Dubnové mrazy v sadech českých pěstitelů podle předběžných odhadů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Největší ztráty budou u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun. Úrodu může ohrozit i pokračování nynějšího sucha. Řekl to v úterý předseda české Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Dosud ovocnáři mluvili o škodách za stovky milionů korun. Ovocnáři rozsah škod stále počítají. Přesnější údaje o ztrátách by měli mít k dispozici v příštím týdnu.
Letošní škody by mohly být druhé největší po historickém propadu v roce 2024. Tehdy úroda klesla o dvě třetiny a byla nejnižší za posledních 100 let, škody tehdy činily asi 1,3 miliardy korun.
Sady letos v době vegetace zasáhly dvě vlny mrazů, a to na přelomu první a druhé dubnové dekády a na konci dubna. Kritický byl podle ovocnářů vpád arktického vzduchu na konci dubna, kdy na mnoha místech mráz působil šest až osm hodin a teploty klesaly nejčastěji k minus třem až minus šesti stupňům Celsia.
Největší škody ovocnáři předpokládají ve středních, východních a severovýchodních Čechách a části střední i jižní Moravy. Ztráty budou mít i ovocnářské oblasti na východní a severní Moravě a na jihozápadu Čech.
Kromě jablek se čekají výrazné ztráty i na úrodě třešní a broskví. Zhruba o třetinu proti dlouhodobému průměru by mohla propadnout úroda višní a švestek. Mrazy poničily i výsadby jahodníku. Ztráty mají i školkaři, a to hlavně u ořešáku vlašského, broskvoní, meruněk, třešní, višní, rybízu, angreštu. V kritickém roce 2024 úroda ovoce v Česku klesla na 48 058 tun ovoce, loni vzrostla na 146 243 tun. Průměrná roční sklizeň posledních pěti let byla 123 000 tun.
Rozsah a kvalitu úrody by mohlo negativně ovlivnit i pokračování nynějšího sucha. Část plodů by mohla propadnout nebo mít menší velikost. Umělou závlahu má asi třetina sadů. Sucho se podle Ludvíka projeví i na nezavlažovaných výsadbách jahodníku. „Vzhledem k velkým škodám z mrazů však budou případné škody ze sucha významně menším problémem,“ uvedl Ludvík.
Případné kompenzace ovocnářům z veřejných zdrojů za škody způsobené mrazem by se podle Ludvíka měly řešit na evropské úrovni, jako tomu bylo v roce 2024. Mrazová vlna na přelomu dubna a května postihla i Polsko, Maďarsko a země na Balkáně. Polsko již podle Ludvíka o kompenzace požádalo. „Budeme usilovat o použití evropské koordinované dotace, zasáhlo to i další státy,“ uvedl 30. dubna ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Po mrazech v roce 2024 získalo Česko na kompenzace mrazových škod z Evropské unie asi 380 milionů korun. O podporu tehdy požádalo 539 pěstitelů. Peníze ovocnářům podle jejich vyjádření pomohly přežít a založit loňskou úrodu. V Česku je zhruba 750 ovocnářských podniků.
Na ceny ovoce v obchodech by neměl mít výpadek české produkce přímý dopad, protože Česká republika je v produkci čerstvého ovoce závislá na dovozu. Soběstačnost Česka v ovoci je na úrovni 30 až 40 procent a ceny v obchodech se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Ceny by však mohl podle Ludvíka zvýšit výpadek produkce ovoce v Polsku, jehož sady silné mrazy také zasáhly. „Právě na Polsku jsou obchodní řetězce závislé,“ uvedl Ludvík.
Jarní mrazy ohrožují úrodu ovoce v Česku každoročně. Kromě roku 2024 škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017, 2016 a 2011.
Mohlo by vás také zajímat: Mladí farmáři objevili díru na trhu. Češi chtějí ekologicky farmařit, skoupili předplatné na bedýnky
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Rusové zaútočili téměř třemi sty drony, Ukrajinci opět trefili Kronštadt. Nad Petrohradem zněly sirény
Ruská armáda v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu.
KVÍZ: Co bylo dřív? Zvládnete 38 otázek všeobecného přehledu bez chybičky?
Co bylo dřív – vejce, nebo slepice? Na tuhle otázku odpověď hledat nebudeme. Zato jsme pro vás připravili kvíz, který prověří nejen vaši historickou paměť, ale i přehled v literatuře, vědě, technice i kultuře. Uhodnete, která osobnost vstoupila na jeviště dějin dřív? Nebo který vynález začal lidem jako první usnadňovat život?
Jak zvuky diktují, co nám chutná. Vědci popsali, jak pomocí hudby sníst méně čokolády
Proč ta samá drahá čokoláda chutnala včera božsky a dnes úplně mdle? Chyba není v receptu ani ve vašich chuťových pohárcích, ale v tom, co vám zrovna hraje v uších. Moderní věda potvrzuje, že lidský mozek nedokáže oddělit sluch od chuti, a hudba tak funguje jako neviditelné, ale mimořádně mocné koření.
Německý senior přiznal příjem ze sběru lahví. Úřady mu okamžitě snížily podporu
Hamburský senior Hans S., který kvůli nízkému důchodu dostává státní podporu, nahlásil úřadům příjem ze sběru vratných lahví a plechovek. Sociální úřad mu kvůli tomu podporu v odpovídající výši snížil. Poté, co případ vzbudil pozornost médií, úřad nakonec rozhodl, že 75letý důchodce si měsíčně sběrem lahví může přilepšit částkou 50 eur (1211 Kč), aniž by se to projevilo na snížení podpory.
Londýn varuje. Ruští špioni si udělali „hřiště“ z nenápadné země na západě Evropy
Ve Velké Británii sílí obavy, že se z Irska stala vstupní brána pro ruské agenty. Podle britského deníku The Telegraph za tím stojí kombinace liberální irské vízové politiky, slabých zpravodajských služeb a absence vnitřních kontrol ve společném cestovním prostoru mezi oběma zeměmi.