Staré neekologické kotle na uhlí budou moci lidé používat v domácnostech ještě další více než dva roky. Odklad jejich zákazu na září 2024 přinese vládní novela, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Předloha také například ruší povinné přimíchání biosložek do pohonných hmot a omezuje okruh podnikatelských vozidel podléhajících silniční dani.

Dosavadní znění zákona předpokládalo výměnu starých kotlů na pevná paliva, které slouží jako zdroj ústředního vytápění, do konce letošního července. Nevztahuje se na kamna pro přímé vytápění v místnostech. Odklad se týká stacionárních zdrojů ústředního vytápění o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kilowattů v rodinných domech, bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci.

V posledních dvou letech hlavně kvůli dopadům epidemie koronaviru skončilo téměř 30 minipivovarů z 500 v celém Česku. Skončily hlavně kvůli tomu, že v době omezení provozů restaurací nebo hotelů neměly kam dodávat svojí produkci. Nyní se obor potýkají hlavně s rostoucími cenami energií a surovin. Podle Českomoravského svazu minipivovarů se potvrdilo očekávání, že pivo do letošního června zdraží o deset deset procent.

Další zdražení svaz očekává koncem léta, kdy pivovary začnou vařit ze surovin z letošní sklizně. Důvodem je, že výrobní náklady výrazně vzrostly i zemědělcům, a to až dvojnásobně. "Na výrobu sladu je potřeba velké množství energie. Nárůst cen sladu bude zásadní a máme signály, že něco podobného se očekává i u chmele," uvedl prezident svazu Michal Voldřich. Svaz aktuálně sdružuje 161 členů, 138 z nich jsou minipivovary.

V Londýně se dnes pro cestující otevřela nová linka příměstské železnice, která má ulevit přeplněnému metru a která nabízí rychlé spojení západních a východních předměstí přes centrum města. Rozsáhlý projekt trati Crossrail, která měří celkově 113 kilometrů, se budoval přes 12 let a stál téměř 19 miliard liber (545 miliard koruh). V provozu zatím bude centrální část trati pojmenované na počest královny Elizabeth line (Alžbětina linka), další úseky se otevřou na podzim.

Záchranný režim dodavatele poslední instance (DPI) u elektřiny a plynu se má zkrátit o polovinu. Počítá s tím novela energetického zákona, kterou ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá vládě. Ta ho má projednat ve středu. V současnosti trvá režim DPI šest měsíců. Za tu dobu si musí zákazník, jehož předchozí dodavatel mu přestal dodávat energie, najít nového dodavatele a uzavřít s ním smlouvu. Po uplynutí půlroční lhůty se zákazník dostává do neoprávněného odběru a hrozí mu odpojení od energií.

I to by měla novela energetického zákona změnit. Pokud zákazník, který skončil v DPI, nově během tří měsíců nezmění dodavatele a bude za dodávku elektřiny a plynu v režimu DPI řádně platit, vznikne mu po uplynutí tříměsíční lhůty závazek na dobu neurčitou právě u dodavatele poslední instance. Dodavatel o tom zákazníka informuje prostřednictvím dopisu zaslaného na adresu zákazníka.

Zájem lidí o založení živnosti je letos v Česku zatím výrazně vyšší než v předešlých letech. V dubnu začalo podnikat 5781 lidí. To je sice nejméně v tomto roce, ale více, než bylo běžné v předešlých letech. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz.

Během prvních čtyř měsíců roku začalo podle ní podnikat 25 394 lidí, což je o 15 procent více než před rokem a nejvíce za posledních několik let. S podnikáním naopak od začátku roku skončilo 15 384 lidí, z toho 3084 v dubnu. Dalších 42 tisíc lidí svoji živnost přerušilo, v dubnu k tomuto kroku přistoupilo 8000 podnikatelů. 

Až na více než dvojnásobek se od loňského ledna zvýšily ceny některých stavebních materiálů. Uvádí to na svém webu firma ÚRS CZ, která se zabývá sledováním stavebních zakázek či tvorbou rozpočtů pro stavby. Celkově vzrostla cena materiálů sledovaných firmou od ledna 2021 do letošního května asi o 40 procent. Třeba u izolací a výrobků z ocele ceny stouply více než dvojnásobně. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) za letošní duben zdražily stavební materiály meziročně o čtvrtinu.

"Růst cen některých materiálů byl takřka raketový a nebylo výjimkou navýšení přes 20 procent během jednoho měsíce," popsala firma ÚRS CZ, kterou vlastní největší český prodejce stavebnin DEK, vývoj na trhu od začátku loňského roku. "V důsledku tak dochází v přípravné fázi staveb k omezení doby platnosti cenových nabídek, případně je potřeba jejich opakovaná aktualizace," doplnila firma.

Společnost ČEZ nepodala nabídku na odkup zásobníků plynu společnosti RWE v České republice. Řekl to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Termín pro podání nabídek případných zájemců měl vypršet v pondělí. Lidové noviny uvedly, že podle důvěryhodných informací listu jsou zájemci v podstatě dva - vedle ČEZ také Energetický a průmyslový holding (EPH) jednoho z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského. 

Šest zásobníků patří dceřiné firmě RWE Gas Storage CZ, která je největším provozovatelem plynových zásobníků v Česku. Zásobníky pojmou 2,7 miliardy metrů krychlových plynu, což odpovídá spotřebě České republiky za dva zimní měsíce.

Medián mezd loni stoupl o zhruba šest procent na 35 169 korun. Zatímco u mužů činil 37 070 korun, u žen to bylo 32 800 korun. Měsíční mzdu nad 100 tisíc korun loni měla necelá tři procenta zaměstnanců. Vyplývá to z publikace Struktura mezd zaměstnanců, kterou v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.

Medián mezd dělí zaměstnance na dvě stejně početné části s nižší a vyšší mzdou. Údaj je nižší než průměrná mzda. Ta loni v Česku činila 37 839 korun. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Z dat dále vyplývá, že loni pět procent mužů mělo mzdu nižší než 17 806 korun, u žen to bylo 17 481 korun. Naopak pět procent nejlépe placených mužů mělo výdělek vyšší než 90 867 korun, zatímco u žen to bylo 69 882 korun. Mzdu nad 100 tisíc korun pobíralo 2,72 procenta všech zaměstnanců, z toho 3,87 procenta mužů a 1,33 procenta žen.

Počet firem v Česku s ruskými majiteli klesl meziročně o osm procent na 11 708. Celkově za poslední devět let klesl počet firem registrovaných v Česku, které mají majitele s ruskou adresou, téměř o třetinu z 16 991 v roce 2014. Vyplývá to z aktuální analýzy společnosti Dun & Bradstreet.

Z analýzy dále vyplývá, že zatímco počet společností s ruskými vlastníky posledních devět let nepřetržitě klesá, slovenské a ukrajinské firmy v Česku ve stejném období přibývaly. Rusové přitom byli mezi lety 2014 až 2019 nejčastějšími zahraničními vlastníky českých firem. V roce 2020 je o pomyslné prvenství připravili Slováci.

Firmy s ruskými vlastníky mají nejčastěji sídlo v Praze a Karlových Varech. Tři čtvrtiny ruských společností podnikají v obchodu nebo oblasti nemovitostí. Zahraničními vlastníky z Ruska jsou téměř výhradně fyzické osoby a podnikatelskou základnu tvoří z 95 procent společnosti s ručením omezeným, uvedla Dun & Bradstreet.