školství

Peníze navíc v rozpočtu na příští rok vysokým školám nebudou stačit

Nárůst rozpočtu vysokých škol v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 je podle Rady vysokých škol (RVŠ) nedostatečný zejména s ohledem na platy pedagogů. Stačit vysokým školám nebudou ani peníze určené na kompenzaci nárůstu cen energií. Rozpočtový výhled na další období představuje hrozbu propadu financí určených pro vědu a vysoké školy. Vyplývá to z usnesení, která přijal čtvrteční sněm RVŠ. Sněm také odmítl navrhované změny v dohodách o práci mimo pracovní poměr a z domova. Informaci o jednání sněmu poskytla Jana Bečková z Agentury RVŠ.

"Další část nárůstu rozpočtu vysokých škol v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 ve výši 513 milionů Kč naprosto neřeší zejména již opravdu krizovou situaci v oblasti mzdového ohodnocení zejména pedagogických pracovníků vysokých škol," píše se v usnesení RVŠ. Podle ní navrhované zvýšení nezaručuje nezbytný chod a rozvoj vysokých škol v situaci, kdy na ně začínají přicházet populačně silné ročníky.

S návrhem střednědobého výhledu státního rozpočtu pro léta 2024 a 2025 sněm důrazně nesouhlasí. "Hrozící propad prostředků určených pro oblast vědy a vysokých škol by prakticky znamenal nejen eliminaci jakéhokoliv rozvoje vysokého školství, ale přímo ohrožení existence řady vysokých škol," uvedl v usnesení.

Zdroj: ČTK

Cermat má zaplatit za pracovní dohody se zaměstnanci 5 milionů korun

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) má zaplatit dvě pokuty dohromady za více než pět milionů korun. Důvodem je uzavírání pracovních dohod na stejnou činnost s kmenovými zaměstnanci, které odhalila kontrola ministerstva financí. Pokuty od Státního úřadu inspekce práce a finančního úřadu ještě nenabyly právní moci, Cermat se jim chce bránit. Napsal to v pátek server Seznam Zprávy.

Kontrola v organizaci zajišťující průběh jednotných přijímacích a maturitních zkoušek se konala od loňského listopadu do letošního ledna. Podle serveru odhalila, že například jeden vedoucí oddělení měl v roce 2020 uzavřen hlavní pracovní poměr, k tomu jeden vedlejší a navíc ještě 13 dohod. Podobný problém našli kontroloři u 28 ze 34 prověřovaných zaměstnanců. Vzniknout tak měla škoda zhruba 4,15 milionu korun.

Kvůli výsledkům kontroly odvolal v květnu tehdejší ministr školství Petr Gazdík (STAN) ředitelku Cermatu Michaelu Kleňhovou. Nahradil ji Miroslav Krejčí, který Seznam Zprávám řekl, že od inspektorátu práce dostal Cermat pokutu ve výši 920 tisíc korun, finanční úřad pak udělil sankci 4,15 milionu korun.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo zdravotnictví nechystá na začátek školního roku kvůli covidu žádná nařízení pro školy

Na začátek nadcházejícího nového školního roku se ve školách nechystají žádná protiepidemická opatření proti covidu-19. Jejich případné zavedení později bude záležet na dalším vývoji epidemie. V pátek to oznámil ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Nevyloučil zpřísnění v případě výrazného zhoršení situace, například zavírání škol by podle něj ale ministerstvo školství nepodporovalo. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že v současné situaci nejsou opatření nutná, vývoj chce sledovat.

"Nepředpokládá se, že bychom plošně testovali, že bychom školy zavírali, ale samozřejmě může nastat situace, že na přechodnou dobu nebude žádné zbytí," uvedl Balaš. Současný vývoj epidemie podle něj nenasvědčuje tomu, že by kvůli epidemii měly nastat vážné problémy. Ministerstvo podle něj bude situaci sledovat a radikálněji by se řešila jen v případě, že by například vážně onemocnělo větší množství učitelů. "Věřím, že to zvládneme. Budu muset vycházet z toho, co nám řekne ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice," dodal.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo školství podpoří školy se sociálně znevýhodněnými žáky dvěma miliardami korun

Asi 400 vybraných škol s vyšším počtem sociálně znevýhodněných žáků dostane v dalších letech na zlepšení vzdělávání dětí dvě miliardy korun z evropských dotací. Peníze půjdou z Národního plánu obnovy a budou se rozdělovat od letošního září do konce roku 2025. Cílem projektu je snížení nerovností v českém vzdělávacím systému. Na tiskové konferenci to dnes řekli zástupci ministerstva školství a Národního pedagogického institutu.

Podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) současná data ukazují, že problém s nerovnostmi ve školství je natolik vážný, že jeho řešení by mohlo do budoucna vést k sociálním problémům a stát víc peněz, než když se bude řešit preventivně. Například podle zjištění organizace PAQ Research se neúspěšnost žáků ve vzdělávání týká řady mikroregionů napříč Českem, nejen často zmiňovaného Karlovarského či Ústeckého kraje. Vyšší neúspěšnost je třeba na území obcí s rozšířenou působností na periferiích krajů. Na neúspěch žáků mají podle výzkumu zásadní vliv především exekuce či špatná bytová situace rodin.

O peníze na podporu znevýhodněných škol mohou žádat základní školy, do kterých chodí nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním. Ministerstvo školy rozdělilo do čtyř kategorií s tím, že na nejnižší úrovni mohou obdržet až dva tisíce korun na žáka a na nejvyšší až šestnáct tisíc korun na školáka. Peníze budou moct využít na personální podporu, zajištění podpory žáků a na další vzdělávání a rozvoj pedagogických pracovníků. Budou tak moci například zajistit školního sociálního pedagoga, pracovníka pro volnočasové aktivity nebo doučování v době prázdnin.

Zdroj: ČTK

Vláda schválila změny v zaměstnávání učitelů včetně garance výše výdělku

Vláda ve středu schválila návrh novely upravující zaměstnávání učitelů, na twitteru o tom informoval ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Novela posiluje roli ředitelů škol, podporuje začínající učitele a garantuje platy pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy. Návrh naplňuje hned několik bodů z programového prohlášení vlády, napsal. Norma má podle návrhu také umožnit učit po omezenou dobu tří let na druhých stupních a středních školách i bez učitelské kvalifikace.

Absolventi oborů magisterského studia bez učitelské kvalifikace by podle návrhu, který nyní posoudí sněmovna, od září příštího roku mohli dočasně učit na druhém stupni základních škol a na středních školách i bez pedagogického vzdělání předměty odpovídající jejich oboru. Nejvýš ale tři roky. Pokud by pak chtěli kvalifikovanými pedagogy zůstat, museli by si učitelské vzdělání doplnit.

Ministerstvo chce prostřednictvím novely také zavést pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Úprava má dál zvýšit požadavky na odbornou přípravu asistentů pedagoga a zpřesnit kvalifikaci speciálních pedagogů, ze kterých by se měl vyčlenit školský logoped. Jasněji by se mělo určit, že třídní učitel má na starosti organizační a administrativní činnosti. 

Zdroj: ČTK
Pokračovat