Světová ekonomika

Bitcoin se kvůli výběru zisků propadl pod cenu 50 000 dolarů

Nejznámější kryptoměna na světě bitcoin dnes oslabil o více než deset procent a propadl se pod cenu 50 000 dolarů (1,064 milionu Kč). Investoři se obávají jeho velkého kolísání a po maximu, kterého cena dosáhla o víkendu, si vybrali zisky.

Bitcoin za uplynulých 24 hodin zaznamenal nejhlubší jednodenní propad za měsíc, propadl se až na 48 575 dolaru. Od nedělního maxima tak odepsal více než 16 procent, od začátku roku je ale stále v plusu okolo 75 procent.

Zdroj: ČTK
16. 2. 2021 19:30

Bílý dům: Nord Stream 2 je pro Evropu špatný obchod

Americký prezident Joe Biden považuje budovaný plynovod Nord Stream 2 mezi Ruskem a Německem za špatný obchod pro Evropu, a Spojené státy proto zvažují uvalení sankcí, aby zabránily jeho dokončení. Novinářům to v úterý řekla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

Bidenova administrativa podle mluvčí nyní posuzuje dopady plynovodu, který by měl po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, demokratický prezident však vůči projektu nadále zastává jasně kritický názor. Za svého funkčního období proti plynovodu brojil i exprezident Donald Trump a napadal hlavně německou vládu, která projekt podporuje.

Spojené státy - stejně jako některé země střední a východní Evropy - plynovod dlouhodobě kritizují. Evropa by podle nich po jeho dokončení byla příliš závislá na ruských surovinách. Za kritikou je ale podle analytiků i snaha Spojených států uplatnit se na evropském trhu se svým zkapalněným zemním plynem (LNG).

Zdroj: ČTK
13. 2. 2021 16:07

Pokud chce Ukrajina další peníze, musí provést reformy, vzkázal zemi měnový fond

Pokud chce Ukrajina získat další splátku schváleného úvěru v objemu pěti miliard dolarů (106 miliard Kč), musí prokázat, že pokročila v reformách. Po jednání s ukrajinskými představiteli to dnes v Kyjěvě uvedl zástupce Mezinárodního měnového fondu (MMF) Gösta Ljungman.

Rozhovory o poskytnutí další splátky se vedly on-line od konce prosince do pátku. Ljungman je označil za produktivní a dodal, že budou pokračovat. MMF po Kyjevu žádá, aby posílil státní správu a řízení centrální banky, zlepšil legislativu a regulaci bankovního dohledu, snižoval fiskální deficit a zaměřil se na boj s korupcí, zlepšení soudnictví i na energetickou politiku.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal uvedl, že vláda se doporučeními měnového fondu bude řídit. Kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského sdělila, že požádá parlament, aby urychleně schválil zákony o soudní reformě.

Zdroj: ČTK
12. 2. 2021 20:59

Google slíbil francouzským vydavatelům 76 milionů dolarů za tři roky

Americký internetový gigant Google slíbil zaplatit francouzským vydavatelům novin v příštích třech letech 76 milionů USD (1,6 miliardy Kč). Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dokumenty, do kterých měla možnost nahlédnout.

Podpis dohody, která ukončila více než rok trvající spor o autorských právech, mezi Googlem a lobbistickým sdružením Alliance de la presse d'information générale (Apig) zastupujícím francouzské celonárodní a regionální deníky byl oznámen v lednu. Finanční podmínky ale strany nezveřejnily. Jedna z lobbistických skupin vydavatelů však považuje dohodu za nespravedlivou.

Dokumenty zahrnují rámcovou dohodu, která stanoví, že Google je připraven vyplatit celkem 22 milionů USD ročně skupině 121 národních a místních vydavatelů zpravodajství ve Francii po podpisu individuální licenční dohody s každou z nich. Druhý dokument je dohoda o urovnání, ve které Google souhlasil s tím, že zaplatí stejné skupině deset milionů USD výměnou za jejich závazek ukončit všechny současné a případné budoucí soudní spory spojené s nároky na autorská práva po dobu trvání této tříleté smlouvy.

"Tyto neprůhledné dohody nezajišťují spravedlivé zacházení se všemi vydavateli, protože vzorec pro výpočet není zveřejněn," uvedla tento týden unie nezávislých vydavatelů zpráv na internetu Spiil. Dodala, že lituje, že se svazy v celém odvětví nedohodly na společném postupu při jednání s Googlem. "Google využil našeho rozdělení k prosazení svých zájmů."

Celá částka bude rozdělena mezi jednotlivé vydavatele. Pokud však chtějí získat svůj podíl, musí podepsat s Googlem individuální licenční smlouvu. Částky pro jednotlivé vydavatele se pohybují od 1,3 milionu USD pro deník Le Monde po 13.741 USD pro lokální La Voix de la Haute-Marne. Dokument neupřesňuje, jak se tyto částky vypočítávají.

Podle informovaného zdroje si národní deníky Le Monde, Le Figaro a Libération navíc vyjednaly každý zhruba tři miliony eur (77,2 milionu Kč) ročně tím, že v listopadu souhlasily s prodejem předplatného přes Google.

Členové Apig se rovněž zavázali používat a doplňovat nový produkt Google News Showcase, což je nástroj Googlu pro odměňování vydavatelů zpráv.

Zdroj: ČTK
8. 2. 2021 12:48

Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy loni klesl na nejnižší úroveň od listopadu 2016

Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci loňského roku klesl na 31,2 procenta z 40,6 procenta na konci roku 2019. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Jde o nejnižší hodnotu od konce listopadu 2016. Podíl přitom klesal průběžně celý rok. Důvodem byl zvýšený prodej dluhopisů ministerstvem financí kvůli pandemii. Cenné papíry přitom nakupovaly především domácí finanční instituce.

V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů ke konci loňska meziročně mírně stoupl na 586,9 miliardy korun. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 2,01 bilionu korun.

Zdroj: ČTK
27. 1. 2021 22:24

Biden se pustil do boje se změnami klimatu, zastavil pronájem půdy k těžbě ropy

Americký prezident Joe Biden ve středu podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Americká média před vystoupením prezidenta psala o zahájení "frontálního útoku" proti klimatickým změnám nebo o rychlém startu ambiciózního projektu nové administrativy. Během povolebního přechodného období Biden avizoval například rozsáhlé investice do "zelené infrastruktury" včetně vyčlenění dvou bilionů dolarů (43 bilionů Kč) na projekty kolem obnovitelných zdrojů.

Prvními konkrétními kroky na cestě za klimatickými cíli je sada dekretů, které podle Bidena pomohou nejen snížit emise skleníkových plynů, ale i vytvořit nová pracovní místa. Média si všímala především ohlášené "přestávky" od nových pronájmů federální půdy či pobřežních vod k těžbě ropy a zemního plynu. S tímto krokem se pojí také "důkladná revize" všech existujících nájemních kontraktů souvisejících se zpracováváním fosilních paliv.

Zdroj: ČTK
16. 1. 2021 10:33

Kanadská společnost zrušila plány na převzetí Carrefouru, důvodem je odpor francouzské vlády

Kanadská maloobchodní společnost Alimentation Couche-Tard zrušila plány na převzetí evropského řetězce Carrefour za 16,2 miliardy eur (424 miliard Kč). Důvodem je odpor francouzské vlády, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje.

Rozhodnutí o ukončení jednání o fúzi padlo podle zdrojů po setkání francouzského ministra financí Bruna Le Maira se zakladatelem Couche-Tard Alainem Bouchardem. Již předtím Le Maire vyloučil prodej Carrefouru z důvodu zabezpečení potravin. Carrefour ani Couche-Tard se k informacím nevyjádřily.

Firma Couche-Tard doufala, že získá vládní požehnání díky závazkům, jako zachování pracovních míst i dodávek potravin od francouzských výrobců či tím, že ředitel Carrefouru a Couche-Tard budou ve sloučené firmě zastávat funkci generálního ředitele společně. Chouche-Tard chtěl rovněž investovat do Carrefouru kolem tří miliard eur. Carrefour spojení podporoval. Francouzská vláda však do 24 hodin po potvrzení jednání spojení odmítla.

Zdroj: ČTK
13. 1. 2021 21:55

Americký rozpočet dosáhl za poslední tři měsíce rekordního schodku 572 miliardy dolarů

Rozpočtový deficit Spojených států za první tři měsíce fiskálního roku dosáhl rekordních 572,9 miliardy dolarů (12,3 bilionu Kč). Meziročně narostl o 60,7 procenta. Oznámilo to americké ministerstvo financí. Nárůst schodku je důsledkem rozsáhlých vládních výdajů, které mají ekonomice pomoci překonat negativní dopady koronavirové krize.

Výdaje americké vlády v tomto období stouply o 18,3 procenta na 1,38 bilionu dolarů, což je pro toto období rekord. Příjmy jí klesly o 0,4 procenta na 803,37 miliardy USD. Fiskální rok ve Spojených státech začíná v říjnu a končí v září.

Za měsíc prosinec vykázala vláda opět rekordní schodek rozpočtu, konkrétně 143,6 miliardy dolarů. Rozpočtový deficit za fiskální rok 2020 činil 3,1 bilionu USD.

Pokračovat