Ekonomika

O opatřeních v době sucha by mohly v budoucnu rozhodovat komise obdobně, jako je tomu při povodních. Mohly by například zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Vládní novelu vodního zákona, která to má umožnit, dnes schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát.

Komise mají podle novely vyhlašovat stavy sucha, následně vážnější stav nedostatku vody a pak krizový stav. Komise by měly být na úrovni krajů a státu. Předsedou krajské komise bude hejtman daného regionu.

Sněmovna přijala návrh zemědělského výboru, aby k jednání krajské komise museli hejtmani přizvat dotčené uživatele vody významné pro dané území uvedené v plánu pro sucho a mohli přizvat zejména zástupce dotčených obcí.

Česká obchodní inspekce (ČOI) zjistila ve druhém čtvrtletí, tedy v době platnosti opatření proti šíření koronaviru, porušení předpisů u 78 procent ze 193 kontrolovaných internetových obchodů. Prodejci mimo jiné neinformovali zákazníky o možnosti zboží reklamovat nebo se dopouštěli nekalých obchodních praktik, když poskytovali kupujícím nepravdivé nebo částečně pravdivé informace o výrobcích, uvedla ČOI v tiskové zprávě. Za zjištěná pochybení uložila pokuty za 1,13 milionu korun.

Po většinu sledovaného čtvrtletí byly přitom kvůli protikoronavirovým restrikcím mimo provoz tržnice, trhy i kamenné obchody, což změnilo nákupní zvyklostí Čechů, a objem nákupů přes internet se zvýšil. Spolu s tím přibylo nových e-shopů.

V porovnání s prvním čtvrtletím tak ČOI zkontrolovala v době od dubna do konce června o 15 procent více internetových obchodů, udělala 193 kontrol. Porušení zákonů zaznamenala ve 150 případech, přičemž nejčastěji provozovatelé porušovali zákon o ochraně spotřebitele. V desítce případů inspektoři zjistili i porušení evropských nařízení ohledně označování materiálového složení textilních výrobků.

Státní rozpočet vykazoval k 16. září schodek 254 miliard korun. Proti konci srpna se schodek prohloubil zhruba o 24 miliard. Ve Sněmovně to při dnešních interpelacích řekl premiér Andrej Babiš. Velice špatně se podle něj vyvíjí výběr pojistného. Pro celý letošní rok je schválený schodek 500 miliard korun, zatímco původně ho Sněmovna schválila jen ve výši 40 miliard. Dopady epidemie koronaviru si však vyžádaly navýšení schodku nejprve na 200 miliard, poté na 300 a nakonec na 500 miliard korun.

"Máme schválený obrovský deficit, který podle mého názoru nevyčerpáme. Já nejsem schopen říct nějaký odhad protože my dneska nevíme, jak přesně to dopadne," řekl Babiš. Deficitní bude i rozpočet na příští rok, uvedl. Letošní a příští rok jsou zcela mimo normál, poznamenal. Je přesvědčen, že poměr státního dluhu vůči hrubému domácímu produktu bude na konci roku představovat zhruba 40 procent, zatímco koncem roku 2013 to bylo 41,5 procenta.

Letošní sklizeň jablek v České republice bude letos podprůměrná na úrovni 111 605 tun. V porovnání s loňskou velmi nízkou sklizní by měla sice vzrůst o 8,5 procenta, ale proti průměru sklizní posledních pěti let bude propad činit 12 procent. Sklizeň hrušek by měla meziročně klesnout o sedm procent a proti pětiletému průměru o 14 procent. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně jablek a hrušek provedeného k 1. září Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Ovocnářům nyní kvůli omezenému cestování kvůli koronaviru chybějí česáči z ciziny.

Zářijový odhad u jablek podle mluvčí ÚKZÚZ Ivany Krškové potvrdil čísla z letošního prvního odhadu z poloviny června. "Kvalita plodů je letos negativně ovlivněna výskytem pozdních jarních mrazů, což může mít vliv na nižší podíl tržního ovoce," uvedla Kršková. Upozornila, že sklizeň by mohla být ještě nižší než současný odhad, protože se v ní mohou negativně projevit silné srážky provázené místy i krupobitím, které ČR zasáhly v prvních dvou červnových dekádách.

Německo nabídlo, že miliardou eur (26,7 miliardy Kč) zafinancuje výstavbu dvou terminálů na zkapalněný plyn, který by do země dovážely americké firmy. Doufalo, že tak Spojené státy odradí od sankcí za plynovod Nord Stream 2, jenž má do Německa přivádět zemní plyn přímo z Ruska a proti němuž se nejen USA dlouhodobě stavějí. Na svém webu o tom dnes píše týdeník Die Zeit.

Podle listu učinil Washingtonu nabídku německý ministr financí Olaf Scholz v dopise ze 7. srpna, tedy ještě předtím než USA uvalily sankce na firmy, které se na výstavbě plynovodu pod Baltským mořem podílejí. Tím se jim jeho budování podařilo prakticky zastavit do doby, než Rusko svými dodavateli dokáže nahradit stávající evropské.

Podle Die Zeit berlínská vláda v dopise slibuje "zvýšit veřejnou podporu výstavbě" terminálů "prostřednictvím až jedné miliardy eur". Terminály mají stát v přístavech Brunsbüttel a Wilhelmshaven na severu Německa.