Zahraničí

Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10.000. Aktualizovaný odhad dnes podle agentury AFP zveřejnila komise, která problematiku zkoumá. Nezávislou komisi pro sexuální zneužívání v církvi (Ciase) v roce 2018 zřídila katolická církev v reakci na sérii skandálních odhalení sexuálního zneužívání ve Francii i ve světě. Komise v polovině minulého roku odhadla počet obětí na nejméně 3000, což dnes její předseda Jean-Marc Sauvé označil za "jednoznačné podhodnocení".

Komise na více než rok zřídila telefonní linku pro hlášení sexuálního zneužívání, na kterou se za tu dobu obrátilo 6500 obětí či svědků těchto násilných činů. V polovině telefonátů se jednalo o případy z 50. a 60. let minulého století, útokům častěji čelili muži a 87 procent volajících bylo v době zneužívání nezletilých, zveřejnila loni na podzim Ciase.

"Zdaleka ale nejde o všechny", upozornil dnes Sauvé. "Zásadní otázkou zůstává, kolik lidí se ozvalo. Deset procent, pět procent, méně?" dodal.

"I když je 10.000 hodně, jsme stále daleko od pravdy," komentoval nový odhad Jean-Pierre Sautreau, jež stojí v čele organizace sdružující oběti církevního zneužívání v západofrancouzském departementu Vendée. "Skutky jsou často datovány do 50. let minulého století a ti lidé již zemřeli, nebo je jim přes 80 a už o tom nechtějí mluvit," vysvětluje.

"Je to vrchol ledovce, je to rozhodně mnohem více," domnívá se rovněž Véronique Garnierová z jiného sdružení obětí.

Zpráva komise má na podzim představit celkovou diagnózu problematiky a vysvětlit, jak se církev do situace dostala. Instituce mají následně navrhnout podobu odškodnění obětí. Podle Sauvého však trauma obětí nevyřeší pouze odškodnění finanční, "obzvlášť v případě, že by jej doprovázel příkaz mlčet".

Neznámý ozbrojenec v úterý ve východoafghánském Dželálábádu zastřelil tři zaměstnankyně místní televizní stanice. Čtvrtá žena byla zraněna a v nemocnici bojuje o život. Místní policie uvedla, že zadržela hlavního podezřelého. Jde o další ze série útoků proti pracovníkům v médiích v této oblasti za poslední měsíce, píše agentura Reuters.

Tři ženy ve věku 18 až 20 let ozbrojenec střelil do hlavy, když se vracely domů z práce, uvádí vládní zdroje. Místní televizní stanice potvrdila, že se jednalo o její zaměstnankyně.

Afghánistán se v posledních měsících potýká s vlnou útoků vůči novinářům, lékařům, bojovníkům za lidská práva či státním zaměstnancům. Na začátku prosince byla v Dželálábádu zastřelena moderátorka stejné stanice Malala Majvandová. V lednu zemřel novinář a bojovník za lidská práva Adil Ajmak, na jehož auto zahájili palbu neznámí střelci.

Afghánská vláda a některé zahraničí mocnosti z podobných útoků viní hnutí Tálibán. V provincii Nangarhár, jejíž je Dželálábád hlavním městem, rovněž působí teroristická organizace Islámský stát; ta se přihlásila k útoku na Majvandovou i některým dalším. Kdo stál za dnešním incidentem zatím není jasné. Podle policie má zadržený střelec vazby na Tálibán, mluvčí tohoto povstaleckého hnutí však jakýkoliv podíl Tálibánu na dnešním útoku odmítl.

Evropská unie uvalila sankce na čtyři ruské představitele za uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného a potlačování pokojných protestů. Mezi vysoce postavenými činiteli, k jejichž potrestání unie vůbec poprvé využila nový globální sankční režim, je i generální prokurátor Igor Krasnov či hlavní vyšetřovatel Alexandr Bastrykin.

Sankce v úterý uvalily na několik Rusů a podniků i Spojené státy. Jedná se o první protiruské sankce vlády prezidenta Bidena, který slíbil zaujmout k Rusku tvrdší postoj než jeho předchůdce Donald Trump. Republikánský exprezident se často vyjadřoval o svém ruském protějšku Vladimiru Putinovi obdivně a dlouhodobě se stavěl proti návrhům na potrestání Moskvy.

Americká vláda plánovala sankce vůči Rusku několik týdnů. Zatím není jasné, na které činitele konkrétně míří. Zacíleny jsou však kromě jedinců také na 14 společností, jež se většinou specializují na výrobu biologických a chemických látek.

Ze zajetí bylo propuštěno všech 279 dívek, které minulý týden ozbrojenci unesli z internátní školy ve státě Zamfara na severozápadě Nigérie. S odkazem na sdělení místního guvernéra o tom napsala agentura Reuters.

Dívky byly uneseny ze střední školy v Jengebe v noci na pátek. O jejich propuštění nyní na Twitteru informoval guvernér Bello Matawalle a zveřejnil jejich fotografie. O kolik dívek se jedná, v první chvíli neinformoval. Později novinářům řekl, že na svobodě je všech 279 unesených školaček s tím, že nebylo uneseno 317 dívek, jak dříve informovala média. Mluvčí lokálních úřadů Sulaiman Tanau Anka poté podle Reuters vysvětlil, že se už při útoku únosců některým dívkám podařilo uprchnout do lesa a byly následně nalezeny. Zbylých 279 bylo uneseno a všechny jsou nyní na svobodě.

"Díky Bohu! Je mi potěšením informovat o propuštění unesených studentek GGSS Jangebe," uvedl Matawalle. "Vyzývám všechny dobře to myslící Nigerijce, aby se s námi radovali, protože naše dcery jsou nyní v bezpečí," dodal.

V severní Nigérii se kvůli působení ozbrojených milic zhoršila bezpečnostní situace. Dříve za únosy v zemi stáli především bojovníci teroristické organizace Boko Haram, nyní ale stále častěji tuto taktiku využívají ozbrojené zločinecké gangy. Poslední únos dětí byl druhý za necelé dva týdny. V sobotu ozbrojenci propustili 27 dospívajících chlapců, které unesli ze školy v nigerijském státě Niger 17. února.