Z desetičlenného týmu poradců prezidenta Miloše Zemana odešli čtyři lidé, vedle ekonoma Vladimíra Dlouhého prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a někdejší odborový předák a bývalý poslanec za ČSSD Jaroslav Zavadil. Uvedl to v úterý server Seznam Zprávy. Podle něj odcházející členové uvedli, že jim došla trpělivost, resp. že pravidelné víkendové schůzky s prezidentem na zámku v Lánech považují za ztrátu času.

"V pondělí jsem na Hradě oznámil, že končím. S Milošem se znám 30 let, ale poslední měsíce mi došla trpělivost. Víc k tomu nebudu říkat," řekl serveru bývalý odborový předák Zavadil. Šéf Svazu průmyslu Hanák uvedl, že letos se neúčastnil žádného jednání týmu a nebyl na něj ani pozván. "Tím moje mise letos po devíti letech končí a myslím, že při tak vážné situaci válečné a ekonomické to nedává smysl," uvedl Hanák.

Jako první oznámil svůj odchod ze Zemanova expertního týmu prezident Hospodářské komory ČR Dlouhý, který jej tento týden potvrdil webu Respekt.cz. Důvody svého konce v poradním týmu neuvedl. Podle serveru ale nebyl Dlouhý spokojen s rozhodnutím hlavy státu jmenovat novým guvernérem ČNB Aleše Michla. Právě jmenování Michla novým guvernérem ČNB bylo podle seznamu Zpráv jedním z impulsů k odchodu i dalších Zemanových poradců.

V pražských Malešicích vznikne od 31. května další stanové městečko pro uprchlíky z Ukrajiny. Shodli se na tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s pražským primátorem Zdeňkem Hřib (Piráti). Informaci České televize potvrdil mluvčí ministerstva vnitra Jakub Veinlich. Městečko v Malešicích by mělo mít kapacitu 150 lidí. Praha se potýká s velkým náporem uprchlíků a nedostatkem míst.

V Praze v Troji už v polovině května vzniklo stanové městečko, které má sloužit zejména pro uprchlíky z pražského hlavního nádraží, tedy zejména romské rodiny. Běženci v něm mají pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany. Hned první víkend se prakticky zaplnilo, když v něm nalezlo azyl 142 ukrajinských uprchlíků, kapacita městečka je 150 lůžek.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) navrhuje omezit ukrajinským uprchlíkům vyplácení dávek a dotací jejich ubytování v místech, kde už není kapacita. Podle něho by se měl také koordinovaně řídit přesun běženců do míst s volnější kapacitou. Hřib to dnes uvedl po jednání představitelů krajů s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). 

Rakušanův mluvčí Jakub Veinlich potvrdil, že se relokace uprchlíků z přetížených míst do oblastí s volnější kapacitou řešila, je podle něj ale třeba prozkoumat, zda je navrhované řešení v souladu se zákonem. Na jednání k návrhu nebylo přijato žádné usnesení, sdělil.

Sedmatřicetiletého muže z Jablonecka, který začátkem letošního ledna hrozil odpálením bomby v areálu Pražského hradu, potrestal soud za šíření poplašné zprávy sedmiměsíční podmínkou. Policie o tom v úterý informovala na twitteru. Hrozily mu až tři roky vězení.

Muž, který se představil jako "Král světa", vyhrožoval v úterý 4. ledna odpálením výbušného zařízení na Hradě na tísňové lince 158. Policisté museli historické sídlo českých králů a prezidentů vpodvečer předčasně uzavřít. Ještě téhož dne kriminalisté podezřelého zadrželi a o několik dní později obvinili z šíření poplašné zprávy.

Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity letos v únoru na hodinu skončil docent politologie kvůli údajnému sexuálnímu obtěžování studentky po večírku. Pedagog ve vyjádření pro dnešní Deník N "intimní sblížení" s mladou ženou nepopřel, tvrdí ale, že k němu došlo za oboustranného souhlasu. Rektor univerzity Martin Bareš v obecném stanovisku uvedl, že škola nebude případy obtěžování tolerovat. Ve středu se uskuteční první workshop pro zaměstnance, který jim pomůže podobným situacím předcházet, případně je řešit.

Ekonom Vladimír Dlouhý odchází z týmu poradců prezidenta Miloše Zemana. Prezident Hospodářské komory ČR to potvrdil webu Respekt.cz. Důvody svého konce v poradním týmu neuvedl. Podle serveru nebyl Dlouhý spokojen s rozhodnutím hlavy státu jmenovat novým guvernérem České národní banky Aleše Michla.

Dlouhý svůj odchod z týmu prezidentových poradců bez dalších podrobností potvrdil. "Ano, bez dalšího komentáře," řekl Respektu. Podle serveru Dlouhý rozhodnutí údajně oznámil hlavě státu o víkendu, kdy se ještě po Zemanově boku účastnil jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS).

Dlouhý byl v 90. letech jednou z nejznámějších tváří polistopadové ekonomické transformace. V letech 1992 až 1997 byl ministrem průmyslu a obchodu, poté se z politiky stáhl a odešel do soukromého sektoru. Přednášel na vysoké škole a v letech 2006 až 2008 byl členem takzvané Pačesovy komise, která zpracovávala dlouhodobou energetickou koncepci ČR. V lednu 2008 se stal členem Národní ekonomické rady vlády ČR (NERV) a v srpnu 2010 i její obnovené podoby, počátkem roku 2013 se neúspěšně ucházel o nominaci v prvních přímých volbách prezidenta samostatné ČR. Od roku 2014 je prezidentem Hospodářské komory ČR.

Letošní Cenu Olgy Havlové získala zakladatelka projektu SILOU HLASU Dita Horochovská. Ocenění uděluje Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové (VDV). Dostávají ho lidé, kteří se i přes svůj handicap věnují práci pro druhé. Cenu veřejnosti pak obdržel odborný asistent z právnické fakulty olomoucké Univerzity Palackého Martin Škurek. Výsledky sdělila mluvčí VDV Barbora Sehnalová. Ceremoniál se konal v pražském divadle Vzlet.

Výbor dobré vůle v roce 1990 založila první manželka bývalého prezidenta Václava Havla Olga, která zemřela v roce 1996 po těžké nemoci. Organizace pomáhá handicapovaným a jinak znevýhodněným, aby se mohli co nejlépe začlenit do běžného života. Přispět k tomu má i Cena Olgy Havlové, která se uděluje od roku 1995. Má poukázat na činnost těch, kteří nezištně pracují pro druhé. Večer se slavnostním udílením bývá i vzpomínkou na někdejší první dámu a zakladatelku výboru.

Příspěvek 5000 korun by měl stát vyplatit na děti, jimž letos 1. srpna nebude ještě 18 let. Pokud na ně rodiče pobírají přídavky, měli by novou dávku dostat automaticky v srpnu. Ostatní rodiče s loňským příjmem do milionu korun hrubého o ni budou muset požádat elektronicky přes aplikaci, nebo osobně v takzvaných Czech Pointech. Příjem se bude u zaměstnaných žadatelů zjišťovat ze základu pro odvody a u živnostníků a podnikatelů z daňových přiznání. Při dalším zdražování by vláda mohla vyplacení jednorázového příspěvku ještě zopakovat. Vyplývá to z návrhu zákona, který připravilo ministerstvo práce. Odhaduje, že by dávku mohlo dostat 1,82 milionu dětí. Výdaje by činily 9,1 miliardy korun.

Příspěvek se má stát další dávkou státní sociální podpory stejně jako dětské přídavky či příspěvek na bydlení. Podle autorů zákona dosavadní dávky na změny v příjmech a nákladech reagují se zpožděním kalendářního čtvrtletí. "Příspěvek jednak ihned zlepší příjmovou situaci rodin s dětmi, ale také vytvoří časový prostor pro vyhodnocení skutečných dopadů zejména energetické krize na příjmovou situaci a životní úroveň," uvedlo ministerstvo práce. Podle návrhu může vláda případně vyplacení jednorázového příspěvku zopakovat. Podmínky stanoví v nařízení.

Prezidentský kancléř Vratislav Mynář si loni ve své funkci vydělal 2,6 milionu korun hrubého. Zhruba tři čtvrtiny z toho tvořil jeho plat a zbývající čtvrtinu odměny. Sněmovní kancléř, kterým byl až do letošního jara Jan Morávek, si loni vydělal 1,7 milionu hrubého a z toho odměna tvořila 40 tisíc korun. Senátní kancléřka Jana Vohralíková si podle serveru loni vydělala 2,1 milionu hrubého. Osoba bez uvedení jména, která zastávala "vedoucí pozici č. 1" na úřadu vlády, vydělala ve své funkci loni 1,7 milionu hrubého. Loňský plat dalších státních úředníků zveřejnil server Platyúředníků.cz. V pondělí o tom v tiskové zprávě informovala organizace Hlídač státu.

Platy a odměny za loňský rok jí poskytlo přes 230 subjektů. Zaslaly údaje k více než 1800 pozicím v managementu svých úřadů, organizací nebo podniků.

Z ústavních institucí mají Češi nadále největší důvěru v obecní zastupitelstva. Věří jim téměř dvě třetiny obyvatel, podobně jako starostům. Následují krajská zastupitelstva a hejtmani. Důvěru v prezidenta má 38 procent obyvatel a ve vládu 35 procent. Nejnižší důvěře veřejnosti se těší obě komory Parlamentu. Vyplývá to z výsledků jarního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněných v pondělí.

Důvěru v obecní zastupitelstva vyjádřilo 65 procent dotázaných. Podpora starostů byla o dva procentní body nižší. Zatímco v případě zastupitelů se oproti předchozímu průzkumu z konce loňského roku důvěra zvýšila o čtyři procentní body, v případě starostů naopak o sedm bodů klesla.