Zahraničí

Dalších 12 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na místní úřady a zdravotnické zdroje.

Tragická nehoda se odehrála po druhé hodině ranní místního času (nedlouho po půlnoci SELČ) u městečka Jaškul v Kalmycké republice, ležící při Kaspickém moři. Autobus Neoplan vezoucí 28 pasažérů se tam čelně srazil s protijedoucím nákladním autem. Příčina kolize zatím není jasná.

Na místě nehody zemřelo pět lidí, později v nemocnici podlehla zraněním jedna z cestujících. Hospitalizováno je nyní sedm zraněných lidí, z toho stav jedné ženy je vážný. Dalších pět osob, které utrpěly lehká a středně vážná zranění, péči nemocnice nepotřebovalo a byly propuštěny do domácího ošetřování, sdělil agentuře TASS republikový ministr zdravotnictví Jurij Kikenov.

Ruský plynárenský gigant Gazprom pozastaví vývoz plynu do Moldavska, pokud nebude do začátku prosince podepsán nový dodavatelský kontrakt. Oznámila to dnes podle agentury Interfax firma. Moldavsko po vypršení dřívějšího kontraktu muselo kvůli nedostatku energie vyhlásit stav nouze, upozornila agentura Reuters.

Moldavská premiérka Natalia Gavrilitaová v pátek uvedla, že Moldavsko a Rusko se stále nedokázaly shodnout na ceně a dalších podmínkách nové dohody. Dlouholetý kontrakt s Gazpromem vypršel Moldavsku koncem září, podle listu Kommersant byl ale prodloužen do konce října.

Do budapešťských ulic v sobotu při příležitosti 65. výročí protisovětského povstání vyrazily desetitisíce Maďarů. Demonstrace na dnešek svolali jak stoupenci premiéra Viktora Orbána, tak jeho odpůrci. Maďarsko příští rok čekají parlamentní volby, ve kterých bude Orbán poprvé od nástupu k moci v roce 2010 čelit jednotné frontě opozičních stran, napsala agentura Reuters.

Orbán své příznivce v centru města vyzval, aby hájili to, čeho bylo za jeho vlády dosaženo. Obvinil rovněž Brusel a Washington ze snahy zasahovat do maďarské politiky. Washington a americký miliardář maďarského původu George Soros podle něj využívají svých peněz a médií, aby v Maďarsku dostali k moci své lidi, tedy maďarskou levicovou opozici.

"Nezáleží však na tom, co chtějí v Bruselu, ve Washingtonu a v médiích řízených ze zahraničí. Budou to Maďaři, kdo rozhodne o svém vlastním osudu," prohlásil Orbán. "Věříme ve stejné hodnoty: rodinu, národ a silné a nezávislé Maďarsko," řekl svým příznivcům.

Organizátoři provládní demonstrace uvedli, že chtějí opozici i Bruselu ukázat svou jednotu. "Je nemožné, že opět čelíme útokům ze strany Západu, který neustále kritizuje Viktora Orbána," uvedla podle Reuters jedna z účastnic demonstrace. "Volby příští rok budou o tom, zda Maďarsko zůstane suverénní zemí, nebo se rozplyne v muslimském moři," dodala.

Opozice povzbuzená dobrým výsledkem v místních volbách v roce 2019 a také příznivými průzkumy veřejného mínění se rozhodla utvořit společnou koalici, i když jsou v ní ideologicky velmi nesourodé strany od zelených, socialistů a liberálů až po pravicový Jobbik. V čele koalice stojí Péter Márki-Zay, který na dnešní opoziční demonstraci slíbil, že v případě zvolení jeho vláda navrhne novou ústavu, omezí korupci, zavede euro a zaručí svobodu médií, "Současný režim se stal morálně neudržitelným," prohlásil. Průzkumy signalizují těsný volební souboj mezi Orbánovou stranou Fidesz a opoziční koalicí.

Ozbrojenci v jihozápadním nigerijském státě Oyo v pátek večer zaútočili na věznici a osvobodili přes 800 zadržovaných. Podle agentury Reuters to dnes oznámila vězeňská služba. Dopadeno podle ní zatím bylo 262 vězňů, po dalších 575 se stále pátrá. Útočníci měli podle vězeňské služby "sofistikované zbraně" a po přestřelce s ostrahou odpálili zeď do dvora věznice dynamitem.

Incident je již třetím letošním přepadením věznice v nejlidnatější africké zemi, což vzbuzuje vážné bezpečnostní obavy. V uplynulém roce se terčem podobných útoků stala také jiná bezpečnostní zařízení, včetně policejních stanic.

U soudu v Palermu v sobotu začal proces s bývalým italským ministrem vnitra Matteem Salvinim, který je obžalován z únosu v souvislosti s blokováním vylodění migrantů zachráněných ve Středozemním moři. V srpnu 2019 krátce před svým odchodem z vlády Salvini nepovolil okamžité vylodění 147 běženců, kteří byli na palubě lodě nevládní organizace Open Arms. Za "nelegální zadržování osob" mu hrozí až 15 let vězení.

Proces se de facto rozběhl už 15. září, okamžitě byl ale odročen na dnešní termín. Jednání, které začalo v 11:00, se týkalo procedurálních záležitostí, jako jsou žádosti o zařazení nových materiálů do soudního spisu a navrhovaného seznamu svědků.

Za uplynulých 12 měsíců američtí policisté více než 1,7 milionkrát zadrželi migranty u hranice s Mexikem, uvádí americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP). Je to nejvyšší roční součet za více než 50 let evidence nepovolených vstupů do Spojených států, napsala zpravodajská společnost BBC.

Nový údaj CBP se týká uplynulého fiskálního roku, který skončil na konci minulého měsíce. Bezpečnostní složky za tu dobu evidují bezmála 1,735 milionu "setkání" s migranty, kteří se pokoušeli nelegálně dostat do USA. Dosud se roční součet nikdy nedostal přes 1,7 milionu, přičemž rekordem bylo přes 1,6 milionu kontaktů z roku 2000.

Vysoký letošní součet je nicméně dán i tím, jak americké úřady se zadrženými běženci nakládaly. Více než milion jich za uplynulých 12 měsíců poslali zpět do Mexika nebo do domovských zemí, mimo jiné na základě kontroverzního protiepidemického opatření známého jako "titul 42". "Vysoký počet vykázaných během pandemie přispěl k neobvykle vysokému počtu migrantů, kteří se pokouší hranici překročit opakovaně," uvádí CBP.

Saúdská Arábie, která je největším světovým vývozcem ropy, chce do roku 2060 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů. Přislíbil to v sobotu na konferenci o životním prostředí korunní princ Mohammed bin Salmán.

Princ oznámil plány na snížení emisí oxidu uhličitého o více než 270 milionů tun ročně. Ministr energetiky Abdulaziz bin Salmán as-Saud pak dodal, že by cíl nyní stanovený do roku 2060 mohl být teoreticky splněn i dříve. 

Americká armáda při pátečním útoku bezpilotního letounu zlikvidovala v Sýrii významného velitele teroristické sítě Al-Káida Abdula Hamída Matara. Podle agentury Reuters o tom dnes informoval mluvčí centrálního velení amerických ozbrojených sil.

"Odstranění vysokého vůdce Al-Káidy naruší schopnost této teroristické organizace dále plánovat a provádět globální útoky ohrožující občany USA, naše partnery a nevinné civilisty," uvedl mluvčí major John Rigsbee v písemném prohlášení.

Úder, o němž Rigsbee informoval, byl proveden dva dny po napadení americké základny Tanf na jihu Sýrie, které si zřejmě nevyžádalo žádné oběti na životech. Mluvčí centrálního velení nenaznačil, zda americký nálet dronem na severozápadě Sýrie byl odvetou za tento útok.

Někdejší spolupracovník bývalého newyorského starosty Rudyho Giulianiho Lev Parnas byl v pátek porotou ve státě New York shledán vinným z toho, že v roce 2018 porušil zákony o financování volební kampaně. Americký podnikatel ukrajinského původu byl obviněn z toho, že se dopustil nelegálních příspěvků, jejichž cílem bylo ovlivnit republikánské politiky, aby prosadil své obchodní zájmy. Informuje o tom agentura AP.

Parnas a jeho bývalý spolupracovník Igor Fruman čelili obvinění, že používali peníze od ruského podnikatele Andreje Muravjeva na dary kandidátům ve státech, kde chtěli získat povolení k prodeji marihuany. Podle žalobců Parnas a Fruman, který přiznal vinu v září, zatajili, že dar skupině, která podporovala tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa, pochází od nich.

Soud vzbudil pozornost, protože Parnas a Fruman pomáhali Giulianimu - bývalému osobnímu právníkovi republikánského exprezidenta Donalda Trumpa - získávat informace o Joeovi Bidenovi během prezidentské kampaně v roce 2020. Demokrat Biden loni v listopadu v prezidentských volbách Trumpa porazil.