Donald Trump je už rok oficiálně prezidentem Spojených států. Co se mu povedlo a v čem naopak propadl? Detailně mapujeme personální otřesy v jeho týmu, tzv. ruskou aféru, která ohrožuje Bílý dům, i řadu dalších zásadních událostí uplynulých 12 měsíců.
Podle průzkumu amerického Gallupova ústavu je s prezidentem Donaldem Trumpem spokojeno 38 % Američanů. Všichni prezidenti USA od konce 2.světové války, včetně tří přímých Trumpových předchůdců, na tom byli na konci prvního roku svého prezidentství lépe.
Deník New York Times informuje, že vyšetřovatel Robert Mueller vyzval Steva Bannona, aby se v rámci tzv. ruské kauzy dostavil k výslechu před velkou porotu. Muellerova výzva má charakter soudního předvolání („subpoena“). Pokud by jí Bannon nevyhověl, mohl by jít do vězení.
Ekonomický index S&P 500 se od nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu zvýšil o 23 %. Za žádného předchozího republikánského prezidenta během prvního roku v úřadu index takto rychle nerostl.
„Mám tu čest být první dámou země, která soustavně usiluje o rovnost a spravedlnost pro všechny,“ píše Melania Trumpová na Twitteru. Její vzkaz ale vyvolává ironickou reakci na sociálních sítích. „Viděla jste se poslední dobou se svým manželem?“ ptá se jí jeden z uživatelů.
Deník Washington Post přináší zprávu, že během rozhovoru o imigraci do USA se zástupci Kongresu v Bílém domě mluvil prezident Trump o karibském ostrově Haiti a některých afrických zemích jako o „p*delích světa“.
›Podle prezidenta Trumpa je „nepravděpodobné“, že by vyhověl případné žádosti zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera o osobní rozhovor v rámci vyšetřování tzv. ruské kauzy. „Hon na čarodějnice pokračuje,“ zopakoval prezident své přesvědčení, že jde o umělou, americkou opozicí vytvořenou kauzu.
Federální soudce v San Francisku rozhoduje, že program DACA zůstane v platnosti. Opatření poskytuje právní ochranu mladým lidem (tzv. snílkům/dreamers), kteří do USA přišli ilegálně s rodiči jako malé děti. Trumpova administrativa přitom v září 2017 program s účinností od března 2018 zrušila.
›Prezident Trump o sobě ve vzkazu na Twitteru píše, že je „velmi vyrovnaný génius“.
›Bílý dům předkládá americkému Kongresu finanční požadavek na výstavbu první části ochranné zdi na hranici s Mexikem. 1100 kilometrů nové stavby nebo modernizace stávající zdi má stát 18 miliard amerických dolarů.
›Trumpova administrativa oznamuje, že chce výrazně rozšířit průzkum i těžbu ropy a plynu v pobřežních vodách USA. V rámci pětiletého plánu by se mělo otevřít až 90 procent všech pobřežních vod v Atlantiku, v Pacifiku i v Severním ledovém oceánu.
Britský deník The Guardian a po něm i americká média publikují ukázky z knihy newyorského novináře Michaela Wolffa Fire and Fury (Oheň a hněv: Uvnitř Bílého domu) o dění v Trumpově Bílém domě. Kniha často cituje bývalého prezidentova poradce Steva Bannona. Podle něj byla například schůzka prezidentova syna Donalda Trumpa Jr. s ruskou právničkou v červnu 2016 v Trump Tower „vlastizrádná“ a „podělaná“. Podle Bannona se prezidentovo nejbližší okolí vyjadřuje o Trumpovi jako o „hlupákovi“, který neví, co chce, bojí se otravy jídlem a večery tráví o samotě před televizní obrazovkou, kde hltá zpravodajství Fox News.
›„Já mám taky jaderné tlačítko, je daleko větší a mocnější než jeho. A moje tlačítka fungují,“ vzkazuje prezident Trump na Twitteru severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi. Prezident USA tím reaguje na předchozí novoroční Kimův projev, v němž vůdce KLDR pohrozil Spojeným státům, že celé jejich území je v dostřelu severokorejských jaderných zbraní.
›V reakci na informaci jihokorejských médií o čínských lodích, které navzdory uvaleným mezinárodním sankcím dovážejí ropu do KLDR, kritizuje Trump na Twitteru vládu v Pekingu. „Chyceni při činu. Jsem zklamán, že Čína dováží ropu do Severní Koreje,“ píše Trump.
›Prezident tráví svátky ve svém letovisku Mar-a-Lago na Floridě, odkud Američanům na Twitteru přeje „skvělé Vánoce“.
›Na návrh USA schvaluje Rada bezpečnosti OSN nové sankce vůči KLDR. Jde o dosud nejtvrdší opatření, prakticky úplně omezuje dovoz ropy do Severní Koreje. Poté, co ji schválily obě komory amerického Kongresu, podepisuje prezident Donald Trump velkou daňovou reformu. V konečné podobě zákona se korporátní daň snižuje z 35 na 21 procent.
›Ministerstvo zahraničí USA schvaluje prodej „ručních zbraní“ Ukrajině v hodnotě 41,5 milionu amerických dolarů.
›Prezident Trump představuje svoji Národní bezpečnostní strategii. Rusko a Čínu v ní označuje za „soupeřící mocnosti“. Strategie zmiňuje snahu Kremlu „podkopat legitimitu demokracií v řadě zemí světa“. Na rozdíl od předchozí bezpečnostní strategie, vypracované ještě za Baracka Obamy, nezmiňuje Trumpův dokument klimatickou změnu jako jednu z hrozeb.
Ruský prezident Vladimir Putin děkuje v telefonickém rozhovoru Donaldu Trumpovi za to, že se díky informacím amerických zpravodajských služeb podařilo předejít teroristickým útokům v Petrohradě.
Doplňovací volby do Senátu v americkém státě Alabama vyhrává demokrat Doug Jones. Tento region je přitom tradiční baštou republikánů. Jonesovu rivalovi Mooreovi nepomohla ani veřejná podpora ze strany prezidenta Trumpa.
›Donald Trump oznamuje, že Spojené státy uznávají Jeruzalém za hlavní město Izraele. Zároveň informuje, že pověřil ministerstvo zahraničí USA, aby připravilo plán přesunu americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma.
›Nejvyšší soud USA ruší předběžná blokační opatření soudů nižších instancí a povoluje, aby Trumpova administrativa mohla začít uplatňovat tzv. protiimigrační dekret. Jde o v pořadí už třetí verzi tohoto výnosu, který zakazuje nebo výrazně omezuje vstup do USA lidem z tzv. rizikových zemí. Tedy z Čadu, Íránu, Libye, Somálska, Sýrie, Jemenu, Venezuely a Severní Koreje.
Generál Michael Flynn, bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost, přiznává, že ve svém původním svědectví pro americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) z ledna 2017 lhal o svých kontaktech a obsahu rozhovorů s ruským velvyslancem ve Washingtonu Sergejem Kisljakem na podzim 2016.
Prezident na svém Twitteru přeposílá ostré protiislámské vzkazy členky britské ultrapravicové skupiny „Britain First“. Tedy organizace, jejíž příznivec na jaře 2016 zavraždil poslankyni britského parlamentu Jo Coxovou. Premiérka Mayová poté prostřednictvím svého mluvčího prohlásí, že americký prezident udělal chybu. Trump jí na Twitteru odpovídá, ať se nestará o něj, ale o islamistický terorismus ve Velké Británii.
›Během dalšího raketového testu testuje Severní Korea mezikontinentální balistickou střelu (Hwasong-15) schopnou zasáhnout Evropu nebo celé pevninské území USA.
›V kampani před doplňovacími volbami do Senátu ve státě Alabama podporuje prezident republikánského kandidáta Roye Moorea, přestože tento politik čelí několika obviněním ze sexuálního obtěžování žen.
›Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schvaluje velkou reformu daní, legislativa míří do Senátu.
Během summitu APEC ve Vietnamu se Trump krátce setkává s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Novinářům následně řekne, že podle Putinova ujištění se Kreml nevměšoval do amerických prezidentských voleb v roce 2016. „Já opravdu věřím, že když mi to říká, tak to myslí vážně,“ uvedl Trump.
›Na společné podnikatelské konferenci v čínském hlavním městě Pekingu, které se účastní i tamní prezident Si Ťin-pching, kritizuje Donald Trump „jednostranné a neférové“ obchodní vztahy mezi USA a Čínou. Podle amerického prezidenta ale byli primárními viníky jeho předchůdci v Bílém domě. Ti podle něj umožnili, aby Peking „využil“ nabídnuté výhody.
V projevu v jihokorejském parlamentu Donald Trump prohlašuje, že Spojené státy jsou připravené použít v případě potřeby proti Severní Koreji vojenskou sílu. Zároveň je ale podle svých slov otevřený diplomatickým rozhovorům. Pchjongjang vyzývá, „aby přišel ke stolu a dohodl se“.
Trump odjíždí na svoji dosud nejdelší zahraniční cestu, dvanáctidenní návštěvu Asie. Postupně navštíví Japonsko, Jižní Koreu, Čínu, Vietnam (summit skupiny států APEC ) a Filipíny.
›Zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller vznáší obvinění proti Paulu Manafortovi, který byl v roce 2016 čtyři měsíce šéfem volební kampaně Donalda Trumpa. Obvinění souvisejí s Manafortovou předchozí činností, kdy byl kromě jiného poradcem bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Podle Muellerovy žaloby, která míří i na Manafortova společníka Ricka Gatese, nepřiznali některé příjmy a měli se i podílet na praní špinavých peněz. Vyšetřovatel Mueller zároveň oznamuje, že se George Papadopoulos, který byl v prezidentské kampani v roce 2016 zahraničněpolitickým poradcem v Trumpově týmu, přiznal ke lhaní ve svých vyjádřeních pro FBI z ledna 2017 o kontaktech s Rusy. Podle Muellera začal Papadopoulos s vyšetřovateli spolupracovat v pozici svědka – výměnou za nižší trest.
›Prezident Trump označil drogovou epidemii v USA za hrozbu pro národní zdraví. Navržená opatření mají zjednodušit léčbu závislých a rozšířit pomoc, kterou jednotlivým americkým státům poskytuje federální ministerstvo zdravotnictví.
›Republikánský senátor Bob Corker, předseda zahraničního výboru Senátu, veřejně kritizuje prezidenta Trumpa, že „mnohé z toho, co říká, není pravda“. „V mnoha věcech má velké potíže s pravdou, pro naši zemi je to ponižující,“ citují média Corkerova slova.
Trump se dostal do veřejné roztržky s pozůstalými po americkém vojákovi černošského původu, který padl na misi v africkém Nigeru. Podle rodiny se Trump v telefonátu s manželkou mrtvého vojáka vyjadřoval necitlivě a přivedl ji k slzám. Prezident měl vdově říct, že její manžel „věděl, k čemu se upsal“, když nastoupil do armády. Za Trumpa se naopak jasně postavil šéf kanceláře Bílého domu, generál John Kelly, jehož vlastní syn zahynul v Afghánistánu.
›Prezident Trump oznamuje, že Írán neplní podmínky dohody o kontrole svého jaderného programu z roku 2015. Nechává ale na americkém Kongresu, aby rozhodl, zda USA znovu zavedou tvrdé sankce (proti íránskému bankovnímu sektoru a na vývoz tamní ropy), které byly podpisem dohody uvolněny. Dohoda zůstává v platnosti, ale prezident avizuje, že pokud se nezmění některé její podmínky, může ji v budoucnu svým rozhodnutím vypovědět.
›Bílý dům oznamuje, že USA vystupují z organizace UNESCO. Jedním z důvodů jsou podle Bílého domu „protiizraelské postoje“ této organizace.
Trump navrhuje, že by se mohl se svým ministrem zahraničí Rexem Tillersonem utkat v testu inteligence. Jde o reakci na informace televize NBC, podle které měl Tillerson nazvat Trumpa „pitomcem“ a měl se pohrdlivě vyjadřovat o jeho chabých znalostech zahraniční politiky.
›Prezident Trump a první dáma Melania navštěvují Las Vegas, kde tři dny předtím zabil osamělý střelec 58 lidí a přes 500 dalších zranil. Jde o nejtragičtější podobný incident v americké historii. Trump prohlašuje, že na změnu zákonů o držení zbraní není zatím vhodný čas.
›Ministr zdravotnictví USA Tom Price rezignuje na svoji funkci. Podle oficiálního zdůvodnění kvůli tomu, že z vládních peněz platil soukromé letecké cesty. Podle amerických médií ale Price upadl u Trumpa v nemilost kvůli tomu, že nedokázal prosadit zrušení tzv. Obamacare, tedy velké zdravotnické reformy předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy.
Prezident Trump a republikáni v Kongresu představují podrobnější návrh velké reformy daní. Korporátní daň se v návrhu snižuje z 35 na 20 procent. Návrh rovněž předpokládá nižší daně pro malé a střední podniky a pro živnostníky. Celkový objem daňových škrtů ve výši 1,5 bilionu dolarů by měl podle Bílého domu vyrovnat v rozpočtu vyšší výkon americké ekonomiky.
›Republikáni v americkém Senátu definitivně vzdávají snahu o schválení zákona, který by zrušil a nahradil reformu zdravotnictví Baracka Obamy. Celý návrh zákona, který už předtím prošel Sněmovnou reprezentantů, tím padá pod stůl. Jeden z klíčových prezidentových slibů, že zruší Obamacare, tak zůstává nesplněn.
Prezident kritizuje hráče profesionální ligy amerického fotbalu NFL, kteří odmítají na začátku utkání stát při americké hymně a místo toho na znamení protestu proti přístupu policie vůči černým Američanům při hymně pokleknou. „Vyžeňte ty parchanty okamžitě z hřiště. Ven! Máte padáka,“ říká prezident ve veřejném projevu.
›Trump vystupuje před Valným shromážděním OSN. Některé jeho výroky vyvolají viditelné překvapení v sále. Severokorejského lídra Kim Čong-una nazývá „rakeťákem“, který je na „sebevražedné misi“. Prohlašuje, že Severní Koreji hrozí „úplné zničení“ a některé režimy ve světě míří „do pekla“.
›Na výročí teroristického útoku na USA z 11. září 2001 navštěvuje prezident Trump památník obětem útoku v Pentagonu. V projevu prohlašuje, že „Spojené státy nikdy neochabnou ve svém boji proti radikální islamistické ideologii“.
›Prezident podepisuje zákon o finanční pomoci ve výši 15 miliard dolarů pro oblasti postižené hurikánem Harvey. Trumpova celková reakce na hurikán je médii hodnocena většinově kladně.
›Ministr spravedlnosti Jeff Sessions oznamuje, že na prezidentovo rozhodnutí ukončí program DACA (nazývaný též DREAM Act). Ten poskytuje právní ochranu mladým lidem, kteří do USA dorazili ilegálně jako malé děti se svými rodiči. Jde o 700 000 až 800 000 osob. Trump oznamuje, že pokud americký Kongres nepřijme do března 2018 nový zákon, přestane program DACA platit. Jeho účastníkům by pak hrozily deportace ze Spojených států.
›Prezident a první dáma navštěvují státy Texas a Louisiana u Mexického zálivu, které zdevastoval hurikán Harvey. Trump v projevu na vojenské základně Fort Myer ve Virginii potvrzuje navýšení americké vojenské přítomnosti v Afghánistánu. O deset dní později ministr obrany James Mattis podepisuje rozkaz k vyslání dalších 5000 vojáků na Blízký východ.
›Trumpův vrchní politický poradce Steve Bannon opouští po „vzájemné dohodě“ Bílý dům. Vrací se do vedení krajně pravicového webu Breitbart News.
›Prezident Trump prohlašuje, že mezi lidmi na obou stranách sporu v Charlottesvillu byli „velmi slušní lidé“. V reakci na toto prohlášení rezignuje řada osobností z prezidentových poradních skupin, jako byly například Rada pro americký výrobní sektor a Strategické a politické fórum. Prezident tyto skupiny následně rozpouští.
›V reakci na události v Charlottesvillu ve Virginii, kde se střetli příslušníci americké ultrapravice včetně otevřených rasistů a neonacistů s levicovými demonstranty, odsuzuje prezident Trump násilí na obou stranách. Vůbec přitom nezmíní smrt Heather Heyerové, kterou zabil při nájezdu autem do levicových demonstrantů mladík hlásící se k neonacismu.
›KLDR hrozí, že může vojensky udeřit na americké teritorium na ostrově Guam, a tvrdí, že USA se snaží Severní Koreu vtáhnout do „opravdové války“.
Prezident Trump na improvizované tiskovce s americkými novináři vyhlašuje, že Severní Korea může kvůli svému jadernému programu narazit ze strany USA na „oheň a zlobu, jaké svět ještě nezažil“.
›Robert Mueller, zvláštní americký vyšetřovatel ruské kauzy, jmenuje takzvanou velkou porotu. Média v USA to považují za jasný signál, že vyšetřování spěje k bodu, kdy budou vznesena obvinění proti konkrétním lidem.
›Anthony Scaramucci po deseti dnech končí ve funkci šéfa komunikace Bílého domu. Odchází na přání generála Johna Kellyho, který na místě šéfa prezidentovy kanceláře střídá Reince Priebuse.
›Senátor John McCain a další dva republikáni v americkém Senátu blokují spolu s ostatními politiky návrh zákona na zrušení reformy zdravotnictví Baracka Obamy.
V nebývalé nadstranické shodě, poměrem hlasů 98 : 2, schvaluje americký Senát sankce proti Rusku. Jde o potvrzení omezení, které na Rusko uvalil už předchozí prezident Barack Obama, a také o nová opatření. Senát v zákoně rovněž stanovuje, že prezident nesmí sankce bez jeho souhlasu zrušit.
›Trump vystupuje na národním skautském jamboree v Západní Virginii. Jeho politický, stranický projev vyvolává rozpaky a kritiku. Předseda skautské organizace se jejím členům následně omluví za nevhodnou „politickou rétoriku“.
Sean Spicer rezignuje na funkci šéfa komunikace Bílého domu, prezident Trump místo něj jmenuje Anthonyho Scaramucciho. Sarah Huckabee Sandersová se stává tiskovou mluvčí.
›Prezident nominuje bývalého republikánského guvernéra Utahu Johna Huntsmana, který byl za Baracka Obamy v letech 2009 až 2011 velvyslancem USA v Číně, na diplomatický post v Rusku.
Prezident Trump s první dámou Melanií přijíždějí na dvoudenní oficiální návštěvu Paříže, kde se účastní oslav francouzského státního svátku, Dne dobytí Bastily.
Donald Trump Jr. zveřejňuje svoji e-mailovou korespondenci z června 2016, ze které vyplývá, že na schůzku s ruskou právničkou Veselnickou šel na základě jejího příslibu, že od ní dostane kompromitující informace na Trumpovu soupeřku v prezidentských volbách, demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou. Tu samou informaci brzy poté publikuje i deník New York Times. Prezident Trump nominuje podnikatele z Wisconsinu, republikána Stephena Kinga, na místo velvyslance USA v České republice.
›Deník New York Times informuje, že prezidentův nejstarší syn Donald Trump Junior, Trumpův zeť Jared Kushner a tehdejší šéf Trumpovy prezidentské kampaně Paul Manafort se během kampaně v červnu 2016 setkali v Trump Tower s ruskou právničkou a lobbistkou napojenou na Kreml Nataljou Veselnickou.
›Během summitu G20 v Německu spolu poprvé osobně jednají prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin. Na schůzce trvající téměř dvě hodiny ruský prezident odmítne, že by se Kreml jakkoli vměšoval do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Oba muži zároveň dohodnou klid zbraní v jižní Sýrii. O několik dní později média informují, že Trump a Putin v Hamburku mluvili o samotě „z očí do očí“ ještě jednou, zhruba hodinu, během večere hlav účastnických zemí summitu G20.
›Donald Trump během své druhé zahraniční cesty v úřadě navštěvuje polské hlavní město Varšavu, kde se setkává se státníky zemí střední a východní Evropy. Česko zastupuje v Polsku předseda sněmovny Jan Hamáček.
›Trump opět útočí na „fake news“ média. Dává na Twitter upravené video z roku 2007, ze svého tehdejšího vystoupení na zápasnickém turnaji WrestleMania. Hlavu tehdejšího Trumpova soupeře, kterého na nahrávce skolí k zemi, nahrazuje logo CNN. https://twitter.com/realDonaldTrump/status/881503147168071680
›Prezident Donald Trump ve svém hotelu (Trump International Hotel) ve Washingtonu pořádá první sponzorskou večeři, na které začíná sbírat prostředky na prezidentskou volební kampaň v USA v roce 2020.
Vůdce amerických republikánů v Senátu Mitch McConnell odkládá hlasování o návrhu zákona na zrušení a nahrazení Obamovy reformy zdravotnictví. Podle médií je několik republikánských senátorů proti, republikáni by neměli k dispozici potřebnou většinu.
›Nejvyšší soud USA v předběžném opatření povoluje platnost Trumpova protiimigračního dekretu. Ze zákazu cestovat do země jsou ale vyjmuti lidé, kteří mohou prokázat „důvěryhodnou vazbu“ na osobu nebo instituci ve Spojených státech.
›Týden po návratu ze Severní Koreje, kde byl držen a patrně mučen ve vězení, umírá v USA americký student Otto Warmbier.
›Prezident Trump oznamuje v Miami na Floridě zpřísnění politiky vůči Kubě. Zpomalí nebo zpětně omezí obchodní spolupráci a možnost cestování, uvolněné za jeho předchůdce Baracka Obamy.
›Rumunský prezident Klaus Iohannis je prvním vrcholným zástupcem zemí střední a východní Evropy (takzvaných „nových“ členských zemí EU), kterého přijímá prezident Trump v Bílém domě. Český prezident Miloš Zeman, kterému byla podle informací Pražského hradu návštěva přislíbena už na duben 2017, na ni stále čeká.
Bývalý šéf FBI James Comey před výborem pro tajné služby Senátu prohlašuje, že důvodem jeho odvolání bylo vyšetřování ruské kauzy. „Jakákoli jiná zdůvodnění“ ze strany Bílého domu jsou podle Comeyho „krátce a jasně lži“.
Tiskový mluvčí Bílého domu Sean Spicer na dotaz médií potvrzuje, že Trumpovy vzkazy na Twitteru „mají být považovány za oficiální prohlášení prezidenta Spojených států“.
Prezident Trump na Twitteru ostře kritizuje londýnského starostu Sadiqa Khana, který podle něj v reakcích na útoky v Londýně zlehčuje a podceňuje nebezpečí terorismu. Trumpova kritika, která vytrhla Khanovo prohlášení z kontextu, vyvolala ve Velké Británii podrážděnou reakci i ze strany premiérky Mayové.
›Donald Trump oznamuje, že Spojené státy stahují podporu pro Pařížskou dohodu o klimatu. Podle prezidenta se jeho země bude snažit dojednat nové podmínky, za kterých by se k dohodě mohla znovu připojit. Klíčoví signatáři dohody ale odpovídají, že na formulacích tohoto klíčového mezinárodního dokumentu se v žádném případě nic měnit nebude.
›Americký prezident jedná v Bruselu s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. V projevu k hlavám států členských zemí NATO tvrdě kritizuje země, které neplní své finanční závazky k alianci. Ujištění, že Spojené státy splní v případě nutnosti závazek z článku o společné obraně NATO, se ale evropští spojenci v jeho projevu nedočkají.
›Nezávislá Rozpočtová kancelář Kongresu (CBO) ve Washingtonu zveřejňuje analýzu republikánského plánu (schváleného už Sněmovnou reprezentantů) na zrušení a nahrazení reformy zdravotnictví prezidenta Baracka Obamy novým systémem. Podle CBO by tím do deseti let přišlo 23 milionů Američanů o zdravotní pojištění.
Trump je prvním úřadujícím prezidentem USA, který navštěvuje Zeď nářků v Jeruzalémě.O den později ve Vatikánu navštěvuje papeže Františka.
›V projevu v saúdskoarabském Rijádu vyzývá Trump muslimské země k jednotné koalici proti Íránu, který viní z financování terorismu v celém regionu Blízkého východu. Od krále Salmána bin Abd al-Azíze dostane Trump nejvyšší civilní vyznamenání. Prezident podepisuje se Saúdskou Arábií dohody o prodeji amerických zbraní v hodnotě 350 miliard dolarů.
Prezident Trump odjíždí z Washingtonu na svoji první zahraniční cestu. Během devíti dnů má na programu návštěvu Saúdské Arábie, Izraele, Vatikánu, summitu NATO v Bruselu a jednání skupiny G7 na Sicílii.
Náměstek ministerstva spravedlnosti Rod Rosenstein jmenuje Roberta Muellera, bývalého dlouholetého šéfa amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), zvláštním vyšetřovatelem ruské kauzy, tedy podezření z ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016 Kremlem.
Prezident Trump se v Bílém domě setkává s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a velvyslancem v USA Sergejem Kisljakem. Fotografie je zachycují ve velmi přátelské atmosféře. Deník Washington Post následně informuje, že Trump se s Rusy podělil o tajné zpravodajské informace (o teroristických aktivitách Islámského státu), což může ohrozit jejich původní zdroj.
›Prezident odvolává z funkce ředitele FBI Jamese Comeyho. Podle oficiálního zdůvodnění ministerstva spravedlnosti USA jsou za tím jeho chyby při vyšetřování kauzy s e-maily Hillary Clintonové. FBI v roce 2016 šetřila, zde Clintonová neporušila zákon, když jako ministryně zahraničí v letech 2009–2013 používala soukromý e-mailový účet. Následně se ale ukáže, a prezident Trump to sám potvrdí, že důvodem Comeyho odvolání bylo jeho pokračující vyšetřování možných kontaktů Trumpova týmu s Rusy v prezidentské kampani 2016.
›Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schvaluje zákon, který ruší a nahrazuje velkou část reformy zdravotnictví Baracka Obamy. „Vyhráli jsme,“ prohlašuje Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. O možném definitivním zrušení Obamacare ale ještě musí rozhodnout Senát, tedy horní komora Kongresu.
›Prezident Trump telefonuje s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, poprvé od amerického raketového útoku na syrskou leteckou základnu. Dohodnou se, že se setkají na osobní schůzce.
Ministr financí USA Steven Mnuchin představuje obrys velké reformy daní. Jejím základem je dramatické snížení korporátní daně, v této první verzi z 35 na 15 procent. Ve stejný den přinášejí americká média zprávu, že Trump se chystá vypovědět tržní dohodu USA s Kanadou a Mexikem (NAFTA). Trump ale nakonec prohlašuje, že smlouvu zatím neruší, jen chce její výrazné změny.
Ivanka Trumpová se v Berlíně účastní konference summitu W20, věnovaného podpoře žen a jejich rovnoprávného postavení ve světě. Když svého otce chválí, že je „úžasným zastáncem“ rodinných hodnot, reaguje sál nesouhlasným syčením i bučením.
›Prezident Trump oznamuje konkrétní opatření k podpoře výroby a zaměstnanosti v USA. Jeho program „Buy American and Hire American“ zvýhodňuje materiál, suroviny a výrobky „domácí“ produkce, stejně jako tuzemské pracovní síly.
Americký viceprezident Mike Pence během návštěvy demilitarizovaného pásma mezi Severní a Jižní Koreou vyhlašuje konec „éry strategické trpělivosti“ s KLDR a s jejím raketovým i jaderným programem.
Američané bombardují pozice Islámského státu (ISIS) v Afghánistánu největší konvenční bombou ze svého vojenského arzenálu, takzvanou „matkou všech bomb“.
Americký ministr zahraničí Rex Tillerson jedná v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Donald Trump vítá ve stejný den v Bílém domě ve Washingtonu generálního sekretáře NATO Jense Stoltenberga. Na společné tiskové konferenci pak americký prezident prohlašuje, že na rozdíl od svých vyjádření z kampaně už NATO nepovažuje za „překonané“.
›Za přítomnosti prezidenta Trumpa skládá Neil Gorsuch v Růžové zahradě Bílého domu slib nového soudce Nejvyššího soudu USA.
›V odpovědi na užití chemických zbraní ze strany syrského režimu nařizuje prezident Trump raketový útok na základnu vojenského letectva prezidenta Bašára Asada. Na návštěvě v USA je právě čínský prezident Si Ťin-pching. O americkém raketovém útoku se dozvídá během společné večeře s Trumpem v jeho floridském letovisku Mar-a-Lago.
›Donald Trump oznamuje, že na obnovu americké infrastruktury, což byl jeden z jeho důležitých předvolebních slibů, vyčlení jeden bilion dolarů. Jen ve stavebnictví tím má podle prezidenta vzniknout 750 tisíc pracovních míst.
Bílý dům potvrzuje, že Trumpova dcera Ivanka se stává oficiální neplacenou poradkyní prezidenta.
Trump podepisuje exekutivní výnos, podle kterého Agentura ochrany životního prostředí (EPA) přestane prosazovat emisní limity pro uhelné elektrárny, zavedené za předchozího prezidenta Baracka Obamy. Zrušení tohoto programu (Clean Power Plan) je signálem, že Trump nebude plnit závazky vyplývající z Pařížské dohody o klimatu.
›Vstupuje v platnost nařízení, podle kterého si nesmějí pasažéři cestující do USA z osmi zemí Blízkého východu (Turecko, Maroko, Jordánsko, Egypt, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Kuvajt) brát na paluby letadel elektronická zařízení větší než chytré telefony, tedy ani laptopy.
Prezident podepisuje zákon, který nově definuje rozpočtová pravidla a cíle vesmírné agentury NASA. Jedním z těchto cílů je uskutečnění pilotované mise na Mars do roku 2033.
Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey vystupuje před výborem pro tajné služby Sněmovny reprezentantů. V něm prohlašuje, že vyšetřování FBI ve věci ruského vlivu na americké prezidentské volby 2016 zahrnuje i prověření možných kontaktů mezi Ruskem a lidmi z volebního týmu Donalda Trumpa. Comey zároveň dodává, že FBI nemá žádné důkazy o tom, že by během kampaně někdo odposlouchával Trumpův štáb v Trump Tower.
›Německá kancléřka Angela Merkelová je na návštěvě v Bílém domě. Média následně spekulují, že prezident Trump si s ní během společného focení odmítl podat ruku.
Bílý dům představuje základní obrysy státního rozpočtu Spojených států na rok 2018. Mají se zvýšit výdaje na obranu a vnitřní bezpečnost. Méně peněz by mělo naopak dostat ministerstvo zahraničí USA nebo Agentura ochrany životního prostředí (EPA).
›Federální soud na Havaji zablokoval i druhou, přepracovanou verzi protiimigračního dekretu Bílého domu. O den později vydává obdobné stanovisko i soud v Marylandu.
Republikáni představují v Kongresu návrh legislativy, kterou by chtěli zrušit a nahradit reformu zdravotnictví předchozího prezidenta Baracka Obamy, takzvanou Obamacare.
›V sérii vzkazů na Twitteru Trump obviňuje svého předchůdce Baracka Obamu, že v prezidentské kampani 2016 nechal odposlouchávat jeho předvolební štáb v newyorské Trump Tower.
›Prezident přednáší projev k oběma komorám amerického Kongresu. Potvrzuje linii politiky „Amerika na prvním místě“ (America First). Po předchozích turbulentních týdnech a útocích na novináře je ale jeho projev překvapivě klidný, „prezidentský“, jak píší americká média.
›Reportérovi deníku New York Times a řadě dalších novinářů ze známých médií (BBC, CNN, Politico) je odepřen přístup na briefing tiskového mluvčího Bílého domu Seana Spicera.
Generál H. R. McMaster je jmenován novým prezidentovým poradcem pro národní bezpečnost.
›Ve vzkazu na Twitteru označuje Trump „fake news média“ za „nepřítele amerického lidu“.
›Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je na návštěvě v Bílém domě. Prezident Trump na společné tiskové konferenci zpochybňuje dosavadní dlouholetou politiku USA, předpokládající soužití Izraelců a Palestinců ve dvou samostatných státech. Trump prohlašuje, že by souhlasil i s „jinými alternativami“.
Po pouhých 24 dnech od svého jmenování rezignuje generál Michael Flynn na funkci prezidentova poradce pro národní bezpečnost. Důvodem jsou jeho předchozí kontakty s ruským velvyslancem ve Washingtonu Sergejem Kisljakem z prosince 2016. Podle Bílého domu byla důvodem vynucené Flynnovy rezignace skutečnost, že tyto kontakty popřel před viceprezidentem Mikem Pencem.
›Japonský premiér Šinzó Abe navštěvuje Donalda Trumpa v jeho floridském letovisku Mar-a-Lago. Během jejich společné večeře přichází zpráva o dalším raketovém testu severokorejského režimu. Trump, Abe a jejich týmy diskutují o reakci za přítomnosti obsluhujícího restauračního personálu.
Odvolací federální soud v San Francisku potvrzuje verdikt nižšího federálního soudu o neplatnosti Trumpova protiimigračního dekretu. Bílý dům prohlašuje, že celou věc dostane až k Nejvyššímu soudu USA.
›Jeff Sessions, republikánský senátor z Alabamy, zastánce tvrdého postupu vůči ilegálním imigrantům v USA, je Senátem potvrzen do funkce ministra spravedlnosti.
Federální soud ve státě Washington zastavuje platnost Trumpova protiimigračního dekretu v rámci celých Spojených států.
›Prezident nominuje konzervativního soudce z Colorada Neila Gorsuche do Nejvyššího soudu USA na místo uvolněné po soudci Antoninu Scaliovi, který zemřel v únoru 2016.
Bílý dům vyhlašuje takzvaný antiimigrační dekret, zákaz vstupu do USA pro občany sedmi převážně muslimských zemí. Zákaz vyvolá chaos a protesty na letištích, neboť není jasné, zda se vztahuje i na lidi, kterým už bylo uděleno vízum a kteří už byli na cestě do USA. Britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová přijíždí na první oficiální zahraniční návštěvu do Bílého domu od Trumpovy inaugurace.
›Mexický prezident Enrique Peña Nieto ruší už naplánovanou návštěvu v Bílém domě poté, co prezident Trump na Twitter napsal, že pokud Mexiko není ochotno zaplatit za zeď na jižní hranici USA, tak se Nieto ani nemusí do Washingtonu obtěžovat.
Donald Trump podepisuje exekutivní výnos, kterým ukládá ministerstvu pro vnitřní bezpečnost, aby zahájilo výstavbu zdi na hranici s Mexikem. Výnos zároveň výrazně rozšiřuje možností deportací nezákonných přistěhovalců z USA.
›Prezident podepisuje dekrety k obnovení ropovodů Keystone Xl a Dakota Access, jejichž výstavbu jeho předchůdce Barack Obama zakázal.
›Donald Trump stahuje USA z mezinárodní dohody Transpacifické partnerství (TPP), která kromě USA sdružovala dalších 11 zemí. Dohoda TPP se začala připravovat už za administrativy George Bushe a byla podepsána za Baracka Obamy v dubnu 2016. Novým šéfem CIA se stává Mike Pompeo, konzervativní republikán z Kansasu, který na konci studené války sloužil jako tankista na základně v tehdejším západním Německu.
V pokračující diskusi s médii o tom, zda na Trumpovu inauguraci skutečně dorazilo nejvíce lidí v americké historii, jak tvrdí Bílý dům, prohlašuje prezidentova poradkyně Kellyanne Conwayová, že Bílý dům má svá vlastní „alternativní fakta“.
›Pod názvem „Pochod žen“ se ve více než šesti stech městech po celých USA konají demonstrace proti novému prezidentovi. Odhadem se jich dohromady účastní 4 miliony lidí. Mluvčí Bílého domu Sean Spicer před novináři tvrdí, že na Trumpově inauguraci ve Washingtonu bylo více lidí, než kolik se jich přijelo podívat v lednu 2008 na inauguraci Baracka Obamy. Fotografie z obou událostí toto tvrzení vyvracejí.
›Donald Trump na Kapitolu ve Washingtonu skládá slib na Bibli v rukách jeho ženy Melanie a stává se 45. prezidentem Spojených států. Jeho inaugurační projev je útokem na celý politický establishment ve Washingtonu. Trump prohlašuje, že končí „americké krveprolití“. Ten samý den podepisuje nový prezident svůj první exekutivní výnos, který směřuje ke zrušení vládních podpor pro reformu zdravotnictví, prosazenou jeho předchůdcem v Bílém domě Barackem Obamou.
›V žádné prezidentské administrativě moderní historie USA se lidé nestřídali tak rychle jako v Bílém domě v éře Donalda Trumpa. Odejít musela už třetina lidí, které prezident sám jmenoval. Nedotknutelná ale zatím zůstává jeho rodina.
V prezidentské kampani v roce 2016 Donald Trump prohlásil, že „Amerika bude z jeho úspěchů unavená“. Po prvním roce v úřadě má na svém kontě několik výher, ale také těžké debakly. Nabízíme přehled těch nejzásadnějších.
Prohry | Úspěchy |
---|---|
Reforma zdravotnictví | Reforma daní |
Klíčovým Trumpovým předvolebním závazkem byl slib, že zruší a nahradí novým systémem velkou reformu amerického zdravotnictví, prosazenou jeho předchůdcem Barackem Obamou. Odvolat tzv. Obamacare se mu však nepodařilo nejen kvůli nejednotnému postoji amerických republikánů v Kongresu, ale i kvůli vlastním strategickým chybám. | Těsně před Vánocemi 2017 podepsal Donald Trump největší reformu daňového systému v USA za posledních 30 let. Jejím základem je snížení korporátní daně z 35 na 21 procent. Daně se snižují i menším a středním podnikům, stejně jako většině individuálních plátců. Celkový objev daňových škrtů ve výši 1,5 bilionu dolarů by měl být podle Bílého domu vyvážen vyšším výkonem americké ekonomiky. |
Ruská aféra | Jmenování soudců |
Byla to možná naivita, nebo vědomá spolupráce. Trumpův tým si každopádně z americké prezidentské kampaně v roce 2016 přinesl do Bílého domu obrovskou zátěž. Vyšetřování, zda se Trumpovi lidé nepodíleli na snaze Kremlu poškodit Hillary Clintonovou, dodnes paralyzuje Bílý dům. Místo aby prosazovali vlastní agendu, čelí Trump i jeho lidé opakovaným podezřením, že věděli o podvratných aktivitách Ruska. | Trump výrazně ovlivňuje podobu jednoho ze tří pilířů rozdělení moci ve státě, amerického soudnictví. Trumpův nominant, konzervativní soudce Neil Gorsuch, se loni dubnu stal soudcem Nejvyššího soudu USA. Prezident taky velmi rychle obsazuje novými soudci místa na nižších instancích, federálních odvolacích a federálních soudech, což jsou všechno doživotně jmenované pozice. |
Provokace a chaos | Fungující ekonomika |
Trumpův bombastický styl, při kterém „říká věci tak, jak jsou“, i jeho provokativní vzkazy na Twitteru mu pomohly vyhrát volby. Jako prezidenta jej to však v očích většinové americké veřejnosti i celého světa poškozuje. Po roce v úřadě je Donald Trump v USA nejméně oblíbeným prezidentem od konce druhé světové války. Svým vystupováním i vzkazy na Twitteru vyvolává roztržky taky s dosavadními tradičními spojenci USA. | Byl to už Trumpův předchůdce Barack Obama, kdo v závěru svého funkčního období dostal americkou ekonomiku z těžké recese. Trumpova hospodářsky orientovaná politika ale americkým podnikatelům i firmám evidentně dodala energii. Nabídla jim pobídky k investicím, do výrobního sektoru se vracejí pracovní místa. To přináší USA rychlejší hospodářský růst a nižší nezaměstnanost. |
Prázdná administrativa | Tažení proti regulacím |
Ve srovnání se svými předchůdci obsazuje prezident Trump klíčové pozice ve své administrativě s velikým zpožděním. Na místech, která musí potvrdit americký Senát, chybí polovina lidí. Trumpova administrativa má zároveň mnohem větší „úmrtnost“ než za jeho předchůdců. Podle analýzy think-tanku Brookings Institution už nový prezident stihl za rok vyměnit 34 procent lidí, které sám jmenoval. | Už jako prezidentský kandidát Trump avizoval, že zruší mnohá regulační opatření, zavedená za Baracka Obamy. A za pomoci republikánského Kongresu tento slib plní. Uvolňování některých ekologických omezení pro těžbu ropy, zemního plynu a dalších surovin ničí podle některých neziskových organizací životní prostředí USA. Těžařské, ale i stavební a další firmy nicméně Trumpovu deregulačnímu tažení tleskají a těží z něj. |
Stárnoucí infrastruktura | Porážka Islámského státu |
Jedním z klíčových úkolů, které si Trump předsevzal pro první rok prezidentství, byla obnova americké infrastruktury. Chtěl na ni vyčlenit až jeden bilion amerických dolarů. Jeho administrativa ale zatím nepředložila ani návrh zákona, který by potřebné investice uvolnil. Bílý dům teď navíc mluví o tom, že půjde jen o 200 miliard dolarů, tedy o pětinu původně plánované částky. | Trump navázal na ofenzivu Baracka Obamy proti Islámskému státu (IS), do boje ale vnesl větší údernost. Američtí velitelé v terénu dostali větší volnost k samostatnému rozhodování. Bílý dům začal taky víc využívat speciální jednotky a bezpilotní letadla. V Sýrii navíc proti IS vyzbrojil tamní Kurdy. IS byl proto v této zemi téměř poražen, podobně jako v Iráku. |
Co se opravdu odehrálo mezi Trumpovým týmem a Kremlem v prezidentské kampani v USA v roce 2016? Podle amerických zpravodajských služeb se Rusko pokusilo ovlivnit výsledek voleb v neprospěch demokratické kandidátky Hillary Clintonové. Podílel se na tom i Trumpův tým? Nejméně devět jeho členů bylo s Rusy v kontaktu.
Michael Cohen orodoval během prezidentské kampaně za to, aby v Moskvě vyrostla obdoba newyorského mrakodrapu Trump Tower. Kromě Cohena figurovali v této záležitosti také dva developeři, a sice rodák z Ruska žijící v USA Felix Sater a Rus Andrej Rozov. Cohen se kvůli svému nápadu spojil i přímo s mluvčím Kremlu Dmitrijem Peskovem. Podle svých slov ale nedostal odpověď.
I když The Trump Organization a investoři podepsali takzvanou dohodu o společném záměru, kvůli chybějícím povolením a pozemkům z výstavby v lednu 2016 sešlo.
Michael Cohen obdržel podle serveru Business Insider žádost od ruského developera Sergeje Gordějeva, aby Trump Tower v Moskvě vybudoval. Cohen ale odmítl, že by ho Gordějev o něco takového požádal.
20. května 2016 se Trumpův nejstarší syn zúčastnil sjezdu americké Národní střelecké asociace. Stůl sdílel s vysoce postaveným úředníkem ruské centrální banky a právníkem Alexandrem Toršinem. Toršin, známý zastánce držení zbraní, to v roce 2016 uvedl v rozhovoru pro americkou agenturu Bloomberg. Tehdy zároveň potvrdil, že spolu zapředli rozhovor. Bílý dům ale pouze sdělil, že se Toršin s Donaldem Trumpem juniorem na akci krátce přivítal.
George Papadopoulos působil jako zahraniční poradce v Trumpově prezidentské kampani a starat se měl zejména o dobré vztahy s Moskvou. Přes londýnského profesora Josepha Mifsuda, který je čestným předsedou Londýnské diplomatické akademie, získal kontakty na Rusy napojené na Kreml. Schůze trvaly od března 2016 minimálně do srpna stejného roku.
V této lince kauzy vynikají hlavně dva lidé – muž, kterého americký list The Washington Post identifikoval jako Ivana Timofejeva, a žena, jejíž totožnost není známa. Ví se ale, že pochází z Ruska.
Timofejev, programový ředitel think-tanku Ruské rady pro mezinárodní otázky (RIAC), údajně má kontakty na ruské ministerstvo zahraničních věcí. On ale spojitost s Trumpovou kampaní popírá.
Původem ruský byznysmen Felix Sater, kterého s Donaldem Trumpem pojí někdejší společné podnikatelské zájmy, se snažil přemluvit Michaela Cohena, aby přijel na mezinárodní ekonomické fórum v Petrohradu. To se konalo od 16. do 18. června. V e-mailu mu nabídl, že by se na akci dokonce mohl setkat s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem, s vlivnými byznysmeny a možná i se samotným Vladimirem Putinem. V e-mailu podle listu The Washington Post nechyběla ani přímá pozvánka od jednoho z čelných pořadatelů fóra.
Na ekonomickém fóru v Petrohradu bývají mocní ruští podnikatelé. Po anexi Krymského poloostrova doporučil tehdejší prezident USA Barack Obama americkým byznysmenům, aby se tohoto fóra neúčastnili.
Dnes už notoricky známá schůzka, tehdy o ní ale věděl málokdo.
Donald Trump junior se 9. června sešel s právničkou Nataljí Veselnickou, od které měl získat kompromitující materiál na Hillary Clintonovou, protikandidátku jeho otce. Schůzka, která probíhala přímo v Trump Tower v New Yorku, ale podle Trumpa juniora nic nepřinesla.
Na jednání dorazili také Paul Manafort a Jared Kushner. Setkání domluvil britský novinář Rob Goldstone, jak dokazují e-maily zveřejněné prezidentovým synem. V místnosti byl přítomen také překladatel ruské právničky, gruzínsko-americký oligarcha Ike Kaveladze a ruský lobbista a bývalý důstojník KGB Rinat Achmetšin.
Veselnická v letech 2005 až 2013 zastupovala v právním sporu agenty ruské tajné služby FSB. Podle zahraničních médií má blízko ke Kremlu.
zobrazit další události v případu
Trump přišel do Bílého domu s heslem „Amerika na prvním místě“. Chtěl také věci dělat jinak než jeho předchůdce Barack Obama. Upozorňoval, že bude „nevyzpytatelný“. Podívejte se, jak se to promítlo do vztahů USA s konkrétními zeměmi a mezinárodními organizacemi.
kliknutím na body v mapě si zobrazíte více informací
Po prvním roce v úřadě je Donald Trump podle Američanů nejhorším prezidentem USA od konce druhé světové války.
George Bush (2001) | 83 % | |
---|---|---|
George W.H.Bush (1989) | 80 % | |
J. F. Kennedy (1961) | 79 % | |
Dwight Eisehower (1953) | 71 % | |
Lyndon Johnson (1963) | 70 % | |
Richard Nixon (1969) | 63 % | |
Jimmy Carter (1977) | 55 % | |
Bill Clinton (1993) | 54 % | |
Harry Truman (1945) | 51 % | |
Ronald Reagan (1981) | 49 % | |
Barack Obama (2009) | 48 % | |
Gerald Ford (1974) | 45 % | |
Donald Trump (2017) | 38 % |
Zdroj: Gallupův ústav | Poznámka: Za jménem prezidenta je rok nástupu do Bílého domu.
Fotografie: Reuters | ČTK | Shutterstock | Aktuálně.cz