Zahraničí

Francie přijme 500 nezletilých migrantů ze zničeného uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos. Ve středu to oznámil státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune. Také Itálie nabídla, že přijme 300 žadatelů o azyl z ostrova Lesbos, napsal ve středu deník Kathimerini.

"Francie se již zavázala k přijetí 350 nezletilých (…), nyní tento závazek zvyšujeme o dalších 150 dětí," sdělil Beaune rozhlasové stanici RTL. "Od začátku tohoto roku tak Francie ze solidarity s Řeckem přijme 1000 lidí, z nichž polovinu budou tvořit uprchlíci a další část rodiny v nesnázích," doplnil.

Požár v přeplněné Morii před dvěma týdny připravil o střechu nad hlavou 12.000 lidí. Deset členských zemí Evropské unie se zavázalo, že přijme 400 nezletilých migrantů bez doprovodu dospělých.

Běloruská policie použila vodní děla k rozehnání demonstrantů, kteří v hlavním městě protestovali proti středeční neohlášené inauguraci Alexandra Lukašenka běloruským prezidentem po zpochybňovaném vítězství v srpnových volbách. Ruská agentura Interfax odhadla počet demonstrantů v Minsku na 1500 až 2000, nezávislý server Onliner.by na několik tisíc. "Naši reportéři se stali svědky několika brutálních zatčení," napsal server.

Na nečekanou inauguraci zareagovali lidé podle serveru Tut.by spontánními protesty i v Mogilevu, Bobrujsku, Lidě a dalších městech.

"Když máš 80 procent, proč se tolik bojíš?", "Nikdy pro nás nebudeš prezidentem", "Nastal čas vypadnout!" a "Odejdi!" stálo na plakátech demonstrantů před minským nákupním centrem Gallery, kam dorazily policejní mikrobusy a vozy na přepravu vězňů. Podle nevládní organizace Vjasna bylo i u prezidentského paláce zadrženo několik demonstrantů s transparenty "Král je nahý" a "Vítězství bude patřit lidu".

Americký prezident Donald Trump ve středu ohlásil nové sankce vůči Kubě. Američané nebudou smět pobývat v nemovitostech vlastněných kubánskou vládou. Dále bude omezen dovoz doutníků a lihovin z komunistické Kuby do USA, informovala agentura Reuters.

"Jako součást našeho pokračujícího boje proti komunistickému útlaku ve středu oznamuji, že ministerstvo financí zakáže americkým cestovatelům pobývat v nemovitostech vlastněných kubánskou vládou," řekl Trump v Bílém domě.

"Dále omezujeme dovoz alkoholu a kubánského tabáku," řekl prezident na ceremonii na počest veteránů invaze v Zátoce sviní, kdy se kubánští emigranti v roce 1961 pokusili pod řízením americké zpravodajské služby CIA svrhnout kubánského vůdce Fidela Castra.

Bulharské ministerstvo zahraničí dalo dvěma ruským diplomatům 72 hodin na to, aby opustili zemi. Stalo se tak poté, co je prokurátoři obvinili ze špionáže. Uvedla to dnes agentura Reuters.

Mluvčí ministerstva uvedl, že o prohlášení obou diplomatů za nežádoucí osoby bylo informováno ruské velvyslanectví v Sofii. Dříve prokurátoři uvedli, že oba diplomaté se od roku 2016 snažili získávat od bulharských občanů utajované informace o modernizačních plánech armády a o údržbě vojenské techniky.

Agentura Interfax připomněla, že analogický incident se odehrál už letos v lednu, kdy bulharská prokuratura rovněž podezírala dva ruské diplomaty ze špionáže. Oba Bulharsko vypovědělo. Moskva v obdobných kauzách reaguje recipročně, tedy dá se očekávat vyhoštění dvou bulharských diplomatů z Ruska.

Rusko na základě reciprocity rozšíří svou černou listinu jako odpověď na sankce ze strany Evropské unie. Oznámilo to ve středu ruské ministerstvo zahraničí. Moskva zakáže dalším představitelům členských zemí a institucí EU vstup do Ruska, ale mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová na tiskové konferenci neupřesnila, kdo bude postižen. Počet osob figurujících na ruské černé listině bude podle ní stejný jako počet Rusů na sankčním seznamu EU.

EU podle mluvčí v poslední době podnikla řadu nepřátelských kroků vůči Rusku a ruským občanům. Blok uplatňuje sankce bez ohledu na mezinárodní právo a kvůli "vymyšleným, absurdním záminkám", uvedla Zacharovová. Moskva podle ní opakovaně varovala unii před zhoubností takového přístupu, ale "v EU ignorují naše návrhy vést věcný, profesionální dialog na základě faktů, a jako dříve dávají přednost sankcím". "Pokud EU bude pokračovat v tomto konfliktním přístupu, vyhrazujeme si právo adekvátně reagovat," dodala.

Kontroverzní britský zákon o vnitřním trhu, kvůli němuž se dostal Londýn do roztržky s EU, se posunul do další fáze projednávání v britském parlamentu. Kabinet premiéra Borise Johnsona odvrátil hrozící vzpouru některých vládních poslanců příslibem, že vláda nebude moci některá ustanovení zákona použít, dokud k tomu nedá souhlas Dolní sněmovna, napsal server BBC.

Zákon má umožnit volný pohyb zboží a služeb mezi Anglií, Walesem, Skotskem a Severním Irskem, až Spojené království 1. ledna opustí jednotný trh EU a celní unii, a to za předpokladu, že selžou jednání s EU o tom, jak zabránit postavení hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem, píše BBC. Britský návrh by však v některých bodech podrýval smlouvu o vystoupení Británie z EU a byl by tak porušením mezinárodního práva.

Vláda tvrdí, že je zákon bezpečnostní pojistkou pro případ, že by EU vykládala "rozvodovou" dohodu "extrémním a nerozumným způsobem", kritici však varují, že by norma mohla poškodit mezinárodní postavení Spojeného království.

Proti návrhu se staví opoziční labouristé a vyslovili se proti němu i někteří poslanci vládních konzervativců. Johnsonovi se však podařilo dnešním ústupkem vzpouru ve vlastní straně prozatím zažehnat.

Poslanci se budou návrhem zabývat naposledy příští týden, norma následně zamíří do Sněmovny lordů, kde však Johnsonova strana nemá většinu. Řada členů horní komory přitom již dříve vyjádřila vůči návrhu nelibost. Obě komory by se tak mohly o finální podobu normy střetnout, domnívá se agentura Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin při telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem nadhodil hypotézu, že si kritik Kremlu Alexej Navalnyj sám mohl vzít jed ze skupiny novičok. Píše to dnes francouzský deník Le Monde, který se odkazuje na své vlastní zdroje.

Putin v rozhovoru, který se uskutečnil z iniciativy francouzské strany již 14. září, ale o němž jak Kreml, tak Elysejský palác dosud podle listu podaly neúplné informace, řekl, že Navalnyj mohl z blíže nespecifikovaného důvodu sám novičok pozřít. Dále podle listu sdělil, že složení tohoto jedu není tak komplexní, jak se dříve udávalo, i když ani není prokázáno, že zrovna novičok byl k otravě Navalného použit.

Otravu nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok však potvrdily laboratoře v Německu a v den rozhovoru také nezávisle na německém vyšetřování odborná pracoviště ve Francii a Švédsku.

Do Španělska dorazilo za poslední den přes moře z Afriky přes pět set migrantů, z toho dvě stovky na Baleárské ostrovy. Informoval o tom dnes deník El Mundo, podle něhož jde v případě Baleár o nejvyšší číslo za jeden den. Celkem připluli migranti ke španělskému pobřeží za poslední den ve čtyřicítce člunů.