Washington - Nyní devatenáctiletý Carlos přišel do USA z Mexika, když mu byl jeden rok. Alonso dorazil v deseti letech z Peru a Kyungmin coby sedmiletý z Jižní Koreje.
Všichni se cítí být Američany a neumějí si představit, že by museli Spojené státy opustit. Jejich další osud však mají v rukách politici ve Washingtonu. A zbývá jim na vymyšlení řešení už jen několik málo týdnů.
Carlos studuje na Texaské univerzitě v Austinu, Alonso už má za sebou sociologii na univerzitě v Utahu. A dvacetiletý Kyugmin je ve druhém ročníku na Temple University v Pennsylvánii. Zároveň se před rokem zapsal do americké armády, každý týden dojíždí na její základnu v New Jersey.
"Jsem americký voják," říká Kyungmin hrdě pro list Wall Street Journal. Zatím ale ve skutečnosti není voják, ani nemá americké občanství.
Z hlediska amerických zákonů je Kyungmin - stejně jako jsou Carlos a Alonso - ilegální přistěhovalec. V USA žijí, studují a pracují jen díky ochrannému programu, který v roce 2012 zavedl tehdejší prezident Barack Obama.
Tento program, do kterého se mohli zapojit mladí lidé s čistým trestním rejstříkem a studující alespoň střední školu, celkově pokrývá bezmála 800 tisíc lidí, kteří do Spojených států přišli ilegálně jako malé děti s rodiči.
Oficiálně zní název programu DACA. Podle zkratky jeho celého původního názvu se mu ale někdy říká "DREAM Act".
A pro mladé lidi, na které se vztahuje, se v amerických médiích vžilo pojmenování "dreamers" neboli "snílci". Což podle zastánců programu zároveň ukazuje, že tito lidé dostali šanci, aby si v Americe splnili svůj sen.
Prezident Donald Trump ovšem vyhrál volby i na základě svého slibu, že tvrdě zatočí s ilegálními přistěhovalci v USA a obecně zpřísní imigrační politiku. A tento slib krok za krokem plní.
Loni v září tak Trump ukončil platnost Obamova programu DACA a dal americkému Kongresu šest měsíců na to, aby situaci vyřešil. Jinak "snílci" přijdou o pracovní povolení, jejich další pobyt v USA už žádné zákony chránit nebudou a budou jim hrozit deportace.
Zbývají jen týdny
Do vypršení lhůty na začátku března formálně zbývají necelé dva měsíce. Jak ale minulý týden upozornili ve svém dopise tři bývalí američtí ministři pro vnitřní bezpečnost, aby se případný zákon stačil promítnout do praxe, měli by jej zákonodárci schválit nejpozději v lednu.
"Aby se zabránilo plošným ztrátám pracovních povolení a ochrany před deportacemi, musí být (zákon) schválen v nejbližších týdnech," stojí v dopise.
Donald Trump a jeho republikáni v Kongresu ale zatím stojí v tvrdém politickém střetu proti opozičním demokratům. Situace je v patu, Trump ale nabídl výměnný obchod.
Prezident před uplynulým víkendem představil seznam protiimigračních opatření, ve kterých požaduje i úvodní várku 18 miliard dolarů (zhruba 384 miliard korun) na výstavbu zdi na hranici s Mexikem.
"Rádi bychom se o program DACA postarali, ale uděláme to pouze za těchto podmínek," uvedl prezident. Pokud se chtějí demokraté dohodnout na zákoně, který by "snílky" ochránil, musejí souhlasit s výstavbou zdi.
Spor o Trumpovu zeď
Jenže tuto podmínku všichni nekompromisně odmítají: ať už demokraté v Kongresu, tak i různá sdružení, která lobbují za práva "snílků".
Rick Durbin, jeden z vůdčích demokratických senátorů, to označil za "urážlivé". "Žádná zeď," odpověděla pak Trumpovi ve svém vzkazu na Twitteru předsedkyně demokratů ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová.
THREAD: @realDonaldTrump, that border wall funding you are asking for (again) could do so much more good in other places…. #NoWall
— Nancy Pelosi (@NancyPelosi) January 5, 2018
Trump zase už před tím demokraty obvinil, že s osudem programu DACA hrají politickou hru. Demokraté totiž zvažují jinou "výměnu", a sice že by svým požadavkem na trvalou ochranu "snílků" podmínili své hlasy pro blížící se hlasování o penězích pro vládu.
Za necelé dva týdny, v pátek 19. ledna, dojdou administrativě peníze. A pokud by do té doby Kongres neschválil další finance, přišel by takzvaný "shutdown". Ministerstva a vládní úřady by nepracovaly, úředníci by zůstali doma.
Pro navýšení rozpočtu se ovšem republikáni neobejdou bez hlasů demokratů.
Democrats are doing nothing for DACA - just interested in politics. DACA activists and Hispanics will go hard against Dems, will start “falling in love” with Republicans and their President! We are about RESULTS.
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) January 2, 2018
Většina Američanů: Ať "snílci" zůstanou
"Snílci" mají napříč Spojenými státy silnou podporu. Přes 80 procent Američanů schvaluje, aby zůstali v USA. Uvádí to průzkum pro americký list Washington Post z loňského září.
Za uzákonění jejich pobytu lobbují velké americké firmy, jako jsou Coca-Cola, Amazon, General Motors nebo Google.
A v nedávném otevřeném dopise se za "snílky" společně postavili i šéf technologického gigantu Apple Tim Cook a průmyslník Charles Koch, který je jinak podporovatelem a dárcem republikánů.
"Kongres musí rychle jednat, aby zajistil, že tito slušní lidé mohou pracovat, zůstat a snít ve Spojených státech," napsali Cook a Koch v dopise pro Washington Post. "Čím dříve Kongres natrvalo vyřeší jejich situaci, tím dříve se snílci chopí příležitosti, aby naplánovali své životy a rozvinuli svůj talent."
Sám prezident Trump se v minulosti na adresu "snílků" vyjadřoval vstřícně. "Mám pro ně velké srdce, velkou lásku," uvedl loni v září. Tehdy ovšem oznámil konec programu DACA a přenesl zodpovědnost za jeho osud na Kongres.
Pro část republikánů a především pro Trumpovi skalní voliče by však bylo případné uzákonění pobytu "snílků" v USA porušením prezidentova předvolebního slibu, že nepřipustí žádnou "amnestii" pro ilegální přistěhovalce.
Congress and President Trump cannot legalize DACAs without sacrificing the Rule of Law and broadcasting a call to come to America to be here for the next amnesty. No matter the “deal” the Rule of Law would fall!
— Steve King (@SteveKingIA) January 7, 2018
Podobně to vidí i Steve King, vlivný republikánský kongresman z Iowy.
"Kongres a prezident Trump nemohou legalizovat program DACA, aniž by tím obětovali vládu zákona," napsal v neděli na Twitter s tím, že v takovém případě by se vyslal nebezpečný vzkaz: kdo příště přijde do Ameriky, ten dostane amnestii.
