Donald Trump toho z Asie moc neveze. Obchodní spory s Čínou i jaderná krize s Kimem pokračují dál

Daniel Anýž Daniel Anýž
14. 11. 2017 14:34
Americký prezident Donald Trump má za sebou nejdelší zahraničí cestu od nástupu do Bílého domu. Během dvanácti dní navštívil v Asii pět zemí a účastnil se dvou ekonomických summitů. Ve středu Bílý dům oznámí konkrétní výsledky cesty a Trump už avizoval, že v obchodních jednáních s Čínou dosáhl posunu. Americká média jsou ale skeptičtější. Upozorňují, že kromě lichotek si Donald Trump žádné zisky nepřivezl. Nebo přinejmenším zatím nejsou vidět.
Donlad Trump odlétá z Asie zpět do USA.
Donlad Trump odlétá z Asie zpět do USA. | Foto: Reuters

Washington - Dvanáct dní, pět zemí, dva ekonomické summity.

Dosud nejdelší zahraniční cesta prezidenta Donalda Trumpa se s jeho úterním návratem z Manily do Washingtonu stává minulostí.

Sám Donald Trump je s výsledkem cesty po Asii, kde postupně navštívil pět států - Japonsko, Jižní Koreu, Čínu, Vietnam a Filipíny -, spokojen.

"Byl to červený koberec, který podle mě ještě nikdo předtím neviděl," pochválil si Trump v pondělí na okraj summitu ASEAN v Manile, že ve všech zemích, kam dorazil, se mu dostalo velkolepého přijetí.

Trump zároveň v pondělí uvedl, že Bílý dům ve středu oficiálně oznámí výsledky cesty po Asii.

Polichocený Trump

Přijat tam byl skutečně s pompou.

Například Peking jeho pobyt v Číně označil za "státní návštěvu - plus ", na znamení toho, že příjezd amerického prezidenta je ještě něčím více, než když do Číny dorazí kterýkoli jiný státník.

Ovšem vedle toho, že hostitelské země se evidentně snažily Trumpovi polichotit, se teď americká média snaží zjistit, čeho americký prezident v Asii skutečně dosáhl.

A toho viditelného zatím není moc. 

Trump na asijskou cestu odjížděl se dvěma základními cíli. Chtěl získat podporu asijských zemí pro vyřešení jaderné krize na Korejském poloostrově.

V Číně chtěl nový americký prezident dojednat nová pravidla vzájemných obchodních vztahů, které loni vykázaly v neprospěch USA schodek ve výši 347 miliard dolarů.

"Udělali jsme velmi velké kroky, co se týče obchodu. Zdaleka větší než vše, co znáte," uvedl Trump v pondělí v Manile k avizovanému středečnímu prohlášení Bílého domu.

Ohlašuje tím úspěch v jednání s Pekingem. Dosavadní hodnocení Trumpovy cesty je ale v amerických médiích právě v tomto bodě zatím rozpačité.

Donald Trump se už v Pekingu pochlubil, že americké firmy během jeho návštěvy v Číně uzavřely obchody za 250 miliard dolarů.

Podle listu Wall Street Journal tím ale Bílý dům "nemůže nikoho oklamat".

Některé z těchto obchodních dohod totiž byly dojednány už dříve a jen oprášeny pro Trumpovu návštěvu. V jiných případech jde naopak jen o předběžná memoranda, nikoli o hotové kontrakty.

Klid před turbulencemi?

Hlavně ale tyto individuální dohody mezi americkými a čínskými firmami neřeší systémovou obchodní nerovnováhu mezi USA a Čínou.

Podle listu Wall Street Journal a dalších amerických médií je ale možné, že přímo v Pekingu Trump nechtěl jít do otevřeného konfliktu.

A že některá americká tržní opatření vůči Číně už mohou být připravena a Trumpova administrativa s nimi patrně přijde po prezidentově návratu z Asie.

Mohlo by jít například o uvalení tarifů na dovoz oceli a hliníku nebo o tvrdší americký zásah proti krádežím duševního vlastnictví.

Podle listu Wall Street Journal lze Trumpovu návštěvu v Číně, během které se vyjadřoval s velkým respektem na adresu tamního prezidenta Si Ťin-pchinga, číst i tak, že "Trump se snažil jejich vztah ukotvit předtím, než přijdou turbulence".

Kritiku už si ale prezident Trump vysloužil od řady amerických médií, liberálních i konzervativních, za svůj nejdůležitější ekonomický projev na asijské cestě, v kterém ve vietnamském Danangu na summitu zemí APEC nastínil svoji vizi "svobodného a otevřeného indo-pacifického regionu".

Původně s tímto záměrem přišlo Japonsko.

Měl by za podpory USA zahrnovat sbližování Japonska, Indie a Austrálie jako protiváhy k Číně. Trump tento projekt využil k obhajobě své politiky "America First".

Konec mnohostranných dohod

Oznámil, že USA už nemají zájem o mezinárodní obchodní dohody, ale budou uzavírat jen dvoustranné smlouvy.

"Už nebudeme vstupovat do rozsáhlých dohod, které nám svazují ruce, vzdáváme se jimi suverenity a prakticky je nemožné vynutit si jejich dodržování," uvedl Trump v Danangu.

Podle amerických médií tím ale Spojené státy vyklízejí pozici globální lídra, který formoval prostor volného obchodu. A otevírají dveře Číně, aby stanovila svoje pravidla.

Americká média postavila Trumpův "ekonomický nacionalismus" do kontrastu s projevem čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který v Danangu promluvil o "ekonomické globalizaci" nebo "potřebě zachování multilateralismu".

Konkrétním příkladem, jak už nyní Trumpova nacionalistická ekonomická politika ve skutečnosti poškozuje americké zájmy, bylo podle listu Wall Street Journal jednání o pokračování takzvané Transpacifické tržní dohody (TPP) ve vietnamském Danangu.

Donald Trump od této dohody, která sdružovala USA a dalších jedenáct zemí, okamžitě po nástupu do Bílého domu odstoupil. Předpokládalo se, že celá TPP se tím může rozpadnout.

Ve Vietnamu se teď ale původní účastníci dohody velmi přiblížili rozhodnutí, že Transpacifickou tržní dohodu potvrdí i bez účasti USA.

Čína přebírá vedení

"USA ztrácejí svou vůdčí roli. A Čína ji rychle přebírá," tvrdí Jayant Menon, ekonom Asijské rozvojové banky pro deník New York Times po Trumpově návštěvě v Asii. 

Podle listu Wall Street Journal to pro Trumpa může představovat větší než jen obchodní problém.

"Ať už je to severokorejský jaderný teror, nebo čínská teritoriální asertivita, Trump by za sebou potřeboval mít v Asii koalici," zmínil list druhé klíčové téma prezidentovy asijské cesty.

Také v případě snahy zastavit severokorejský jaderný program je jasné, že konkrétní výsledky Trumpových asijských schůzek ukážou až nadcházející týdny a měsíce. 

V jihokorejském Soulu přednesl na adresu KLDR poměrně vyvážený projev, ve kterém sice režimu Kim Čong-una pohrozil silou, ale naznačil, že prostor k jednání pořád existuje.

V Pekingu pak veřejně vyzval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby plně využil váhu své země, která může problém se Severní Koreou "snadno a rychle vyřešit".

Před odjezdem do Asie ale Trump také avizoval, že i po ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi bude chtít, aby v této věci "více pomohl".

Jejich společné prohlášení, vydané po jejich letmé schůzce ve vietnamském  Danangu, se ale věnuje jen situaci v Sýrii. Na Severní Koreu patrně nepřišla řeč.

Sám Trump navíc dobrý dojem z racionálnějšího postupu vůči KLDR ihned smazal novými emotivními výlevy na Twitteru.

"Proč by mne měl Kim Čong-un urážet, že jsem 'starý', když já o něm NIKDY nebudu říkat, že je malý a tlustý?" odpověděl Trump na předchozí posměšný vzkaz Pchjongjangu.

Po několika dnech, kdy udržel na Twitteru kázeň, se Donald Trump v závěru své asijské cesty vrátil ke stylu, který může řešení jaderné krize se Severní Koreou jen zkomplikovat.

Diktátor Kim Čong-un reaguje na Donalda Trumpa, který hrozí zničením totalitní Severní Koreje. Mladí se hromadně hlásí do jeho lidové armády. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 32 minutami

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy