mzda

Pracovníci britských zdravotních záchranných služeb budou 23. ledna stávkovat kvůli pokračujícímu sporu o výši platů, oznámil podle agentury Reuters jejich odborový svaz Unite. Stávky se má zúčastnit více než 2600 pracovníků v hrabství West Midlands, regionech North West, North East a East Midlands a ve Walesu. Časově se má akce překrývat s podobnou stávkou, kterou na tentýž den chystají zdravotní záchranáři sdružení v odborovém svazu Unison.

Šéfka Unite Sharon Grahamová řekla, že zaměstnancům záchranek nezbyla jiná možnost, a obvinila vládu, že nedokázala spor ukončit. Premiér Rishi Sunak řekl, že doufá v konstruktivní jednání s odborovými předáky v příštím týdnu. "Rozhovory, které vláda naplánovala na pondělí, zase působí jen jako kouřová clona a je jasné, že nejde o jednání o platech v systému veřejného zdravotnictví," řekla Grahamová.

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. Ve středu to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Vedle zvýšení o 3,5 procenta management podle Vitíka přišel s návrhem růstu o 3,4 procenta a navýšení hodnoty stravenky o pět korun ze strany zaměstnavatele. Stravenka by měla hodnotu 95 korun, z toho by zaměstnanec platil 20 korun.

"Všichni vnímáme současnou ekonomickou krizi. Pošťáci si za svoji práci navýšení mezd zaslouží. Částka, kterou navrhujeme do mezd přidat, je realistická suma, kterou si můžeme ve své situaci dovolit. Pokud bychom od státu dostali kompenzace za náklady v koronaviru, mohli bychom se bavit o vyšších procentech, než se kterými počítají naše aktuální návrhy," uvedl generální ředitel Roman Knap. Věří v kompromisní dohodu, a to i v případě, že by pošta kvůli mzdám musela omezit investice, řekl.

Podnik letos platy nezvyšoval, ale vyplácel dvě mimořádné odměny, naposled v říjnové výplatě 4500 korun. Podle odborářů je průměrná mzda pošťáků dlouhodobě nižší, než je celorepublikový průměr. Nyní je zhruba 8000 korun pod průměrnou mzdou v Česku, která přesahuje 40 tisíc korun.

Učitelé v regionálním školství pobírali po započtení všech příplatků a odměn v roce 2021 průměrnou hrubou měsíční mzdu téměř 47 tisíc korun. Je to meziročně o osm procent více. Pedagogové působící na základních a středních školách si loni v průměru vydělali téměř 50 tisíc korun měsíčně, průměrný plat učitelů v mateřských školách je o pětinu nižší, sdělil mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar. V regionálním školství v Česku působilo podle údajů ministerstva školství loni 149 tisíc učitelů.

"Po letech 2018 až 2020, kdy mzda učitelů rostla dvojciferným tempem, došlo v následujícím období ke zpomalení. Minulý rok si učitelé v regionálním školství meziročně polepšili o 8,1 procenta, v absolutním vyjádření o 3525 korun," uvedla Jitka Wichová z odboru statistik rozvoje společnosti statisického úřadu.

Ministerstvo školství letos v březnu uvedlo, že průměrný hrubý plat učitelů loni vzrostl loni na 47 590 korun. Průměrná mzda v Česku činila podle statisického úřadu 37 839 korun měsíčně.

Průměrná mzda na Slovensku ve druhém letošním čtvrtletí po zohlednění inflace klesla nejvíce za posledních 22 let, opět se ale snížila míra nezaměstnanosti. V pondělí o tom informoval slovenský statistický úřad. Průměrný výdělek v absolutním vyjádření sice meziročně vzrostl o 7,4 procenta na 1291 eur (31 630 korun), po zahrnutí vysokého tempa růstu spotřebitelských cen ale o 4,5 procenta klesl. To znamená, že lidé si mohli za svůj příjem koupit méně zboží a služeb než před rokem.

Reálné mzdy na Slovensku v průměru klesly už v prvním čtvrtletí, a to o 1,4 procenta, byť v absolutním vyjádření se tehdy o 7,8 procenta zvýšily. Předtím se příjmy po zohlednění inflace lidem naposledy snížily ve druhém čtvrtletí roku 2020, kdy vývoj ovlivnily negativní dopady epidemie nemoci covid-19.

Nominální mzda ve druhém letošním čtvrtletí stoupla na Slovensku ve všech sledovaných odvětvích, ani v jednom ale růst mezd nebyl dostatečně vysoký na to, aby vykompenzoval vysokou inflaci. Nejvyššímu propadu reálné mzdy čelili zaměstnanci ve finančních a pojišťovacích službách, stejně jako v energetice, tedy v sektorech, které se řadí k odvětvím s nejlepším odměňováním pracovníků.

Mzdy na Slovensku jsou dlouhodobě nižší než v Česku, kde se průměrný reálný výdělek ve druhém čtvrtletí snížil meziročně o 9,8 procenta. V nominálním vyjádření průměrná mzda stoupla o 4,4 procenta na 40 086 korun.

Státní dopravce České dráhy v příštím roce zaměstnancům zvýší tarifní mzdy o 5,2 procenta. Počítá s tím nová kolektivní smlouva, kterou podnik ve středu uzavřel s odbory. Dráhy dojednaly smlouvu oproti předchozím rokům s výrazným předstihem, důvodem je snaha o zmírnění dopadů inflace. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. Společnost zaměstnává zhruba 13 500 lidí. Průměrná mzda v podniku činí podle výpočtů aktuálně zhruba 40 tisíc korun.

"Nabízíme maximum možného, abychom našim lidem alespoň částečně vyrovnali všeobecné zdražování, které výrazně zasáhlo do jejich rodinných rozpočtů. Jsem rád, že jsme s odbory tak rychle našli shodu a můžeme návrhy realizovat co nejdříve," řekl předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec. Dohodu označil za kompromis mezi tím, co může firma zaměstnancům v současné době dát, a tím, co si v současné době může kvůli rostoucím nákladům ekonomicky dovolit.

Vedle navýšení tarifních mezd podnik zaměstnancům v dohodě přislíbil také jednorázovou odměnu 7500 korun, kterou dostanou ještě letos k výplatě za srpen. Zachované mají být také například současné benefity pro pracovníky.

Desetiprocentní navýšení tarifů zaměstnanců ve veřejných službách se zmrazeným platem, které vláda plánuje od 1. září, vyjde veřejné rozpočty letos zhruba na čtyři miliardy korun. Návrh nařízení vlády poslalo v pátek ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. 

Materiál uvádí, že ze státního rozpočtu má jít na navýšení platů zhruba 1,97 miliardy korun, samosprávy vydají 1,8 miliardy korun a zdravotní pojišťovny 290 milionů korun. Náklady jsou podle návrhu zahrnuty do aktualizovaného státního rozpočtu, jak ho ve středu schválila vláda.

Výdělek se pro letošek zmrazil úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se to týká asi 305 tisíc zaměstnanců. Cílem navýšení je podle zdůvodnění ministerstva práce zlepšení hospodářského postavení této skupiny zaměstnanců a posílení konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce. Valorizace platových tarifů by měla rovněž snížit dopad rostoucí inflace na domácnosti těchto zaměstnanců, konstatuje materiál.