Světová ekonomika

23. 11. 2021 8:46

Mezinárodní měnový fond poskytne Ukrajině další úvěr ve výši téměř 700 milionů dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v pondělí schválila dlouho očekávané vyplacení další části peněz z úvěrového programu pro Ukrajinu. Vláda prezidenta Volodymyra Zelenského tak získá 699 milionů dolarů (téměř 16 miliard Kč), uvedl měnový fond.

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu v celkové hodnotě pět miliard dolarů loni v červnu, délku programu stanovil na 18 měsíců. Vyplácení peněz z programu se ale zadrhlo kvůli pochybnostem ohledně reforem a nezávislosti ukrajinské centrální banky.

Po započtení nejnovější částky zatím bylo z úvěrového programu pro Ukrajinu uvolněno zhruba 2,8 miliardy dolarů. Výkonná rada MMF v pondělí schválila rovněž prodloužení platnosti programu do června příštího roku. Program zavazuje Ukrajinu k tomu, aby zabezpečila udržitelnost svého dluhu, ochránila nezávislost centrální banky, zajistila návrat inflace do cílového rozpětí a bojovala s korupcí, poznamenala agentura Reuters.

Pondělní rozhodnutí MMF je příznivou zprávou pro Zelenského vládu, která se potýká s nárůstem počtu případů nákazy koronavirem, rostoucí inflací a sílícími obavami z přesunu ruských vojsk k východní hranici Ukrajiny. "Využijeme tyto prostředky na podporu finančního systému a na boj s dopady covidu-19," napsal Zelenskyj na svém twitterovém účtu. "Program MMF bude pokračovat," dodal.

17. 11. 2021 11:38

Růst cen v Evropské unii opět zrychlil, říjnová míra inflace dosáhla 4,4 procenta

Růst cen v Evropské unii poháněný zejména pokračujícím zdražováním energií v říjnu prudce zrychlil a nabral nejvyšší tempo od doby před finanční krizí z roku 2008. Meziroční míra inflace dosáhla 4,4 procenta, čímž převýšila zářijovou hodnotu o osm desetin bodu. Ve své závěrečné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat.

V zemích eurozóny rostly ceny o 4,1 procenta, zatímco v září tam inflace činila 3,4 procenta. Růst cen tak již třetí měsíc v řadě výrazně překračuje dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB), která však výzvy ke zpřísnění měnové politiky odmítá.

Tempo zdražování energií, jehož dopady na obyvatele se snaží zmírňovat vlády většiny členských zemí, zrychlilo v říjnu na 23,7 procenta, zatímco v září šly ceny vzhůru o 17,6 procenta. Mírně se zvýšila také inflace u služeb, které meziročně zdražily o 2,1 procenta. Naopak u potravin, alkoholu a tabákových výrobků zdražování oproti září o desetinu procentního bodu zpomalilo na 1,9 procenta.

Zdroj: ČTK
8. 11. 2021 20:08

Facebook upřednostňoval zisk před bezpečím uživatelů, řekla bývalá zaměstnankyně v europarlamentu

Evropská unie musí velmi důkladně zformulovat nová pravidla fungování internetových platforem, aby mohla nastavit globální standard boje proti dezinformacím či proti zneužívání osobních údajů. Europoslancům to v pondělí řekla bývalá zaměstnankyně firmy Facebook Frances Haugenová, která sociální síť obvinila z upřednostňování vlastních zisků před bezpečím uživatelů. Facebook a další fimy podle ní potřebují přísnější dohled, který mohou jako první zavést právě evropské země.

Unijní státy budou v příštím roce s europoslanci vyjednávat o podrobnostech normy o digitálních službách (Digital Services Act, DSA), kterou loni v prosinci navrhla Evropská komise. Nařízení má mimo jiné zavést povinnost odstraňovat nelegální příspěvky a ztížit šíření dezinformací či zneužívání osobních dat.

"Formulace toho zákona ale musí být rázná a jeho zavádění do praxe konzistentní. Jinak promarníme příležitost na budoucí smíření technologií a demokracie," řekla v debatě se členy výboru pro vnitřní trh Evropského parlamentu Haugenová, která před měsícem vypovídala o praktikách Facebooku před americkým Kongresem. Její odhalení rozpoutala patrně největší krizi v historii Facebooku.

Podle řady politiků je návrh unijní normy nedůsledný například v regulaci personalizované inzerce, která přináší internetovým firmám zásadní část zisků. Někteří volají po jejím úplném zákazu, což však komise s ohledem na možné ohrožení existence menších firem odmítá.

Zdroj: ČTK
5. 11. 2021 11:05

Moskva nemusí platit akcionářům Jukosu 50 miliard dolarů, rozhodl soud v Haagu

Nejvyšší soud v Nizozemsku dnes částečně vyhověl odvolání Ruské federace ve sporu s bývalými akcionáři nyní již neexistující ropné společnosti Jukos. Znamená to, že Moskva jim nemusí platit 50 miliard dolarů (1,1 bilionu Kč). Nejvyšší soud dnes uvedl, že arbitrážní spor vrací nižšímu soudu k opětovnému projednání.

Moskva měla sankci zaplatit za vyvlastnění Jukosu. Pokud soudy nakonec rozhodnou ve prospěch bývalých akcionářů, byla by to pravděpodobně dosud nejvyšší částka, jaká byla kdy v arbitráži přiznána, uvedla agentura AP.

3. 11. 2021 9:56

Klíčový plynovod Jamal už pátý den funguje obráceně. Plyn teče na východ

Plynovod Jamal, kterým teče ruský plyn přes Polsko do Německa, nadále pracuje v obráceném režimu. Plyn tak tímto plynovodem teče ze západu na východ. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil německý provozovatel plynovodní sítě Gascade. V tomto režimu zřejmě zůstane plynovod nejméně do čtvrtka.

Průtok plynu do Německa se na měřící stanici v německé obci Mallnow zastavil v sobotu ráno a stále nebyl obnoven, uvedla agentura Reuters. Mallnow leží na polských hranicích.

Ceny plynu pro evropský trh se dnes zvyšují. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v prosinci vykazovala dopoledne růst o více než pět procenta na 71,35 eura (přes 1800 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to data pro virtuální obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu.

Cena plynu ale zůstává hluboko pod maximem ze začátku října, kdy poprvé překonala 160 eur za MWh. Proti loňsku, kdy se pohybovala jen kolem 15 eur za MWh, je ale nadále výrazně vyšší.

2. 11. 2021 19:53

Facebook vypne systém rozpoznávání obličejů, smaže data

Americká sociální síť Facebook vypne systém rozpoznávání obličejů, který automaticky identifikuje uživatele na fotografiích a videích. Současně odstraní informace o obličejích více než jedné miliardy lidí. Jako důvod firma uvedla rostoucí obavy z používání této technologie ve společnosti.

Technologický sektor již několik let bojuje s kritikou používání této technologie kvůli etice. Podle kritiků by tato technologie mohla ohrozit soukromí, zaměřit se na okrajové skupiny a normalizovat dotěrné sledování.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno 30. 10. 2021 20:58

EU a USA vyřešily vleklý spor o cla na hliník a ocel, která zavedl Trump

Spojené státy a Evropská unie se dohodly na vyřešení vleklého obchodního sporu ohledně amerických cel na ocel a hliník, oznámila americká ministryně obchodu Gina Raimondová. Podařilo se tak zabránit růstu odvetných cel EU na americké výrobky. Spor zahájil v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump, který zavedl cla na dovoz oceli a hliníku z EU a z řady dalších států.

Široce kritizované opatření Trump zdůvodňoval tím, že dovoz těchto produktů ohrožuje americkou ekonomiku a tím i národní bezpečnost. EU na to pak reagovala zavedením odvetných cel na vybrané zboží z USA, například na motocykly Harley-Davidson nebo džíny Levi Strauss.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno 27. 10. 2021 22:47

Putin slíbil navýšení dodávek plynu do Evropy od začátku listopadu

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zvednout dodávky zemního plynu do Evropy od listopadu. Státní podnik Gazprom s nimi má začít, až naplní domácí podzemní zásobníky. Informovala o tom agentura TASS. Na starém kontinentě je před příchodem zimy napjatá situace na trhu s energiemi - ceny zemního plynu se od začátku roku zvýšily o 365 procent. Evropští představitelé požadují, aby Rusko dodávky zvýšilo, to ale zatím jen plnilo stávající dohody.

Ředitel Gazpromu Alexej Miller podle TASSu Putinovi sdělil, že firma by mohla zvýšit dodávky do Evropy po 8. listopadu. Miller také na zasedání vlády přenášeném televizí řekl, že Gazprom dosáhne plánované úrovně nad 72,6 miliardy metrů krychlových plynu v domácích zásobách k 1. listopadu a dokončí jejich plnění 8. listopadu.

"Žádám vás, abyste po dokončení plnění podzemních zásobníků plynu v Rusku do 8. nebo 8. listopadu zahájili postupné a plánované práce na zvýšení objemů plynu ve vašich podzemních nádržích v Evropě,“ řekl Putin. Dodal, že jde především o zásobníky v Rakousku a Německu. Podle Putina tak vznikne "příznivější situace na evropském energetickém trhu obecně“. Miller mu odpověděl, že tak se stane.

Zdroj: ČTK
23. 10. 2021 21:13

Ruský plynárenský gigant Gazprom zastaví vývoz plynu do Moldavska, pokud do prosince nebude nová smlouva

Ruský plynárenský gigant Gazprom pozastaví vývoz plynu do Moldavska, pokud nebude do začátku prosince podepsán nový dodavatelský kontrakt. Oznámila to dnes podle agentury Interfax firma. Moldavsko po vypršení dřívějšího kontraktu muselo kvůli nedostatku energie vyhlásit stav nouze, upozornila agentura Reuters.

Moldavská premiérka Natalia Gavrilitaová v pátek uvedla, že Moldavsko a Rusko se stále nedokázaly shodnout na ceně a dalších podmínkách nové dohody. Dlouholetý kontrakt s Gazpromem vypršel Moldavsku koncem září, podle listu Kommersant byl ale prodloužen do konce října.

Zdroj: ČTK
23. 10. 2021 9:51

Saúdská Arábie chce dostat svoje emise na nulu do roku 2060, uvedl korunní princ

Saúdská Arábie, která je největším světovým vývozcem ropy, chce do roku 2060 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů. Přislíbil to v sobotu na konferenci o životním prostředí korunní princ Mohammed bin Salmán.

Princ oznámil plány na snížení emisí oxidu uhličitého o více než 270 milionů tun ročně. Ministr energetiky Abdulaziz bin Salmán as-Saud pak dodal, že by cíl nyní stanovený do roku 2060 mohl být teoreticky splněn i dříve. 

Zdroj: Reuters
Pokračovat