"Americký sen" jen pro někoho. Co obsahuje Trumpův zákaz? A pro koho platí?

Hana Vařáková
Aktualizováno 31. 1. 2017 13:53
Americký prezident Donald Trump zakázal například Syřanům nebo Iráčanům vstup do Spojených států. Využil k tomu exekutivní příkaz, který podle amerických médií ani nekonzultoval s odborníky. Následovala vlna kritiky. Koho všeho se zákaz týká? Odkdy vstoupí v platnost? A co jsou ony exekutivní příkazy, které Trump v poslední době často využívá? Přečtěte si nejdůležitější otázky a odpovědi.
Protesty proti Trumpovu antiimigračnímu nařízení na letišti v San Franciscu.
Protesty proti Trumpovu antiimigračnímu nařízení na letišti v San Franciscu. | Foto: Reuters

Co obsahuje Trumpův migrační výnos?

Americký prezident Donald Trump mimo jiné pozastavil na 120 dnů program Spojených států pro přijímání uprchlíků. A až do odvolání zakázal vstup na území USA syrským běžencům.

Snížil také celkový počet uprchlíků, které Spojené státy přijmou od loňského října do letošního září. Původní plán administrativy Baracka Obamy na přijetí 110 tisíc lidí se snížil na 50 tisíc.

Přednost budou mít příslušníci náboženských menšin, kteří ve svých zemích čelí perzekuci. Trump zmínil křesťany v Sýrii.

Dekret (celý text si můžete přečíst zde) taky na 90 dnů zakázal jakýkoliv vstup do USA všem lidem z Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu. Tedy zemí s převážně muslimským obyvatelstvem. Zákazu se vyhnou jen držitelé zvláštních víz, jako jsou diplomaté a pracovníci OSN.

Koho se zákaz vstupu týká?

Všech cestujících, kteří jsou občany Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie nebo Jemenu. Původně se měl dekret týkat také lidí, kteří mají dvojí občanství – například britské spolu s občanstvím země svého původu.

Velká Británie si ale vynutila výjimku pro své občany, stejně jako Kanada. V pondělí se k nim přidaly i Austrálie a Nový Zéland očekává přiznání této výjimky v nejbližší době.

Díky tomu například lidé s australským a syrským občanstvím mohou odletět do USA právě ze Sýrie.

"Držitelé australských pasů budou moci cestovat do USA stejně, jako cestovali před vydáním Trumpova exekutivního příkazu," prohlásil australský premiér Malcolm Turnbull. "Bez ohledu na jejich rodiště i bez ohledu na to, zda mají dvojí občanství nebo jsou držiteli ještě jiného pasu, mohou do USA cestovat," dodal.

Trumpův příkaz se původně týkal i držitelů tzv. zelených karet (s povolením k trvalému pobytu v USA), kteří pocházejí z dotčených zemí. Bílý dům však podle amerického listu The New York Times v neděli migrační výnos částečně zmírnil.

Jak výnos funguje v praxi?

Migrační výnos vstoupil v platnost v okamžiku, kdy jej americký prezident podepsal – tedy hned v pátek.

To vyvolalo obrovský chaos a nejistotu. Podle Americké unie občanských práv (ACLU) 100 až 200 lidí, kterých se výnos týká, uvázlo hned po příletu na amerických letištích.

Kvůli nim organizace v sobotu napadla Trumpovo rozhodnutí u newyorského soudu. Soudkyně Ann Donnellyová následně vydala příkaz, který tyto cestující chrání před vyhoštěním a zaručuje jim možnost zůstat v USA.

Cestující protestují na Dullesově mezinárodním letišti ve Washingtonu.
Cestující protestují na Dullesově mezinárodním letišti ve Washingtonu. | Foto: Reuters

Během pondělí se objevily další případy. Trumpovo rozhodnutí tak zatím napadly soudy ve státech Virginia, New York, Massachusetts, Washington a Kalifornie.

Světové aerolinky taky začaly z letů do USA vylučovat obyvatele sedmi "zakázaných" zemí. Mezi nimi byli i piloti a letušky. Zprávy o pasažérech mířících do Spojených států, kteří se nedostali do letadel, přicházejí z Londýna, Paříže, Amsterdamu a dalších měst.

Jak dekret zasáhl do americké vlády?

Proti dekretu se postavila i úřadující ministryně spravedlnosti Sally Yatesová. Uvedla, že "není přesvědčena, že příkaz je legální". A nařídila ministerským právníkům, aby před soudy neobhajovali prezidentovo rozhodnutí.

Donald Trump ji vzápětí odvolal.

Yatesová, kterou na ministerstvo spravedlnosti přivedl ještě předchozí prezident Barack Obama, tento resort dočasně řídila. Očekává se, že Senát brzy schválí Trumpova kandidáta na ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse. Ten bude podle CNN Trumpův dekret "agresivně obhajovat".

Jaké reakce výnos vyvolal?

V neděli se konaly velké protesty v několika amerických městech, například v New Yorku, Washingtonu, Miami nebo Los Angeles. Demonstrace se konaly také na mnoha místech ve světě včetně muslimských zemí.

Během víkendu výnos ostře odmítla řada světových politiků. Mezi nimi německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Francois Hollande nebo britská premiérka Theresa Mayová.

Kanadský premiér Justin Trudeau napsal na svůj Twitter, že uprchlíci "jsou v Kanadě vítáni bez ohledu na jejich víru".

V pondělí se oproti očekávání k Trumpovu příkazu vyjádřil také bývalý americký prezident Obama. Ten přitom při odchodu z Bílého domu řekl, že Trumpa nebude veřejně kritizovat.

Podle CNN Obama prostřednictvím svého mluvčího prohlásil, že "zásadně nesouhlasí s kroky, které vedou k diskriminaci lidí kvůli jejich víře a náboženství".

Kritici Trumpovi vyčítají, že jeho opatření míří proti muslimům. Připomínají také, že řadu nedávných teroristických útoků na území USA mají na svědomí Američané nebo občané z jiných zemí, než kterých se opatření týká.

Jako příklad uvádějí střelbu v nočním klubu v Orlandu v červnu 2016, kde útočil Američan, syn afghánských rodičů. Bombový útok na bostonský maraton v dubnu 2013 zase provedli dva bratři čečenské národnosti s ruským občanstvím. A ani teroristé z 11. září 2001 nebyli z uvedené sedmičky zemí, ale ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Egypta a Libanonu.

A ozvali se i američtí politici. Republikánští senátoři John McCain a Lindsey Graham v neděli uvedli, že prezidentův migrační výnos by mohl podpořit terorismus.

"Vysíláme tím signál, ať záměrně či bezděčně, že Amerika nechce, aby do této země přicházeli muslimové. Proto se bojíme, že tento příkaz by mohl spíše pomoci náboru teroristů než zlepšit naši bezpečnost," píší senátoři.

Na druhé straně, existuje řada lidí napříč Amerikou, kteří s prezidentovým dekretem souhlasí. A jsou mezi nimi i někteří politici z Kongresu. "Jsme ve válce s islámskými extremisty. A cokoliv menšího než stoprocentní ověření prostředí, odkud uprchlíci pocházejí, může ohrozit naši národní bezpečnost," řekl CNN republikánský senátor Steve Daines.

Mimo Ameriku se dekret dočkal jen malé podpory. Český prezident Miloš Zeman v sobotu krok přivítal. Hájil ho i polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski, který uvedl, že Trump má na své rozhodnutí právo. "Je pravomocí každé vlády, aby rozhodovala o imigrační politice," řekl v rozhovoru pro televizi Polsat News.

Za postup proti migraci Trumpa pochválil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten ocenil hlavně "metodu" stavby zdi, což vyvolalo pobouření mezi Mexičany. "Já jsem postavil zeď na izraelské jižní hranici. Zastavilo to veškerou nelegální imigraci," napsal na Twitter Netanjahu.

S Trumpovým výnosem souhlasí také evropští populisté – šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová a lídr nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders.

Co řekl Trump?

Donald Trump svůj krok hájí. Samotné pozastavení přijímání uprchlíků bylo podle něj nutné, aby se vládní agentury stihly připravit na nové přijímací procedury, které zpřísní prověrky migrantů.

Podle amerického prezidenta nemíří jeho dekret proti muslimům. "S náboženstvím to nemá nic společného, jedná se o terorismus a o bezpečnost naší země. Na světě je více než 40 zemí s muslimskou většinou, kterých se můj příkaz netýká,“ citovala Trumpa média.

Připomněl také, že Obamova administrativa pozastavila v roce 2011 vydávání víz pro irácké uprchlíky na šest měsíců.

Co je exekutivní příkaz?

Pokud se americký prezident chce vyhnout zdlouhavému legislativnímu procesu, může sáhnout po exekutivním příkazu – jako Donald Trump v tomto případě.

Za první týden svého vládnutí podepsal už čtyři. Jeho předchůdce v Bílém domě Barack Obama podepsal podle BBC během osmi let 279 exekutivních příkazů.

Americký Kongres má ale nástroj, kterým může prezidentovým nařízením vzdorovat. Stačí přijmout zákon, kterým zastaví financování realizace příkazu. Prezident může zákon ještě vetovat, zde má ale Kongres možnost ho přehlasovat, pokud sežene dvoutřetinovou většinu.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy