Demontáž Obamova zdravotnictví může začít. A pak "pecivál" Trump vyrazí do světa

Daniel Anýž Daniel Anýž
4. 5. 2017 12:05
Republikáni v Kongresu ve čtvrtek nejspíše schválí legislativu, která by měla zrušit a nahradit reformu zdravotnictví Baracka Obamy. Donald Trump si tím připíše důležitý zisk na domácí scéně. V pravý čas, protože v následujících týdnech pak vyrazí na své první zahraniční cesty. Na rozdíl od svých předchůdců v Bílém domě, počínaje Ronaldem Reaganem, se prezident Donald Trump během prvních 100 dnů v úřadě do ciziny vůbec nevypravil. V květnu se ale Evropané mohou těšit na Trumpovu diplomatickou ofenzivu. Do Bruselu přijede na summit NATO, do italské Taorminy na setkání skupiny G7. Pravděpodobně navštíví i Vatikán a Izrael.
Donald Trump a Angela Merkelová v Bílém domě
Donald Trump a Angela Merkelová v Bílém domě | Foto: Reuters

Washington - O minulém víkendu oslavil Donald Trump svých prvních 100 dnů v úřadě amerického prezidenta. Mezi těmi, kdo jej v listopadových volbách vyslali do Bílého domu.

"Sotva bych mohl být nadšenější, než že jsem více než 100 mil daleko od washingtonských bažin… a s mnohem, mnohem lepšími lidmi," uvedl na shromáždění svých příznivců v Harrisburgu v Pensylvánii.

Washingtonské "bažiny" - tedy tamní politici -  ale prezidentovi ve čtvrtek doručí důležité vítězství.

Na druhý pokus se Trump dočká

Dolní komora amerického Kongresu, Sněmovna reprezentantů, schválí legislativu, která by měla nahradit reformu zdravotnictví předchozího prezidenta Baracka Obamy.

"Zítra můžeme o návrhu zákona hlasovat, protože už máme dost hlasů," potvrdil ve středu v noci vůdce republikánů ve sněmovně, kongresman Kevin McCarthy, že tentokrát by se už neměl opakovat scénář z konce března.

Tehdy návrh na zrušení "Obamacare" neměl dostatečnou podporu a nakonec se o něm ani nehlasovalo. Pro prezidenta Trumpa to představovalo jednu z jeho největších proher během prvních 100 dní v úřadě.

S necelým týdenním zpožděním za touto metou by se měl dočkat satisfakce, i když schválení návrhu ve sněmovně bude jen začátkem delšího legislativního procesu.

Navíc s nejistým výsledkem, neboť v Senátu se podle amerických médií proti současné podobě legislativy staví nejen demokraté ale i někteří republikáni.

Podle analýzy nezávislé Rozpočtové kanceláře Kongresu (CBO) by zavedení republikánské reformy výrazně zvýšilo počet nepojištěných Američanů, v horizontu deseti let až o 24 milionů lidí. 

Mnozí zákonodárci, kteří budou na podzim 2018 obhajovat svá křesla v kongresových volbách, tak už teď pečlivě zvažují, pro co mohou zvednout ruku.

Pro tuto chvíli si však prezident Trump připíše podstatný zisk ve své vnitropolitické agendě. Což je pro něho o to důležitější, že v následujících týdnech se jeho dosavadní program rozroste o nový rozměr.

"Pecivál" vyrazí na cesty

Donald Trump je, jak o něm řekla jeho dcera Ivanka, domácí typ. "Pecivál", který by prý, "kdyby to bylo na něm, sotva opouštěl New York".

Nyní má ovšem před sebou první zahraniční cesty v roli prezidenta USA.

Předznamenáním byl už jeho úterní telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Podle Bílého domu spolu prezidenti hovořili zejména o situaci v Sýrii. Washington měl vyslat svého zástupce do Astany v Kazachstánu, kde od středy běží další kolo jednání - za účasti Ruska, Turecka a Íránu - o možném řešení syrské krize.

A podle Kremlu si Trump a Putin v úterním telefonátu potvrdili, že by se měli setkat i osobně. V německém Hamburku během summitu skupiny G20, který je naplánován na 7. a 8. července.

Trump o možné spolupráci Washingtonu a Moskvy v boji proti Islámskému státu v Sýrii mluvil už v předvolební kampani. Prohlašoval, že chce se svým ruským protějškem Putinem dobře vycházet.

Pak přišel zásah chemickými zbraněmi proti civilnímu obyvatelstvu v Sýrii a americká odveta v podobě raketového útoku na letectvo jeho zřejmého strůjce Bašára Asada. Americko-ruské vztahy jsou i podle Donalda Trumpa aktuálně horší, než kdy byly za jeho předchůdce Baracka Obamy.

Pokud lze očekávat, že setkání Trumpa s Putinem bude chladné a napjaté, tak přinejmenším druhým ze zmíněných přívlastků je už předem možné označit i Trumpovu květnovou cestu do Evropy.

Americký prezident by se měl 24. a 25. května zúčastnit bruselského summitu NATO. Z Belgie pak odcestuje do Taorminy na Sicílii, kde se bude po dva následující dny konat setkání zemí skupiny G7.

Podle Bílého domu je navíc pravděpodobné, že během pobytu v Evropě prezident Trump navštíví ještě Vatikán a cestou i Izrael.

Evropa s výhodou domácího hřiště

V každém případě to bude poprvé, co se Evropané budou moci na svém vlastním hřišti amerického prezidenta zeptat, jak by mělo v jeho zahraniční politice - a konkrétně ve vztahu k Evropě - fungovat jeho předsevzetí  "Amerika na prvním místě".

To klade prvořadý důraz na domácí agendu, které by měly být podřízeny právě i vztahy USA s cizinou. Ve světě by Amerika měla aktivně bránit jen své životní zájmy - i na úkor svých dosavadních spojeneckých závazků.

Zmíněné priority prezident Donald Trump nepřímo potvrdil i tím, že se během prvního sta dní ve funkci prezidenta USA nevypravil na žádnou zahraniční cestu.

Na rozdíl nejen od Baracka Obamy, který jich za stejné období stihl celkem devět, ale i od všech svých předchůdců v úřadě, počínaje Ronaldem Reaganem (prezidentem byl v letech 1981 až 1989, pozn. red.). Všichni během prvních sto dnů vyrazili na nejméně jednu zahraniční cestu, přinejmenším tradičně do Kanady.

Kanadský premiér Justin Trudeau a také Evropané ale místo toho zatím museli jezdit za Trumpem do Washingtonu. Případně do Trumpova floridského letoviska Mar-a-Lago, kde jej navštívili japonský premiér Šinzo Abé a čínský prezident Si Ťi-pching.

Nebo třeba do newyorského vojenského muzea, zřízeného ve vyřazené americké letadlové lodi Intrepid, kde prezident Trump ve črtvrtek povečeří s australským premiérem Malcolmem Turnbullem. 

Nejtemnější scénáře se nekonají

Za Evropu  už Trumpa v Bílém domě navštívili britská premiérka Theresa Mayová, irský premiér Enda Kenny, německá kancléřka Angela Merkelová, šéf NATO Jens Stoltenberg nebo italský premiér Paolo Gentiloni.

Během těchto schůzek prezident Donald Trump částečně rozptýlil prvotní nejčernější obavy členských států NATO a EU, které se týkaly budoucnosti transatlantické vazby za Trumpova prezidentství.

Trump už nepovažuje  NATO za "zastaralé" a "silná Evropa" je pro něho "velmi, velmi důležitá", jak uvedl po schůzce s italským premiérem.

Evropští politici, Evropská unie i NATO, jsou však, jak lze vyčíst z komentářů v evropských médiích, vůči Trumpovi stále ostražití.

Svoji podporu Alianci Trump jedním dechem spojuje s požadavkem, že členské země musejí plnit své finanční závazky.  A právě na květnovém summitu NATO v Bruselu by spojenci měli předložit konkrétní plány, jak Trumpův požadavek, aby dávali na obranu nejméně 2 % HDP, hodlají splnit.

Soumrak volného obchodu

Nadcházející setkání skupiny G7 bude zase příležitostí, aby americký prezident zbytku "klubu" objasnil další podstatný - a pro světovou ekonomickou potenciálně nebezpečný - bod své agendy. Změnu obchodních dohod USA se zahraničním.

Trumpův názor, že USA na stávajících dohodách prodělávají, byl jedním z ústředních témat jeho kampaně. Už jako prezident pak Trump zrušil transpacifickou dohodu (tzv. TPP) mezi USA a dalšími jedenácti zeměmi.

Chce dojednat nové podmínky Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Případně smlouvu NAFTA zcela zrušit. Na neurčito bylo zatím odsunuta rozjednaná tržní a investiční dohoda mezi USA a EU (TTIP).

Vedle těchto "známých, neznámých", které budou chtít Evropané a nejsilnější ekonomiky světa s Donaldem Trumpem řešit, navíc mohou do dění zasáhnout i doutnající zahraniční krize. Například Korejský poloostrov. 

USA kvůli pokračujícímu zbrojnímu programu KLDR výrazně posílily svoji vlastní vojenskou přítomnost v regionu, přímo v Jižní Koreji nainstalovaly protiraketový systém THAAD.

Stále překvapivý Trump

Prezident Trump ovšem zároveň prohlásil, že by byl ochoten sejít se přímo se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. A uvedl, že Jižní Korea by měla raketový systém THAAD uhradit.

Jde o překvapivou kombinaci výroků a soudě podle amerických médií se ani zkušení a dlouholetí analytici americké zahraniční politiky neodvažují předpovídat, jaké budou další prezidentovy kroky.

Svoji roli v tom hraje i fakt, že v Trumpově administrativě, včetně ministerstva zahraničí, zůstává neobsazena  - stranou samotných ministrů - většina vedoucích pozic.

Zahraniční diplomaté nemají s kým jednat a k jejich nejistotě ohedně Trumpovy zahraniční politiky přispívá i to, že přímo v jeho týmu spolu válčí vlivové skupiny.

Ruský seriál pokračuje

Trumpův úterní rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nicméně upozornil ještě na jedno podstatné téma, jež se bude vyvíjet i daleko za hranici prvních sta dnů Trumpova úřadu.

FBI a Kongres stále vyšetřují kontakty mezi lidmi z Trumpova týmu a ruskou stranou během loňské předvolební kampaně v USA.

V Senátu ve středu vypovídal ředitel FBI James Comey, a na dalších slyšeních by se postupně měli objevit například ředitel Národní bezpečnostní agentury (NSA) admirál Mike Rogers nebo bývalá náměstkyně ministerstva spravedlnosti Sally Yatesová. A také Trumpův zeť a poradce Jared Kushner či poradce z loňské kampaně Carter Page.

Právě Page měl být podle informací amerických médií mužem, jehož se Rusové přinejmenším pokusili využít ke zpravodajskému průniku od Trumpovy bezprostřední blízkosti.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Sněmovna USA schválila krátkodobé financování vlády, Trump má peníze do Vánoc

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh zákona, který na měsíc zajistí finance pro chod vlády USA. Federální administrativa prezidenta Donalda Trumpa má prozatím peníze na provoz do čtvrtka, nové opatření jí peníze zaručí do 20. prosince. Návrh musí ještě podpořit Senát a podepsat prezident, který ale toto řešení podle agentury Reuters podporuje.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Maradona vydržel na trenérské lavičce dva měsíce

Další trenérské angažmá Diega Maradony skončilo po dvou měsících. Slavný devětapadesátiletý Argentinec převzal v září poslední tým domácí prvoligové tabulky Gimnasia, ale dnes oznámil odchod. Souvisel s tím, že fotbalový klub z města La Plata bude mít nového šéfa.

Kapitán mistrů světa z roku 1986 Maradona vedl Gimnasiu v osmi zápasech. Třikrát s ní slavil vítězství a pod jeho vedením si tým v tabulce polepšil o dvě příčky. Na stadion přilákal tisíce nových fanoušků.

Své další působení v klubu ale spojil s šéfem Gabrielem Pellegrinem, který se v sobotních volbách nebude ucházet o znovuzvolení. "Přišel jsem s tebou a s tebou i odcházím," řekl Maradona.

Do Argentiny se vrátil z Mexika, kde do června vedl druholigový celek Sinaloa Dorados. K němu by se podle spekulací médií mohl vrátit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy