Rusko se chce dohodnout, prohlásil Trump. Zelenského vyzval, ať „pohne“

Americký ministr zahraničí Marco Rubio odřekl svou účast na dnešní schůzce evropských spojenců, představitelů Severoatlantické aliance a Evropské unie a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na okraj Mnichovské bezpečnostní konference.

Informoval o tom portál euronews, podle kterého Rubio účast zrušil na poslední chvíli z termínových důvodů. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele napsala, že Rubio se sejde se Zelenským v sobotu.

V jiné zprávě šéf správy Sumského regionu Oleh Hryhorov uvedl, že Rusové zaútočili dvěma drony na dětskou nemocnici ve městě Sumy. Malí pacienti i lékaři byli ale v krytu a útok se obešel bez zraněných nebo zabitých.

Naopak ruský útok zabil čtyřiačtyřicetiletou ženu v ukrajinské Sumské oblasti, oznámil šéf správy tohoto regionu Oleh Hryhorov. „Žena zemřela v Konotopské hromadě v důsledku útoku ruského dronu,“ sdělil dnes Hryhorov na síti Telegram. Hromada je na Ukrajině označení správní jednotky zahrnující například město a přilehlé vesnice. Později doplnil, že ženě bylo 44 let a v době dronového útoku se nacházela v domě. Šestnáctiletý chlapec utrpěl při útoku zranění, dodal ukrajinský činitel.

Dva civilisté zahynuli při ukrajinském raketovém útoku na ruské město Belgorod, uvedl dnes gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Další tři lidé byli podle něj při úderu na blíže neupřesněný infrastrukturní objekt zraněni.

Gubernátor ruské příhraniční Belgorodské oblasti Gladkov informoval o dvou zabitých a třech zraněných mužích při ukrajinském útoku na správní centrum regionu. „Ostřelování způsobilo značné škody na energetické infrastruktuře. Došlo k výpadku dodávek elektřiny, tepla a vody,“ dodal gubernátor na sociální síti.

Slovensko zaznamenalo přerušení dodávek ropovodem Družba, počítá však s jejich obnovením v příštích dnech. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters slovenské ministerstvo hospodářství. Ukrajinské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek uvedlo, že tranzit ruské ropy ropovodem Družba do východní Evropy je od 27. ledna přerušený v důsledku ruského útoku.

Evropa zvažuje, zda by měla v rámci snah o ukončení války na Ukrajině zasednout k jednacímu stolu s Moskvou — a kdo by ji u něj případně zastupoval. Jako nejpravděpodobnější evropský emisar se podle italského deníku La Repubblica skloňuje bývalý finský prezident Sauli Niinistö, zkušený politik s dlouholetou praxí v oblasti bezpečnosti a osobních jednání s Vladimirem Putinem.

Související

Kdysi hrál hokej s Putinem. Dnes může být klíčem k dialogu Evropy s Kremlem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na okraj Mnichovské bezpečnostní konference sešel se synem posledního íránského šáha a jednou z ústředních postav íránské opozice v exilu Rezou Pahlavím. Zelenskyj to dnes napsal na síti X.

„Odsoudili jsme spolupráci mezi Ruskem a Íránem, zejména dodávky dronů Šáhed íránským režimem Rusku a udělení licencí na jejich výrobu,“ uvedl Zelenskyj a poděkoval Pahlavímu za podporu územní celistvosti Ukrajiny. „Je nezbytné vynaložit veškeré úsilí na ochranu lidských životů. Ukrajina je připravena ze své strany pomoci,“ dodal prezident.

Prezident Spojených států Donald Trump vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k aktivitě, jinak podle něj promešká naději na mír s Ruskem. Trump rovněž podle agentury Reuters prohlásil, že Rusko o mír stojí.

Šéf Bílého domu v minulosti opakovaně kritizoval Ukrajinu, která se od roku 2022 brání ruské invazi, že mírovou dohodu brzdí ona, a nikoli Rusko. „Rusko se chce dohodnout a Zelenskyj se bude muset pohnout, jinak promešká skvělou příležitost. Musí se pohnout,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě.

Německo má zájem o koupi polských protileteckých řízených střel Piorun, uvedl dnes náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. Mluvčí německého ministerstva obrany se podle agentury Reuters odmítl vyjádřit. Polský premiér Donald Tusk dnes nicméně uvedl, že část kompletů Piorun, které chce Německo zakoupit, má být určena pro Ukrajinu, zatímco zbytek má dozbrojit německou armádu.

Británie v letošním rozpočtovém roce vyčlení 400 milionů liber (asi 11 miliard Kč) na vývoj nové hypersonické rakety s dlouhým doletem. Uvedlo to dnes britské ministerstvo obrany. Na vývoji, který podnítila ruská invaze na Ukrajinu, chce spolupracovat se svými evropskými partnery.

„Spolu s Německem, Francií a Itálií poskytneme špičkovou zbraň, která zajistí bezpečnost Spojeného království a NATO, zvýší odstrašující sílu,“ uvedl britský ministr obrany John Healey. O vývoji nové zbraně chtějí britští představitelé jednat s evropskými partnery na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

V čele ukrajinských vyjednávačů na třístranném jednání bude tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov. Ukrajinská strana se připravuje na "seriózní a odpovědnou práci", uvedl Umerov.

V příspěvku na sítí Telegram také informoval, že ve vyjednávacím týmu bude kromě něj také vedoucí prezidentské kanceláře a někdejší šéf vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov nebo náčelník generálního štábu Andrij Hnatov. Delegace je složená s ohledem na politické, vojenské a bezpečnostní aspekty jednání a jejím cílem zůstává dosáhnout trvalého míru, dodal Umerov.

Příští kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku bude 17. a 18. února v Ženevě. Ruskou delegaci tentokrát povede poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij, oznámil dnes podle tiskových agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Návrat Medinského do čela ruské delegace by mohl signalizovat, že Moskva očekává přesunutí pozornosti od bezpečnostních otázek k širším bodům neshod mezi válčícími stranami, podotkla agentura Reuters. Ukrajinské zdroje podle ní už dříve kritizovaly Medinského za to, jak vede rozhovory, a vinily ho, že ukrajinskému týmu uděluje lekce z historie, místo aby se zapojil do věcného vyjednávání

Český prezident Pavel na dnešní Mnichovské bezpečnostní konferenci ocenil, že v otázce ruské invaze na Ukrajinu a hledání mírového řešení se podařilo sblížit stanoviska USA, Evropy a Ukrajiny. Dodal, že ještě je třeba dostat k vážným jednáním i Rusko, které podle něj nejeví ochotu válku ukončit. „Je třeba vytrvat v podpoře Ukrajiny a zároveň ekonomicky a politicky tlačit na Rusko, že není jiná cesta než u jednacího stolu," odpověděl na otázku o hledání cesty k míru.

Čína může podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sehrát důležitou roli při nastolení spravedlivého míru na Ukrajině. Svého čínského kolegu Wang Ia pozval na návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Šéf čínské diplomacie podle ní po setkání se Sybihou v Mnichově uvedl, že Peking je ochoten poskytnout Ukrajině novou humanitární pomoc. O pozvání do Kyjeva se nezmínil. „Je povzbudivé, že intenzivně pokračují různé dialogy týkající se ukrajinské krize,“ řekl Wang podle prohlášení zveřejněného čínským ministerstvem.

Švédsko uvedlo, že jeho příspěvek je součástí balíku 500 milionů dolarů (10,2 miliardy Kč), které do iniciativy společně vkládají Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Británie. Švédsko do iniciativy PURL nyní přispívá potřetí. Se současným příspěvkem do programu poskytla 435 milionů dolarů (8,9 miliardy Kč). Prostřednictvím iniciativy PURL nakupují pro Ukrajinu americké zbraně Kanada i evropské státy Severoatlantické aliance.

Švédsko poskytne 100 milionů dolarů (dvě miliardy Kč) na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské invazi. Dnes to v prohlášení oznámila to švédská vláda.

„Švédsko zůstává nadále neochvějně solidární s Ukrajinou. Naším příspěvkem iniciativě PURL, který Ukrajině poskytne potřebné americké obranné zbraně, znovu ukazujeme, že jsme připraveni podniknout konkrétní kroky k posílení ukrajinských obranných kapacit,“ uvedl švédský ministr obrany Paal Jonson.

„Podporujeme Ukrajinu v jejím boji,“ řekl podle agentury DPA německý ministr obrany Boris Pistorius na krátkém ceremoniálu symbolického převzetí prvního dronu. „Ale profitujeme z toho i my sami,“ zdůraznil Pistorius. Další společné zbrojní projekty mezi zeměmi NATO a Ukrajinou podle něj budou následovat.

Nový podnik se jmenuje Quantum Frontline Industries. Bavorský výrobce Quantum Systems dodává Ukrajině průzkumné drony už od roku 2022. Podle společnosti je v současné době v provozu 1500 těchto malých bezpilotních letadel.

Společná německo-ukrajinská výroba dronů byla spuštěna a do konce roku bude nejméně 10 tisíc těchto bezpilotních strojů dodáno ukrajinským ozbrojeným silám, které se brání ruské agresi. Informovala o tom dnes agentura DPA.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na síti X uvedl, že společný podnik navštívil a že převzal první společně vyrobený útočný dron. Přesné místo provozu na jihu Německa je tajné.

„Cítil jsem bolest za Ukrajince. Když tady pomáháme této malé zemi, na kterou zaútočila supervelmoc, stává se to osobnější záležitostí,“ řekl jeden z mladých Kolumbijců bojujících na straně Ukrajiny v reportáži, kterou stanice nejprve publikovala na webu BBC Mundo a dnes i na svém ruskojazyčném webu.

Další Kolumbijec, který ve válce přišel o nohu, vysvětloval, že něco takového nelze dělat jen kvůli penězům. „Nezabíjíme pro zábavu, ale přišli jsme bránit zemi, ve které se zabíjí kvůli ideologii jediného člověka,“ prohlásil jeho osmadvacetiletý krajan, který ve válce také přišel o nohu. Připouští, že jej nejprve zlákal výdělek, ale pak pocítil, že bojovat za Ukrajinu je jeho povinnost.

Do obrany Ukrajiny se od rozpoutání války Ruskem před čtyřmi lety podle odhadů zapojilo na 7000 Kolumbijců, což je mnohem více než občanů jakékoliv jiné země, upozornila britská stanice BBC. „Se zřetelem na těžkou situaci, v jaké se dnes nachází Ukrajina, se tato podpora stala životně důležitou,“ zdůraznila stanice.