Ekonomika

Praha zakáže podomní prodej elektrické energie a plynu. Návrh příslušného nařízení dnes schválili městští radní, nyní zamíří ve zkrácené lhůtě 15 dní do připomínkového řízení. Poté o něm budou znovu hlasovat rada. Důvodem je situace na energetickém trhu po ukončení činnosti skupiny Bohemia Energy a dalších dodavatelů. Obce mohou tuto formu prodeje přímo zakázat od ledna, umožnila to novela energetického zákona.

Bývalí zákazníci Bohemia Energy a dalších menších dodavatelů podle magistrátu řeší, jak co nejrychleji uzavřít nové smlouvy a alespoň částečně snížit náklady na energie. "Této těžké situace již začala využívat řada subjektů, včetně těch, kteří jsou nazýváni jako 'energošmejdi', kteří formou podomního prodeje nabízejí dodavatele a tlačí občany - zejména ohrožené skupiny jako jsou senioři, matky samoživitelky a další, do uzavírání značně nevýhodných smluv," stojí ve schváleném dokumentu.

V Praze několik let platí zákaz podomního prodeje stanovený tržním řádem města. Ten je však založen na živnostenském zákoně a na prodejce spadající pod zákon energetický podle magistrátu není aplikovatelný. 

Bitcoin klesl pod 34 000 dolarů, je nejníže od konce července a 51 procent pod svým dosavadním maximem. Prudce oslabuje i kryptoměna ethereum.

 Ruské akcie od rána výrazně klesají, jejich hlavní index dopoledne odepisoval více než šest procent. Výrazně dolů zamířil i ruský rubl, který je k dolaru na nejnižších hodnotách od podzimu 2020. Podle analytiků je za tímto propadem citelné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem. Ten se obává, že Rusko se chystá napadnout Ukrajinu, přestože Moskva opakovaně odmítá, že by něco takového plánovala.

Krátce před 11:00 SEČ se dolar prodával za 78,20 rublu, a vykazoval tak růst o 0,9 procenta. Naposledy byl tak vysoko v říjnu 2020. Ještě loni na podzim stačilo na nákup jednoho dolaru kolem 70 rublů. Euro se ve stejnou dobu prodávalo za 88,55 rublu a vykazovalo růst o 0,6 procenta. Pohybuje se tak blízko maxima z loňského jara.

Zvýšená kolísavost je u cen ruských aktiv patrná už několik týdnů, v posledních dnech ale napětí mezi Ruskem a Západem vygradovalo. Spojené státy v neděli oznámily, že nařizují rodinám diplomatů, aby opustily Ukrajinu.

Důvěra v českou ekonomiku se v lednu po půl roce zvýšila. Proti loňskému prosinci stoupla o dva body na hodnotu 97,6 bodu, přičemž optimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé. Vyplynulo to z dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziročním srovnání je souhrnný i podnikatelský indikátor vyšší, zatímco důvěra spotřebitelů je na nižší úrovni.

Důvěra firem se v lednu zvýšila zejména v průmyslu a stavebnictví. "Podnikatelé v těchto odvětvích očekávají v příštích měsících růst tempa výrobní i stavební činnosti, přestože jsou stále významně limitováni nedostatkem materiálu. Právě nedostatek vstupů je i jednou z příčin očekávaného růstu cen v obou odvětvích," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Milostivé léto pro dlužníky by se mohlo v brzké době zopakovat. Mohlo by se také případně rozšířit i na další pohledávky. Na uspořádání další oddlužovací akce je ve vládní koalici shoda. Uvedl to vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Pro opakování jsou i poslanci, kteří milostivé léto prosadili. Akce začala loni 28. října a skončí v pátek. Pokud do té doby lidé s exekucí na dluh u veřejných institucí splatí původní dlužnou částku a 908 korun odměnu exekutorovi, odpustí se jim penále, úroky a další platby. 

Česká republika v pátek odeslala do Varšavy připomínky k navrhované úpravě smlouvy o polském hnědouhelném dole Turów. V České televizi to řekl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Nedořešené otázky podle něj nespíš budou záležet na dohodě premiérů obou zemí. O úpravě smlouvy tento týden jednala v Polsku ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Obce v českém příhraničí už několik let bojují proti rozšíření dolu Turów. Obyvatelé se obávají ztráty zdrojů pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti.

Dokument odeslaný v pátek do Polska podle Půty připomínkovali experti z ministerstva životního prostředí, České geologické služby a Libereckého kraje. "Já věřím, že pokud polská strana, polská vláda tu mezinárodní dohodu chce uzavřít, tak má teď nejlepší příležitost to udělat," řekl Půta. Poslední věci, které ve sporu o důl Turów zatím nejsou dořešené, budou podle něj nejspíš na dohodě premiérů Česka a Polska.

O úpravě smlouvy o polském hnědouhelném dole Turów jednala v úterý ve Varšavě ministryně životního prostředí Hubáčková s polskou ministryní klimatu a životního prostředí Annou Moskwovou. Podrobnosti k několikahodinové diskusi o dokumentu, který má stanovit kompenzace škod, které provoz dolu působí na českém území, Hubáčková nesdělila. Moskwová ve středu ráno v polském rozhlasu uvedla, že pokud se česká vláda s Polskem dohodne na podmínkách smlouvy, Česko rychle stáhne žalobu, kterou poslalo k Soudnímu dvoru EU.

Česká pošta zruší od letošního května 669 pracovních míst, zejména manažerských a úřednických. Státní podnik si od toho slibuje úsporu 500 milionů korun ročně. Restrukturalizace administrativních pozic a rušení jejich agend je podle vedení pošty dalším krokem k optimalizaci nákladů. Dnes o tom informoval mluvčí pošty Matyáš Vitík. Česká pošta zaměstnává celkem 27 000 pracovníků.

Rušení míst se týká úřednické, administrativní, centrálně řízené části firmy. "Pošťáků, tedy modrých límečku, se tak propouštění netýká. Lidi do provozu naopak nabíráme," uvedl generální ředitel pošty Roman Knap.

V posledních letech pošta hospodaří se ztrátou. Za rok 2021 počítá se ztrátou okolo 800 milionů Kč, což je však zhruba o půl miliardy korun nižší propad než v předchozím roce.