Česká obchodní inspekce provedla v Karlových Varech od začátku letošního ročníku filmového festivalu zatím tři desítky kontrol restaurací a barů. Pochybení inspektoři zjistili téměř v polovině případů. Nejčastějším prohřeškem bylo nedodržení míry u nápojů a hmotnosti u pokrmů. O průběžném výsledku kontrol dnes informoval web iROZHLAS.cz a Česká televize.

V jedné z restaurací v centru Karlových Varů byl inspektorům naúčtovaný džbánek vody, který ale obsluha nepřinesla. V dalším z kontrolovaných podniků zase nenalili správnou míru alkoholických nápojů.

Podle České televize se pokuty zatím nejčastěji pohybovaly mezi 5000 a 7000 korunami. Ve správním řízení to může být až pět milionů korun, dodala ČT.

Francouzská vláda chystá úplné znárodnění energetické společnosti EDF, uvedla dnes podle agentury Reuters premiérka Élisabeth Borneová. Akcie společnosti po jejím výroku prudce zpevnily. Francouzský stát nyní vlastní 84 procent akcií tohoto zadluženého jaderného giganta.

"Potvrzuji vám dnes, že stát má v úmyslu kontrolovat 100 procent kapitálu EDF," uvedla Borneová ve svém projevu v dolní komoře parlamentu. V promluvě formulovala priority své menšinové vlády.

Společnost EDF nabrala zpoždění a překročila rozpočet při stavbě jaderných elektráren ve Francii a v Británii. Potýká se také s korozí u některých svých stárnoucích reaktorů. Polovina jejích reaktorů ve Francii je nyní mimo provoz.

Energetický podnik dále poškodilo vládou nastavené pravidlo, podle něhož musí elektřinu prodávat konkurentům se slevou. Nařízení přišlo před dubnovými prezidentskými volbami, v nichž Emmanuel Macron obhajoval mandát. Podle Reuters se tak snažil odvrátit hněv veřejnosti kvůli rostoucím účtům za energii.

EDF odhaduje ušlý zisk na 18,5 miliardy eur (458,4 miliardy Kč) a předpokládá, že prodej elektřiny se slevou ji bude stát kolem 10,2 miliardy eur. Její dluh se letos zvýší o 40 procent na více než 61 miliard eur, napsala agentura Reuters.

Rostoucí ceny energií a jejich možný nedostatek vyvolává obavy z recese a energetické krize v eurozóně. Poptávka po bezpečných aktivech vyhnala dolar na nová dvacetiletá maxima. Kolem 15:30 SELČ euro k dolaru odepisovalo 0,7 procenta na 1,0195 USD. Pod hranici 1,02 USD euro spadlo poprvé od prosince 2002.

Banka Goldman Sachs zvýšila svůj výhled cen zemního plynu. Úplné obnovení toku ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nordstream 1 už nepovažuje za nejpravděpodobnějším scénář. Analytici dále očekávají rychlé oživení cen ropy, neboť přetrvává omezená nabídka.

"Euro nezatěžuje pouze pouze hrozba, že nebudou dodávky plynu," uvedl analytik Moritz Paysen ze společnosti Berenberg. "Zátěž představují již tak vysoké náklady na energie. Ty jsou v Evropě mnohonásobně vyšší než v USA," dodal.

Průměrná koncová cena silové elektřiny se v průběhu června zvýšila meziměsíčně o necelých pět procent na 4704 Kč za megawatthodinu (MWh) bez DPH, cena megawatthodiny plynu v červnu naopak meziměsíčně poklesla o 4,6 procenta na 2815 Kč bez daně. V příštích týdnech a měsících analytici Ušetřeno.cz ale naopak očekávají výrazné zdražení energií. Ušetřeno.cz o tom informovalo v tiskové zprávě.

Ceny energií sleduje Ušetřeno.cz prostřednictvím svého indexu. "Po čtyřech měsících pomalejšího růstu (elektřiny) se ale v průběhu července očekává její výrazné zvýšení. Elektřinu za ceny nasmlouvané před říjnem či listopadem minulého roku dodavatelé již vyprodali a nyní jsou nuceni upravovat svoje ceníky směrem nahoru. Zdražení se proto nejvíce dotkne nových koncových zákazníků a stávajících, kterým končí fixace," uvedlo Ušetřeno.cz.

Cena plynu ve druhé polovině roku bude podle Ušetřeno.cz opět růst, a to výrazně. Stejně jako v případě elektřiny také zemní plyn uskladňovaný pro nastávající topnou sezónu je nakupován násobně dráž než loni touto dobou. "Nově uzavřené či obnovené smlouvy proto budou obsahovat výrazně dražší sazby, a nakonec se tak zdražování nevyhne ani zákazníkům s probíhající fixací či produkty nenavázanými na základní ceníky dodavatelů," uvedlo Ušetřeno.cz.

Evropský parlament schválil dvojici klíčových digitálních norem, které mají mimo jiné lépe chránit konkurenční prostředí na internetu či přimět velké společnosti, jako je Meta Platforms nebo Google, aktivněji bojovat proti nezákonnému obsahu a dezinformacím. Europoslanci přijali pravidla označovaná jako akt o digitálních službách a digitálních trzích, kterými EU poprvé po dvou desetiletích výrazněji reguluje internetové prostředí a reaguje na rychlý vývoj komunikace a obchodování na síti.

Podle aktu  o digitálních službách budou muset platformy zavést opatření proti šíření nezákonného obsahu a dezinformací. Velkým firmám, které tak neučiní, budou hrozit pokuty až do výše šesti procent jejich ročního globálního obratu. Sociální média a internetová tržiště pak budou muset chránit uživatele před nabídkami nelegálního zboží a služeb.

Akt o digitálních trzích zavádí pojem gatekeeper, což je velká společnost významně ovlivňující provoz internetu. Tyto firmy budou mimo jiné sdílet více informací s menší konkurencí odkázanou na jejich služby. Přísnější bude i dohled nad antimonopolními pravidly či kontrola akvizic menších společností těmi velkými. Pokuty jsou vyšší a mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu.

Europoslanci po předchozí dohodě se zástupci členských zemí schválili obě normy jasnou většinou hlasů. Definitivně je potvrdí ministři členských zemí na některém z příštích zasedání vedených českým předsednictvím EU.

Euro se v úterý dopoledne na devizovém trhu propadlo vůči dolaru na nejnižší hodnotu od prosince 2002. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese a také energetická krize v eurozóně. Dolar naopak těží z razantního zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech. Euro před polednem ztrácelo téměř 1,2 procenta a obchodovalo se za 1,0301 dolaru.

Analytik společnosti MUFG Derek Halpenny uvedl, že po dalším výrazném růstu cen zemního plynu v Evropě a Británii se zvyšuje riziko, že Evropa sklouzne do recese. Náladu také zhoršují obavy z toho, jak bude reagovat Evropská centrální banka. Šéf německé centrální banky Joachim Nagel se totiž snaží ochránit vysoce zadluženou zemi před prudkým růstem úrokových sazeb, což ohrožuje plány Evropské centrální banky. Ta už dříve naznačila, že v červenci hodlá zvýšit sazby o 0,25 procentního bodu a v září o 0,5 procentního bodu.

Spotřebitelské ceny ve Švýcarsku v červnu vzrostly meziročně o 3,4 procenta, nejvíce za 29 let a mnohem více, než čekali ekonomové. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil švýcarský statistický úřad.

Je to poprvé od roku 2008, kdy inflace překročila hranici tří procent. Spotřebitelské ceny se také již pátý měsíc za sebou pohybují nad cílem švýcarské centrální banky , což podporuje spekulace, že by banka mohla brzy znovu zpřísnit měnovou politiku, když minulý měsíc poprvé po 15 letech zvýšila základní úrokovou sazbu. Cílem švýcarské banky je udržet inflaci v rozmezí do nula do dvou procent.

Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o půl procenta, hlavně kvůli zdražení pohonných hmot, topného oleje a zeleniny. Snížily se ale ceny červeného vína a salátů.

Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny některých nestabilních položek, jako pohonné hmoty a potraviny, činila 1,9 procenta.

Míra inflace v Turecku v červnu vystoupila na 78,6 procenta, je nejvýše od roku 1998. V pondělí o tom informoval turecký statistický úřad. Prudký nárůst cen byl do značné míry způsoben propadem turecké liry, která během jednoho roku ztratila vůči dolaru téměř polovinu své hodnoty, napsala agentura AFP. Vývoj odpovídá odhadům analytiků.

V květnu míra inflace činila 73,5 procenta. Skupina nezávislých tureckých ekonomů tvrdí, že skutečná inflace je oproti oficiální hodnotě více než dvojnásobná.

Ve srovnání s květnem spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 4,95 procenta po růstu o 2,98 v předchozím měsíci. Loni v květnu inflace činila 16,6 procenta a pak její růst akceleroval. V červnu k meziročnímu růstu cen přispěly potraviny a nealkoholické nápoje (93,9 procenta) a také doprava (123,4 procenta) či vybavení domácností (81,1 procenta).