Trump chtěl vojensky udeřit na Severní Koreu akcí Zkrvavený nos. Ministři ho nakonec přemluvili

Martin Novák Martin Novák
10. 1. 2018 6:51
Naše jaderné zbraně míří jen na Spojené státy, sdělil Jihokorejcům vedoucí severokorejských vyjednavačů. Válka mezi Korejemi tak teď zřejmě nehrozí. Vztahy KLDR s USA jsou ale vyhrocené, nepomáhá ani fakt, že americký prezident Donald Trump údajně zvažoval útok na vybraný cíl na severokorejském území.
Americká armáda byla blízko rozkazu udeřit na Severní Koreu už v roce 1994.
Americká armáda byla blízko rozkazu udeřit na Severní Koreu už v roce 1994. | Foto: Reuters

Soul/Pchjongjang - Válka na Korejském poloostrově bezprostředně nehrozí. Minimálně do února, kdy bude jihokorejský Pchjongčchang hostit zimní olympijské hry.

Delegace severu a jihu si v úterý na prvním jednání po více než dvou letech podaly ruce a dohodly se na vyslání severokorejského týmu na olympiádu.

To se víceméně rovná uzavření dočasného příměří mezi oběma Korejemi: lze očekávat, že diktátor Kim Čong-un se zdrží testů nových zbraní a oficiální propaganda KLDR zmírní slovník.

Vedoucí severokorejských vyjednávačů Ri Son-Kvon navíc v úterý podle agentury Reuters prohlásil: "Naše jaderné zbraně jsou namířeny proti Spojeným státům. Ne proti Jižní Koreji, Rusku nebo Číně."

A jak píše obvykle dobře informovaný americký list Wall Street Journal, už ve druhé polovině loňského roku nebylo daleko k tomu, aby americký prezident Donald Trump dal příkaz k úderu na vybraný cíl nebo cíle na území KLDR.

"Mračna se stahují"

Zatímco Trumpův poradce pro otázky národní bezpečnosti H. R. McMaster se kloní k útoku na režim Kim Čong-una, ministři zahraničí a obrany Rex Tillerson a James Mattis odrazují prezidenta od použití síly.

"V Bílém domě a Pentagonu se probíral útok v rámci strategie nazvané Zkrvavený nos. Šlo by o omezený úder na vybrané severokorejské zařízení, aby režim věděl, že za své chování musí platit," píše americký deník.

Krátce před Vánoci prohlásil ministr obrany Mattis k vývoji kolem KLDR: "Mračna se stahují." A McMaster označil loňský 29. listopad, kdy Pchjongjang vyzkoušel mezikontinentální střelu, za bod zlomu, od kterého roste pravděpodobnost války každým dnem.

Terčem úderu v rámci Zkrvaveného nosu by mělo být nějaké místo spojené s testy balistických raket nebo atomových zbraní.

Strategie má však dvě "ale". Zaprvé není jisté, že Kim Čong-un nezareaguje na úder odpálením svých raket. A to na Japonsko, americkou základnu na ostrově Guam, nebo dokonce na USA samotné. Podle odborníků může dojít k vyvolání obrovského konfliktu, nevídaného od konce druhé světové války.

"Naše zpravodajské informace nejsou kdovíjaké. Jak můžeme vědět, že neopětuje útok?" ptá se například admirál Michael Mullen, bývalý šéf Sboru náčelníků štábů armády USA za dob prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy.

S nedostatečnými zpravodajskými informacemi souvisí i druhý problém: zbrojní výroba Severní Koreje je soustředěna hlavně v tunelech hluboko pod zemí. Jaderný reaktor v Jongbjonu, který leží 90 kilometrů severně od metropole Pchjongjangu, je jednou z výjimek.

Jako na houpačce

Není to poprvé, kdy krizi kolem Severní Koreje a zdánlivě blížící se válku vystřídalo období klidu a jednání. Podobně jako letos se události vyvíjely už v roce 1994.

Tehdejší americký prezident Bill Clinton vydal po zprávách o aktivitě v jaderném komplexu v Jongbjonu pokyn americkému námořnictvu, aby bylo v pohotovosti. Ke břehům KLDR zamířila letadlová loď USS Kitty Hawk.

Severokorejci ale pak souhlasili s cestou exprezidenta Jamese Cartera do Pchjongjangu, což vyústilo v dohodu o mezinárodní kontrole nukleárního programu KLDR.

Carter se i přes vysoký věk (93 let) a chatrné zdraví loni nabídl, že do Severní Koreje pojede znovu, bude-li to nutné k odvrácení války.

Podívejte se na schůzku zástupců Severní a Jižní Koreje v demilitarizované zóně:

Severokorejci překročili hranici a jednali s Jihokorejci o účasti svých sportovů na olympiádě. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 25 minutami

Babiš věří, že Zemana přesvědčí, aby nevetoval daňový balíček

Premiér Andrej Babiš (ANO) věří, že přesvědčí prezidenta Miloše Zemana, aby nevetoval daňový balíček. Jeho výhrady k předpisu nicméně chápe, řekl Babiš Rádiu Z. Prezident svůj úmysl sdělil v úterý při schůzce ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO). Podle Zemana předpis v nynější podobě výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu. Prezident je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmu pouze na dva roky.

"Já ho půjdu nějak ukecat, musím ho přesvědčit," řekl dnes Babiš Rádiu Z. Věří, že Zemana přesvědčí. "Chápu výhrady prezidenta, ale on je samozřejmě z ČSSD, která chtěla vždy navyšovat daně, hnutí ANO je vždy snižovalo," prohlásil. Zeman byl předsedou sociální demokracie, později však stranu opustil a s jejími představiteli vedl řadu sporů.

Daňový balíček obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Zemanovi ale vadí pozměňovací návrh Pirátů, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Babiš navrhuje senátorům, aby při projednávání balíčku úpravu slevy na poplatníka zrušili. Výpadky příjmů obcí a krajů chce kompenzovat 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Ukrajinská tajná služba prověřuje obchod s českými houfnicemi

Agenti ukrajinské tajné služby SBU za podpory zásahové jednotky provedli ve čtvrtek domovní prohlídky v kancelářích státního zbrojařského koncernu Ukroboronprom a jeho obchodní společnosti Ukrspecexport. Razie souvisí s nákupem vyřazených houfnic Dana československé výroby od české firmy Excalibur Army, uvedla na svém webu televize 112 s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka. Právě Hončarenko na transakci upozornil generální prokuraturu. ČTK se snaží získat vyjádření české firmy.

"Poslanecké upozornění ohledně možného spáchání úmyslných skutků ke škodě obranyschopnosti Ukrajiny představiteli ministerstva obrany a státní společnosti Ukrspecexport, a sice konkrétně uzavření kontraktu s českou společností Excalibur Army na dodání vyřazených samohybných houfnic ráže 152 milimetrů Dana, bylo prozkoumáno. Oznamujeme, že skutečnosti uvedené ve vašem poslaneckém upozornění jsou předmětem vyšetřování, které SBU v rámci trestního stíhání zahájila 17. listopadu," sdělila poslanci prokuratura. V případu prý může jít o vlastizradu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy