Na okupovaných územích Ukrajiny Rusové řeckokatolickým kněžím nedovolí působit. Paradoxem je, že represím čelí i pravoslavní kněží pod Moskevským patriarchátem, které nutí přijmout ruské občanství.
Německý deník Die Welt zorganizoval cvičení (takzvanou wargame), které simuluje ruskou invazi do Litvy. Cvičení se zúčastnilo 16 bývalých vysokých německých a aliančních úředníků, zákonodárců a významných bezpečnostních expertů, kteří si zahráli scénář odehrávající se v říjnu 2026. Ve válečné hře se Rusku podařilo během několika dní zničit důvěryhodnost NATO a nastolit nadvládu nad Pobaltím.
Osmiletá Táňa se poprvé v životě umyla tekoucí teplou vodou. Žije v regionu, který papírově zažívá ekonomický zázrak a hostí špičkové strojírenské firmy, přesto ve vlastním domě mrzne a její matka dál propadá alkoholu. Zakarpatí dnes ukazuje dvě tváře: moderní průmyslový uzel kvůli přesunu firem z Ruskem okupovaného východu a syrovou bídu, kde děti bojují o základní lidskou důstojnost.
Do mrazivé Ukrajiny vyrazila brand manažerka Aktuálně.cz Laura Przybylaková, která spolu s českým dobrovolníkem, který vystupuje pod přezdívkou Mac, přivezla humanitární i další pomoc. V pořadu Spotlight News popisuje čerstvé zážitky s útoky dronů, obranou proti nim či jak se civilní obyvatelstvo vypořádává s tím, že kvůli ruským útokům často nejde elektřina, teplo nebo voda.
Vloni v září vznikla na Ukrajině tajná vojenská skupina s úkolem vyhledávat a ničit ruské síly v Charkovské oblasti. Podle důstojníků jde od vpádu do Kurské oblasti v roce 2024 o nejúspěšnější ukrajinskou akci. Velitel skupiny Serhij Sidorin uvádí, že jeho vojáci zabili nebo zranili minimálně patnáct set Rusů.
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jsou ti, kteří bojují na Ukrajině, „skutečnou ruskou elitou“ a válka je „společnou zkouškou všech Rusů“. Jenže data dlouhodobě ukazují, že ve skutečnosti umírá nejvíc lidí z chudých oblastí země. Trend se kvůli ochlazování ekonomiky může ještě zhoršovat, už teď se ale hovoří o více než milionu ztrát.
Stalo se něco, co tu ještě nebylo. Vůbec poprvé od roku 2000 vozový park v Rusku nerostl, ale naopak se o něco zmenšil. Noviny Kommersant se snažily najít příčinu tohoto stavu, oslovení experti ale nemohli na nic kloudného přijít.
I když tomu generální štáb původně nebyl nakloněný, nakonec přistoupil na dohodu. Po domluvě s ministerstvem obrany dal zelenou procesu, během nějž se vzdušné síly zbavily čtyř svých podzvukových strojů L-159. Psal se rok 2014 a česká vláda, v níž byl i Andrej Babiš, tak pomohla Iráku v boji s teroristy z Islámského státu. Proč to tehdy šlo a dnes mají politici s pomocí Ukrajině před Ruskem potíž?
Rusko dál drtí ukrajinskou energetickou infrastrukturu, vojáky na frontě také více ohrožují drony vybavené termokamerami. Ovšem velitel Gruzínské legie Mamuka Mamulašvilli v rozhovoru pro Aktuálně.cz ujišťuje, že tohle jeho muže nezastaví. „Vojáci chtějí mír nejvíc ze všech,“ říká otevřeně muž, který boji s ruskou armádou zasvětil téměř celý svůj život.
Zdravotní stav čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se podle ukrajinských i ruských zdrojů dlouhodobě zhoršuje a v Moskvě se už otevřeně řeší otázka jeho nástupnictví. Kreml se obává, že špatně zvládnutý přenos moci by mohl vést k násilí či nové válce v Čečensku – v době, kdy je většina ruských sil vázána konfliktem na Ukrajině.
Západ přestává tolerovat ruskou stínovou flotilu, která navzdory sankcím přepravuje miliony barelů ropy. Evropské země i USA zpřísňují reakce a hrozí, že se bude zabavovat čím dál víc tankerů. To by mohlo vážně oslabit ruskou válečnou ekonomiku, jejíž významnou část příjmů tvoří právě export nerostných surovin. Celkem 14 evropských zemí teď vydalo varovné prohlášení.
Některé evropské země zvažují podle médií možnost obnovení kontaktů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zdůvodňují to obavami, že by Donald Trump mohl s Putinem uzavřít dohodu o Ukrajině za zády Evropy. Podle britského historika Marka Galeottiho udělala Evropa chybu tím, že s Rusy nemluvila už dříve a promeškala tím svoji příležitost.
Od začátku války na Ukrajině se vztah mezi pravoslavnou církví a státem proměnil. Církev se stala pevnou oporou ruské státní ideologie, říká socioložka a odbornice na náboženství a politiku v Rusku Kristina Stoecklová z Univerzity v Innsbrucku.
Od roku 2026 musí developeři v Polsku v nových budovách vyčleňovat prostor pro podzemní kryty. Stát totiž tváří v tvář hrozbě ruské agrese čelí úkolu modernizovat své nedostatečné obranné kapacity.
V prosinci americká delegace dohodla propuštění hned 123 politických vězňů z běloruských žalářů. Mezi nimi byli i lidé, kteří se neúčastnili žádných protestů – například 23letá Anna Kurisová, která prošla káznicí popisovanou jako ze Stalinovy doby. Do vězení se dostala kvůli tomu, že válku na Ukrajině nazvala válkou. 13. prosince se skoro po dvou letech dostala na svobodu.
Když se většina čerstvě zmobilizovaných pěšáků dostane na frontu, doufá, že je to jen zlý sen, ze kterého se probudí, říká jeden z nejzkušenějších ukrajinských frontových velitelů major Ivan Jablonski „Čupik“. „Pokud to přežijí, buď dezertují, nebo pochopí, že tohle je válka, a musíš zabít, nebo budeš zabit. A z některých se stanou dobří vojáci…“
V pátek a v sobotu by se ve Spojených arabských emirátech (SAE) měly setkat ruská, americká a ukrajinská delegace. Přiblížíme se po téměř čtyřech letech války konečně k míru? Může něco nebo někdo zastavit Vladimira Putina? O tom všem v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví britský historik a odborník na moderní Rusko Mark Galleoti.
Se současnou českou vládou toho máme mnohem víc společného, než s tou předchozí, konstatuje při své první návštěvě od návratu Andreje Babiše do premiérského křesla maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Troufám si říct, že v těch nejdůležitějších otázkách jsme na jedné lodi.“
Se současnou českou vládou toho máme mnohem víc společného než s tou předchozí, konstatuje při své první návštěvě od návratu Andreje Babiše do premiérského křesla maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Troufám si říct, že v těch nejdůležitějších otázkách jsme na jedné lodi.“
Rozsáhlé ruské útoky na ukrajinskou energetiku zasáhly i infrastrukturu klíčovou pro jadernou bezpečnost. Černobylská elektrárna přišla o veškeré externí napájení, výpadky se dotkly také přenosových vedení k dalším jaderným zdrojům. Situaci zhoršují silné mrazy a hrozba dalších úderů, Ukrajina žádá naléhavou pomoc v energetice i protivzdušné obraně.
