Lotyšský parlament ve středu zvolil příštím prezidentem země dosavadního ministra zahraničí Edgarse Rinkévičse. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na premiéra pobaltské země Krišjánise Kariňše. Devětačtyřicetiletý Rinkévičs působí v čele diplomacie od roku 2011. Jako hlava státu, která má v Lotyšsku převážně ceremoniální roli, se zúčastní červencového summitu NATO ve Vilniusu.

O funkci, kterou nyní zastává Egils Levits, se ucházeli tři kandidáti, nikdo z nich přitom podle agentury AP nebyl jasným favoritem. Největší šance stanout v čele země, která sousedí také s Ruskem a Běloruskem, měl právě Rinkévičs a podnikatel a architekt Uldis Píléns. Opozice do volebního klání vyslala aktivistku Elínu Pintoovou, která se zasazuje o záležitosti Lotyšů žijících v zahraničí.

Lotyšský prezidentský úřad je do značné míry ceremoniální funkcí a hlava státu v zemi, kde téměř třetina obyvatel hovoří rusky, působí především jako názorový vůdce a sjednocující autorita, poznamenala AP. Prezident zastupuje Lotyšsko v zahraničí, je vrchním velitelem ozbrojených sil, podepisuje zákony, jmenuje předsedu vlády a mimo jiné má také právo rozpustit parlament.

Ministerstva práce a vnitra připravují změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků. Legislativní řešení by mělo být do konce roku. Na sněmu Hospodářské komory to řekl vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj česká ekonomika bude ke svému dalšímu rozvoji do roku 2030 potřebovat minimálně 300.000 sil z ciziny navíc k těm, které každoročně přicházejí. Nedostatek pracovníků hospodářský růst omezuje, dodal Jurečka. Zaměstnavatelé dlouhodobě žádají změnu pravidel k získání zaměstnanců z ciziny.

"Máme připravený za ministerstvo práce návrh, který bude schopen bonifikačním systémem hodnotit firmy z hlediska jejich transparentnosti a férového přístupu k lidem, kteří přicházejí ze třetích zemí, aby bylo díky tomu možné výrazně zrychlit proces," uvedl, Jurečka. Podle něj ministerstvo vnitra pracuje pak na své části agendy. Zohledňuje bezpečnost. "Věřím, že v letošním roce toto legislativně vyřešíme, abychom dokázali proces zrychlit," řekl šéf resortu práce.

Česko má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v EU. Zaměstnavatelé si na nedostatek sil a nepružný proces přijímání sil ze zahraničí dlouhodobě stěžují. Odbory se naopak stavějí k příchodu zahraničních pracovníků zdrženlivě. Za nemožností obsadit některá místa vidí nízké výdělky.

Vláda bude v nejbližší době schvalovat "druhý antibyrokratický balíček". Zaměřit se chce na podmínky pro drobné a střední podnikatele. Na dnešním sněmu Hospodářské komory to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Uvedl, že nejdůležitějším úkolem kabinetu je ale teď konsolidace státních financí.

"Druhý antibyrokratický balíček budeme schvalovat v nejbližší době, vezmeme návrhy k odstranění byrokracie," uvedl předseda vlády. Dodal, že první balíček se zrušením EET či zvýšením limitů pro DPH kabinet prosadil loni. Podle premiéra vláda rušila pravidla, "která obtěžovala a nepřinášela státu žádné výhody".

Podle Fialy se druhý balíček zaměří na drobné a střední podnikatele. Zmínil, že balík návrhů chystá i komora. Vyzval k předkládání věcných návrhů. Kabinet je připraven o opatřeních jednat.

Za vzor spolupráce veřejného a soukromého sektoru označil přípravu portálu podnikatele. Slíbil do konce roku také schválení zákona o Hospodářské komoře.

Odvolací senát ve středu potvrdil exposlanci Lubomíru Volnému dvouletou podmínku za šíření poplašné zprávy o tom, že se kvůli ivermektinu plánují vraždy pacientů. Rozhodnutí, které muži stanovilo zkušební dobu v délce 2,5 roku, je pravomocné. Jednání u pražského městského soudu doprovázela po úterním incidentu v téže budově zvýšená bezpečnostní opatření, justiční stráž ani policisté ale zasahovat nemuseli. K zasedání nedorazil ani Volný, ani žádný jeho podporovatel.

"Obžalovanému nepochybně muselo být jasné, že to, že by lékaři měli vraždit pacienty, není pravdivá informace. Řečeno velmi lehce," konstatoval předseda odvolacího senátu Jaroslav Cihlář.

Ivermektin se obvykle používá jako antiparazitikum, v Česku není registrovaný. Poslanec Volný přípravek propagoval k léčbě covidu-19. V době koronavirové pandemie uvedl na twitteru, facebooku i ve sdíleném videu, že podle jeho informací se připravuje plán diskreditace tohoto léku, a to pomocí vraždy několika pacientů, kteří jej budou užívat. Zároveň vyzval lékaře, ať se do plánu nezapojují.

Česko bude kandidovat na nestálé členství v Radě bezpečnosti Organizace spojených národů v letech 2032 a 2033. Na dnešní tiskové konferenci po setkání s nejvyššími ústavními činiteli to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Česko bylo nestálým členem Rady bezpečnosti v letech 1994 až 1995, v roce 2007 neuspělo v souboji s Chorvatskem.

Volba se uskuteční v roce 2031. Lipavský krok dopředu konzultoval s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS). "Je to dané tím, že žijeme v době, kdy Rusko narušuje světový řád, útočí na samou podstatu evropské civilizace a i my, Česko, středoevropská země, cítíme odpovědnost za obranu Charty OSN," řekl ministr.

Rada bezpečnosti má 15 členů, z nichž je pět stálých (Čína, Francie, Rusko, USA, Velká Británie), zbývajících deset nestálých členů volí Valné shromáždění OSN na dvouleté funkční období. Kandidáti se vybírají podle regionů.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) měla podezření na korupci v armádě a kvůli tomu převzala personální agendu. Dohlížela třeba na výjezdy plukovníků na zahraniční kurzy nebo spolurozhodovala o jejich povyšování. Nyní už vyšetřování skončilo, pravomoci znovu přenechala náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi. Ministryně to řekla v rozhovoru pro Radiožurnál. O možném korupčním chování některých vojáků ji informovalo Vojenské zpravodajství krátce po nástupu do funkce. Média v posledních dnech informovala o sporech mezi Černochovou a Řehkou, podle nich náčelník generálního štábu zvažoval, že by ve vedení armády skončil.

"Když jsem nastoupila na ministerstvo obrany, tak jsem měla od zpravodajských služeb informaci, že je někde nějaký problém s nějakým korupčním jednáním. Týkalo se to vícero osob. Dostala jsem to k podpisu, že beru tu informaci na vědomí," řekla ministryně obrany.

Podle svých slov si pak vyžádala, že povyšování, přesouvání na jiné pozice či vysílání plukovníků do zahraničí bude dočasně kontrasignovat společně s náčelníkem generálního štábu. Šéfovi armády, minulému ani současnému, prý o informaci Vojenského zpravodajství říct nemohla. Proto to mohlo podle ní vypadat, že jim některé lidi "blokuje".

"Tato kauza skončila minulý týden, když jsem se dozvěděla, že šetření (Vojenského zpravodajství) je u konce," dodala. S Řehkou se dohodla, že pokud by jí vojenští zpravodajci znovu přinesli informace o "rizikových" osobách, dá mu vědět, že o nich bude dočasně spolurozhodovat.

Řehka se k situaci opakovaně odmítl vyjádřit. "Interní záležitosti armády ani resortu ze zásady nekomentujeme," sdělil Radiožurnálu mluvčí armády plukovník Ivo Zelinka. Podobně odpověděl mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek. Není tak zřejmé, zda ze šetření Vojenského zpravodajství, které podle Černochové už skončilo, vyplynou nějaké následky pro prověřované vojáky, napsal server iROZHLAS.cz.

Web Deník N a časopis Respekt nedávno s odkazem na zákulisní informace psaly, že Řehka zvažoval rezignaci kvůli sporům s ministryní obrany. Náčelník generálního štábu měl údajně pocit, že šéfka resortu překračuje své kompetence a zasahuje do jeho pravomocí. Informace o sporech měla vyvrátit schůzka Černochové, Řehky a premiéra Petra Fialy (ODS) v minulém týdnu. "Probrali jsme aktuální témata týkající se resortu obrany a řešili jsme, jak zlepšit spolupráci mezi civilní a vojenskou částí resortu. Všichni jsme se shodli, že naším společným a nejvyšším zájmem je silná a moderní armáda a podle toho budeme postupovat," uvedl na Twitteru Fiala. Později doplnil, že setkání a jeho výsledky jasně ukázaly, že žádný spor není.