Národ bez hranic není národ, řekl Trump a podepsal zeď. Obnoví tajné věznice CIA i mučení v nich

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 25. 1. 2017 23:57
Donald Trump poprvé zasahuje proti imigrantům. Ve středu podepsal exekutivní příkaz ke stavbě zdi na mexické hranici. Dalším příkazem rozhodl, že vláda zastaví dotace městům, která odmítají věznit nebo deportovat nelegální imigranty. V blízké budoucnosti Trump plánuje dočasně pozastavit přijímání uprchlíků ze Sýrie a nevydávat víza občanům několika islámských zemí. V prvních zhruba sto hodinách svého prezidentství se Trump kromě omezení imigrace věnoval i mezinárodním obchodním dohodám, automobilkám nebo omezování těžby fosilních paliv. Podívejte se na shrnutí jeho dosavadního působení v Bílém domě.
Donald Trump podepisuje jedno z prezidentských nařízení.
Donald Trump podepisuje jedno z prezidentských nařízení. | Foto: Reuters

Washington Americký prezident Donald Trump ve středu dodržel svůj volební slib a vydal exekutivní příkaz ke stavbě zdi na mexické hranici dlouhé 3200 kilometrů. Dalším příkazem rozhodl, že vláda zastaví dotace městům, která odmítají věznit nebo deportovat nelegální imigranty.

Trump oba dekrety podepsal při návštěvě ministerstva pro vnitřní bezpečnost. "Národ bez hranic není národem, Spojené státy od dneška získávají zpět kontrolu nad svými hranicemi," prohlásil Trump.

Před návštěvou ministerstva řekl Trump televizi ABC, že zahájení stavby mexické zdi lze očekávat během několika měsíců. Stavba má stát přes deset miliard dolarů.  Její financování budou hradit nejprve Američané, nakonec ale "stoprocentně" Mexiko.

Trump zároveň konstatoval, že se těší na brzké jednání se svým mexickým protějškem Enriquem Peňou Nietem, s nímž chce probrat vzájemnou koordinaci v celé řadě důležitých témat. Vyjádřil zájem o spolupráci mezi oběma zeměmi nejen na zlepšení bezpečnosti, ale také při budování ekonomických příležitostí pro obě strany.

"Silná mexická ekonomika je v zájmu Spojených států, přejeme si takový vývoj," dodal.

Zeď má podle Trumpa nejen bránit ilegální imigraci ze středoamerických zemí, ale i ukonči operace drogových kartelů. Po podpisu prezidentských příkazů výrazně vzrostly ceny akcií amerických stavebních podniků, které by mohly na stavbě zdi profitovat.

Omezení nezákonné imigrace chce Trump dosáhnout i zastavením dotací pro takzvaná "azylová města", která odmítají internovat nebo deportovat osoby bez práva pobytu v USA. Tato města, jejichž radnice většinou ovládají demokraté, nechtějí s federální vládou spolupracovat při zásazích proti nelegálním imigrantům. Řada azylových měst je v Kalifornii, k největším patří San Francisco.

V prvních zhruba sto hodinách svého prezidentství se Trump kromě omezení imigrace intenzivně věnoval i dalším tématům, ve kterých jde zásadně proti kursu svého předchůdce Baracka Obamy. Podívejte se na stručné shrnutí jeho dosavadního působení v Bílém domě.

Imigrace, uprchlíci a přidělování víz

Trump se podle zdrojů z Bílého domu chystá co nevidět podepsat nařízení, které ukládá velvyslanectvím USA, aby po dobu třiceti dní nevydávala žádná víza občanům zemí, které jsou z hlediska terorismu považované za nejvíce rizikové. Do této skupiny řadí nový americký prezident Irák, Írán, Sýrii, Jemen, Libyi, Somálsko, Súdán a Libyi.

Naopak v ní nefigurují Afghánistán, Pákistán ani Saúdská Arábie. Patnáct z devatenácti atentátníků, kteří 11. září 2001 útočili v New Yorku a Washingtonu, přitom pocházelo právě ze Saúdské Arábie a mělo platná americká víza.

Přijímání uprchlíků chce Washington pozastavit dočasně na dobu čtyř měsíců. Během ní má Trumpova administrativa vypracovat nový plán týkající se běženců. Výjimku při udělování víz a uprchlického statutu mají dostat příslušníci menšin, kteří prchají před perzekucí. To znamená především křesťané a jezídové z Iráku.

K plošnému zákazu vstupu zahraničních muslimů na území USA, o kterém Trump hovořil ještě před volbami, se zatím Bílý dům neuchýlil.

Podle listu Wall Street Journal, který se odvolává na tým prezidentových poradců, Washington plánuje ztrojnásobit počet pracovníků ministerstva vnitřní bezpečnosti, kteří mají na starosti odhalování a vyhošťování nelegálních imigrantů.

Obamův výnos z roku 2012 o zákazu deportací 750 tisíc dětských imigrantů se Trump zatím zrušit nechystá. Přestože se o tom už hovoří. "Je pod tlakem svého okolí a části poradců, aby tuto ochranu, poskytnutou Obamou dětským uprchlíkům, zrušil také,“ napsal list Washington Post.

Další z Trumpových exekutivních příkazů ukládá ministrům obrany a zahraničí USA vypracovat plán bezpečných zón pro civilisty v Sýrii a okolních zemích. "Ministru zahraničí se ukládá, aby ve spolupráci s ministrem obrany během 90 dnů od data vydání tohoto příkazu vypracoval plán na zřízení bezpečných zón v Sýrii a okolním regionu, v nichž mohou Syřané zbaveni domova čekat na trvalé usídlení, například na repatriaci či usazení v třetí zemi," citovala agentura Reuters z návrhu příkazu.

 

Vypovídání a předělávání obchodních dohod

Trump v pondělí podpisem stvrdil odstoupení Spojených států od Transpacifického partnerství (TPP). Dohodu loni podepsal Barack Obama a představitelé dalších jedenácti států Severní Ameriky, Latinské Ameriky a Asie.

Nový šéf Bílého domu ale zároveň předeslal, že plánuje znovu otevřít jednání o severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA) mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem.

Trump jasně naznačuje, že prioritou pro něj bude udržení průmyslu a pracovních míst ve Spojených státech. Některé mezinárodní dohody podle něj americké zájmy v tomto směru porušují.

Zástupce amerických automobilek pak vyzval, aby společnosti nepřesunovaly výrobu do Mexika.

V pátek chce Trump při schůzce s britskou premiérkou Theresou Mayovou zahájit jednání o nové americko-britské bilaterální obchodní dohodě.

Boj proti Islámskému státu a Guantánamo

"Můžeme bojovat proti Islámskému státu s jakoukoliv zemí. Ať je to Rusko, nebo někdo jiný, s kým v tomto budeme sdílet společný zájem," řekl v úterý mluvčí Bílého domu Sean Spicer.

V telefonátu egyptskému prezidentovi Abdalu Fattáhu Sísímu Trump řekl, že syrský prezident Bašár Asad je statečný muž, ale okolnosti mu nedovolují oslovit ho přímo.

Informace se dostala na veřejnost ze zdroje blízkého egyptskému prezidentovi. Potvrzuje přesvědčení Trumpa, že proti Islámskému státu a terorismu je potřebné se spojit i s Ruskem a syrským režimem, který je na podpoře Moskvy závislý.

Iráckému premiérovi Hajdáru Abadímu Trump nabídl větší vojenskou podporu ve válce proti IS. Abadí amerického prezidenta i tak kritizoval za výrok, že kdyby si Spojené státy po invazi v roce 2003 ponechaly kontrolu nad iráckou ropou, nevznikl by Islámský stát, který z příjmů za ropu přežívá.

Trump se také podle zdrojů agentury Reuters chystá podepsat exekutivní příkaz, který by mohl vést k obnovení programu výslechů podezřelých z terorismu v tajných věznicích Ústřední zpravodajské služby (CIA) v zahraničí. Agenti CIA by v budoucnu možná mohli opět používat i techniky, které mnozí považují za mučení.

Exekutivní příkaz by anuloval dekrety prezidenta Baracka Obamy, kterými bývalá hlava státu zrušila věznice CIA v zahraničí a zakázala používání sporných výslechových technik. Podpis příkazu by sám o sobě program CIA neobnovil, otevřel by k tomu ale právní cestu, poznamenala agentura AFP.

Ve středečním rozhovoru pro televizi ABC Trump řekl, že v účinnost krutých výslechových technik věří. "S ohněm musíme bojovat zase ohněm," konstatoval. Prohlásil, že radikální skupiny usekávají hlavy lidem na Blízkém východě. "Nesmíme s tím nic udělat. Nehrajeme na spravedlivém hřišti," řekl a dodal, že v účinnost trýznivých výslechových procedur má "absolutní důvěru".

Příkaz podle Reuters umožní také další fungování námořní základny Guantánamo na Kubě, kde USA drží podezřelé z terorismu. Trumpův předchůdce Obama sliboval Guantánamo, kde nyní pobývá už jen 41 vězňů, zavřít.

Ropa a životní prostředí

Trump podepsal příkaz o další výstavbě ropovodu Keystone XL, který spojuje ropná naleziště v Kanadě s americkými rafineriemi. Proti projektu protestují ochránci životního prostředí. Rozhodl také o stavbě ropovodu Dakota Access, který nechtějí indiáni kvůli obavám o pitnou vodu.

Rozhodnutí jsou v souladu s očekáváním, že Trumpova politika týkající se životního prostředí bude "méně zelená" než Obamova a podpoří využívání fosilních paliv, stejně tak jako oživení těžby uhlí.

Prezident zatím neřekl, zda oficiálně odstoupí od Obamou vytyčeného cíle, že USA do roku 2050 sníží emise skleníkových plynů o 80 procent.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Atlético deklasovalo Eibar a zůstává v čele, Real nedal gól

Fotbalisté Atlética Madrid porazili doma 5:0 poslední Eibar a upevnili si ve 33. kole vedení ve španělské lize. Druhý Real totiž uhrál pouze bezbrankovou remízu na hřišti Getafe a na městského rivala teď ztrácí tři body. Čtvrtá Sevilla vyhrála 2:1 v San Sebastianu a výrazně se přiblížila účasti v příštím ročníku Ligy mistrů. Český brankář Tomáš Vaclík strávil utkání na lavičce vítězného celku.

Atlético rozhodlo o jasném vítězství na přelomu obou poločasů, kdy od 42. do 53. minuty nastřílelo čtyři góly. Dvakrát se trefili Marcos Llorente a Ángel Correa, který přidal i gólovou asistenci.

Svěřenci trenéra Diega Simeoneho zabrali za tři body po dvou utkáních a navýšili náskok na Real, který se gólově neprosadil v malém madridském derby proti Getafe.

"Bílý balet" porazil Getafe ve 13 z posledních 14 vzájemných utkání, tentokrát ale proti oblíbenému soupeři nenavázal na čtyřzápasovou vítěznou sérii v La Lize. Getafe nevyhrálo pošesté v řadě a drží se čtyři body nad sestupovým pásmem.

V souboji dosavadních sousedů v tabulce poslal San Sebastian do vedení v páté minutě Carlos Fernández, Sevilla ale výsledek během tří minut otočila. Ve 22. minutě vyrovnal Fernando a následně využil šťastný odraz míče od tyče k pohodlné gólové dorážce Júsuf En-Nesjrí.

Marocký útočník potvrdil, že se mu proti baskickému týmu daří, v kariéře mu dal šestou branku. Sevilla má na čtvrtém místě náskok 15 bodů na nově pátý Villarreal, který deklasoval 5:1 Levante.

Zdroj: ČTK
Další zprávy