Lotyšský parlament ve středu zvolil příštím prezidentem země dosavadního ministra zahraničí Edgarse Rinkévičse. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na premiéra pobaltské země Krišjánise Kariňše. Devětačtyřicetiletý Rinkévičs působí v čele diplomacie od roku 2011. Jako hlava státu, která má v Lotyšsku převážně ceremoniální roli, se zúčastní červencového summitu NATO ve Vilniusu.

O funkci, kterou nyní zastává Egils Levits, se ucházeli tři kandidáti, nikdo z nich přitom podle agentury AP nebyl jasným favoritem. Největší šance stanout v čele země, která sousedí také s Ruskem a Běloruskem, měl právě Rinkévičs a podnikatel a architekt Uldis Píléns. Opozice do volebního klání vyslala aktivistku Elínu Pintoovou, která se zasazuje o záležitosti Lotyšů žijících v zahraničí.

Lotyšský prezidentský úřad je do značné míry ceremoniální funkcí a hlava státu v zemi, kde téměř třetina obyvatel hovoří rusky, působí především jako názorový vůdce a sjednocující autorita, poznamenala AP. Prezident zastupuje Lotyšsko v zahraničí, je vrchním velitelem ozbrojených sil, podepisuje zákony, jmenuje předsedu vlády a mimo jiné má také právo rozpustit parlament.

Severní Korea dnes podle Soulu odpálila patrně nosnou raketu, která nakrátko v Jižní Koreji a Japonsku spustila sirény a varování. Japonské úřady poté uvedly, že raketa - podle agentury Kjódó označená jako balistická - selhala. Jihokorejská armáda nyní zkoumá, zda nosič explodoval nebo havaroval uprostřed letu, píše agentura Reuters. Podle vojenských zdrojů jihokorejských médií spadl do moře u západního pobřeží. KLDR dříve oznámila, že se pokusí o testovací start vojenského průzkumného satelitu.

Raketu Severní Korea odpálila dnes v 6:29 místního času (úterý 23:29 SELČ) z kosmodromu na svém západním pobřeží, uvedla podle agentury Kjódó Jižní Korea. "Kosmická nosná raketa" pak letěla nad Žlutým mořem, do jehož vod se následně zřítila, uvedla podle Reuters jihokorejská média s odkazem na své zdroje z armády.

Japonsko krátce po odpálení rakety vydalo varování pro ostrov Okinawa jižně od japonské pevniny, poplašné sirény se rozezněly i napříč jižní částí Korejského poloostrova. Výstraha vyzývající k přípravě na možnou evakuaci se objevila na telefonech obyvatel Soulu a zněla i v ulicích metropole, napsala agentura AP - jihokorejské ministerstvo vnitra nicméně následně upřesnilo, že se jednalo o chybné hlášení.

Japonsko ani Jižní Korea bezprostředně nehlásily žádné škody. Japonský premiér Fumio Kišisa podle agentury Kjódó uvedl, že na japonském území projektil nenapáchal žádné škody.

Jihokorejská agentura Jonhap v úterý uvedla, že KLDR informovala Mezinárodní námořní organizaci o svém plánu na test vojenské průzkumné družice v období mezi 31. květnem a 11. červnem. Soul a Tokio proti tomu protestovaly a poukázaly na to, že by šlo o porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

V údajích poskytnutých mezinárodním úřadům Severní Korea uvedla, že raketa bude po startu směřovat na jih a očekává se, že její stupně a další trosky spadnou do Žlutého moře a Tichého oceánu. Podle dnešního zdroje Kjódó z japonské vlády nicméně raketa nedosáhla původně avizované vzdálenosti, což podle něj naznačuje, že se start nezdařil.

Na vyslání satelitu do vesmíru potřebuje Severní Korea podle AP využít technologii balistických raket, což jí rezoluce Rady bezpečnosti OSN zakazují. Na vysílání družic KLDR se i v minulosti pohlíželo jako na raketové testy, které se země tímto způsobem snaží maskovat.

Jedna žena přišla o život a dalších 26 lidí, včetně 15 dětí, utrpělo zranění v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska, kde se během dětského fotbalového utkání zhroutila tribuna, oznámil gubernátor Vasilij Golubev na sociální síti Telegram. Tři zranění - další žena a dvě děti - jsou ve vážném stavu.

Celkem bylo hospitalizováno 13 dětí a dva dospělí, uvedl šéf Rostovské oblasti s tím, že nemocnici navštívil a že všem zraněným byla poskytnuta péče. Konstrukce montované tribuny u veslařského kanálu se podle gubernátora zhroutila pod poryvem prudkého větru.

Úřady podle agentury RIA Novosti zahájily vyšetřování neštěstí podle paragrafu, který postihuje práci a služby neodpovídající požadavkům bezpečnosti a vedoucí k usmrcení člověka z nedbalosti.

Evropská unie oznámila, že na letošní léto zdvojnásobí svou leteckou hasičskou flotilu. Učiní tak kvůli výzvám, jako je narůst počtu a intenzity lesních požárů v důsledku změny klimatu. Informovala o tom agentura Reuters.

"V několika posledních letech jsme byly svědky dosud největších výzev," uvedl komisař pro krizové řízení Janez Lenarčič. Během uplynulých deseti let byl podle něj zaznamenán v průměru 350procentní nárůst žádostí o pomoc skrze unijní mechanismus RescEU.

"Katastrofy jsou stále častější a intenzivnější," řekl Lenarčič s odkazem na riziko lesních požárů v oblastech, kde dříve nebyly běžné, a povodně v Belgii, Německu a Itálii.

Pro nadcházející sezonu lesních požárů bude rezerva RescEU zahrnovat 24 hasičských letadel a čtyři helikoptéry z deseti členských států. K tomu 11 unijních zemí vyšle téměř 450 hasičů, kteří budou mít základnu ve Francii, Řecku a Portugalsku.

K čínské vesmírné stanici Tchien-kung v noci na úterý z pouště Gobi odstartovala loď Šen-čou 16 s trojicí astronautů, kteří vystřídají dosavadní posádku stanice. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž jde o pátý takový let k čínské vesmírné stanici od roku 2021.

Raketa Dlouhý pochod 2F, která loď nese, z vesmírného střediska v Ťiou-čchüanu na severozápadě Číny odstartovala v 9:31 místního času (3:31 SELČ). Na palubě Šen-čou 16 je podle agentury DPA poprvé i civilista. Vědec Kuej Chaj-čchao se má na vesmírné stanici soustředit na experimenty. Všichni dosavadní čínští astronauti byli členy armády.

Astronauti, kteří byli poslední půlrok na vesmírné stanici, se na Zem vrátí zřejmě v sobotu.

Řecká prezidentka Katerina Sakellaropulosová v pondělí určila, že předčasné parlamentní volby se v zemi budou konat v neděli 25. června. Rozhodla také o rozpuštění parlamentu, jehož složení Řekové zvolili teprve v neděli 21. května. Stalo se tak v důsledku rozhodnutí nejsilnější konzervativní strany Nová demokracie, že nebude jednat o sestavení koaliční vlády. Strana bývalého premiéra Kyriakose Mitsotakise doufá, že v nadcházejících volbách získá díky novému volebnímu zákonu, který počítá s prémií pro vítěze, většinu mandátů.

Řecko do voleb povede přechodná vláda premiéra Joannise Sarmase, jejíž součástí jsou nestraníci, kteří by se neměli angažovat v nadcházejících parlamentních volbách.

Parlamentní volby z 21. května vyhrála s velkým náskokem zhruba 41 procent hlasů konzervativní Nová demokracie, která vládla v předchozím volebním období. O několik mandátů jí však unikla většina v parlamentu. Strana bývalého premiéra Mitsotakise se ale rozhodla nevyjednávat s dalšími parlamentními stranami o koalici. Odůvodnila to tím, že koaliční vlády jsou křehké a nestabilní. "Žádám voliče o silný mandát pro stabilní vládu," řekl v pondělí Mitsotakis, který podle všeho stranu povede i do červnových voleb.