Trump chce více peněz na obranu země. Předkládá rozpočet, po kterém má být Amerika opět skvělá

ČTK ČTK
Aktualizováno 16. 3. 2017 11:05
Bez bezpečnosti nemůže být žádná prosperita, uvádí Trump ve zprávě k rozpočtu, který předkládá Kongresu. Na obranu chce přidat 54 miliard dolarů na příští rok, jinde naopak navrhuje masivní škrty. Výrazně šetřit se má třeba na zahraniční pomoci nebo při ochraně životního prostředí.
Donald Trump.
Donald Trump. | Foto: Reuters

Washington - Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek formálně předloží Kongresu návrh masivních rozpočtových škrtů, které se dotknou prakticky každého federálního úřadu. Výjimkou budou podle agentury Bloomberg jen výdaje na armádu, bezpečnost a dopravu.

Největší škrty čekají agenturu pro ochranu životního prostředí a ministerstvo zahraničí, s čímž šéf diplomacie Rex Tillerson souhlasí.

Na obranu chce Trump podle Reuters v nadcházejícím fiskálním roce přidat 54 miliard dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun), což je o deset procent více, než má armáda k dispozici nyní.

Podle listu The Wall Street Journal je ale jisté, že Trumpův návrh narazí v Kongresu na ostrý odpor.

Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) má podle návrhu počítat se škrty ve výši 31 procent. Ocitne se tak na svém nejnižším rozpočtu za minulých 40 let. Bude to znamenat drastické snížení financování výzkumu o klimatických změnách, zavření programů na ochranu životního prostředí včetně těch, které předtím podporovali jak demokraté, tak republikáni.

Amerika na prvním místě

"Rozpočet, který staví Ameriku na první místo, činí z bezpečnosti našich obyvatel prioritu číslo jedna, protože bez bezpečnosti nemůže být žádná prosperita," uvedl Trump v doprovodné zprávě rozpočtového plánu s názvem Amerika na prvním místě: Rozpočtový plán na to, jak učinit Ameriku opět skvělou.

Zákonodárci z obou táborů dali podle Wall Street Journal najevo, že nehodlají Trumpovy hluboké škrty podpořit.

Pro některé agentury by realizace rozpočtu znamenala propuštění federálních pracovníků, EPA by musela zrušit až 3200 pracovních míst.

Devítiprocentní zvýšení výdajů na obranu, které je podle Reuters největší od dob prezidenta Ronalda Reagana, slibuje okamžité peníze na připravenost jednotek k boji proti teroristickému hnutí Islámský stát či na pořízení nových lodí, letadel a zbraní.

Ze sedmiprocentního navýšení se může těšit i ministerstvo vnitřní bezpečnosti, které je má upotřebit k deportování přistěhovalců bez dokladů. Více peněz - o šest procent navíc - chce Trump poskytnout i vojenským veteránům.

Peníze chce Trump i pro vybudování zdi na hranicích s Mexikem. Bariérou chce zastavit nelegální migraci do USA a pašování drog. Ještě pro letošní fiskální rok na zeď prezident žádá 1,5 miliardy dolarů (38 miliard korun) a pro nadcházející rozpočet 2,6 miliardy dolarů (65,5 miliardy korun).

Ministerstvo zahraničí se bude muset vyrovnat s rozpočtem nižším o 29 procent. Tillerson k tomu v Tokiu řekl, že dřívější úroveň výdajů úřadu byla neudržitelná. Dodal, že ochotně přijímá výzvu, kterou pro jeho úřad Trumpův rozpočet představuje. Škrty se u tohoto ministerstva budou týkat především programů na mezinárodní a rozvojovou pomoc.

Ačkoli se čtyřprocentními škrty se počítá i pro ministerstvo spravedlnosti, Federální úřad pro vyšetřování (FBI) dostane o 249 milionů dolarů více na boj proti terorismu a kybernetické kriminalitě. Administrativa zabývající se vyhošťováním imigrantů dostane o 80 milionů dolarů víc, avšak o téměř miliardu dolarů budou nižší výdaje na výstavbu věznic.

O 230 milionů dolarů přijde Ústav pro služby muzeí a knihoven a o 455 milionů pak společnost CPB, která podporuje vysílání veřejnoprávních televizí a rádií, zejména známých stanic PBS a NPR.

V 90. letech se k moci u nás dostal Mečiar, mezi ním a Trumpem najdeme zajímavé paralely, USA se z nich mohou poučit, říká analytik Dalibor Roháč. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Čtyři Ázerbájdžánci zahynuli při výbuchu miny

Čtyři ázerbájdžánští civilisté přišli o život poté, co pod jejich automobilem explodovala protitanková mina v oblasti, kterou nedávno dobyla ázerbájdžánská vojska během šestitýdenní války s Arménií. Boje, které propukly 27. září, ukončila dohoda, dosažená v noci na 10. listopadu. O úmrtí civilistů informovala generální prokuratura v Baku, podle které pátý cestující ve voze vyvázl se zraněním. Výbuch zdůraznil nebezpečí, jakým Ázerbájdžánci čelí na tomto území. Minu nastražili arménští vojáci při svém odchodu z tohoto okresu, který spolu s dalšími šesti ázerbájdžánskými okresy po čtvrt století ovládali Arméni spolu s celým Náhorním Karabachem. 

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Izraelci opět protestovali proti premiérovi

V izraelských městech se znovu konaly protesty proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který čelí u soudu obžalobě z korupce. Izraelci proti němu protestují už 23 víkendů, dnes stejně jako v minulých případech jich několik tisíc přišlo před premiérovu rezidenci v Jeruzalémě. Další protesty se konaly v Tel Avivu, Caesareji, Holonu a v dalších městech. Cílem protestujících je přinutit Netanjahua k rezignaci. Kromě tří kauz, ve kterých už je souzen, chtějí demonstranti rozšířit jeho stíhání i o případ nákupu armádních ponorek. V této kauze byl Netanjahu vyslýchán, ale není obviněn. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy