Ekonomika

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček předložil ve Sněmovně návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje od příštího roku zdanění hrubé mzdy sazbou 19 procent doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy zhruba nad 140 000 korun měsíčně. Návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, kterým se má toto úterý zabývat Sněmovna. Stejný návrh předložil už v pondělí premiér a předseda ANO Andrej Babiš, který ale navrhuje sazby 15 a 23 procent.

Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá.

Národní rozpočtová rada dnes Babišův návrh odmítla a nedoporučuje, aby ho Sněmovna přijala. Návrh podle ní porušuje princip úplnosti a reálnosti rozpočtu.

Podoba a způsob předložení návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a další rozvolnění rozpočtových pravidel představují závažné porušení základních pravidel procesu přípravy rozpočtu, vyplývá z vyjádření Národní rozpočtové rady. Vláda již schválila návrh rozpočtu na rok 2021, který s takovým zásahem do veřejných příjmů nepočítá. Podle rady je tak porušen princip úplnosti a reálnosti rozpočtu, proto nedoporučuje Sněmovně návrh přijmout.

Podle rady by pouze zásadním způsobem prohloubil nerovnováhu veřejných financí a nepřinesl by významnější pozitivní dopady na ekonomickou situaci v České republice.

Na nový televizní vysílací standard DVB-T2 si již přeladilo 2,5 milionu domácností. Přelaďování skončí ve středu, kdy České Radiokomunikace vypnou poslední vysílač v dosavadním standardu DVB-T v Ploštinách ve Valašských Kloboucích. Firma to oznámila v tiskové zprávě.

Podle výzkumné agentury Nielsen Admosphere zůstává pozemní TV vysílání suverénně nejsilnější platformou. Využívá ho stále zhruba 55 procent českých domácností. Průzkum dosud nezahrnuje oblast Zlínska, kde k přechodu došlo v posledních týdnech.

Přechod na nový vysílací standard DVB-T2 odstartoval 27. listopadu 2019, kdy vypnulo DVB-T vysílání programů České televize z vysílačů Praha Žižkov a Cukrák. Původně měl skončit na konci června letošního roku, nucená pauza zaviněná koronavirem proces protáhla do 29. října.

Ministerstvo financí posune splatnost daně z přidané hodnoty (DPH) pro podnikatele z maloobchodu a služeb, na které přímo dolehla nejnovější vládní opatření v boji s koronavirem. Resort o tom informoval v pondělí. Splatnost DPH  za třetí čtvrtletí a září, která připadá na toto pondělí, posune resort do konce roku. MF zároveň upozornilo na to, že pardon se nebude týkat prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, a proto je nutné daňové přiznání i kontrolní hlášení podat v zákonné lhůtě. Odklad splatnosti MF provede prominutím úroků za pozdě zaplacenou daň.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) posuzuje nákup hnědouhelné elektrárny Počerady společnosti Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Úřad o tom informoval na svých internetových stránkách. Firmy o transakci informovaly minulý týden.

"K navrhovanému spojení soutěžitelů má dojít na území České republiky zejména v oblasti těžby, zpracování a dodávek hnědého energetického uhlí, oblasti výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie, oblasti dodávek vedlejších energetických produktů a oblasti poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy. Rozhodnutí dosud nebylo vydáno," uvedl úřad.

Vršanská uhelná kupuje elektrárnu od společnosti ČEZ za 2,5 miliardy korun. Původně ji měla převzít až v roce 2024, firmy se dohodly na urychlení prodeje s ohledem na nové emisní normy Evropské unie.

Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním růstu v říjnu klesla meziměsíčně o 4,5 bodu na 86,4 bodu. Snížila se hlavně důvěra spotřebitelů, u nichž indikátor klesl o 11,6 bodu. Po jarním propadu je to druhý nejvyšší pokles od začátku sledování. Důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření. Nižší je i důvěra u podnikatelů. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Průzkum se uskutečnil od 1. do 19. října. Vzhledem k tomu, jak dynamicky se situace v posledních dnech vyvíjí, promítla se aktuálně platná opatření do odpovědí pouze částečně, upozornili statistici.

Hodnota důvěry spotřebitelů je nyní na 86 bodech, níže byla naposledy v dubnu. "Oproti září se lidé mnohem více obávají zhoršení celkové ekonomické situace a vlastní finanční situace. Velká většina respondentů se rovněž obává růstu nezaměstnanosti," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.