Demontáž Obamova zdravotnictví může začít. A pak "pecivál" Trump vyrazí do světa

Daniel Anýž Daniel Anýž
4. 5. 2017 12:05
Republikáni v Kongresu ve čtvrtek nejspíše schválí legislativu, která by měla zrušit a nahradit reformu zdravotnictví Baracka Obamy. Donald Trump si tím připíše důležitý zisk na domácí scéně. V pravý čas, protože v následujících týdnech pak vyrazí na své první zahraniční cesty. Na rozdíl od svých předchůdců v Bílém domě, počínaje Ronaldem Reaganem, se prezident Donald Trump během prvních 100 dnů v úřadě do ciziny vůbec nevypravil. V květnu se ale Evropané mohou těšit na Trumpovu diplomatickou ofenzivu. Do Bruselu přijede na summit NATO, do italské Taorminy na setkání skupiny G7. Pravděpodobně navštíví i Vatikán a Izrael.
Donald Trump a Angela Merkelová v Bílém domě
Donald Trump a Angela Merkelová v Bílém domě | Foto: Reuters

Washington - O minulém víkendu oslavil Donald Trump svých prvních 100 dnů v úřadě amerického prezidenta. Mezi těmi, kdo jej v listopadových volbách vyslali do Bílého domu.

"Sotva bych mohl být nadšenější, než že jsem více než 100 mil daleko od washingtonských bažin… a s mnohem, mnohem lepšími lidmi," uvedl na shromáždění svých příznivců v Harrisburgu v Pensylvánii.

Washingtonské "bažiny" - tedy tamní politici -  ale prezidentovi ve čtvrtek doručí důležité vítězství.

Na druhý pokus se Trump dočká

Dolní komora amerického Kongresu, Sněmovna reprezentantů, schválí legislativu, která by měla nahradit reformu zdravotnictví předchozího prezidenta Baracka Obamy.

"Zítra můžeme o návrhu zákona hlasovat, protože už máme dost hlasů," potvrdil ve středu v noci vůdce republikánů ve sněmovně, kongresman Kevin McCarthy, že tentokrát by se už neměl opakovat scénář z konce března.

Tehdy návrh na zrušení "Obamacare" neměl dostatečnou podporu a nakonec se o něm ani nehlasovalo. Pro prezidenta Trumpa to představovalo jednu z jeho největších proher během prvních 100 dní v úřadě.

S necelým týdenním zpožděním za touto metou by se měl dočkat satisfakce, i když schválení návrhu ve sněmovně bude jen začátkem delšího legislativního procesu.

Navíc s nejistým výsledkem, neboť v Senátu se podle amerických médií proti současné podobě legislativy staví nejen demokraté ale i někteří republikáni.

Podle analýzy nezávislé Rozpočtové kanceláře Kongresu (CBO) by zavedení republikánské reformy výrazně zvýšilo počet nepojištěných Američanů, v horizontu deseti let až o 24 milionů lidí. 

Mnozí zákonodárci, kteří budou na podzim 2018 obhajovat svá křesla v kongresových volbách, tak už teď pečlivě zvažují, pro co mohou zvednout ruku.

Pro tuto chvíli si však prezident Trump připíše podstatný zisk ve své vnitropolitické agendě. Což je pro něho o to důležitější, že v následujících týdnech se jeho dosavadní program rozroste o nový rozměr.

"Pecivál" vyrazí na cesty

Donald Trump je, jak o něm řekla jeho dcera Ivanka, domácí typ. "Pecivál", který by prý, "kdyby to bylo na něm, sotva opouštěl New York".

Nyní má ovšem před sebou první zahraniční cesty v roli prezidenta USA.

Předznamenáním byl už jeho úterní telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Podle Bílého domu spolu prezidenti hovořili zejména o situaci v Sýrii. Washington měl vyslat svého zástupce do Astany v Kazachstánu, kde od středy běží další kolo jednání - za účasti Ruska, Turecka a Íránu - o možném řešení syrské krize.

A podle Kremlu si Trump a Putin v úterním telefonátu potvrdili, že by se měli setkat i osobně. V německém Hamburku během summitu skupiny G20, který je naplánován na 7. a 8. července.

Trump o možné spolupráci Washingtonu a Moskvy v boji proti Islámskému státu v Sýrii mluvil už v předvolební kampani. Prohlašoval, že chce se svým ruským protějškem Putinem dobře vycházet.

Pak přišel zásah chemickými zbraněmi proti civilnímu obyvatelstvu v Sýrii a americká odveta v podobě raketového útoku na letectvo jeho zřejmého strůjce Bašára Asada. Americko-ruské vztahy jsou i podle Donalda Trumpa aktuálně horší, než kdy byly za jeho předchůdce Baracka Obamy.

Pokud lze očekávat, že setkání Trumpa s Putinem bude chladné a napjaté, tak přinejmenším druhým ze zmíněných přívlastků je už předem možné označit i Trumpovu květnovou cestu do Evropy.

Americký prezident by se měl 24. a 25. května zúčastnit bruselského summitu NATO. Z Belgie pak odcestuje do Taorminy na Sicílii, kde se bude po dva následující dny konat setkání zemí skupiny G7.

Podle Bílého domu je navíc pravděpodobné, že během pobytu v Evropě prezident Trump navštíví ještě Vatikán a cestou i Izrael.

Evropa s výhodou domácího hřiště

V každém případě to bude poprvé, co se Evropané budou moci na svém vlastním hřišti amerického prezidenta zeptat, jak by mělo v jeho zahraniční politice - a konkrétně ve vztahu k Evropě - fungovat jeho předsevzetí  "Amerika na prvním místě".

To klade prvořadý důraz na domácí agendu, které by měly být podřízeny právě i vztahy USA s cizinou. Ve světě by Amerika měla aktivně bránit jen své životní zájmy - i na úkor svých dosavadních spojeneckých závazků.

Zmíněné priority prezident Donald Trump nepřímo potvrdil i tím, že se během prvního sta dní ve funkci prezidenta USA nevypravil na žádnou zahraniční cestu.

Na rozdíl nejen od Baracka Obamy, který jich za stejné období stihl celkem devět, ale i od všech svých předchůdců v úřadě, počínaje Ronaldem Reaganem (prezidentem byl v letech 1981 až 1989, pozn. red.). Všichni během prvních sto dnů vyrazili na nejméně jednu zahraniční cestu, přinejmenším tradičně do Kanady.

Kanadský premiér Justin Trudeau a také Evropané ale místo toho zatím museli jezdit za Trumpem do Washingtonu. Případně do Trumpova floridského letoviska Mar-a-Lago, kde jej navštívili japonský premiér Šinzo Abé a čínský prezident Si Ťi-pching.

Nebo třeba do newyorského vojenského muzea, zřízeného ve vyřazené americké letadlové lodi Intrepid, kde prezident Trump ve črtvrtek povečeří s australským premiérem Malcolmem Turnbullem. 

Nejtemnější scénáře se nekonají

Za Evropu  už Trumpa v Bílém domě navštívili britská premiérka Theresa Mayová, irský premiér Enda Kenny, německá kancléřka Angela Merkelová, šéf NATO Jens Stoltenberg nebo italský premiér Paolo Gentiloni.

Během těchto schůzek prezident Donald Trump částečně rozptýlil prvotní nejčernější obavy členských států NATO a EU, které se týkaly budoucnosti transatlantické vazby za Trumpova prezidentství.

Trump už nepovažuje  NATO za "zastaralé" a "silná Evropa" je pro něho "velmi, velmi důležitá", jak uvedl po schůzce s italským premiérem.

Evropští politici, Evropská unie i NATO, jsou však, jak lze vyčíst z komentářů v evropských médiích, vůči Trumpovi stále ostražití.

Svoji podporu Alianci Trump jedním dechem spojuje s požadavkem, že členské země musejí plnit své finanční závazky.  A právě na květnovém summitu NATO v Bruselu by spojenci měli předložit konkrétní plány, jak Trumpův požadavek, aby dávali na obranu nejméně 2 % HDP, hodlají splnit.

Soumrak volného obchodu

Nadcházející setkání skupiny G7 bude zase příležitostí, aby americký prezident zbytku "klubu" objasnil další podstatný - a pro světovou ekonomickou potenciálně nebezpečný - bod své agendy. Změnu obchodních dohod USA se zahraničním.

Trumpův názor, že USA na stávajících dohodách prodělávají, byl jedním z ústředních témat jeho kampaně. Už jako prezident pak Trump zrušil transpacifickou dohodu (tzv. TPP) mezi USA a dalšími jedenácti zeměmi.

Chce dojednat nové podmínky Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Případně smlouvu NAFTA zcela zrušit. Na neurčito bylo zatím odsunuta rozjednaná tržní a investiční dohoda mezi USA a EU (TTIP).

Vedle těchto "známých, neznámých", které budou chtít Evropané a nejsilnější ekonomiky světa s Donaldem Trumpem řešit, navíc mohou do dění zasáhnout i doutnající zahraniční krize. Například Korejský poloostrov. 

USA kvůli pokračujícímu zbrojnímu programu KLDR výrazně posílily svoji vlastní vojenskou přítomnost v regionu, přímo v Jižní Koreji nainstalovaly protiraketový systém THAAD.

Stále překvapivý Trump

Prezident Trump ovšem zároveň prohlásil, že by byl ochoten sejít se přímo se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. A uvedl, že Jižní Korea by měla raketový systém THAAD uhradit.

Jde o překvapivou kombinaci výroků a soudě podle amerických médií se ani zkušení a dlouholetí analytici americké zahraniční politiky neodvažují předpovídat, jaké budou další prezidentovy kroky.

Svoji roli v tom hraje i fakt, že v Trumpově administrativě, včetně ministerstva zahraničí, zůstává neobsazena  - stranou samotných ministrů - většina vedoucích pozic.

Zahraniční diplomaté nemají s kým jednat a k jejich nejistotě ohedně Trumpovy zahraniční politiky přispívá i to, že přímo v jeho týmu spolu válčí vlivové skupiny.

Ruský seriál pokračuje

Trumpův úterní rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nicméně upozornil ještě na jedno podstatné téma, jež se bude vyvíjet i daleko za hranici prvních sta dnů Trumpova úřadu.

FBI a Kongres stále vyšetřují kontakty mezi lidmi z Trumpova týmu a ruskou stranou během loňské předvolební kampaně v USA.

V Senátu ve středu vypovídal ředitel FBI James Comey, a na dalších slyšeních by se postupně měli objevit například ředitel Národní bezpečnostní agentury (NSA) admirál Mike Rogers nebo bývalá náměstkyně ministerstva spravedlnosti Sally Yatesová. A také Trumpův zeť a poradce Jared Kushner či poradce z loňské kampaně Carter Page.

Právě Page měl být podle informací amerických médií mužem, jehož se Rusové přinejmenším pokusili využít ke zpravodajskému průniku od Trumpovy bezprostřední blízkosti.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy