


Ukrajinská válka už dávno není jen regionálním konfliktem. Podle bývalého vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného se stala „laboratoří budoucnosti“, v níž se testuje podoba příštích válek. „Skutečnost je taková, že válka na Ukrajině už dál není jen ukrajinskou historií,“ píše Zalužnyj ve svém komentáři pro Ukrajinskou pravdu.

Jeho hlavní teze je jednoznačná: moderní válka už není o masových mobilizacích, tankových bitvách ani o hrdinství jednotlivců. Bojiště je dnes „naprosto průhledné“ a vznikla „robotizovaná zóna ničení“ o hloubce nejméně 25 kilometrů.
Klasické týlové zázemí přestává existovat a lidská přítomnost na frontě se rychle omezuje. „Počet lidí, kteří mohou fyzicky plnit úkoly v bojové zóně, je minimální. Stále jich ubývá a situace směřuje k tomu, že je nahradí roboti,“ konstatuje Zalužnyj. Tradiční mobilizace se podle něj „v moderním válčení naprosto vyčerpala“ – člověk je dnes „nejdražším zdrojem“, jehož „obnova trvá příliš dlouho“.
Zalužnyj tvrdí, že probíhá revoluce srovnatelná s nástupem střelného prachu či jaderných zbraní. Tentokrát ji však představují bezpilotní systémy a umělá inteligence. Budoucnost podle něj patří rojům autonomních dronů schopných útočit ze vzduchu, ze země i z vody.
Připomíná konkrétní zkušenost: „V noci z 6. na 7. září 2025 bylo na Kyjev zaútočeno 862 sebevražednými drony typu Shaheed současně.“ Autonomie těchto systémů se bude dál prohlubovat – od centralizovaného řízení až po plně samostatné „roje“, které budou operovat i bez spojení s velením.
Zásadní proměnou podle něj prochází i ekonomika války. Drahé a technologicky vyspělé zbraňové systémy 20. století jsou nahrazovány „zbraněmi opotřebovávacími“ – levnými, masově vyráběnými, ale vysoce přesnými prostředky, které dokážou ničit násobně dražší cíle. Válka se tak mění v dlouhodobý test průmyslové kapacity a ekonomické odolnosti.
„Úspěch ve vysoce intenzivní vyčerpávací válce (…) závisí na stabilitě ekonomiky a její schopnosti neustálého doplňování,“ zdůrazňuje. Právě proto se energetická infrastruktura stala jednou z hlavních front – do konce roku 2024 bylo podle něj vyřazeno až 80 procent kapacity ukrajinských tepelných elektráren.
Zalužnyj zároveň tvrdě kritizuje zastaralé modely centralizované infrastruktury. Energetika budovaná podle sovětského vzoru se podle něj stala „Achillovou patou národní bezpečnosti“. Řešením má být decentralizace – přechod k distribuované výrobě energie v menších, rozptýlených zdrojích. „Decentralizace se proměnila z otázky efektivity na otázku přežití,“ píše. Energetický systém se podle něj stal „novou válečnou frontou“ a jeho stabilita přímo určuje výsledek konfliktu.
Geopolitický rozměr komentáře je neméně ostrý. Zalužnyj varuje před oslabováním mezinárodního řádu a před rozpory uvnitř NATO. Rusko podle něj využívá situace k posilování svého vojensko-průmyslového komplexu a hledání podpory v Číně.
Jedinou cestou k ukončení války je podle něj nekompromisní ekonomický tlak. „Restrikce ekonomických příležitostí a izolace Ruska musí být nezvratná. Je to jediná cesta, která může vést k ukončení války,“ píše muž považovaný za hlavního politického rivala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a připomíná, že právě ekonomická krize přispěla k odchodu Sovětského svazu z Afghánistánu.
Zalužnyj svůj komentář uzavírá apelem, který míří nejen na Ukrajince, ale i na světové společenství. Každá válka podle něj jednou skončí, ale způsob, jakým skončí ta současná, určí podobu budoucnosti.
„Světové společenství má na výběr: buď se stane ‚mnichovskými zrádci‘ 21. století a akceptuje válečné utrpení, nebo jej zastaví tak, aby se předešlo další pohromě.“ Pro Ukrajinu je však rovnice podle něj jednoduchá: „My – Ukrajinci – nemáme jinou možnost. Buď zahyneme, nebo přežijeme. Vzorec přežití je jednoduchý – pokračovat v boji, posilovat ekonomiku a udržovat jednotu.“



V pákistánské metropoli Islámábádu v neděli jednali zástupci Turecka, Egypta a Saúdské Arábie ve snaze ukončit válku na Blízkém východě. Diskuse se soustředila hlavně na možnosti znovuotevření Hormuzského průlivu pro lodní dopravu. Pákistán se díky svým dobrým vazbám jak na Spojené státy, tak na Írán snaží stát mediátorem konfliktu, píše agentura AFP.



Soulwax (či jejich alter ego 2manydjs) nikdy nepatřili k takovým jménům taneční muziky, jakými jsou Underworld, Leftfield, Chemical Brothers či Coldcut. Ovšem s tím, jak bratři Dewaeleovi z Gentu stárnou, jejich progresivní pohled na elektroniku se stává zábavnějším a nadčasovějším. A tak zatímco se devadesátkoví „dinosauři" zadýchávají, 2manydjs přichází do nejlepších let. Což dokázali i Praze.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil v neděli na návštěvu Jordánska. Zelenského cesta na Blízký východ má za cíl posílit obranné vazby a spolupráci se zeměmi Perského zálivu. V sobotu se dohodl na obranné spolupráci se Spojenými arabskými emiráty a Katarem. Už v pátek ukrajinský prezident oznámil dohodu o obranné spolupráci také se Saúdskou Arábií.



Osmdesát let po zavedení první poválečné (celkově čtvrté) sovětské pětiletky se v Rusku znovu otevírá debata o návratu státního plánování. Zatímco někteří experti volají po silnější roli státu v klíčových odvětvích, jiní varují před iluzí minulosti. Měly by se v největší zemi světa obnovit pětiletky, s nimiž mělo za minulého režimu zkušenosti i někdejší Československo?



Hokejisté Karlových Varů porazili v šestém utkání čtvrtfinále play off extraligy doma Liberec 4:0, po třech porážkách zabrali a srovnali stav série na 3:3. Dvěma góly zařídil první domácí vítězství Energie v sérii navrátilec do sestavy Ondřej Beránek. Brankář Dominik Frodl udržel poprvé v letošním play off čisté konto. Rozhodující sedmý zápas se bude hrát v úterý v Liberci.