Ekonomika

V Rusku by mělo vzniknout podnikatelské centrum jako pilotní projekt záměru dlouhodobého posílení kapacity podpory pro české firmy. Pracovat by měl v úzké spolupráci se zastupitelským úřadem. Uvedla to mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová, dříve o možném vzniku centra informoval server iHNED.cz. Ministerstvo by podle webu mělo zřízení centra podpořit, provozovaly by jej ale samy podnikatelské svazy. Podle úřadu je hlavní výhodou kromě odstupu od politické roviny také znalost místního podnikatelského prostředí a sdílení kontaktů.

Vztahy s Ruskem ochladly po diplomatické roztržce, kterou vyvolalo zjištění českých vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.

Podle iHNED.cz chce úřad už v červnu vypsat dotaci 200 000 eur (přes pět milionů korun). Centrum by mohlo začít fungovat na podzim.

Evropská unie a Spojené státy se dohodly na ukončení vleklého sporu okolo subvencování výroby letadel Airbus a Boeing. Před začátkem jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem to uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Obě strany na sebe v dlouholetém sporu uvalily cla.

"Toto jednání začalo průlomem okolo letadel. Tím skutečně otevíráme novou kapitolu v našich vztazích, protože u (výroby) letadel přecházíme od sporu ke spolupráci, po 17 letech sporů," prohlásila von der Leyenová. Agentura Bloomberg už ráno s odvoláním na své zdroje informovala, že se obě strany ve věci dohodly na pětiletém příměří.

Letecká společnost Emirates v uplynulém finančním roce kvůli pandemii prodělala 5,5 miliardy dolarů (zhruba 115 miliard Kč). Firma, která je největším leteckým dopravcem na Blízkém východě, to v úterý uvedla v tiskové zprávě. Vykázala tak první celoroční ztrátu za více než 30 let.

Tržby společnosti se ve finančním roce, který skončil 31. března, propadly o 66 procent na 8,4 miliardy dolarů. Počet cestujících se snížil o 88 procent na 6,6 milionu, což je nejnižší úroveň za dvě desetiletí.

V předchozím roce společnost Emirates vydělala 288 milionů dolarů. Ztrátová byla naposledy ve finančním roce, který skončil v březnu 1988, poznamenala agentura Reuters.

V květnu vzniklo v ČR 2577 nových společností, o 167 méně než v dubnu. Naopak počet zaniklých firem se zvýšil o 154 na 1258. V Česku tak v květnu přibylo 1319 společností, o 321 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou uskutečnila společnost CRIF.

"Počet nových společností byl v květnu na jedné straně druhý nejnižší od začátku letošního roku, na druhé straně šlo o nejsilnější květen od roku 2017," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Počet nově vznikajících společností je letos zatím nejen výrazně vyšší než v roce 2020, ale také o něco vyšší než v roce 2019. I díky tomu se výrazně zvýšil poměr nových a zaniklých společností. Na každých deset firem, které v roce 2021 zanikly, připadlo 22 nově vzniklých. Před rokem to bylo 17 nových firem.

V rámci jednotlivých odvětví v květnu vzniklo nejvíce společností v odvětví nakládání s nemovitostmi (416), v obchodu (279) a ve zpracovatelském průmyslu (217). Nejvíce jich zaniklo v odvětví obchodu (433), v nakládání s nemovitostmi (221) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (165).

Problémy v globální kontejnerové dopravě zřejmě jen tak nezmizí, naopak je pravděpodobné, že se udrží minimálně do konce roku. To znamená, že v rušné předvánoční sezoně se mohou objevovat i prodlevy v zásobování. Tvrdí to experti z odvětví, na které se odvolává BBC. Výskyt nákazy novým koronavirem v jihočínské provincii Kuang-tung, která je klíčová pro mezinárodní obchod, způsobil akutní problémy v místních přístavech. Nakládka i vykládka zboží se tak zpožďuje. Znamená to, že potíže v globálních dodavatelských řetězcích, které začaly být citelnější loni po vypuknutí pandemie, se ještě zhoršily. A než se následný dominový efekt vyřeší, to zřejmě potrvá měsíce.

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Hodnota veřejných zakázek loni meziročně vzrostla o 5,5 procenta na 715 miliard korun. Její podíl na HDP meziročně vzrostl o 0,87 procentního bodu na 12,65 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy ministerstva pro místní rozvoj (MMR), kterou v pondělí projedná vláda.

"Ačkoliv byl ekonomický vývoj České republiky v roce 2020 negativně poznamenán epidemií covidu-19, samotný rozsah trhu veřejných zakázek významně zasažen nebyl. Jde zřejmě o důsledek faktu, že výdaje na nákupy od externích subjektů byly ve veřejných rozpočtech naplánovány na podzim 2019. Tedy ještě v situaci, kdy žádná epidemie v České republice nebyla a ani nebyla předpokládána," uvádí MMR ve své zprávě.