reklama
 
 

Trump chtěl vojensky udeřit na Severní Koreu akcí Zkrvavený nos. Ministři ho nakonec přemluvili

10. 1. 2018
Naše jaderné zbraně míří jen na Spojené státy, sdělil Jihokorejcům vedoucí severokorejských vyjednavačů. Válka mezi Korejemi tak teď zřejmě nehrozí. Vztahy KLDR s USA jsou ale vyhrocené, nepomáhá ani fakt, že americký prezident Donald Trump údajně zvažoval útok na vybraný cíl na severokorejském území.

Soul/Pchjongjang - Válka na Korejském poloostrově bezprostředně nehrozí. Minimálně do února, kdy bude jihokorejský Pchjongčchang hostit zimní olympijské hry.

Delegace severu a jihu si v úterý na prvním jednání po více než dvou letech podaly ruce a dohodly se na vyslání severokorejského týmu na olympiádu.

To se víceméně rovná uzavření dočasného příměří mezi oběma Korejemi: lze očekávat, že diktátor Kim Čong-un se zdrží testů nových zbraní a oficiální propaganda KLDR zmírní slovník.

Vedoucí severokorejských vyjednávačů Ri Son-Kvon navíc v úterý podle agentury Reuters prohlásil: "Naše jaderné zbraně jsou namířeny proti Spojeným státům. Ne proti Jižní Koreji, Rusku nebo Číně."

A jak píše obvykle dobře informovaný americký list Wall Street Journal, už ve druhé polovině loňského roku nebylo daleko k tomu, aby americký prezident Donald Trump dal příkaz k úderu na vybraný cíl nebo cíle na území KLDR.

"Mračna se stahují"

Zatímco Trumpův poradce pro otázky národní bezpečnosti H. R. McMaster se kloní k útoku na režim Kim Čong-una, ministři zahraničí a obrany Rex Tillerson a James Mattis odrazují prezidenta od použití síly.

"V Bílém domě a Pentagonu se probíral útok v rámci strategie nazvané Zkrvavený nos. Šlo by o omezený úder na vybrané severokorejské zařízení, aby režim věděl, že za své chování musí platit," píše americký deník.

Krátce před Vánoci prohlásil ministr obrany Mattis k vývoji kolem KLDR: "Mračna se stahují." A McMaster označil loňský 29. listopad, kdy Pchjongjang vyzkoušel mezikontinentální střelu, za bod zlomu, od kterého roste pravděpodobnost války každým dnem.

Terčem úderu v rámci Zkrvaveného nosu by mělo být nějaké místo spojené s testy balistických raket nebo atomových zbraní.

Strategie má však dvě "ale". Zaprvé není jisté, že Kim Čong-un nezareaguje na úder odpálením svých raket. A to na Japonsko, americkou základnu na ostrově Guam, nebo dokonce na USA samotné. Podle odborníků může dojít k vyvolání obrovského konfliktu, nevídaného od konce druhé světové války.

"Naše zpravodajské informace nejsou kdovíjaké. Jak můžeme vědět, že neopětuje útok?" ptá se například admirál Michael Mullen, bývalý šéf Sboru náčelníků štábů armády USA za dob prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy.

S nedostatečnými zpravodajskými informacemi souvisí i druhý problém: zbrojní výroba Severní Koreje je soustředěna hlavně v tunelech hluboko pod zemí. Jaderný reaktor v Jongbjonu, který leží 90 kilometrů severně od metropole Pchjongjangu, je jednou z výjimek.

Jako na houpačce

Není to poprvé, kdy krizi kolem Severní Koreje a zdánlivě blížící se válku vystřídalo období klidu a jednání. Podobně jako letos se události vyvíjely už v roce 1994.

Tehdejší americký prezident Bill Clinton vydal po zprávách o aktivitě v jaderném komplexu v Jongbjonu pokyn americkému námořnictvu, aby bylo v pohotovosti. Ke břehům KLDR zamířila letadlová loď USS Kitty Hawk.

Severokorejci ale pak souhlasili s cestou exprezidenta Jamese Cartera do Pchjongjangu, což vyústilo v dohodu o mezinárodní kontrole nukleárního programu KLDR.

Carter se i přes vysoký věk (93 let) a chatrné zdraví loni nabídl, že do Severní Koreje pojede znovu, bude-li to nutné k odvrácení války.

Podívejte se na schůzku zástupců Severní a Jižní Koreje v demilitarizované zóně:

Severokorejci překročili hranici a jednali s Jihokorejci o účasti svých sportovů na olympiádě. | Video: Reuters |  01:13

autor: Martin Novák | 10. 1. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama