Praha - Podporovat vysokoškolská studia se vyplatí. Každá tisícikoruna, kterou do nich stát pošle, se mu vrátí dokonce šestkrát. Spočítala to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Česko se přesto podle ní chová opačně. Výdaje na vysokoškoláky v minulosti spíš krátilo. V době ekonomické krize, kdy se ostatní státy snažily výdaje na každého studenta znásobit, tuzemské ministerstvo školství spíš šetřilo. "V terciárním vzdělávání došlo ve většině zemí ke zvýšení výdajů na studenta s výjimkou Austrálie, Brazílie, České republiky, Maďarska a Švýcarska," všímají si odborníci OECD, kteří sledovali počínání 34 států z celého světa.
Na velmi nízké úrovni zůstaly také celkové náklady na české školství. Stát na ně každoročně věnuje jen pět procent svého hrubého domácího produktu. Menší díl svého bohatství než Česko už školám posílají jen Slovensko, Maďarsko, Rusko a Itálie. Ostatní země věnují na vzdělávání kolem šesti procent. Skandinávské země, Irsko a Korea dávají dokonce osm procent.
Vzdělaní lidé se totiž státům bohatě vyplácí – vysoce kvalifikovaní odborníci snáz hledají práci a pobírají vyšší plat. Tím se do státní kasy dostane víc peněz na daních. "Čistá návratnost do vzdělávání je v Česku v případě mužů 98 tisíc amerických dolarů, u žen 59 tisíc dolarů. U mužů se jedná se o 6,7násobek veřejných investic do vzdělávání a u žen o 4,1násobek," dokládají své tvrzení čísly odborníci z OECD. Doporučují proto české vládě investice do vzdělávání prohloubit.
Pokud nepodpoříme vzdělávání, talentovaní odejdou za hranice
S tím souhlasí i čeští odborníci. "Stát v posledních letech propadl představě, že se musí umět rodiče o své děti postarat sami. A to ve všem, včetně vzdělávání. Jenomže to je teze falešná," upozorňuje například profesor veřejné a sociální politiky z Institutu sociologických studií Martin Potůček.
Veřejná podpora kvalitního vzdělávání je podle něj pro společnost klíčová. Zajišťuje státu prosperitu. "Pokud to vláda nepochopí, nastanou velké změny," domnívá se Potůček. Zatímco doposud se Česko pohybovalo alespoň na pomezí západní a východní Evropy, napříště se může přesunout spíš mezi méně vyspělé státy kolem Balkánu.
Podobně reaguje také Bohumil Kartous z nezávislé organizace EDUin, která se vzděláváním dlouhodobě zabývá. Pokud Česko zajistí kvalitní vzdělávání, může podle něj zastavit odliv talentovaných a schopných lidí do zahraničí. "Investice do vzdělávání je možností, jak zajistit prosperitu této společnosti v horizontu příští generace," shoduje se s dalšími odborníky Kartous.
Nejen kamenné školy, ale také alternativní projekty
Jenomže podle dalších odborníků záleží také na tom, kam peníze v resortu putují. České ministerstvo školství je podle nich zkostnatělé. Mělo by se – podobně jako některé skandinávské země – pokusit podporovat kromě běžných škol také moderní alternativní projekty.
"Máme úplně jinou dobu. Lidé už se ke vzdělávání dostávají úplně jinde než ve školách. Osmdesát procent toho, co v životě děláme a používáme, jsme se naučili mimo ně," vysvětluje například Ondřej Šteffl ze společnosti Scio.
Ukázkou podle něj může být třeba úspěšný projekt KhanAcademy – celosvětově známého webu, v rámci kterého se miliony dětí učí matematiku a další předměty. „Děti se ji učí pomocí jednoduchých a velmi srozumitelných videí. Web má mezi lidmi obrovský úspěch, jen v Americe má už půl miliardy návštěv. Pod názvem Khanova škola funguje také v Česku, každý měsíc na něj dobrovolně přijde na čtyřicet tisíc dětí," říká Šteffl.
Pro výkuku matematiky prý nezná nic lepšího. "Náklady v platech učitelů by přitom u takového projektu znamenaly asi dvě koruny padesát," říká Šteffl a zdůrazňuje, že vkládat peníze do podobných věcí je často nejefektivnější cesta ke zlepšení.
Další peníze by podle něj mohly putovat třeba na stipendia pro zájemce o stáže v zahraničí. "Ostatně finská ministryně školství už tímto směrem uvažuje. Říká, že by se měla zkrátit školní výuka, protože děti sedí ve škole příliš mnoho času, a nemají tak prostor využívat úžasné vzdělávací příležitosti, které jsou mimo školu," uzavírá Šteffl.
Chládek pošle do škol 4,2 miliardy navíc
Současné vedení resortu si skutečnost, že je nutné přisypat peníze, uvědomuje. Slibuje proto, že balík peněz na školství se pořádně zvětší. Vydat se chce ale klasickou cestou: podporou kamenných škol.
"Ministr školství Marcel Chládek ještě před příchodem na ministerstvo dlouhodobě upozorňoval, že je české školství podfinancované. V příštím roce proto půjde na školství o 4,2 miliardy korun více než letos. To je bezkonkurenčně nejvyšší navýšení rozpočtu v historii," reagovala mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. V tuto chvíli resort hospodaří se 125 miliardami korun.
Polovinu částky si podle Bílé rozdělí na platech učitelé a další pracovníci ve školách. Peníze navíc dostanou také žáci v mateřinkách, základních školách a sportovci. Kolem miliardy by chtěl ministr Chládek poslat také na výzkum. "O dalším navýšení budeme jednat i v příštích letech, například na rozjezd a provoz výzkumných center budou potřeba další tři miliardy," řekl před pár dny ministr.
