„Situace je horší, než se předpokládalo.“ Tak zní jedna ze zpráv, které se v poslední době objevily ve státem ovládaných médiích v Rusku. A například ruský ekonom Roman Nigmatulin varuje, že hospodářství začíná připomínat stav po rozpadu Sovětského svazu na začátku 90. let. Mezitím klesá i popularita Vladimira Putina. Nejen o těchto tématech v pořadu Spotlight News hovořil rusista Karel Svoboda.
Co říkáte na slova pana Nigmatulina o tom, že ruská ekonomika začíná připomínat stav tamního hospodářství po rozpadu Sovětského svazu na začátku 90. let?
Nejsou až tak překvapivá, protože to zaznívá už delší dobu. Zajímavé na tom je, že tato slova pokaždé zaznívají na ekonomických fórech. Úplně pověstná je v tomto snídaně Sberbanku na Petrohradském ekonomickém fóru. Ta je takovým volným diskusním prostorem, kde si každý může říkat, co chce. Čili ta kritika není nová, ale poprvé se řeší: je to malér, řítíme se do obrovských problémů.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 spousta ekonomů, třeba Igor Lipsic, varovala, že ruská ekonomika je v koncích a Kreml brzy zkrachuje. Jak to, že to Rusko vydrželo čtyři roky?
Vlivů je několik. Je to 150milionová země a její obyvatelé sami o sobě generují ekonomiku, která je schopná vydržet. Na začátku byl obrovský vzestup cen ropy – a první sankce proti ropě byly uvaleny až 5. prosince 2022 a následně až 5. února 2023 další sankce proti ropným výrobkům.
Rusko mezitím nasbíralo obrovské množství peněz. Vedle toho nesmíme zapomínat na to, že ekonomické resorty v Rusku vedou velmi schopní lidé, kteří hledali, jakým způsobem obcházet sankce a embarga. To se jim částečně dařilo, čímž ztlumili efekt, který je dříve nebo později musel doběhnout: Pokud totiž nemáte přístup k moderním technologiím, jako jsou čipy a podobně, musíte je pokoutně vozit přes třetí, čtvrté, páté či šesté země. A v určité fázi vás to doběhne a nastává spíš degradace než krach.
Zmíněný ekonom Lipsic tenhle stav nazývá demodernizací. Co to pro Rusko bude do budoucna znamenat, pokud se například neuvolní sankce nebo nepřijde nějaká nečekaná změna?
Nemusíme chodit daleko, viděli jsme to za socialismu v Československu a vůbec v celém sovětském bloku. Pořád se vyráběla auta, akorát byla postupně stále méně schopná konkurovat těm na Západě. Nedokázala totiž držet krok s tím, co se vyrábělo ve svobodném světě.
Nejnovější trendy jsou o tom, že na jednu stranu Rusko těží z konfliktu USA s Íránem, ale na druhou stranu to zase přiškrtilo dovozy spotřebního zboží. Směr k postupné degradaci a zhoršování technické kvality je patrný a vidíme to třeba i na válce, kde Rusové otevřeně říkají, že Ukrajina má převahu v dronové technice a oni s ní nestíhají držet krok.
Běžní Rusové zatím nereagují na nastalou situaci protesty, nicméně poté, co Kreml začal blokovat internet, mluví se o tom, že popularita prezidenta Vladimira Putina poprvé po delší době začíná klesat. Dochází podle vás Rusům trpělivost?
Vlivů je hned několik. Rusku začínají docházet nejen peníze pro žoldáky, ale i lidé. Burjati jsou mrtví, stejně tak Tataři, Baškirové. To přitom byly standardně části populace, které odcházely do války. Ti jsou mrtví a ostatní si spočítali, že se jim to nevyplatí. Možná se to vyplatí jejich manželkám, které je tam ještě pořád posílají, ale jim ne. Vlastně tak začínají docházet tihle dobrovolníci.
A podle zpráv, které máme, navíc není dobrovolnost až zas tak dobrovolná, protože režim vás pod různými záminkami narukovat donutí. I tam, kde byli lidé spokojení s tím, že jdou do války a vydělají si slušné peníze, vidíme určité prvky nespokojenosti a otázku: Kdo vlastně ty chlapy nahradí?
Co se nyní změnilo?
Privilegované regiony jako Moskva, Petrohrad a další typicky velká města byly klidné a mohli jste tam žít, aniž byste museli do války. Ta se vás prakticky netýkala. Probíhala nějaká propaganda, ale to jste pustili jedním uchem dovnitř, druhým ven a zároveň jste si užívali rozvíjejících se měst. Rusové už prakticky nechodili do restaurací, protože si objednají jídlo na internetu a doveze ho robot nebo kurýr.
Jenže najednou vám někdo říká, že kurýrní služby už nebudou tak jednoduše dostupné, a začne se vás to dotýkat a přestává se vám to líbit.
Zajímavé na nové vlně protestů je to, že už to není tolik o tom, že úřady zavedly něco zlého a vypnuly YouTube a místo toho máme Rutube – což je mimochodem naprosto trapná kopie – ale najednou nemáte náhradu za Telegram. A stát prosazuje jím kontrolovaný a šmírovaný Max a Rusové si říkají: Ono to možná není tak, jak nám tvrdili.
Je to důvod, proč se nyní protesty obracejí i přímo proti Putinovi?
Poprvé se to dotýká Vladimira Putina, protože lidé si uvědomují, že to je systém, který Putin vyrobil. Ze strany státu těžko vysvětlíte, proč vypíná internet, když se vymlouvá na kyberšikanu a podvodníky. Mimochodem v první den spuštění Maxu byly okamžitě zaznamenané podvody, čili ani Max není imunní a lidé se prostě ptají.
Existuje snaha to strhnout do úrovně, že za to mohou zlí úředníci a že Vladimir Putin určitě zasáhne a celé to zachrání. Ale nejsem si úplně jistý, že to zbaští tolik Rusů, jako zbaštilo penzijní reformu v roce 2018.
Proč má Putin, potažmo Kreml, zapotřebí zavádět tak nepopulární věc, jako je blokace internetu? Chtějí Rusové zaútočit na Česko a další evropské země, když publikovali mapu měst, kde se vyrábějí součástky do dronů? A co říká Moskva na konec jejich velkého evropské přítele Viktora Orbána v Maďarsku?
Na tyto a další otázky odpovídá rusista Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v celém díle pořadu Spotlight News, který si můžete pustit ve videu výše nebo v oblíbených podcastových aplikacích.
Mohlo by Vás zajímat: Reportér Aktuálně.cz sledoval maďarské volby přímo v metropoli Budapešti.
Sdílet
