Ekonomika

Ruský plynárenský gigant Gazprom pozastaví vývoz plynu do Moldavska, pokud nebude do začátku prosince podepsán nový dodavatelský kontrakt. Oznámila to dnes podle agentury Interfax firma. Moldavsko po vypršení dřívějšího kontraktu muselo kvůli nedostatku energie vyhlásit stav nouze, upozornila agentura Reuters.

Moldavská premiérka Natalia Gavrilitaová v pátek uvedla, že Moldavsko a Rusko se stále nedokázaly shodnout na ceně a dalších podmínkách nové dohody. Dlouholetý kontrakt s Gazpromem vypršel Moldavsku koncem září, podle listu Kommersant byl ale prodloužen do konce října.

Saúdská Arábie, která je největším světovým vývozcem ropy, chce do roku 2060 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů. Přislíbil to v sobotu na konferenci o životním prostředí korunní princ Mohammed bin Salmán.

Princ oznámil plány na snížení emisí oxidu uhličitého o více než 270 milionů tun ročně. Ministr energetiky Abdulaziz bin Salmán as-Saud pak dodal, že by cíl nyní stanovený do roku 2060 mohl být teoreticky splněn i dříve. 

Evropská komise (EK) chystá další razie ve firmách, které podezírá z uzavírání kartelových dohod. V pátek to řekla místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová, která má na starosti i hospodářskou soutěž. Kritizovala také ilegální dohody, které firmy uzavírají mezi sebou a ve kterých si vzájemně slibují, že si nebudou přetahovat zaměstnance.

Komise minulý týden provedla razii ve firmách Stora Enzo a UPM, které patří k největším producentům buničiny v Evropě, a také ve firmě Metsa Fibre, která patří do skupiny Metsa Board. Byly to první takové akce za dva roky, plány na dřívější inspekce překazila pandemie.

Firmy, u kterých má komise podezření z účasti na dalších kartelových dohodách, by měly návštěvu vyšetřovatelů očekávat už brzy, řekla Vestagerová. "A to bude jen začátek série razií, které plánujeme na příští měsíce - chápejte, že nemohu říct kdy nebo kde přesně to bude," řekla komisařka na konferenci, kterou v Římě zorganizoval italský antimonopolní úřad.

Energetický regulační úřad (ERÚ) vyzval spotřebitele, kteří se po konci jejich prodejce energií dostali k takzvanému dodavateli poslední instance (DPI), aby neotáleli s výběrem nové smlouvy u vybraného dodavatele. Kromě společnosti, ke které se nyní dostali, mohou zvolit jakéhokoliv dodavatele na trhu. Na páteční tiskové konferenci to řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

U DPI podle Trávníčka sice mohou klienti zůstat až půl roku, institut ale slouží primárně jako záchranná síť, aby lidé nezůstali bez elektřiny a plynu. Volba standardního ceníku je cenově výhodnější, uvedl. Změnu doporučují i samotní dodavatelé DPI.

Dodavatelem poslední instance jsou v případě dodávek elektrické energie v současné době v závislosti na konkrétním regionu společnosti E.ON Energie (jižní části ČR), Pražská energetika (Praha a nejbližší okolí) a ČEZ Prodej (střed a sever ČR). U plynu pak E.ON Energie (Jihočeský kraj), Pražská plynárenská (Praha a nejbližší okolí) a innogy Energie (zbytek ČR). Trávníček dnes uvedl, že přechod na standardní produkty se vyplatí nejvíce zákazníkům s velkou spotřebou.

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Kvůli zdražování energií by mohlo přibýt v Česku kolem 100 tisíc domácností, které mají nadměrné náklady na bydlení a vydávají na ně přes dvě pětiny svého příjmu. Jejich celkový počet by se tak mohl dostat na 550 tisíc. Problém s nadměrnými výdaji by tedy měla zhruba každá osmá domácnost v zemi. Výsledky ve čtvrtek na semináři o zkušenostech se sociálním bydlením přestavil analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

Iniciativa vydala před nedávnem zprávu o vyloučení z bydlení. V Česku je kolem 4,5 milionu domácností. Nadměrné náklady za přiměřené bydlení má podle Klusáčka asi desetina z nich. V těchto domácnostech by mohlo žít přes 800 tisíc lidí. "Když se ceny energií zvýší o čtvrtinu, přibude 100 tisíc domácností s nadměrnými náklady. Nebude jich tak kolem 450 tisíc, ale už 550 tisíc. A nesporně se to stane," řekl Klusáček.

Energetická společnost ČEZ výrazně navyšuje kapacity call center a kontaktních míst. Důvodem je ukončení činnosti dodavatele Bohemia Energy, bývalí klienti by neměli ČEZ kontaktovat sami, mají počkat, až se jim pracovníci ozvou sami, uvedli dnes představitelé společnosti ČEZ na tiskové konferenci. ČEZ plní roli dodavatele poslední instance pro asi 400 000 zákazníků dodavatelů, kteří ukončili činnost.

Zákaznické požadavky u ČEZ nyní zajišťuje 270 interních a 30 externích operátorů. ČEZ chce počet externích pracovníků callcenter navýšit až o 150. ČEZ Prodej nabírá nové operátory do call center, uzavřel smlouvy i s externími call centry, maximálně posílena byla také obsluha na pobočkách.

Akcie zadlužené čínské realitní společnosti China Evergrande ve čtvrtek oslabily až o 14 procent. S akciemi podniku se začalo znovu obchodovat po více než dvoutýdenní přestávce, jejímž důvodem byly rozhovory o prodeji zhruba polovičního podílu v divizi pro správu majetku. Firma však ve středu ohlásila krach jednání, což zhoršilo její šance na odvrácení bankrotu.

Společnost China Evergrande, jejíž celkové závazky přesahují 300 miliard dolarů (zhruba 6,6 bilionu Kč), v poslední době opakovaně nedokázala včas uhradit úroky u svých dluhopisů. Panují obavy, že krach podniku by mohl mít širší dopady na finanční systém a ekonomiku. Zakladatel firmy Chuej Kcha-jen podle serveru BBC upozornil, že "neexistuje žádná záruka, že skupina bude schopna splnit své finanční závazky". V plánu má pokusit se dohodnout s věřiteli na prodloužení splatnosti dluhopisů a na dalších "alternativních" opatřeních.

China Evergrande o prodeji podílu v divizi Evergrande Property Services jednala s firmou Hopson Development. Obě strany však ve středu v samostatných hlášeních pro burzu uvedly, že se nedokázaly dohodnout na podmínkách dohody. Hodnota transakce měla činit zhruba 20 miliard hongkongských dolarů (přes 56 miliard Kč).

Platební systém eKasa od operátora O2 ke 25. říjnu skončí. Operátor na svém webu oznámil, že služba bude ukončena z technických důvodů. Blíže to firma neupřesnila.

Služba eKasa byla původně lídrem trhu s evidenčními pokladnami a měla asi 20 000 klientů. Podle serveru E15.cz má ale nyní zhruba 3000 klientů. Mluvčí O2 Markéta Gasiorovičová k ukončení služby řekla, že eKasa, která patřila dlouhou dobu mezi přední pokladní systémy v Česku, vyčerpala po čtyřech letech svůj potenciál a dodavatel řešení nedokázal přijít s dlouhodobou produktovou vizí.

Zbývajícím klientům nabízí O2 přechod na systém firmy Storyous spojený s nákupem nových pokladen. Před koncem eKasy si musí podnikatelé zálohovat data, protože po ukončení služby v pondělí už to podle O2 nebude možné.

Společnost FlixMobility, která je mateřským podnikem německého FlixBusu, koupila amerického autobusového dopravce Greyhound. Společnost to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Transakce věhlasnou americkou značku oceňuje na 46 milionů dolarů (zhruba jednu miliardu Kč) a Němci ji převzali od britské společnosti FirstGroup. Podle deníku Handelsblatt se tak německý podnik stane jedničkou na trhu dálkových autobusů ve Spojených státech.

Britský provozovatel vlaků a autobusů FirstGroup hledal zájemce o převzetí Greyhoundu už před pandemií, uvedla agentura Reuters. Po dokončení všech náležitostí s prodejem se stáhne z mezinárodního trhu. Firma je největším provozovatelem autobusů v Británii.

FlixMobility je jeden z nejúspěšnějších německých dopravních start-upů. Vznikl v roce 2012, v USA působí od roku 2018. Zastřešuje značky FlixBus a FlixTrain. Podle Handelsblattu může transakce představovat krok směrem ke vstupu společnosti na burzu.

FlixMobility získá od společnosti FirstGroup autobusy, řidiče i v USA proslavenou značku. Součástí obchodu nejsou nemovitosti, penzijní závazky Greyhoundu ani aktivity v Mexiku. FirstGroup získá z prodeje podle svého sdělení 172 milionů dolarů.

Británie a Nový Zéland uzavřely dohodu o volném obchodu. Snižuje cla, usnadňuje obchod se službami a Britům otevírá novozélandský pracovní trh. Britský premiér Boris Johnson a novozélandská premiérka Jacinda Ardernová dohodu stvrdili ve středu po 16 měsících vyjednávání ve videohovoru, uvedla agentura Reuters. Londýn doufá, že dohoda ho posune blíže členství v asijsko-pacifické dohodě o volném obchodu, jejíž součástí je i Kanada a Japonsko.

Londýn si od dohody slibuje prospěch pro spotřebitele i firmy. Podle vládních odhadů ale novozélandská ekonomika sama osobě nepovzbudí růst té britské, napsal server BBC. Vzájemná obchodní výměna mezi oběma zeměmi představuje méně než 0,2 procenta britského obchodu.

Britští farmáři se obávají, že by je dohoda mohla poškodit a snížit potravinové standardy. Státní tajemnice pro zahraniční obchod Anne-Marie Trevelyanová ale uvádí, že je smlouva výhodná pro obě strany a že se britští farmáři nemají proč strachovat.