Zahraničí

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Charita ČR pošle 5000 eur (136 000 korun) na pomoc běžencům, kteří uprchli do Arménie kvůli konfliktu v Náhorním Karabachu. Dalších 6000 dolarů (140 000 korun) poskytne na pomoc obětem bojů Arcidiecézní charita Olomouc. Nynější boje v Náhorním Karabachu vypukly na konci září a neustávají navzdory dojednanému příměří, které mělo platit od pondělí.

České dary využije na místě Charita Arménie, uvedla v tiskové zprávě Charita ČR. Uprchlíkům z Náhorního Karabachu poskytne jednorázovou pomoc, aby si mohli opatřit základní potřeby, pomůže jim také se zajištěním ubytování. Peníze od Arcidiecézní charity Olomouc poslouží zejména k nákupu zdravotnického materiálu.

Enkláva Náhorní Karabach s převážně arménským obyvatelstvem od začátku současný bojů eviduje 1166 zabitých vojáků a uvádí, že boje připravily o život i 39 civilistů. Ázerbájdžán údaje o armádních ztrátách nezveřejňuje, civilních obětí je už podle něj 90. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno řekl, že podle jeho informací zemřelo v současném konfliktu už na 5000 lidí.

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Britští labouristé pozastavili členství svému bývalému předsedovi Jeremymu Corbynovi kvůli jeho komentářům k úřední zprávě, podle níž se tato opoziční strana za Corbynova vedení nedokázala vypořádat s antisemitismem ve svých řadách. Podle zprávy taková selhání navíc zavinila nezákonné obtěžování a diskriminaci. Nový vůdce labouristů Keir Starmer se za to ve čtvrtek omluvil, zatímco Corbyn zprávě vyčetl, že problém z politických důvodů zveličuje.

Corbyn má po dobu vyšetřování pozastavené členství ve straně a v jejím poslaneckém klubu, a to kvůli svým vyjádřením a neochotě je následně odvolat, uvedla agentura Reuters s odvoláním na vyjádření labouristů.