Zahraničí

Na mnoha místech Anglie a Walesu se dnes konají místní volby. Nového starostu si zvolí i obyvatelé Londýna. Skotové a Velšané si vyberou i své zástupce v regionálních parlamentech. Velká pozornost je upřena hlavně na skotské volby, které by mohly napovědět, zda je reálné další referendum o nezávislosti Skotska. Volební místnosti se za přísných protiepidemických opatření otevřou v 07:00 místního času (08:00 SELČ) a uzavřou se ve 22:00 (23:00 SELČ).

Británii čeká skutečný supervolební čtvrtek. Místních voleb bude rekordní počet, protože ty které se měly konat před rokem, byly odloženy kvůli koronavirové pandemii. Nově obsazena po dnešku musí být zhruba 5000 křesel ve 145 místních radách jenom v Anglii, kde se bude rovněž volit přímo 14 starostů, včetně toho londýnského.

Sněmovna reprezentantů amerického státu Jižní Karolína ve středu schválila zastřelení coby jednu z metod popravy. Stalo se tak kvůli nedostatku látek používaných ve smrtících injekcích. Tento stát, který v minulosti patřil mezi části Spojených států s nejvyššími počty poprav, je chce znovu vykonávat ve větším měřítku, napsala agentura AP.

Podle nově schváleného zákona si zločinci odsouzení k smrti v případě, kdy nebude k dispozici smrtící injekce, budou muset vybrat mezi popravou na elektrickém křesle a zastřelením. AP připomíná, že kromě Jižní Karolíny popravuje vězně na elektrickém křesle osm dalších států, hrdelní trest zastřelením nyní umožňují vykonávat zákony tří států. Poprava se v Jižní Karolíně naposledy konala před deseti lety.

V jihofrancouzském Avignonu byl ve středu během protidrogového zátahu zastřelen policista, uvedl na Twitteru francouzský premiér Jean Castex. Ministr vnitra Gérald Darmanin informoval, že několik strážců zákona se dostalo do přestřelky a že jeden z nich byl zasažen.

Castex slíbil, že francouzské úřady udělají vše pro to, "aby tento odporný čin nezůstal nepotrestán". Darmanin se na místo chystá ještě ve středu večer.

Podle policejních odborů je útočník na útěku, o jeho motivech zatím není podle médií zatím nic známo.

V Rambouillet nedaleko Paříže 23. dubna ve vstupní hale komisařství ubodal radikalizovaný Tunisan policistku.

Země skupiny vyspělých států G7 jsou podle závěrů londýnského jednání jejich ministrů zahraničí znepokojeny ruskými aktivitami, které podle nich mají za cíl podkopávat demokratické státy. Ministři ve středu rovněž vyjádřili "plnou solidaritu" se zeměmi, které zasáhly akce ruských zpravodajských služeb. Země G7 dále mimo jiné vyzvaly Čínu k respektování lidských práv a základních svobod.

Šéfové diplomacií G7 uvedli, že jsou hluboce znepokojeni "nezodpovědným a destabilizujícím" chováním Ruska a slíbili, že posílí kolektivní úsilí o ochranu před hrozbami z Kremlu. Pokračující destabilizující chování Ruska podle G7 zahrnuje "velké navyšování ruských vojenských sil na hranicích s Ukrajinou a na nelegálně anektovaném Krymu, zlovolné aktivity zacílené na podkopání demokratických systémů zemí, zlomyslné kybernetické aktivity a používání desinformací".

Británie udělila plný diplomatický status velvyslanci Evropské unie v Londýně. Ukončila tím spor, který zatěžoval vztahy mezi oběma stranami. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.

Británie dosud odmítala udělit stejný diplomatický status a výsady velvyslanci EU Joaovi Valemu de Almeidovi, které náleží vyslancům zemí. Argumentovala přitom tím, že EU není národním státem. Unie reagovala tak, že britského velvyslance v Bruselu přestala zvát na jednání.

Spor se podle Reuters podařilo vyřešit na setkání britského ministra zahraničí Dominika Raaba se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem na okraj summitu ministrů zahraničí zemí skupiny G7 v Londýně.

Ruská vláda schválila návrh na vypovězení dohody o otevřeném nebi, od které již dříve odstoupily Spojené státy. Návrh má být ještě předložen ruskému prezidentovi a poslancům. Uvedla to ruská média s odvoláním na úřední věstník, který ve středu zveřejnil úterní usnesení kabinetu, podepsané premiérem Michailem Mišustinem.

Před týdnem vedoucí ruské delegace na vídeňských jednáních o vojenské bezpečnosti a kontrole zbrojení Konstantin Gavrilov varoval, že Rusko do konce května završí procedury okolo svého vystoupení z dohody o otevřeném nebi, pokud Spojené státy jasně a nedvojznačně neprohlásí, že se k dohodě vrací.

Česká republika a dalších 13 zemí, včetně Německa či Francie, navrhují vznik společné vojenské síly rychlé reakce EU, která by zasahovala při vznikajících mezinárodních krizích. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného unijního činitele. Podobné návrhy na vytvoření společné unijní síly před zhruba 20 lety vyzněly naprázdno.

Ministři obrany zemí bloku se podle Reuters budou myšlenkou zabývat ve čtvrtek na pravidelném setkání, jemuž bude předsedat šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Ten členské země unie kritizuje za neochotu intervenovat v zahraničí, zejména v hroutících se státech, jako je Libye. Českou republiku bude na čtvrtečním jednání zastupovat ministr obrany Lubomír Metnar.

Návrh podle Reuters předpokládá vznik brigády o 5000 vojácích. Její součástí by mohly být i lodě a letouny. Brigáda by měla pomáhat zahraničním demokratickým vládám, které budou potřebovat naléhavou pomoc. 

Chorvatský soud rozhodl, že stejnopohlavní páry smějí adoptovat děti. V průlomovém rozsudku konstatoval, že homosexuální partneři nesmějí být v adopčním řízení diskriminováni na základě své sexuální orientace. S odvoláním na prohlášení organizace bojující za práva komunity leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT) v Chorvatsku o tom informovala místní média.

"Tento historický verdikt otevírá dveře všem párům gayů a leseb v Chorvatsku, které se chtějí stát adoptivními rodiči, a potvrzuje, že životní partneři musejí mít ve všech procesech stejná práva jako manželské páry," citovala televize N1 z prohlášení nevládní organizace Duhové rodiny (Dugine obitelji).

Rozsudek je vyústěním pět let trvajícího procesu, který zahájila žaloba dvou chorvatských homosexuálů, jimž úřady zamítly žádost o adopci dítěte kvůli tomu, že spolu uzavřeli životní partnerství. Organizace Duhové rodiny to považovala za "absurdní" s ohledem na to, že děti mohou v Chorvatsku adoptovat i jednotlivci.

Francouzský novinář, který na začátku dubna zmizel v severomalijském městě Gao, na videu sdíleném na sociálních sítích prosí rodinu i francouzské úřady, aby udělali maximum pro jeho osvobození. Novináře patrně unesli malijští islamisté, vyplývá ze záběrů, o kterých informovaly tiskové agentury.

"Jsem Olivier Dubois. Jsem Francouz. Jsem novinář. Byl jsem unesen v Gau 8. dubna JNIM (odnoží teroristické sítě Al-Káida označované jako Skupina podporující islám a muslimy). Promlouvám ke své rodině, přátelům a francouzským úřadům, aby udělali vše v jejich silách a osvobodili mě," uvádí muž na 21 vteřin dlouhém videu sdíleném na sociálních sítích.

Dubois je pohřešován od 8. dubna, kdy se po obědě nevrátil do práce, píše agentura DPA. Duboisovo zmizení v prohlášení potvrdilo francouzské ministerstvo zahraničí. Úřad uvedl, že je v kontaktu s novinářovou rodinou a snaží se ověřit pravost videa. Šéf nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) Christophe Deloire na twitteru uvedl, že organizace o případu věděla už dva dny po Duboisově zmizení. "Po konzultaci s editory, kteří ho normálně zaměstnávají, jsme se rozhodli tento únos nezveřejňovat, abychom neovlivnili případný pozitivní výsledek," napsal Deloire.

Místopředseda slovenské sněmovny Juraj Šeliga ohlásil odchod z vedení parlamentu. Učinil tak poté, co byl v době zákazu vycházení spolu s dvěma dalšími politiky v baru, jehož vnitřní prostory měly být s ohledem na koronavirová omezení uzavřené pro hosty. Fotografie Šeligy, jeho kolegyně z nejmenší vládní strany Za lidi poslankyně Jany Žitňanské i předsedy Bratislavského kraje Juraje Droby v souvislosti s noční návštěvou podniku zveřejnil týdeník Plus 7 dní. Žitňanská se v reakci vzdala funkce šéfky parlamentního sociálního výboru.

"Dovolte, abych se omluvil za špatný příklad, který jsem spolu se svými kolegy občanům dal. Mohl bych tvrdit, že to bylo pracovní setkání. Nebyl to žádný mejdan. Takovéto pracovní setkání mělo být v oficiálních prostorech, nikoliv v uzavřených prostorech kavárny," prohlásil Šeliga.

Třicetiletý Šeliga byl dříve jedním z hlavních představitelů občanské iniciativy Za slušné Slovensko, která po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky v roce 2018 svolávala demonstrace proti tehdejší vládě. Na zmíněných mítincích, jež byli v zemi nejmohutnějšími shromážděními od sametové revoluce v roce 1989, Šeliga vystupoval jako spoluorganizátor. I po vstupu do politiky opakoval, že politici by měli vyvozovat zodpovědnost za svá pochybení.

Německá vláda ve středu oznámila, že si do budoucna stanoví ambicióznější cíle při omezování emisí skleníkových plynů. Do roku 2030 chce Německo snížit emise o 65 procent v porovnání s rokem 1990. Doposud Berlín, stejně jako další státy Evropské unie, sliboval 55procentní snížení. Uhlíkové neutrality plánuje Německo dosáhnout do roku 2045, tedy o pět let dříve, než se očekávalo.

"Německo chystá ambicióznější cíle při snižování uhlíkových emisí. Cílem je snížení o 65 procent do roku 2030 a o 88 procent do roku 2040," řekl ministr financí Olaf Scholz. Jako uhlíková či klimatická neutralita se obvykle chápe stav, kdy jsou veškeré uhlíkové emise určitého subjektu vyváženy mechanismy na jejich zneškodnění.