Americké ministerstvo zahraničí ve středu 29. dubna oznámilo, že na své pozici končí americká chargée d’affaires na Ukrajině Julie Davisová. Ta přitom vystřídala svou předchůdkyni ve vedení ambasády USA v Kyjevě Bridget Brinkovou teprve vloni v dubnu.
S rostoucími teplotami se už obyvatelé Ukrajiny nemusí tolik obávat výpadků elektřiny. Rusové by ale mohli začít cílit na vodní infrastrukturu, varují úřady i ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
Nová realita je mnohem lepší než ta stará, říká k výsledkům maďarských voleb bývalý ministr zahraničí Ukrajiny Dmytro Kuleba. Po debaklu s Íránem se Trump znovu zaměří na mírová jednání s Ruskem a na Ukrajině by se měly uspořádat volby, myslí si.
Berlín a Kyjev budou spolupracovat na omezení počtu ukrajinských mužů žádajících o azyl v Německu. Kancléř Friedrich Merz v této souvislosti ujistil prezidenta Volodymyra Zelenského, že podpoří plány Ukrajiny usnadnit návrat mužů v branném věku, kteří dlouhodobě pobývají v zemích Evropské unie a vyhýbají se nasazení na frontu.
Bohaté státy dlouho vnímaly používání bezpilotních prostředků ve válce na Ukrajině jako důsledek vyčerpání a nedostatku zdrojů. Poslední události v Íránu ale jasně ukazují, že hrozba spojená s drony roste globálně. Ukrajinská zkušenost s nimi i výrobní možnosti nabývají na hodnotě a Kyjev díky tomu získává nové spojence.
Ukrajinci zasáhli ruskou raketovou fregatu Admiral Makarov a těžební plošinu Syvaš v přístavu Novorossijsk. Vlajková loď ruské Černomořské flotily dostala v pondělí zásah drony nejméně dvakrát, oznámil na svém Telegramu velitel Sil bezpilotních prostředků Robert "Maďar" Brovdi. K zasažení takových lodí přitom dochází zřídka, jde teprve o třetí případ od druhé světové války.
Významný ruský ropný terminál v Usť-Luze, ležící nedaleko Petrohradu na pobřeží Baltu, byl už potřetí během jediného týdne zasažen ukrajinskými drony. Tyto útoky výrazně omezují možnosti Ruska využívat prudce rostoucích cen energií ve svůj prospěch.
Osud a budoucnost Ukrajiny závisí na Ukrajincích. Neměli by ustupovat tlaku kohokoliv, kdo se jen chce cítit dobře, že dosáhl nějaké dohody, konstatuje bývalý americký diplomat George Kent, který sloužil pod pěti administrativami USA, včetně Trumpova prvního volebního období.
Doživotí. S takovým verdiktem odešel od britského soudu mladý muž, který vloni v říjnu – krátce po svých osmnáctých narozeninách – několik hodin mučil svou matku a následně ji ubil kladivem. Autista s přidruženou poruchou pozornosti podle vyšetřovatelů trávil hodiny denně v toxickém online prostředí.
Během 24 hodin vyslalo Rusko na Ukrajinu rekordních 948 dronů. Noční útoky po celé zemi následovala i neobvyklá denní vlna náletů. Přestože se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo většinu útočných dronů zneškodnit, zemřelo při náletech sedm lidí a nejméně 50 dalších bylo zraněno.
Vloni na jaře byl ještě finský prezident Alexander Stubb ohledně svého amerického protějšku optimisticky naladěn. Po společně stráveném dni konstatoval, že Donaldu Trumpovi dochází s Vladimirem Putinem trpělivost a naslouchá Evropě. Ovšem dnes je všechno jinak.
Dánští vojáci, kteří v lednu odjeli na cvičení do Grónska, byli kvůli riziku invaze Spojených států vybaveni zásobami krve a výbušninami. Informaci dánské veřejnoprávní společnosti DR už potvrdilo několik evropských představitelů.
Jsme na prahu nové éry, domnívá se maďarský premiér Viktor Orbán a upozorňuje, že změna začala daleko dřív než před dvěma nebo třemi lety. „Myslím si, že se teď formuje nový světový řád,“ míní.
Moskva má hned z několika důvodů zájem na prodlužování války v Íránu. Vyhovuje jí, že se pozornost USA upírá jiným než ukrajinsko-ruským směrem. Ke škodě Kremlu přitom není ani růst nákladů pro USA a širší ekonomické otřesy. Vysoké ceny ropy prospívají ruské válečné ekonomice a deficitním rozpočtům, píše vojensko-politický analytik Giorgi Revishvili pro server Russia Analyzed.
Ukrajinská válka už dávno není jen regionálním konfliktem. Podle bývalého vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného se stala „laboratoří budoucnosti“, v níž se testuje podoba příštích válek. „Skutečnost je taková, že válka na Ukrajině už dál není jen ukrajinskou historií,“ píše Zalužnyj ve svém komentáři pro Ukrajinskou pravdu.
Situace by mohla být mnohem horší, hodnotí uplynulý rok války na Ukrajině vrchní velitel ukrajinské armády, generál Oleksandr Syrskyj. Ruské cíle byly mnohem ambicióznější, konstatuje.
Ukrajinský Vysoký protikorupční soud stanovil kauci pro někdejšího ministra energetiky a spravedlnosti Hermana Haluščenka, který je ústřední postavou velkého korupčního skandálu. Z vazby může být propuštěn po zaplacení 200 milionů hřiven, to je v přepočtu více než 94 milionů korun.
Z nově zveřejněných dokumentů k případu odsouzeného sexuálního delikventa – amerického finančníka Jeffreyho Epsteina – vyplývá, že navazoval blízké vztahy s ruskými úředníky i podnikateli a v minulém desetiletí se opakovaně pokoušel soukromě setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Vloni v září vznikla na Ukrajině tajná vojenská skupina s úkolem vyhledávat a ničit ruské síly v Charkovské oblasti. Podle důstojníků jde od vpádu do Kurské oblasti v roce 2024 o nejúspěšnější ukrajinskou akci. Velitel skupiny Serhij Sidorin uvádí, že jeho vojáci zabili nebo zranili minimálně patnáct set Rusů.
Od začátku války na Ukrajině se vztah mezi pravoslavnou církví a státem proměnil. Církev se stala pevnou oporou ruské státní ideologie, říká socioložka a odbornice na náboženství a politiku v Rusku Kristina Stoecklová z Univerzity v Innsbrucku.
