Ruský otec, kterého soud tento týden poslal na dva roky do vězení v souvislosti s protiválečnou kresbou jeho dcery, byl zadržen v Minsku, informovalo několik ruských informačních kanálů působících v emigraci, mezi nimi například Sota. Alexej Moskaljov krátce před vynesením rozsudku utekl z domácího vězení.

Advokát Moskaljova Dmitrij Zachvatov na sociálních sítích napsal, že nemá kontakt se svým klientem, potvrdit informace o jeho zadržení nemůže, ale podle všeho tomu tak je. Moskaljova zadrželi podle ruských informačních kanálů pravděpodobně kvůli tomu, že si v bytě, kde se skrýval před pronásledováním, zapnul mobilní telefon.

Otec samoživitel z města Jefremov se do problémů se zákonem dostal původně poté, co jeho dospívající dcera Maša loni na jaře ve škole nakreslila obrázek proti ruské invazi na Ukrajině. Vyšetřovatelé ho později obžalovali kvůli protiválečným komentářům na sociálních sítích a do vyřešení případu mu úřady nařídily zůstat v domácím vězení. Soud ho v úterý poslal za mříže za diskreditaci ruské armády, za což bývají v Rusku trestáni lidé, kteří dají najevo odpor vůči válce na Ukrajině. Maša skončila v dětském domově a komise pro záležitosti nezletilých žádá, aby jejího otce soud zbavil rodičovských práv.

Papež František je na několik dní hospitalizovaný kvůli onemocnění dýchacích cest. Informoval o tom ve středu. podle agentury AP vatikánský mluvčí Matteo Bruni. Šestaosmdesátiletá hlava katolické církve podle něj nemá koronavirus. Bruni dříve uvedl, že papež do nemocnice v Římě zamířil kvůli plánované zdravotní prohlídce, což později zpochybnila italská média.

Agentura Reuters poukázala na fakt, že se papež ve středu zúčastnil pravidelné generální audience, na které podle ní vypadal, že se těší dobrému zdraví.

František od května loňského roku používá invalidní vozík kvůli chronickým bolestem kolena a v červenci 2021 podstoupil v nemocnici Gemelli operaci tlustého střeva.

Soud v Poznani ve středu poslal na doživotí do vězení ženu, která v roce 2021 zavraždila svoji tříletou dcerku. O podmínečné propuštění bude moci požádat teprve po 50 letech. Portál gazeta.pl píše, že jde o nejtvrdší rozsudek, jaký soud vynesl od zrušení trestu smrti v roce 1998.

Proces s Magdalenou C. týkající se vraždy s mimořádnou krutostí trval skoro rok. Podle soudce Michala Ziemniewského si žena svůj čin předem naplánovala, promyslela a připravila. Holčička Zuzia zemřela při operaci v nemocnici, když se jí lékaři snažili zachránit život. Magdalena C. se k vraždě nepřiznala a vyšetřovatelům říkala, že chtěla spáchat sebevraždu. Nicméně tvrdila, že když svoji dcerku těžce zranila, už jí na to nestačila odvaha.

Soud kromě doživotního trestu odebral Magdaleně C. na deset let volební právo. Dnešní rozsudek není pravomocný, žena se proti němu může odvolat.

Třiadvacetiletý Dán, který byl zatčen po zastřelení tří lidí v kodaňském nákupním centru loni v červenci, byl obžalován z trojnásobné vraždy a úmyslu zabít. Informovala o tom ve středu podle agentury Reuters dánská policie. Soud s mužem začne v červnu.

Krveprolití, které je vzácným příkladem zločinu s použitím střelné zbraně v jinak pokojné severské zemi, otřáslo Dánskem loni 3. července. Muž spustil střelbu v obchodním středisku Field's na jižním okraji dánské metropole. Střelec zabil dvě 17leté oběti, chlapce a dívku, a 46letého muže. Dalších sedm lidí utrpělo zranění, z toho čtyři vážná. Zhruba dvacítka lidí se pak lehce poranila při útěku.

Podezřelý měl u sebe pušku, náboje a nůž, když ho před centrem zadržela policie. Ta později potvrdila, že útok nijak nesouvisí s terorismem, muž ale trpěl psychickými problémy.

Valné shromáždění OSN přijalo klimatickou rezoluci požadující po Mezinárodním soudním dvoru, aby určil právní povinnosti států pro boj se změnou klimatu. Za přijetí historické rezoluce vedla čtyři roky kampaň skupina 18 zemí v čele s ostrovním státem Vanuatu, který se už nyní potýká s důsledky oteplování planety.

Soudní dvůr by mohl své poradní stanovisko vydat za zhruba 18 měsíců, píše agentura Reuters. Pozice Mezinárodního soudního dvoru nebude pro státy OSN právně závazná, ale může fungovat jako etický kompas, který národní soudy často berou v úvahu, uvádí agentura AFP.

"Společně vysíláme jasnou a hlasitou zprávu, nejen dnes kolem světa, ale i daleko do budoucnosti, že lidé Spojených národů se skrze své vlády rozhodli nehledět na vzájemné rozdíly a společně řešit výzvu, která definuje naši dobu," prohlásil na plénu Valného shromáždění vanuatský premiér Ishmael Kalsakau.

Stanovisko Mezinárodního soudního dvoru, soudního orgánu OSN, může podle Reuters v budoucnu pomoci zemím revidovat své klimatické plány a sloužit jako opěrný bod při budoucích vyjednáváních o klimatických opatřeních.

Český premiér Petr Fiala s dalšími sedmi premiéry evropských zemí v otevřeném dopise vyzval největší sociální sítě, aby efektivněji bojovaly s dezinformacemi. Mezi adresáty dopisu jsou například firma Twitter nebo společnost Meta, která provozuje Facebook a Instagram.

Tři lidé zahynuli a 13 dalších se pohřešuje ve východní části Karibského moře, kde se v úterý potopila loď s 32 osobami na palubě. Šestnáct z nich se podařilo zachránit, informovala agentura AP. Příčina potopení lodi není známá.

Neštěstí se odehrálo v ranních hodinách místního času asi 60 kilometrů západně od Antiguy. Zatím není jasné, kam loď plula, řekl místním médiím šéf obranných sil Antiguy a Barbudy, plukovník Telbert Benjamin.

"Loď se potopila na relativně dost hluboké vodě, takže její vytažení může být poměrně náročné," dodal.

Nizozemský muž, který byl dlouhá léta velmi agilním dárcem spermatu, čelí žalobě, podle které se stal biologickým otcem stovek dětí, čímž dalece překročil pravidla dárcovství. Napsal o tom list The Times. Na soud se obrátily rodiny, kterým 41letý Jacob Meijer pomohl k narození potomka. Podle nich neuváženým chováním podstatně zvýšil riziko náhodných příbuzenských svazků, incestu a vzniku psychických problémů u dětí, které zjistí, že mají stovky sourozenců.

Meijer, hudebník z Haagu, který nyní žije v Africe, postupně daroval sperma 13 klinikám pro léčbu neplodnosti a nabízel sperma i soukromě na sociálních sítích. Není jasné, kolik dětí nese jeho genetickou výbavu, on sám ale ve vzkazu jedné z matek připustil, že má asi 500 biologických potomků.

Podle pravidel se nesmí v Nizozemsku sperma od jednoho dárce využít u více než 12 matek a jeden muž smí za pomoci umělého oplodnění zplodit nanejvýš 25 potomků. Meijer tuto kvótu ale dalece překročil, a to zejména kvůli tomu, že klinikám poskytoval nepravdivé informace a vystupoval pod pseudonymy.

Jednou z žalujících je i žena, která vystupuje pouze pod křestním jménem Eva. Meijera si jako dárce vybrala na základě inzerátu na sociálních sítích v roce 2018, tady rok poté, co Nizozemec dostal oficiální varování, když se stal otcem 102 dětí. "Kdybych věděla, že už je otcem více než stovky dětí, tak bych si takového dárce nikdy nevybrala," tvrdí Eva. "Když si uvědomím, jaké to může mít pro moje dítě důsledky, tak se mi dělá zle od žaludku. Obrátit se na soud byl jediný způsob, jak můžu svoje dítě ochránit," dodala.

Sdružení DonorKind, které žalující zastupuje, tvrdí, že jedině rozhodnutí soudu může Meijera zastavit, aby v dárcovství nepokračoval.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vzhledem k aktuálnímu vývoji pandemie covidu-19 upravila svá doporučení k očkování proti této nemoci a například doporučuje zemím, aby zvážily, zda je potřebná imunizace zdravých dětí a dospívajících. Lidé z vysoce rizikových skupin by si podle WHO měli pro posilující dávku dojít po šesti až 12 měsících od poslední injekce.

Poradní panel WHO po svém nedávném zasedání doporučení aktualizoval s ohledem na to, že "velká část populace je buď očkovaná, covid-19 prodělala nebo obojí". Znovu ovšem zdůraznil důležitost imunizace, včetně posilujících dávek pro lidi, kterým hrozí závažný průběh onemocnění, tedy zejména pro starší osoby nebo pacienty s různými chronickými onemocněními. "Je na jednotlivých zemích, aby s ohledem na své specifické okolnosti rozhodly, zda pokračovat s očkováním lidí z nízkorizikových skupin, jako jsou zdravé děti a dospívající, a zároveň nenarušily běžná očkování, která jsou pro zdraví této věkové skupiny tak zásadní," řekla předsedkyně nezávislého poradního orgánu WHO pro otázky očkování (SAGE) Hanna Nohyneková.

Řecká policie informovala, že zatkla dva cizince podezřelé z terorismu, kteří se v zemi údajně chystali spáchat rozsáhlé útoky na cíle s "velkým symbolickým významem". Podle policie byli součástí zahraniční teroristické skupiny a byli v závěrečné fázi příprav útoku.

Agentura AFP s odvoláním na nejmenované policejní zdroje píše, že zadrženými jsou Pákistánci, kteří si za cíl útoků vybrali místa spojovaná s Izraelem.

"Jejich cílem nebylo jen způsobit ztrátu životů nevinných občanů, ale i narušit pocit bezpečí v zemi a poškodit veřejné instituce a ohrozit řecké mezinárodní vztahy," cituje agentura AP z oficiálního prohlášení policie.

Na zadržení této dvojice, která je nyní v cele na policejním velitelství v centru Atén, se podílela protiteroristická divize řecké policie a zpravodajská služba EYP. Pomáhala jim i zpravodajská služba jiné země. O kterou šlo, však řecká policie neuvedla.

Elitní složka slovenské prokuratury podala obžalobu na bývalého ministra vnitra Roberta Kaliňáka a podnikatele Jozefa Brhela pro podezření z podplácení někdejšího šéfa finanční správy Františka Imreczeho. S odvoláním na šéfa úřadu speciální prokuratury Daniela Lipšice to dnes napsal list Denník N, podle kterého oběma obžalovaným hrozí pětileté vězení. Kaliňák už dříve vinu v případu popřel.

Stíhání Kaliňáka a Brhela podle dřívějších informací souvisí s podezřením, že stáli za vyplácením peněz navíc Imreczemu k jeho oficiálnímu platu prezidenta finanční správy. Před nástupem do čela státní instituce Imrecze pracoval v soukromé sféře, kde měl vyšší plat.

Brhel spolu se svým synem a několika dalšími obžalovanými už čelí obžalobě v jiném případu, který se týká podezření z nevýhodných zakázek na dodávku informačních systémů pro finanční správu v době, kdy ji řídil Imrecze. Ten spolupracuje s policií při vyšetřování kauz z dob dlouholetého vládnutí nyní opozičních sociálních demokratů (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, jejichž dlouholetým místopředsedou byl Kaliňák. Imrecze, jehož důvěryhodnost jako svědka Fico letos zpochybňoval a označil ho za udavače, v jiné korupční kauze vyvázl letos v únoru s podmínkou a peněžitým trestem.