školství

Učitelské platy by měly narůst na 130 procent průměrné mzdy, schválili to poslanci

Poměr učitelských platů k průměrné mzdě zřejmě bude stanoven zákonem. Sněmovna v pátek v rámci novely učitelského zákona schválila dílčí úpravu Pirátů, podle níž by se tyto platy měly zvyšovat minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Dolní komora o tom rozhodla navzdory nesouhlasu svého školského výboru i ministra školství Roberta Plagy (za ANO).

Schvalování celé novely a všech jejích úprav poslanci nedokončili vzhledem k tomu, že to dnes nestihli ve lhůtě vyhrazené k přijímání zákonů, která končí ve středu a v pátek dvě hodiny po poledni. Projednávání novely by měla sněmovna dokončit nejdříve příští týden ve středu.

Novela má mimo jiné umožnit, aby na středních školách a na druhém stupni základních škol mohli až tři roky učit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů v některých oborech. Nesouhlasí s tím pedagogické fakulty, profesní organizace a školské odbory. Proti jsou také vládní sociální demokraté, komunisté nebo lidovci. Návrh pokládají za degradaci učitelské profese a snah o zvýšení prestiže pedagogů.

Piráti naopak neprosadili návrh, podle něhož by ředitelé škol mohli uznat za odborně kvalifikované i členy pedagogického sboru s alespoň desetiletou praxí. Šanci mají bakaláři z pedagogických fakult, kteří si magisterské studium dodělají během tří let.

Zdroj: ČTK

Ve věku 76 let ve středu zemřel profesor a emeritní děkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Ivan Netuka

Fakulta o úmrtí informovala na svém webu. Netuka na MFF UK učil 50 let, šest roků byl jejím děkanem. Byl členem řady dalších akademických institucí a také předsedou Grantové agentury ČR. Získal řadu domácích i zahraničních ocenění.

"Odchodem Ivana Netuky ztrácíme vynikajícího pedagoga, významného vědce s mezinárodním renomé, výborného organizátora a obětavého kolegu. Jeho všestranná činnost zanechává hlubokou stopu v životě Univerzity Karlovy, naší fakulty i akademické a matematické komunity v naší zemi," uvedl děkan MFF UK Mirko Rokyta.

Netuka se narodil 7. července 1944 v Hradci Králové. Vystudoval aplikovanou matematiku na MFF UK. V roce 1978 se habilitoval, o sedm let později mu byla udělena vědecká hodnost doktor fyzikálně-matematických věd a v roce 1986 byl jmenován profesorem. "Stal se mezinárodně uznávaným odborníkem v matematické analýze, předním představitelem pražské školy teorie potenciálu a autorem či spoluautorem monografií a významných matematických prací," uvedla fakulta.

Na MFF byl Netuka v letech 1979 až 1982 proděkanem, později zástupcem děkana a proděkanem pro vědeckou činnost a zahraniční styky, od roku 1999 pak šest let děkanem. V letech 1986 až 1990 a 2006 až 2012 byl ředitelem Matematického ústavu Univerzity Karlovy.

Stal se také korespondentem Bavorské akademie věd, opakovaně pak členem Vědecké rady Univerzity Karlovy i dalších vědeckých rad. Byl členem Akademického sněmu Akademie věd ČR, působil v Radě Matematického ústavu AV. Od roku 2003 byl členem a od roku 2017 předsedou Grémia Akademie věd pro vědecký titul doktor věd. V roce 2017 se stal místopředsedou Vědecké rady Akademie věd ČR.

Zdroj: ČTK

Platy učitelů vzrostou v příštím roce o devět procent, oznámil ministr Plaga

Rozpočet na ně by se tak měl zvýšit meziročně o 11 miliard korun. Dohodli se na tom v pondělí ministr školství Robert Plaga a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO). O miliardu korun by měl narůst rozpočet vysokých škol a o 1,3 miliardy peníze na neinvestiční výdaje, ze kterých se platí mimo jiné doprava na školy v přírodě. Letos hospodaří ministerstvo školství se zhruba 214 miliardami korun.

Na devítiprocentním růstu platů učitelů pro rok 2021 se Plaga se Schillerovou dohodl již loni při přípravě střednědobého výhledu rozpočtu. Podle nich tak vláda dodrží svůj slib, že průměrný hrubý plat učitele vzroste v příštím roce na 45 000 korun. Průměrný výdělek učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku činil 38 951 korun hrubého měsíčně. Průměrná mzda v ČR byla 34 077 korun.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo aktualizovalo manuál k rouškám, plošně budou nařízené jen v rizikových regionech

Ministerstvo školství zaslalo v úterý večer školám aktualizovaný manuál, podle kterého mají od 1. září fungovat. Upravilo v něm informace o rouškách, které se po změnách v informacích od ministerstva zdravotnictví z minulého týdne nebudou muset ve školách nosit plošně. Záležet bude na takzvaném semaforu, který hodnotí okresy podle míry rizika nákazy covidem-19. Pokud by v některém byl oranžový, tedy druhý stupeň pohotovosti, roušky by nařídili krajští hygienici. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnilo ministerstvo školství.

Původní manuál pro školy, který ministr školství Robert Plaga (ANO) s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) představili minulé úterý, předpokládal, že roušky budou od 1. září povinné ve školách plošně. Informaci, která vyplynula z jednání rady vlády den předtím, muselo ministerstvo školství do manuálu narychlo zapracovat. Podrobnosti k nošení roušek představil Vojtěch ve středu, ale po kritice a jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) následující den rozhodl o změnách. Od 1. září tak bude nošení roušek plošně povinné jen v hromadné dopravě, na úřadech a ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Mimořádné opatření vydalo ministerstvo zdravotnictví toto pondělí.

Podle mluvčí resortu Anety Lednové připravilo ministerstvo školství na základě tohoto opatření pro školy aktualizaci manuálu, o které informovalo ředitele škol v úterý večer. Text o zavedení plošné povinnosti nošení roušek od 1. září nahradilo informací o tom, že se od začátku září zavádí plošná opatření ministerstva zdravotnictví, o kterých je bude informovat prostřednictvím datových schránek. Doplnilo zároveň, že v případě druhého stupně rizika nákazy v jednotlivých okresech podle takzvaného semaforu zavede roušky krajská hygienická stanice. Povinnost nošení roušek by se v tom případě nevztahovala na mateřské a speciální školy.

Ministerstvo k aktualizovanému manuálu přiložilo letáček do sboroven a kabinetů, který popisuje postup hygieniků při případném výskytu koronaviru ve škole. Pokud by se u někoho ve škole potvrdil covid-19, začala by krajská hygienická stanice dohledávat kontakty nakaženého a vyhodnocovat riziko přenosu nemoci. Celá škola by se podle manuálu uzavírat nemusela. Nemocný by musel být minimálně 10 dní v izolaci. Na stejnou dobu by museli do karantény všichni, kdo s ním byli v blízkém kontaktu, a do pěti dnů by se u nich provedl test, zda nejsou také nemocní. Pokud by byl negativní, následoval by ještě jeden test alespoň deset dnů po posledním kontaktu s nakaženým.

Zdroj: ČTK
Pokračovat