Zprávy

Vláda chce na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice mandát pro nasazení až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Návrh plánuje schválit a poslat na projednání ve výborech Poslanecké sněmovny a Senátu ve středu. Čeští vojáci budou pomáhat polským s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS) rozhodnutí podporuje, sdělila.

"Mandát bude do 150 vojáků na dobu do 180 dnů, obdobně jako tam již pomáhají Britové a Estonci," uvedl Babiš. Po schválení vládou musí být mandát projednán ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny a ve výboru pro zahraniční věci a bezpečnost v Senátu a následně pak v obou parlamentních komorách. "Naši budou pomáhat polským vojákům s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty," doplnil.

S návrhem souhlasí pravděpodobná nová ministryně obrany Černochová. "Pomoc Polsku jsme opakovaně navrhovali a já i kolegové z poslaneckého klubu ODS budeme s vysláními našich vojáků souhlasit. Polsko je náš soused a spojenec a ve chvílích, kdy na své hranici, která je zároveň i hranicí EU, brání migraci řízené běloruským autokratem (Alexandrem) Lukašenkem, je správné pomoci," řekla.

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

Nejméně dva lidé zemřeli a čtyři utrpěli zranění při střelbě v centru služeb poskytovaných ruskými úřady na jihovýchodě Moskvy. Pachatele se podařilo na místě zadržet. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje z orgánů zabývajících se stíháním trestné činnosti.

Muž střílel z blíže neupřesněné bojové zbraně, která na něj nebyla registrovaná. Jaký byl motiv jeho jednání, není zatím jasné. Nicméně je možné, že se jedná o psychicky narušenou osobu. Vyšetřovatelé zadrženého poslali na psychiatrické vyšetření.

Mluvčí ministerstva vnitra Irina Volková informaci o střelbě v moskevském administrativním centru, která si vyžádala dva mrtvé, potvrdila. Útočníkem podle ní byl 45letý Moskvan, kterého zadržel jeden z pracovníků centra.

S nárůstem cen energií může malým a středním podnikatelům pomoci nová záruka, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB). V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí MPO Štěpánka Filipová. Výzva byla podle ní zveřejněna v pondělí, příjem žádostí o záruku začne 17. prosince. Maximální výše může být až dva miliony korun.

"S NRB jsme připravili aktualizaci a další rozšíření úspěšného programu Záruka 2015 až 2023, který podporuje malé a střední podniky formou zvýhodněných záruk. Chceme podnikatelům pomoci překlenout toto nelehké období, kdy prudce vzrostly ceny energií, aby mohli i za těchto ztížených podmínek dále pokračovat v podnikatelské činnosti," uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu v demisi Karel Havlíček (ANO).

Bankovní záruka NRB podle ministerstva umožní firmám jednodušeji získat provozní úvěry od komerčních bank na financování pracovního kapitálu, kterým bude muset většina podnikatelů pokrýt skokové nárůsty zálohových plateb v souvislosti s prudce rostoucími cenami energií. Pro poskytnutí záruky musí podnik doložit, že k navýšení záloh na energie došlo po 13. říjnu 2021, a to o více než 100 procent.

Obvodní soud pro Prahu 5 opět vrátil k došetření případ nakladatelství Naše vojsko a jeho ředitele Emericha Drtiny viněných kvůli prodeji reklamních předmětů s nacistickou tematikou. Vyplynulo to z údajů na justičním webu. Muže a nakladatelství viní policisté z toho, že spáchali trestné činy založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a výtržnictví. Hrozí za to až desetiletý trest.

Případ souvisí s prodejem kalendáře s portréty představitelů nacistického Německa. Vydavatel se v médiích hájil tím, že nešlo o propagaci, ale o byznys.

Kvůli kalendáři, které Naše vojsko prodávalo, podalo loni na jaře trestní oznámení na nakladatelství a jeho majitele několik organizací, například Federace židovských obcí. Kritizovali ho i izraelský a německý velvyslanec v Česku. Ministerstvo vnitra vypovědělo nakladatelství smlouvu o nájmu pro sklad, pražský magistrát vypověděl smlouvu prodejně nakladatelství na Andělu.

Společnost Bohemia Energy Services podnikatele Jiřího Písaříka prodala svůj 51procentní podíl ve společnosti BEplan finanční plánování. Plně ji ovládla společnost Blue advice, která dříve ve firmě BEplan držela 49procentní podíl. Oznámila to mluvčí Bohemia Energy Hana Novotná, cenu neuvedla. Konec činnosti Bohemia Energy nebude mít podle firem na fungování společnosti BEplan vliv.

"Společnost BEplan je zcela soběstačnou společností zabývající se zprostředkováním finančních produktů prostřednictvím vázaných zástupců. Ukončení dodávek elektřiny a zemního plynu od Bohemia Energy nemá na fungování společnosti BEplan jakýkoli vliv," řekl dnes majitel Blue advice Martin Zoubek. Podle Novotné jde o plánovaný krok. 

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozím kvartálem o 2,1 procenta. V zemích platících eurem se hrubý domácí produkt zvýšil o 2,2 procenta. Tempo růstu v obou regionech zůstalo stejné jako ve druhém čtvrtletí. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

V meziročním srovnání však tempo růstu prudce zpomalilo. Proti třetímu čtvrtletí 2020 růst HDP celé unie zpomalil na 4,1 procenta ze 13,8 procenta v období duben až červen, v eurozóně pak na 3,9 procenta ze 14,4 procenta v předchozích třech měsících.