Cestující se na pražské letiště vrací pomaleji, než je to v případě jeho evropských konkurentů, jako jsou letiště ve Vídni či Varšavě. Vyplývá to z dat Asociace evropských letišť. Podle zástupců oboru je to důsledek malé státní podpory za covidové pandemie, ale také větší závislostí na ukrajinském a ruském trhu či úpadkem dříve dominantního dopravce ČSA.

Rok 2019 byl z pohledu letectví rekordní pro všechna tři zmíněná letiště ve střední Evropě, pražské tehdy odbavilo zhruba 17,8 milionu cestujících, varšavské letiště 18,8 milionu lidí, vídeňské 31,6 milionu.

Covidová pandemie způsobila velké propady odbavených cestujících na všech letištích po světě. Na pražském letišti to byl úbytek cestujících téměř o 80 procent, ve Vídni o 75, Varšava klesla o 71 procent. Podle prognózy Asociace evropských letišť se na předcovidová čísla dostanou evropská letiště na přelomu let 2024 a 2025, u pražského letiště to však bude nejspíš až o rok později.

V porovnání let 2022 a 2019 co do počtu odbavených cestujících si vede pražské letiště hůře než konkurence ve střední Evropě. Oproti roku 2019 chybí pražskému letišti zhruba 40 procent cestujících, ve Vídni i Varšavě je to zhruba 25 procent.

Nafta v Česku od minulého týdne znovu zlevnila, tempo ale zpomalilo. Její cena klesla o devět haléřů na průměrných 31,04 Kč/l. Na začátku tohoto týdne se diesel poprvé od července 2021 dostal pod 31 korun za litr. Benzin Natural 95 stojí v průměru 36,52 Kč/l, což je stejně jako před týdnem. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Nafta v Česku začala zlevňovat na začátku letošního února, kdy se litr prodával za více než 37,70 koruny. Průměrná cena benzinu až do minulého týdne klesala zhruba měsíc. Paliva jsou nyní výrazně levnější než před rokem. Benzin stál loni touto dobou o 9,66 koruny více, nafta byla dražší o 15,20 koruny.

Nejlevnější pohonné hmoty natankují řidiči v Jihočeském kraji. Litr benzinu je tam v průměru za 36,15 Kč, litr nafty pak za 30,25 Kč. Naopak nejdražší jsou čerpací stanice v Praze. Litr benzinu stojí v hlavním městě průměrně 37,50 Kč, litr nafty 32,92 Kč.

Letošní topná sezona v Česku je přibližně o dva týdny delší a o 2,7 procenta chladnější než ta minulá, spotřeba tepla i přesto meziročně klesla v průměru o šest až 11 procent. Tuzemské teplárny postupně přestanou topit podle aktuálního počasí po nadcházejícím víkendu,

Podle průzkumu mezi teplárnami ze sdružení činí meziroční úspory tepla očištěné o vlivy počasí šest až 11 procent, uvedl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. "Na spodní hranici jsou odběratelé tepla z tepláren spalujících domácí hnědé uhlí a biomasu, které vloni většinou cenu tepla neměnily a letos bylo zvýšení ceny tepla z nich v jednotkách až nižších desítkách procent. K vyšším úsporám motivovalo domácnosti zvýšení cen tepla z plynových tepláren, které se většinou pohybovalo ve vyšších desítkách procent. Oproti individuálnímu vytápění domácností plynem či elektřinou, kde se nárůst i přes vládní zastropování cen energie počítal až v násobcích nákladů z minulých let, byl i v případě plynových tepláren vývoj cen příznivější," popsal Hájek.

Ministerstvo dopravy od března příštího roku zavede jednodenní dálniční známku. Bude stát 200 korun. Zatímco roční známka má zdražit z 1500 na 2300 korun, desetidenní kupón zlevní o 40 korun na 270 korun a měsíční bude stát 430 Kč místo 440 korun. Vyplývá to z návrhu novely zákona o pozemních komunikacích, kterou v pátek představil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Při stanovení cen se Česko od příštího roku muselo řídit evropskou směrnicí Euroviněta, která určuje, že měsíční známka musí být maximálně 19 procent ročního poplatku, desetidenní do 12 procent a denní do devíti procent. "Hledali jsme kompromis, jak udržet cenu ročního kupónu na dostupné úrovni a zároveň aby krátkodobé známky mohly být významným příjmem za využití dálniční sítě," uvedl Kupka. Roční známka nezdražovala od roku 2012. Národní ekonomická rada vlády radila zvýšení ceny na 3000 korun.

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu opět výrazně zlevňovaly. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla od středy minulého týdne o 46 haléřů na 36,83 koruny za litr a cena nafty o 85 haléřů na 31,74 koruny. Nafta je tak nejlevnější od konce září roku 2021. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny benzinu klesají třetí týden v řadě a nafta zlevňuje vytrvale od února.

Benzin i nafta začaly zlevňovat na začátku letošního února, kdy se Natural 95 prodával skoro za 38 korun za litr a nafta za více než 37,70 koruny. U benzinu se zlevňování přerušilo na konci března až zhruba do poloviny dubna. V posledních třech týdnech klesaly ceny nafty i benzinu, a to pokaždé o desítky haléřů.

Pohonné hmoty jsou nyní výrazně levnější než loni ve stejnou dobu, kdy ceny prudce rostly po začátku války na Ukrajině. Benzin je nyní o 7,33 koruny na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 14,67 Kč na litru více.

Nejlevnější paliva nyní natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 36,30 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 30,60 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 37,54 koruny. Nafta se tam tankuje za 33,87 koruny za litr.

Polostátní energetická společnost ČEZ ve středu vyzvala všechny tři uchazeče o stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech k podání finálních nabídek. Na jejich podání budou mít čas do poloviny září. Firma tak učinila po tříkolových jednáních o úvodních nabídkách se zájemci, které dokončila v minulém týdnu, řekl mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Úvodní nabídky na stavbu nového bloku loni na podzim podaly francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Detaily těchto nabídek ČEZ, který má projekt na starosti, nezveřejnil.

ČEZ vyjasňovací jednání, na nichž si chtěl s uchazeči o stavbu bloku vysvětlit některé podmínky tendru a první nabídky, zahájil s předstihem v závěru února a dokončil je v minulém týdnu. Jednání podle Kříže zakončilo jednání na úrovní vrcholových managementů skupiny ČEZ a všech tří uchazečů. Urychlení procesu má podle firmy poskytnout zájemcům více času pro vytvoření finálních nabídek.

S transformací České pošty bude zástupcům státu a vedení podniku radit společnost KPMG. Česká pošta ji vybrala na základě veřejné soutěže. Bude mít na starosti mimo jiné ekonomické posouzení transformačních kroků ve spolupráci s dalšími smluvními partnery pošty i jejich soulad se všemi právními a regulatorními předpisy. Transformační plán má být dokončený do 30. června. Ministerstvo vnitra to dnes uvedlo v tiskové zprávě. Kolik stát KPMG zaplatí, vnitro nesdělilo. KPMG nabízí služby týkající se auditů, daní, poradenství a práva. V Česku má firma asi 1000 odborníků a je součástí celosvětové skupiny KPMG s více než 265 tisíci experty.

"Transformační plán, který vznikne k 30. červnu, je nezbytný pro to, aby Česká pošta mohla úspěšně jednat s bankami o dalším financování svého chodu. Stanoví také podmínky a postup rozdělení České pošty na nové subjekty, tedy na Českou poštu fungující na základě poštovní licence a na jednu nebo více komerčních částí. Tuto restrukturalizaci je nutné dokončit do konce roku 2024," uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Plán transformace bude obsahovat i rámcový dlouhodobý výhled fungování České pošty, a to především z pohledu dodatečných služeb, které může Česká pošta poskytovat jako primární kontaktní místo mezi občany a státní správou, například v oblasti daní, dotací, vydávání dokladů nebo sociálních podpor. Dlouhodobý výhled bude respektovat, že Česká pošta zajistí komunikaci mezi státem a občany, především seniory, kteří nebudou schopni nebo ochotni přejít ve styku se státem na komunikaci digitální.

Na tvorbu plánu dohlíží strategický výbor složený ze zástupců České pošty a ministerstev vnitra, financí a ministerstva průmyslu a obchodu. Po vytvoření plánu transformace se zainteresované týmy začnou věnovat upřesnění služeb, které bude stát do budoucna od České pošty požadovat, a parametrů, na základě kterých za ně bude platit. V této fázi přípravy transformačního plánu zároveň definují dodatečné služby, které by měla Česká pošta občanům poskytovat. Při přípravě této části plánu transformace bude stejně jako dosud spolupracovat s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie, státní Digitální a informační agenturou a Českým telekomunikačním úřadem.

Provozní zisk automobilky Škoda Auto v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl z 337 na 542 milionů eur (12,7 miliardy Kč). Ve své výsledkové zprávě to oznámil mateřský koncern Volkswagen. Meziročně vzrostly rovněž tržby, a to z 5,4 na 6,8 miliardy eur (160 miliard Kč).

Škoda Auto v prvním čtvrtletí dodala zákazníkům 209 553 vozů. což je meziročně o 12,6 procenta více. Za stejný kvartál loňského roku dodávky zákazníkům činily 186 170 vozů.

Škoda v březnu oslavila 25. výročí modelu Octavia Combi. "Zákazníkům bylo doručeno přes 2,8 milionu vozidel kombi a dnes se vyrábí již čtvrtá generace a také elektrická verze," uvedl koncern.

Škoda Auto provozuje tři výrobní závody v České republice, výrobní kapacity má také v dalších zemích, například v Číně a Indii. Loni v důsledku invaze ruských vojsk na Ukrajinu ukončila aktivity na ruském trhu a v současnosti jedná o jejich prodeji. Kvůli ukončení obchodních aktivit a výroby v Rusku automobilka loni přišla téměř o 700 milionů eur.