Domácí

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Dobrovolníci v Česku odpracovali v roce 2018 v neziskových organizacích 57 milionů hodin. Zdarma tak odvedli práci, která by měla při mediánovém výdělku hodnotu přes 9,3 miliardy korun. Proti roku 2013 je částka o 3,3 miliardy vyšší a celkový čas, který lidé dobrovolnické činnosti věnovali, se prodloužil zhruba o pětinu. Výsledky představila v úterý Jitka Fořtová z Českého statistického úřadu.

Mezi neziskové organizace řadí statistici spolky, nadace, obecně prospěšné společnosti, církevní organizace, ale i profesní komory, politické strany, zájmová sdružení firem či veřejné vysoké školy a asociace zdravotních pojišťoven. "Ve srovnání s rokem 2013 ocenění dobrovolnické práce vzrostlo o jednu třetinu," uvedla Fořtová. Podle ní se do částky promítl růst počtu odpracovaných hodin, ale také výdělků. Ty se v minulých letech zvedaly.

Dobrovolníků postupně přibývá. Při přepočtu na plné úvazky jich v roce 2014 bylo 27 661 a předloni 32 455.

Za schvalování teroristického útoku v novozélandském Christchurchi v úterý pražský vrchní soud potvrdil Jakubu Weingärtnerovi z Olomouce maximální možný podmíněný trest, tedy tříletý s pětiletou zkušební dobou. Uvedla to mluvčí soudu Kateřina Kolářová. Rozhodnutí, které muže uznalo vinným z podpory a propagace terorismu, je pravomocné.

Třiatřicetiletý Weingärtner přispěl loni v březnu na webu drsnysvet.cz do diskuse pod článkem nazvaným "Takto vystřílel útočník novozélandskou mešitu". Napsal "Bravo. Kam mám posílat peníze na právníky střelců?" a připojil tleskající emotikon.

Proti tříleté podmínce si podal odvolání k vrchnímu soudu jak státní zástupce, který pro muže žádal pětileté vězení, tak i Weingärtner. Seřizovač strojů se hájil tím, že je vtipálek a že svůj komentář na internetu myslel ironicky. Tvrdil také, že nekomentoval střelbu, ale svou obavu z toho, že Nový Zéland po útoku omezí držení zbraní.

Piráti vyzývají vládu, aby umožnila polským ženám podstoupit interrupci v českých zdravotnických zařízeních. Kabinet by podle opoziční strany měl Polkám tuto možnost nabídnout kvůli rozhodnutí polského ústavního soudu, který minulý týden zakázal provádět interrupce z důvodu poškození plodu. Proti rozhodnutí soudu se demonstruje v mnoha polských městech.

"Jakmile to bude jenom trochu možné, Česká republika by měla poskytnout maximální součinnost v poskytování lékařské péče ženám, jejichž vlastní vláda jim možnost volby odepírá," uvedl pirátský poslanec František Kopřiva. Podle něj znamená rozhodnutí polského ústavního soudu omezování lidských práv, Česko by od něj nemělo odvracet zrak.