Záběry z oslav Dne vítězství v ruském Kemerovu odhalily, jak hluboko válka na Ukrajině zasáhla ruskou společnost. Reportérka státní televize při rozhovoru s matkou pohřešovaného vojáka označila její bolest za „dvojitý svátek“ a následně se musela omlouvat. Případ zároveň připomněl rostoucí počet mrtvých a nezvěstných Rusů, kteří od roku 2022 padli ve válce proti Ukrajině.
„Tohle je můj dědeček, který bojoval a chránil naši vlast. Vrátil se zraněný,“ vyprávěla reportérce státního televizního kanálu Kuzbass Pervyj jedna z obyvatelek Kemerova, která se účastnila sobotního pochodu takzvaného Nesmrtelného pluku. „Chodím sem každý rok,“ dodala.
Nesmrtelný pluk má připomínat miliony sovětských obětí druhé světové války. Potomci, příbuzní i další v něm chodí centry měst s fotografiemi svých rodinných hrdinů. Žena ve videu ale kromě černobílého portrétu dědečka nesla ještě jeden – s mužem v moderní vojenské uniformě –, který reportérku hned zaujal.
„To je můj syn, který beze stopy zmizel,“ říká smutně žena s odkazem na to, že se mladý muž nevrátil ze speciální vojenské operace, jak Rusové označují válku proti sousední Ukrajině. „Tak to slavíte dvojitý svátek, že? Přeju vám hezký svátek, Den vítězství, pěkný dnešní den,“ reagovala rychle novinářka.
Televize video smazala, navzdory tomu se ovšem hned stalo virálním na sociálních sítích. A novinářka Marina Kiselevová se následně omluvila. „Moje slova nyní aktivně zneužívají nepřátelé Ruska, což mě velmi mrzí,“ uvedla s tím, že k účastníkům takzvané speciální vojenské operace chová „úctu a respekt“ a aktivně „informuje o jejich hrdinském úsilí“.
Dále dodala, že „vítězství bude na naší straně“ a požádala o odpuštění matku pohřešovaného vojáka a „všechny, koho její nešetrný výrok mohl urazit“.
Válka čím dál víc zasahuje běžné Rusy
Připomínku vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem v takzvané Velké vlastenecké válce (jak Rusové označují druhou světovou válku od chvíle, kdy je v roce 1941 napadla Třetí říše – pozn. red.) letos znovu ovlivnila už pátým rokem trvající invaze na Ukrajinu.
Prolínání obou válek ilustrují situace jako v případě zmíněné ženy z Kemerova. Půlmilionové průmyslové Kemerovo v sibiřské části Ruska má podle dat novinářů z ruské mutace britského serveru BBC a nezávislého exilového serveru Mediazona necelých 600 potvrzených případů lidí, kteří odjeli bojovat na Ukrajinu a už se nevrátili.
Více než milionový Omsk – který je sedmým největším ruským městem – má takových případů přes tisíc. A přestože se jedná o města, odkud je to více než 3000 kilometrů (Kemerovo) či necelé 2500 kilometrů (Omsk) k ukrajinské hranici, vyráží i odtud nové „maso do mlýnku“.
Válka na Ukrajině se tak dotýká všech 85 regionů Ruské federace. Ve všech je totiž někdo, kdo se vydal do války a zpět se vrátil jako takzvaný gruz 200, jak ruská armáda kódově označuje přepravu těl padlých.
Jako dvě česká města
Dohromady projekt 200.media, který na kódové označení přepravy padlých odkazuje, v polovině května registroval na 217 tisíc mrtvých Rusů. Jde ale pouze o vojáky, kteří padli a jejichž smrt se povedlo ověřit ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.
Autoři ovšem odhadují, že skutečný počet padlých je ještě vyšší, a ve spolupráci s dalším exilovým serverem Meduza uvádějí 352 tisíc zabitých ruských vojáků. A to je číslo pouze do konce loňského roku a zahrnuje i osoby prohlášené za mrtvé nebo pohřešované na základě soudního příkazu – tedy bez těla. Kromě dat projektu 200.media použila Meduza i údaje z Rejstříku dědických případů (RIC), který spravuje Federální notářská komora Ruska.
Jen pro představu – 350 tisíc padlých představuje v českých reáliích počet obyvatel Ostravy a Zlína zároveň.
Skutečná ruská elita
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jsou ti, kteří bojují na Ukrajině, „skutečnou ruskou elitou“ a válka je „společnou zkouškou všech Rusů“.
Ve druhém týdnu války Putin například prohlásil: „Jsem Rus. Ale když vidím věci jako činy Nurmagomeda Gadzhimagomedova, Laka narozeného v Dagestánu, a dalších vojáků, chci říct: Jsem Lak, jsem Dagestánec, jsem Čečenec, Inguš, Rus, Tatar, Žid, Mordvinec, Osetinec. Jsem hrdý na to, že jsem součástí tohoto světa, součástí silného, multietnického ruského národa,“ dodal.
Jenže data ukazují, že mezi ztrátami nejsou všechna etnika a všichni Rusové zastoupeni rovnoměrně, ve skutečnosti se úmrtí dotýkají především nejchudších Rusů. Ti se do války často hlásí dobrovolně, aby zlepšili svou finanční situaci. Za službu v armádě jim totiž ruský stát vyplácí slušné peníze, bonusy a některé regiony částku ještě navyšují – loni třeba třetina ruských regionů zvýšila platby vojákům za to, když se nechají naverbovat.
Na začátku války tvořili drtivou většinu ruských ozbrojených sil vojáci z povolání; na podzim roku 2022 se k nim přidali mobilizovaní vojáci a ještě dříve zajatci naverbovaní Wagnerovou soukromou vojenskou společností, kteří v jednu chvíli tvořili velkou část všech obětí. Později se páteří armády stali „dobrovolníci“, kteří odjeli na Ukrajinu za penězi.
Umírají i Ukrajinci
Ztráty má ovšem i druhá strana, tedy bránící se Ukrajina. Výjimku z pravidla nekomentovat vlastní ztráty udělal v únoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když oznámil, že ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků a velký počet dalších je pohřešován.
Washingtonský think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia ve své lednové zprávě tvrdí, že ztráty Ukrajiny od února 2022 do prosince 2025 dosáhly pravděpodobně půl milionu až 600 tisíc, z čehož sto až 140 tisíc jsou padlí. Zbytek byl podle statistik „pouze“ vyřazen z boje.
Obě strany přitom své ztráty oficiálně nepřiznávají. Think-tank ve své zprávě alespoň naznačuje poměr ztrát, když uvedl, že ruské ztráty jsou zhruba dvakrát až dvaapůlkrát vyšší než ukrajinské.
Mohlo by vás zajímat: Analytik Kirill Shamiev o tom, zda se Putin opravdu skrývá v bunkru a zda hrozí problémy mezi ruskými elitami
Sdílet
Nejnovější videa
