Praha - Lži, polopravdy, manipulace, výhrůžky. To byla podle Miroslava Jansty, současného předsedy ČSTV, výbava, se kterou Aleš Hušák, někdejší generální ředitel Sazky, ovládal v nedávné minulosti sportovní prostředí.
Spolu s mimořádně rozhazovačnou rukou, kterou královsky živil nejen sebe, ale i ty, kteří jej ve funkci drželi. A díky tomu postihla český sport katastrofa. V jednu chvíli držel miliardový majetek, a než se nadál, najednou neměl nic. Přesně tohle se sportovním organizacím přihodilo, když bez náhrady přišly o Sazku.
Největší bývalý akcionář Sazky, tedy Český svaz tělesné výchovy, z toho viní Aleše Hušáka, dlouholetého předsedu představenstva Sazky. A právě na něj podal dvě žaloby, v nichž uplatňuje souhrnný nárok celkem na 953 480 000 korun. Na případ jako první upozornil deník Insider.
Odpovězme si tedy na několik otázek, abychom se v kauze lépe zorientovali.
1) Hušák argumentuje, že všechny jeho manažerské kroky schválilo představenstvo Sazky. Proč je tedy žaloba podaná právě jen na něj?
V Sazce držely vlastnické podíly tuzemské sportovní organizace typu ČSTV, ČOV, Sdružení sportovních svazů, Autoklubu, Sokola a podobně. Ty nominovaly své zástupce do řídících orgánů společnosti.
"Solidární zodpovědnost za to, co se se Sazkou stalo, nesou všichni členové představenstva, ale ČSTV jako poškozený subjekt má právo vybrat si, koho zažaluje. A vybral si pana Hušáka," říká právník Aleš Rozehnal, který žalobu vypracoval.
"Vina Aleše Hušáka je jednoznačně největší," říká Miroslav Jansta, současný šéf ČSTV. "Byť třeba tehdejší předseda ČOV pan Jirásek, který tam byl nejdéle a byl u všech rozhodnutí, nikdy nehlasoval proti, nenašli jsme žádný dokument, který by snižoval jeho vinu. Zato tři představitelé ČSTV, pánové Kaderka, Lébl a paní Schejbalová, se vůči Hušákovi vyhraňovali, proti Hušákovým krokům vystupoval i Karel Malý, ale vždycky ho umlčeli. Stejně tak bývalý předseda ČSTV Vladimír Srb podal původně žalobu proti stanovám Sazky zvýhodňujícím Hušákovu pozici, ale pak ji stáhl," rozlišuje Jansta mezi jednotlivými představiteli sportovního světa.
Sazka zkrachovala v době, kdy ČSTV šéfoval Pavel Kořan. "To byl Hušákův absolutní spojenec. Ale byl zaměstnancem ČSTV, takže ho můžeme žalovat maximálně o čtyřapůlnásobek jeho měsíční mzdy. Bral asi 120 000 korun měsíčně, čili to by bylo asi 540 000 korun. Ale škoda, kterou ti lidé způsobili, je v řádu miliard."
Kauza Sazka
Pokračovatel zkrachovalé Sazky už hlásí zisk
Sazka chystá mezinárodní loterii s vysokým jackpotem
Sazka po 30 letech mění logo. A Jágr v reklamě končí
Soud: ČSTV má zaplatit miliony bývalému Svazarmu
Sazka má nového šéfa, přichází z telekomunikací
PPF opouští Sazku, jediným vlastníkem je Komárkova KKCG
O2 arena změní majitele, soud schválil reorganizaci
O2 arena přechází pod miliardáře z KKCG a PPF
Sazka spouští kurzové sázky po internetu, pomůže Jágr
Vzkaz věřitelům Sazky: Na vaše účty přijde pětina peněz
Cesta k ovládnutí O2 Areny je pro PPF a KKCG volná
Věřitelé Sazky získají zpět necelou miliardu. Zatím
Vraťte miliardu. Sportovní svazy se chystají na Hušáka
ČSTV zažaluje Hušáka, kvůli Sazce chce bezmála miliardu
2) Mohou se žaloby rozšířit na další členy statutárních orgánů Sazky?
Záleží na Aleši Hušákovi, který je nyní žalovanou osobou, zda soud vyzve k tomu, aby se na případné úhradě škody podíleli i zástupci akcionářů, kteří jeho manažerské kroky schvalovali. V představenstvu Sazky zasedali vedle už jmenovaných například i Roman Ječmínek, šéf Autoklubu, či Tomáš Král, předseda Českého svazu ledního hokeje. A mnozí další.
3) Jaká škoda měla být ČSTV způsobena a jak?
"Podíl ČSTV na hodnotě Sazky těsně před vyhlášením insolvenčního řízení jsme vyčíslili přinejmenším na 2,1 miliardy korun. Navíc měly sportovní svazy nárok na povinné odvody v řádu stovek milionů ročně," vypočítává Rozehnal.
Katastrofou, která Sazku položila, bylo rozhodnutí, že se bude ve Vysočanech stavět moderní sportovní hala. "První odhad nákladů na stavbu byl 2,75 miliardy. Jenže ta stavba neměla žádný rozpočet, který by někdo mohl schvalovat či kontrolovat, Všechno běželo podle Hušákovy libovůle," míní advokát Rozehnal. "I finanční ředitel Sazky se příslušná čísla dozvídal spíše náhodně." A náklady na arénu vystoupaly na 9 miliard.
"Takový dluh samozřejmě změnil likviditu společnosti. A musel být pokryt. Byly vydány dluhopisy za 6 miliard, 2 miliardy se čerpaly z krátkodobých bankovních úvěrů a 1 miliarda z vlastních zdrojů," vysvětluje Rozehnal. Úvěry musela Sazka začít řešit z týdne na týden.
4) Viní Jansta a spol. z průšvihu výhradně Hušáka?
Nikoli. "Rozhodující vinu nesou vlastníci," útočí Jansta na své předchůdce ve vedení ČSTV a jiných sportovních organizací. "Ještě v roce 2011 touto dobou jednalo vedení ČSTV se zájemci, s Pentou, Komárkovým KKCG a Kellnerem, mělo možnost vyjednat kapitálové podmínky vstupu partnera nebo prodeje, mohli mít miliardový majetek nebo část Sazky. Ale dali na Hušáka, který nepřistoupil na nic - a v momentu, kdy Sazka spadla do konkurzu, ztratili nárok na všechno," rekapituluje Jansta.
"Podlehli Hušákovým polopravdám a iluzím. Třikrát ho měli vyhodit - a neudělali to ani jednou. Poprvé, když se přišlo na to, že se hala nepostaví za 2,75, ale za 9 miliard korun. Každý normální vlastník by ho za to okamžitě odvolal. Podruhé, když se rozpadl bankovní klub, který Sazku úvěroval. A potřetí, když banky začaly rozprodávat své pohledávky a bylo jasné, že Sazka se stává snadnou kořistí."
5) Čím měl Hušák obelhat sportovce?
"Hušák skvěle ovládá umění rétoriky a valné hromady ČSTV si uměl získat na svoji stranu. Ovšem za cenu toho, že tam těm lidem mnohé zamlčoval nebo dezinterpretoval data," uvádí Jansta. "Z těch valných hromad existují stenografické záznamy, takže se vše dá zdokladovat na konkrétních případech.
Které našel? Tak třeba v dubnu 2003 Hušák delegátům VH ČSTV tvrdil, že tržby z dobíjení karet mobilních telefonů dosáhnou v tom roce na 7,5 miliardy korun, a budou tedy na podobné výši jako osmimiliardové tržby z loterijní činnosti. Současné vedení ČSTV uvádí, že tržby z dobíjení telefonů se ve skutečnosti pohybovaly v nižších řádech stovek milionů, zisk pak v řádu několika desítek či jednotek milionů ročně. V letech 2008 a 2009 šla tato činnost dokonce do ztráty.
V roce 2005 mluvil Hušák o projektu Starport takto: "Rozvíjí se velmi dobře. Myslím, že budeme umět z něj dostat peníze, které potřebujeme." Projekt spojený s videoloterijními terminály byl však podle aktuálních informací ČSTV od počátku ve ztrátě. V době Hušákova výroku bylo zapojeno zhruba 330 kusů terminálů, zatímco 2000 jich leželo ladem. "S ohledem na dané skutečnosti muselo být dr. Hušákovi známo, že projekt Starport v nejbližší době nebude generovat žádný zisk," uvádí Lenka Tichá, mluvčí ČSTV. Celková ztráta za celou dobu provozování projektu dosáhla v roce 2010 sumy 460 milionů korun.
Na přelomu let 2005 a 2006 musel Hušák poprvé snižovat výši záloh pro akcionáře. "Ty peníze jsme neodvedli na účty sportovního prostředí, ale na účet berního úřadu na Praze 9. Parlament rozhodl, že DPH bude sportovnímu prostředí vrácena, Úředník na ministerstvu říká: Nevrátím," vysvětloval Hušák valné hromadě v dubnu 2006. "Jenže snížení odvodů akcionářům bylo významnější než pouze z hlediska dopadu daně z přidané hodnoty," uvádí Tichá. Akcionáři se doplatku dočkali až v srpnu 2006.
Na stejné valné hromadě Hušák žongloval čísly o meziročním růstu výnosů o více než 10 procent, zisku po zdanění o 18 procent a podobně. Opomněl ale říct, že nadále není možné hradit akcionářům miliardu výtěžku ročně a zároveň splácet i výstavbu Sazka Areny.
6) Jak klesly mzdové náklady Sazky po odchodu Aleše Hušáka?
Dramaticky. Zatímco v roce 2010 činily 538 milionů korun, o dva roky později klesly na 213 milionů korun. Sám Hušák si totiž vyplácel opravdu královskou mzdu. "Jen v letech 2004-2011 mu bylo vyplaceno 321 milionů korun," sečetl Jansta. V roce 2004 si ještě Hušák musel vystačit se 34 miliony hrubé mzdy, o rok později už skočil na 47,12 milionu. Nejštědřejší byl pro něj rok 2010 s 50 501 341 korunou hrubé mzdy.
"Ty náklady na provoz byly obrovské, 10 milionů ročně za pronájem letadla, plat milion korun měsíčně pro Leoše Mareše za to, že někde prodával tikety Sazky, 150 000 ročně na oblečení tajemníka, 50 000 na oděv pro asistenta, totéž pro řidiče..." vypočítává Jansta.
7) K čemu Sazka potřebovala zámek nebo vinařství?
Odpověď, pravda, neznáme, ale jistě stojí za to připomenout, že Hušák pro Sazku koupil zámek Rabštejn za 18 milionů, klášter v Manětíně s přilehlými pozemky za 45 milionů. Investoval 64 milionů i do vinařství KOLBY, navíc kupoval umělecká díla, jejichž hodnotu sečetli na 30 milionů korun.
"Také suma 111 milionů korun, za kterou si Sazka koupila rady od poradenské firmy ve věci získání ukrajinské národní loterie, nepřinesla firmě vůbec nic," uvádí advokát Rozehnal.
8) Na kolik žaloba za téměř miliardu korun ČSTV přijde?
Aleš Rozehnal ji podle Jansty sepsal zdarma, v případě úspěchu u soudu má přislíben podíl na vysouzených penězích. Nákladnější je položka soudních poplatků.
"Ta se vypočítává jako 5 procent ze žalované částky," vysvětluje Rozehnal. To by činilo takřka 48 milionů na poplatcích, ale tolik ČSTV platit nebude. "Běžný strop pro soudní poplatky jsou dva miliony korun, přičemž soud může rozhodnout o zvýšení až na čtyři miliony. Tak doufáme, že to neudělá," usmívá se advokát Aleš Rozehnal.
9) Přidají se k žalobě další akcionáři Sazky?
Český olympijský výbor a Autoklub už deklarovaly, že zvažují připojení se k žalobě. Osloveny byly i Sdružení sportovních svazů a Sokol. V kuloárech se spekuluje, že míra zapojení se dalších bývalých vlastníků Sazky bude nízká, protože se obávají právě vysokých soudních poplatků.
10) Může Aleš Hušák skončit ve vězení?
Kvůli žalobě o náhradu škody samozřejmě ne, šéf ČSTV Miroslav Jansta ale podal i trestní oznámení. Byť na neznámého pachatele. Už loni v listopadu informoval orgány činné v trestním řízení o podezření na úvěrový podvod, nyní ho rozšířil o poškozování cizích práv, způsobení úpadku a zvýhodnění věřitele. Sazba za úvěrový podvod je až 10 let nepodmíněně.
