mzda

Liberty Ostrava od ledna zvýší mzdy v průměru o 6,2 procenta

Zaměstnancům hutní společnosti Liberty Ostrava se od ledna příštího roku zvednou mzdy v průměru o 6,2 procenta. Tarifní třídy se zvýší v průměru o 1700 korun a u vybraných dělnických profesí, které zaměstnavatel považuje za kritické, narostou ještě průměrně o dalších 750 korun.

S výjimkou managementu také zaměstnanci ve mzdě za listopad dostanou jednorázovou odměnu 25 000 korun za mimořádné hospodářské výsledky. Vyplývá to z dodatku kolektivní smlouvy, na kterém se odbory dohodly s vedením firmy. V pátek to uvedla mluvčí huti Barbora Černá Dvořáková.

Průměrný měsíční výdělek bez započtení platů managementu činil v roce 2020 v huti 37 408 korun. Předpokládaný letošní průměrný měsíční výdělek bez managementu je 40 027 korun.

Na dodatku kolektivní smlouvy se odbory s vedením firmy dohodly po sedmi kolech intenzivních jednání. V platnosti zůstává systém veškerých odměn a benefitů. "Dále bylo dohodnuto zvýšení příplatků za práci ve ztížených pracovních podmínkách, za práci v noci, v sobotu a v neděli a navýšení odměny za pracovní pohotovost," uvedla Černá.

Zdroj: ČTK

ČEZ se s odbory dohodl na růstu mezd o 4,8 procenta

Energetická společnost ČEZ a odbory se v úterý dohodly na zvýšení mezd v části firem této skupiny. Mzdy příští rok porostou o 4,8 procenta. Oznámila to Jana Kašparová z mediálního zastoupení Českomoravské konfederace odborových svazů. Původně odbory navrhovaly zvýšení o osm procent a ČEZ o tři procenta.

Konečná dohoda vyjednávání na růstu mezd o 4,8 procenta se týká firem ČEZ Distribuce, ČEZ Prodej, ČEZ Obnovitelné zdroje, ČEZ ICT Services a Telco Pro Services. Mzdy stoupnou také ve firmě ČEZ ESCO, a to o tři procenta. Růst mezd se v uvedených firmách vztahuje na tarifní i smluvní mzdy. Zmíněné společnosti mají podle údajů z účetních uzávěrek dohromady zhruba 6600 zaměstnanců. Celkem skupina ČEZ zaměstnává asi 32 000 pracovníků.

Zdroj: ČTK

Vláda schválila krizové ošetřovné a příspěvek až 370 korun pro lidi v karanténě

Vláda schválila návrhy na zavedení krizového ošetřovného ve výši 80 procent základu výdělku a také příspěvek až 370 korun za den k náhradě mzdy či platu pro lidi v karanténě. Na Twitteru to oznámila ministryně práce v demisi Jana Maláčová (ČSSD). Novely musí ještě přijmout Sněmovna a Senát a podepsat prezident, aby začaly platit. Obě podpory by se měly podle návrhu vyplácet zpětně od listopadu.

"Krizové ošetřovné a Izolačku jsme na vládě schválili. Je třeba oboje projednat v legislativní nouzi, aby vše začalo platit co nejdříve," uvedla ministryně. Obě podpory by se měly podle návrhu vyplácet zpětně od listopadu.

Zdroj: ČTK

Zaměstnanci v některých logistických centrech Amazonu v Německu stávkují

Zaměstnanci v některých logistických centrech amerického internetového prodejce Amazon v Německu v pondělí zahájili stávku. Informoval o tom odborový svaz Verdi. Protest je součástí dlouhodobého boje odborů za zvyšování mezd a zlepšování pracovních podmínek v Amazonu, napsala agentura Reuters.

Svaz Verdi v neděli vyzval ke stávce v sedmi německých provozovnách Amazonu. Požaduje zvýšení mezd v souladu s širšími dohodami, které uzavřel s německým maloobchodním sektorem. Amazon v neděli uvedl, že nabízí dobrou mzdu, zaměstnanecké výhody a kariérní příležitosti. Upozornil, že nikdo z jeho zaměstnanců v Německu si nevydělává méně než 12 eur (zhruba 300 Kč) hrubého na hodinu. Firma nepředpokládá, že stávka bude mít dopady na její klienty.

V pondělí měli zahájit stávku zaměstnanci ve třech logistických centrech v Sasku a Hesensku. Verdi nicméně neuvedl, kolik lidí se do protestu zapojilo. V úterý by se podle svazu měly ke stávce přidat další čtyři německé pobočky Amazonu, přerušení práce by mělo trvat 24 hodin až tři dny, napsala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Odbory se s ministerstvem zdravotnictví neshodly na růstu platů zdravotníků

Odbory se s ministerstvem zdravotnictví na růstu platů zdravotníků pro příští rok zatím nedohodly. Znovu se mají sejít v pondělí příští týden, řekla v pondělí předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Zástupci zdravotníků žádali růst platů o 3000 korun a u lékařů o deset procent, celkově by mělo jít asi o 8,6 miliardy korun. To už dříve odmítli zástupci soukromých lékařů i vedení nemocnic v radě poskytovatelů. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

Zdroj: ČTK

Schillerová: Sociální služby dostanou dalších 740 milionů korun na provoz a platy

Poskytovatelé sociálních služeb dostanou letos dalších 740 milionů korun na dofinancování zvýšených výdělků a na provoz. Částka se vyplatí z vládní rozpočtové rezervy. Na twitteru to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Poskytovatelé péče a kraje si dlouhodobě stěžují na nedostatek peněz na služby pro potřebné.

Schillerová uvedla, že dnes podepsala převod peněz z vládní rozpočtové rezervy. "Na pokrytí provozních nákladů poskytovatelů sociálních služeb a dofinancování zvýšení platů a mezd od 1. ledna 2021 půjde letos dalších 740 milionů korun," sdělila šéfka státní pokladny.

Kraje a poskytovatelé péče si na nedostatek peněz na sociální služby stěžují dlouhodobě. Provozovatelé zařízení pravidelně upozorňují na to, že bez dodatečných prostředků hrozí omezení péče o potřebné. O dofinancování se vyjednává téměř každý rok. V posledních letech chybí peníze hlavně na výdělky, ale i na provoz. Zvyšují se postupně náklady kvůli růstu cen. Společnost také stárne a klientů přibývá.

Zdroj: ČTK

Nejlépe placeným ředitelem v Británii byl loni šéf firmy AstraZeneca

Generální ředitel farmaceutické firmy AstraZeneca, která vyvinula vakcínu proti covidu-19, Pascal Soriot byl loni nejlépe placeným šéfem společnosti, která je součástí britského indexu FTSE 100. Střední plat šéfa firmy z FTSE 100 se však loni snížil o téměř pětinu. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila výzkumná a analytická společnost High Pay Centre.

Soriot si podle zprávy loni odnesl domů 15,45 milionu liber (460,9 milionu Kč). Medián, tedy střední hodnota, platu generálních ředitelů z britského hlavního akciového indexu přitom činil 2,69 milionu liber. V roce 2019 to bylo 3,25 milionu liber. I tak byl loňský výdělek šéfů 86krát vyšší než střední hodnota výdělku průměrného britského zaměstnance.

Akcionáři požadovali, aby se šéfové podělili o finanční ztráty firem, které zažily loni těžký rok kvůli pandemii nemoci covid-19. V mnoha zemích karanténní opatření zasáhla tržby firem.

Zdroj: ČTK
Pokračovat