Domácí

Paušální daň pro drobné podnikatele vychází pro příští rok na 5994 korun měsíčně. Z toho minimální zdravotní pojistné činí 2627 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 3267 Kč a daň z příjmů 100 Kč. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí. Pro letošní rok je paušální daň stanovena na 5469 korun za měsíc. K paušální dani je přihlášeno zhruba 75 000 podnikatelů.

Paušální daň je určena pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do milionu korun. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí odpadne i důvod k většině kontrol. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nedávno uvedla, že budu usilovat o rozšíření paušální daně také pro podnikatele s obratem až dva miliony korun.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

S ochranou vnější hranice schengenského prostoru bude od 15. října na maďarsko-srbské hranici pomáhat 50 českých policistů. Na pondělním zasedání to schválila vláda, sdělil na tiskové konferenci vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kontingent bude na místě působit dva měsíce.

O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil minulý týden při návštěvě Maďarska premiér Andrej Babiš (ANO). Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun, peníze dnes kabinet uvolnil a budou převedeny do rozpočtu ministerstva vnitra.

Česko tak bude mít policejní kontingenty v Severní Makedonii, Slovinsku a Maďarsku. Hamáček minulý týden nabídl svému slovinskému protějšku Aleši Hojsovi prodloužení české policejní mise. Desítka českých policistů se na tamní hranici s Chorvatskem přesunula v létě.

"Česká republika jasně dává najevo, že jakkoli nemáme vnější hranici Schengenu, jsme solidární a na vnější hranici pomáháme," řekl Hamáček. Česko podle něj za poslední čtyři roky na ochranu a projekty spojené s ochranou vnější schengenské hranice vynaložilo 1,1 miliardy korun, na ochranu české hranice a výbavu policie 400 milionů.

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka mají do budoucna získat také propuštění zaměstnanci Severočeských dolů (SD) ze skupiny ČEZ nebo Vršanské uhelné ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Počítá s tím návrh na úpravu nařízení vlády, který kabinet schválil. Na Twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). V současné době mají podle nařízení nárok na příspěvek propuštění zaměstnanci 12 firem, loni v listopadu byla přidána Sokolovská uhelná.

"Všichni horníci, kteří budou muset skončit v důsledku útlumu hornické činnosti mají ode dneška stejné podmínky. Na vládě jsme na návrh MPO rozšířili restrukturalizační příspěvek pro dotčené pracovníky, a to na všechny subjekty, které v budoucnu ukončí těžbu," uvedl ministr.

Návrh počítá s tím, že se počet těchto firem rozroste na 17. Kromě Severočeských dolů a Vršanské uhelné mají mít na příspěvek nárok také tři dceřiné společnosti SD: Prodeco, Revitrans a SD - Kolejová doprava. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v předkládací zprávě materiálu uvedlo, že důvodem předložení tohoto návrhu je přijmout řešení, které by do budoucna alespoň částečně umožnilo minimalizovat očekávané dopady vyplývající ze ztráty zaměstnání zaměstnanců těchto firem.

"V případě všech v návrhu uvedených subjektů bude v budoucích letech ohroženo zaměstnání více než 5200 zaměstnanců (současný stav) zabývajících se těžbou hnědého uhlí, respektive činnostmi s těžbou přímo souvisejícími, v regionu (Ústecký kraj), který má v současné době nejvyšší nezaměstnanost v České republice. Ta k 30. červnu 2021 dosáhla výše 5,58 procenta, zatímco celková nezaměstnanost v rámci celé ČR dosáhla výše 3,73 procenta," napsalo v podkladech pro vládu MPO.

T-Mobile začne na začátku října na Moravě vypínat svou starší mobilní síť 3G. Kompletní ukončení jejího provozu naplánoval na konec listopadu. Uvolněné frekvence v pásmu 2100 MHz chce využít pro rozvoj sítě 5G. Oznámil to v tiskové zprávě. Většina uživatelů by vypnutí sítě neměla nijak pocítit.

Konkurenční Vodafone 3G vypnul na konci letošního března. O2 začala síť postupně vypínat ve třech krocích od konce května. Důvodem je rovněž využití frekvencí pro novější technologii 5G.

Ukončení provozu 3G se podle mluvčí Zuzany Svobodové dotkne méně než jednoho procenta zákazníků T-Mobilu, jelikož drtivá většina v současnosti používaných mobilních telefonů využívá pro datové přenosy technologii LTE a nově prodávané smartphony stále častěji podporují i sítě 5G. Nejstarší telefony bez připojení k mobilnímu internetu budou nadále pro hlasové hovory i SMS využívat síť GSM, která zůstává v plném provozu a její pokrytí je výrazně širší než pokrytí sítě 3G.

"Vypnutí sítě 3G naši zákazníci nijak negativně nepocítí, protože její roli již před dlouhou dobou převzala síť LTE (4G). Pro operátory je ale uvolnění pásma 2100 MHz velmi důležité pro další rozvoj nejmodernější vysokorychlostní sítě 5G,“ uvedl manažer INS a Fix produktového managementu Zdeněk Bumbálek.

Postup, jak ověřit, zda je zákazník na vypnutí sítě 3G připraven, lze nalézt na stránce http://www.t-mobile.cz/3g. Soukromé i firemní zákazníky, které může ukončení provozu sítě 3G ovlivnit, T-Mobile informoval prostřednictvím SMS nebo e-mailu.

Česko pořídí formou mezivládní dohody od izraelského kabinetu čtyři baterie protiletadlového raketového kompletu za 13,7 miliardy korun. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v pondělí s podrobnostmi záměru seznámil vládu, sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Ministerstvo obrany tak nyní může podepsat smlouvu. Protiletadlový komplet SPYDER do Česka dodá izraelská firma Rafael.

Nákup minulé pondělí schválilo kolegium ministerstva obrany, a to včetně vyčíslení dvacetiletého životního cyklu. Obrana předpokládá, že za používání čtyř baterií během dvou desetiletí zaplatí 23,5 miliardy korun. V částce jsou zahrnuty platy vojáků, palivo, provozní výdaje české armády i náklady na servis, které by neměly podle připravované smlouvy přesáhnout 7,5 miliardy korun s DPH.

"Vážím si ochoty izraelské vlády sdílet s námi nejmodernější obranný systém, který posune naši armádu vstříc schopnostem pro 21. století. Konečně se tak zbavíme závislosti na sovětských KUBech ze 70. let, které neodpovídají současným požadavkům na ochranu vzdušného prostoru," uvedl Metnar.

Obrana původně počítala na základě průzkumu trhu z roku 2016, že za protiletadlový komplet zaplatí asi deset miliard korun, izraelský výrobce nakonec požadoval 15,7 miliardy korun. "Prvotní indikativní izraelskou nabídku se nám během vyjednávání podařilo snížit o dvě miliardy korun. Je naopak jasné, že muselo dojít k navýšení oproti předpokládané hodnotě vycházející z průzkumů trhu v roce 2016," uvedl Lubor Koudelka, náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic.