Zahraničí

Vesničané na severovýchodě Indie zapálili několik vojenských vozidel poté, co tam vojáci nedopatřením zabili šest horníků, jež považovali za vzbouřence. Při následných potyčkách pak příslušníci ozbrojených sil usmrtili dalších sedm místních, napsala agentura AP s odkazem na vyjádření místních činitelů. Při střetech rovněž zemřel jeden voják. Incidenty vyšetřují místní úřady.

Podle důstojníka armády spustili vojáci palbu na vozidlo poblíž hranic s Barmou, když dostali zprávy o očekávaném pohybu vzbouřenců v oblasti. Podle jednoho z místních představitelů však byli v autě indičtí horníci.

Rozlícení vesničané následně zapálili dvě vojenská auta, vojáci na ně začali střílet a zabili dalších sedm lidí. Při potyčkách rovněž zemřel jeden voják.

Indický ministr vnitra Amit Šáh uvedl, že jej tento "nešťastný incident" velmi mrzí, a prohlásil, že záležitost vyšetří vláda státu Ásám, kde k němu došlo.

Indické vládní jednotky se na severovýchodě země potýkají s řadou povstaleckých skupin, které po útocích na indické vojáky často hledají úkryt právě v sousední Barmě.

Po výbuchu sopky Semeru na indonéském ostrově Jáva zemřelo nejméně 13 lidí a 98 jich utrpělo zranění, informoval podle světových agentur místní úřad pro zvládání přírodních katastrof BNPB. Původně hovořil o jedné oběti a nejméně čtyř desítkách raněných. Deset lidí, kteří byli po erupci uvězněni v okolí místních dolů, se záchranářům podařilo přesunout do bezpečí.

Semeru je nejvyšší horou na Jávě, měří přes 3600 metrů nad mořem. V sobotu začala sopka chrlit lávu a popel, sopečná mračna zahalila blízké vesnice a lidé začali z oblasti prchat, píše agentura Reuters. Erupce podle úřadů zničila řadu budov a poničila rovněž důležitý most spojující okres Lumajang a město Malang.

Mezi raněnými jsou podle BNPB dvě těhotné ženy. Z obětí se zatím podařilo identifikovat pouze dvě, uvedl úřad.

Sopka Semeru naposledy vybuchla v lednu, erupce se tehdy obešla bez obětí na životech. V Indonésii, kde žije přes 270 milionů obyvatel, je téměř 130 aktivních sopek. Tato oblast je součástí takzvaného ohnivého kruhu, což je pás kolem zlomových linií v Tichém oceánu s častým výskytem zemětřesení a sopečných erupcí.

Evropské středomořské seizmologické centrum (EMSC) informovalo, že oblast severně od ostrova Halmahera zasáhlo zemětřesení o síle šesti stupňů. Zatím nejsou zprávy o obětech či větších škodách. Halmahera leží asi 2000 kilometrů severovýchodně od Semeru.

Při výstupu na horu Lackenspitze v rakouském Salcbursku zasáhla lavina jedenáctičlennou výpravu. Podle agentury APA se tak stalo kolem 2. hodiny odpolední, ve výšce asi 2400 metrů nad mořem. Část výpravy zasypala až 4,5 metru hluboko, dva její členy podařilo vyhrabat až po smrti. Třetího s těžkými zraněními transportoval vrtulník do nemocnice v Klagenfurtu, kde jim však podlehl. Všechny oběti byly mladší 30 let.

Dva další členové výpravy jsou v nemocnici v nedalekém městě Tamsweg. Na záchranné akci se podílelo pět vrtulníků a celkem 120 lidí z horské služby a Červeného kříže.

V oblasti teď na pětibodové škále platí třetí stupeň varování před lavinami.

Cesta autobusem, který se zřítil z mostu do rozvodněné řeky v Keni, stála život nejméně 20 lidí. S odvoláním na místní policii o tom dnes informovala agentura AFP. Cestující se po pádu vozidla do řeky utopili.

"Pátrací a záchranářské práce nadále pokračují, zatím jsme ale z řeky vytáhli 20 těl," uvedl policejní velitel Joseph Yakan. Jak napsala místní média, v autobuse cestovalo asi 30 lidí, všichni byli členy katolického pěveckého sboru z města Mwingi, kteří jeli na svatbu svého kolegy.

Oficiální keňské statistiky uvádějí, že v zemi ročně v důsledku dopravních nehod zemře na 3000 lidí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je počet dopravních nehod čtyřikrát vyšší.

Rodiče 15letého Ethana Crumbleyho, kterého policie považuje za pachatele smrtící úterní střelby na střední škole v americkém státě Michigan, čelí obviněním ze čtyřnásobného neúmyslného zabití. Okresní prokuratura dnes oznámila stíhání Jamese a Jennifer Crumbleyových s tím, že pistoli použitou při útoku uchovávali doma v nezamčeném šuplíku. Jejich chování podle prokurátorky Karen McDonaldové "dalece překračuje nedbalost".

Kvůli úterní střelbě na škole v obci Oxford severně od Detroitu přišli o život čtyři studenti, dalších sedm lidí utrpělo zranění. Strážníci na místě zadrželi údajného pachatele, který na školu také docházel. Následně byl obviněn ze čtyřnásobné vraždy, terorismu a dalších trestných činů, stíhán je jako dospělý

V obytném domě ve městě Königs Wusterhausen jižně od Berlína našla německá policie pět mrtvých. Podle informací agentury DPA se předpokládá, že byli zavražděni; jednalo se o dva dospělé a tři děti ve věku čtyř, osmi a deseti let.

"Vycházíme z toho, že jde o zločin zabití," řekl policejní mluvčí Lutz Miersch.

Server rozhlasové a televizní stanice RBB uvedl, že se dům nachází ve čtvrti Senzig. Policii na místo kolem poledne přivedl telefonát člověka, kterému se zdálo divné, že obyvatele domu nevidí.

Příslušná ulice ve zhruba 33tisícovém braniborském městě zůstává uzavřena, policisté na místě nadále zajišťují stopy.

Papež František dnes přicestoval do Atén, kde kritizoval evropské země za přístup k migrační krizi. Evropa je podle něj zasažena nejrůznějšími formami nacionalistického egoismu a její chování je často zablokované a nekoordinované, místo aby byla "motorem solidarity". Hlava katolické církve to prohlásila v projevu v prezidentském paláci.

Papež dorazil do Atén dnes ráno. Cílem návštěvy Řecka je posílit vztahy mezi Vatikánem a pravoslavnou církví a zároveň upozornit na neutěšené osudy migrantů, kteří se přes Řecko snaží dostat dál do Evropské unie.

Na letišti v řecké metropoli přivítalo Františka několik dětí v tradičních řeckých oděvech. Jde o první návštěvu papeže v řecké metropoli za posledních 20 let, upozornila agentura AFP. V neděli pontifex navštíví zařízení pro migranty na ostrově Lesbos. Právě tento ostrov už František navštívil v roce 2016, prošel si tehdy uprchlický tábor Moria, setkal se se stovkami uprchlíků a s některými i poobědval. Zároveň s sebou odvezl do Říma tři syrské muslimské rodiny, celkem 12 lidí, z toho šest dětí.

Nadcházející jednání prezidentů Ruska Vladimira Putina a USA Joea Bidena se uskuteční ve formátu videokonference. Na přesném termínu rozhovoru se ještě pracuje. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ve čtvrtek řekl, že Moskva doufá, že v "nejbližších dnech" dojde na "kontakt" Putina a Bidena, ale datum ještě dojednáno není. Následně šéf americké diplomacie uvedl, že prezidenti budou o eskalaci kolem Ukrajiny "pravděpodobně" hovořit "v blízké budoucnosti".

"Přesné datum stále není dohodnuto, stále se na tom pracuje," odpověděl Peskov na otázku týkající se upřesnění informací o možném jednání šéfů Kremlu a Bílého domu. "Bude to videokonference," dodal s tím, že jeden ze zvažovaných termínů je 7. prosince.

Řekl rovněž, že zatím nepanuje přesná shoda ohledně případné účasti delegací obou zemí na jednáních. "Všechny tyto nuance musí být ještě potvrzeny," poznamenal mluvčí Kremlu. Očekává od nich "pozitivní signál o potřebě stabilizovat rusko-americké vztahy".

Finští policisté zadrželi pět mužů podezřelých z plánování teroristického útoku, informoval deník Helsingin Sanomat. Podle policie nehrozí "akutní nebezpečí". Podezřelí, které úřady označují jako pravicové extremisty, žijí ve městě Kankaanpää v jihozápadní provincii Satakunta.

Okresní soud dnes rozhodl o zatčení pěti mužů podezřelých z terorismu. Podle policie utvořili skupinu založenou na pravicově extremistické ideologii a jsou podezřelí z plánování teroristického činu. Plánovali útok pomocí výbušniny či střelných zbraní, uvedl deník.

Ve Finsku se jedná o první případ podezření na terorismus spojený s krajní pravicí. Všichni zadržení pocházejí z Finska, je jim kolem 25 let.

Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonickém rozhovoru se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem kritizoval počínání ukrajinské armády, která nasadila Ankarou dodané bezpilotní letouny proti proruským separatistům v Donbasu. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na prohlášení Kremlu.

Ruský prezident v souvislosti s používáním tureckých bojových dronů Ukrajinou kritizoval "destruktivní politiku" Kyjeva, jejímž cílem je podle něj "podkopat minské dohody" z toku 2015. Dohody měly ukončit konflikt na východě Ukrajiny, jejich politická část však nebyla nikdy uvedena do praxe.

Putin v rozhovoru zopakoval požadavek, aby Ukrajina "upustila od všech pokusů o použití síly v Donbasu". Učinil tak v době zvýšeného napětí mezi Moskvou a Kyjevem, který podle ruských představitelů připravuje ofenzívu proti separatistům na východě země.

Italská vláda schválila přísnější zákon proti domácímu násilí a násilí na ženách. Nový legislativní text počítá s častějším využitím elektronických náramků u lidí vyšetřovaných kvůli domácímu násilí, zvyšuje trestní sazby a zavádí novou dávku pro lidi, o kterých se úřady domnívají, že jsou oběťmi domácího násilí, uvedla agentura ANSA. Cílem zákona je zpřísnit tresty pro násilníky a posílit ochranu předpokládaných obětí ve fázi vyšetřování a před rozsudkem soudu.

"Cílem zákona je zvýšit bezpečí mnoha žen, protože od začátku roku jsme zaznamenali vraždy 109 žen, a proto jsme cítili potřebu posílit prevenci tak závažných trestních činů," uvedla ministryně vnitra Luciana Lamorgeseová.

Ministryně spravedlnosti Marta Cartabiaová uvedla, že nový zákon posiluje předběžná donucovací opatření. Státní zástupci budou moci nařídit vazbu v případě lidí, u kterých jsou závažné indicie, že se dopustili domácího násilí, a existuje "vážné a bezprostřední nebezpečí", že se násilí znovu dopustí. Dosud tak mohli učinit v případě, že policie přistihla pachatele při činu. Zákon chce také rozšířit používání elektronických náramků u lidí obviněných z domácího násilí. S jeho nasazením musí obviněný souhlasit, pokud tak však neudělá, hrozí mu vazba nebo domácí vězení. V případě vážných indicií budou státní zástupci a policie také smět vyšetřovat případy domácího násilí i bez trestního oznámení. To se oběti často obávají podat, uvedly organizace, jež vystupují na ochranu práv žen.

Otázka domácího násilí je v italském tisku vnímána především jako otázka násilí na ženách. Italských statistický úřad (Istat) letos v listopadu poukázal na zajímavý údaj. Zatímco se počet vražd mužů v Itálii za poslední čtvrt století prudce snížil ze čtyř vražd na 100 tisíc obyvatel za rok na 0,6, v případě žen tento údaj v posledních dvou dekádách stagnuje kolem 0,5 vraždy na 100 tisíc obyvatel za rok. V roce 2020 bylo v Itálii zavražděno 116 žen. Ve více než polovině případů byl vrahem manžel či partner, v dalších 30 procentech případů se jednalo o bývalého partnera či blízkého příbuzného, například otce či syna.

Rusko shromáždilo u ukrajinských hranic více než 94 tisíc vojáků a na konci ledna může spustit rozsáhlou vojenskou ofenzívu proti Ukrajině. Podle agentury Reuters to uvedl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov s odvoláním na informace zpravodajských služeb. Moskva tvrzení Kyjeva označila za nesmyl. Americký prezident Joe Biden řekl, že připravuje "komplexní iniciativu", jejímž cílem je odradit Rusko od možného útoku na Ukrajinu.

Reznikov v ukrajinském parlamentu uvedl, že Ukrajina neudělá nic, čím by útok vyprovokovala. Je ale připravena se bránit, pokud Rusko zaútočí. Řekl také, že Ukrajina pokračuje ve výstavbě dvou námořních základen na svém jižním pobřeží.

"Naše rozvědka analyzuje všechny scénáře, včetně toho nejhoršího," řekl Reznikov. "Konstatuje, že pravděpodobnost rozsáhlé eskalace ze strany Ruska existuje. Nejpravděpodobnějším termínem, kdy bude k eskalaci připraveno, je konec ledna," dodal.

Zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov tvrzení Kyjeva o chystaném ruském útoku na Ukrajinu odmítl. "Je to nesmysl, k žádné eskalaci nedojde. Máme právo přesouvat vojska na našem území," řekl novinářům.

Ukrajina a její spojenci v NATO letos opakovaně varovali před shromažďováním ruských vojsk v blízkosti ukrajinských hranic, což vyvolává obavy, že doutnající konflikt na východě Ukrajiny by mohl přerůst v otevřenou válku.