"Jde o přípravu na trojstranná setkání, jde o politický tlak," citovala agentura Ukrinform z vyjádření Zelenského po středečním jednání s norským premiérem Jonasem Störem v Kyjevě. Ukrajinský prezident vyjádřil přání, aby na ruská obvinění odpovídajícím způsobem zareagovaly další země, především pak Spojené státy.
„Během pár týdnů jsme poslali nejen rakety do raketometů Grad, ale i tanky, děla a helikoptéry. V tom jsme byli úplně první. Až pak nás následovali Poláci. Mnoha zemím západní Evropy jsme ukázali, že je možné posílat pomoc a že ta pomoc může dorazit velice rychle. Tím jsme rozhýbali pomoc jiných zemí,“ vzpomíná na začátek války na Ukrajině bývalý poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Situace by mohla být mnohem horší, hodnotí uplynulý rok války na Ukrajině vrchní velitel ukrajinské armády, generál Oleksandr Syrskyj. Ruské cíle byly mnohem ambicióznější, konstatuje.
Česko si připomíná výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu. Na Strakově akademii – sídle vlády –, budově Senátu i na většině ministerstev zavlály v úterý ukrajinské vlajky. Stranou zůstala jen Poslanecká sněmovna a ministerstva, která ovládá hnutí SPD. Zatímco většina vládních kolegů z ANO a Motoristů sobě vyjadřovala solidaritu s napadenou zemí, hnutí Tomia Okamury zůstalo v bojkotu skoro samo.
V týdnu od 23. února do 1. března probíhá v Kulturní stanici Galaxie na pražských Hájích akce věnovaná největšímu vojenskému konfliktu v Evropě od druhé světové války. Návštěvníky Týdne pro Ukrajinu čeká v Galaxii např. benefiční představení Dejvického divadla, výstava, přednášky i přímá svědectví účastníků konfliktu.
V otázce přijímání uprchlíků z Ukrajiny jsou Češi nejskeptičtějším národem, ukazuje obří celoevropský průzkum. S financováním vojenské pomoci souhlasí jen třetina z nich.
Válka na Ukrajině není podle novináře Adama Sybery otázkou odolnosti, ale přežití. „Já se o odolnosti obzvlášť mimo Ukrajinu nerad bavím, protože mně to přijde, jako kdybychom sledovali někoho, kdo se topí, a ještě ho u toho obdivovali, jak dobře plave,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Válka na Ukrajině není podle novináře Adama Sybery otázkou odolnosti, ale přežití. „Já se o odolnosti obzvlášť mimo Ukrajinu nerad bavím, protože mně to přijde, jako kdybychom sledovali někoho, kdo se topí, a ještě ho u toho obdivovali, jak dobře plave,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Ruský vojenský velitel Roman Demurčijev se své rodině a kolegům chlubil mučením, popravami a znesvěcováním těl ukrajinských vojáků. Vyplývá to z archivu jeho korespondence z let 2022 až 2024. Se zjištěním přišli investigativní novináři z Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda, kteří podle svých slov pravost informací ověřili.
Ruská agrese na Ukrajině trvá už čtyři roky. Pokračující invaze stojí Putinův režim kromě statisíců životů také miliardy eur, respektive rublů. I po mnoha vlnách mezinárodních sankcí zůstávají fosilní paliva stěžejním zdrojem financování ruského státního rozpočtu. Na seznamu zemí, které z Moskvy stále odebírají ropu a plyn, jsou přitom také dvě středoevropské země.
Už čtyři roky bojuje Ukrajina se silnějším agresorem. Přežívá i díky proudu pomoci ze Západu. Jenže ten ze Spojených států vloni prakticky vyschl. Naštěstí zaskočila Evropská unie. Podívejte se, kdo je nejštědřejším podporovatelem Ukrajiny a kdo raději předstírá, že se jej konflikt netýká.
Ukrajinská ekonomika čelí za války těžké situaci. Velké množství ekonomicky aktivních lidí v důsledku ruské agrese zemřelo, bylo zraněno nebo odešlo do zahraničí. Statisíce mužů slouží v armádě. Hrubý domácí produkt země sice roste, ale většinu „ekonomické fronty“ dnes hájí ženy, říká Anna Krysjuková, prezidentka Woman Bussiness Clubu Ukrajiny.
Boj s chladem a tmou – tak se dá popsat každodenní život v ukrajinské metropoli Kyjev. Ukrajinská studentka medicíny Anna Tymošenková popisuje těžkou situaci, které však místní podle jejích slov navzdory zimě a zničené Darnycké tepelné elektrárně odmítají podlehnout. Pomoc přichází od státu, neziskových organizací i ze zahraničí, obnova rozsáhlých elektráren je ale podle expertů obtížná.
„Teď jsme na Donbase, pracujeme tam, ve směru Slovjansk plníme bojové úkoly,“ popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně ukrajinský bojovník a bývalý politik Stepan Barna. Mluví také o životě v chronickém stresu i o tom, proč by Češi měli být Ukrajině vděční.
Z malé iniciativy, která vozila na frontu neprůstřelné vesty s nápisem „Vrať se živý“, se stal klíčový dodavatel armády – a přitom charitativní organizace. Jen dronů dodala už 85 tisíc a její projekt Dronopád pomáhá sestřelovat ruské Šáhedy a chránit ukrajinská města a vojáky před dalšími útoky.
Ruští školáci se v rámci nového předmětu Základy vnitřní bezpečnosti a obrany naučí, jak sestavovat a ovládat drony, informovala na konci ledna agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské vládní dokumenty. Podobné iniciativy v poslední době vznikají i na Západě.
Ruská válka si vyžádala nejméně 55 tisíc padlých Ukrajinců a statisíce dalších poznamenala fyzicky i psychicky. O tom, jak hluboko se dlouhodobý konflikt otiskl do duševního zdraví civilistů i veteránů, vypráví v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinská klinická psycholožka Natalia Sablina.
Spojené státy musejí zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho usednout k jednacímu stolu, jinak nebude možné míru na Ukrajině dosáhnout. Na takzvaném ukrajinském obědě, který na okraj Mnichovské bezpečnostní konference uspořádala Nadace Viktora Pinčuka to dnes řekl český prezident Petr Pavel.
Před čtyřmi lety bylo na Ukrajině většinou lehce nad nulou. Teploty sice padaly i pod ni, ale zima nebyla tak krutá jako ta letošní. Mnozí západní, a dokonce i ukrajinští představitelé v té době ještě nevěřili, že Rusové zaútočí a že rozpoutají válku velkého rozsahu. Jenže 24. února začala invaze, která mezitím zasáhla většinu země. A někteří Ukrajinci jsou po celou tu dobu v ruském zajetí.
Nový ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov nastupuje s ambiciózním plánem: technologií porazit Rusko. Po úspěších v digitalizaci má nyní za úkol modernizovat armádu, zprůhlednit nákupy a efektivněji využívat drony. Jeho příchod však budí i obavy u konzervativního velení. List Ukrajinska Pravda zmapoval, co od mladého reformátora čekají vojáci přímo na frontě.
Na sociálních sítích koluje video, které ukazuje nejspíš ruského vojenského velitele, jak přivazuje údajné dezertéry vzhůru nohama ke stromům v zasněženém lese, kope je a bije gumovým robertkem, zatímco vykřikuje vulgarismy a vyhrožuje jim za pokus o opuštění pozic. Není to přitom první podobný případ, který se mezi ruskými vojáky na Ukrajině odehrál.
