Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

O ochraně plynovodů a kritické infrastruktury budou na neformálním summitu, který se uskuteční příští týden v Praze, jednat lídři Evropské unii. V sobotu to uvedl předseda Evropské rady Charles Michel, který hovořil s dánskou premiérkou Mette Frederiksonovou o poškození plynovodu Nord Stream. Michel označil poničení plynovodu za hrozbu pro Evropskou unii a sabotáž, uvedla agentura Reuters. Dánské úřady ohlásily, že z potrubí Nord Stream 2 již zřejmě plyn neuniká.

"Jsme odhodlaní zabezpečit naši kritickou infrastrukturu. Lídři budou o tom jednat na nadcházejícím summitu v Praze," prohlásil Michel. Summit se uskuteční v české metropoli ve čtvrtek a v pátek.

Dánská premiérka Frederiksonová v sobotu jednala o poškození plynovodu Nord Stream také s premiérkou Liz Trussovou. "Shodli se, že incident byl jasným aktem sabotáže," uvedl úřad britské premiérky. Podle prohlášení Trussová nabídla pomoc Británie ve vyšetřování poškození plynovodu.

Oficiální počet obětí ničivého hurikánu Ian ve Spojených státech vzrostl na nejméně 27 poté, co úřady na Floridě potvrdily několik utonulých a dalších mrtvých. Informovala o tom agentura AP. Předchozí bilance hovořila o 17 obětech. Některá média uvádějí ještě horší bilanci, například zpravodajská televize CNN 45 mrtvých. Při postupu státem Jižní Karolína bouře zeslábla na posttropickou cyklónu. Přesto tam ničila mola na pobřeží a zaplavila ulice.

Floridské úřady uvedly, že mezi oběťmi je 22letá žena, která byla v pátek vymrštěna z motorové čtyřkolky na vodou vymleté silnici v okrese Manatee. Jedenasedmdesátiletý muž podlehl zraněním hlavy, když spadl ze střechy. U mnoha dalších obětí jde o utonulé, včetně 68leté ženy, kterou spláchla vlna do oceánu.

Podle analytické společnosti CoreLogic citované CNN způsobil Ian na Floridě škody ve výši 47 miliard dolarů (asi 1,17 bilionu korun) na pojištěném majetku. Pokud se číslo potvrdí, stane se bouře z tohoto pohledu nejničivější v historii Floridy.

Americký prezident Joe Biden oznámil, že lidem, kteří majetek neměli dostatečně pojištěný a přišli o něj, poskytne federální vláda podporu ve výši 37 900 dolarů (asi 950 tisíc korun) na jednotlivé opravy a dalších 37 900 dolarů za ztrátu jakéhokoliv majetku, "ať už je to auto nebo snubní prsten".

Na Kubě, odkud se bouře tento týden posouvala dále na sever, si Ian vyžádal tři mrtvé. Dá se očekávat, že počet potvrzených obětí poroste poté, co se záchranné složky dostanou k prohledávání nejhůře zasažených oblastí. Když ve středu hurikán procházel Floridou, byl označen za jednu z nejsilnějších bouří, jaká kdy zasáhla Spojené státy.

V Lotyšsku se v sobotu konají parlamentní volby poznamenané obavami z války Ruska proti Ukrajině a z rostoucích cen energií. K poledni podle úřadů odhlasovala téměř čtvrtina z přibližně 1,5 milionu oprávněných voličů. O stovku mandátů se uchází na 1800 kandidátů z 19 stran a koalicí. První odhady se podle tiskových agentur AFP a DPA očekávají krátce po uzavření volebních místností v 19:00 SELČ, první výsledky v neděli.

V průzkumech vede liberálně konzervativní strana Jednota premiéra Krišjánise Kariňše. Ten stojí v čele čtyřčlenné vládní koalice konzervativních a centristických stran. Volby ukážou, zda se tato koalice udrží u moci.

Lotyšsko sousedí s Ruskem a důsledky ruské války proti Ukrajině by mohly změnit lotyšskou politickou mapu. Například opoziční sociální demokracie, opírající se o ruskojazyčné voliče, by mohla přijít o postavení nejsilnějšího politického subjektu.

Páteční sebevražedný pumový útok ve studentském vzdělávacím centru v Kábulu si vyžádal 35 mrtvých a 82 zraněných. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na zástupce asistenční mise OSN v Afghánistánu. Předchozí bilance byla 20 mrtvých. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Oběťmi jsou především dospívající děti, většinou dívky, které nanečisto skládaly přijímací zkoušky na vysoké školy.

Vzdělávací centrum se nachází v západní části Kábulu, kterou obývají převážně šíitští Hazárové. Tato etnická skupina se v minulosti stávala terčem pro radikální organizaci Islámský stát.

Nejnovější útok spáchal neznámý sebevražedný atentátník mužského pohlaví. "Bylo nás (v sále) asi 600 studentů," vypověděl AFP v nemocnici jeden ze svědků. Chlapci seděli v zadních řadách a dívky vepředu, tedy blíže dveřím, kterými útočník vešel.

"Útoky na vzdělávání Hazárů a šíitů musí skončit. Zastavte útoky na budoucnost Afghánistánu, zastavte mezinárodní zločiny," reagoval na Twitteru zvláštní zpravodaj OSN pro Afghánistán Richard Bennett.

Zaměstnanci několika odborových organizací v Británii stávkují, ve velké části země vůbec nejezdí vlaky, do druhého dne protestu vstoupili zaměstnanci Královské pošty, píše web stanice BBC. Stávkující požadují zvýšení mezd s ohledem na rostoucí životní náklady.

Je to poprvé, kdy současně stávkuje vícero železničářských odborů, služby jsou proto více narušené, než v předchozích stávkových dnech. Mezi Londýnem a velkými městy jako Edinburgh, Brighton a Newcastle vlaky nejezdí vůbec. Stávkuje zhruba 54 tisíc železničářů.

Akce se částečně dotkne účastníků nedělního Londýnského maratonu i výroční konference vládní Konzervativní strany. Mick Whelan, generální tajemník odborové organizace Aslef řekl BBC, že jeho odbory "neplánovaly cílit na Londýnský maraton", ale k uspořádání stávky nebyl vhodný jiný čas.

"Jsme skutečně odhodlaní tento spor vyřešit vyjednáváním," řekl Whelan. Dodal nicméně, že rozhovory se zaměstnavateli "se zatím vůbec neblíží dohodě".

Severní Korea dnes odpálila do Japonského moře dvě balistické střely. Oznámily to jihokorejské a japonské úřady. Jde o čtvrtou takovou provokaci Pchjongjangu za méně než týden, uvedla japonská agentura Kjódó.

Podle japonské veřejnoprávní televize NHK několik raket odpálených z KLDR patrně dopadlo do Japonského moře a mimo japonskou výlučnou ekonomickou zónu. Další podrobnosti jsou předmětem analýzy, sdělili podle agentury AP zástupci japonského ministerstva obrany.

Indopacifické velení armády USA uvedlo, že ví o odpálení dvou severokorejských balistických raket a soudí, že tyto incidenty nepředstavují bezprostřední ohrožení pro americký personál nebo území nebo spojence.

Také japonská pobřežní stráž zaznamenala dvě možné severokorejské balistické střely, přičemž obě patrně dopadly do moře. Nejsou hlášeny žádné škody způsobené odpaly.

Jihokorejská armáda upřesnila, že KLDR vystřelila dvě balistické rakety krátkého doletu mezi 6:45 a 7:03 místního času z oblasti Sunan u Pchjongjangu. Rakety letěly po trajektorii dlouhé 350 až 400 kilometrů v maximální výšce 50 kilometrů, řekl novinářům náměstek japonského ministra obrany Toširo Ino. Střely podle něj možná letěly na nepravidelných trajektoriích.

V Burkině Faso v pátek vojáci svrhli prezidenta Paula-Henriho Damibu, který se v lednu dostal k moci rovněž převratem. Vojáci to oznámili v televizním projevu poté, co obsadili státní televizi a zablokovali přístup k úřadům. O půlnoci se uzavřou pozemní i vzdušné hranice země, přestane platit ústava a bude rozpuštěna vláda, oznámili pučisté podle agentury AFP. Novou hlavou státu je podle vojáků Ibrahim Traoré, uvedla AP.

Z hlavní vojenské základny a v několika obytných čtvrtích v hlavním městě Ouagadougou se dnes rozléhala těžká střelba, v blízkosti prezidentského paláce byl slyšet silný výbuch, uvedla s odkazem na své reportéry na místě agentura Reuters. Několik ozbrojených vojáků v metropoli zaujalo pozice podél třídy vedoucí k sídlu prezidenta. Vojáci podle reportérů také zablokovali přístup k významným budovám, včetně parlamentu, rezidence premiéra a státní televize, která krátce přerušila vysílání.

Vláda během odpoledne na sociálních sítích vyzvala spoluobčany ke klidu a uvedla, že probíhají jednání, napsala agentura AP. "Probíhají jednání o opětovném nastolení klidu," stojí ve vládním prohlášení. "Nepřítel, který útočí na naši zemi, chce pouze rozdělit obyvatele Burkiny Faso," cituje agentura AP příspěvek, který rovněž uvádí, že žádný člen současné vlády nebyl zatčen.

Na jihovýchodě Íránu v provincii Sístán a Balúčestán zemřelo v pátek při střetech protestujících s armádou 19 lidí. Je mezi nimi i provinční zpravodajský důstojník íránských revolučních gard, informovala agentura AFP s odvoláním na státní televizi. Protivládní demonstrace, které se po celém Íránu konají dva týdny, si vyžádaly přes osm desítek obětí.

"Provinční zpravodajský důstojník islámských revolučních gard, plukovník Alí Musáví byl zabit," uvedla státní televize. Podle regionálních úřadů zemřelo při střetech ve městě Záhedán 19 lidí a další dvě desítky utrpěly zranění. Podle agentury AFP státní média předtím informovala o šesti desítkám mrtvých při protivládních protestech, jež trvají od 17. září. Vypukly po úmrtí mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové, kterou zatkla mravnostní policie a která na policejní stanici upadla do kómatu a posléze zemřela v nemocnici. Místní úřady tvrdí, že zemřela na infarkt, podle rodiny ji policie zbila.

Íránská média v pátek také informovala, že kvůli protivládním protestům bylo v zemi zatčeno i devět cizinců. Pocházejí mimo jiné z Německa, Polska, Itálie, Francie, Nizozemska a Švédska, podle íránské vlády byli zadrženi během demonstrací či jinde, ale protesty proti vládě podporovali.

Oznámení o zatčení cizinců přišlo den poté, co německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že bude prosazovat sankce EU kvůli zásahům íránských bezpečnostních složek vůči demonstrantům. Brutalitu zásahů tento týden kritizovala například i španělská či francouzská diplomacie nebo lidskoprávní organizace Amnesty International. Rovněž generální tajemník OSN António Guterres vzkázal íránskému režimu, aby se armáda zdržela "nepřiměřeného použití síly", a vyzval k nezávislému vyšetření úmrtí Amíníové.

Belgická policie zadržela muslimského vůdce, kterého francouzské úřady viní z podněcování nenávisti v duchu radikálního islámu. Agentuře AFP to sdělilo belgické ministerstvo spravedlnosti. Na Maročana Hasana Ikuiusena Francie v srpnu vydala mezinárodní zatykač.

Paříž chtěla osmapadesátiletého kazatele už od konce července vyhostit ze země, muž ovšem po výnosu rozhodnutí zmizel. Předtím už byl několik měsíců na seznamu osob sledovaných úřady kvůli podezření z radikalizace.

Ikuiusen se sice narodil ve Francii, ale má marockou státní příslušnost. Ve svých promluvách k věřícím podle francouzských soudů šířil nenávist a zastával antisemitské postoje, hlásal také podřadnost žen a jejich podřízenost mužům. Jeho kanál na sociální síti YouTube sleduje 178 tisíc odběratelů. V příkazu k vyhoštění je obviněn z "proselytismu (verbování nových věřících), podněcování k nenávisti a diskriminaci a šíření vize islámu, která je v rozporu s hodnotami republiky".

Rychlost větru dosahuje až 137 kilometrů za hodinu. Bez proudu je nyní podle monitorovacího serveru PowerOutage přes 180 tisíc odběratelů. Prezident Joe Biden vyhlásil v pátek na žádost guvernéra Henryho McMastera v Jižní Karolíně stav nouze. Na rozdíl od Floridy, kde Ian udeřil výrazně větší silou, úřady v Jižní Karolíně nevydaly plošné nařízení k evakuaci. Domovy ale opustili lidé v nejvíce rizikových záplavových oblastech.