peníze

Luxusní byty na pláži a domy na Bahamách. Lidé ze zkrachovalé kryptoměnové burzy nakoupili nemovitosti za miliony dolarů

Bývalý ředitel zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX Sam Bankman-Fried, jeho rodina a vysoce postavení zaměstnanci firmy koupili na Bahamách za poslední dva roky nejméně 19 nemovitostí v hodnotě téměř 121 milionů dolarů (2,9 miliardy korun). Podle médií to ukazují oficiální záznamy o majetku.

Právníci FTX dnes uvedli, že jedna ze součástí společnosti vynaložila na Bahamách 300 milionů dolarů za nákup domů a rekreačních nemovitostí pro své vedoucí zaměstnance. FTX byla podle právníků provozována jako Bankman-Friedovo "osobní léno", uvedla agentura Reuters.

Firma podle dokumentů většinou kupovala luxusní domy na pláži, včetně sedmi bytových domů v drahé rekreační komunitě Albany. Ty stály téměř 72 milionů dolarů. Podle dokumentů se měly využívat jako "rezidence pro klíčové zaměstnance" společnosti. Reuters ale nezjistil, kdo v nemovitostech doopravdy žil.

Zkrachovalá kryptoměnová burza FTX disponuje celkovou částkou asi 1,24 miliardy dolarů v hotovosti. Stále však nejméně 3,1 miliardy dolarů dluží, uvedl server CNBC s odkazem na pondělní zjištění soudu. Nové vedení FTX má předstoupit před soud, aby popsalo události, které vedly k náhlému pádu firmy.

Zdroj: ČTK

Na prevenci závislostí jdou pouze čtyři procenta peněz na boj proti drogám, výdaje ale narůstají

Česko vydalo loni víc než polovinu z celkové částky 2,46 miliardy korun, kterou vyčlenil stát, kraje a obce na boj se závislostmi, na prosazování práva a policii. Na prevenci věnuje dlouhodobě necelá čtyři procenta protidrogových výdajů. Uvádí to výroční zpráva o nelegálních drogách za loňský rok, kterou v pondělí projednala rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Rozsáhlý dokument v pondělí zveřejnilo národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Výdaje na boj s drogami postupně rostou. Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila se ukazuje, že restrikce a prohibice nefungují a vhodnější je vyvážený přístup.

Stát loni vydal na protidrogovou politiku přes dvě miliardy korun. Od roku 2015 podle zprávy suma roste, snížila se jen mezi lety 2018 a 2019. V roce 2020 bylo ve státním rozpočtu 1,87 miliardy, v roce 2015 celkem 1,17 miliardy korun.

Nejvíc státních financí měla k dispozici policie. Loni to bylo téměř 1,3 miliardy korun. V roce 2015 částka dosahovala zhruba 837,4 milionu korun. Ministerstvo práce v minulém roce poskytlo 378,7 milionu a úřad vlády 306,3 milionu. Zbytek sumy využili celníci a vyčlenily další resorty. "Výdaje na prosazování práva činily 53 procent celkových výdajů z veřejných rozpočtů na politiku v oblasti závislostí. Na oblast primární prevence jdou dlouhodobě necelá čtyři procenta výdajů," uvádí zpráva.

Zdroj: ČTK

Za padělání eurobankovek uložil zlínský soud muži devět let, dva obžaloby zprostil

Za padělání eurobankovek uložil ve středu zlínský krajský soud Filipu Šromovi souhrnný devítiletý trest ve věznici se zvýšenou ostrahou. Obžalované Miroslava Chládka a Daniela Schmidla obžaloby zprostil. Podle žalobce muži vytiskli v roce 2020 v Praze na tiskárně 4781 kopií bankovek, nominálně tehdy odpovídaly částce téměř 41 milionů korun. Padělky se poté Šrom, který se k trestné činnosti doznal, pokusil splatit dluh. Další dva obžalovaní vinu popřeli. Za padělání a pozměnění peněz jim hrozilo osm až 12 let vězení. Rozsudek, jehož vynesení se Šrom nezúčastnil, není pravomocný.

Státní zástupce Robert Henzel navrhoval uložit Šromovi souhrnný desetiletý nepodmíněný trest ve věznici se zvýšenou ostrahou. Pro Chládka a Schmidla žádal žalobce osmiletý nepodmíněný trest ve věznici s ostrahou. Obhájkyně Šroma navrhovala pro klienta uložení trestu pod spodní hranicí trestní sazby ve věznici s ostrahou. Obhájci třicetiletého Chládka a jednatřicetiletého Schmidla žádali u obou mužů zproštění obžaloby, jelikož jsou podle nich nevinní. Výpověď třicetiletého Šroma, který v ní zmínil Chládkův a Schmidlův podíl na trestné činnosti, považují za nevěrohodnou.

Zdroj: ČTK

Na rekonstrukční či hospodářskou pomoc Ukrajině má jít tři roky vždy 0,5 miliardy korun

Na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dát půl miliardy korun. Program, který předložila ministerstva zahraničí a průmyslu a obchodu, na středečním zasedání schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Větší část programu je pokračováním pomoci poskytované letos a navazuje na dlouhodobé stabilizační a transformační působení Česka na Ukrajině. Zbytek by měl přispět k zapojení českých firem do rekonstrukce země napadené Ruskem. 

Plánované výdaje byly zahrnuty do rozpočtu ministerstva zahraničí. Na humanitární, stabilizační a rekonstrukční asistenci Ukrajině by mělo z programu jít ročně 415 milionů korun. Na zapojení firem do obnovy země má jít 85 milionů ročně, program bude využívat stávající nástroje podpory vývozu.

Zdroj: ČTK
Pokračovat