzkém odpoledni". Týkat se bude sankcí proti Rusku a dodávek zbraní Kyjevu, uvedla agentura AFP.
Zelenskyj plánoval schůzku s Trumpem také minulý týden na schůzce skupiny G7 v Kanadě, z ní ale sešlo kvůli předčasnému odjezdu amerického prezidenta. Skupina G7 nakonec kvůli tomu nevydala ani společné prohlášení k Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se plánuje sejít se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem během nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu. Hlava ukrajinského státu to podle agentury Reuters řekla v dnes odvysílaném rozhovoru se stanicí Sky News. Podle ukrajinského zdroje se schůzka uskuteční nejspíše ve středu.
Ruská vojenská letadla od začátku letošního roku omylem svrhla či ztratila nad ruským a okupovaným ukrajinským územím 94 leteckých bomb, včetně sedmi "chytrých" pum, a tři rakety. Uvedl to na sociální síti Telegram zpravodajský kanál Astra, jehož údaje dnes citovala další média.
Evropští spojenci se nemusejí obávat, pokud jde o závazek Spojených států vůči Severoatlantické alianci, uvedl dnes v Haagu generální tajemník NATO Mark Rutte. Tato podpora podle něj přichází s očekáváním, že evropské země a Kanada vynaloží více prostředků na obranu. Právě posílení obranných výdajů bude hlavním tématem aliančního summitu, který dnes začíná v Nizozemsku.
Nizozemsko poskytne Ukrajině 100 radarů pro detekci dronů a 20 vozidel pro evakuaci zraněných, uvedl dnes nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans. Nový balíček vojenské pomoci bude podle něj ve výši 175 milionů eur (4,3 miliardy korun).
Ruský dronový útok zabil v noci na úterý dítě a dva dospělé v ukrajinské Sumské oblasti. Informovala o tom místní vojenská správa, podle níž další tři lidé utrpěli zranění. Ruské ministerstvo obrany hlásí zničení 20 ukrajinských dronů, dva z nich byly sestřeleny nad Moskevskou oblastí, píše agentura Reuters.
"Úder připravil o život lidi z různých rodin. Všichni žili ve stejné ulici. Šli spát do svých domovů. Ale ruské drony přerušily jejich spánek - navždy," uvedla na Telegramu vojenská správa Sumské oblasti. Jednou z obětí útoku je podle ní osmiletý chlapec.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
V Haagu v úterý začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.
Ruský prezident Vladimir Putin na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru (PMEF) vyslovil znepokojení nad možným nebezpečím použití takzvané špinavé bomby ze strany Ukrajiny. Sám ale potvrdil, že pro to nemá žádné důkazy. "Ale předpokládáme, že někdo může mít takové myšlenky," řekl. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) tvrdí, že takové výroky nejsou náhoda.
Zprávy z úterý 24. června.
Zástupci Evropské unie a kanadský premiér Mark Carney podepsali v pondělí v Bruselu dohodu o partnerství v bezpečnosti a obraně. Má vést hlavně k většímu zapojení kanadského obranného průmyslu v EU. Po jednání s kanadským premiérem to oznámili představitelé evropského bloku.
Během nadcházejícího spojeneckého summitu v Haagu členské země NATO ohlásí, že jejich obranné výdaje stoupnou na pět procent hrubého domácího produktu. Snad kromě Španělska, které má s takovým růstem problém. Pro Českou republiku to znamená, že ze současných 177 miliard bude muset do obrany jít 400 miliard korun ročně. Právě nyní úředníci počítají, jak astronomické částky docílit.
Proruští hackeři v pondělí provedli sérii kybernetických útoků na několik obcí a organizací spojených se summitem NATO, který se koná tento týden v Nizozemsku. Informovala o tom podle agentury AP nizozemská vláda.
Nizozemský úřad pro kybernetickou bezpečnost uvedl, že k velké části útoků se na svém telegramovém účtu přihlásila proruská hackerská skupina vystupující pod jménem NoName057(16), která útočí na země podporující Ukrajinu. Útok měl podle něj pravděpodobně proruský ideologický motiv. Úřad také informoval, že událost dále vyšetřuje a je v kontaktu s nizozemskými i mezinárodními partnery.
Ukrajinská armáda oznámila, že v pondělí provedla v ruské Rostovské oblasti útok na sklad paliv využívaný ruskými vojsky. Na místě vznikl požár, uvedl generální štáb v Kyjevě. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Generální štáb uvedl, že při akci speciálních sil, raketových vojsk a dělostřelectva byl zasažen kombinát Atlas v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska. Ukrajinští vojenští blogeři podle agentury Reuters rovněž informovali o úderu na ropný sklad a uvedli, že hoří palivové nádrže.
Ruská civilní rozvědka SVR znovu obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž v Srbsku vyrobených dílů. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS.
Srbský prezident Aleksandar Vučić dříve v pondělí oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě. Srbsko je považováno za tradičního spojence Ruska. Obvinění spojená s dodávkami munice na Ukrajinu vznesla ruská tajná služba již koncem května.
Evropská unie doufá, že nový balík sankcí proti Rusku schválí do konce týdne, uvedla v pondělí podle agentury Reuters šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Výhrady vůči návrhu nových sankcí, které míří především na ruský energetický a bankovní sektor, vzneslo Maďarsko a Slovensko. V Bruselu v jednají šéfové diplomacií zemí EU.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dříve v pondělí uvedl, že Maďarsko a Slovensko se rozhodly nepodpořit 18. unijní sankční balík proti Rusku. Důvodem je plán EU ukončit energetický import z Ruska.
Ruská balistická střela zasáhla školu ve městě Bilhorod-Dnistrovskyj v jihoukrajinské Oděské oblasti. Uvedl to šéf oblastní správy Oleh Kiper s tím, že na místě zemřeli dva lidé a nejméně 12 dalších bylo zraněno.
Podle Kipera se v lyceu s ohledem na prázdniny nenacházely v době ruského úderu žádné děti, byli tam však zaměstnanci školy. "Bohužel pod troskami mohou být lidé. Už víme o dvou mrtvých," napsal šéf Oděské oblasti v příspěvku na Telegramu, k němuž připojil snímky značně poničené budovy.
"Žádný z těchto ruských úderů není náhodný - ruská armáda přesně ví, kam zasahuje. A jedná se o demonstrativní údery," napsal Kiper na Telegramu.
"Určitě to znepokojuje Moskvu i ruské experty," říká k americkým a izraelským úderům na Írán novinář a politolog Jiří Just. V rozhovoru pro Spotlight News popsal, jak špičky Kremlu vnímají napjatou situaci v regionu a jaké to bude mít pro režim ruského prezidenta Vladimira Putina důsledky.
Severoatlantická aliance se na summitu v Haagu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP, potvrdil v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte. Za největší a přímou hrozbu pro NATO označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur. NATO musí zajistit, aby Ukrajina, která se od roku 2022 brání právě ruské agresi, měla pro svou obranu vše potřebné, dodal Rutte.
Německo plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). S odvoláním na své zdroje v německé vládě o tom v pondělí informovaly agentury DPA a Reuters. Už letos by obranné výdaje měly dosáhnout 2,4 procenta HDP. Ministr financí Lars Klingbeil hodlá v úterý představit rozpočet na letošní rok a základní body rozpočtu na rok 2026.
Polsko připravuje plány na převoz nejvýznamnějších uměleckých děl do zahraničí v případě ruské invaze, uvedla polská ministryně kultury Hanna Wróblewská v rozhovoru s britským deníkem Financial Times.
Rusko v noci na pondělí podle Kyjeva vypustilo proti Ukrajině 352 dronů, 11 raket Iskander-M či jejich severokorejskou obdobu KN-23 a pět střel s plochou dráhou letu Iskander-K. Hlavním cílem útoku byl Kyjev. Protivzdušné obraně se podařilo sestřelit 146 dronů, dalších 193 dronů zneškodnily prostředky radioelektronického boje. Zneškodnit se podařilo deset raket a pět střel, uvedlo ukrajinské letectvo.
Po úderech na íránská jaderná zařízení zazněly z Moskvy protesty a ruské vedení bombardování odsoudilo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu napsal, že Moskva mlčí, když ruská vojska podnikla podle něj naprosto cynický útok drony a střelami na civilní infrastrukturu Kyjeva a dalších měst. Ruský útok podle něj poškodil pět obytných budov v Kyjevě a dron zasáhl nemocnici ve městě Bila Cerkva, tvrdí Zelenskyj.
Ruské ministerstvo obrany označilo útok na Kyjev a okolí za úder vysoce přesnými zbraněmi proti ukrajinským zbrojovkám, infrastruktuře vojenského letiště a muničnímu skladu ukrajinského vojenského námořnictva.
Moskva stále popírá, že by ruští vojáci útočili na civilisty a civilní cíle, přestože OSN ověřila a potvrdila, že ve válce rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina zahynuly tisíce civilistů, včetně žen a dětí.
Jednotlivá tvrzení znepřátelených stran ve válečných podmínkách obvykle nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Ukrajinské úřady upřesnily počet obětí ruských útoků, jimž v noci na pondělí a ráno čelil Kyjev: o život při nich přišlo sedm lidí, uvedl šéf vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko, když záchranáři vyprostili z trosek obytného domu tělo další oběti. Mezi mrtvými je 15letá dívka a manželský pár. Dalších 33 lidí utrpělo zranění, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok odsoudil a uvedl, že o posílení obrany země a o zvýšení tlaku na Rusko hodlá jednat s partnery při pondělní návštěvě Británie.
Moskva uvedla, že útočila proti zbrojnímu průmyslu a vojenským zařízením.
Velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk už dříve sdělil, že při úderu ve městě Bila Cerkva v Kyjevské oblasti zahynula jedna žena. Další dva mrtvé a deset zraněných, včetně tří dětí, si vyžádal útok ruského dronu v Černihivské oblasti, uvedl šéf tohoto regionu na severu Ukrajiny Vjačeslav Čaus.
Ruské úřady v Přímořském kraji na Dálném východě začaly vypínat mobilní internet. Děje se tak na pozadí zpráv, že se Ukrajina chystá zaútočit na Tichooceánskou flotilu ruského vojenského námořnictva, upozornil dnes server The Moscow Times.
O vypínání mobilního internetu informovalo regionální ministerstvo digitalizace, které zdůraznilo, že se tak děje "ve všech regionech" země a že i tak lze telefonovat, posílat krátké textové zprávy a používat bezdrátové připojení. Poslední možnost lze využít k vyřešení problému s použitím mobilního telefonu při placení v obchodech.
Zemědělské stroje z Ukrajiny zničené během ruské agrese se dnes po více než roce přesunuly z prostoru před ruským velvyslanectvím v Praze do Parku 360 v Hradci Králové, kde se každoročně koná festival Rock for People i další akce.
Do Ruska nepřímo vyváží snad každá evropská země, obcházení protiruských sankcí se netýká jen Česka nebo Německa, řekl Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií na Univerzitě Karlově v Praze. Ukazuje to podle něj export do Turecka či středoasijských států, který od roku 2022, kdy Rusko podniklo invazi na Ukrajinu, výrazně vzrostl. Ministerstvo průmyslu a obchodu sdělilo, že od Ukrajiny zatím neobdrželo seznam firem, které by se dodávkami strojů do Ruska měly podílet na výrobě zbraní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. Ministerstvo v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.
"Není to zdaleka záležitost jenom České republiky, týká se to snad každé evropské země," uvedl Svoboda k obcházení protiruských sankcí. "Pokud se podíváme na export do Turecka nebo třeba Kyrgyzstánu a podobných zemí, tak naprosto zázračně vyletěl po roce 2022. Ty grafy se naprosto radikálně odlišují od situace předtím," doplnil.
Maďarsko a Slovensko se rozhodly nepodpořit osmnáctý sankční balík proti Rusku, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury Reuters. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci, jejíž záznam zveřejnil na facebooku. V Bruselu dnes jednají šéfové diplomacií zemí Evropské unie, mimo jiné o pokračující ruské agresi na Ukrajině.
Navrhovaný osmnáctý balík postihů vůči Rusku míří na energetický a bankovní sektor. Bratislava a Budapešť vůči němu vyjádřily výhrady už dříve, dosud tak nebyl schválen. Očekává se, že o něm budou jednat ministři zahraničí na svém dnešním zasedání v Bruselu, kde mají kromě situace na Blízkém východě projednávat pokračující evropskou podporu Ukrajině.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové se dosud podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu.
Nejméně devět lidí přišlo v noci na pondělí o život při ruských vzdušných úderech na Kyjev, napsal na komunikační platformě Telegram šéf vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko. Mezi oběťmi je 15letá dívka a manželský pár. Dalších 33 lidí utrpělo zranění, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok odsoudil a uvedl, že o posílení obrany země a o zvýšení tlaku na Rusko hodlá jednat na dnešní návštěvě Británie.
O šesti obětech v Kyjevě informovala i Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk už dříve sdělil, že při úderu ve městě Bila Cerkva v Kyjevské oblasti zahynula jedna žena. Další dva mrtvé a deset zraněných, včetně tří dětí, si vyžádal útok ruského dronu v Černihivské oblasti, uvedl šéf tohoto regionu na severu Ukrajiny Vjačeslav Čaus.
Jednotlivá tvrzení znepřátelených stran ve válečných podmínkách obvykle nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Zprávy z pondělí 23. června
Zástupci členských zemí NATO se dnes dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska. Podle deníku El País ale španělský premiér Pedro Sánchez dojednal s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem úpravy navrženého textu, díky kterým se pětiprocentní závazek nebude na Španělsko plně vztahovat.
Alianční diplomaté dnes předjednali podobu závěrečného prohlášení pro nadcházející summit NATO, který se koná v úterý a ve středu v Haagu. Společná deklarace tak má nyní zelenou od všech 32 členů Severoatlantické aliance, uvedli diplomaté. Oficiálně přijata ale bude až poté, co ji schválí lídři včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa na středečním jednání.
Stovky lidí dnes protestovaly v centru nizozemského Haagu proti zvyšování vojenských výdajů Severoatlantické aliance NATO dva dny před jejím plánovaným summitem. Protest demonstranti směřovali také proti možnému konfliktu s Íránem, píše agentura AP.
"Investujme do míru a udržitelné energie," vyzýval belgický politik Jos d'Haese. Ačkoli byla demonstrace oznámena jako protest proti NATO a válce v Pásmu Gazy, k protestujícím se připojili Íránci, kteří drželi transparenty s nápisem "ne válce s Íránem" v souvislosti s tím, že Spojené státy v noci na dnešek zaútočily na tři íránská jaderná zařízení.
Místní noviny informovaly, že několik stovek demonstrantů se sešlo naproti hlavnímu nádraží v Haagu, účastníci demonstrace nesli různé vlajky, včetně palestinské a íránské. Během summitu NATO se v úterý a ve středu v Haagu uskuteční asi 20 dalších demonstrací. Extinction Rebellion chce zablokovat dálnici A12. Demonstrovat plánují také například propalestinské a protiizraelské skupiny.
Vrcholoví představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení výdajů na zbrojení a o plánech aliance na obranu v době pokračující ruské agrese na Ukrajině. Summit bude dosud největší nizozemskou bezpečnostní operací s krycím názvem Oranžový štít, do níž jsou zapojeny tisíce policistů a vojáků, drony, bezletové zóny nebo odborníci na kybernetickou bezpečnost, píše AP.
Některé české firmy zřejmě obcházejí protiruské sankce a pokračují v obchodování s Ruskem. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Konkrétní případy ale nezná, vláda podle něj možná požádá Ukrajinu o její informace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace sdělil 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii.
"Obávám se, že prezident Zelenskyj měl pravdu, a že některé české firmy sankce opravdu obcházejí. Vůbec by mě to nepřekvapilo. Konkrétní jména firem ale neznáme. Máme od Ukrajiny její stanovisko, ale ne seznam firem," uvedl Dvořák. Vláda tak podle Dvořáka možná Ukrajinu požádá o bližší informace k obcházení sankcí, zároveň je pravděpodobné, že kabinet situaci sám prošetří.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v sobotu v reakci na Zelenského tvrzení oznámil, že MPO prověří, zda se některé české firmy dodávkami strojů nepodílejí na výrobě ruských zbraní. V případě, že by se tyto aktivity tuzemských firem potvrdily, přijme vůči nim odpovídající opatření. Přímo z Česka ale podle Vlčka žádné sankcionované výrobky téměř jistě nejsou do Ruska vyváženy.
Na informace od Ukrajinců chce počkat také ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). "Česká republika je otevřená důkazům o možném obcházení sankcí, na obecně formulované výhrady ale není možné reagovat," řekl Lipavský v sobotu České televizi. Česko se podle Lipavského neustále snaží případnému obcházení sankcí na Rusko aktivně bránit.
V ruské Kurské oblasti ovládá Ukrajina nadále přibližně 90 kilometrů čtverečních ruského území, uvedl dnes velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž ukrajinské jednotky zároveň vytlačily Rusy z hranic Dněpropetrovské oblasti.
"Kontrolujeme asi 90 kilometrů čtverečních území v Gluškovském okrese Kurské oblasti Ruské federace a jedná se o naše preventivní akce v reakci na možný nepřátelský útok," uvedl Syrskyj v prohlášení, které dnes zveřejnil jeho úřad. Bojů v Kurské oblasti se podle něj nyní účastní na 10 tisíc ruských vojáků. Dodal, že aktivitami v Kurské oblasti ukrajinská armáda oslabila tlak na logisticky významné ukrajinské město Pokrovsk, o jehož bezprostředním pádu do ruských rukou se spekuluje už nejméně od září loňského roku.
Ukrajinská armáda podle Reuters rovněž uvedla, že ruské jednotky byly vytlačeny od hranic Dněpropetrovské oblasti. Moskva začátkem června uváděla, že ruská vojska překročila západní hranice ukrajinské Doněcké oblasti a přenesla boje do sousední Dněpropetrovské oblasti. Kromě symbolického aspektu by tento krok mohl mít také hodnotu v době diplomatických jednání o ukončení války.
K příhraničním bojům v ukrajinské Sumské oblasti Syrskyj uvedl, že situaci se tam podařilo stabilizovat. Ukrajinské jednotky podle něj osvobodily ves Andrijivka.
Ruská armáda v sobotu večer zaútočila na dvě velká města v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde se odehrávají nejtěžší boje mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Ve Slovjansku přišel o život 17letý mladík, další tři lidé utrpěli zranění, informoval na Telegramu šéf regionální vojenské správy Vadym Filaškin.
Zveřejnil fotografie zřícených budov, ze kterých stoupá dým. Při útoku bylo poškozeno 32 rodinných domů, dvě administrativní budovy, čtyři víceposchoďové domy i další stavby. V Kramatorsku byla zasažena obytná budova a průmyslová zóna. Hlášen je jeden raněný. Další člověk je zasypaný pod troskami a záchranáři se ho snaží vyprostit, uvedl Filaškin. Znovu vyzval obyvatele regionu, aby se evakuovali na nějaké bezpečnější místo na Ukrajině, protože v Doněcké oblasti jim hrozí neustálé nebezpečí.
Od vypuknutí ruské agrese a zavedení válečného stavu mají mladí muži po dovršení 18 let zakázáno opustit Ukrajinu, mladé ženy ale odejít mohou. Kvůli Putinovu bombardování jich s každým dalším rokem odchází stále víc. Je to problém, o kterém nikdo nemluví, píše trefně The Telegraph.
Zprávy z neděle 22. června
Česká republika je otevřená důkazům o možném obcházení sankcí, na obecně formulované výhrady ale není možné reagovat. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) to dnes řekl České televizi v reakci na tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož některé firmy včetně českých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Česko se podle Lipavského neustále snaží případnému obcházení sankcí na Rusko aktivně bránit.
Běloruský opoziční aktivista a bloger Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla dnes na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Dnes se v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem setkal americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, uvedla dříve běloruská státní agentura Belta.
"Jen těžko lze popsat radost v mém srdci," napsala na X Cichanouská v příspěvku s videem ze shledání, v němž zároveň poděkovala mimo jiné prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi, Keithu Kellogovi, ministerstvu zahraničních věcí USA a evropským partnerům za vynaložené úsilí. "Ještě jsme neskončili. Za mřížemi zůstává 1150 politických vězňů. Všichni musí být propuštěni," dodala.
Běloruský opoziční list Naša Niva bez dalších podrobností uvedl, že propuštění bylo možné po návštěvě zvláštního vyslance USA Kellogga v Bělorusku. Podle mluvčího Cichanouské bylo celkem propuštěno 14 vězňů. Sjarhej Cichanouski je nyní v litevské metropoli Vilniusu, uvedl mluvčí.
Cichanouski byl v roce 2021 odsouzen na 18 let do vězení za přípravu a organizaci masových nepokojů a podněcování k sociální nenávisti. Bezpečnostní složky ho zatkly v květnu 2020, když se chystal kandidovat v prezidentských volbách proti Lukašenkovi. Cichanouská, která kandidovala místo svého manžela, skončila ve volbách podle oficiálních údajů na druhém místě. Hlasování podle opozice i západních zemí doprovázely podvody, Cichanouská následující den uprchla do Litvy. Režim od té doby tvrdě potírá opozici a státy EU reagují sankcemi proti režimu v Minsku.
My husband Siarhei is free! It’s hard to describe the joy in my heart.
— Sviatlana Tsikhanouskaya (@Tsihanouskaya) June 21, 2025
Thank you, 🇺🇸 @POTUS, @SPE_Kellogg, @JohnPCoale, DAS Christopher W. Smith, @StateDept & our 🇪🇺 allies, for all your efforts.
We’re not done. 1150 political prisoners remain behind bars. All must be released. pic.twitter.com/MhngqBHFq3
Ministerstvo průmyslu a obchodu prověří, zda se některé české firmy dodávkami strojů nepodílejí na výrobě ruských zbraní. V případě, že by se tyto aktivity tuzemských firem potvrdily, příjme vůči nim odpovídající opatření. Přímo z Česka ale žádné sankcionované výrobky téměř jistě nejsou do Ruska vyváženy. Na sociální síti X to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Reagoval tak na dnešní výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Zelenskyj zároveň vyzval k sankcím vůči těmto společnostem.
Americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg se dnes v Minsku setkal s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, uvedla běloruská státní agentura Belta. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že zmocněnec republikánského amerického prezidenta Donalda Trumpa je nejvýše postaveným americkým představitelem, který za poslední roky autoritářského běloruského vůdce navštívil.
Lukašenko s Kelloggem podle Belty hovořil o politické situaci a vztazích mezi Spojenými státy a Běloruskem. Lukašenko v úvodu setkání podle videa zveřejněného běloruskou tiskovou agenturou Kellogga vřele objal. "Kdo by ho neznal?" prohlásil Lukašenko s tím, že je Kellogg hodně vidět v mediálním prostoru.
Zdroje ve Washingtonu dříve tento týden agentuře Reuters sdělily, že Kellogg má v plánu odcestovat do Běloruska a setkat se tam s Lukašenkem. Uvedly tehdy, že ačkoliv přesný obsah jednání není jasný, Kellogg chystané setkání vnímá jako krok, který by mohl pomoci oživit jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. V roce 2020, za Trumpova prvního funkčního období, navštívil Bělorusko ministr zahraničí Mike Pompeo jako nejvyšší představitel USA v této východoevropské zemi za více než 20 let. Cesta byla součástí snah první Trumpovy administrativy o sblížení s Běloruskem v době zhoršených vztahů mezi Minskem a Moskvou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že v rámci výměny zajatců a padlých vydalo Kyjevu 20 těl ruských vojáků namísto pozůstatků ukrajinských vojáků. Informovala o tom dnes agentura AFP, podle níž to Zelenskyj řekl novinářům již v pátek. Mezi těmito 20 těly byl podle ukrajinského prezidenta například i izraelský žoldnéř, který bojoval na straně Ruska. "Izraelský občan s izraelskými doklady," řekl Zelenskyj. Podle něj měli někteří mrtví vojáci u sebe ruské pasy.
Rusko a Ukrajina už uskutečnily několik výměn zajatců a těl padlých vojáků po rozhovorech mezi jejich delegacemi ze začátku měsíce v Istanbulu. Ukrajinci a Rusové tehdy souhlasili s propuštěním všech válečných zajatců, kteří jsou zranění nebo mladší 25 let. Rusko avizovalo, že půjde o nejrozsáhlejší výměnu od začátku války.
Ukrajinský koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci v pondělí uvedl, že Ukrajina obdržela od Ruska 6057 těl, která dosud nebyla všechna identifikována.
Některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům a vyzval k sankcím vůči těmto společnostem. Napsala to v sobotu agentura AFP s tím, že tuto informaci sdělil Zelenskyj novinářům v pátek. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl.
"Ruská federace dostává obráběcí stroje z určitých zemí, které používá k výrobě zbraní," řekl ukrajinský prezident v pátek na tiskové konferenci a dodal, že tuto informaci mohou novináři zveřejnit až dnes. Podle něj je 15 z těchto společností tchajwanských, 13 německých, osm českých, šest jihokorejských, tři japonské a tři indické. "Jedna společnost také dodává malé množství komponentů ze Spojených států," uvedl. Dodal, že jména těchto firem má, ale neuvedl je. Zelenskyj také řekl, že tyto informace sdělil 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. "Důrazně vyzýváme všechny, aby vůči těmto společnostem uvalili sankce," dodal.
Ruská armáda v noci na sobotu a ráno vyslala na Ukrajinu dalších skoro 280 dronů, část z nich byly imitace útočných bezpilotních letounů, které mají zmást systém protivzdušné obrany. Na ukrajinské území ale útočilo Rusko i několika balistickými raketami, uvedla ukrajinská armáda v prohlášení podle ruskojazyčné služby serveru BBC.
Také Ukrajina v noci poslala nad ruské území několik dronů. Ruské ministerstvo obrany v sobotu ráno oznámilo, že armáda sestřelila pět bezpilotních letounů.
Většinu ruských dronů a raket ukrajinská armáda odrazila. Hlavním cílem ruských úderů byla Poltavská oblast a v ní město Kremenčuk, kde byla buď přímo, nebo troskami dronů a raket zasažena energetická infrastruktura.
Ruská armáda útočila v noci na sobotu také na Dněpropetrovskou oblast, včetně města Nikopol. I tam poškodila elektrické vedení a plynovod, ale také několik domů. Oběti nejsou hlášeny.
Zprávy ze soboty 21. června
Na Putinova slova reagoval ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který označil Putinovy výroky za pohrdání americkým mírovým úsilím. "Putinova cynická prohlášení svědčí o naprostém pohrdání mírovým úsilím Spojených států. Zatímco USA a zbytek světa vyzývají k okamžitému ukončení zabíjení, vrcholný ruský válečný zločinec diskutuje o plánech na zabrání dalšího ukrajinského území a zabití dalších Ukrajinců," reagoval šéf ukrajinské diplomacie Sybiha na síti X. "Ze všech Putinových dnešních vyšinutých výroků však vyčnívá ten o noze ruského vojáka. Ve skutečnosti kamkoli vkročí noha ruského vojáka, přináší s sebou jen smrt, zkázu a devastaci," dodal a šéfa Kremlu obvinil z toho, že mu nezáleží ani na vlastních vojácích.
Putin také prohlásil, že považuje "ruský a ukrajinský národ za jeden národ". "V tom smyslu je celá Ukrajina - naše," řekl šéf Kremlu podle TASS. Podle agentury AFP tak reagoval na otázku, proč jím vyslaná armáda vstupuje do ukrajinských oblastí, které Moskva neoznačuje za své. "Existuje staré pravidlo: kam vkročí noha ruského vojáka, tam už je to naše," prohlásil Putin.
Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters.
Putin dnes zároveň na ekonomickém fóru tvrdil, že Rusko nikdy nezpochybňovalo právo Ukrajiny na nezávislost a suverenitu. "Zároveň důvody, na jejichž základě se Ukrajina stala nezávislou a suverénní, byly stanoveny v deklaraci nezávislosti Ukrajiny z roku 1991, kde je černé na bílém napsáno, že Ukrajina je nezúčastněný, nejaderný a neutrální stát," uvedl ruský prezident.
Rusko neusiluje o kapitulaci Ukrajiny, ale chce, aby Kyjev uznal realitu na bojišti, prohlásil dnes podle agentur TASS a Reuters ruský prezident Vladimir Putin na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. Vzápětí šéf Kremlu řekl, že považuje Rusy a Ukrajince za jeden národ, a tím pádem Ukrajinu za vlastní. Současně tvrdil, že Moskva nikdy nezpochybňovala právo Ukrajiny na nezávislost, ale znovu hovořil o její neutralitě. Ukrajina se brání už čtvrtým rokem celoplošné ruské invazi.
"Neusilujeme o kapitulaci Ukrajiny. Trváme na uznání reality, která se vyvinula na zemi," řekl Putin podle TASS. Rusko se po invazi do sousední země zmocnilo asi pětiny ukrajinského území a v posledních měsících setrvale postupuje ve svém tažení zejména na východě země. Už v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.
Úřady v ukrajinské Charkovské oblasti upozorňují, že je stále náročnější evakuovat lidi z města Kupjansk, vzdáleného jen několik kilometrů od frontové linie. Píše o tom server Ukrajinska pravda. Ruská armáda podle místních představitelů na město zesílila útoky a nasazuje do nich i drony, které útočí na ty, kdo se na evakuaci civilistů podílejí.
Rusko a Ukrajina si vyměnily další válečné zajatce. Bez upřesnění počtu to dnes na svých telegramových účtech oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany. Předchozí výměnu zajatců oznámili ve čtvrtek. Zelenskyj uvedl, že většina vojáků, kteří se dnes vrací z ruského zajetí, v něm byli přes dva roky. Jde podle něj o obránce Mariupolu, Doněcké, Luhanské, Záporožské, Chersonské, Charkovské a Černihivské oblasti. Podle telegramového účtu RBK Ukrajina je nejstaršímu vojákovi propuštěnému z ruského zajetí 60 let.
Prodáváme všechny transportéry typu M113. Ve stavu, v jakém jsou, tedy bez záruky a technické podpory. Přihlásit se může kdokoliv. Zhruba tak zní ve zkratce nabídka izraelského ministerstva obrany na prodej transportérů americké výroby, které od 70. let tvořily páteř armády židovského státu. Právě tyto obrněnce nyní ve stále větší míře používá Ukrajina.
Vojáka s volacím znakem Fotograf jsem potkal na frontě v oblasti Huljajpole. Slouží u Sil bezpilotních prostředků. Kromě toho, že je řidič, má také na starost bezpečnost družstva obsluhujícího průzkumný dron Vektor. Proto jsem se ho ptal na to, jaká nebezpečí nám teď a tady hrozí a jak se proti nim můžeme bránit, píše z Ukrajiny náš spolupracovník Petr Židek.
Rivalita mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a kyjevským starostou Vitalijem Kličkem se v posledních týdnech vyostřila. "Jednou jsem řekl, že naše země zavání autoritářstvím. Teď to tu už začíná smrdět," řekl starosta koncem května pro The Times.
Při masivním nočním náletu ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny jeden člověk zemřel a dalších 14 utrpělo zranění, uvedli dnes ukrajinští vyšetřovatelé a úřady. Mezi zraněnými jsou hasiči. Dva dronové útoky ruská armáda podnikla na Charkov, odkud jsou hlášeni čtyři zranění. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin informoval, že protivzdušná obrana sestřelila ukrajinské drony mířící na ruské hlavní město.
"Navzdory aktivní práci protivzdušné obrany vznikly škody na civilní infrastruktuře, včetně obytných domů, vzdělávací instituce, plynového potrubí a aut," napsal ještě v noci šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper na telegramu.
Během noci na pátek Rusko proti Ukrajině vyslalo 86 dronů, uvedlo letectvo napadené země. Jednotky protivzdušné obrany jich 34 sestřelily, dalších 36 zmizelo z radarů nebo bylo zneškodněno prostředky elektronického boje.
Zprávy z pátku 20. června
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval velitelem pozemních sil Hennadije Šapovalova, který dříve stál v čele jednotek bojujících proti ruské invazní armádě na jihu země. S odvoláním na prezidentský dekret o tom dnes informovala ukrajinská média. Šapovalov tak nahradí Mychajla Drapatého, jenž se vzdal postu v souvislosti s nedávným ruským útokem na vojenské cvičiště, který si vyžádal 12 mrtvých a 60 zraněných.
Šapovalov v březnu 2022 získal hodnost brigádního generála a z funkce šéfa operačního velitelství Jih odešel letos v únoru, napsal server Ukrajinska pravda. Následně podle něj Šapovalov působil v německém Wiesbadenu, kde měl na starosti koordinaci bezpečnostní pomoci od partnerů. Podle agentury Reuters působil jako styčný pracovník v koordinačním centru NATO v Německu.
Ruský ministr hospodářství Rešetnikov varoval, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Další vývoj podle něj bude záviset na měnové politice.
Rusko a Ukrajina si vyměnily další válečné zajatce na základě dohody z Istanbulu z 2. června. Oznámili to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany, aniž by upřesnili, kolika zajatců se poslední výměna týkala.
Podle ruských úřadů se terčem rozsáhlého ukrajinského dronového útoku stala Volgogradská oblast na jihu Ruska. Ministerstvo obrany ohlásilo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila 81 ukrajinských dronů. Kolik bezpilotních letounů na jeho území útočilo, Moskva ve svých pravidelných hlášeních nezveřejňuje. Gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov informoval, že protivzdušná obrana zneškodnila drony západně od Volgogradu a také nad jižní částí města. Nikomu se podle něho nic nestalo a žádné materiální škody hlášené nejsou. Ruskojazyčný servis BBC nicméně uvádí, že lidé na sociálních sítích v noci zveřejňovali fotografie a videa z jihu Volgogradu s velkým sloupem dýmu. Autenticitu těchto materiálů se ovšem nepodařilo ověřit, podotýká BBC. Připomíná, že na jihu města se nachází průmyslová zóna s rafinerií a ropným skladem. Ukrajinské drony na tuto zónu útočily už loni i letos.
Jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádalo noční ruské ostřelování Dněpropetrovské oblasti, informovalo vedení tohoto regionu, který leží na východě Ukrajiny. Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak původně uvedl, že po ruském útoku na Nikopol na břehu zničené Kachovské přehrady je pět zraněných, mezi nimi 11letý chlapec. Později dodal, že jeden ze zraněných, 59letý muž, v nemocnici těžkým zraněním podlehl. Poškozený byl automobil, jeden soukromý dům a jedna nevyužívaná budova. Terčem ruského dronového útoku se stalo také okolí Samaru ležícího severně od Dnipra, kde vypukl požár. Podle ukrajinského letectva Rusko k nočnímu útoku použilo 104 dronů, z nichž 88 bylo zneškodněno. Protivzdušná obrana sestřelila 40 bezpilotních letounů, 48 zmizelo z radarů nebo bylo zneškodněno prostředky elektronického boje.
Možné setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem považuje ruský prezident Vladimir Putin za velmi přínosné, musí být ale dobře připraveno. Podle agentury Reuters to prohlásil v rozhovoru s novináři na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Rovněž prohlásil, že zbrojení Severoatlantické aliance nevnímá Ruská federace jako hrozbu, neboť si sama dokáže zajistit bezpečnost.
Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s německým kancléřem Friedrichem Merzem, pokud mu zavolá. Putin rovněž podle agentury Reuters zpochybnil možnost, že by Německo mohlo být prostředníkem v řešení konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem. Uvedl také, že pokud by Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus, považovalo by to Rusko za přímé zapojení Německa do války.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven setkat se s hlavou Ukrajiny Volodymyrem Zelenským v závěrečné fázi jednání. Putin to podle agentury Reuters prohlásil v Petrohradě na mezinárodním ekonomickém fóru. Mezi Ruskem a Ukrajinou se odehrála dvě kola jednání, která až na výměnu vězňů a těl padlých vojáků konkrétní výsledky nepřinesla.
Ve středu byl v Ruskem okupovaném ukrajinském městě Berďansk zastřelen zástupce okupačních úřadů, který se podle Kyjeva podílel na organizaci mučíren. Na svých internetových stránkách o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
Zprávy ze čtvrtka 19. června
Počet obětí ruského útoku na Kyjev z noci z pondělka na úterý vzrostl na 26, napsal server Ukrajinska pravda poté, co náčelník vojenské správy metropole Tymur Tkačenko na sociální síti informoval o vyproštění dalších mrtvých těl z trosek devítipodlažní budovy. Podle serveru 26 obětí potvrdila také mluvčí Státní služby pro mimořádné události (DSNS), podle které dalších 134 lidí utrpělo zranění.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil ruský útok na Kyjev za jeden z nejstrašnějších od začátku války. Pátrání po obětech pokračovalo celou noc. Zatím 21 těl se zatím podařilo vyprostit z trosek devítipodlažního domu na bulváru Václava Havla v Solomjanské čtvrti, další tři z objektu v Darnyckém obvodu, další osoba zahynula v bytě ve stejné čtvrti a ještě jeden člověk podlehl zraněním v nemocnici.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. Ruským vojákům popřál, aby dokončili obsazování ukrajinské Doněcké oblasti. Oznámilo to ministerstvo obrany v Moskvě. Rusko i Ukrajina dnes zároveň oznámily útoky desítek nepřátelských dronů.
"Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země," citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Rusko je hrozbou pro globální bezpečnost, ale nemá šanci, pokud členské státy NATO zůstanou jednotné, uvedla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. I v Evropské unii panuje podle ní množství rozdílných názorů, všechny by ale měla spojovat snaha zajistit bezpečný život občanů členských zemí.
"V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní," řekla Kallasová europoslancům v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž by měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. "Potřebujeme podporu od spojenců, a proto jsem tady," řekl Zelenskyj. "Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak," dodal.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině. Uvedly to dva zdroje, které si přály zůstat v anonymitě s ohledem na to, že cesta dosud nebyla zveřejněna.
Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že odjíždí ze summitu skupiny velkých světových ekonomik G7 s nadějí, že Spojené státy v příštích dnech uvalí další sankce na Rusko. Francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr summitu kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za cynismus, o němž podle něj svědčí noční ruský útok na Kyjev, který si vyžádal 14 obětí. Informují o tom agentury.
Summitu G7 se v úterý zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Z jeho plánovaného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ale sešlo v důsledku Trumpova předčasného odjezdu ze summitu.
Kanada kvůli odporu Spojených států upustila od záměru, aby skupina sedmi vyspělých ekonomik G7 vydala důrazné prohlášení k rusko-ukrajinské válce. Podle agentury Reuters to řekl novinářům kanadský činitel.
Podle tohoto zdroje se americká strana snažila prosadit mírnější znění prohlášení. Kanada, která hostí summit G7 v Kananaskisu, to ale odmítla s tím, že by to nebylo spravedlivé vůči Ukrajině.
Počet obětí nedávného ruského útoku v Kyjevě vzrostl na 21 lidí, 134 dalších utrpělo zranění, uvedla ráno Státní služba pro mimořádné události (DSNS) na Facebooku. Úřady hlásily oběti i v jiných částech země. V noci na úterý vyslalo Rusko proti Ukrajině bezpilotní letouny a rakety. Kvůli útoku byl na Ukrajině na středu vyhlášen den smutku.
V Kyjevě zasáhli Rusové devítipatrovou budovu ve Solomjanské čtvrti, na bulváru Václava Havla. "Záchranné akce v Solomjanské čtvrti pokračovaly celou noc. Z trosek devítipatrové budovy vynesli záchranáři těla dalších pěti lidí," uvedla dnes DSNS. Záchranáři už na místě dříve nalezli 16 mrtvých a práce stále pokračují. Agentura Reuters úder označila za dosud nejtragičtější ruský útok na Kyjev v letošním roce.
Kromě Kyjeva a Kyjevské oblasti zaútočili Rusové také na místa v Záporožské, Oděské nebo Žytomyrské oblasti.
Zprávy ze středy 18. června
Rusko dále zpřísní zákon o zahraničních agentech. Podle prohlášení Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, budou nyní lidé zařazení na seznam takzvaných zahraničních agentů stíháni také za trestné činy spáchané v exilu. Informovala o tom v úterý agentura DPA.
Česko je připravené prodloužit program dodávek těžké munice na Ukrajinu do roku 2026, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru pro americkou agenturu Bloomberg. Rozhovor v úterý publikoval americký server. Klíčové podle něj bude zachování podpory muniční iniciativy po sněmovních volbách v ČR letos na podzim.
Ministr v interview uvedl, že česká muniční iniciativa podpořená spojeneckými penězi "změnila pravidla hry na bojišti", píše Bloomberg. Ukrajinské síly mají nyní k dispozici přibližně jednu dávku střeliva na každé dva výstřely vypálené Ruskem, přičemž na začátku války v únoru 2022 byl poměr 1:10, řekl agentuře Lipavský.
Polsko eviduje rušení signálu satelitní navigace GPS nad Baltským mořem, které podle něj souvisí s ruskými akcemi, a to včetně sabotáží. Podle tiskové agentury PAP to v úterý řekl polský místopředseda vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
Ruské velvyslanectví ve Varšavě na žádost o komentář nereagovalo, napsala agentura Reuters, podle níž Moskva už dříve ruský podíl v této souvislosti odmítla. Estonská veřejnoprávní stanice ERR píše, že se zvýšil počet případů rušení signálu globálního družicového polohového systému (GNSS), což negativně ovlivňuje plavidla ve Finském zálivu.
Kanada poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard kanadských dolarů, oznámil podle agentur kanadský premiér Carney na summitu G7.
Evropská komise (EK) navrhla, aby se Ukrajina od ledna 2026 připojila k unijní zóně bez příplatků za roaming. Ukrajinští občané by tak mohli využívat mobilní služby svých operátorů v zemích EU za domácí ceny a totéž by platilo občany EU při cestách na Ukrajinu. Kyjev již splnil technické a legislativní podmínky, uvedla EK v tiskové zprávě. Návrh EK musí ještě schválit Rada EU.
Evropská komise dnes navrhla opatření, která mají urychlit investice a výrobu v oblasti obrany tak, aby mohla Evropská unie lépe reagovat na dnešní bezpečnostní výzvy. Návrh hovoří například o zavedení zrychleného režimu povolování obranných projektů či zajištění, aby předpisy o chemických látkách odpovídaly potřebám obrany.
Šéf Bílého domu Donald Trump přiznal, že se při posledním rozhovoru s ruským vůdcem bavili výrazně více o Íránu než ruské agresi na Ukrajině.
"Rusko se nás opakovaně pokoušelo vydírat tím, že své energetické dodávky zneužívá jako zbraň," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Podnikli jsme jasné kroky k uzavření kohoutků a k definitivnímu ukončení éry ruských fosilních paliv v Evropě," dodala.
Evropská unie postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy do konce roku 2027. Legislativní návrh dnes předložila Evropská komise. Návrh zakazuje dovoz zemního plynu pocházejícího z Ruska nebo vyváženého přímo či nepřímo z Ruska, jakož i poskytování služeb v terminálech LNG v Evropské unii zákazníkům z Ruska. Proti návrhu se již dříve postavily zejména Maďarsko a Slovensko.
Ukrajinský parlament dnes většinou 273 hlasů dal zelenou prezidentovi Volodymyru Zelenskému, aby jmenoval Ruslana Kravčenka novým generálním prokurátorem. Oznámila to ukrajinská média.
Funkce je neobsazená od loňského října, kdy odstoupil předchozí generální prokurátor Andrij Kostin kvůli korupčnímu skandálu, kdy vyšlo najevo, že si desítky prokurátorů v Chmelnycké oblasti zařídily falešná potvrzení o invaliditě zajišťující, že nebudou mobilizováni do války. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko tvrdí, že záchranné složky v hustě obydlené čtvrti Nyvky nalezly zbytky kazetové munice.
Německo zvýší tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, který si nepřeje řešení války na Ukrajině, ale jen její kapitulaci. Na síti X to dnes uvedlo německé ministerstvo zahraničí.
"Zatímco svět hledí na Blízký východ, bombarduje Putin dál Ukrajinu," uvedlo německé ministerstvo zahraničí na síti X. Diplomacie je podle něj pro Putina jen "pouhou kulisou", což znovu dokázaly i noční útoky na Kyjev. "Putin nechce řešení, ale kapitulaci Ukrajiny. Zvýšíme na něj tlak," dodala německá diplomacie.
Slovensku by v současné době nesmyslného zbrojení svědčila neutralita, řekl slovenský premiér Robert Fico. O neutralitě země hovořil odpovědi na novinářský dotaz ohledně zvyšování výdajů na obranu. Podle vůdce slovenské opozice Michala Šimečky by Ficova slova v praxi znamenala vystoupení Slovenska z NATO.
"V těchto nesmyslných časech zbrojení, kdy si mnou ruce zbrojařské firmy, jak si mnuly ruce během covidu (farmaceutické) firmy, by Slovensku velmi svědčila neutralita. Bohužel, toto rozhodnutí není v mých rukou," uvedl Fico.
Slovensko bude žádat Evropskou unii o odklad hlasování o novém balíku sankcí proti Rusku, které Bratislava nepodpoří až do vyřešení záležitosti ohledně dovozu ruského plynu do EU. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico. Evropská komise má v úmyslu zakázat dovoz ruského plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU do konce roku 2027. Schvalování či prodlužování sankcí vůči Rusku v souvislosti s jeho pokračující vojenskou agresí vůči Ukrajině vyžaduje jednomyslnost členských států evropského bloku. Evropská komise před týdnem představila v pořadí už 18. soubor protiruských sankcí. V něm navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu u ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream.
Česko má podle Hradu zájem na tom, aby summit NATO demonstroval alianční jednotu, a je připraveno podpořit zvýšení závazku k obranným výdajům až na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dodatečného závazku ve výši 1,5 procenta HDP na další investice s obranou související.
Ústředním tématem summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu bude obrana a odstrašení, včetně závazku k zásadnímu zvyšování obranných výdajů. Česko má zájem i na potvrzení závazku aliance k dlouhodobé podpoře Ukrajiny a vnímá Rusko jako nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Novináře o tom dnes informovala Kancelář prezidenta republiky před summitem, který se uskuteční 24. a 25. června.
Severní Korea vyšle tisícovku ženistů a 5000 armádních stavebních dělníků na obnovu poničené infrastruktury v ruské Kurské oblasti, kam loni v srpnu vpadly ukrajinské jednotky. V úterý to podle tiskových agentur tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta Sergej Šojgu po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v hlavním městě KLDR.
Tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta Vladimira Putina, bývalý ruský ministr obrany Sergej Šojgu se v úterý setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v metropoli KLDR, kam dříve přicestoval. Uvedly to ruské tiskové agentury. Šojgu přicestoval do Pchjongjangu na zvláštní pokyn prezidenta Putina. Je to jeho třetí návštěva KLDR za poslední tři měsíce. Předchozí návštěva se uskutečnila 4. června, připomněla agentura TASS.
KLDR je důležitým ruským spojencem ve válce proti Ukrajině. Pchjongjang poskytl Moskvě nejen obrovské množství munice, raket a dalších zbraní, ale i tisíce severokorejských vojáků, kteří se zapojili do bojů proti ukrajinským jednotkám v Kurské oblasti na západě Ruska.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo nejméně 14 lidí, uvedl podle agentury AFP šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko s tím, že po dalších obětech se nadále pátrá v sutinách. Kyjevský starosta Vitalij Kličko již dříve uvedl, že při jednom z útoků zahynul americký občan. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters. Podle Tkačenka ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Zprávy z úterý 17. června
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
Maďarsko a Slovensko se dnes postavily proti plánu zakázat dovoz ruského plynu do Evropské unie. Při jednání unijních ministrů Budapešť a Bratislava zablokovaly společné prohlášení týkající se energetické bezpečnosti. Takzvané závěry Rady EU tak v Lucemburku podpořilo jen 25 zemí.
Evropská komise má v úmyslu zakázat dovoz ruského plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU do konce roku 2027. Plán představila 6. května a podrobnosti by měla zveřejnit toto úterý. Jednotlivá opatření se budou schvalovat kvalifikovanou většinou, blokaci Budapešti a Bratislavy tak bude možné přehlasovat.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 navštívil Rakousko. V plánu má jednání s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády sejde také sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chce nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde o poslední fázi repatriací na základě dohody s Ruskem, ke které Ukrajina dospěla začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo celkem 6057 těl, uvádí RBK Ukrajina.
Sněmovna možná schválí možnost rušení nebo neprodloužení pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Úpravu poslanců opozičního ANO ke koaliční předloze o zpřísnění azylových a migračních pravidel podpořil bezpečnostní výbor. Kladně se výbor postavil také například k návrhu Petra Letochy (STAN) na úpravu zákonů zvaných lex Ukrajina. Stát by podle ní měl nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch ukrajinských uprchlíků, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Ukrajinský generální štáb v neděli večer potvrdil útok na továrnu na výrobu a testování dronů v Jelabuze v Tatarstánu na východě evropské části Ruska. Ze zasaženého objektu byly podle Kyjeva drony rovněž posílány k útokům proti cílům na území Ukrajiny, zejména proti civilní a energetické infrastruktuře. Podle regionálních úřadů si útok vyžádal životy dvou lidí, informoval v neděli večer telegramový kanál Astra. Původně byla hlášena jedna oběť.
Ruské ministerstvo obrany v pondělí ráno informovalo, že jeho protivzdušná obrana během noci zneškodnila 12 ukrajinských bezpilotních letounů, z toho 11 nad Orelskou oblastí na západě země. Lidé ve městě Orel podle různých telegramových kanálů hlásili, že slyší bezpilotní letouny, a následně se nad městem ozvalo deset až 13 výbuchů.
Šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov informoval o tom, že v blíže neurčeném průmyslovém podniku po ruském útoku vypukl požár. Na místě pracují záchranáři, nikomu se zřejmě nic nestalo. V noci také úřady v tomto regionu na jihovýchodě Ukrajiny, přes který prochází frontová linie, varovaly před aktivitou ruského letectva a před hrozbou útoku leteckými bombami KAB. Podle ukrajinského letectva byla v noci na dnešek hlavním cílem ruských útoků Doněcká oblast na východě země, jejíž velkou část už Rusko kontroluje.
Kyjev a okolní Kyjevská oblast se v noci na pondělí staly terčem dalšího ruského útoku, po kterém úřady hlásí zraněné a sčítají materiální škody. V Záporoží ruská armáda zasáhla blíže neurčený podnik. Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 125 ze 138 dronů vyslaných ruskými silami, uvedlo v pondělí ráno letectvo. V Kyjevě při nočním útoku utrpěl zranění 21letý muž, který v těžkém stavu skončil v nemocnici, informoval šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko. Ruský útočný dron se podle něj zřítil do obytné zástavby ve čtvrti ležící u Dněpru. Jinde jsou poškozené obchodní pavilony. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko později informoval ještě o jedné zraněné ženě. V Obuchivu ležícím v Kyjevské oblasti jižně od Kyjeva má po ruském dronovém útoku 60letý muž řezné rány na rukou a v obličeji. Poškozený je také jeden soukromý dům a hospodářská stavení, uvedl velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. Naléhal na obyvatele regionu, aby v době leteckého poplachu zůstávali v krytech, a chránili tak sebe i své blízké.
Zprávy z pondělí 16. června
Ukrajinské bezpilotní letouny podle ruských místních představitelů zabily jednoho člověka a 13 dalších zranily u Jelabugy v ruském Tatarstánu, která je asi 1220 kilometrů severovýchodně od Charkova. Podle Kyjeva se ve městě nachází automobilka, kde se vyrábí bezpilotní letouny, napsal Reuters.
Rusko přes noc na Ukrajinu vyslalo bezmála 200 bezpilotních letounů a raket a ostřelovalo mimo jiné město Cherson, kde o život přišel jeden člověk. Napsal to server Kyiv Independent. Od 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, podle ukrajinské armády zemřelo přes milion Rusů.
Ze 183 dronů, které Rusko vyslalo, jich protivzdušná obrana zničila 167. Zlikvidovala také osm z 11 řízených střel. Jejich cílem byla Chersonská oblast i město Cherson, kde zemřela jedna osoba a další byla zraněna, zatímco v Doněcké oblasti zranění utrpěli dva lidé.
Útoky mířily na byty, domy nebo plynovody, v Kremenčuku v Poltavské oblasti byla také zasažena energetická a zemědělská zařízení. Drony létaly také přes dalších osm ukrajinských oblastí od jihu přes východ až na sever.
Rusko dnes předalo Ukrajině dalších 1200 těl ukrajinských vojáků. Výměnou ale nedostalo žádného svého padlého vojáka, tvrdí podle agentury Reuters Moskva. Ukrajina obdržení těl potvrdila.
Na předání těl padlých se delegace obou zemí domluvily na začátku června při jednání v Turecku. Ukrajina naposledy v sobotu získala těla 1200 vojáků, ani v tomto případě ale Rusku nepředala žádné jeho mrtvé vojáky.
Zprávy z neděle 15. června
Ruský prezident Vladimir Putin měl dnes přibližně padesátiminutový telefonický hovor s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Odsoudil v něm izraelské útoky na Írán a potvrdil připravenost pokračovat v jednání s Ukrajinou. Vyplývá to z informací ruských tiskových agentur a poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurije Ušakova.
Spojenci Kyjeva by kvůli současnému izraelsko-íránskému konfliktu mohli snížit podporu Ukrajině. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Rádi bychom, aby se pomoc Ukrajině kvůli tomu nesnižovala. Eskalace na Blízkém východě povede ke zvýšení pomoci Izraeli, možná i na úkor Ukrajiny," řekl Zelenskyj na páteční tiskové konferenci.
Ukrajinský prezident podotkl, že pomoc jeho zemi prostřednictvím takzvané koalice ochotných zpomaluje. Je to podle něj tím, že se Evropa ještě nerozhodla, zda bude na straně Ukrajiny stát i bez Spojených států, které po nástupu prezidenta Donalda Trumpa obnovily s Moskvou dialog.
Rusko a Ukrajina si vyměnily skupiny válečných zajatců, uvedlo ruské ministerstvo obrany a potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Výměna válečných zajatců se uskutečnila na základě dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, která tento měsíc vzešla z rozhovorů v Istanbulu. Ruské ministerstvo obrany neupřesnilo, kolika vojáků se výměna týkala. Zveřejnilo jen záběry, na kterých vojáci drží ruské vlajky a jásají před nástupem do autobusu.
Rusko dnes předalo Ukrajině těla dalších 1200 padlých ukrajinských vojáků, nedostalo za to ale od ní výměnou tělo žádného ruského vojáka. Informují o tom ruská média. Ukrajinci převzetí těl svých vojáků potvrdili, uvedla agentura Reuters.
Na předání těl padlých se delegace obou zemí domluvily na začátku června při jednání v Turecku. Rusko ukrajinské straně tento týden ve středu předalo těla 1212 padlých Ukrajinců a výměnou získalo 27 zabitých ruských bojovníků.
Zatím poslední výměna se uskutečnila v pátek, kdy Ukrajina převzala těla rovněž 1200 svých padlých občanů. Rusko uvedlo, že opět nedostalo tělo ani jednoho ruského vojáka.
Zprávy ze soboty 14. června
Předchozí dění si můžete pročíst zde.
Milí čtenáři, vítáme vás u nového online přenosu, ve kterém pro vás sledujeme dění kolem války na Ukrajině.
Právě se děje
Hokejisté Liberce porazili i díky dvěma trefám Musila Třinec a jsou druzí
Unijní pokuta pro síť X je útok na americký lid, řekl ministr zahraničí
Pokud Češi postoupí, čekají je na MS atraktivní soupeři. Čelili by i domácímu Mexiku
Chytil zlomil prokletí, Slavia se ale v Teplicích strachovala. Bude podzimním mistrem
Putin prozradil, co doopravdy chce po Ukrajině. Se skutečnými kompromisy se nepočítá
Podle zdrojů Reuters bude americkým a evropským stratégům nějakou dobu trvat, než určí, co je vojensky proveditelné a zároveň přijatelné pro Kreml. Jednou z možností je vyslání evropských sil na Ukrajinu, přičemž velení a řízení by převzaly Spojené státy, uvedly tyto zdroje. Ruské ministerstvo zahraničí naopak odmítlo rozmístění jednotek ze zemí NATO v rámci záruky potenciální mírové dohody.