Američané obnovili kontakty s Íránem. V hlavní roli Witkoff, píše Axios

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že věří, že bude mít tu čest získat Kubu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters, podle kterých šéf Bílého domu své prohlášení dále neupřesnil. Před novináři hovořil podle agentur také o osvobození ostrova. Trump v minulých týdnech vyjádřil přesvědčení, že kubánská vláda brzy padne.

Americký prezident podle AFP mluvil o tom, že karibský ostrov "získá tím či oním způsobem". Dříve dnes Trump řekl, že si Kuba přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy. Washington ji podle něj buď brzy uzavře, nebo udělá to, co považuje za nezbytné.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí na síti X odmítl, že by se zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem v posledních týdnech komunikoval. „Můj poslední kontakt s panem Witkoffem proběhl ještě předtím, než se jeho zaměstnavatel rozhodl ukončit diplomacii dalším nelegálním vojenským útokem na Írán. Jakékoli tvrzení o opaku se zdá být zaměřeno pouze na uvedení obchodníků s ropou a veřejnosti v omyl,“ napsal Arakčí.

Americká armáda dnes večer oznámila, že v konfliktu s Íránem bylo zraněno už zhruba 200 amerických vojáků, většina z nich lehce. Zpět do služby se podle téhož sdělení vrátilo 180 vojáků. O život dosud přišlo 13 příslušníků ozbrojených sil USA, napsala agentura AP. V Íránu je hlášeno nejméně 1300 mrtvých, dalších nejméně 880 v Libanonu a 12 v Izraeli, doplnila agentura.

„Útoky Hizballáhu na Izrael a cílení na civilisty musí přestat, musí se odzbrojit,“ pokračovali v prohlášení vůdci západních zemí. Ti rovněž odsoudili údery proti civilistům, zdravotníkům, infrastruktuře a silám OSN v Libanonu. Dodali, že velká izraelská ofenziva by mohla vést k vleklému konfliktu a že již nyní je humanitární situace v Libanonu hluboce alarmující.

V závěru prohlášení představitelé Británie, Německa, Francie, Itálie a Kanady vyjadřují solidaritu libanonské vládě a obyvatelům Libanonu, kteří byli podle nich zataženi do tohoto konfliktu proti své vůli.

Představitelé Británie, Německa, Francie, Itálie a Kanady dnes večer společným prohlášením vyzvali zástupce Izraele a Libanonu k jednáním, zároveň odsoudili útoky libanonského militantního hnutí Hizballáh na Izrael a údery na civilní a zdravotnickou infrastrukturu v Libanonu. Vůdci západních zemí v prohlášení rovněž varují před zničujícími humanitárními následky případné rozsáhlé izraelské ofenzivy.

„Jsme vážně znepokojeni stupňujícím se násilím v Libanonu a vyzýváme ke smysluplnému zapojení zástupců Izraele a Libanonu do jednání o udržitelném politickém řešení,“ uvedli představitelé výše zmíněných západních zemí.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí podle zdrojů serveru zaslal Witkoffovi zprávu, která se zaměřovala na ukončení války. Server Drop Site News mezitím uvedl, že Steve Witkoff posílal zprávy Arakčímu a citoval íránské činitele, podle nichž íránský ministr zahraničí zprávy zmocněnce Bílého domu ignoroval. Americký zdroj serveru Axios naopak řekl, že se komunikovat snaží Arakčí, a dodal, že USA s Íránem nejednají. Žádný ze zdrojů nesdělil, kolik bylo mezi oběma stranami zasláno zpráv, ani detailně nepopsal jejich obsah.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Írán s USA komunikoval, ale že není jasné, zda íránští činitelé zapojení do kontaktu jsou oprávněni uzavřít dohodu. „Chtějí uzavřít dohodu. Mluví s našimi lidmi... máme lidi, kteří chtějí jednat, ale nemáme ponětí, kdo jsou,“ sdělil Trump podle Axiosu novinářům. Americký prezident také poznamenal, že není jasné, kdo v Íránu rozhoduje, jelikož mnoho vrcholných činitelů je po smrti.

Írán a Spojené státy v posledních dnech obnovily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to dnes server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj.

Jak obsažné byly zprávy mezi Witkoffem a Arakčím podle Axiosu není jasné, avšak jedná se patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.

Dronový útok dnes cílil na jedno z největších iráckých ropných polí Madžnún v provincii Basra. Drony na ropné infrastruktuře nezpůsobily žádné škody, uvedl podle AFP mluvčí ministerstva ropného průmyslu. Pole bylo zasaženo již v pátek a provoz na něm byl pozastaven.

Při dnešním vzdušném úderu v oblasti iráckého města Káim u syrských hranic bylo zabito šest ozbrojenců z proíránských šíitských milic Hašd Šaabí, píše agentura AFP. Irácké proíránské milice útočí v odvetě za izraelsko-americké údery na Írán drony a raketami na různé cíle v Iráku, včetně vojenských objektů a ropné infrastruktury. Proti těmto milicím jsou naopak vedeny vzdušné údery, ke kterým se nikdo nehlásí.

Hašd Šaabí, známé také jako Lidové mobilizační síly, vznikly v roce 2014 jako sdružení šíitských milic bojujících proti takzvanému Islámskému státu.

Úlomky z íránských střel a izraelských protiraket dnes dopadly v jeruzalémském Starém Městě, kde se nacházejí jedna z nejposvátnějších míst pro křesťany, židy a muslimy. S odkazem na izraelskou policii o tom napsala agentura Reuters.

Při úderech nebyl nikdo zraněn a nebyly hlášeny škody na chrámě Božího hrobu ani na Chrámové hoře. Chrámová hora, které muslimové říkají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně), leží na náhorní plošině Starého Města ve východním Jeruzalémě a je nejcitlivějším místem izraelsko-palestinského konfliktu. Část západní stěny Chrámové hory tvoří Zeď nářků. Na vrcholu hory stojí Skalní dóm a mešita Al-Aksá.

Od počátku války mezi Izraelem a Hizballáhem se u libanonských úřadů zaregistroval více než milion konfliktem vysídlených obyvatel, píše agentura AFP. Válka začala 2. března poté, co proíránské hnutí Hizballáh začalo drony a raketami útočit na sever Izraele v solidaritě s Íránem, který od 28. února čelí izraelsko-americkým úderům.

Americký prezident Donald Trump se domnívá, že by státy světa měly USA s otevřením Hormuzského průlivu „pomoci radostně“. V pozdějším vystoupení mluvil o tom, že by s otevřením průlivu mohla pomoci Francie, s jejímž prezidentem Emmanuelem Macronem v neděli mluvil, a zapojit by se mohla Velká Británie.

Jména států, které jsou ochotny USA pomoci, oznámí podle Trumpa šéf americké diplomacie Marco Rubio. Trump dnes také poznamenal, že si není jistý, jestli Írán v Hormuzském průlivu položil miny.

„V současné době je bezpečnost dodávek do Evropské unie zajištěna. Růst cen fosilních paliv však naši ekonomiku již nyní zatěžuje,“ napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že od začátku konfliktu Evropa utratila dalších šest miliard eur za dovoz fosilních paliv.

„Je to přímá připomínka ceny, kterou platíme za naši závislost,“ dodala. Dlouhodobé narušení dodávek ropy a plynu z oblasti Perského zálivu by podle von der Leyenové mohlo mít na ekonomiku Evropské unie významný dopad.

Reakce Evropy na narušení dodávek ropy a plynu a prudký nárůst cen energií kvůli válce na Blízkém východě musí být dočasná a cílená. V dopise unijním lídrům to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Je podle ní důležité, aby jakákoli krátkodobá opatření nezpozdila dekarbonizaci energetického systému, nezvyšovala poptávku po ropě a plynu a minimalizovala fiskální náklady. Dopady americko-izraelských útoků na Írán budou jedním z témat čtvrtečního summitu EU.

Nejvyšší duchovní vůdce Íránu Modžtaba Chameneí jmenoval svého nového vojenského poradce. Stal se jím Mohsen Rezáí. Jednasedmdesátiletý Rezáí byl vrchním velitelem revolučních gard v letech 1981 až 1997 a v minulosti několikrát neúspěšně kandidoval na prezidentský úřad.

V roce 2020 na něj Spojené státy uvalily sankce. Podle AFP není zatím jasné, zda ve své funkci zůstane Jahjá Rahím Safaví. Toho si jako vojenského poradce vybral někdejší duchovní vůdce Íránu Alí Chameneí.

Íránské revoluční gardy dnes vyzvaly zaměstnance amerických firem v regionu k okamžité evakuaci, protože budou na jejich sídla útočit, píše agentura AFP. Revoluční gardy svou výzvu zveřejnily na webu Sepah News, který je jejich oficiálním mediálním nástrojem, neuvedly však, jakých firem se varování týká.

Íránská agentura Tasním, která je gardami také kontrolována, nicméně minulý týden zveřejnila seznam možných cílů, na kterém jsou podle AFP sídla amerických technologických gigantů v zemích Perského zálivu, včetně firem, jako jsou Amazon, Google, Microsoft a Nvidia.

Trump v Bílém domě vyjádřil přesvědčení, že by státy světa měly USA s otevřením Hormuzského průlivu „radostně pomoci“. „Některé (země) jsou z toho velmi nadšené a některé ne. Jsou mezi nimi i země, kterým jsme pomáhali po mnoho, mnoho let,“ řekl s tím, že míra nadšení je pro něj důležitá.

Některé státy americkému prezidentovi podle jeho slov řekly, že jsou na cestě, nesdělil však jaké. Část spojenců už ale zapojení do takové mise vyloučila. Dnes tak učinilo například Německo.

Spojené státy už v Íránu zasáhly přes 7000 cílů a zničily 30 minonosek, tvrdí americký prezident Donald Trump. Zároveň dnes znovu vyzval země, aby pomohly s otevřením Hormuzského průlivu, informuje agentura Reuters. Klíčovou dopravní cestu, kterou za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, nyní Írán blokuje.

V konečném důsledku by měla být podle Merze současná teokratická vláda v Teheránu nahrazena „demokraticky legitimovanou vládou“. Dodal ale, že se to dozajista nepodaří bombami, ale bude třeba zapojit diplomacii. Německo se podle Merze nabídlo jako prostředník. „Region nesmí sklouznout do věčné války,“ řekl také kancléř.