Demokraté v americké Sněmovně reprezentantů si svým novým vůdcem zvolili Hakeema Jeffriese. Newyorský rodák Jeffries se tak od ledna příštího roku stane prvním černošským lídrem sněmovních demokratů, napsala agentura Reuters. Nahradí dvaaosmdesátiletou Nancy Pelosiovou, která již dříve oznámila, že o znovuzvolení nebude usilovat a že chce místo ve vedení uvolnit mladší generaci.

Dvaapadesátiletý Jeffries byl poprvé zvolen do Kongresu v roce 2012. Předtím působil v zákonodárném sboru státu New York, kde se zabýval otázkami dostupného bydlení a bojoval proti některým policejním praktikám.

Agentura Reuters napsala, že jeho hlavním úkolem v čele demokratické sněmovní menšiny nyní bude rozhodovat o tom, kdy budou demokraté spolupracovat s republikány na schvalování zákonů, jako je financování vlády, a kdy budou hájit agendu demokratického prezidenta Joea Bidena.

Nejvyšší správní soud obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které vnitro do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka.

Podatelna soudu obdržela také několik e-mailových podání od uživatele "fantom98", za kterými je podle tiskové zprávy soudu zřejmě nezaregistrovaná kandidátka Terezie Holovská. Navrhuje zrušení registrace kandidátů Rohanové, Tomáše Zimy, Pavla Fischera a Josefa Středuly. Protože však e-maily nebyly elektronicky podepsány, soud k nim nebude přihlížet.

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Řekl to mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Úřad zatím stanovil časová pásma, která budou platit pro celý prosinec, v následujících měsících pak může tato pásma upravovat. V pracovní dny jsou období představující dobu špičky pro účely snížení spotřeby elektřiny celkem tři. První úsek začíná v 09:00, další ve 13:00 a poslední v 16:00. Všechny úseky trvají jednu hodinu. V mimopracovních dnech byl jako spotřební špička vymezen úsek od 11:00 do 12:00.

Povinné omezení spotřeby elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou, které EU přijala ve snaze minimalizovat využívání drahé výroby z plynu, začne platit od čtvrtka. Státy EU by měly od začátku prosince do konce března snížit o pět procent spotřebu elektřiny ve špičce.

Česká vláda chce podle ministerstva průmyslu a obchodu úspory dosáhnout kombinací dobrovolných úspor, nezastropováním celkové spotřeby u podnikatelů, úsporami vyvolanými růstem cen ve špičce, kampaní a dalšími už fungujícími opatřeními.

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan Hášimí Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audiovzkazu na síti Telegram. Kurajší, který stál v čele skupiny od března, podle něj zahynul "v boji proti nepřátelům". Jeho nástupcem se stal abú Husajn Husajní Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters.

Radikálové z Islámského státu začali zabírat rozsáhlé oblasti v Iráku a Sýrii v roce 2014 a na dobytých územích násilím prosazovali svůj přísný výklad islámského práva šaría. V jisté době ovládali skoro polovinu Sýrie a asi třetinu Iráku. K jejich rozmachu přispěla občanská válka v Sýrii. V Iráku byl IS územně poražen v roce 2017, v Sýrii v březnu 2019. V obou zemích ale stále má menší buňky, které nadále páchají útoky. Odnože IS působí i v dalších státech, atentáty provádí například v Afghánistánu či v některých afrických zemích.

Česká republika bude moci být nejpozději od roku 2025 úplně nezávislá na ruském ropovodu Družba. Nejvyšší orgán konsorcia TAL, Coordinating Committee, dnes při zasedání v Rakousku schválil projekt rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

"Dnes se nám povedl další důležitý krok, který nám nejpozději od roku 2025 umožní úplnou nezávislost na ruském ropovodu Družba," poznamenal ministerský předseda.

Úprava ropovodu umožní podle Fialy navýšení dodávek ropy na požadovaných sedm až osm milionů tun ročně. Náklady na technické úpravy, které toto umožní, jsou odhadovány na 1,2 až 1,6 miliardy korun. "Tyto úpravy budou realizovány zhruba do dvou let," řekl Fiala.

Ke schválení projektu bylo nutné získat souhlas všech devíti spoluvlastníků konsorcia TAL. Pětiprocentní podíl má česká společnost Mero, dalšími spolumajiteli jsou například firmy OMV, Shell, Rosněfť, ENI nebo C-Blue.

O schválení takzvané systemizace informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na Twitteru. Vláda tak podle něj plní program, v zeštíhlování a zefektivňování státu pak chce pokračovat. V návrhu systemizace k 1. lednu příštího roku ministerstvo vnitra předložilo zrušení 200 neobsazených i obsazených míst ve vlastním resortu.

Například na ministerstvu průmyslu a obchodu plánuje ministr Jozef Síkela (STAN) provést změny v příštím roce. Novinářům to řekl před středečním jednáním vlády. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) pak hovořil o rušení míst na hygienických stanicích, které se nedotklo odborných zaměstnanců hygien, nýbrž neobsazených či administrativních míst.

Služebních míst bude podle úterního vyjádření Rakušana v příštím roce 75 559. Vláda Petra Fialy (ODS) čelí z opozičních řad kritice, že neplní svá předsevzetí a nesnižuje počty státních zaměstnanců.

Na platy zaměstnanců státu by mělo jít podle návrhu státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliardy korun. Počet míst placených státem se má zvýšit o 7961, z toho v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 Kč hrubého. 

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. Ve středu to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Vedle zvýšení o 3,5 procenta management podle Vitíka přišel s návrhem růstu o 3,4 procenta a navýšení hodnoty stravenky o pět korun ze strany zaměstnavatele. Stravenka by měla hodnotu 95 korun, z toho by zaměstnanec platil 20 korun.

"Všichni vnímáme současnou ekonomickou krizi. Pošťáci si za svoji práci navýšení mezd zaslouží. Částka, kterou navrhujeme do mezd přidat, je realistická suma, kterou si můžeme ve své situaci dovolit. Pokud bychom od státu dostali kompenzace za náklady v koronaviru, mohli bychom se bavit o vyšších procentech, než se kterými počítají naše aktuální návrhy," uvedl generální ředitel Roman Knap. Věří v kompromisní dohodu, a to i v případě, že by pošta kvůli mzdám musela omezit investice, řekl.

Podnik letos platy nezvyšoval, ale vyplácel dvě mimořádné odměny, naposled v říjnové výplatě 4500 korun. Podle odborářů je průměrná mzda pošťáků dlouhodobě nižší, než je celorepublikový průměr. Nyní je zhruba 8000 korun pod průměrnou mzdou v Česku, která přesahuje 40 tisíc korun.