Ukrajina

Do Černého moře zamíří britské válečné lodě, chtějí podpořit Kyjev

Do Černého moře v květnu zamíří britské válečné lodě, aby tak demonstrovaly solidaritu s Kyjevem a spojenci z NATO v regionu. V neděli o tom informoval list The Sunday Times, který se odvolává na zdroje z námořnictva. Zpráva přichází v době stupňujícího se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, které na východě státu v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. 

Do Černého moře podle zdrojů zamíří torpédoborec třídy Daring s protiletadlovými raketami a protiponorková fregata třídy Duke. V případě ohrožení ruskými plavidly je budou připraveny podpořit bojové letouny F-35 Lightning a helikoptéry Merlin z letadlové lodě HMS Queen Elizabeth. Ta zůstane ve Středozemním moři, protože vstup letadlových lodí do Černého moře zakazuje mezinárodní smlouva, píše The Sunday Times.

List rovněž poukazuje na to, že britské plány kontrastují s postupem Spojených států, jejichž prezident Joe Biden se nedávno rozhodl zrušit plánované vyslání dvou amerických válečných lodí do Černého moře kvůli obavám z eskalace napětí. V této souvislosti The Sunday Times upozorňuje, že náčelník britského generálního štábu Nick Carter v pátek připustil, že Londýn nesouhlasil s Bidenovým rozhodnutím stáhnout do září vojenské jednotky z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK

Vojáci NATO a Ukrajiny začnou do několika měsíců společná cvičení u ruských hranic. Reagují na manévry Kremlu

Ukrajina zahájí společná vojenská cvičení s jednotkami Severoatlantické aliance do několika měsíců. Měla by se jich účastnit více než tisícovka příslušníků armády z alespoň pěti členských států NATO. Ukrajinská armáda to v sobotu uvedla na facebooku, píše agentura Reuters. Tento krok by mohl zesílit napětí, které mezi NATO a Ruskem panuje v souvislosti nedávnými manévry ruských jednotek v blízkosti oblasti Donbasu. Tu od roku 2014 ovládají proruští separatisté. 

"Bude se jednat především o nácvik obranných akcí, následovat bude útočné cvičení s cílem obnovení hranice a územní integrity státu, který byl objektem agrese ze strany jedné z nepřátelských sousedních zemí," píše ukrajinská armáda v prohlášení.

Rusko v pátek uvedlo, že hodlá učinit dodatečné kroky k zajištění své bezpečnosti v případě posilování vojsk Severoatlantické aliance kolem Ukrajiny. NATO už ve čtvrtek podle agentury Reuters vyjádřilo znepokojení nad ruskými aktivitami u hranic s Ukrajinou, do jejichž blízkosti nyní ruská armáda přemisťuje svoji vojenskou techniku. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov znepokojení vyvolané těmito přesuny odmítl. Prohlásil, že mají za cíl jen zajistit bezpečnost Ruska a že "pro nikoho nepředstavují hrozbu".

Zdroj: ČTK / Reuters

Moskva a Kyjev se navzájem obviňují z eskalace konfliktu na východě Ukrajiny

Moskva soudí, že mírový proces na Ukrajině skončil ve slepé uličce, a to vinou Kyjeva, který je prý také zodpovědný za nejnovější eskalaci napětí mezi jednotkami ukrajinské armády a proruských separatistů v Donbasu na východě země. Vyplývá to z vyjádření mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina. Kyjev naopak klade vinu za situaci na Rusko.

"Vypadá to špatně. Za prezidenta Volodymyra Zelenského se nepodařilo pohnout se kupředu ani o píď při naplňování minských mírových dohod a následných úmluv, dosažených (na předloňské schůzce lídrů Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny) v Paříži. Navíc nyní pozorujeme zostřování napětí na frontové linii. Fakticky jsou tak ničeny dříve dosažené skromné úspěchy," řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ruskému listu Argumenty i fakty.

Kyjev odmítá uznávat zástupce separatistů, které pokládá jen za loutky Moskvy, a proto chce vyjednávat přímo s Ruskem. To ale stále popírá, že by bylo stranou v konfliktu. Sám Zelenskyj přímo jednal s Putinem pouze na vzpomínaném summitu v Paříži v prosinci 2019, ale průlomu se mu tehdy dosáhnout nepodařilo.

Od uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015 intenzita bojů v Donbasu prudce poklesla, ale s politickým urovnáním konfliktu se postoupit nepodařilo. Od Nového roku stoupá počet přestřelek na frontě, které si letos vyžádaly životy 19 ukrajinských vojáků, včetně čtyř zabitých minulý pátek, připomněla agentura AFP.

Zdroj: ČTK
Pokračovat