Z Ruska a Ruskem okupovaných částí Ukrajiny se do vlasti od začátku války vrátilo dva tisíce ukrajinských dětí. V úterý to podle agentury AFP řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev obviňuje Rusko, že od začátku invaze na Ukrajinu odvezlo okolo dvacet tisíc ukrajinských dětí.
Boj s chladem a tmou – tak se dá popsat každodenní život v ukrajinské metropoli Kyjev. Ukrajinská studentka medicíny Anna Tymošenková popisuje těžkou situaci, které však místní podle jejích slov navzdory zimě a zničené Darnycké tepelné elektrárně odmítají podlehnout. Pomoc přichází od státu, neziskových organizací i ze zahraničí, obnova rozsáhlých elektráren je ale podle expertů obtížná.
„Teď jsme na Donbase, pracujeme tam, ve směru Slovjansk plníme bojové úkoly,“ popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně ukrajinský bojovník a bývalý politik Stepan Barna. Mluví také o životě v chronickém stresu i o tom, proč by Češi měli být Ukrajině vděční.
Z malé iniciativy, která vozila na frontu neprůstřelné vesty s nápisem „Vrať se živý“, se stal klíčový dodavatel armády – a přitom charitativní organizace. Jen dronů dodala už 85 tisíc a její projekt Dronopád pomáhá sestřelovat ruské Šáhedy a chránit ukrajinská města a vojáky před dalšími útoky.
Ruští školáci se v rámci nového předmětu Základy vnitřní bezpečnosti a obrany naučí, jak sestavovat a ovládat drony, informovala na konci ledna agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské vládní dokumenty. Podobné iniciativy v poslední době vznikají i na Západě.
Ruská válka si vyžádala nejméně 55 tisíc padlých Ukrajinců a statisíce dalších poznamenala fyzicky i psychicky. O tom, jak hluboko se dlouhodobý konflikt otiskl do duševního zdraví civilistů i veteránů, vypráví v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinská klinická psycholožka Natalia Sablina.
Spojené státy musejí zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho usednout k jednacímu stolu, jinak nebude možné míru na Ukrajině dosáhnout. Na takzvaném ukrajinském obědě, který na okraj Mnichovské bezpečnostní konference uspořádala Nadace Viktora Pinčuka to dnes řekl český prezident Petr Pavel.
Před čtyřmi lety bylo na Ukrajině většinou lehce nad nulou. Teploty sice padaly i pod ni, ale zima nebyla tak krutá jako ta letošní. Mnozí západní, a dokonce i ukrajinští představitelé v té době ještě nevěřili, že Rusové zaútočí a že rozpoutají válku velkého rozsahu. Jenže 24. února začala invaze, která mezitím zasáhla většinu země. A někteří Ukrajinci jsou po celou tu dobu v ruském zajetí.
Nový ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov nastupuje s ambiciózním plánem: technologií porazit Rusko. Po úspěších v digitalizaci má nyní za úkol modernizovat armádu, zprůhlednit nákupy a efektivněji využívat drony. Jeho příchod však budí i obavy u konzervativního velení. List Ukrajinska Pravda zmapoval, co od mladého reformátora čekají vojáci přímo na frontě.
Na sociálních sítích koluje video, které ukazuje nejspíš ruského vojenského velitele, jak přivazuje údajné dezertéry vzhůru nohama ke stromům v zasněženém lese, kope je a bije gumovým robertkem, zatímco vykřikuje vulgarismy a vyhrožuje jim za pokus o opuštění pozic. Není to přitom první podobný případ, který se mezi ruskými vojáky na Ukrajině odehrál.
Na okupovaných územích Ukrajiny Rusové řeckokatolickým kněžím nedovolí působit. Paradoxem je, že represím čelí i pravoslavní kněží pod Moskevským patriarchátem, které nutí přijmout ruské občanství.
Německý deník Die Welt zorganizoval cvičení (takzvanou wargame), které simuluje ruskou invazi do Litvy. Cvičení se zúčastnilo 16 bývalých vysokých německých a aliančních úředníků, zákonodárců a významných bezpečnostních expertů, kteří si zahráli scénář odehrávající se v říjnu 2026. Ve válečné hře se Rusku podařilo během několika dní zničit důvěryhodnost NATO a nastolit nadvládu nad Pobaltím.
Osmiletá Táňa se poprvé v životě umyla tekoucí teplou vodou. Žije v regionu, který papírově zažívá ekonomický zázrak a hostí špičkové strojírenské firmy, přesto ve vlastním domě mrzne a její matka dál propadá alkoholu. Zakarpatí dnes ukazuje dvě tváře: moderní průmyslový uzel kvůli přesunu firem z Ruskem okupovaného východu a syrovou bídu, kde děti bojují o základní lidskou důstojnost.
Do mrazivé Ukrajiny vyrazila brand manažerka Aktuálně.cz Laura Przybylaková, která spolu s českým dobrovolníkem, který vystupuje pod přezdívkou Mac, přivezla humanitární i další pomoc. V pořadu Spotlight News popisuje čerstvé zážitky s útoky dronů, obranou proti nim či jak se civilní obyvatelstvo vypořádává s tím, že kvůli ruským útokům často nejde elektřina, teplo nebo voda.
Vloni v září vznikla na Ukrajině tajná vojenská skupina s úkolem vyhledávat a ničit ruské síly v Charkovské oblasti. Podle důstojníků jde od vpádu do Kurské oblasti v roce 2024 o nejúspěšnější ukrajinskou akci. Velitel skupiny Serhij Sidorin uvádí, že jeho vojáci zabili nebo zranili minimálně patnáct set Rusů.
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jsou ti, kteří bojují na Ukrajině, „skutečnou ruskou elitou“ a válka je „společnou zkouškou všech Rusů“. Jenže data dlouhodobě ukazují, že ve skutečnosti umírá nejvíc lidí z chudých oblastí země. Trend se kvůli ochlazování ekonomiky může ještě zhoršovat, už teď se ale hovoří o více než milionu ztrát.
Stalo se něco, co tu ještě nebylo. Vůbec poprvé od roku 2000 vozový park v Rusku nerostl, ale naopak se o něco zmenšil. Noviny Kommersant se snažily najít příčinu tohoto stavu, oslovení experti ale nemohli na nic kloudného přijít.
I když tomu generální štáb původně nebyl nakloněný, nakonec přistoupil na dohodu. Po domluvě s ministerstvem obrany dal zelenou procesu, během nějž se vzdušné síly zbavily čtyř svých podzvukových strojů L-159. Psal se rok 2014 a česká vláda, v níž byl i Andrej Babiš, tak pomohla Iráku v boji s teroristy z Islámského státu. Proč to tehdy šlo a dnes mají politici s pomocí Ukrajině před Ruskem potíž?
Rusko dál drtí ukrajinskou energetickou infrastrukturu, vojáky na frontě také více ohrožují drony vybavené termokamerami. Ovšem velitel Gruzínské legie Mamuka Mamulašvilli v rozhovoru pro Aktuálně.cz ujišťuje, že tohle jeho muže nezastaví. „Vojáci chtějí mír nejvíc ze všech,“ říká otevřeně muž, který boji s ruskou armádou zasvětil téměř celý svůj život.
Zdravotní stav čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se podle ukrajinských i ruských zdrojů dlouhodobě zhoršuje a v Moskvě se už otevřeně řeší otázka jeho nástupnictví. Kreml se obává, že špatně zvládnutý přenos moci by mohl vést k násilí či nové válce v Čečensku – v době, kdy je většina ruských sil vázána konfliktem na Ukrajině.
Západ přestává tolerovat ruskou stínovou flotilu, která navzdory sankcím přepravuje miliony barelů ropy. Evropské země i USA zpřísňují reakce a hrozí, že se bude zabavovat čím dál víc tankerů. To by mohlo vážně oslabit ruskou válečnou ekonomiku, jejíž významnou část příjmů tvoří právě export nerostných surovin. Celkem 14 evropských zemí teď vydalo varovné prohlášení.
