reklama
 
 

Donald Trump toho z Asie moc neveze. Obchodní spory s Čínou i jaderná krize s Kimem pokračují dál

14. 11. 2017
Americký prezident Donald Trump má za sebou nejdelší zahraničí cestu od nástupu do Bílého domu. Během dvanácti dní navštívil v Asii pět zemí a účastnil se dvou ekonomických summitů. Ve středu Bílý dům oznámí konkrétní výsledky cesty a Trump už avizoval, že v obchodních jednáních s Čínou dosáhl posunu. Americká média jsou ale skeptičtější. Upozorňují, že kromě lichotek si Donald Trump žádné zisky nepřivezl. Nebo přinejmenším zatím nejsou vidět.
Doporučujeme

Washington - Dvanáct dní, pět zemí, dva ekonomické summity.

Dosud nejdelší zahraniční cesta prezidenta Donalda Trumpa se s jeho úterním návratem z Manily do Washingtonu stává minulostí.

Sám Donald Trump je s výsledkem cesty po Asii, kde postupně navštívil pět států - Japonsko, Jižní Koreu, Čínu, Vietnam a Filipíny -, spokojen.

"Byl to červený koberec, který podle mě ještě nikdo předtím neviděl," pochválil si Trump v pondělí na okraj summitu ASEAN v Manile, že ve všech zemích, kam dorazil, se mu dostalo velkolepého přijetí.

Trump zároveň v pondělí uvedl, že Bílý dům ve středu oficiálně oznámí výsledky cesty po Asii.

Polichocený Trump

Přijat tam byl skutečně s pompou.

Například Peking jeho pobyt v Číně označil za "státní návštěvu - plus ", na znamení toho, že příjezd amerického prezidenta je ještě něčím více, než když do Číny dorazí kterýkoli jiný státník.

Ovšem vedle toho, že hostitelské země se evidentně snažily Trumpovi polichotit, se teď americká média snaží zjistit, čeho americký prezident v Asii skutečně dosáhl.

A toho viditelného zatím není moc. 

Trump na asijskou cestu odjížděl se dvěma základními cíli. Chtěl získat podporu asijských zemí pro vyřešení jaderné krize na Korejském poloostrově.

V Číně chtěl nový americký prezident dojednat nová pravidla vzájemných obchodních vztahů, které loni vykázaly v neprospěch USA schodek ve výši 347 miliard dolarů.

"Udělali jsme velmi velké kroky, co se týče obchodu. Zdaleka větší než vše, co znáte," uvedl Trump v pondělí v Manile k avizovanému středečnímu prohlášení Bílého domu.

Ohlašuje tím úspěch v jednání s Pekingem. Dosavadní hodnocení Trumpovy cesty je ale v amerických médiích právě v tomto bodě zatím rozpačité.

Donald Trump se už v Pekingu pochlubil, že americké firmy během jeho návštěvy v Číně uzavřely obchody za 250 miliard dolarů.

Podle listu Wall Street Journal tím ale Bílý dům "nemůže nikoho oklamat".

Některé z těchto obchodních dohod totiž byly dojednány už dříve a jen oprášeny pro Trumpovu návštěvu. V jiných případech jde naopak jen o předběžná memoranda, nikoli o hotové kontrakty.

Klid před turbulencemi?

Hlavně ale tyto individuální dohody mezi americkými a čínskými firmami neřeší systémovou obchodní nerovnováhu mezi USA a Čínou.

Podle listu Wall Street Journal a dalších amerických médií je ale možné, že přímo v Pekingu Trump nechtěl jít do otevřeného konfliktu.

A že některá americká tržní opatření vůči Číně už mohou být připravena a Trumpova administrativa s nimi patrně přijde po prezidentově návratu z Asie.

Mohlo by jít například o uvalení tarifů na dovoz oceli a hliníku nebo o tvrdší americký zásah proti krádežím duševního vlastnictví.

Podle listu Wall Street Journal lze Trumpovu návštěvu v Číně, během které se vyjadřoval s velkým respektem na adresu tamního prezidenta Si Ťin-pchinga, číst i tak, že "Trump se snažil jejich vztah ukotvit předtím, než přijdou turbulence".

Kritiku už si ale prezident Trump vysloužil od řady amerických médií, liberálních i konzervativních, za svůj nejdůležitější ekonomický projev na asijské cestě, v kterém ve vietnamském Danangu na summitu zemí APEC nastínil svoji vizi "svobodného a otevřeného indo-pacifického regionu".

Původně s tímto záměrem přišlo Japonsko.

Měl by za podpory USA zahrnovat sbližování Japonska, Indie a Austrálie jako protiváhy k Číně. Trump tento projekt využil k obhajobě své politiky "America First".

Konec mnohostranných dohod

Oznámil, že USA už nemají zájem o mezinárodní obchodní dohody, ale budou uzavírat jen dvoustranné smlouvy.

"Už nebudeme vstupovat do rozsáhlých dohod, které nám svazují ruce, vzdáváme se jimi suverenity a prakticky je nemožné vynutit si jejich dodržování," uvedl Trump v Danangu.

Podle amerických médií tím ale Spojené státy vyklízejí pozici globální lídra, který formoval prostor volného obchodu. A otevírají dveře Číně, aby stanovila svoje pravidla.

Americká média postavila Trumpův "ekonomický nacionalismus" do kontrastu s projevem čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který v Danangu promluvil o "ekonomické globalizaci" nebo "potřebě zachování multilateralismu".

Konkrétním příkladem, jak už nyní Trumpova nacionalistická ekonomická politika ve skutečnosti poškozuje americké zájmy, bylo podle listu Wall Street Journal jednání o pokračování takzvané Transpacifické tržní dohody (TPP) ve vietnamském Danangu.

Donald Trump od této dohody, která sdružovala USA a dalších jedenáct zemí, okamžitě po nástupu do Bílého domu odstoupil. Předpokládalo se, že celá TPP se tím může rozpadnout.

Ve Vietnamu se teď ale původní účastníci dohody velmi přiblížili rozhodnutí, že Transpacifickou tržní dohodu potvrdí i bez účasti USA.

Čína přebírá vedení

"USA ztrácejí svou vůdčí roli. A Čína ji rychle přebírá," tvrdí Jayant Menon, ekonom Asijské rozvojové banky pro deník New York Times po Trumpově návštěvě v Asii. 

Podle listu Wall Street Journal to pro Trumpa může představovat větší než jen obchodní problém.

"Ať už je to severokorejský jaderný teror, nebo čínská teritoriální asertivita, Trump by za sebou potřeboval mít v Asii koalici," zmínil list druhé klíčové téma prezidentovy asijské cesty.

Také v případě snahy zastavit severokorejský jaderný program je jasné, že konkrétní výsledky Trumpových asijských schůzek ukážou až nadcházející týdny a měsíce. 

V jihokorejském Soulu přednesl na adresu KLDR poměrně vyvážený projev, ve kterém sice režimu Kim Čong-una pohrozil silou, ale naznačil, že prostor k jednání pořád existuje.

V Pekingu pak veřejně vyzval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby plně využil váhu své země, která může problém se Severní Koreou "snadno a rychle vyřešit".

Před odjezdem do Asie ale Trump také avizoval, že i po ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi bude chtít, aby v této věci "více pomohl".

Jejich společné prohlášení, vydané po jejich letmé schůzce ve vietnamském  Danangu, se ale věnuje jen situaci v Sýrii. Na Severní Koreu patrně nepřišla řeč.

Sám Trump navíc dobrý dojem z racionálnějšího postupu vůči KLDR ihned smazal novými emotivními výlevy na Twitteru.

"Proč by mne měl Kim Čong-un urážet, že jsem 'starý', když já o něm NIKDY nebudu říkat, že je malý a tlustý?" odpověděl Trump na předchozí posměšný vzkaz Pchjongjangu.

Po několika dnech, kdy udržel na Twitteru kázeň, se Donald Trump v závěru své asijské cesty vrátil ke stylu, který může řešení jaderné krize se Severní Koreou jen zkomplikovat.

Diktátor Kim Čong-un reaguje na Donalda Trumpa, který hrozí zničením totalitní Severní Koreje. Mladí se hromadně hlásí do jeho lidové armády. | Video: Reuters |  00:58

autor: Daniel Anýž

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama