Všichni proti USA. Schůzka G20 ukázala rozkol mezi lídry, spokojený byl jen Trump

Daniel Anýž Daniel Anýž
9. 7. 2017 11:57
Summit skupiny G20 v německém Hamburku byl prvním vrcholným jednáním od nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. V postoji ke klimatickým změnám se poprvé v historii G20 jedna ze zemí, Spojené státy, postavila proti souhlasnému názoru ostatních států. Pracný kompromis musela skupina G20 v Hamburku také hledat v názoru na volný obchod a tržní dohody. Evropští lídři, německá kancléřka Merkelová či francouzský prezident Macron, byli na závěr summitu vůči USA velmi kritičtí. Prezident Trump ovšem na Twitteru označil jednání v Hamburku za "úžasný úspěch".
Vladimir Putin a Donald Trump na summitu G20 v Hamburku.
Vladimir Putin a Donald Trump na summitu G20 v Hamburku. | Foto: ČTK

Hamburk - Už několik posledních let byl výroční summit zemí skupiny G20 rutinní až mediálně nudnou záležitostí s předem známým výsledkem. Nástup nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu to ale vše změnil. 

V uplynulých dnech zažil německý Hamburk, kde se v pátek a v sobotu konalo letošní zasedání zemí G20, skutečné drama.

Nejen v ulicích města, kde si násilné demonstrace vyžádaly nejméně dvě stovky zraněných policistů a podobný počet zadržených na straně demonstrantů, napjatá atmosféra vládla i v jednacích místnostech konferenčního centra a dopředu nebylo nic jisté.

Letošní summit se stal se zásadním testem, jak se skupina G20, která dohromady představuje 80 procent světové ekonomiky, vyrovná s Trumpovou ochranářskou politikou, která je radikálním odklonem od dosavadního, nejméně tři desítky let platného přístupu USA.

Výsledkem jednání G20 v Hamburku je pracně dojednaný, ale podle řady účastníků summitu nejistý kompromis ve věci zachování "volného a spravedlivého" světového obchodu.

Poprvé od svého zakládajícího summitu v roce 2008 však skupina G20 zároveň připustila možnost - v jasném ústupku Spojeným státům -, že jednotlivé státy mohou přijmout "ochranná opatření" pro narovnání svých negativních tržních bilancí.

V druhém klíčovém tématu summitu, v přístupu světového společenství ke klimatickým změnám, se ale mezi USA a ostatními zeměmi G20 už žádná, ani kompromisní shoda nenašla.

Donald Trump na začátku června odstoupil od globální Pařížské dohody o klimatu a ze svého názoru, že dohoda by ekonomicky poškozovala USA, ani v Hamburku evidentně nic neslevil.

Závěrečná deklarace summitu zmiňuje Trumpovo rozhodnutí odstoupit od dohody, ale zároveň jménem dalších devatenácti zemí skupiny G20 konstatuje, že smlouva z Paříže je "nezvratitelná".

V dosavadní historii skupiny G20 jde o bezprecedentní rozkol. Jak bez diplomatických kudrlinek na konci summitu konstatovala i jeho hostitelka, německá kancléřka Angela Merkelová. "Jednání o klimatu ukázalo rozpor - všichni proti Spojeným státům," uvedla.

A ani francouzský prezident Emmanuel Macron se nesnažil malovat věci narůžovo. "Náš svět nebyl nikdy tak rozdělený," zhodnotil Macron svůj dojem z celého jednání G20. "Dostředivé síly nebyly nikdy tak silné. Naše společné dobro nebylo nikdy tak ohroženo," dodal Macron.

S touto skepsí evropských lídrů oproti tomu kontrastuje optimistický tón a spokojenost Bílého domu. "Byl to opravdu skvělý úspěch," citoval list Washington Post vysoce postaveného zástupce Bílého domu. Podle něj Trumpova administrativa na summitu prosadila "své priority".

Prezident Trump pak na Twitteru označil jednání v Hamburku za "úžasný úspěch" a konkrétně vypíchl "výtečné jednání o obchodu a o Severní Koreji" s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Summit se konal jen několik dní po té, co Severní Korea provedla úspěšný test mezikontinentální střely, schopné zasáhnout Aljašku. A právě od Číny prezident Trump čeká možnou účinnou pomoc v tlaku na Pchjongjang, aby podrobil svůj vojenský program mezinárodní kontrole.

Nicméně jak schůzka s čínským prezidentem, tak i další Trumpova dvoustranná jednání zůstaly v Hamburku zcela v ústraní jeho prvního osobního setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Především americká média dopředu mocně spekulovala, zda Trump během rozhovoru s Putinem zvedne otázku ruského zasahování do americké prezidentské kampaně v roce 2016.

Pro amerického prezidenta je to nepříjemné téma, neboť lidé z jeho loňského předvolebního týmu jsou v USA zároveň vyšetřováni pro své kontakty s Rusy a sám Trump čelí podezření, že se celou aféru snažil zamést pod koberec.

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson po schůzce Trump-Putin uvedl, že americký prezident věc opakovaně otevřel.

"Měli na toto téma velmi robustní a dlouhou výměnu. Prezident (Trump) více než jednou na prezidenta Putina ohledně ruského zasahování tlačil," prohlásil Tillerson.

Nejen z komentářů, ale i ze zpravodajských článků v amerických novinách lze však vyčíst pochybnost, zda Tillersonův popis odpovídá realitě.

Média při tom citují další část Tillersonova vyjádření, že prezidenti Trump a Putin už obecně nechtějí oživovat "sporné věci z minulosti", ale "soustředit se na to, jak se pohnout vpřed".

"Což ale vůbec nezní jako silný nátlak. Vlastně to spíše zní, že Trump to přednesl, Putin to popřel a pak se už posunuli dál," napsal (mezi mnohými podobnými texty) politický reportér listu Washington Post.

Jedno z nejvýstižnějších hodnocení celého summitu G20 v Hamburku pak přinesl list Wall Street Journal, když konstatoval, že se podařilo odvrátit to, čeho se před summitem mnozí báli jako "obrovského rizika", totiž "tržní války".

Už jen tato jedna věc, která by byla ještě před rokem nemyslitelná, vypovídá o tom, jakou nejistotu a "nepředvídatelnost" vnesl do globálních tržních vztahů prezident Donald Trump.

V nejbližších dnech se navíc ukáže, zda se riziko tržních válek skutečně podařilo zažehnat. Bílý dům stále nevyloučil možnost, že zavede ochranářská opatření (limity nebo cla) na dovoz oceli do USA.

Pokud by se tak stalo, vyvolalo by to nejen na straně Číny, ale pravděpodobně také v dalších zemích vlnu odvetných opatření.

 

Právě se děje

před 2 minutami

V ČR žije 10,68 milionu lidí, počet obyvatel vzrostl za tři čtvrtě roku o více než 31 tisíc

Počet obyvatel České republiky za letošních devět měsíců vzrostl o 31 400 na 10,68 milionu. Ovlivnila to zejména zahraniční migrace. Narozených bylo více než zemřelých.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů.

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy