školství

Platy učitelů vzrostou v příštím roce o devět procent, oznámil ministr Plaga

Rozpočet na ně by se tak měl zvýšit meziročně o 11 miliard korun. Dohodli se na tom v pondělí ministr školství Robert Plaga a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO). O miliardu korun by měl narůst rozpočet vysokých škol a o 1,3 miliardy peníze na neinvestiční výdaje, ze kterých se platí mimo jiné doprava na školy v přírodě. Letos hospodaří ministerstvo školství se zhruba 214 miliardami korun.

Na devítiprocentním růstu platů učitelů pro rok 2021 se Plaga se Schillerovou dohodl již loni při přípravě střednědobého výhledu rozpočtu. Podle nich tak vláda dodrží svůj slib, že průměrný hrubý plat učitele vzroste v příštím roce na 45 000 korun. Průměrný výdělek učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku činil 38 951 korun hrubého měsíčně. Průměrná mzda v ČR byla 34 077 korun.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo aktualizovalo manuál k rouškám, plošně budou nařízené jen v rizikových regionech

Ministerstvo školství zaslalo v úterý večer školám aktualizovaný manuál, podle kterého mají od 1. září fungovat. Upravilo v něm informace o rouškách, které se po změnách v informacích od ministerstva zdravotnictví z minulého týdne nebudou muset ve školách nosit plošně. Záležet bude na takzvaném semaforu, který hodnotí okresy podle míry rizika nákazy covidem-19. Pokud by v některém byl oranžový, tedy druhý stupeň pohotovosti, roušky by nařídili krajští hygienici. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnilo ministerstvo školství.

Původní manuál pro školy, který ministr školství Robert Plaga (ANO) s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) představili minulé úterý, předpokládal, že roušky budou od 1. září povinné ve školách plošně. Informaci, která vyplynula z jednání rady vlády den předtím, muselo ministerstvo školství do manuálu narychlo zapracovat. Podrobnosti k nošení roušek představil Vojtěch ve středu, ale po kritice a jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) následující den rozhodl o změnách. Od 1. září tak bude nošení roušek plošně povinné jen v hromadné dopravě, na úřadech a ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Mimořádné opatření vydalo ministerstvo zdravotnictví toto pondělí.

Podle mluvčí resortu Anety Lednové připravilo ministerstvo školství na základě tohoto opatření pro školy aktualizaci manuálu, o které informovalo ředitele škol v úterý večer. Text o zavedení plošné povinnosti nošení roušek od 1. září nahradilo informací o tom, že se od začátku září zavádí plošná opatření ministerstva zdravotnictví, o kterých je bude informovat prostřednictvím datových schránek. Doplnilo zároveň, že v případě druhého stupně rizika nákazy v jednotlivých okresech podle takzvaného semaforu zavede roušky krajská hygienická stanice. Povinnost nošení roušek by se v tom případě nevztahovala na mateřské a speciální školy.

Ministerstvo k aktualizovanému manuálu přiložilo letáček do sboroven a kabinetů, který popisuje postup hygieniků při případném výskytu koronaviru ve škole. Pokud by se u někoho ve škole potvrdil covid-19, začala by krajská hygienická stanice dohledávat kontakty nakaženého a vyhodnocovat riziko přenosu nemoci. Celá škola by se podle manuálu uzavírat nemusela. Nemocný by musel být minimálně 10 dní v izolaci. Na stejnou dobu by museli do karantény všichni, kdo s ním byli v blízkém kontaktu, a do pěti dnů by se u nich provedl test, zda nejsou také nemocní. Pokud by byl negativní, následoval by ještě jeden test alespoň deset dnů po posledním kontaktu s nakaženým.

Zdroj: ČTK

Dětských skupin by měly do čtyř let nahradit jesle, přispíval by jim stát

Dětské skupiny v nynější podobě by měly do čtyř let nejspíš přestat existovat. Nahradit by je měly jesle. Požadavky na jejich podobu a fungování by byly přísnější. Zařízení by bylo pro děti od půl roku do čtyř let. Na místo pro děti rodičů, kteří pracují či studují, by přispíval stát. Vyplývá to z nové verze novely o dětských skupinách, kterou zveřejnila na webu vláda. Podle plánu by měl zákon platit od poloviny příštího roku, na provedení změn by byl čas do konce června 2024. Poté by se porušování pravidel mohlo pokutovat.

Česko patří v EU ke státům s nejnižší dostupností péče o malé děti. Chybějící místa ve školkách měly zajistit dětské skupiny. Zákon o nich prosadili poslanci v roce 2014 přes veto prezidenta Miloše Zemana. Zásluhu na přijetí normy si pak připisovaly tehdejší vládní i opoziční strany. Dosud vznikla víc než tisícovka skupin s asi 14 900 místy. Služba se platí převážně z peněz EU. Jejich čerpání skončí v polovině roku 2022.

Zdroj: ČTK

Povinná maturita z matematiky nebude, Zeman podepsal zákon, který ji zruší

Povinná maturita z matematiky od příštího roku zavedena nebude. Maturanti budou moci tak jako dosud dát přednost zkoušce z cizího jazyka. Změnu přinese novela školského zákona, kterou ve středu podepsal prezident Miloš Zeman, sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Novela také znamená, že státní část maturit se omezí jen na didaktické testy. Ústní a písemné maturity z jazyků se přesunou zpět do škol.

Zdroj: ČTK

Cermat: Výsledky uchazečů o SŠ se letos zlepšily, díky učení doma

Průměrný výsledek uchazečů o maturitní studium se u jednotných přijímacích zkoušek letos proti loňsku zlepšil. Nejvýrazněji se změnil průměr v případě osmiletých gymnázií, kde byl loni v matematice zhruba o deset procentních bodů horší. Letos činil průměr 51,3 procenta. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou v úterý zveřejnil Cermat. Podle něj souvisí zlepšení výsledků s uzavřením škol kvůli koronaviru a intenzivní domácí přípravou dětí na zkoušky. Ředitelé středních škol v pondělí a v úterý převzali od Cermatu výsledky zkoušek.

Jednotná přijímací zkouška na čtyřleté obory se konala 8. června a na víceletá gymnázia 9. června. Kvůli opatřením proti koronaviru měli letos žáci na její složení místo dvou pokusů jeden. Ke zkouškám se přihlásilo 93.931 uchazečů, 89.755 z nich konalo zkoušku v řádném termínu. Další k ní půjdou v náhradním termínu 23. června.

"V porovnání s výsledky loňských testů jednotné přijímací zkoušky (v prvním řádném termínu prvního kola přijímacího řízení) došlo u čtyřletých i víceletých oborů ke zvýšení průměrného procentního skóru, v případě osmiletých gymnázií bylo zvýšení výrazné. Je zřejmé, že zejména u uchazečů o víceletá gymnázia rodiče využili doby, kdy děti nechodily do školy, k intenzivní přípravě na přijímací zkoušky," uvedl Cermat.

Zdroj: ČTK
Pokračovat