


Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallasová se minulý pátek během zasedání zástupců zemí skupiny G7 zeptala amerického ministra zahraničí Marca Rubia, kdy USA zaujmou vůči Rusku tvrdý postoj. To podle tří se schůzkou obeznámených zdrojů vyvolalo ostrou odpověď. Mezi Kallasovou a Rubiem panuje dlouhodobá antipatie, šéf americké diplomacie se s šéfdiplomatkou zatím bilaterálně nesetkal.

„Napjatá výměna názorů, která se odehrála před spojeneckými ministry zahraničí, byla symptomatickou pro vzájemnou nedůvěru mezi USA a mnoha jejich evropskými spojenci ohledně války na Ukrajině,“ popsal situaci, která se odehrála na francouzském setkání lídrů G7 minulý týden, americký web Axios.
Během diskuse o Ukrajině se měla bývalá estonská premiérka Kallasová tvrdě opřít do Spojených států a kritizovat je za to, že nezvyšují tlak na Moskvu. Poznamenala, že Rubio na stejném setkání o rok dříve prohlásil, že pokud Rusko bude brzdit snahy USA o ukončení války, USA dojde trpělivost a podniknou další kroky proti Kremlu.
„Uplynul rok a Rusko se ani nepohnulo,“ řekla Kallasová Rubiovi podle zdrojů. „Kdy už vám dojde trpělivost?“

Rubio byl podle zdrojů viditelně naštvaný. „Děláme, co můžeme, abychom ukončili válku. Pokud si myslíte, že to dokážete lépe, jděte do toho. My ustoupíme,“ odsekl a zvýšil hlas. Rubio uvedl, že USA se snaží jednat s oběma stranami, ale pomáhají pouze jedné straně, Ukrajině - zbraněmi, zpravodajskými informacemi i jinak.
Po této emotivní výměně názorů se několik evropských ministrů v místnosti ozvalo s tím, že si stále přejí, aby USA pokračovaly v diplomatických jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou, uvedl jeden zdroj.
„Byla to upřímná výměna názorů. K tomu diplomacie slouží,“ řekl webu Axios úředník amerického ministerstva zahraničí. Mluvčí Kallasové se odmítl vyjádřit.
V rozhovoru s novináři po schůzce G7 Rubio popřel, že by došlo k jakémukoli napětí nebo kritice. „Tato setkání jsou často o poděkování Americe za roli, kterou jsme sehráli... a ocenění zprostředkovatelské role, kterou jsme se snažili hrát v této válce mezi Ruskem a Ukrajinou,“ tvrdil Rubio. „Nikdo tam nekřičí, nezvyšuje hlas ani neříká nic negativního,“ dodal.
Šéfka evropské diplomacie Kallasová se ani po více než roce od nástupu Trumpovy administrativy zatím s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem bilaterálně nesetkala, potkávají se jenom ve větších formátech na summitech. A to ani během její nedávné návštěvy Washingtonu, kde se potkala s americkými senátory a kongresmany, aby s nimi diskutovala o ruské válce proti Ukrajině a transatlantických vztazích. Očekávaná schůzka s Rubiem však neproběhla, oficiálně „kvůli problémům s harmonogramem“.
„Vysoká představitelka/místopředsedkyně Kaja Kallasová navštíví Washington D.C. ve dnech 26. a 27. února. Setká se s americkými senátory a kongresmany, aby s nimi diskutovala o ruské válce proti Ukrajině a transatlantických vztazích,“ uvedla unijní mluvčí.

„Zdá se, že Trumpova administrativa nepromarňuje příležitost ukázat, že pro ně EU není hráčem,“ komentoval zrušenou schůzku jeden z diplomatů EU.
„Je to střetnutí dvou světů, Marco Rubio a Kaja Kallasová mají oba velmi odlišné pohledy na svět. Bude tam vzájemná antipatie, pro Rubia je válka na Ukrajině de facto pohraniční konflikt někde daleko a chce mír za každou cenu. Zatímco Kallasová je mnohem tvrdší a chce, aby ústupky udělali hlavně Rusové,“ vysvětluje napjatou situaci mezi oběma vysoce postavenými diplomaty amerikanista Kryštof Kozák z Institutu mezinárodních studií FSV UK v Praze pro web Aktuálně.cz.
Kallasová je nejspíš i kvůli svému původu - její babičku Sověti odvezli na Sibiř - známá svým velmi tvrdým přístupem vůči Rusku. Jenže to, co ji jako premiérku Estonska proslavilo, se jí teď moc nedaří.
„Zastává tvrdý přístup, který sdílí východní křídlo EU, tedy Pobaltí, Poláci a donedávna i my. Zatímco státy na opačné straně kontinentu jako Španělé, Portugalci a další to tak dramaticky nevidí a nechápou, proč jít tak tvrdě,“ komentuje pro Aktuálně.cz bývalý bruselský korespondent Českého rozhlasu Filip Nerad.

Podle něj na to teď naráží, navíc má „komunikační problém“ s Ursulou von der Leyenovou a obecně má potíže se prosadit na mezinárodním kolbišti. „Plně nezapadla do šablony bruselského úředníka,“ tvrdí Nerad, který nyní působí jako vedoucí komunikace nevládní bezpečnostní organizace GLOBSEC.
„Promítá se tam to, že Evropská unie není pro americkou administrativu partnerem a prostě ji nebere. Trvalo měsíce, než se Trump začal bavit s Ursulou von der Leyenovou, a vychází to ze současného přehlíživého pohledu americké vlády vůči EU jako takové,“ popisuje Nerad.
Američané s Evropany raději jednají bilaterálně a v zahraničně-politických otázkách se s Evropskou unii jako takovou bavit nechtějí. „Nechtějí Evropu připustit do řešení jednání o Ukrajině, maximálně jsou ochotní konzultovat některé věci před jednáním,“ popisuje Nerad.
A jak z toho podle Nerada ven? „Evropa musí opravdu začít plnit svoje obranné plány a projekty na zvýšení obranyschopnosti. To je asi to jediné, čím dokáže přesvědčit Spojené státy a nějakým způsobem zaimponovat v té americké administrativě,“ uzavírá Nerad.
Konflikt s americkým šéfem diplomacie ovšem nemá pouze Evropská unie. Minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku jako podmínce pro získání amerických bezpečnostních záruk.

Rubio pak v pátek toto tvrzení ostře odmítl. „Je to lež,“ reagoval Rubio na Zelenského slova pro agenturu Reuters. A vyjádřil politování nad tím, že ukrajinský prezident takové prohlášení vypustil do světa, ačkoliv podle něj dobře ví, že mu nic takového sděleno nebylo.



Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa poslala předvolání několika novinářům deníku The New York Times (NYT) před federální velkou porotu kvůli jejich článku o bezpečnostních nedostatcích nového prezidentského speciálu Air Force One. Ten Spojené státy dostaly darem od Kataru. Deník označil postup ministerstva spravedlnosti za pokus zastrašit média a útok na svobodu tisku.



Na Masarykově okruhu v Brně dnes zemřeli dva jezdci po nehodě při závodu silničních motocyklů v rámci seriálu Alpe Adria Championship.



Vypadalo to na nečekaně krátkou podívanou s nulovou zápletkou. Nakonec nabídlo historicky první české finále tenisového Wimbledonu epické drama, o kterém básní i ty největší hvězdy tohoto sportu. Pochvalu sklízí vítězka Linda Nosková i poražená Karolína Muchová.






Ryze české finále Wimbledonu splnilo očekávání. Po kvalitativně i dramaturgicky fantastickém utkání, ve kterém Linda Nosková nakonec po setech 6:2, 5:7, 6:3 udolala kamarádku Karolínu Muchovou, okouzlily publikum na londýnském Centre Courtu i projevy obou tenistek během ceremoniálu. Všechno přitom začalo smíchem.