Ukrajina výrazně zesílila svou dronovou kampaň a posouvá bojiště hluboko za frontovou linii. Systematickými údery na ruskou obranu rozšiřuje takzvanou „zónu smrti“ a zasahuje cíle stále hlouběji v týlu nepřítele.
Šéfové států a vlád zemí Evropské unie ve čtvrtek nedokázali přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána, aby přestal blokovat unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu Kč). Předseda Evropské rady António Costa na summitu EU označil Orbánovo chování za nepřijatelné a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přes videospojení vysvětloval, že je půjčka pro Ukrajinu klíčová.
Jsme na prahu nové éry, domnívá se maďarský premiér Viktor Orbán a upozorňuje, že změna začala daleko dřív než před dvěma nebo třemi lety. „Myslím si, že se teď formuje nový světový řád,“ míní.
V roce 2022 se na ruském Telegramu objevil nový trend: násilná videa z války na Ukrajině. Zabíjení v bitvách, popravy vězňů a znesvěcování těl mrtvých. Během čtyř let nashromáždily kanály statisíce odběratelů a staly se skvělým byznysem pro jejich anonymní majitele. Serveru Važnyje istorií se ale podařilo odhalit, jak funguje trh s válečným videomateriálem a kdo z něj profituje.
Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“
Do „zóny smrti“ míří AI a roboti. Estonské start-upy mění pravidla války na Ukrajině a budují autonomní „hlídací psy“ pro ochranu hranic i mořského dna. Redakce deníku Aktuálně se vydala do dvou firem obranného průmyslu, které inovují. Jak to bude s autonomními drony? Hrozí, že vojáky ve válce budoucnosti zabije nějaký „Terminátor“?
Vojtěch Hönig pomáhal jako kameraman České televize pokrývat válku na Ukrajině. Z ČT se ale rozhodl odejít a založil neziskovou organizaci Generaci Nika – v rámci workshopů se snaží teenagerům z oblastí zasažených válkou předat něco ze svého kameramanského řemesla. „Podařilo se nám vytvořit nějaký bezpečný prostor, kde mohou sdílet své zážitky. Celý proces je zaznamenaný v seriálu.“
Fronta u Pokrovsku patří k nejtvrdším úsekům války na Ukrajině. Když selžou drony i dělostřelectvo, přichází na řadu improvizace a ryzí lidský faktor. Video projektu Ukrainian Witness ukazuje operaci, při níž ukrajinský voják donesl výbušniny na zádech nepříteli přímo „pod nos“ – do středu ruských pozic.
Ukrajina se připravuje na obrovskou výzvu. Podle odhadů se po skončení války vrátí přibližně milion vojáků, kteří se budou muset znovu začlenit do běžného života. Svitlana Berezina z Asociace psychologického vzdělávání v rozhovoru pro Aktuálně popisuje, proč klasická psychologická pomoc nestačí a jak vypadá cesta veteránů do politiky či podnikání.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal v minulých dnech influencerovi Caolanovi rozhovor, který se ve středu ráno objevil na sociálních sítích. Ukrajinský lídr se v něm vyjádřil hned k několika věcem: mluví například o konfliktu v Íránu a o využití ukrajinských zkušeností s drony nebo o „hádce“ s Trumpem v Bílém domě.
Delší trvání konfliktu na Blízkém východě může vést ke snížení podpory pro Ukrajinu ve válce s Ruskem, varoval v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko podle něj pomáhá íránskému režimu.
Zatímco svět s napětím sleduje útoky USA a Izraele na íránské cíle, Rusko, odvěký spojenec Teheránu, zůstává jen u slov. Moskva je natolik vyčerpaná válkou na Ukrajině, že své partnery v nouzi prostě neubrání, hodnotí analytik Pavel Havlíček v rozhovoru pro Spotlight News. Jak na tom vlastně Rusové po čtyřech letech války jsou? A plní alespoň některé strategické cíle?
Američané s Izraelci v sobotu udeřili na centra íránského režimu. Jenže při útoku na základnu v jihoíránském Minabu zasáhli základní školu, kde zemřelo nejméně 175 lidí. Mnohé z obětí byly děti. Bílý dům odpovědnost odmítá, ale americký deník The New York Times či televize BBC teď přinesly důkazy o tom, že na školu opravdu útočily americké síly. Podobnou taktiku přitom využívá ve válce i Rusko.
Válka není jen titulek či mediální téma, ale realita, jež zásadně mění způsob uvažování i profesní pohled. Šéfredaktor Matyáš Zrno, brand manažerka Laura Przybylaková a reportéři Aktuálně.cz Jaroslav Synčák a Radek Bartoníček hovoří v úterní debatě v Knihovně Václava Havla o cestách na Ukrajinu, o setkáních s lidmi ve válečných podmínkách i o tom, jak se tato zkušenost promítá do jejich práce.
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 znovu otevřela staré obavy a připomněla, že historie se v tomto regionu nikdy úplně neuzavřela. Pobaltské státy proto zbrojí, cvičí a připravují se na možnost, kterou by ještě před pár lety většina Evropy považovala za nepředstavitelnou. Jak se pobaltské země připravují na možný konflikt s Ruskem?
V den čtvrtého výročí zahájení drastického ruského tažení proti Ukrajině zazněla na pražském ministerstvu obrany jasná slova. Spojenecké zpravodajské služby se prý shodují, že konstelace pro start další války Vladimira Putina v Evropě přijde během tří až šesti let. „Agresivní politika Ruska v dohledné době bude přímá a nejvíce konkrétní hrozba pro občany České republiky,“ říká generál Karel Řehka.
Ukrajinská válka už dávno není jen regionálním konfliktem. Podle bývalého vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného se stala „laboratoří budoucnosti“, v níž se testuje podoba příštích válek. „Skutečnost je taková, že válka na Ukrajině už dál není jen ukrajinskou historií,“ píše Zalužnyj ve svém komentáři pro Ukrajinskou pravdu.
„Během pár týdnů jsme poslali nejen rakety do raketometů Grad, ale i tanky, děla a helikoptéry. V tom jsme byli úplně první. Až pak nás následovali Poláci. Mnoha zemím západní Evropy jsme ukázali, že je možné posílat pomoc a že ta pomoc může dorazit velice rychle. Tím jsme rozhýbali pomoc jiných zemí,“ vzpomíná na začátek války na Ukrajině bývalý poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Situace by mohla být mnohem horší, hodnotí uplynulý rok války na Ukrajině vrchní velitel ukrajinské armády, generál Oleksandr Syrskyj. Ruské cíle byly mnohem ambicióznější, konstatuje.
Česko si připomíná výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu. Na Strakově akademii – sídle vlády –, budově Senátu i na většině ministerstev zavlály v úterý ukrajinské vlajky. Stranou zůstala jen Poslanecká sněmovna a ministerstva, která ovládá hnutí SPD. Zatímco většina vládních kolegů z ANO a Motoristů sobě vyjadřovala solidaritu s napadenou zemí, hnutí Tomia Okamury zůstalo v bojkotu skoro samo.
