Americkým "snílkům" hrozí drsný životní reset. Mladé přistěhovalce už asi nezachrání ani Kongres

Daniel Anýž Daniel Anýž
7. 9. 2017 18:59
Americký prezident Donald Trump zrušil tento týden program, který chránil statisíce mladých imigrantů v USA před ztrátou zaměstnání a možnou deportací ze země. Osud takzvaných "snílků" neboli "dreamers", kteří do USA přišli ilegálně s rodiči jako malé děti, má teď v rukou Kongres. Pokud Trumpovo rozhodnutí během pár měsíců nezmírní, čeká mladé imigranty drsný konec jejich amerického snu.
Protest dosavadních účastníků programu DACA ve Spojených státech.
Protest dosavadních účastníků programu DACA ve Spojených státech. | Foto: Reuters

Washington - Před pár dny řekla třiadvacetiletá učitelka Evelin Salgadová z Fairview v americkém státě Tennessee svému realitnímu agentovi, aby ještě počkal s nákupem vyhlédnutého rodinného domku.

Tento týden se ukázalo, že její obavy z budoucnosti byly oprávněné. Už za několik měsíců totiž může Evelin, původem z Mexika, hrozit deportace z USA.

Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil ukončení programu DACA, díky kterému mohla Evelin v Americe vystudovat, udělat si řidičský průkaz, nechat se legálně zaměstnat.

A který jí poskytoval ochranu před možností vyhoštění ze země.

Od dětství "ilegálem"

Program, který v roce 2012 zavedl tehdejší americký prezident Barack Obama, dával doposud jistotu zhruba osmi set tisícům lidí s podobnými osudy jako Evelin.

Tedy mladým, kteří přišli do USA "ilegálně" jako děti se svými rodiči. A pro které už je nyní Amerika domovem, protože často nic jiného neznají.

Protesty účastníků programu DACA.
Protesty účastníků programu DACA. | Foto: Reuters

V rámci Obamova nařízení se do programu DACA mohli přihlásit lidé, kterým bylo v době příchodu do USA nejvýš šestnáct let, nejméně pět let už žili ve Spojených státech, měli za sebou nebo právě studovali střední školu a nebyli soudně trestaní. 

Konkrétní data pak ukazují, že nejvíce účastníků programu - více než polovina - přišla do USA jako šestileté nebo mladší děti a v zemi už žijí v průměru dvacet let.

"Jsem vděčná za všechny životní příležitosti, které mi přinesl program DACA," uvedla Evelin pro americký deník The New York Times.

Jenže už za půl roku se její život může obrátit vzhůru nohama. Prezident Trump totiž program zrušil a poslal ho do amerického Kongresu. 

Exekutivní výnos prezidenta Obamy z roku 2012, na základě kterého program DACA dosud fungoval, považuje Trump za porušení ústavy a obcházení amerického Kongresu.

Konec amerického snu

S účinností od tohoto úterý přestanou americké úřady přijímat nové žádosti o začlenění do programu DACA.

Protest v Los Angeles proti zrušení programu DACA.
Protest v Los Angeles proti zrušení programu DACA. | Foto: Reuters

Jeho stávajícím účastníkům nechá vláda vypršet zaměstnanecká povolení, které se dosud vždy po dvou letech obnovovala.

Od 6. března příštího roku se začnou tito "dreamers" neboli "snílci", jak se jim v USA přezdívá, znovu stávat ilegálními imigranty. 

Podle analýzy washingtonského think-tanku Center for American Progress půjde od příštího března postupně v průměru o zhruba 1000 lidí denně.

Tedy pokud se do té doby do věci nevloží americký Kongres, kterému prezident Trump osud "snílků" svým úterním rozhodnutím formálně předal. 

S tím, že možná mladé americké imigranty sám ochrání.  

Míč na hřišti Kongresu

"Mám tyto mladé lidi rád a doufejme, že Kongres teď bude schopen jim pomoct," prohlásil prezident Trump v úterý na adresu "snílků" i zákonodárců v americkém Kongresu.

Učitelce Evelin a dalším "dreamers" tak svitla poslední naděje, že nakonec nepřijdou o možnost pobytu v USA.

Naděje "snílků" je ale velmi nejistá. 

Poslední imigrační reforma, která tehdy v USA zlegalizovala pobyt třem milionům nezákonných přistěhovalců, byla schválena v roce 1986 za prezidenta Ronalda Reagana.

Jeden z předpokladů této Reaganovy reformy, že Spojené státy budou následně důsledně kontrolovat přistěhovalectví do USA, se ale nenaplnil.

Hlavně přes jižní americké hranice s Mexikem tak do USA proudily další miliony imigrantů.

Imigrační kvadratura kruhu

V současnosti žije ve Spojených státech přes 11 milionů "ilegálů". A všechny dosavadní pokusy vyřešit jejich situaci zatím ztroskotaly.

Na jedné straně je zákonodárcům i prezidentovi jasné, že takové množství lidí nejde deportovat.

Zároveň ale platí, že značná část amerických voličů, především republikánských, nechce, aby tito imigranti dostali "amnestii", tedy mohli si zlegalizovat pobyt.

Politici to vnímají, ale nemají jednoznačné řešení. S velkou imigrační reformou neuspěli v roce 2007 prezident George W. Bush, a ani o tři roky později jeho nástupce Barack Obama.

Dětští imigranti, tzv. "snílci", se stali rukojmí tohoto patového stavu, který se dodnes nepodařilo uspokojivě vyřešit.

Krajně nejistá budoucnost

Je to "krutý" krok, kritizoval Barack Obama v úterý Trumpovo rozhodnutí program DACA zrušit.

Z Obamova příspěvku na Facebooku je cítit nejistota, zda americký Kongres dokáže v relativně krátkém čase přijmout zákon, který by deportacím mladých imigrantů z USA zabránil.

První reakce amerických zákonodárců dávají této skepsi spíš za pravdu.

Někteří republikáni chtějí osud "snílků" spojit s dalšími imigračními tématy. Hlavně s celkovým omezením přistěhovalectví do USA  - tedy i legálního - na polovinu současného stavu.

Opoziční demokraté zase chtějí garancemi pro mladé imigranty podmínit svůj hlas pro možné financování americké vlády, o kterém se bude rozhodovat už v nejbližších týdnech.

Z obou stran jde ale o požadavky, které jsou pro jejich politické oponenty nepřijatelné.

Podle amerických médií to jen ukazuje, jak nejistý je aktuálně osud amerických "dreamers".

Tím, že nás vykreslují jako nepřátele lidu, vytvářejí nebezpečné prostředí, říká americký investigativní novinář Adam Entous. | Video: DVTV, Filip Horký
 

Právě se děje

před 14 minutami

Prezident Čadu Idriss Déby zemřel na frontové linii. Zemi povede jeho syn

Zemřel prezident Čadu Idriss Déby, který byl 11. dubna zvolen na další prezidentský mandát. Oznámila to armáda. Její mluvčí citovaný agenturou AFP oznámil, že prezident zemřel na následky zranění, jež utrpěl o víkendu na severu země, kde armáda bojuje s povstalci.

Právě dnes na základě předběžných výsledků vyhlásili Débyho vítězem prezidentských voleb. Osmašedesátiletý politik tak získal už šestý mandát. Armáda uvedla, že nejvyšší funkci dočasně přebírá Débyho syn Mahamat Kaká.

Členové jeho kampaně v pondělí oznámili, že se prezident vydal na frontu, aby se připojil k armádním oddílům, jež bojují proti teroristům. Armáda v pondělí oznámila, že s Frontou pro změnu a svornost v Čadu (FACT) bojuje od 11. dubna a že v bitvách přišlo o život 300 rebelů a pět vojáků.

Povstalci, kteří působí v libyjském pohraničí, ve volební den napadli pohraniční post a začali postupovat jižně do Čadu.

Déby se dostal k moci v roce 1990 a patřil k nejdéle vládnoucím prezidentům na kontinentě.

"S velkou bolestí Čaďanům oznamujeme, že dnes, v úterý 20. dubna 2021 zemřel prezident Déby," sdělil armádní mluvčí Azem Bermandoa Agouna.

před 1 hodinou

Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta. Zákon podepsal Zeman

Za prodej potravin dvojí kvality v tuzemských obchodech bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Počítá s tím novela zákona o potravinách, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zákaz prodeje se týká výrobků zaměnitelných za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

"Čeští spotřebitelé nebudou spotřebiteli druhé kategorie," komentoval to již dříve ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Na dodržování zákazu dvojí kvality bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Podepsaná novela vzbudila během svého projednávání v Parlamentu pozornost hlavně kvůli snaze části poslanců prosadit do ní povinné kvóty na prodej vybraných tuzemských potravin v obchodech. Zastánci argumentovali například zvýšením potravinové soběstačnosti. Odpůrci naproti tomu varovali před možným zdražením a nedostatkem. Kvůli návrhu hrozila Evropská komise Česku žalobou. Sněmovna nejprve kvóty na návrh poslanců SPD do novely vložila, ale pak je na návrh Senátu opět vyřadila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy