Přehledně: Trump píchl do vosího hnízda. I přes varování uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 8. 12. 2017 13:37
Donald Trump se snaží vymezit proti politice předchozích amerických prezidentů na Blízkém východě. Ve středu uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a dal pokyn k přesunu amerického velvyslanectví právě tam. To se však neuskuteční minimálně v příštích dvou měsících, ještě ani není vybrán pozemek pro ambasádu. Symbolickým krokem ale vzbudil Trump velké vášně mezi palestinskými Araby a jejich spojenci.
Palestinci pálí americkou vlajku v Gaze.
Palestinci pálí americkou vlajku v Gaze. | Foto: Reuters

Washington/Jeruzalém - Nastala doba, aby Spojené státy uznaly Jeruzalém za hlavní město Izraele. Je čas tam začít plánovat přesun amerického velvyslanectví z Tel Avivu.

To pronesl americký prezident Donald Trump ve středu po sedmé hodině večer v mimořádném vystoupení, věnovaném Izraeli. Prohlásil, že jeho oznámení o uznání Jeruzaléma znamená začátek nového přístupu k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Podle něj odkládání uznání Jeruzaléma za izraelské hlavní město stejně mír nepřineslo. Prezident rovněž uvedl, že řešením blízkovýchodního konfliktu mohou být i dva státy, pokud si to obě strany budou přát.

Šéf Bílého domu ujistil, že Jeruzalém má zůstat posvátným místem tří náboženství - tedy judaismu, islámu a křesťanství. Oznámil také, že v příštích dnech na Blízký východ odcestuje americký viceprezident Mike Pence.

Trump jako první americký prezident uznal Jeruzalém za izraelskou metropoli a neodložil rozhodnutí kvůli tomu, že se na správě města musí nejprve dohodnout Izraelci a Palestinci.

Islámské země Trumpa kritizují, evropské ho vyzývají, aby svůj postoj ještě zvážil. Co je v sázce, se pokoušíme stručně shrnout formou pěti otázek a odpovědí.

Proč se Trump rozhodl oznámit, že USA uznávají Jeruzalém jako hlavní město Izraele a přesunou tam velvyslanectví z Tel Avivu?

V předvolební kampani Donald Trump zdůrazňoval podporu Izraele a sliboval, že americkou ambasádu přesune z Tel Avivu do Jeruzaléma, po čemž Izraelci dlouhodobě volají.

Trump tak splní jeden z bodů svého prezidentského programu, přestože ještě ani není vybrané místo, kde by budova měla stát, a potrvá nejméně čtyři roky, než se tam americké velvyslanectví skutečně přemístí.

Konzervativní část americké Republikánské strany a také velká část americké veřejnosti Izrael silně podporují, tedy i uznání Jeruzaléma za jeho hlavní město.

Pro Trumpa jde o příležitost získat voliče na svoji stranu v době, kdy jeho popularita klesá a podle posledního průzkumu Gallupova ústavu je s jeho prací v Bílém domě spokojeno jen 37 procent Američanů.

Proč všechna důležitá velvyslanectví doposud sídlí v Tel Avivu?

Většina zemí nechce předjímat budoucí status Jeruzaléma, o který se přou Izraelci a Palestinci. Čeká se na mírovou dohodu mezi oběma stranami. Izraelský parlament (Kneset) přijal v roce 1980 zákon, který prohlásil Jeruzalém za věčné a nedělitelné hlavní město Izraele. Svět to ale neuznal.

Americký Kongres schválil zákon o přesunutí velvyslanectví do Jeruzaléma už v roce 1995, všichni prezidenti USA až do nástupu Donalda Trumpa ale využili svého práva realizaci tohoto kroku odložit.

Pohled na Chrámovou horu v Jeruzalémě.
Pohled na Chrámovou horu v Jeruzalémě. | Foto: ČTK

Agentura Reuters píše, že lidé kolem nového amerického prezidenta se k jeho kroku stavějí rozdílně. Viceprezident Mike Pence a velvyslanec USA v Izraeli David Friedman jsou pro, ministři zahraničí a obrany Rex Tillerson a Jim Mattis naopak proti.

Jak reagují muslimské a evropské země na Trumpův ohlášený krok?

Francie, Velká Británie a Německo vyzvaly amerického prezidenta, aby rozhodnutí zvážil. Zároveň varují své občany před cestami do Jeruzaléma a na Západní břeh Jordánu.

Muslimské státy přesun velvyslanectví odmítají. Turecko dokonce pohrozilo, že kvůli tomu přeruší s Izraelem diplomatické styky. Palestinský prezident Mahmúd Abbás varoval Trumpa v úterý v telefonickém rozhovoru, že jeho postoj vede k nepokojům a násilnostem.

Papež František I. vyzval k respektování statu quo.

Papež František I. v Jeruzalémě.
Papež František I. v Jeruzalémě. | Foto: Reuters

Proč je Jeruzalém tak složitou překážkou v dosažení izraelsko-palestinské dohody?

Izrael kontroluje celé město od války v roce 1967, předtím 19 let patřila východní část Jeruzaléma včetně posvátných míst ve Starém Městě Jordánsku.

Velká část Izraelců se nechce vzdát zdí obehnaného Starého Města, kde jsou proslulá Zeď nářků a Chrámová hora, na které kdysi stávaly dva židovské chrámy.

Téměř všichni Palestinci si zase myslí, že mír není možný, pokud se východní Jeruzalém včetně Starého Města nestane metropolí nezávislého palestinského státu.

Muslimové mají na Chrámové hoře vzácnou mešitu al-Aksá a takzvaný Skalní dóm, jehož pozlacená kopule je výrazným symbolem města.

V Izraeli obecně panuje velký odpor k jakýmkoliv náznakům dělení města a předávání pravomocí Palestincům. I méně radikální Izraelci se bojí, že předání části města pod kontrolu Palestinců bude zároveň pozvánkou pro teroristy a sebevražedné atentátníky.

Proč jsou spory o jeruzalémské Staré Město i Chrámovou horu tak emotivní?

Radikální Palestinci naprosto odmítají židovské nároky na Chrámovou horu a Jeruzalém. Zpochybňují i samotnou existenci židovských chrámů.

Jeruzalém a konkrétně Chrámová hora jsou místem, kde podle legend a tradic různých náboženství a učení svět začal a kde také jednou skončí.

Místo, kde má být nejblíže do ráje i do pekla, kde Kain zabil Ábela, kde byl Abrahám připraven obětovat svého syna Izáka. Kde Bůh měl sebrat prach, z něhož stvořil Adama, kde je podle některých tvrzení v útrobách hory schována Mojžíšova archa úmluvy. A konečně místo, odkud podle muslimů jejich prorok Mohamed vystoupil do nebes.

Zeď nářků a Chrámová hora.
Zeď nářků a Chrámová hora. | Foto: iStock

Pro muslimy je jeruzalémská hora třetím nejposvátnějším místem islámu po Mekce a Medině.

Pro věřící Židy je naopak Jeruzalém spojen především s dvěma chrámy. Ten první postavil Šalamoun už kolem roku 950 před Kristem, o čtyři staletí později ho zničil babylonský vládce Nebukadnesar II. Druhý chrám zničili v roce 70 po Kristu Římané.

Až po téměř devatenácti staletích se hora a Zeď nářků, která je posledním zbytkem rozbořeného chrámu, dostaly zpět do židovských rukou.

"Vrátili jsme se na naše posvátná místa, abychom je už nikdy neopustili," prohlásil izraelský ministr obrany Moše Dajan 7. června 1967, když jeho armáda z Jeruzaléma vytlačila Jordánce a dobyla Staré Město. Tento postoj vláda Izraele od té doby vehementně brání. A případný přesun západních ambasád do posvátného města ho má jen podpořit. 

Video: V Jeruzalémě otevřeli zrestaurovaný Boží hrob

V Jeruzalémě otevřeli zrestaurovaný Boží hrob | Video:
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 2 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 5 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy