Trumpův protiimigrační dekret začal platit. V USA spustí soudní spory, zámoří zatím nejistě tápe

Daniel Anýž Daniel Anýž
30. 6. 2017 16:51
V noci ze čtvrtka na pátek vstoupil v platnost americký protiimigrační dekret. Ten do USA dočasně zakazuje vstup lidem z šesti převážně muslimských zemí. Zastavuje taky přijímání všech uprchlíků. Americký nejvyšší soud, který v pondělí dekret odblokoval, ale uvedl, že zákaz se nesmí vztahovat na lidi, kteří mají důvěryhodný vztah s osobou nebo institucí v USA. Rozdílný výklad, na koho se tato výjimka vztahuje, povede podle amerických právníků k novým soudním sporům. V zemích, na které se zákaz vztahuje, žadatelé o víza často netuší, jak si nová pravidla vykládat.
Lednové protesty proti Donaldu Trumpovi a jeho zákazu cestování do USA z šesti převážně muslimských zemí.
Lednové protesty proti Donaldu Trumpovi a jeho zákazu cestování do USA z šesti převážně muslimských zemí. | Foto: Reuters

Washington - Chaos, který na amerických letištích na konci ledna způsobil protiimigrační dekret amerického prezidenta Donalda Trumpa, se už tentokrát opakovat nebude.

Ale ani zavedení upravené březnové verze dekretu, kterou Nejvyšší soud USA v pondělí odblokoval a která nyní začala platit, se neobejde bez problémů.

Nejde o to, že by lidé s platnými vízy znovu přistáli v USA a uvázli u imigračních kontrol.

Problém se přenesl na americké ambasády a konzulární oddělení v zámoří. Přesněji řečeno v šesti dotčených, převážně muslimských zemích (Írán, Jemen, Libye, Somálsko, Súdán, Sýrie), na které se protiimigrační dekret vztahuje.

Co je důvěryhodný vztah?

Americký nejvyšší soud v pondělí rozhodl, že dekret, který předtím v USA zastavily soudy nižších instancí, může začít platit.

Výnos prezidenta Trumpa zakazuje na 90 dní vstup do Spojených států lidem z šesti výše uvedených zemí. Na 120 dní taky zastavuje možnost přijímání uprchlíků.

Má to ale jednu podstatnou výjimku.

Zákaz vstupu do USA se podle nejvyšší soudní instance v zemi nesmí týkat osob, které můžou prokázat "důvěryhodný vztah" s osobou nebo institucí ve Spojených státech.

Právě s výkladem obsahu termínu "bona fide relationship", jak zní v originálu názor Nejvyššího soudu USA, mohou nastat velké potíže.

Samotný soud popsal kategorii osob, které by měly být ze zákazu vyňaty, dost obecně.

"Pro jednotlivce je nutná úzká rodinná příbuznost," napsal soud ve svém pondělním výnosu. Ve vztahu k institucím pak musí jít o "formální, dokumentovaný vztah".

Modelově může jít o studenta, který už byl přijat na americkou univerzitu. Nebo o člověka, který už má potvrzenou práci u americké společnosti. Případně o osobu, která dostala pozvánku k přednášce před americkým publikem.

Manželka ano, snoubenka ne

Konkrétní rozhodnutí, komu udělit vízum a pustit ho do USA, a koho naopak v rámci protiimigračního dekretu odmítnout, ale mají v rukou americké úřady, konkrétně ministerstvo zahraničí a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost.

Podle nařízení, které Ministerstvo zahraničí USA ve středu zaslalo na své zastupitelské úřady v dotčených zemích, se mezi přímé příbuzné počítají "rodiče (včetně vyženěných či vyvdaných), děti, zeť, snacha, sourozenci (včetně nevlastních) a sezdaní partneři".

Nejde ale už o "prarodiče, vnoučata nebo snoubence". To vyvolalo mezi odpůrci protiimigračního dekretu okamžitě kritiku.

"Partner může, ale vážná známost ne? To nedává žádný smysl," napsal na Twitteru Omar Jadwat, který se v Americkém sdružení na ochranu občanských svobod (ACLU) zabývá imigrací a uprchlíky.

Dva rozdílné pohledy

Pro agentury AP pak Omar Jadwat dodal, že státní úřady "se budou samy snažit, aby byl zákaz co nejširší".

Organizace zastupující uprchlíky a imigranty přitom požadují pravý opak. Chtějí, aby se do výjimky, kterou stanovil Nejvyšší soud USA, vešlo co nejvíc lidí.

"Každý, kdo už má v USA kontakt s neziskovou organizací, a jde o desítky tisíc uprchlíků, by měl mít status osoby s důvěryhodným vztahem k USA," myslí si Becca Hellerová, ředitelka Mezinárodního projektu pomoci uprchlíkům.

V Egyptě například podle ní existují tisíce běženců ze Súdánu, kteří už během doby, kdy je americké úřady prověřují kvůli možnému udělení uprchlického azylu, navázali kontakty s konkrétními neziskovkami nebo charitami v USA.

Podobná je podle Hellerové situace syrských uprchlíků v Libanonu.

Záplava soudních sporů

Právníci, které citují americká média, ale poukazují na skutečnost, že nejasnosti ve výkladu rozhodnutí Nejvyššího soudu USA povedou k dalším žalobám proti protiimigračnímu dekretu.

A k soudním sporům. 

Před tím varoval i soudce amerického nejvyššího soudu Clarence Thomas. Ten společně se svými kolegy, soudci Samuelem Alitem a Neilem Gorsuchem, hlasoval proti tomu, aby byl Trumpův protiimigrační dekret částečně zúžen.

Soudce Thomas taky ve svém písemném vyjádření dodal, že v praxi zúžení nebude fungovat a ve Spojených státech to vyvolá "záplavu soudních sporů".

V zámořských zemích dotčených zákazem vyvolaly nejasnosti ohledně zákazu cestování do USA jen další zmatek a nejistotu. 

"Pro mě je to velké zklamání," citovala agentura Reuters dvaapadesátiletého Súdánce z Chartúmu. V Americe má příbuzné, které už v minulosti navštívil. Teď si ale myslí, že vízum nedostane.

"Nevím, proč bych neměl mít právo vycestovat. Během předchozích návštěv USA jsem žádné americké zákony neporušil," kroutí hlavou Súdánec.

Trump plní volební slib a minimalizuje terorismus, každá společnost má právo určit, koho na své území půstí a koho ne. | Video: Martin Veselovský

 

 

Právě se děje

před 44 minutami

Armáda vystřídala sedm desítek vojáků v Mali. V čele mise EU zůstává český generál

Česká armáda na misi v Mali vystřídala sedm desítek vojáků, kteří střeží velitelství mise a výcvikovou základnu. Podílí se také na výcviku malijské armády. Nová jednotka v úterý od svých předchůdců převzala operační úkol. Uvedl to mluvčí výcvikové mise EU Jakub Šimíček. Velitelem celé mise Evropské unie i nadále zůstává český generál František Ridzák, svou funkci bude předávat v polovině ledna.

Slavnostní akt předání operačního úkolu mezi 3. a 4. úkolovým uskupením české armády se uskutečnil v úterý. Jednotka, která v Mali působila od května, byla složena především z vojáků 74. mechanizovaného praporu, doplnili je příslušníci 43. výsadkového praporu a dalších útvarů české armády. Nyní je vystřídali vojáci ze 131. dělostřeleckého oddílu z Jinců a specialisté z dalších útvarů.

Česká jednotka má v Mali za úkol chránit samotné velitelství mise v hlavním městě Bamaku, zajišťují také doprovod důležitých osob. Další její část zajišťuje bezpečnost výcvikové základny Koulikoro a chrání její velení. Podílí se také na výcviku. Kromě této jednotky má česká armáda v Mali několik desítek vojáků v čele s Ridzákem, kteří se podílejí na řízení samotné mise. Ridzák je prvním českým vojákem, který spojenecké misi v zahraničí velí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy