Kyjevem ráno otřásly výbuchy. Protivzdušná obrana sestřelila 10 íránských dronů
Vážení čtenáři a čtenářky, z technických důvodů uzavíráme tento online přenos. Nové informace naleznete zde.
Britské ministerstvo obrany se ve svém dnešním shrnutí věnuje Igoru Girkinovi:
Kyjevem ráno otřásly výbuchy. Protivzdušná obrana sestřelila 10 íránských dronů https://t.co/dYySzoq7NX pic.twitter.com/6NDEPzICFm
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) December 14, 2022
"Na Bachmut je vedený plošný útok, občas jsou boje i v ulicích blízko nás, ale nejsme vojáci, nejsme tam, abychom bojovali. Snažíme se v tom blázinci střídat. Je to skousnutelné, ale ne na dlouho, určitým způsobem to je peklo," říká český člen skupiny Phoenix, která mj. ošetřuje zraněné přímo na frontě. Rozhovor s dobrovolníkem vedl moderátor Michael Rozsypal.
Podle 85 procent Ukrajinců vítězství jejich země v současné válce s Ruskem znamená osvobození všech částí Ukrajiny, včetně Moskvou nyní ovládaných částí Donbasu a poloostrova Krym. Vyplývá to z průzkumu agentury Rating Group pro Centrum transatlantického dialogu. V březnu, tedy krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, tento názor zastávalo 74 procent respondentů.
Třiadvacetiletý Lemekhaniho Nyirenda z africké Zambie před třemi lety odjel do Ruska studovat jadernou fyziku, nakonec ale zemřel v bojích na Ukrajině, kde působil v řadách žoldnéřů z Wagnerovy skupiny. Rakev s jeho ostatky v neděli dorazila do zambijské metropole Lusaky. Tragický příběh mladíka popsal redaktor zahraniční rubriky Martin Novák.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Protivzdušná obrana sestřelila ve středu ráno nad Kyjevem a Kyjevskou oblastí 10 íránských dronů Šáhed.
- Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou invazí si zřejmě budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o jeden rok do konce března 2024.
- Spojené státy podle televize CNN dokončují plány na vyslání systému protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu. Oficiální oznámení o další vojenské podpoře pro východoevropskou zemi napadenou Ruskem by mohlo přijít už tento týden.
Protiletecký poplach ráno platil v Kyjevské, Žytomyrské a Vinnycké oblasti a úřady vyzvaly obyvatele těchto regionů, aby až do konce výstrahy zůstali v krytech. Podle telegramového kanálu RBK-Ukrajina bylo na pravém břehu Dněpru slyšet íránské drony a správa Žytomyrské oblasti varuje před možnou druhou vlnou útoků.
Protivzdušná obrana sestřelila nad Kyjevem a Kyjevskou oblastí 10 íránských dronů Šáhed. O případných škodách neinformoval., uvedl Starosta Vitalij Kličko.
⚡️ Ukraine’s military downs 10 drones over Kyiv, Kyiv Oblast.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) December 14, 2022
Ukraine’s Air Defense Forces shot down 10 Shahed drones in the Kyiv Oblast and over the capital, Kyiv Mayor Vitalii Klitschko said in a Telegram post.
Agentura Reuters informuje, že asi 20 minut před explozemi platil protiletecký poplach v Kyjevě i Kyjevské oblasti.
Podle některých uživatelů sociálních sítí v hlavním městě zaútočily íránské drony.
Rusko už týdny útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Miliony lidí jsou tak bez dodávek elektrického proudu, vody i tepla.
Z centra Kyjeva jsou dnes ráno hlášeny výbuchy. Starosta Vitalij Kličko na Telegramu napsal, že na místo jedou záchranáři.
Ruské okupační úřady kritizovaly, že Cherson v úterý navštívil šéf Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) Martin Griffiths. Ruské jednotky se z tohoto jihoukrajinského města stáhly v listopadu na východní břeh Dněpru, nicméně Moskva ho považuje za součást svého území.
"Je to ostudné a nepatřičné," řekl podle agentury TASS šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Vladimir Saldo. Griffithse obvinil z toho, že bez povolení a ilegálně překročil hranici ruského území. Šéf OCHA na svém účtu na Twitteru zveřejnil fotografie z návštěvy takzvané stanice nezlomnosti, kam se lidé mohou přijít ohřát nebo si nabít mobilní telefon.
Ruský prezident Vladimir Putin na konci září v rozporu s mezinárodním právem a po narychlo zorganizovaném a světem neuznaném hlasování oznámil připojení obsazených regionů na východě a jihu Ukrajiny. Byla mezi nimi i Chersonská oblast. Nicméně ukrajinské armádě se při podzimní protiofenzivě podařilo Cherson osvobodit a ruské jednotky zatlačit na východní břeh Dněpru.
Ukrajinský parlament dnes schválil sporný mediální zákon, který rozšiřuje pravomoci tamní televizní a rozhlasové rady. Opozice a někteří novináři kritizují, že tento orgán nyní bude moci ukládat pokuty a při opakovaných porušeních předpisů i zablokovat média na 30 dní, aniž by k tomu měl soudní příkaz. Informovala o tom agentura DPA. Podle vládních představitelů zákon pomůže Ukrajině čelit ruské propagandě a je prý důležitý také z hlediska integrace do Evropské unie.
Maďarsko se snaží ochránit členy ruské vlády před sankcemi Evropské unie, píše dnes agentura DPA s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného unijního diplomata. Vláda Viktora Orbána požaduje, aby z chystaného devátého sankčního balíku vypadla tři jména, mezi nimi ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov. Ostatní země sedmadvacítky přitom oslabení sankcí nechtějí.
Ukrajincům pomohlo při dubnovém potopení křižníku Moskva opakovaně počasí. Jejich střely Neptun, které při útoku na vlajkovou loď ruské Černomořské flotily použili, si neúspěšně odzkoušeli už na začátku invaze. Panuje také podezření, že vývoj střel byl cílem sabotáže. Informoval o tom dnes deník Ukrajinska pravda, který na toto téma vedl desítky rozhovorů s ukrajinskými vojenskými činiteli. List rovněž odmítá tvrzení některých západních médií, že se křižník podařilo potopit za přispění spojenců Kyjeva.
Češi by podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) neměli ani v předvánočním čase zapomínat na solidaritu s Ukrajinci, kteří čelí ruské agresi. Česko bude podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) stát při Ukrajině až do vítězného konce. Šéfové parlamentních komor to dnes uvedli na prvním předvánočním setkání členů obou parlamentních komor, které se uskutečnilo v Senátu. O kulturní program se postaraly děti z ukrajinských uměleckých škol, které kvůli ruskému vpádu do jejich země našly v Česku azyl.
Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Úřadům prodloužení ochrany naopak umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází.
Pokud si Ukrajinci budou chtít dočasnou ochranu prodloužit, podle novely se budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. Registrací dostanou termín osobní návštěvy pracoviště ministerstva vnitra, na němž získají takzvaný vízový štítek. "Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku, pak mu dočasná ochrana zanikne," stojí v důvodové zprávě.
Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou invazí si zřejmě budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o jeden rok do konce března 2024. Postup zakotví v souladu s evropskými pravidly novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou dnes schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze hlasy koaličních poslanců. Zákonodárci opozičních ANO a SPD se hlasování zdrželi. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Turecko požádalo Moskvu o podporu ve své plánované pozemní operaci na severu Sýrie, řekl dnes novinářům turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle místních médií. Uvedl rovněž, že jeho vláda nebude nikoho žádat o povolení k této operaci.
Spojené státy podle televize CNN dokončují plány na vyslání systému protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu. Oficiální oznámení o další vojenské podpoře pro východoevropskou zemi napadenou Ruskem by mohlo přijít už tento týden.
CNN se ve svém zpravodajství o systému protivzdušné obrany opírá o nejmenované činitele, podle nichž ještě plán potřebuje souhlas ministra obrany Lloyda Austina, a poté podpis prezidenta Joea Bidena. Očekává se ale, že tak učiní.
Ruského vojáka poslali bojovat na frontu bez výcviku. Odmítl - a začalo pro něj peklo.
Účastníci pařížské dárcovské konference přislíbili pomoc Ukrajině v objemu přes miliardu eur, potvrdili francouzská ministryně zahraničí i český premiér Petr Fiala.
Letecký poplach je vyhlášen skoro po celé Ukrajině, v Kyjevě jsou slyšet výstražné sirény.
85 procent Ukrajinců je přesvědčeno, že jejich země ve válce zvítězí nad Ruskem a že se Ukrajině vrátí všechna okupovaná území, včetně Krymu. Vyplývá to z průzkumu, který v druhé polovině listopadu provedla ukrajinská sociologická společnost Rejting.
O odchodu ruských vojsk z Ukrajiny do konce roku nemůže být řeč, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Reagoval tak na pondělní mírový návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jenž podle agentury Reuters zahrnuje stažení ruských vojsk z Ruskem okupovaných ukrajinských území. Peskov dnes tvrdil, že Kyjev musí přijmout novou "realitu".
Podle prezidenta Volodymyra Zelenského potřebuje Ukrajina akutně finanční pomoc ve výši nejméně 800 milionů eur (19,5 miliardy korun).
Dva ukrajinští fotoreportéři získali ocenění od organizace Reportéři bez hranic (RSF) za své snímky z válečného Mariupolu. Žurnalisté Jevhen Maloletka a Mstyslav Černov byli podle oznámení RSF jediní reportéři zahraničního významu, kteří na jaře v průběhu tří týdnů pomocí fotografie dokumentovali následky bombardování Mariupolu. Oba spolupracují s agenturou AP.
Jejich reportáž z města, kde po nich pátraly ruské jednotky, přineslo Aktuálně.cz v češtině.
Německo na zimní pomoc Ukrajině poskytne dalších 50 milionů eur, oznámila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ukrajina dostane i generátory elektřiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pobavil Ukrajince vtipem o tom, jak Rusko "válčí" s NATO, které se ovšem ještě do boje nedostavilo. Zelenského anekdota v pořadu moderátora Davida Lettermana z Netflixu na účet Moskvy a ruských invazních vojsk se rychle rozšířila na sociálních sítích, píše agentura Unian.
Zelenskyj v pořadu amerického moderátora upozornil, že Ukrajinci mají v poslední době jen málo důvodů k radosti. Smysl pro humor je však zachraňuje před šílenstvím, jelikož na pozadí informací o zvěrstvech ruských invazních sil je těžké zůstat klidný, píše agentura. Prezident proto navrhl, aby si Letterman poslechl vtip o tom, jak obyvatelé Oděsy diskutují o válce. Následně začal vyprávět:
"Potkali se dva Oděsané… A jeden druhému říká:
'Tak jaká je situace, co se říká?'
'Nu což, říká se, že je válka.'
'A jaká válka?'
'Rusko válčí s NATO!'
'Vážně?'
'Ano, ano, je válka. Rusko bojuje s NATO.'
'A co?'
'No co… 70 tisíc ruských vojáků padlo, skoro všechny rakety spotřebovali, mnoho techniky je rozbito, vyhozeno do povětří. Taková je situace.'
'A co NATO?'
'A co NATO? NATO ještě nedorazilo.'"
Francouzský prezident Emmanuel Macron ujistil Ukrajinu o pomoci s překonáním zimy. Ruské útoky na energetickou infrastrukturu označil za zbabělé. Francouzský prezident dále prohlásil, že existuje shoda na nutnosti odsunout těžké zbraně ze Záporožské jaderné elektrárny a že se jedná o možnostech dosáhnout tohoto cíle. "Dokázali jsme ochránit Černobyl a naším cílem je ochránit Záporožskou jadernou elektrárnu. Příští týdny budou klíčové," řekl Macron
Maďarský parlament začne jednat o ratifikaci vstupu Švédska a Finska do NATO 20. února, oznámil poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Maďarsko a Turecko jsou poslední dvě členské země aliance, které vstup dvou skandinávských států neratifikovaly. Švédsko a Finsko se rozhodly vstoupit do NATO po ruské invazi na Ukrajinu.
Válka vysává ruský rozpočet, Moskva zřejmě bude muset výrazně omezit vojenské angažmá v Sýrii a Náhorním Karabachu.
Válka vysává ruský státní rozpočet. Zemi hrozí finanční tíseň, upozorňují analytici ➡️ https://t.co/dYySzopzYp pic.twitter.com/NJnI4IijlV
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) December 13, 2022
Nizozemsko je připraveno hostit tribunál OSN, který by se zabýval ruskými válečnými zločiny na Ukrajině. Oznámil to nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra.
Důležitá zpráva z pondělního večera: Velvyslanci zemí Evropské unie se shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu. Maďarsko, které obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů.
Ruské dělostřelectvo v noci ostřelovalo vesnice poblíž Bachmutu a Avdijivky v Doněcké oblasti, uvedl generální štáb ukrajinské armády.
Od začátku ruské invaze na Ukrajině zneškodnili policisté a pracovníci Státní služby pro mimořádné události více než 480 tisíc výbušných předmětů. Ve svém pravidelném nočním videoposelství to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poděkoval zároveň zahraničním partnerům v boji proti tomu, co nazval "ruským minovým terorem".
Běloruské ministerstvo obrany oznámilo, že na několika místech země provádí inspekce "bojové připravenosti" armádních jednotek.
Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na pokračování rozsáhlé války proti Ukrajině utratit ještě více peněz, což vyčerpává ruský rozpočet, a Kreml ztrácí možnosti vést geopolitické kampaně po celém světě, upozornili analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW)
Putin v minulých dnech podepsal zákon přidělující ze státního rozpočtu na příští rok více než devět bilionů rublů (asi 3,3 bilionu korun) na obranu a bezpečnost. Tato suma představuje podle údajů Světové banky přibližně osm procent ruského hrubého domácího produktu z roku 2021. Ruské výdaje na obranu podle odhadu britského ministerstva obrany výrazně vzrostly a budou představovat více než 30 procent rozpočtu na příští rok.
Putin tímto způsobem podle analytiků vyčerpává státní rozpočet na válku na Ukrajině a možná kvůli tomu bude muset přestat s financováním jiných mezinárodních či domácích kampaní. ISW již dříve upozornil na přesuny vybavení a personálu z jiných konfliktních zón, jako je Sýrie či Náhorní Karabach. Ruské síly se mohou podle analytiků zřeknout jiných válečných kampaní či "operací měkké síly" kvůli pokračování vyčerpávající války na Ukrajině.
Zdá se, že Putin není v krátkodobém horizontu ochoten obětovat své geopolitické ambice a hrozí mu, že se ocitne ve finanční tísni, kvůli které nebude moci nastolit rovnováhu mezi svými maximalistickými cíli na Ukrajině a přáním vést globální kampaně na podporu své moci, usoudil ISW.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinské dělostřelectvo zvyšuje tlak na ruskou armádu v okupovaném Melitopolu.
- Český premiér Petr Fiala je v Paříži, kde se zúčastní konference o pomoci Ukrajině se zvládnutím této zimy.
- Ruské jednotky při ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny zasáhly oblastní středisko pro reintegraci bezdomovců do společnosti. O život přišla kolemjdoucí starší žena.
- Velvyslanci zemí Evropské unie se v pondělí večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu.
Společná a koordinovaná podpora západních zemí je podle premiéra Petra Fialy (ODS) klíčová pro to, aby Ukrajina zvládla zimu a ubránila se ruské agresi. Nutná je vojenská, humanitární i ekonomická pomoc. Řekl to dnes ráno novinářům před odletem do Paříže na konferenci na podporu Ukrajiny.
Ukrajinské dělostřelectvo zvyšuje tlak na ruskou armádu v okupovaném Melitopolu.
Český premiér Petr Fiala dnes odcestuje na návštěvu Paříže, kde se zúčastní konference o pomoci Ukrajině se zvládnutím této zimy.
Ve francouzské metropoli se dnes na konferenci k odolnosti Ukrajiny sejdou představitelé 47 zemí včetně Fialy, generální tajemník OSN António Guterres nebo zástupci přibližně 500 francouzských firem, které jsou připravené zapojit se do poválečné obnovy Ukrajiny. Hlavním tématem bude kritická a především energetická infrastruktura i humanitární, materiální a finanční pomoc. Konference je čistě civilní a nebude se zabývat dodávkami zbraní.
Ruské jednotky při ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny zasáhly oblastní středisko pro reintegraci bezdomovců do společnosti. O život přišla kolemjdoucí starší žena, oznámil list Ukrajinska pravda.
"Přiletěly tři projektily, nejspíše rakety z raketometů Grad, a u střediska na ulici zahynula starší žena, která šla okolo. Naši dobrovolníci se jí snažili poskytnout pomoc, ale zranění byla neslučitelná se životem," uvedlo středisko na Facebooku. Zásah utrpělo i samo středisko, ale jako zázrakem všichni lidé zde přežili.
Velvyslanci zemí Evropské unie se v pondělí večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Na Twitteru to oznámilo české předsednictví Rady EU. Maďarsko, která obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů.
Rusko je nuceno používat často mnoho desetiletí starou munici, která vykazuje vysokou míru chybovosti. Po téměř deseti měsících války na Ukrajině se tak děje kvůli tenčícím se zásobám Moskvy, uvedl podle agentury Reuters nejmenovaný vysoký činitel americké armády.
"Sáhli do svých zásob stárnoucí munice, což naznačuje, že jsou ochotni používat starší munici, z níž část byla původně vyrobena před více než 40 lety," uvedl armádní činitel, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity. "Jinými slovy, nabijete munici, držíte si palce a doufáte, že vystřelí, nebo když dopadne, že vybuchne," dodal.
Švýcarský potravinářský gigant Nestlé investuje 40 milionů švýcarských franků (986 milionů korun) do nového závodu na západní Ukrajině. Chce tam vytvořit až 1500 pracovních míst. S odvoláním na oznámení firmy o tom dnes informovala agentura Reuters. Nestlé je jednou z velmi mála mezinárodních společností, které od počátku ruské invaze letos 24. února oznámily nové investice na Ukrajině.
Přebytek ruského rozpočtu v listopadu prudce vzrostl navzdory mimořádným nákladům způsobeným válkou na Ukrajině. Rozpočet podpořily zejména dividendy a mimořádná daň uvalená na ruský plynárenský gigant Gazprom. Za 11 měsíců letošního roku rozpočet vykázal přebytek 557 miliard rublů (204,7 miliardy korun), když za leden až říjen přebytek činil 128,4 miliardy rublů. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na údaje ruského ministerstva financí.
Šéf nevládní organizace Norská rada pro uprchlíky očekává další vlnu stovek tisíc uprchlíků z Ukrajiny, kteří budou v zimě směřovat do Evropy kvůli "podmínkám, ve kterých není možné žít". Jan Egeland to řekl v rozhovoru s agenturou Reuters.
Zástupce šéfa ruské správy okupované části Chersonské oblasti Vitalij Buljuk byl dnes zraněn při výbuchu bomby v jeho automobilu. Jeho řidič zemřel, uvedly ruské i ukrajinské úřady.
"Buljuk byl skutečně zraněn. Jeho stav je středně těžký a stabilizovaný. Řidič vozu na místě zemřel. Podle mých informací vybuchla nastražená bomba, auto shořelo," řekl podle agentury Interfax Ruskem dosazený oblastní šéf pro zdravotnictví Vadim Ilmijev.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pořadu amerického moderátora Davida Lettermana řekl, že chce být hlavou státu do vítězství Ukrajiny ve válce s Ruskem. O své politické budoucnosti za tímto horizontem nepřemýšlí, rád by ale zajel k moři a dal si pivo. Informoval o tom dnes server RBK-Ukrajina.
Skupina G7 pod končícím německým předsednictvím opět vyzvala Rusko, aby zastavilo válku na Ukrajině. Putin je izolován a sám, řekl kancléř Scholz.
Skupina G7 chce vytvořit mezinárodní koordinační platformu k rekonstrukci Ukrajiny. Obnova bude podle Scholze srovnatelná s Marshallovým plánem.
Česko je připraveno přijmout až několik tisíc ukrajinských expertů, kteří budou pracovat ve zbrojovkách na společných projektech. V rozhovoru pro Radiožurnál to řekl náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný. Jde podle něj o výsledek říjnového jednání mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Příchod ukrajinských techniků a inženýrů podle náměstka posílí bezpečnost Ukrajiny, Česka i NATO, pomůže také českému průmyslu a zvýší příjmy do státního rozpočtu.
Když v Chersonu zazní siréna, varující před ruským raketovým útokem, mají lidé 40 sekund na to, aby se schovali na bezpečné místo. Ve své reportáži z města to napsal ukrajinský zpravodajský web Hromadske. Ruští vojáci jsou na nyní na druhém břehu řeky Dněpr, jen několik kilometrů od Chersonu.
Agentura Focus se v zemích V4 ptala lidí na názor, zda za válku na Ukrajině nese odpovědnost Rusko. Odpovědi podle zemí: Polsko - 84 procent, Česká republika - 72 procent, Slovensko - 43 procent, Maďarsko - 43 procent. V každé zemi se agentura zeptala vzorku tisíce lidí, průzkum si objednala organizace Globsec.
Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že zadržela tři ženy, které pomáhaly ruským silám se shromažďováním informací o přesunech ukrajinských vojáků a místech, kdese nacházejí rozvodny elektrické energie, školy, porodnice a další objekty. Ženy údajně shromažďovaly údaje o přesunech ukrajinských jednotek v Bachmutu a Torecku v Doněcké oblasti a také poskytovaly souřadnice objektů energetické a sociální infrastruktury, uvedl server Ukrajinska pravda. Nejmladší ze zadržených je 18 let, dalším dvěma je 38 let. Agentky osobně vykonávaly pochůzky po městě a zanášely údaje do elektronických map. Údaje předávaly svému "kontaktu" v Horlivce, která leží na území ovládaném proruskými separatisty.
Státy Evropské unie se shodly na třetinovém navýšení fondu, z něhož EU financuje zbraně pro Ukrajinu. V příštím roce do něj přidají dvě miliardy eur.
"Kdyby Putin zemřel, válka skončí," prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pořadu Můj další host, který vysílá streamovací služba Netflix.
Dva lidé zemřeli a pět dalších bylo zraněno při ruském ostřelování Chersonu. Oznámil to na sociální síti Telegram gubernátor Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že Ukrajina zesílí své ofenzivní operace, až zamrzne půda. "Nemáme v plánu přestat bojovat," řekl Reznikov na společné tiskové konferenci se švédským ministrem obrany Palem Jonsonem.
Na Slovensku začala fungovat provozovna na opravu ukrajinské vojenské techniky.
Rusko má podle odhadu ukrajinské vojenské rozvědky dost raket ještě na tři až pět vln náletů na Ukrajinu, uvedl podle deníku The New York Times zástupce šéfa rozvědky Vadym Skibickyj. Odhad vychází z předpokladu, že při jedné vlně ruské síly vypálí 80 až 90 raket. Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení.
Ruský prezident Vladimir Putin letos na každoroční velké tiskové konferenci nevystoupí, uvedl podle agentury TASS jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Bude to poprvé za deset let, kdy se tato tradiční akce neuskuteční. Od roku 2012 vystupoval Putin před novináři vždy v prosinci a na jejich otázky odpovídal i několik hodin.
"Pokud je o velkou tiskovou konferenci, tak ano, do Nového roku (svátku, který v Rusku připadá na 31. prosince, pozn. red.) nebude. Zároveň počítáme s tím, že prezident si možnost pohovořit s novináři i tak najde," prohlásil Peskov.
Slovensko je připraveno předat Ukrajině stíhací letouny MiG-29. Agentuře Interfax-Ukrajina to řekl slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer, podle něhož trojice slovenských ministrů minulý týden tuto problematiku v Kyjevě probrala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Káčer rovněž uvedl, že na Slovensku se dnes otevírá opravárenská základna pro poškozenou ukrajinskou vojenskou techniku.
Ruský prezident Vladimir Putin letos nevystoupí na každoroční velké tiskové konferenci, uvedl podle agentury TASS jeho mluvčí Dmitroj Peskov.
Evropská unie je díky přijatým opatřením na tuto zimu energeticky zabezpečená, kvůli příští zimě ale potřebuje další opatření, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leynová..
Nátlak Moskvy na Minsk nevyšel a přímé zapojení běloruské armády do války, kterou v únoru rozpoutalo Rusko na Ukrajině, je velmi nepravděpodobné. K takovému závěru dochází ve své analýze americký Institut pro studium války (ISW). Běloruská intervence na Ukrajině by navíc vzhledem k velmi omezené efektivitě bojové síly, jíž Minsk disponuje, nemohla přinést nic víc než dočasně odvést z jiných frontových úseků ukrajinské pozemní síly, píše ISW.
"Ruští představitelé soustavně podnikají informační operace, které naznačují, že by se běloruské konvenční pozemní síly mohly připojit k ruské invazi na Ukrajinu. Běloruské vedení včetně běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka těmto informačním operacím někdy nahrává," upozorňuje institut. Podle něho je cílem těchto snah připoutat ukrajinské síly k běloruským hranicím, aby nemohly posílit ukrajinské operace jinde.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
V Oděse zůstává bez proudu 300 tisíc odběratelů, nefunguje třetina kotelen ➡️ https://t.co/dYySzopzYp pic.twitter.com/yTvzVp94Uf
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) December 12, 2022
Podle Kopečného jde o výsledek říjnového jednání mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Příchod ukrajinských techniků a inženýrů podle náměstka posílí bezpečnost Ukrajiny, Česka i NATO, pomůže také českému průmyslu a navýší příjmy do státního rozpočtu.
Česko přijme několik tisíc ukrajinských expertů, kteří budou pracovat ve zbrojovkách. Radiožurnálu to potvrdil náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný.
Ruské ministerstvo obrany pořádá sbírku hudebních nástrojů pro vojáky odvedené do války na Ukrajině, aby v nich hudba podpořila bojového ducha. Píše o tom portál The Insider. Odvolává na výzvu, jež se objevila na profilu správy jedné z petrohradských čtvrtí na ruské sociální síti Vkontaktě.
Ministerstvo obrany má podle výzvy zájem o hudební nástroje, jako jsou akordeony a jiné harmoniky, kytary nebo balalajky pro hudebníky-amatéry z řad ruských jednotek. Chce u nich "podpořit bojového ducha, lidsky je spojit a poskytnout jim možnost morálního a psychologického odreagování".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává "důležité výsledky" od diplomatických jednání, která se budou týkat i Ukrajiny. Agentura Reuters uvádí, že na dnešním virtuálním summitu skupiny nejvyspělejších zemí G7 i na schůzce ministrů zahraničí Evropské unie je na programu jednání o dalších sankcích proti Rusku i proti Íránu. Politici budou mluvit také o dalších dodávkách zbraní Kyjevu. Jednání G7 se zúčastní také Ukrajina.
Shrnutí nejdůležitějích událostí:
- V ukrajinském městě Oděsa zůstává po sobotních ruských útocích bez elektřiny na 300 000 odběratelů.
- Velitelství ukrajinské armády v neděli potvrdilo sérii náletů na cíle na územích okupovaných Ruskem. Ukrajinské jednotky zasáhly také základnu žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Informoval o tom gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.
- Prezidenti Francie a Ukrajiny Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj v neděli po telefonu řešili detaily nadcházející konference o pomoci Ukrajině, která se v úterý uskuteční v Paříži.
- Prezident Miloš Zeman je pro pokračování pomoci Ukrajině. Ekonomické zájmy v tomto případě musí ustoupit zájmům bezpečnostním, uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál.
Mychajlo Poljakov pracuje jako dobrovolník pro ukrajinskou charitativní organizaci Dzyga's Paw (Tlapka Džigy), která vojákům dodává vybavení jako drony, generátory, rádia nebo techniku pro noční vidění. Do jeho organizace se v posledních dnech dostal nezvyklý balíček: obsahoval jídlo určené pro ruské vojáky na frontě. Poljakov jídlo nafotil a zveřejnil na sociálních sítích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v neděli telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Joem Bidenem a poděkoval mu za "bezprecedentní" pomoc, kterou Washington poskytuje Ukrajině od únorové ruské invaze. Informovala o tom agentura Reuters.
"Poděkoval jsem za bezprecedentní obrannou a finanční podporu, kterou Spojené státy poskytují Ukrajině," napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram. "Přispívá to nejen k úspěchům na bojišti, ale také ke stabilitě ukrajinského hospodářství," podotkl prezident Ukrajiny.
"Rovněž oceňujeme pomoc Spojených států při obnově energetického systému Ukrajiny," dodal Zelenskyj.
Počet odběratelů, kteří zůstávají v ukrajinském městě Oděsa po sobotních ruských útocích bez elektřiny, klesl na 300 tisíc. Podle ruskojazyčné verze serveru BBC News o tom v neděli informoval starosta Hennadij Truchanov.
"Dodávky elektřiny a vody v Oděse jsou postupně obnovovány," napsal na sociální síti Telegram starosta Truchanov. Podle něj je situace ve městě v zásadě pod kontrolou, nikoli však snadná.
Místní správa rovněž znovu spouští vodní čerpací stanice a dodává kamiony vodu do oblastí, kde jsou dodávky nadále přerušeny. Co se týče vytápění, ze 140 kotelen stále nefunguje 43, sdělil v neděli starosta Truchanov.
Velitelství ukrajinské armády dnes potvrdilo sérii náletů na cíle na územích okupovaných Ruskem. Na Telegramu informovalo o zásahu sedmi kontrolních stanovišť, oblastí s vysokou koncentrací zbraní a vojenské techniky a muničního skladu. Ukrajinské jednotky zasáhly také základnu žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny na východě Ukrajiny. Informoval o tom gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.
Hajdaj oznámil zničení hotelu ve městě Kadijivka, ve kterém podle něj bylo sídlo Wagnerovy skupiny, jejíž žoldnéři bojují na straně Ruska. Rusové podle Hajdaje při útoku utrpěli "značné ztráty" a "nejméně 50 procent přeživších sil zemře, protože se jim nedostane lékařské pomoci", cituje šéfa Luhanské oblasti BBC News.
Prezidenti Francie a Ukrajiny Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj dnes po telefonu řešili detaily nadcházející konference o pomoci Ukrajině, která se v úterý uskuteční v Paříži. Informovala o tom agentura AFP. Jednali rovněž o mírovém plánu k ukončení bojů na Ukrajině napadené Ruskem, obranné spolupráci nebo energetické stabilitě.
Mezinárodní tým poradců v posledních dnech spolu s ukrajinskými žalobci začal shromažďovat v rozsáhlém vyšetřování důkazy o sexuálním násilí páchaném ruskými silami v Ukrajinou znovu dobytém Chersonu.
Prezident Miloš Zeman je pro pokračování pomoci Ukrajině. Ekonomické zájmy v tomto případě musí ustoupit zájmům bezpečnostním, řekl v dnešním rozhovoru Českému rozhlasu Radiožurnál. Ruská invaze na Ukrajinu ale nezměnila jeho pohled na kauzu explozí ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.
Evropská komise se dívá s obavami na rostoucí hospodářské vztahy mezi Tureckem a Ruskem. Píše to šéf unijní diplomacie Josep Borrell v dokumentu adresovaném Evropskému parlamentu, ze kterého citují média z německé skupiny Funke. Turecko po zahájení války na Ukrajině proti Rusku nezavedlo žádné sankce. EU vyzývá Ankaru, aby Rusku neumožňovala postihy obcházet.
To, že se Turecko nepřidalo k unijním sankcím proti Rusku, podle Borrella vzbuzuje rostoucí obavy. Turecko a Evropská unie totiž tvoří takzvanou celní unii. To znamená, že zboží prodané do Turecka, které lze použít pro civilní a vojenské účely, by mohlo skončit v Rusku. Borrell proto vyzval Ankaru, aby neumožňovala Moskvě obcházet sankce. Brusel očekává, že Turecko a další země, jež chtějí vstoupit do EU, se k unijním sankcím přidají.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinské síly podnikly v sobotu večer útok na Ruskem obsazený Melitopol v jižní části země, informovali ukrajinští představitelé i ruská okupační správa.
- Rusko se snaží posílit své jednotky bojující poblíž Severodoněcku v Luhanské oblasti. Navýšilo proto mobilizaci v okupovaných částech oblasti, uvedl ukrajinský generální štáb.
- Po ruských náletech íránskými drony je v ukrajinské Oděse a okolí 1,5 milionu lidí bez proudu, řekl prezident Zelenskyj. Úřady čekají dlouhý výpadek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Twitteru poděkoval svému tureckému protějšku za poskytnutí stovek generátorů pro ukrajinská města a za péči o děti, kterých se Turecko ujalo.
Continued dialogue with 🇹🇷 President @RTErdogan. Thanked for sheltering 🇺🇦 children & providing hundreds of generators for our cities. Noted Türkiye's support for the Ukrainian #GrainfromUkraine initiative. Also discussed further work & possible expansion of the grain corridor.
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) December 11, 2022
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan telefonicky jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o možném vývozu dalšího zboží a potravinářských produktů přes černomořský obilný koridor. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Erdoganova úřadu.
Erdogan a Putin spolu hovořili také o bilaterálních vztazích mezi Ankarou a Moskvou a rovněž o energetice a boji proti terorismu, uvedl úřad tureckého prezidenta.
Rusko se snaží posílit své jednotky bojující poblíž Severodoněcku v Luhanské oblasti. Navýšilo proto mobilizaci v okupovaných částech oblasti, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Dodal, že například v Rusy okupovaném městě Krasnyj Luč se pohybuje mnohem více hlídek, které zastavují muže, kontrolují jejich dokumenty a odvážejí je do mobilizačních center.
Ukrajinské síly podnikly v sobotu večer útok na Ruskem obsazený Melitopol v jižní části země, uvedli ukrajinští představitelé i ruská okupační správa. Starosta města Ivan Fedorov, který je loajální vládě v Kyjevu, podle agentury Unian uvedl, že při něm zemřelo nebo bylo zraněno asi 200 ruských vojáků. Doplnil, že zraněné ruské vojáky převáželi do nemocnic na poloostrově Krym, protože zdravotnická zařízení v Melitopolu nemohla takové množství raněných pojmout.
Šéf ruské okupační správy Jevhen Balickyj později podle TASS sdělil, že ukrajinské síly na město zaútočily pomocí amerických raketometů HIMARS. Podle Balického ukrajinský útok zničil rekreační zařízení, kde se v tu dobu nacházeli civilisté. Údery v Melitopolu si podle něj vyžádaly nejméně dvě oběti na životech a deseti dalším lidem způsobily zranění.
Po ruských náletech íránskými drony je v ukrajinské Oděse a okolí 1,5 milionu lidí bez proudu, řekl prezident Zelenskyj. Úřady čekají dlouhý výpadek.
Rusko odmítlo propustit vězněného Američana Whelana, pokud by v rámci výměny nebyl propuštěn Rus Krasikov odsouzený v Německu za vraždu, píše CNN.
Rada EU oznámila dohodu o půjčce 18 miliard eur pro Ukrajinu na rok 2023, návrh teď předloží europarlamentu. Podle DPA Maďarsko hlasovalo proti.
Ruský obchodník se zbraněmi Viktor But, který ve čtvrtek opustil americké vězení výměnou za propuštění americké basketbalistky Brittney Grinerové z ruské trestanecké kolonie, prohlásil, že je hrdý na ruského prezidenta Vladimira Putina a že podporuje ruskou ofenzivu na Ukrajině. Uvedl to v dnešním rozhovoru s ruskou státní televizí RT.
Propuštěný ruský obchodník ze zbraněmi Viktor But v rozhovoru s ruskou stanicí RT řekl, že podporuje Vladimira Putina a vojenské tažení na Ukrajině.
Ruská armáda nyní na východě Ukrajiny soustřeďuje své síly na zhruba 15 kilometrů dlouhý úsek fronty u města Bachmut v Doněcké oblasti, které se snaží dobýt. Podle dnešní zprávy britské rozvědky o situaci na bojišti ruské jednotky v posledních dnech zaznamenaly dílčí úspěchy jižně od města u říčky Bachmutka. Podle Britů by ale i případné dobytí Bachmutu mělo spíše symbolickou hodnotu, protože strategicky by Rusům v postupu příliš nepomohlo.
Bulharsko poprvé od začátku války poskytne Kyjevu vojenskou pomoc. Dodávku zejména lehkých zbraní a munice schválil bulharský parlament, píše BBC.
Ukrajinský generální štáb informoval, že ruská armáda podnikla na Ukrajině za uplynulých 24 hodin 20 náletů a rovněž 80 útoků ze salvových raketometů.
Nejtvrdší boje se odehrávaly právě v oblasti Bachmutu, uvedl mluvčí generálního štábu Oleksandr Štupun. Boje kolem Bachmutu zintenzivněly poté, co ukrajinská armáda před měsícem znovu získala kontrolu nad městem Cherson.
Situace je podle Zelenského "velmi obtížná" v několika městech na frontové linii v Donbasu. Kromě Bachmutu jmenoval i Soledar, Marjinku a Kreminnu.
"V těchto oblastech již nezbylo místo pro život, které by nebylo poškozeno střelami," uvedl Zelenskyj ve svém nočním videoprojevu. "Okupanti zničili Bachmut, další město na Donbase, které ruská armáda proměnila ve spálené ruiny," dodal.
Podle agentury AP ukrajinský prezident neupřesnil, co má na mysli výrazem "zničili"; některé budovy ve městě stále stojí a v ulicích se pohybují obyvatelé.
Ruské síly zničily město Bachmut v Doněcké oblasti, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Město se podle něj změnilo ve spálené ruiny.
Shrnutí nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Ruský prezident Vladimir Putin v pátek pohrozil tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi. Řekl, že v takovém případě by byl útočník smazán z povrchu země.
- Válka na Ukrajině se může vymknout kontrole a přerůst v rozsáhlý konflikt mezi Ruskem a NATO, který zasáhne celý kontinent, uvedl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.
- Rusku zřejmě docházejí zásoby raket Iskander a Moskva proto usiluje o další dodávky zbraní z Íránu. Píše to britské ministerstvo obrany.
- Ukrajina za uplynulých 24 hodin odrazila ruské útoky poblíž 13 obcí na východě země, informoval v sobotu ráno ukrajinský generální štáb.
- Zájem české veřejnosti o vývoj situace na Ukrajině klesá. Ve srovnání s obdobím krátce po vypuknutí konfliktu také méně lidí podporuje kroky vlády na pomoc Ukrajině.
Podle Londýna se Írán stal jedním z předních dodavatelů zbraní Rusku. "Rusko se snaží získat z Íránu více zbraní, a to včetně stovek balistických raket," uvedlo britské ministerstvo obrany. Podle něj je pravděpodobné, že ruské armádě docházejí zásoby balistických raket Iskander, které mají dostřel až 500 kilometrů.
"Pokud se Rusku podaří dostat do služby velký počet íránských balistických raket, tak je pravděpodobně využije k pokračování a rozšíření útoků na kritickou infrastrukturu na Ukrajině," dodal Londýn.
Rusku zřejmě docházejí zásoby raket Iskander, a Moskva proto usiluje o další dodávky zbraní z Íránu. Píše to britské ministerstvo obrany.
Na jihu Ukrajiny v noci na dnešek Rusové útočili i pomocí íránských dronů. Deset bezpilotních letounů typu Šáhed-136, které Moskva používá k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a další civilní cíle, se podařilo sestřelit nad Chersonskou, Mykolajivskou a Oděskou oblastí, napsalo ukrajinské letectvo na Facebooku.
Ukrajina za uplynulých 24 hodin odrazila ruské útoky poblíž 13 obcí na východě země, informoval dnes ráno ukrajinský generální štáb. Ruská armáda odpálila za uplynulý den pět raket, podnikla 20 náletů a rovněž 80 útoků ze salvových raketometů. Ukrajinské síly pak zasáhly čtyři ruské kontrolní body a pět oblastí, ve kterých se nacházely ruské jednotky, zbraně a vojenské vybavení, dodala ukrajinská armáda.
Nastražená bomba v lednici, ukradené televize, špína a nepořádek. Ukrajinci se po osvobození od ruských vojsk vrátili do svých domovů v Snihurivce.
"Dohoda o příměří, ke které by došlo v brzké době a která by umožnila, aby si ruské síly mohly přes zimu odpočinout a přeskupit se, je však krajně nepravděpodobná," napsal americký institut. Vyjednávání o příměří vyžaduje čas a pozice Ukrajiny a Ruska jsou velmi vzdálené. Je nemožné si představit, že by takové příměří bylo odsouhlaseno v příštích měsících, dodal americký institut.
Ruský prezident Vladimir Putin stále hovoří o vyjednávání s Ukrajinou, nicméně nejde mu o mír, ale o to, aby Ukrajinu očernil v očích jejích západních stoupenců, uvedl ve své analýze americký Institut pro studium války (ISW).
Podle něj se šéf Kremlu snaží vykreslit Kyjev jako neochotný ke kompromisu nebo i vůbec k tomu zapojit se do vážných jednání.
Ukrajinské hlavní město dva týdny před Vánoci zasypal sníh. Krásná podívaná ale budí velké obavy.
Bělorusko podle OSN přes své území povolí transport ukrajinského obilí určeného na export z litevských přístavů. Minsk si neklade předběžné podmínky.
Premiéři trojice pobaltských zemí na dnešním setkání v Rize potvrdili záměr zvýšit v příštích letech výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle ruskojazyčné verze stanice BBC o tom novináře informoval lotyšský premiér Krišjánis Kariňš.
Nedávné výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o bezpečnostních garancích Rusku byly vytržené z kontextu, uvedl dnes Elysejský palác podle agentury AFP. Macron minulý týden v rozhovoru se stanicí TF1 při cestě po Spojených státech uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. Macronovy výroky kritizovalo několik ukrajinských a východoevropských politiků a osobností, píše agentura AFP.
Obyvatelé Ukrajiny se musí připravit, že stabilizační odstávky proudu potrvají celou zimu, upozornil dnes podle agentury Unian premiér země Denys Šmyhal. Kvůli rozsáhlým škodám, které na ukrajinském energetickém systému způsobily ruské nálety, se řízené odstávky proudu staly pro Ukrajince denním chlebem. Šmyhal uvedl, že poškozeny jsou všechny ukrajinské tepelné a vodní elektrárny.
Shrnutí nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Ruský prezident Vladimir Putin v pátek pohrozil tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi.Na jednání euroasijské ekonomické rady řekl, že v takovém případě by byl útočník smazán z povrchu země.
- Válka na Ukrajině se může vymknout kontrole a přerůst v rozsáhlý konflikt mezi Ruskem a NATO, který zasáhne celý kontinent. V rozhovoru poskytnutém norské televizní stanici NRK to řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj ale aliance denně usilovně pracuje na tom, aby se takovému vývoji vyhnula.
- Zájem české veřejnosti o vývoj situace na Ukrajině klesá. Ve srovnání s obdobím krátce po vypuknutí konfliktu také méně lidí podporuje kroky vlády na pomoc Ukrajině.
"Poté, co výstražný systém dostane signál o raketovém útoku, vyšleme do vzduchu stovky, opravdu stovky raket, které není možné zastavit. Co to znamená? Pád částí raketových hlavic na ruské území je tak jako tak nevyhnutelný. Nicméně z nepřítele nezůstane nic, protože zlikvidovat stovky raket nelze," řekl Putin ve vystoupení, jehož část zveřejnil ruský portál Izvestija. Zdůraznil, že Rusko má nyní k dispozici hypersonické zbraně.
Americký prezident Joe Biden v pátek schválil další vojenskou pomoc Ukrajině za 275 milionů dolarů (6,3 miliardy korun). Jejím cílem bude podle agentury AFP především posílení protivzdušné obrany země, kterou v únoru napadlo Rusko.
Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby uvedl, že balík má Ukrajině mimo jiné pomoci zlepšit obranu proti dronům. V této souvislosti také poznamenal, že Washington je hluboce znepokojen prohlubujícím se obranným partnerstvím mezi Ruskem a Íránem, a proto se ho bude snažit narušit.
Zájem české veřejnosti o vývoj situace na Ukrajině klesá. Ve srovnání s obdobím krátce po vypuknutí konfliktu také méně lidí podporuje kroky vlády na pomoc Ukrajině. S kroky kabinetu nyní souhlasí asi dvě pětiny obyvatel, což je ve srovnání s jarem o 16 procentních bodů méně. Roste počet lidí, kteří se staví proti přijímání ukrajinských uprchlíků. Nyní je jich více než čtvrtina, ve srovnání s jarem o 14 procentních bodů více. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
"V současnosti se o vývoj situace na Ukrajině zajímají necelé tři pětiny (57 procent) české veřejnosti, což je o 21 procentních bodů méně než na jaře letošního roku," uvedlo CVVM . Nejvíce se lidé v Česku o dění na Ukrajině zajímali právě letos na jaře po začátku ruské invaze.
Válka na Ukrajině se může vymknout kontrole a přerůst v rozsáhlý konflikt mezi Ruskem a NATO, který zasáhne celý kontinent. V rozhovoru poskytnutém norské televizní stanici NRK to řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj ale aliance denně usilovně pracuje na tom, aby se takovému vývoji vyhnula.
"Pokud se budou věci vyvíjet špatným směrem, pak to může být opravdu hrozivé," citovala z rozhovoru agentura AP. "Je tu strašlivá válka na Ukrajině. Tato válka se může stát rozsáhlou válkou, z níž vznikne obrovský konflikt mezi NATO a Ruskem. Pracujeme každý den na tom, abychom se tomu vyhnuli," řekl dále šéf NATO.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes pohrozil tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi. Na jednání euroasijské ekonomické rady řekl, že v takovém případě by byl útočník smazán z povrchu země. Putin už tento týden řekl, že hrozba jaderného konfliktu narůstá, přestože žádná země záměr podniknout útok proti Rusku s použitím jaderných prostředků nedeklarovala a o možnosti použití jaderných zbraní hovoří v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině především právě Moskva.
Ruský prezident během svého vystoupení také obvinil ze zrady účastníky minských dohod, především Německo a Francii. Cílem těchto dohod bylo ukončit válku na východní Ukrajině, která se rozhořela v roce 2014 poté, co Moskva podpořila místní proruské separatisty.
Dětský fond OSN (UNICEF) věnuje českému ministerstvu vnitra téměř 357 milionů korun na podporu lidí, kteří uprchli z Ukrajiny před válkou. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí ministerstva Klára Dlubalová. Peníze chce resort využít například na posílení integračních a informačních center.
Pomoc od Dětského fondu OSN podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jednoznačně ukázala, že Česká republika není na uprchlickou krizi sama. "Podpora, kterou obdržíme od UNICEF, nám významně pomůže vyztužit systém, který se sice osvědčil a zafungoval, nicméně není stavěn na enormní zátěž uprchlíků, jakou v této době zažíváme," uvedl ministr.
Zástupci Ruska a USA se setkali na úrovni šéfů oddělení ministerstev zahraničí. Podle ruské strany jednali o technických diplomatických záležitostech.
Soud v Moskvě shledal vinným ruského opozičníka Ilju Jašina, obžalovaného z šíření lživých informací o ruské armádě během jejího působení na Ukrajině, napsala agentura RIA Novosti. Prokuratura požaduje devítiletý trest vězení, výši trestu oznámí soud později. Jašinovi právní zástupci žádali o osvobození.
Mrtvé a raněné mezi civilisty po ruském ostřelování hlásí dnes ukrajinské úřady na východě a jihu země: ruská palba si v Doněcké oblasti vyžádala pět obětí na životech, v Chersonské oblasti zranila osm lidí a další čtyři v Charkovské oblasti na severovýchodě země.
V Doněcké oblasti na východě země zabila ruská vojska ve čtvrtek pět civilistů, další dva utrpěli zranění, oznámil dnes gubernátor Pavlo Kyrylenko. Upřesnil, že tři lidé ve čtvrtek přišli o život v Bachmutu, kde se nyní odehrávají nejtěžší boje.
Britské ministerstvo obrany se ve svém pravidelném shrnutí tentokrát zaměřuje na dodávky íránských dronů do Ruska:
Rusové rozmístili v Záporožské jaderné elektrárně raketomety Grad, tvrdí Enerhoatom https://t.co/dYySzo7YzP pic.twitter.com/ehxpc2f9pZ
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) December 9, 2022
Shrnutí nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Ruské jednotky ovládající ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu v jejím areálu rozmístily raketomety Grad, uvedla ukrajinská společnost Enerhoatom. Raketomety Grad Rusové mohou použít k útokům na druhé straně řeky Dněpr.
- Ruské a ukrajinské síly bojují na východě Ukrajině bez významných zisků, píše Institutu pro studium války (ISW).
- Z letecké základny v Rusy okupovaném Berďansku byly hlášeny výbuchy, uvádí agentura Unian s odvoláním na šéfku městské vojenské správy Viktoriji Halicinovou.
Na frontě v Luhanské a Doněcké oblasti pokračují boje mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami, ani jedna ze stran ale podle analýzy amerického Institutu pro studium války (ISW) zatím v těchto oblastech nedosáhla přesvědčivých zisků. Ukrajinský generální štáb dnes uvedl, že ruské jednotky nepřestávají útočit ve směru na Bachmut a Avdijivku.
Právě u Bachmutu v Doněcké oblasti se v současnosti odehrávají nejtěžší boje, píše ruskojazyčný server BBC. Podle ukrajinského generálního štábu se v oblasti podařilo odrazit útoky na zhruba sedm osad. Ruské zdroje naopak tvrdí, že ukrajinské ozbrojené síly neúspěšně u Bachmutu zaútočily na pět obcí.
Stránka společnosti Diamville na sociální síti Instagram má okolo 200 sledujících. Víceméně jen zveřejňuje fotografie diamantů a informace o nich. Ve skutečnosti ale za stránkou stojí ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, kteří nejen takto prodávají diamanty z Afriky, píše belgický deník De Standaard. Podle něj skupina hojně vyváží diamanty právě do Belgie.
Ruské jednotky ovládající ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu v jejím areálu rozmístily raketomety Grad, uvedla ukrajinská společnost Enerhoatom. Raketomety Grad jsou podle Enerhoatomu vedle skladu vyhořelého paliva, který se nachází blízko šestého bloku elektrárny. Rusové je mohou použít k útokům na druhé straně řeky Dněpr, třeba na města Nikopol a Marhanec.
Blízkost reaktoru a skladu vyhořelého paliva jim pak poslouží jako "štít" před možnou ukrajinskou odvetou, uvedl Enerhoatom. Již dříve podle něho ruská armáda poblíž šestého bloku vybudovala blíže nespecifikované součásti obranné infrastruktury.
Ukrajinská tajná služba SBU informovala o tom, že dokončila prohlídky v diecézích ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu v několika oblastech země. Tvrdí, že v nich našla mimo jiné ruské pasy, prokremelskou literaturu nebo vlajku takzvaného Novoruska. Série razií ukrajinských bezpečnostních složek v objektech této církve začala letos v říjnu, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Trojice slovenských ministrů, kteří dnes při své návštěvě Ukrajiny přislíbili zemi další pomoc, se podle tiskových zpráv jednotlivých resortů setkala mimo jiné také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, premiérem Denysem Šmyhalem nebo ministrem obrany Oleksijem Reznikovem. Od prvních dní ruské invaze cítíme silnou podporu Slovenska, napsal na Telegramu Zelenskyj, který zároveň za pomoc poděkoval. "Budeme si to pamatovat," dodal.
Slovenské ministerstvo obrany dnes informovalo o takzvaném "zimním balíku" v hodnotě přibližně 800 tisíc eur (přes 19,4 milionu korun). Ten podle něj zahrne benzinové generátory, zimní výstroj, elektrocentrály, transformátory nebo potravinové dávky.
"Kromě toho Slovenská republika poskytne na pomoc Ukrajině odminovávací komplety Božena v hodnotě 1,8 milionu eur (přes 43,7 milionu korun), balistické vesty v hodnotě 1,2 milionu eur (přes 29 milionů korun) a další vojenskou pomoc v hodnotě přibližně 6,3 milionu eur (více než 153 milionů korun)," poznamenala mluvčí slovenského ministerstva obrany Martina Kovaľ Kakaščíková.
Z letecké základny v Rusy okupovaném Berďansku byly hlášeny výbuchy, uvádí agentura Unian s odvoláním na šéfku městské vojenské správy Viktoriji Halicinovou. Berďansk leží na jihu Záporožské oblasti na břehu Azovského moře.
Halicinová řekla, že na letecké základně se ozvaly tři mohutné exploze, následované 15 menšími výbuchy. Na místě vypukl velký požár, vyjely k němu skoro všechny hasičské vozy, které jsou ve městě k dispozici.
Ivan Fedorov, starosta Melitopolu, dalšího města v Záporožské oblasti okupovaného Rusy, uvedl, že "už druhý den je u sousedů pěkný rámus". Řekl, že podle zpráv obyvatel Berďansku "se okupantům něco pokazilo v blízkosti letiště, kde měli umístěnou techniku a drony". Ukrajinská armáda se k dění v Berďansku oficiálně nevyjádřila.
Slovensko plánuje do konce roku poskytnout Ukrajině přibližně 300 generátorů. Podle agentury Interfax-Ukrajina to dnes v Kyjevě řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na společné tiskové konferenci se svým slovenským protějškem Rastislavem Káčerem. Ten podle agentury Ukrinform přislíbil Ukrajině další podporu a řekl, že slovenská vláda ve středu schválila nový balík vojenské pomoci sousední zemi, který zahrnuje munici, teplé oblečení a další vybavení.
Shrnutí nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Z letecké základny v Rusy okupovaném Berďansku byly hlášeny výbuchy, uvádí agentura Unian s odvoláním na šéfku městské vojenské správy Viktoriji Halicinovou.
- Prezident Vladimir Putin při udělování vyznamenání prohlásil, že hrdinou je každý ruský voják bojující na Ukrajině. Kyjev obviňuje Rusy z válečných zločinů.
- Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dal před novináři najevo, že Rusko počítá s opětovným dobytím území, která při své protiofenzivě osvobodila ukrajinská armáda.
Německý kancléř Olaf Scholz chce, aby evropský systém společné protiraketové obrany existoval do pěti let. Kancléř to prohlásil v dnes zveřejněném rozhovoru pro média skupiny Funke. O účast na protiraketovém deštníku má vedle Německa prozatím zájem 14 evropských zemí včetně Česka a Slovenska.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes při udělování nejvyšších státních vyznamenání prohlásil, že hrdinou je každý ruský voják bojující na Ukrajině, uvedla agentura Interfax. Naopak ukrajinské úřady podezírají ruské vojáky ze spáchání válečných zločinů za války, která už trvá téměř deset měsíců, připomínají světové agentury.
Rusko počítá s opětovným dobytím ukrajinských území, která při své protiofenzivě osvobodila ukrajinská armáda, dal dnes najevo mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Anexe ještě dalšího ukrajinského území ale podle něj není na pořadu dne.
"O to nejde. Přinejmenším žádná prohlášení na toto téma nebyla. Ale i tak budeme muset udělat ještě hodně práce, abychom (anektovaná území) osvobodili," prohlásil mluvčí ruského prezidenta Peskov před novináři, když vysvětloval středeční slova prezidenta Vladimira Putina o získání nových území.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Rusko přestalo hrozit jadernými zbraněmi, nastavili jsme mu hranice, řekl Scholz ➡️
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) December 8, 2022
https://t.co/dYySzopzYp pic.twitter.com/v2yIFleC8N
Loď ruské Černomořské flotily dnes ráno nad mořem u Sevastopolu na anektovaném Krymu sestřelila dron, oznámila agentura TASS s odvoláním na gubernátora Michaila Razvožajeva.
V samotném Sevastopolu, který je hlavní základnou ruského námořnictva v Černém moři, tajná služba FSB zadržela dva místní obyvatele kvůli podezření z vyzvědačství pro Ukrajinu.
Ukrajinská armáda podle velení odrazila ruské útoky u 15 obcí. Putin podle amerických analytiků chystá Rusko na dlouhou válku. Zelenskyj doufá v mír v příštím roce.
Riziko, že ruský prezident Vladimir Putin použije ve válce na Ukrajině jadernou zbraň, se v reakci na mezinárodní tlak snížilo. V rozhovoru to uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Brutalita, se kterou válka pokračuje, se podle něj nijak nezmenšila.
"Rusko přestalo hrozit použitím jaderných zbraní. Jde o reakci na mezinárodní společenství, které mu dalo najevo své red lines (červené linie)," uvedl Scholz.
Případ, kdy sněmovní kancelář plánovala ukončit pobyt uprchlíků z Ukrajiny ve své ubytovně v Harrachově na Jablonecku, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) nešťastný a nemělo k němu dojít. Provázela ho také nezvládnutá komunikace.
Fiala to dnes řekl v rozhovoru na CNN Prima News. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v ubytovně nyní bydlí, nakonec najdou náhradní ubytování v penzionu v Harrachově, řekla ve zpravodajském pořadu televize Nova předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Ministři obrany 13 zemí spolupracujících v rámci Evropské intervenční iniciativy (EI2) se dnes v Oslu shodli na potřebě dlouhodobé podpory Ukrajiny. Podpořili také Švédsko a Finsko v jejich směřování do NATO, vyplývá ze společného prohlášení.
Součástí EI2 jsou Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království a Norsko, které jako předsednická země hostilo dnešní setkání ministrů obrany nebo jejich náměstků ve svém hlavním městě. Iniciativa byla založena se záměrem vytvořit společnou strategickou platformu umožňující těsnější spolupráci.
"Děláme ale vše pro to, abychom zajistili, že k tomu nedojde," zdůraznil starosta. Pokud ovšem nastane úplný blackout, město nebude schopno zajistit pro 3,6 milionu Kyjevanů teplé přístřeší. Lidé by tak měli být připraveni na evakuaci.
"Zatím jsme zřídili skoro 500 autonomně vyhřívaných center, ale pro město s více než třemi miliony obyvatel to není nic," sdělil Kličko.
Stále není vyloučeno, že v Kyjevě tuto zimu nastane "apokalyptický scénář", kdy se jeho obyvatelé budou muset kvůli dlouhodobému výpadku proudu evakuovat, řekl dnes starosta města Vitalij Kličko v rozhovoru s agenturou Reuters.
"Kyjev může přijít o proud, o vodu i o dodávky tepla. Apokalypsa může nastat jako v hollywoodských filmech, kdy už kvůli nízkým teplotám nejde v domech žít," sdělil Kličko.
Výhrůžky přicházejí ukrajinským diplomatům i nadále, napsal na Facebooku ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Všechny podezřelé obálky podle něj mají stejnou adresu odesílatele: autosalon značky Tesla v německém městě Sindelfingen. Odeslány byly obvykle z pošt, kde nejsou bezpečnostní kamery, a pachatelé na nich nezanechali stopy DNA, což svědčí o profesionální úrovni akce, dodal Kuleba. Ukrajinské zastupitelské úřady v řadě evropských zemích včetně Česka obdržely v uplynulém týdnu balíčky obsahující zvířecí oči.
Evropská komise navrhuje rozšířit protiruské sankce o 200 lidí a firem, včetně tří ruských bank. Žádá také nové kontroly a omezení vývozu chemikálií, nervově paralytických látek, elektroniky a IT komponentů, které by mohly být použity Ruskem ve válce proti Ukrajině. Návrh devátého sankčního balíku ve středu představila předsedkyně komise Ursula von den Leyenová.
Spojené státy nadále usilují o předejití eskalaci ruského konfliktu na Ukrajině a Kyjev jasně informovaly o odpovědnosti, která je spojená s poskytnutými zbraněmi, sdělil ve středu bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Reagoval na pondělní dronové útoky na dvě ruská letiště vzdálená stovky kilometrů od ukrajinských hranic, píše agentura Reuters. "Náš postoj vůči eskalaci konfliktu je konzistentní. Ukrajinu jsme k ničemu takovému nepodněcovali," řekl Kirby.
Válka na Ukrajině připomíná papežovi Františkovi jednu fázi holokaustu - operaci Reinhard. Tímto názvem nacisté označovali své plány na vyhlazení Židů a Romů na území Polska za druhé světové války, napsala agentura DPA. Papež také vyzval k modlitbám za "mučednický lid" Ukrajiny.
Shrnutí nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Operace na Ukrajině se může protáhnout, připustil ruský prezident Vladimir Putin. Nová mobilizace podle něj nyní potřeba není.
- Spojené státy nadále usilují o předejití eskalaci ruského konfliktu a Kyjev jasně informovaly o odpovědnosti, která je spojená s poskytnutými zbraněmi, sdělil Bílý dům v reakci na útoky na dvě ruská letiště.
- Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová připustila chyby ve své politice vůči Rusku. "Měli jsme na ruskou agresivitu reagovat rychleji," řekla dlouholetá šéfka spolkové vlády.
Británie si u švédského výrobce Saab objednala tisíce nových protitankových střel NLAW v hodnotě 229 milionů liber (6,4 miliardy Kč). Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na britské ministerstvo obrany. Spojené království věnovalo značnou část svých zbraní tohoto typu již dříve Ukrajině, která čelí ruské agresi.
Při ruském ostřelování města Kurachove v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny zemřelo osm lidí, oznámil dnes na sociální síti Telegram zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Pod palbou se podle něj ocitla tržnice, autobusové nádraží, čerpací stanice i obytné domy. Dalších pět lidí utrpělo zranění, podotkl.
Operace na Ukrajině se může protáhnout, připustil podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Nová mobilizace podle něj nyní potřeba není, do operace bylo zapojeno asi 150 tisíc povolaných.
Putin také prohlásil, že je Rusko v případě potřeby připraveno bránit své zájmy všemi prostředky.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová připustila chyby ve své politice vůči Rusku. "Měli jsme na ruskou agresivitu reagovat rychleji," řekla dlouholetá šéfka spolkové vlády týdeníku Die Zeit. Stavbu plynovodního projektu Nord Stream 2 ani zpětně nepovažuje za chybu, informovala agentura DPA.
Merkelová spolu s dalšími lídry zemí Evropské unie čelí kritice, že v období po anexi Krymu v roce 2014 měli s Kremlem jednat s větší důrazností. Kritici jí vytýkají také to, že dopustila přílišnou závislost své země na ruských surovinách.
Merkelová v rozhovoru připustila, že po anexi Krymu neudělala dost pro to, aby Německo dodrželo závazek vůči NATO vynakládat na svou obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. "Německo i přes zvýšení nedosáhlo dvouprocentního cíle," řekla Merkelová. "A ani já jsem kvůli tomu každý den nepronášela plamenné řeči," dodala.
Exkancléřka ovšem ani s odstupem nepovažuje za chybu schválení výstavby německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, který měl umožnit zdvojnásobení dovozu energetické suroviny z Ruska do Německa, nakonec ale vůbec nebyl uveden do provozu. Zákaz projektu by podle Merkelové "nebezpečně zhoršil ovzduší ve vztazích s Ruskem". Závislost na ruském plynu navíc podle ní nebyla způsobena pouze společným plynovodem s Ruskem, ale i nižšími dodávkami plynu z Norska, Británie a Nizozemska.
Polsko se připravuje na rozmístění německého systému protivzdušné obrany Patriot na svém území poté, co Berlín odmítl poslat tento systém na Ukrajinu, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na polského ministra obrany Mariusze Blaszczaka. Americké ministerstvo zahraničí mezitím schválilo případný dodatečný prodej 116 tanků Abrams, doprovodných vozidel a munice Polsku.
Podle průzkumu "Ukrajinští uprchlíci - profesní aktivace v Polsku a Německu" provedeným Migrační platformou EWL a Centrem východoevropských studií Varšavské univerzity zamýšlí až 48 % ukrajinských uprchlíků, kteří pracují v Německu a Polsku, v těchto zemích zůstat, a to nejméně jeden rok po ukončení války. Tato sociologická studie probíhala od 15. července do 25. července 2022. Osloveno bylo 800 ukrajinských občanů, kteří se rozhodli odejít do Polska a Německa po 24. únoru 2022 a v těchto zemích přijali zaměstnání.
Ruští policisté zadrželi muže podezřelého z úterní střelby po policistech na předměstí Novošachtinsku na jihozápadě Ruska, informovala agentura TASS s odvoláním na gubernátora Rostovské oblasti. TASS v úterý psal, že po policistech střílel dezertér z ruské armády.
Soud v Moskvě odložil na pátek vynesení verdiktu nad opozičníkem Iljou Jašinem. Budovu soudu, ve které si měl Jašin dnes dopoledne verdikt vyslechnout, úřady evakuovaly kvůli anonymnímu oznámení o bombě. Informovala o tom agentura TASS. Někdejší komunální politik Jašin je obžalovaný z šíření lživých informací o ruské armádě. Ruská prokuratura pro něj žádá devítiletý trest odnětí svobody.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Ukrajinci odráží novou vlnu útoků dronů. Spekuluje se o další mobilizaci v Rusku ➡️ https://t.co/dYySzopzYp pic.twitter.com/SVLIPLqmP2
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) December 7, 2022
Bělorusko nasadí dnes a ve čtvrtek v zemi vojenské síly a vybavení v rámci protiteroristického cvičení. Oznámily to podle agentury Belta běloruské úřady, podle kterých jde o prověrku státního systému reakce na teroristické činy.
Nejméně 16 mrtvých si ve středu vyžádala srážka nákladního vozu převážejícího ruské vojáky a mikrobusu u města Šachtarsk, které leží zhruba 50 kilometrů východně od Doněcka v Ruskem okupované části Donbasu na východě Ukrajiny.
Tři těžce zranění jsou na jednotce intenzivní péče, uvedla ruská agentura TASS s odvoláním na zdroj mezi záchranáři. Ten uvedl, že o život přišel i řidič kamionu.
16 людей загинули внаслідок зіткнення вантажівки, що перевозила російських військових, і мікроавтобуса на трасі між тимчасово окупованими Шахтарськом і Торезом Донецької області. Відео з російських пабліків у Telegram pic.twitter.com/OeCnlmMwKO
— Українська правда ✌️ (@ukrpravda_news) December 7, 2022
Spojené státy by uvítaly, kdyby Německo dodalo ukrajinské armádě tanky Leopard 2. Podle informací deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) to již v říjnu Berlínu řekl bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan.
Ukrajinská armáda podle amerických analytiků útočí u města Svatove v Luhanské oblasti v Donbasu; tento důležitý dopravní uzel se zdá být jedním z hlavních cílů ukrajinské protiofenzivy po osvobození Charkovské oblasti. Ruské ministerstvo obrany nepřímo přiznalo, že Ukrajinci osvobodili ves Kyslivka, vzdálenou 25 kilometrů severovýchodně od Svatove, když tvrdilo, že zasáhlo ukrajinské velitelství v této vsi.
Ukrajinské síly odrazily ruské útoky u deseti obcí v Donbasu, včetně Bachmutu a Avdijivky, tvrdí ukrajinský generální štáb. V ranní svodce z bojiště také potvrdil, že Rusko po několika týdnech znovu zaútočilo drony íránské výroby na Ukrajinu. Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) Kreml - ačkoliv to oficiálně popřel - chystá druhou vlnu mobilizace. Tvrzení znepřátelených stran nelze neprodleně ověřit z nezávislých zdrojů.
Ve městě Engels v ruské Saratovské oblasti, kde v pondělí podle Moskvy zaútočil ukrajinský dron, se v úterý večer rozezněly protivzdušné sirény. Podle agentury TASS o tom informovaly místní úřady. "Siréna se ozvala ve vojenském prostoru. Občanské infrastruktuře nic nehrozí," řekl TASS Jevgenij Špolskij, zástupce šéfa engelského okresu.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Rusko podniklo další nálety na Ukrajinu, po delší době za pomoci íránských dronů. Výbuchy byly slyšet v v Dnipru a Záporoží.
- Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války Kreml, ačkoliv to oficiálně popřel, chystá druhou vlnu mobilizace.
- Na letišti nedaleko Kursku v úterý večer hořel zásobník paliva. Podle ruských úřadů se stal terčem ukrajinského dronového útoku. Oběti nebyly hlášeny.
Ruská armáda zabila na ukrajinském Donbasu 21 ruských dezertérů, uvedl v úterý ve svém pravidelném večerním hlášení ukrajinský generální štáb. Mezi dezertéry podle štábu bylo 13 trestanců naverbovaných do bojů z věznic.
"Ruští okupanti se nám rozhodli popřát na dobrou noc ke Dni ukrajinských ozbrojených sil. Smolaři. Jejich noční mopedy skončí na parkovišti. Zachovejte klid," vyzval na sociálních sítích obyvatele Dněpropetrovské oblasti její šéf Mykola Lukašuk. K mopedům ukrajinští představitelé přirovnávají íránské drony kvůli zvuku, který vydávají.
Podle zpráv v médiích bylo nad oblastí údajně sestřeleno pět dronů. Pohyby dronů byly podle informací ze sociálních sítí zaznamenány také nad Poltavskou, Čerkaskou a Kirovohradskou oblastí.
Rusko v úterý večer podniklo další nálety na Ukrajinu, podle prvních informací pomocí dronů. Výbuchy byly slyšet v Dnipru a Záporoží, informuje ukrajinská agentura Unian.
Polský ministr obrany Mariusz Blazsczak lituje, že Německo nedodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot. Polsko bude nyní jednat s Německem o jejich rozmístění na svém území, uvedl dnes Blaszczak na Twitteru. To byl původní plán Berlína.
Německo nabídlo Varšavě systémy Patriot poté, co na východě Polska v listopadu dopadla zbloudilá raketa, kterou zřejmě vypálila ukrajinská protivzdušná obrana. Dva lidé tehdy zemřeli.
Blaszczak nejprve německou nabídku přijal, ale pak prohlásil, že pro Německo by bylo lepší dodávat systémy Patriot Ukrajině, která čelí ruským útokům na svou energetickou infrastrukturu. To však německá strana nechtěla. Berlín uvedl, že tyto systémy jsou nedílnou součástí protivzdušné obrany NATO a mohou být použity pouze na území aliance.
Na vojenském letišti nedaleko ruského Kursku hoří zásobník ropy. Gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt na sociální síti dnes napsal, že letiště se stalo terčem útoku ukrajinského dronu. Oběti nejsou hlášeny. Požár podle gubernátora stále trvá. Na místo podle agentury TASS vyjely tři speciální hasičské vlaky. Kyjev se k incidentu nevyjádřil. Americké ministerstvo zahraničí večer uvedlo, že údery mimo hranice Ukrajiny nepodporuje, ale že USA zemi poskytují to, co potřebuje k obraně svého území.
Polsko bude jednat s Berlínem o rozmístění německých systémů Patriot na svém území, uvedl polský ministr obrany. Lituje, že je nezíská Ukrajina.
Drony, které v pondělí zasáhly dvě ruská armádní letiště v Saratovské a Rjazaňské oblasti, letěly z Ukrajiny, řekl deníku The New York Times nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Ukrajina přešla k útokům na cíle v hloubi Ruska, ve vzdálenosti okolo 500 kilometrů od svého území, a mění tak geografii války, podotkl list.
Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví podle agentury Reuters požádalo regionální představitele, aby zvážili pozastavení plánovaných chirurgických operací, které nejsou neodkladné. A to dokud se nestabilizuje energetická situace v zemi. Tento krok má snížit zátěž ukrajinských nemocnic v souvislosti s možnými budoucími výpadky v dodávkách elektřiny.
Evropské země už v říjnu slíbily osmnáct miliard eur Ukrajině na provoz státu v příštím roce. Ministři financí ze sedmadvacítky ale po více než dvou měsících nenašli potřebný jednomyslný souhlas. Dohodu na půjčce, zablokovalo na schůzce v Bruselu Maďarsko.
Ukrajina dnes propustila 60 ruských válečných zajatců, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Andrije Jermaka pak stejný počet zajatců, mezi kterým jsou také obránci jihoukrajinského přístavu Mariupol z letošního jara, vrátila i Moskva.
Dezertér z ruské armády střílel z kulometu po policistech na předměstí Novošachtinsku na jihozápadě Ruska. Jednoho z policistů zranil, napsala agentura TASS s odvoláním na ruské úřady. Ty vyzvaly obyvatele Novošachtinsku, aby vyklidili ulice a schovali se do bezpečí. Podezřelý v maskovací uniformě po střelbě unikl z místa incidentu a ukryl se.
Další ukrajinská velvyslanectví obdržela "nebezpečné balíčky", oznámil podle serveru Jevropejska pravda ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dnes podle něj takové zásilky dostaly ukrajinské diplomatické mise v Rumunsku a Dánsku. Ukrajinské zastupitelské úřady v několika evropských zemích včetně Česka obdržely v uplynulém týdnu balíčky obsahující zvířecí oči. K zodpovědnosti se dosud nikdo nepřihlásil.
"Všichni, kdo nadále posílají tyto balíčky a terorizují naše velvyslanectví, uklidněte se prosím a neplýtvejte svým časem a penězi na poštovní známky. Ničeho tím nedosáhnete. Pro všechny nepřátele ukrajinské diplomacie mohu zopakovat - nebudete schopni nás zastrašit ani zastavit," uvedl Kuleba.
Země Evropské unie se dnes napoprvé neshodly na zablokování maďarských peněz z unijních fondů, které navrhla Evropská komise kvůli nedostatkům při kontrole veřejných zakázek a v boji proti korupci a klientelismu. České předsednictví Rady EU po ranní debatě stáhlo hlasování z programu jednání ministrů financí. Novinářům to sdělil unijní zdroj. Maďarsko zároveň opět nepodpořilo poskytnutí 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) Ukrajině, které vyžaduje jednomyslnost. Ostatní země proto chtějí připravit možnost, jak poslat Kyjevu peníze i bez maďarské účasti, řekl český ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Slovjansk na východě Ukrajiny, několik desítek kilometrů od fronty. Zveřejnil to na sociálních sítích.
Ukrajinci, kteří uprchli z Ruskem okupovaných měst na východě země, trpí kvůli výpadkům proudu. Žijí v provizorních modulárních domech v Buči, ve kterých ale často nefunguje elektřina. Lidé musí být kvůli zimě zabalení ve vrstvách oblečení a dekách a děti bývají často nemocné.
Lotyšský regulační úřad zrušil vysílací licenci ruské nezávislé televizi Dožď, ohrožovala podle něj národní bezpečnost a veřejný pořádek. V příspěvku na Twitteru o tom informoval předseda Národní rady pro elektronická masmédia (NEPLP) Ivars Áboliňš, podle kterého musí stanice vysílání ukončit do 8. prosince. Televize se proti rozhodnutí může odvolat, obvinění označila za absurdní.
Polsko dnes převzalo první ze stovek tanků K2 Black Panther a samohybných houfnic K9, které si Varšava objednala v Jižní Koreji. Polský prezident Andrzej Duda při této příležitosti ocenil tempo, s jakým Soul dokázal polské objednávce vyhovět. Příslušné smlouvy byly podepsány teprve letos v létě a již nyní jihokorejské tanky a houfnice přispívají k modernizaci a posílení polské armády, čelící podle Dudy ruské hrozbě.
"Od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, všichni jasně vidíme, že ruské imperiální ambice a ruskou brutalitu může zastavit jedině hrdinství vojáka vybaveného moderními a účinnými zbraněmi," prohlásil polský prezident podle agentury PAP. "Abychom zabránili agresi, zastavili nepřítele, je tato supermoderní výzbroj pro armádu nezbytná," dodal.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Rusové hlásí další dronový útok. Na letišti nedaleko Kursku hoří zásobník ropy ➡️ https://t.co/dYySzopzYp pic.twitter.com/6S8xWKYbJ1
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) December 6, 2022
Lotyšsko zrušilo vysílací licenci ruské nezávislé televizi Dožď, ohrožovala podle něj národní bezpečnost. Vysílání musí ukončit do 8. prosince.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ukrajina se v pondělí pokusila provést dronový útok na dvě armádní letiště v ruské Rjazaňské a Saratovské oblasti, uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany.
- Spojené státy upravily salvové raketové systémy HIMARS pro Ukrajinu tak, aby nedostřelily na ruské území a USA se tak vyhnuly rozpoutání širšího konfliktu s Ruskem.
- Na letišti nedaleko Kursku hoří zásobník paliva. Podle ruských úřadů se stal terčem ukrajinského dronového útoku. Oběti nejsou hlášeny, píše Reuters.
Rusko se snaží udržet dobytá území na východě a jihu Ukrajinu, ve směru na Bachmut a Avdijivku útočí na ukrajinské síly. Ruské pozemní jednotky v tom podporuje letectvo, uvedl dnes ukrajinský generální štáb v pravidelném ranním hlášení. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) mají ruské síly v okolí Bachmutu územní zisky.
Zakarpatská oblast je nejzápadnější výspou Ukrajiny, nejvzdálenější od míst pozemních bojů. Avšak jen geograficky: z tohoto regionu, který byl v letech 1919 až 1939 součástí Československa pod názvem Podkarpatská Rus, odešlo bojovat do války s Ruskem mnoho dobrovolníků.
Na letišti nedaleko Kursku hoří zásobník paliva. Podle ruských úřadů se stal terčem ukrajinského dronového útoku. Oběti nejsou hlášeny, píše Reuters.
Kursk leží zhruba 100 kilometrů od ukrajinských hranic. Starovojt minulý týden uvedl, že ukrajinské jednotky provedly v jeho oblasti několik útoků, které způsobily výpadky proudu. Ukrajina se k útokům minulý týden ani dnes nepřihlásila.
Spojené státy upravily salvové raketové systémy HIMARS pro Ukrajinu tak, aby nedostřelily na ruské území a USA se tak vyhnuly rozpoutání širšího konfliktu s Ruskem. Podle listu The Wall Street Journal to dnes oznámilo americké ministerstvo obrany.
Pentagon odmítl poskytnout informace o konkrétních změnách provedených na zbraňových systémech, kterých Kyjevu dodal 20 a které mají nyní dostřel zhruba 80 kilometrů. Podle mluvčího Pentagonu Patricka Rydera se změny týkají jak softwaru, tak hardwaru a znemožňují ze systému vypálit rakety delšího dostřelu.
Ryder dodal, že "Spojené státy jsou nadále odhodlané poskytovat Ukrajině vybavení, které potřebuje k obraně před ruskou invazí". Ukrajinská armáda i Bílý dům se k věci odmítly vyjádřit.
Americkou rodinnou stanici pro děti Disney Channel nahradí v Rusku nová federální televize nazvaná Slunce. Zprávu, kterou před několika dny zveřejnily kanál Mash na síti Telegram a posléze deník Kommersant, toto pondělí potvrdila firma Media1. Ta od chvíle, kdy v zemi platí zákon omezující možnost zahraniční majetkové účasti v ruských médiích, vlastnila 80 procent ve zdejší odnoži Disney Channelu.
Na Ukrajině zemřeli dva polští příslušníci mezinárodní legie, kteří bojovali na straně Kyjeva proti ruským silám. Informovala o tom v pondělí stanice Polsat. Po nedávné smrti pěti Gruzínců jde o další ztrátu v řadách dobrovolníků ze zahraničí, kteří působí v ukrajinské armádě.
Do východoafrického Džibutska v pondělí doplula loď s 25 tisíci tunami ukrajinského obilí určeného pro Etiopii. Kyjev poprvé poslal tuto zásilku z vlastní iniciativy jako pomoc hladovějícím zemím a náklad není součástí potravinové pomoci OSN, informovala agentura AP s odkazem na ukrajinské velvyslanectví v Etiopii.
Druhá loď převážející pšenici o váze 30 tisíc tun zamíří do Etiopie příští týden. V současné chvíli se nakládá také třetí loď, která dopraví 25 tisíc tun pšenice do Somálska, uvedla ambasáda.
Španělská policie zachytila tři podezřelé obálky adresované ukrajinské ambasádě a konzulátům. Byly v nich zvířecí oči, uvedla agentura Reuters.
Ukrajina se v pondělí pokusila provést dronový útok na dvě armádní letiště v ruské Rjazaňské a Saratovské oblasti, uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Ruská protivzdušná obrana drony sestřelila, na jednom z letišť ale zemřeli tři ruští vojáci a další čtyři utrpěli zranění, sdělilo také ministerstvo. Úlomky zničených bezpilotních letounů podle něj mírně poškodily dvě ruská letadla. Ministerstvo dodalo, že nehledě na ukrajinský pokus narušit práci ruského letectva v pondělí Moskva provedla masivní údery na ukrajinské objekty.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ruský prezident Vladimir Putin přijel v pondělí osobně zkontrolovat Kerčský most, který spojuje Ruskem nelegálně anektovaný poloostrov Krym s ruskou pevninou. Stavbu v říjnu poškodil mohutný výbuch, který Moskva dává za vinu ukrajinským tajným službám.
- Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila většinu raket, které na zemi vyslalo Rusko. V Záporožské oblasti v jižní části země si výbuchy vyžádaly životy nejméně dvou lidí a dalším přivodily zranění, informoval zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko.
- Ruské vzdušné útoky způsobily výpadky proudu v Sumské oblasti na severu Ukrajiny.
Po ruských útocích na energetická zařízení se dnes ocitlo 40 procent Kyjevské oblasti bez elektřiny, uvedl šéf tohoto regionu Oleksij Kuleba. Podle agentury Reuters rovněž vyzdvihl práci ukrajinské protivzdušné obrany a dodal, že zatím nevidí nějaké "kritické důsledky" dnešních útoků.
Ukrajinská protivzdušná obrana dnes sestřelila většinu raket, které na zemi vyslalo Rusko, uvedl podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruská prokuratura dnes požádala o devítiletý trest odnětí svobody pro opozičního politika Ilju Jašina, který stanul před soudem kvůli tomu, že na internetu upozorňoval na zabíjení civilistů během ruské okupace ukrajinského města Buča. Informoval o tom zpravodajský server Meduza. Soud s Jašinem v pondělí pokračuje čtvrtým dnem.
Devětatřicetiletý Jašin působil v moskevské komunální politice a do svého zatčení v červnu byl jedním z posledních opozičních politiků, kteří zůstali v Rusku a otevřeně kritizovali válku na Ukrajině. Zatčen byl v souvislosti se svým videostreamem na platformě YouTube, kde mluvil o vraždění civilistů ruskými vojáky v Buči u Kyjeva.
Moldavská policie našla u města Briceni poblíž hranic s Ukrajinou raketu. Státní portál Prima Sursa o nálezu informoval po dnešní vlně ruských útoků na Ukrajinu. Moldavské úřady zatím incident podle agentury Reuters veřejně nekomentovaly. Není ani jasné, komu střela patřila.
"Hlídka pohraniční policie objevila nedaleko města Briceni raketu. Výbušný předmět byl nalezen po dnešní masivní vlně ruského bombardování ukrajinského území," píše portál. Pohraniční služba podle něj posílila v oblasti ochranu a region je uzavřen. Na místo vyjely specializované složky moldavských bezpečnostních sil, píše Prima Sursa.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijel osobně zkontrolovat Kerčský most, který spojuje Ruskem nelegálně anektovaný poloostrov Krym s ruskou pevninou. Stavbu v říjnu poškodil mohutný výbuch, který Moskva dává za vinu ukrajinským tajným službám. Putin přes most přejel v osobním voze, ruské úřady předtím informovaly o obnovení části poškozené vozovky.
🤡 #Putin visited the #Crimean bridge, talked to the builders, and drove across the bridge by car
— NEXTA (@nexta_tv) December 5, 2022
I wonder why the lover of all #Russian did not get behind the wheel of a brand-new Lada or have they all been distributed to the families of the dead occupiers? pic.twitter.com/VPo4wmClJd
Moldavská policie oznámila, že u hranic s Ukrajinou našla raketu. Státní portál Prima Sursa o nálezu informoval po vlně ruských útoků na Ukrajinu.
Ruské raketové útoky způsobily výpadky proudu v Sumské oblasti na severu Ukrajiny. Podle Reuters to uvedl dodavatel elektřiny.
Rusko dnes kolem poledne zaútočilo na Ukrajinu novou vlnou vzdušných útoků. V Záporožské oblasti v jižní části země si raketové údery vyžádaly životy nejméně dvou lidí a dalším přivodily zranění, informoval na sociální síti Telegram zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Starosta Mykolajivu informoval o odpojení proudu kvůli hrozbě raketových útoků. Na několika místech zasahuje protivzdušná obrana a zprávy o explozích přišly z řady regionů včetně Kyjevské a Oděské oblasti.
Mapa ukazuje poslední vývoj bojů na východě Ukrajiny.
Její život je příběhem velké statečnosti a sebeobětování. Na konci listopadu, kdy si Ukrajina připomíná výročí začátku protestů na Majdanu, prezident Volodymyr Zelenskyj posmrtně udělil státní vyznamenání Viktorii Ivanovové z dvacetitisícového města Trosťanec.
Španělská policie zatkla tři desítky lidí kvůli obchodu s marihuanou, kterou členové skupiny maskovali jako humanitární pomoc pro Ukrajinu, informoval deník El País. Podle něj jsou zadržení Ukrajinci, Němci, Španělé a Maročani.
Operace španělské policie se odehrála na jihu země v regionu Andalusie a policie při ní našla také 800 tisíc eur (téměř 20 milionů korun), několik střelných zbraní či neprůstřelné vesty. Marihuanu zadržení sváželi z různých části regionu do města Mijas u Málagy, kde ji měli v krabicích maskovaných jako humanitární pomoc pro Ukrajinu. Podle deníku El País ji chtěli distribuovat do celé Evropy.
Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat podle agentury Unian označil výbuchy na letištích v hloubi ruského území za "výstražný signál" pro Rusy. "Na území Ruska to stále častěji bouchá. Ale ať by si nepřítel přál cokoliv, ještě jsme se do ničeho nepustili," prohlásil v televizi.
Mluvčí nicméně varoval, že nebezpečí dalších ruských vzdušných útoků trvá. Už se také objevily informace, podle kterých Rusové na základně Engels shromáždili dvě desítky bombardérů, které nakládají střelami a tankují do nich palivo. "Musíme počkat na satelitní snímky, aby bylo jasné, co se stalo. Satelitní snímky se určitě brzy objeví. Pak bude možné hovořit o škodách. Doufáme, že budou co největší," řekl Ihnat.
Při ukrajinském ostřelování proruskými silami kontrolovaného území Luhanské oblasti zahynulo devět lidí. S odkazem na představitele separatistické a samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) o tom informovala agentura TASS, podle které ozbrojené síly Kyjeva na měst Alčevsk pálily raketomety americké výroby HIMARS.
"K 11:00 (moskevského času, 9:00 SEČ) počet civilních obětí ostřelování Alčevsku vzrostl na devět. Pokračují záchranné práce," napsal na Telegramu představitel LNR Andrej Maročko. Předtím na svém profilu zveřejnil fotografie poškozené budovy, ve které podle něj bydleli uprchlíci a dělníci, kteří pomáhali s obnovou boji poničených staveb.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Ruské jednotky v noci na pondělí podnikly raketový útok na energetická zařízení ukrajinského města Záporoží a ostřelovaly také Kryvyj Rih.
- První loď z humanitární iniciativy "Obilí z Ukrajiny" dodala do Etiopie 25 tisíc tun pšenice. Desítky podobných přivezou pomoc do dalších zemí.
- Ukrajinci zintenzivňují boje v Luhanské oblasti. Na východě země začíná zamrzat půda, což by jednotkám umožnilo rychleji postupovat i s těžkou technikou.
- Má vstoupit v platnost cenový strop EU na ruskou ropu, i proto se země OPEC rozhodly zachovat stávající omezení těžby ropy.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Rusko znovu zaútočilo na Záporoží, ostřelovalo také Kryvyj Rih ➡️https://t.co/dYySzo7YzP pic.twitter.com/YZ5a8NrSpK
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) December 5, 2022
Několik explozí otřáslo také městem Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti, oznámil na Telegramu šéf tamní vojenské správy Oleksandr Vilkul.
Ruské jednotky v noci na dnešek podnikly raketový útok na energetická zařízení ukrajinského města Záporoží a ostřelovaly také Kryvyj Rih. Informoval o tom ve svém ruskojazyčném vydání server BBC News.
"Okupanti tentokrát svými střelami zasáhli průmyslovou a energetickou infrastrukturu města," uvedl na internetu tajemník záporožské radnice Anatolij Kurtev. Úplné informace o škodách a obětech se podle něj upřesňují.
V bojích o ukrajinské město Bachmut padlo v posledních dnech pět dobrovolníků z Gruzie, kteří bojovali v ozbrojených silách Ukrajiny. Podle ruskojazyčného vydání zpravodajského serveru BBC to uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
"V posledních dnech byla u Bachmutu obklíčena skupina ukrajinských vojáků a gruzínských dobrovolníků. Víme o zraněném gruzínském veliteli a pěti mrtvých gruzínských vojácích," napsal v neděli Jermak na sociální síti Telegram.
Přehled nejdůležitějších událostí:
Představitelé Ukrajiny kritizovali výroky Emmanuela Macrona, který naznačil, že Rusku bude potřeba při možných jednáních dát bezpečnostní záruky.
Česká armáda ve vojenském prostoru Libavá v Olomouckém kraji trénuje ukrajinské vojáky.
Ukrajinci zintenzivňují boje v Luhanské oblasti. Na východě země začíná zamrzat půda, což by jednotkám umožnilo rychleji postupovat i s těžkou technikou.
Spojené státy předpokládají, že boje v následujících měsících výrazně zpomalí, informovaly zpravodajské služby. Odhodlání Ukrajinců je podle nich stále velmi vysoké.
Ukrajinské rodiny v Chersonu dnes čekaly v krutých mrazech na to, zda se jejich blízkým podaří dostat z levého, Rusy okupovaného břehu řeky Dněpr na břeh pravý, který má pod kontrolou Kyjev. Napsala o tom agentura Reuters. Úřady v Chersonské oblasti v sobotu dočasně pozastavily platnost zákazu překračovat řeku. Evakuace je podle nich nezbytná kvůli silnému ruskému ostřelování a očekávanému zintenzivnění bojů,
Ukrajinci, kteří zůstávají v Ruskem okupované části Chersonské oblasti na levém břehu Dněpru, mohou na vybraných místech a za denního světla řeku překročit až do pondělního soumraku. Musí se prokázat dokladem o ukrajinském občanství a použít vlastní lodě.
Řeku však dosud nepřekročil jediný člověk, zatímco asi dvacet lidí dnes sklesle čekalo se skupinou vojáků a sanitkou v chersonském přístavu za neustálého zvuku nedalekého ostřelování, píše Reuters.
Česká armáda ve vojenském prostoru Libavá v Olomouckém kraji trénuje ukrajinské vojáky.
Na Libavé trénujeme ukrajinské vojáky. Cílem je, aby ozbrojené síly Ukrajiny byly schopné samostatně vést bojové operace a efektivně bránily své území a suverenitu. Je to celoevropské úsilí pod hlavičkou asistenční mise EU. Děláme to taky pro naši obranu. #StandWithUkraine pic.twitter.com/siZpGzP45n
— Armáda ČR (@ArmadaCR) December 4, 2022
Představitelé Ukrajiny, Finska a Baltských států kritizovali výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s francouzskou televizí TF1 naznačil, že v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině bude potřeba dát Rusku bezpečnostní záruky. Podle Kyjeva či Pobaltí je to ale Moskva, kdo by se měl po ukončení invaze zaručit Evropě. Napsal to list Financial Times (FT).
Macron řekl, že Západ by měl předem zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně NATO, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne vrátit k jednání o míru na Ukrajině. "Jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je - jak Putin vždy říkal - strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístěním raket, které by mohly ohrozit Rusko," řekl Macron v rozhovoru po jednání americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu.
Jeho výroky v Kyjevě vyvolaly silnou odezvu. "Někdo chce poskytnout bezpečnostní záruky teroristickému a vražednému státu?" tázal se na Twitteru šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak uvedl, že svět místo toho potřebuje bezpečnostní záruky od Ruska, které by mělo být pohnáno k odpovědnosti. "Civilizovaný svět potřebuje 'bezpečnostní záruky' před barbarskými záměry postputinovského Ruska," napsal na sociálních sítích.
Kyjev, který sám usiluje o poválečné bezpečnostní záruky od západních států, odmítl jakékoli návrhy, že by měl být Putin po konfliktu odměněn ústupky, vzhledem k tomu, že agresorem je Rusko, uvedl FT.
Ve vojenském prostoru Libavá v Olomouckém kraji už jsou ukrajinští vojáci na plánovaném cvičení, řekl serveru iDNES.cz náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ministerstvo podle serveru nesdělilo z bezpečnostních důvodů přesný počet vojáků ani informace o tom, kdy do Česka přijeli. Sněmovna i Senát tento týden schválily výcvik až 4000 ukrajinských vojáků v Česku do konce příštího roku.
"Ukrajinští vojáci jsou již v ČR ve vojenském prostoru Libavá na plánovaném cvičení," uvedl Řehka. Podle ředitele komunikace ministerstva obrany Davida Jareše jsou vojáci v Česku na součinnostním cvičení, které v listopadu schválil kabinet. "Pomáhali chystat kontinuální výcvik, který nyní začíná v souladu s mandátem, který prošel Parlamentem ČR," řekl.
"Wagnerovci u Bachmutu na Donbase mají obrovské ztráty, ale snaží se město dobýt za každou cenu, i když ze strategicky vojenského hlediska to nedává smysl. To proto, aby potom Jevgenij Prigožin mohl Putinovi ukázat, že to dokázal. Rusové v podstatě na Ukrajině vedou několik různých válek," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz britský expert na Kreml Mark Galeotti.
Rusko útočí v obřích vlnách na Bachmut. Z vojenského hlediska není město strategicky významné, obléhání je motivované politickými důvody, píše na Twitteru Armáda ČR. Ukrajincům se město stále daří bránit.
🇷🇺Rusko útočí v obřích vlnách na 🇺🇦Bachmut. Z vojenského hlediska není město strategicky významné. Důvod obléhání je politický. Aby ukázalo domácímu publiku jakýkoliv úspěch, neváhá obětovat stovky vojáků denně. V teroristickém Rusku nemá lidský život hodnotu. #StandWithUkraine️
— Armáda ČR (@ArmadaCR) December 4, 2022
Plány Německa na zahájení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) prostřednictvím nových terminálů v tomto měsíci může zmařit počasí. Silný vítr, mrazivé teploty, vysoké vlny nebo jejich kombinace již přerušily některé práce na prvních terminálech a mohly by zpozdit některé projekty, které mají být spuštěny do konce roku, uvedla agentura Bloomberg.
Tři projekty, které jsou v pokročilejším stadiu, by měly umožnit dovoz přibližně 20 miliard metrů krychlových LNG ročně. To odpovídá více než 40 procentům ruského plynu, který Německo dovezlo v roce 2021. Čím déle bude trvat zprovoznění těchto zařízení, tím více bude Německo vystaveno riziku, zda bude mít dostatek plynu v zimě, kdy se bude zvyšovat poptávka po vytápění a budou nutné dodatečné dodávky.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Austrálie se dohodly na zastropování ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři na stejné úrovni jako Evropská unie.
- Ukrajinci zintenzivňují boje v Luhanské oblasti. Na východě země začíná zamrzat půda, což by jednotkám umožnilo rychleji postupovat i s těžkou technikou.
- Spojené státy předpokládají, že boje v následujících měsících výrazně zpomalí, informovaly zpravodajské služby. Odhodlání Ukrajinců je podle nich stále velmi vysoké.
Ministerstvo práce má do poloviny ledna připravit revizi systému podpory sociálních příspěvků a dávek pro uprchlíky z Ukrajiny. Asistenční centra pro příchozí mají kraje provozovat do konce března, pak od nich provozování převezme stát.
Česká republika přijala ze zemí Evropské unie nejvíc běženců na počet obyvatel. V současnosti ukrajinská populace tvoří v Česku 3,4 až 3,7 procenta obyvatel, což znamená zhruba 355 000 až 390 000 lidí, uvedl dříve ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Od únorového vpádu ruské armády do sousední země dosud Česko vydalo 465 058 dočasných víz, která svým držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Zhruba pětina ukrajinských uprchlíků se podle odhadů ministerstva vnitra už z Česka vrátila domů. S nastupující zimou se zase mohou do zahraničí vydat Ukrajinci, které ruské útoky na infrastrukturu připravily o teplo, elektřinu a vodu.
Za uplynulých sedm dní získalo dočasnou ochranu 2171 ukrajinských uprchlíků, kteří před válkou odešli do České republiky. Je to o 117 méně než předchozí týden. Vyplývá to z údajů, které ministerstvo vnitra zveřejňuje na Twitteru.
Burzovní ceny plynu, elektřiny či uhlí vzrostly od začátku letošního roku do konce listopadu o desítky procent, ropy zhruba o desetinu. Naopak drahé i průmyslové kovy vesměs zlevnily. Podražila kukuřice, zatímco pšenice, bavlna nebo káva jsou levnější, řekl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg vzrostl o 17 procent.
"K růstu cen přispívá hlavně ruská válka na Ukrajině, která výrazně zamíchala kartami v komoditních dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Vysokým cenám surovin pomáhá také silný americký dolar a inflační prostředí, ve kterém se nachází značná část vyspělých ekonomik," uvedl Tyleček.
Nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora Rusů pro "speciální vojenskou operaci" výrazně poklesla, píše britské ministerstvo obrany ve svém denním souhrnu. Více než polovina dotázaných by si přála mírové vyjednávání s Ukrajinou. I když Kreml stále kontroluje, k jakým informacím mají Rusové přístup, od září, kdy začala částečná mobilizace, lidé válku mnohem intenzivněji prožívají. To by pro Moskvu mohlo do budoucna představovat stále větší problém, zvlášť proto, že se ruským jednotkám na bojišti příliš nedaří.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 04 December 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) December 4, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/wgwjroo1ys
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/pSq13JBIrv
Americké zpravodajské služby očekávají snížené tempo bojů na Ukrajině po dobu příštích několika měsíců. Nevidí také žádné důkazy o snížené vůli Ukrajinců k odporu vůči ruské invazi, a to i navzdory útokům Moskvy na ukrajinskou energetickou síť a další kritickou infrastrukturu. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová.
Intenzivní boje svádějí ukrajinské a ruské síly nadále u Bachmutu v Doněcké oblasti. Obě strany hovoří o odražených útocích nepřítele. Ruská vojska si jižně od města byla v posledních dnech schopna připsat dílčí úspěchy a posunout frontu o jednotky kilometrů.
V polní nemocnici u ukrajinského Bachmutu, na který nadále útočí ruské síly, ošetřují den co den vojáky i civilisty. Někteří lidé v těžkém stavu lékařům často umírají pod rukama hned po příjezdu, ostatní raněné se pak alespoň snaží dostat do stabilizovaného stavu. Reportéři Rádia Svobodná Evropa v nemocnici strávili jeden den, během nějž zachytili tamní nelehké podmínky.
S odvoláním na informace ruských válečných blogerů uvedl Institut pro studium války (ISW), že ruské síly patrně již nekontrolují významnou silnici R-66 mezi městy Kreminna a Svatove a že ukrajinská protiofenziva v této oblasti nabírá na síle. Ukrajinský generální štáb oznámil, že ukrajinské síly odrazily ruský protiútok u Červonopopivky, což podle amerických analytiků zřejmě znamená, že Ukrajinci mají tuto vesnici ležící na zmíněné silnici pod kontrolou.
Ukrajinci patrně zesilují útoky na frontové linii v Luhanské oblasti. S příchodem zimy a zamrznutím půdy se zlepšují podmínky pro ofenzivní operace v Donbasu, uvedl ve svém pravidelném hodnocení situace na ukrajinském bojišti americký Institut pro studium války (ISW).
Ukrajinské úřady uvalily sankce na deset vysoce postavených duchovních napojených na ukrajinskou pravoslavnou církev moskevského patriarchátu. Ti podle nich souhlasili se spoluprací s ruskými okupačními orgány nebo ospravedlňovali invazi, informovala agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské bezpečnostní služby.
Americký ministr obrany Lloyd Austin obvinil Rusko z "úmyslné krutosti" při invazi na Ukrajinu a řekl, že Moskva se úmyslně zaměřuje na civilisty. "S úmyslnou krutostí Rusko míří svými zbraněmi na civilisty a civilní cíle," uvedl Austin na Reaganově národním obranném fóru v Kalifornii. "Ruské útoky si vyžádaly mrtvé děti, rozbité školy a rozbité nemocnice," dodal.
Západ by měl zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně Severoatlantické aliance, pokud bude Putin chtít jednat o míru na Ukrajině, tvrdí francouzský prezident Emmanuel Macron. "Jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je - jak Putin vždy říkal - strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístěním raket, které by mohly ohrozit Rusko," řekl Macron.
Rusko upevňuje svou vojenskou přítomnost v okupovaném přístavním městě Mariupolu na východě Ukrajiny výstavbou velké armádní základny. Nový komplex ve tvaru písmene U se nachází nedaleko centra města, informoval server BBC News s odkazem na satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies. Na jeho střeše je vidět červeno-bílo-modrá hvězda ruské armády s nápisem: "Ruská armáda obyvatelům Mariupolu."
"Cenový strop nepřijmeme," řekl agentuře TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na zastropování ruské ropy, na kterém se shodla skupina G7 se svými spojenci. Podle něj se Moskva na cenový strop připravila a analyzuje jej. Analýza bude provedena rychle a Rusko poté řekne, jak bude reagovat, dodal Peskov.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes na neformální schůzce na jižním Slovensku mluvil se svými protějšky ze Slovenska a Rakouska Rastislavem Káčerem a Alexanderem Schallenbergem mimo jiné o podpoře Ukrajiny a českém předsednictví v Radě EU.
"Mluvili jsme o potřebě dál pokračovat v podpoře Ukrajiny proti ruské agresi a také o vládě práva a českém předsednictví," napsal Lipavský na Twitteru. "Otevřeně jsme diskutovali o situaci na Ukrajině, budoucnosti západního Balkánu a EU, vládě práva a regionální spolupráci. Shodli jsme se, že je třeba dál silně podporovat rozšíření EU a naše základní hodnoty," uvedl na Twitteru slovenský ministr Káčer.
Fruitful meeting w/ my Slavkov format #S3 partners @JanLipavsky 🇨🇿 & @a_schallenberg 🇦🇹 Open discussion on situation in #Ukraine, future of #WesternBalkans & #EU 🇪🇺, #RuleOfLaw & regional cooperation. Agreed to continue strong support for #EU enlargement & our fundamental values. pic.twitter.com/j2TN0DHanl
— Rastislav Káčer (@RastislavKacer) December 3, 2022
V Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny vyhlásili třídenní evakuaci obyvatel z levého, Rusy okupovaného břehu řeky Dněpr na břeh pravý, který mají pod kontrolou Ukrajinci. Podle šéfa oblastní správy Jaroslava Januševyče je evakuace nutná vzhledem k očekávanému zintenzivnění bojů.
Ukrajinci, kteří zůstávají v Ruskem okupované části Chersonské oblasti na levém břehu Dněpru, budou moci řeku překročit až do pondělí. "Evakuace je nutná vzhledem k možnému zintenzivnění nepřátelských akcí v této oblasti," uvedl Januševyč na Telegramu. Úřady proto podle něj dočasně pozastavily platnost zákazu překračovat řeku. Během tří dní bude možné se do pravobřežní části Chersonské oblasti dostat na jednom určeném místě.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Austrálie se dohodly na zastropování ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři na stejné úrovni jako Evropská unie.
- Ruská armáda soustřeďuje své síly na zhruba patnáctikilometrový úsek fronty u města Bachmut, upozorňují Britové. Upevňuje i svou vojenskou přítomnost v okupovaném přístavním městě Mariupolu výstavbou velké armádní základny.
- Západ by měl zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně Severoatlantické aliance, pokud bude Putin chtít jednat o míru na Ukrajině, tvrdí francouzský prezident Emmanuel Macron.
Výhrůžky dostali v posledních dnech ukrajinští diplomaté ve dvanácti zemích. Na Facebooku o tom informoval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle kterého se ale Ukrajinci nezaleknou. V pátek Kyjev uvedl, že jeho zastupitelské úřady v zahraničí včetně Česka obdržely zakrvavené balíčky obsahující zvířecí oči.
"Dosud máme 18 případů výhrůžek ve 12 zemích: pokus o teroristický útok ve Španělsku, balíčky se zvrácenými hrozbami ve formě vytržených zvířecích očí v Maďarsku, Nizozemsku, Polsku, Chorvatsku, Itálii, Rakousku, Česku, Vatikánu, Francii, zprávy o bombě v Kazachstánu a také podezřelý dopis v USA," uvedl Kuleba po pátečním krizovém jednání s ukrajinskými diplomaty.
Podle ministra chtějí pachatelé, které označuje za teroristy, ukrajinské diplomaty ve světě zastrašit a "podkopat důležitou diplomatickou práci na dodávkách zbraní, energetického zařízení a na izolaci Ruska". Ukrajinská velvyslanectví a konzuláty podle ministra zahraničí zvýšily po vlně výhrůžek bezpečnostní opatření. Kyjev podle něj rovněž spolupracuje s úřady hostitelských zemí i ukrajinskou tajnou službou SBU na odhalení pachatelů. "Teroristé neuspějí," dodal Kuleba.
Ruská armáda nyní na východě Ukrajiny soustřeďuje své síly na zhruba 15 kilometrů dlouhý úsek fronty u města Bachmut v Doněcké oblasti, které se snaží dobýt. Podle dnešní zprávy britské rozvědky o situaci na bojišti ruské jednotky v posledních dnech zaznamenaly dílčí úspěchy jižně od města u říčky Bachmutka. Podle Britů by ale i případné dobytí Bachmutu mělo spíše symbolickou hodnotu, protože strategicky by Rusům v postupu příliš nepomohlo.
"Existuje tu reálná možnost, že dobytí Bachmutu se stalo pro Rusko primárně symbolickým, politickým cílem," uvádí v hodnocení britské tajné služby. Podle nich by sice mohli Rusové z Bachmutu útočit na oblasti kolem měst Kramatorsk a Slovjansk, jejich ofenziva je ale "neúměrně nákladná vzhledem k možným ziskům".
"Za poslední den ozbrojené síly Ukrajiny odrazily ruské útoky poblíž obcí Červonopopivka v Luhanské oblasti a Soledar, Opytne, Nevelske, Krasnohorivka a Marjinka v Doněcké oblasti," uvádí ve své ranní svodce ukrajinský generální štáb. Podle něj ruské jednotky dál ostřelují civilní infrastrukturu a soustřeďují se na ofenzivu směrem na města Bachmut a Avdijivka.
Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Austrálie se dohodly na zavedení maximální ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel, tedy na úrovni, na které se shodla také Evropská unie. Západní země se dlouhodobě snaží omezit příjmy ruského režimu a připravit jej o zdroje k financování války na Ukrajině.
Země G7 a Austrálie uvedly, že dosáhly dohody o stanovení maximální ceny "v souladu s jednomyslným rozhodnutím členských států Evropské unie". Opatření má podle nich zabránit Rusku profitovat z války na Ukrajině, podpořit stabilitu na globálních energetických trzích a minimalizovat negativní hospodářské dopady války.
Luxusní jachta ukrajinského oligarchy s vazbami na Kreml Viktora Medvedčuka, kterou začátkem tohoto roku zabavilo Chorvatsko, bude vydražena ve prospěch Ukrajiny, uvedla vláda v Kyjevě s odvoláním na údajné rozhodnutí chorvatského soudu. Odhadovaná cena plavidla je 200 milionů dolarů (4,65 miliardy dolarů). Podle deníku The Guardian by se jednalo o první takovou transakci od chvíle, kdy západní vlády v reakci na invazi Ruska na Ukrajinu uvalily sankce na stovky oligarchů. Chorvatské úřady se k záležitosti zatím nevyjádřily.
Velvyslanci zemí EU se shodli na cenovém stropu na ruskou ropu převáženou tankery. V rámci domluvy G7 její cena nepřesáhne 60 dolarů za barel.
V Přímořském kraji na východě Ruska se zřítila stíhačka MiG-31, oznámila dnes agentura TASS s odvoláním na záchranáře. Informaci posléze potvrdilo ministerstvo obrany s tím, že posádka se stačila katapultovat a letoun dopadl do neobydlených končin. Havárii podle předběžných poznatků zavinila technická závada, napsal na svém webu list Kommersant.
"MiG-31 se zřítil hned po startu. Dopadl do lesního masivu poblíž vsi Alexejevka," citoval TASS svůj zdroj. Podle ministerstva se letoun zřítil během cvičného letu a nenesl žádnou výzbroj. Letoun podle očitých svědků ještě před pádem začal hořet. O stavu pilotů se zatím v médiích neobjevily žádné podrobnější zprávy.
Je to už třetí pád ruského vojenského letounu v poslední době, napsal Kommersant a dodal, že 17. října se bombardér Su-34 zřítil na obytný dům v lázeňském městě Jejsk u Azovského moře.
Ukrajinská tajná služba SBU dnes informovala o dalších prohlídkách klášterů a chrámů ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu ve třech oblastech země - Žytomyrské, Rivnenské a Zakarpatské. Ukrajinská bezpečnostní rada mezitím pověřila vládu, aby vypracovala návrhy zákonů, které zakážou církvím napojeným na Rusko působení na území Ukrajiny. Učinila tak po sérii policejních razií v náboženských objektech, které by podle Kyjeva mohly přijímat instrukce z Moskvy.
Unikátní snímky z první linie: Tito muži brání Ukrajinu v urputných bojích.
V zásilce, které obdrželo ukrajinské velvyslanectví v Praze, byla jako na konzulátu v Brně živočišná tkáň, uvedla policie.
"Balíčky byly nasáklé krví a zapáchaly," uvedl k zásilkám, které dostaly v uplynulých dnech některá ukrajinská velvyslanectví a konzultáy v Evropě, mluvčí ukrajinského ministra zahraničí Oleh Nikolenko.
Ukrajinské velvyslanectví v Praze obdrželo podobnou zásilku jako ukrajinský konzulát v Brně, kde v balíčku byla živočišná tkáň. Policie dnes odpoledne uvedla na Twitteru, že zásilku v hlavním městě analyzují pyrotechnici. Bližší informace sdělí policisté poté, až pyrotechnici dokončí svou práci. Původně policisté plánovali pouze částečnou uzavírku ulice, nakonec ale preventivně přistoupili k evakuaci.
Německý kancléř Olaf Scholz v hodinu trvajícím telefonátu s Vladimirem Putinem odsoudil ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Podle něj Scholz také vyzval Putina, aby stáhl ruské vojáky z Ukrajiny.
Při čtvrtečním ruském ostřelování Chersonské oblasti zahynuli další tři civilisté, sdělil dnes na sociální síti Telegram šéf oblasti Jaroslav Januševyč.
RIA Novosti: Ruský prezident Putin podle Kremlu uvedl v telefonátu s německým kancléřem Scholzem, že raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu jsou vynucené.
Několika ukrajinským velvyslanectvím a konzulátům přišel poštou balíček, který obsahoval zvířecí oči. Oznámil to mluvčí ukrajinského ministra zahraničí. Tuto zásilku obdržel podle ní také konzulát Ukrajiny v Brně, dále pak například velvyslanectví v Budapešti nebo Záhřebu.
Ruská tisková agentura RIA Novosti napsala, že ruský prezident Vladimir Putin si dnes telefonoval s neměckým kancléřem Olafem Scholzem. Podle RIA Novosti mu řekl, že finanční a vojenská podpora Západu Ukrajině způsobuje, že Kyjev odmítá jednat o míru.
Německo se chystá Ukrajině dodat dalších sedm samohybných protiletadlových kanónů Gepard. Informovala o tom dnes německá vláda. Dosud Berlín Kyjevu poslal 30 těchto systémů.
Podle magazínu Der Spiegel, který o další pomoci informoval jako první, dostane Ukrajina sedm gepardů, které byly původně určeny k sešrotování. Na Ukrajinu by podle těchto informací měly dorazit na jaře 2023 a v současnosti jsou v opravě u mnichovské zbrojovky Krauss-Maffei Wegmann (KMW).
Obálka, která dorazila na ukrajinský konzulát v Brně, podle zjištění policie neobsahovala nástražný výbušný systém. Nebezpečí zaměstnancům nehrozí.
Nedaleko Chersonu najel automobil na protitankovou minu, řidič zahynul.
"Válka na Ukrajině ukázala, že Evropa je bezpečnostně příliš závislá na Spojených státech," řekla během návštěvy Austrálie finská premiérka Sanna Marinová.
Ministerstvo zahraničí navrhne vládě vytvoření pozice zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny. Podle informací ČTK a Lidových novin je kandidátem dosavadní náměstek ministra zahraničí Tomáš Kopečný.
Ukrajinský konzulát v Brně evakuovali v pátek dopoledne kvůli podezřelému předmětu, který na konzulát dorazil. Pryč z budovy muselo šest zaměstnanců. Na místě je policie, potvrdil mluvčí policie David Chaloupka. "Jde o podezřelý předmět, zjišťujeme, o co by se mohlo jednat. Z budovy se evakuovali zaměstnanci, šest lidí," uvedl Chaloupka. V minulých dnech odhalili několik dopisových bomb ve Španělsku. Jejich zaslání zřejmě souvisí s válkou na Ukrajině.
Britské bezpečnostní a vojenské analytické centrum RUSI (Royal United Services Institute) ve své nové studii na základě získaných informací uvádí, že velení ruské armády plánovalo obsadit ukrajinskou metropoli Kyjev do deseti dnů od začátku invaze. Podle expertů RUSI ale plán selhal kvůli přílišnému utajení: většina ruských jednotek nebyla na takový úkol připravena a vůbec s ním nepočítala. "Rusové neměli dost paliva a munice. Navíc ruští vojáci zapojení do akce neměli jasné povědomí o tom, co je vlastně cílem útoku a jaký má být výsledek. Studie také potvrzuje předchozí úvahy o tom, že v ruské armádě mají podřízené složky strach předávat vyšším důstojníkům špatné zprávy nebo informace o neúspěchu, takže velitelé nemají přesný obraz situace.
Studie RUSI také uvádí, že všichni ukrajinští generálové a výše postavení důstojníci dostali od Rusů v prvních hodinách invaze SMS zprávy s výzvou, aby se vzdali, a že v takovém případě se jim nic nestane. Nikdo z Ukrajinců na to nereagoval, což podle RUSI ukazuje, že Moskva měla špatné, zavádějící informace o stavu ukrajinské armády a vůli Ukrajinců bojovat.
"Ukrajina má lepší výchozí pozici pro pozemní ofenzivu během zimy než ruský agresor," prohlásil litevský ministr obrany Arvidas Anušauskas.
Počet padlých ukrajinských vojáků od letošního ruského vpádu na Ukrajinu nepřevyšuje 13 tisíc, uvedl podle agentury Unian zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Největší ztráty ukrajinské armády tvoří ranění, dodal. Civilní oběti na Ukrajině podle něj ale přesáhly už 20 tisíc. Informace nelze nezávisle ověřit.
Podoljak reagoval na vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která tento týden řekla, že od začátku války v únoru padlo už 100 tisíc ukrajinských vojáků. Evropská komise ale nedlouho poté její vyjádření upravila a větu o padlých z něho vyňala. Mluvčí komise vysvětlila, že původní vyjádření bylo nepřesné, protože uvedený počet měl popisovat celkové ztráty ukrajinské armády, tedy zabité i raněné vojáky.
"Máme oficiální odhady generálního štábu, které sděluje vrchní velitel. A ty jsou v rozmezí od 10 tisíc do 12 500 nebo 13 tisíc padlých," zdůraznil Podoljak ve vysílání televizní stanice 24 Kanal.
Italská vláda schválila dekret, na základě kterého bude moci i příští rok poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc, aniž by o souhlas s každou dodávkou zbraní musela žádat parlament, informovala ve čtvrtek agentura Reuters. Podle ní premiérka Giorgia Meloniová ujišťuje, že její vláda bude pokračovat v podpoře Ukrajiny navzdory tomu, že to v její koalici vyvolává neshody.
Ruské síly v noci podnikly další raketový útok na Záporoží, kde zasáhly infrastrukturní objekt, uvedl podle agentury Unian šéf oblastní správy Oleksandr Staruch. Zatím nejsou hlášeny oběti na životech, citoval deník Kyiv Independent starostu města Anatolije Kurteva.
⚡️Russian forces strike Zaporizhzhia overnight on Dec. 2.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) December 2, 2022
An infrastructure building was hit following Russia's attack on Zaporizhzhia early on Dec. 2, acting Mayor of Zaporizhzhia Anatoly Kurtev reported on Telegram. No casualties have been reported yet.
Ukrajina chce zajistit náboženskou nezávislost na Rusku, omezí činnost organizací spřízněných s Moskvou, řekl ukrajinský prezident Zelenskyj.
Litevské ministerstvo zahraničí předalo zástupci ruského velvyslanectví ve Vilniusu nótu, ve které označilo jednoho z pracovníků zastupitelského úřadu za nežádoucí osobu "kvůli činnosti neslučitelné s postavením diplomata", napsal server Delfi. Ruský diplomat musí opustit pobaltskou zemi během pěti dnů. Moskva v podobných případech obvykle reaguje recipročně.
Řešením konfliktu na Ukrajině je podle Macrona vyjednávání mezi válčícími stranami. "Nikdy ale nebudeme Ukrajince tlačit ke kompromisu, který pro ně není přijatelný. Protože jsou tolik stateční a brání své životy, svoji zemi a naše hodnoty. Chceme udržitelný mír a respektujeme právo Ukrajiny rozhodnout, kdy a za jakých podmínek bude jednat o svém území," prohlásil Macron.
Vatikánu druhým dnem nefunguje hlavní internetový portál, podle ukrajinského velvyslance Andrije Juraše stojí za útokem "ruští teroristé". Představitelé státu pokračují ve snahách o přístup na stránku, informovala agentura ANSA.
Obyvatelé Kyjeva by mohli zůstat bez dodávek tepla až do jara, pokud příští ruské útoky na delší dobu vyřadí z provozu teplárenskou soustavu v ukrajinském hlavním městě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl kyjevský starosta Vitalij Kličko. Apeloval také na lidi, aby se pro případ výpadků zásobili.
Kličko uvedl, že pokud by při teplotě minus pět stupňů Celsia nebylo 12 až 14 hodin teplo ani voda, musela by se vypustit voda ze systémů vytápění domácností, aby se zabránilo trvalým škodám na potrubí.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Rusko v noci podniklo další raketový útok na Záporoží, kde zasáhlo infrastrukturu.
- Ukrajina chce zajistit náboženskou nezávislost na Rusku, omezí činnost organizací spřízněných s Moskvou.
- Obyvatelé Kyjeva by mohli zůstat bez dodávek tepla až do jara, pokud příští ruské útoky na delší dobu vyřadí z provozu teplárenskou soustavu.
- Americký prezident Joe Biden nemá v úmyslu jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, pokud neprokáže, že chce ukončit válku.
Biden řekl, že nemá v úmyslu jednat s Putinem, pokud neprokáže, že chce ukončit válku. Pokud by to udělal, Biden by po konzultaci s NATO jednal.
Francie a USA jsou odhodlány nepolevit v úsilí o to, aby se Rusko zodpovídalo ze široce zdokumentovaných válečných zločinů, kterých se na Ukrajině dopouští jeho armáda i další proruské síly, včetně žoldnéřských skupin. Stojí to ve společném prohlášení po dnešním jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a amerického prezidenta Joea Bidena v Bílém domě.
Prezidenti se shodli, že Ukrajinu budou v jejím odporu proti ruské invazi podporovat tak dlouho, jak to bude nutné. Posílit chtějí její odolnost v zimě například posílením dodávek protileteckých systémů a vybavení potřebného k opravám ukrajinské energetické sítě, na kterou nyní ruské síly opakovaně útočí.
Nedávno osvobozené ukrajinské město Cherson znovu přišlo o dodávky elektrické energie. Stalo se tak kvůli těžkému ruskému ostřelování, uvedl šéf oblastní správy Jaroslav Januševyč. Později uvedl, že dodávky elektřiny byly ze dvou třetin obnoveny.
Ukrajinští vojáci zajali Bělorusa, který sloužil po boku ruských žoldnéřů z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny, oznámil dnes běloruský opoziční server Naša Niva.
Čtyřiatřicetiletý zajatý Andrej Herylovič, přezdívaný Zaspa podle názvu rodné běloruské obce, ležící poblíž hranic s Ukrajinou, na videu kritizoval své "naprosto zdegenerované" velitele, kteří se vůbec nevyznají ve válčení, ale stačí jejich jediný rozkaz, aby vojáci přišli o žold. Prohlásil také, že neví o žádném žoldnéřovi, kterému by se podařilo dožít konce kontraktu.
Zajatcovu totožnost potvrdil poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko, ale neznal bližší okolnosti, za jakých 20. listopadu upadl tento muž do zajetí brigády speciálních sil národní gardy, spadající pod jeho ministerstvo. "Jeho vina spočívá v účasti na zločinné válce proti Ukrajině," uvedl. Zajatec se podle gardistů účastnil přímých bojů a korigoval dělostřeleckou palbu.
Ukrajinský parlament dnes přijal zákon, který vojákům i za válečného stavu umožní vzít si část dovolené, uvedla agentura Ukrinform. Z jednotky ale nebude smět současně odjet na dovolenou více než 30 procent vojáků, uvádí se v zákonu, který vstoupí v platnost zveřejněním v úředním věstníku.
Podle přijatého zákona dostanou vojáci možnost jednou ročně odjet na nejvýše desetidenní placenou dovolenou, do které se nezapočítává čas strávený cestováním. Avšak cesty tam a zpět nemají zabrat více než čtyři dny. Dovolené musí vojáci trávit ve vlasti. Stejné dovolené budou moci vojáci dostat i kvůli rodinným záležitostem a dalším závažným důvodům, které ovšem musí uznat nadřízení velitelé.
Scholz ujistil, že Německo je připraveno bránit své spojence v NATO a že jedním z kroků, jak bezpečnost aliance posílit, je vybudování evropského systému protivzdušné obrany. Tento projekt kancléř navrhl v srpnu při projevu na Univerzitě Karlově v Praze. Scholz je rád, že zájem o účast prozatím vyslovilo vedle Německa dalších 14 zemí. Jednou z nich je i Česko.
"Evropa platí za podporu Ukrajiny vysokou cenu, zdražily potraviny a zvýšily se ceny energií," řekl Stoltenberg. "Ukrajinci ale platí svými životy a vítězství (ruského prezidenta Vladimira) Putina by jen povzbudilo další autoritáře, svět by tak rozhodně nebyl bezpečnější," dodal.
Nesmíme dopustit, aby Rusko tuto válku vyhrálo, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Šéf NATO vítá návrh Německa a Norska k zapojení aliance do ochrany podmořské infrastruktury, podle německého kancléře Olafa Scholze je podmořské vedení v ohrožení.
Rusko a Ukrajina si opět vyměnily válečné zajatce, a to po padesátce zajatců z obou stran. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany a šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Rusko se snaží vyčerpat ukrajinskou protivzdušnou obranu vypouštěním starších raket typu Ch-55, které jsou bez výbušné hlavice. Moderní střely poté útočí na kritickou infrastrukturu, uvedl dnes podle agentury Unian ukrajinský generální štáb.
Mykola Danyljuk z vědeckého oddělení generálního štábu ukrajinské armády řekl, že v Chmelnycké a Lvovské oblasti byly nalezeny trosky střel Ch-55, které ruská armáda až do listopadu při útocích na Ukrajinu nepoužívala. Ani jedna ze střel nebyla vybavena výbušnou hlavicí, škody však vznikly prostým nárazem a vznícením nespotřebovaného paliva.
Sirény, varující před ruským raketovým útokem, se rozezněly téměř na celém území Ukrajiny.
Svět nesmí podle polského prezidenta Andrzeje Dudy přijmout nehumánnost Ruska jako něco normálního. Umožnil by tím vítězství ruského světa, který znamená chudobu a smrt, řekl polský prezident.
Po středečním útoku na ambasádu v Madridu ukrajinské velvyslanectví v Praze zpřísnilo bezpečnostní opatření.
Ruská propaganda už není schopná zakrýt neúspěchy na Ukrajině, jakými byly stažení vojáků od Charkova a Chersonu. Špatné zprávy se už dostávají ke všem Rusům.
V 90. letech byl mediální prostor v Rusku relativně svobodný. Nyní na něm žádný prostor pro svobodu není, jde pouze o propagandu. Při zahájení dnešní mediální konference Východního partnerství v Černínském paláci to řekl náměstek ministra zahraničí Jaroslav Kurfürst. "Věci v Rusku se změnily. Od 90. let, kdy byl mediální prostor relativně svobodný, k prostoru, kde není žádné místo pro svobodu. Je to pouze propaganda," uvedl Kurfürst. V tomto kontextu zmínil například šéfredaktorku státní televize RT Margaritu Simoňjanovovou nebo generálního ředitele mediálního holdingu Rosija segodňa Dmitrije Kiseljova. "Vidíme proud nenávisti, militantního imperialismu," poznamenal.
Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že ukrajinští vojáci za poslední den odrazili ruské útoky u tří obcí v Luhanské oblasti a devíti měst a vesnic v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.
Nedávno osvobozené ukrajinské město Cherson znovu přišlo o dodávky elektrické energie. Stalo se tak kvůli těžkému ruskému ostřelování, uvedl šéf oblastní správy Jaroslav Januševyč. Cherson byl několik týdnů bez základních služeb, jako je tekoucí voda a elektřina, dodávky proudu se částečně podařilo obnovit minulý týden
V Česku se bude moci příští rok vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Parlamentní souhlas dnes stvrdil Senát.
"V roce 1991 mělo NATO šestnáct členů, teď už třicet a to se ještě chystají vstoupit Švédsko a Finsko," postěžoval si šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si dnes postěžoval, že NATO je "nositelem destrukce a utrpení." Moskva podle něj chtěla jednat ještě loni o bezpečnostních zárukách pro Rusko, ale Západ to prý odmítl.
Počet ruských vojáků a techniky u obce Olešky v Chersonské oblasti se snížil, uvedl ukrajinský generální štáb. Olešky leží přes řeku naproti Chersonu.
V Česku se bude moci příští rok vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Parlamentní souhlas dnes stvrdil Senát.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Západ se jaderných hrozeb nezalekne, řekl Scholz. NATO je podle něj garantem bezpečí ➡️ https://t.co/dYySzoq7NX pic.twitter.com/gRu49mdUmh
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) December 1, 2022
Houfnice M777 změnila podle vojáků i expertů vývoj války na Ukrajině. Armáda si pochvaluje její přesnost a efektivitu.
V polské Lodži dnes budou jednat ministři zahraničí členských států Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Za Česko se jednání účastní Jan Lipavský. Očekává se projev šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. Naopak v plánu není přijetí žádného ministerského rozhodnutí, vyplývá z materiálů českého ministerstva zahraničí.
Když se objevila informace, že ruská armáda se možná chystá stáhnout ze Záporožské jaderné elektrárny a předat ji zpět Ukrajincům, Kreml spekulace odmítl velmi příkře. Podle experta na Rusko a Ukrajinu profesora Petra Kratochvíla se začíná ukazovat, že ruská propaganda není všemocná.
Na znamení solidarity s napadenou Ukrajinou dnes přijel do Kyjeva arcibiskup z Canterbury Justin Welby. Nejvýše postavený duchovní anglikánské církve má v ukrajinské metropoli strávit tři dny, informovala dnes agentura AFP.
"Lidé na Ukrajině prokazují tváří v tvář nezákonné, nespravedlivé a brutální ruské invazi mimořádnou odvahu," řekl arcibiskup po svém příjezdu do ukrajinského hlavního města. "Tato návštěva jim projevuje solidaritu," citovala AFP z prohlášení Welbyho kanceláře.
Podle deníku The Times se jedná o první návštěvu nejvyššího duchovního anglikánské církve v oblasti bojového konfliktu v Evropě od první světové války.
Ve své řeči Zelenskyj opět vytkl Muskovi jeho říjnový návrh "mírového plánu" pro Ukrajinu.
Musk v plánu navrhl, aby Ukrajina získala neutrální status a zřekla se Ruskem anektovaného poloostrova Krym. Pod dohledem OSN by se podle Muskova návrhu mělo na anektovaných územích uskutečnit nové hlasování, které by odráželo "vůli lidu".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval amerického podnikatele a nového majitele Twitteru Elona Muska na Ukrajinu, aby viděl škody způsobené ruskými invazními vojsky, informuje americký list The New York Times. Podle Zelenského by návštěva Ukrajiny Muskovi mohla pomoci porozumět situaci na místě, když se k ní vyjadřuje.
"Pokud chcete pochopit, co tady Rusko udělalo, přijeďte na Ukrajinu a uvidíte to na vlastní oči," vzkázal dnes Zelenskyj Muskovi. "Potom nám řeknete, jak tuto válku ukončit, kdo ji začal a kdy ji můžeme ukončit," dodal.
Pro vyjednávání s Ukrajinou je 55 procent Rusů, pro pokračování války jen 25 procent, napsal dnes zpravodajský server Meduza o výsledcích neveřejného průzkumu veřejného mínění, provedeného za zakázku Kremlu. Současně portál připustil, že Kreml, který není ochoten k ústupkům a nehodlá se vzdát zabraného území Ukrajiny, se sotva bude ohlížet na názor účastníků průzkumu. Větší vliv spíše bude mít další průběh války.
"Počet stoupenců míru se během půl roku zdvojnásobil," napsal server o hlavním poznatku z průzkumu, který podle portálu uskutečnil úřad FSO, jenž se stará o prezidentovu ochranu. Za obrat v názorech ruské veřejnosti může série porážek na ukrajinském bojišti a nepopulární mobilizace, kterou Kreml podnikl k doplnění jednotek prořídlých ztrátami.
Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví. Madridský soud Audiencia Nacional, který se zbývá závažnými trestnými činy, uvedl, že výbuch na velvyslanectví bude předběžně vyšetřovat jako terorismus.
Ukrajinská tajná služba SBU dnes uvedla, že našla zbraně při prohlídkách prostor patřících proruskému opozičnímu politikovi Jevhenu Murajevovi. Vůdce úředně zakázané strany Naši čelí na Ukrajině obvinění z vlastizrady a podle kontrarozvědky se momentálně skrývá v zahraničí.
V prohlášení zveřejněném na Telegramu SBU uvedla, že provedla řadu prohlídek v domech a kancelářích Murajeva a jeho nejbližších spolupracovníků. Kromě zbraní při nich zabavila také množství hotovosti - včetně ruských rublů - počítačové vybavení, komunikační zařízení a další materiály.
Murajevova politická strana a jím řízená televize Naš byly před ruskou invazí 24. února považovány za nástroje pro šíření ruských zájmů na Ukrajině. Strana Naši byla po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zakázána.
Poslanci německého Spolkového sněmu dnes uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.
"Z dnešního pohledu se nabízí historicko-politická kvalifikace jako genocida. Německý Spolkový sněm takové hodnocení sdílí," uvádí rezoluce o holodomoru, jak se ukrajinsky hladomoru říká. Text navrhli vládní poslanci sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.
Ruský soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana a uznal jeho povolání do armády za nezákonné, oznámil dnes právník a ochránce lidských práv Pavel Čikov, od něhož tuto zprávu převzala média, včetně ruské redakce BBC. Průlomový verdikt vynesl soud v Gatčině, asi 50 kilometrů od Petrohradu na severozápadě Ruska.
"Soud dnes vyhověl žalobě mobilizovaného," napsal Čikov v sociální síti. Třiadvacetiletý Pavel Mušumanskij dříve kvůli své náboženské víře místo povinné vojenské služby v armádě absolvoval alternativní civilní službu. Po vyhlášení mobilizace však dostal povolávací rozkaz a rovnou jej poslali do vojenské jednotky - a to bez ohledu na námitky Mušumanského, který si stěžoval i na to, že jej odvedli bez jakéhokoliv lékařského vyšetření.
"Dokud budou státy jako Rusko mít jaderné zbraně jako součást hrozeb, musí mít samozřejmě NATO důvěryhodný potenciál odstrašení, aby nemohlo být vydíráno," řekl také Scholz.
Německo se chce podle kancléře na budování vojenské síly NATO podílet, proto si v nadcházejících letech pořídí 35 amerických stíhaček F-35.
Ruské jaderné výhrůžky bere Západ vážně, ale nezalekne se, řekl německý kancléř Scholz. NATO proto musí podle něj musí udržovat odstrašivý potenciál.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ruské jaderné výhrůžky bere Západ vážně, ale nezalekne se, řekl německý kancléř Scholz. NATO proto musí podle něj musí udržovat odstrašivý potenciál.
- Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí asi dostanou možnost prodloužit si dočasnou ochranu v Česku do konce března 2024.
- Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
- Vláda neodvolává současného velvyslance v Moskvě Pivoňku ani post velvyslance neruší, uvedl ministr zahraničí Lipavský.
- Počet ruských vojáků, kteří přišli o život na Ukrajině, překročí do konce roku sto tisíc, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
- Ruský soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana a uznal jeho povolání do armády za nezákonné.
Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení, která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.
Raketové síly a dělostřelectvo jsou podle ministra jedním ze základů úspěchu na bojišti. "Během speciální operace se testují nové způsoby jejich využití," řekl. Speciální vojenskou operací nazývá Rusko svoji válku proti Ukrajině. Šojgu konkrétně zmínil uplatnění dronů, nových a perspektivních typů zbraní a také zdokonalování protibaterijní palby při umlčování nepřátelského dělostřelectva.
Jaderné velmoci se musí vyhnout jakékoliv vojenské konfrontaci, a to i konvenčními zbraněmi, řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Uvedl také, že Západ tlačí Ukrajinu do střetu s Ruskem.
"Je nutné se vyhnout jakémukoliv vojenskému střetu mezi jadernými mocnostmi, a to i za použití konvenčních zbraní. Eskalace by se mohla vymknout kontrole," řekl Lavrov. Západ se podle něj tuto zásadu snaží obejít tím, že Ukrajinu "doslova tlačí" do pokračování války, kterou sám vede proti Rusku.
Italská Poslanecká sněmovna, v jejímž novém složení převažují pravicové a krajně pravicové strany, dnes vyzvala vládu k prodloužení vojenské podpory Ukrajině. Lídrové dvou ze tří vládních stran, Matteo Salvini z Ligy a Silvio Berlusconi ze strany Vzhůru Itálie, se přitom před volbami vyjádřili kriticky k dalším zásilkám zbraní Kyjevu. Hlasování rozdělilo opozici, jejíž část chce, aby poskytování zbraní podléhalo větší kontrole parlamentu, uvedla italská média.
Ministerstvo práce má do poloviny ledna navrhnout, jak by měly od dubna vypadat dávky pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Má připravit revizi systému podpory. Uložila mu to vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Asistenční centra pro příchozí budou podle něj kraje provozovat do konce března, pak od nich provozování převezme stát.
Nespotřebovaných 560 milionů korun z programu ministerstva pro místní rozvoj na rozšíření bydlení pro ukrajinské uprchlíky půjde na jinou pomoc pro Ukrajinu.
Program Ukrajina - rozšíření veřejných ubytovacích kapacit skončil 30. září, bylo v něm připraveno 860 milionů korun. Na začátku října resort informoval o tom, že přijal celkem 178 žádostí o dotace za 220 milionů korun. Díky programu pomůže až 2425 uprchlíkům z Ukrajiny, případně i dalším potřebným osobám, uvedlo tehdy ministerstvo.
V úterý úřad uvedl, že žadatelé vyčerpali celkem 300 milionů korun. "Zbylých 560 milionů chceme proto po dohodě s dalšími resorty využít na jinou, v tuto chvíli vhodnější, pomoc Ukrajině," poznamenal vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Nevyužité finance původně určené pro program Ukrajina půjdou na vhodnější pomoc! Vláda to právě schválila na svém jednání. https://t.co/ClqWHMqcf1
— MMR ČR (@mistnirozvoj) November 30, 2022
Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí asi dostanou možnost prodloužit si dočasnou ochranu v Česku do konce března 2024. Novelu schválila vláda, nyní ji posoudí parlament, řekl dnes novinářům vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dočasná ochrana má podle nynějších předpisů trvat maximálně do konce března příštího roku, podle vnitra však dosavadní stav válečného konfliktu nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl možný návrat uprchlíků do jejich domovů.
"Nevěřím, že Putin použije jaderné zbraně," prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.
Mezi sankcionovanými osobami je i ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov, který byl podle britské vlády zodpovědný za dohled nad ruským zbrojním průmyslem a vybavováním mobilizovaných jednotek. Částečnou mobilizaci na konci září vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin.
Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou agresí asi dostanou možnost prodloužit si dočasnou ochranu v Česku do konce března 2024. Novelu schválila vláda, nyní ji posoudí parlament, řekl dnes novinářům vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Dočasná ochrana má podle nynějších předpisů trvat maximálně do konce března příštího roku, podle vnitra však dosavadní stav válečného konfliktu nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl možný návrat uprchlíků do jejich domovů.
Německo do poloviny příštího roku vycvičí pět tisíc ukrajinských vojáků. Oznámila to v Berlíně ministryně obrany Christine Lambrechtová.
Na ukrajinské velvyslanectví v Madridu někdo poslal výbušninu. Zaměstnanec ambasády byl zraněn, když otevíral balík. Jeho život ale není ohrožen, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba požádal o zvýšenou ochranu všech ukrajinských velvyslanectví ve světě.
"Zemím, které podporují strop, přestaneme dodávat ropu," oznámila mluvčí ruského ministra zahraničí Maria Zacharovová. Kreml připravuje prezidentský výnos, který zakáže ruským firmám a obchodníkům prodávat ruskou ropu komukoli, kdo zavede na tuto surovinu cenový strop, uvedla s odvoláním na informovaný zdroj agentura Bloomberg. Země Evropské unie se zatím nedohodly, jak vysoký by cenový strop měl být. V pátek diplomaté přerušili jednání o navrhovaném stropu ve výši 65 dolarů za barel, což je více než cena, za jakou se ruská ropa aktuálně u některých kontraktů obchoduje.
"Putin v tuto chvíli nemá zájem o diplomacii. Konflikt na Ukrajině se snaží zmrazit, získat čas a zaútočit znovu," řekl na summitu NATO v Bukurešti americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Vláda neodvolává současného velvyslance v Moskvě Pivoňku ani post velvyslance neruší, uvedl ministr zahraničí Lipavský.
Šéf ruské rozvědky SVR Sergej Naryškin řekl ruské agentuře RIA Novosti, že při dřívějším setkání s ředitelem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Williamem Burnsem probírali jadernou bezpečnost a Ukrajinu. Americká chargé d'affaires v Moskvě Elizabeth Roodová už dříve stejné agentuře řekla, že šéfové zpravodajských služeb nejednali o urovnání konfliktu na Ukrajině, který rozpoutalo Rusko letos v únoru.
Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou přesně to, co Kyjev potřebuje, řekl po jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Vyzval k co nejrychlejšímu dodání těchto systémů, stejně jako i tanků typů, které využívá samo NATO. Informovala o tom agentura Reuters.
Berlín dříve nabídl systémy Patriot Polsku. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová přitom dala najevo, že systémy mají být součástí obrany území Severoatlantické aliance, do níž patří Polsko, ale Ukrajina nikoliv. Polský ministr obrany Mariusz Blazsczak ale minulý týden řekl, že požádal německou vládu, aby systémy poskytla Ukrajině, která čelí ruským raketovým útokům na energetickou infrastrukturu.
Kvůli špatnému počasí Rusové v posledních dnech výrazně omezili lety svých armádních letounů nad Ukrajinou a v blízkosti Ukrajiny.
Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko dnes podle agentury Unian uvedl, že situace v energetickém systému se každým dnem zlepšuje a technici pracují na zvýšení objemu výroby energií. Pokud nedojde k dalšímu ruskému bombardování energetické soustavy, bude podle něj možné v blízké budoucnosti stabilizovat systém a zkrátit dobu výpadků v dodávkách proudu. Premiér Denys Šmyhal v úterý uvedl, že po ruských raketových útocích z minulého týdne v zemi stále chybí asi 30 procent elektřiny.
V ruském Brjanku blízko ukrajinské hranice hoří zásobníky s naftou.
Radnice Oděsy rozhodla, že ve městě bude demontována socha ruské carevny Kateřiny II.
Počet ruských vojáků, kteří přišli o život na Ukrajině, překročí do konce roku sto tisíc. Prohlásil to ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle oficiálních ukrajinských údajů dosud zemřelo od začátku války na Ukrajině 88 tisíc Rusů, ruská strana žádná čísla nezveřejňuje.
Při ruském bombardování vesnic v Doněcké oblasti zemřelo pět lidí, oznámila agentura Unian.
Strategií ruského prezidenta Vladimira Putina je válku na Ukrajině co nejvíce natáhnout a spojenci Kyjeva mu to musí překazit, uvedl v rozhovoru se stanicí Svobodná Evropa estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu. Spojenci by toho ale měli dosáhnout zvýšením dodávek těžkých zbraní na Ukrajinu, nikoli vyvíjením tlaku na Kyjev, aby souhlasil s jednáním s Ruskem a dělal mu ústupky. "Teď to vypadá, že Putinův strategický cíl, na který sází, je válku natáhnout. A my ji musíme ukončit dříve," řekl Reinsalu novinářům stanice v Bukurešti, kde jednají ministři zahraničí zemí NATO.
Pracovníci na horké lince, kterou zřídily ukrajinské úřady pro ruské vojáky, kteří se chtějí raději vzdát než proti Ukrajině bojovat, řeší až 100 dotazů denně. Ukrajinci spustili projekt nazvaný "Chci žít" v září, od té doby zaznamenali 3500 kontaktů od vojáků ruské invazní armády nebo jejich příbuzných, píše stanice BBC News na svém webu. Zavoláním na horkou linku nebo zadáním údajů prostřednictvím komunikačních aplikací si podle ní mohou ruští vojáci domluvit nejlepší způsob, jak se vzdát ukrajinským silám.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Rusko ztratilo Evropu jako kupce energie navždy. Sníží těžbu ropy, říká expert➡️ https://t.co/dYySzoq7NX pic.twitter.com/141etDsyuw
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) November 30, 2022
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinská armáda odrazila ruské útoky u šesti obcí na východě země, uvedl ukrajinský generální štáb. Podle prezidenta je situace na frontě složitá.
- Sněmovna souhlasila s pobytem ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku i s vysláním až 55 českých vojáků k výcviku Ukrajinců jinde v EU.
- Ukrajině po velkém ruském útoku na energetiku stále chybí asi 30 procent elektřiny. V zásobnících má ale na zimu dost plynu, uvedl premiér Denys Šmyhal.
- Po vyhlášení částečné mobilizace v Rusku do Kazachstánu přijelo více než 400 tisíc Rusů, něco přes 320 tisíc jich ale tuto středoasijskou republiku zase opustilo.
- Ze schvalování a podpory ruské invaze na Ukrajinu česká policie obvinila zatím 49 lidí.
V bojích na Donbase byl těžce zraněn, teď velí na frontě výsadkářům. O svých zkušenostech napsal knihu Stopy na cestě, která zachycuje ukrajinskou armádu i proměnu země za tři dekády od rozpadu Sovětského svazu. Výsadkář a bloger Valerij Markus po napadení Ukrajiny ruskými vojsky na sociálních sítích průběžně informuje přímo z války. Z fronty také odpovídal na otázky Aktuálně.cz.
Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters situaci na frontě označil za složitou.
"Navzdory extrémně velkým ztrátám se okupanti stále pokoušejí postoupit v Doněcké oblasti, získat oporu v Luhanské oblasti, posunout se do Charkovské oblasti, plánují něco na jihu," uvedl Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství.
Na severu ruské Brjanské oblasti, která hraničí s Ukrajinou, hoří velká nádrž s ropnými produkty. Na Telegramu to uvedl gubernátor oblasti Alexandr Bogomaz. O původu požáru se nezmínil, oběti podle něj nejsou.
Na hašení ohně o rozloze 1800 metrů čtverečních se podílí přes 80 lidí a 30 jednotek, uvedl Bogomaz. Oheň zasáhl oblast na severu, v okolí města Suraž, které leží zhruba 75 kilometrů od hranice s Ukrajinou. Na tu Rusko letos v únoru zaútočilo.
Sněmovna souhlasila s pobytem ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku i s vysláním až 55 českých vojáků k výcviku Ukrajinců jinde v EU.
Vláda ve středu projedná převod nespotřebovaných peněz z programu ministerstva pro místní rozvoj na rozšíření bydlení pro ukrajinské uprchlíky na jinou pomoc pro Ukrajinu. Jde o 560 milionů korun, uvedlo dnes ministerstvo v tiskové zprávě.
Ukrajina obdržela od Francie další raketomet LRU s dalekým dostřelem, oznámil dnes ministr obrany Oleksij Reznikov. Raketomety LRU jsou podle dostupných informací modernizovanou verzí raketometů M270, které ukrajinská armáda již obdržela z Británie a Německa. Ty spolu s americkými raketomety HIMARS pomohly k úspěchu ukrajinské protiofenzivy, která dosud osvobodila přibližně polovinu území obsazeného ruskými vojsky po únorovém vpádu do země.
Po vyhlášení částečné mobilizace v Rusku do Kazachstánu přijelo více než 400 tisíc Rusů, něco přes 320 tisíc jich ale tuto středoasijskou republiku zase opustilo. Dnes o tom podle Rádia Svoboda informovala kazachstánská ministryně práce a sociálních věcí Tamara Dujsenovová. V Kazachstánu se podle ní v současnosti nachází asi 100 tisíc Rusů, mezi nimi 22 tisíc pracovních migrantů.
Náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný, který se velmi angažoval v pomoci Ukrajině, na ministerstvu končí.
Rusko jedná s Kazachstánem a Uzbekistánem o uzavření "plynové unie", která by podpořila dodávky mezi těmito třemi státy a do dalších zemí, včetně Číny. S odvoláním na prohlášení místopředsedy ruské vlády Alexandra Novaka o tom dnes informovala agentura Interfax.
Ukrajině po velkém ruském útoku na energetiku stále chybí asi 30 procent elektřiny. V zásobnících má ale na zimu dost plynu, uvedl premiér Denys Šmyhal.
Ukrajina podle jejího ministra zahraničí Dmytra Kuleby dokázala, že je schopna s podporou NATO porazit Rusko. Teď potřebuje rychlejší dodávky dalších zbraní a také generátorů, řekl ministr na summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti.
Rusko nevede se Spojenými státy dialog o Ukrajině, na to se stanoviska příliš liší. Existuje jen pravidelná výměna signálů, řekl dnes podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Moskva podle něj posílá Washingtonu signály, že rostoucí zapojení USA do konfliktu na Ukrajině hrozí vážnými následky a rizika rostou.
Ukrajině by mohly při obstarávání dodávek elektřiny pomoci generátory z vyřazených lokomotiv. Na okraj jednání ministrů zahraničí NATO v Bukurešti to dnes řekla šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Podle ní Berlín nyní hledá způsoby, jak tyto výkonné generátory na Ukrajinu dopravit.
Rusko navždy přišlo o Evropu jako svého největšího odběratele energie, řekl šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Čeká snížení ruské těžby o dva miliony barelů denně.
Ukrajinští uprchlíci, kteří budou příští rok v Česku maturovat, dostanou na písemnou a praktickou část zkoušky o 25 procent víc času. Prodlouží se jim i doba na přípravu k ústní zkoušce s výjimkou maturity z cizího jazyka. U testu a ústní zkoušky z češtiny budou moct použít Pravidla českého pravopisu. Opatření k maturitní zkoušce pro žáky, kteří jsou cizinci s dočasnou ochranou, zveřejnilo ministerstvo školství.
Příslušníci ukrajinské tajné policie SBU zatkli zástupce starosty Chersonu Vladimíra Pepela. Po příchodu ruských okupantů na rozdíl od starosty nerezignoval na funkci a přijal nabídku působit v kolaborantské administrativě Chersonské oblasti, kterou vedl Vladimír Saldo. Pepelovi hrozí za vlastizradu dvanáctileté vězení.
Kyjevská radnice nechá na některých místech metropole instalovat velké vánoční stromy. "Nenecháme si Putinem ukrást Vánoce," uvedl starosta Vitalij Kličko. Vzhledem ke kritické situaci v energetice, způsobené ruským bombardováním, budou stromy bez osvětlení a světelných ozdob.
NATO je jednotnější než kdykoli předtím, řekl před schůzkou ministrů aliance šéf americké diplomacie Antony Blinken. USA nejspíš oznámí další pomoc Ukrajině.
Jednání Ruska a USA o jaderných zbraních se už letos patrně neuskuteční, uvedla Moskva. Okolo smlouvy Nový START má jiné priority než Washington.
Ruský velvyslanec ve Vatikánu Alexandr Avdějev protestoval proti výrokům papeže Františka, který v rozhovoru s americkým jezuitským časopisem odsoudil krutosti ruských jednotek na Ukrajině. Papež, který opakovaně vyzývá k ukončení této války a snaží se zprostředkovat mírová jednání, v rozhovoru ale také řekl, že "asi nejkrutější jsou Čečenci či Burjati". Informovala o tom dnes agentura RIA Novosti.
"Vyjádřil jsem rozhořčení nad takovými narážkami a poznamenal, že nic nemůže otřást soudržností a jednotou mnohonárodnostního ruského lidu," řekl Avdějev podle RIA Novosti. Rovněž lídr Burjatské autonomní republiky Alexej Cydenov označil papežův výrok za přinejmenším podivný a mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová slova papeže popsala jako "zvrácenost".
Takřka celou Ukrajinou znějí sirény varující před vzdušnými údery. Ukrajinští činitelé upozorňovali, že Rusko chystá novou vlnu raketových útoků.
Zločinem není jen napadení Ukrajiny, ale i ruské vedení války, řekl německý ministr spravedlnosti Heiko Maas s tím, že válečné zločiny musí být potrestány.
Je třeba zajistit, aby Ukrajina posílila protivzdušnou obranu, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Írán ani jiné země by podle něj neměly podporovat Rusko dodávkami zbraní.
Deník Ukrajinska Pravda v analýze českých voleb označuje Danuši Nerudovou za "černého koně," která může překvapit. Babiš podle deníku není přesvědčením protiukrajinský politik, ale bude se snažit sbírat hlasy lidí, kteří nesouhlasí s velkou českou pomocí Ukrajině.
V Luhanské oblasti ukrajinští vojáci v posledních dnech postoupili směrem k městům Svatove a Kreminna, ale čelí v podstatě nepřetržité ruské dělostřelecké palbě. Uvedl to gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.
Švédsko pošle Ukrajině zbraně a další pomoc v hodnotě 270 milionů eur. Pomoc bude obsahovat například systémy protivzdušné obrany, munici a zimní oblečení.
V pondělním zápase Portugalsko - Uruguay na fotbalovém mistrovství světa v Kataru vběhl na hřiště muž v tričku Supermana a s nápisem Zachraňte Ukrajinu.
Pravidelný každodenní souhrn britské vojenské rozvědky.
Potřebujeme tanky, vzkázal ukrajinský ministr spojencům před summitem NATO ➡️ https://t.co/dYySzoq7NX pic.twitter.com/530LVRgOwZ
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) November 29, 2022
Bez podpory Valného shromáždění OSN by bylo právně obtížné ustanovit tribunál pro vyšetřování ruské agrese proti Ukrajině, uvedli v ponděli při vystoupení v Evropském parlamentu právní experti, píše web EUObserver. Ačkoliv otázkou ustanovení zvláštního tribunálu se budou v příštích týdnech zabývat členské státy EU i Evropská komise, odborníci na mezinárodní právo varují, že současná legislativa není dostatečná k tomu, aby bylo možné vést soudní řízení ve věci ruské agrese proti Ukrajině.
"Všechny možnosti jsou právně problematické, protože neexistuje žádný zvláštní tribunál kompetentní k vyšetřování zločinu agrese," řekl evropským poslancům Olivier Corten, odborník na mezinárodní právo z bruselské univerzity ULB (Université Libre de Bruxelles).
Zločin agrese je takzvaným "zločinem vedení" - spáchat jej mohou jen lidé u moci, ne ti, kteří jej vykonají. V případě Ruska by takové obvinění cílilo na prezidenta Vladimira Putina namísto vojáků, kteří jeho vůli vykonali. Na zločin agrese se však stejně jako na jiné vztahuje imunita čelných představitelů států. Mezinárodní tribunál by tento problém teoreticky mohl obejít, pokud by vznikl závazným rozhodnutím OSN, které by přimělo Rusko ke spolupráci, řekl Vaios Koutroulis, jiný právní expert z ULB. To je však nepravděpodobný vývoj situace, jelikož Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti, exekutivního orgánu OSN, s právem veta.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba požádal spojence, aby Ukrajině vedle jiné výzbroje dodali i tanky. Učinil tak před jednáním ministrů zahraničí NATO, které se koná v úterý v Bukurešti. Šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis na Twitteru jeho žádost podpořil.
Rusku a jeho pozemním vojskům se podle amerických analytiků zřejmě nepodaří v nejbližší době dosáhnout úspěchů ani v okolí Bachmutu v Doněcké oblasti. Moskva tvrdí, že řada obcí u Bachmutu je v ruských rukou, jejich dobytí ruskou armádou ale otevřené zdroje nepotvrzují. "Ruské zdroje zejména od října v rámci informační kampaně propagují falešné informace ohledně zisků v okolí Bachmutu."
Soudě podle fotografií a geolokačních údajů se ruské síly nacházejí ve vzdálenosti pět až 30 kilometrů různými směry od města a zřejmě nedávno ovládly vesnici Ozarjanivka, ležící asi 15 kilometrů jižně, na nevyhnutelné obklíčení Bachmutu ale podle analytiků zatím nic neukazuje. O tom, že ruská armáda je blízko operativnímu obklíčení města, hovořil v pondělí podle agentury RIA Novosti představitel proruských separatistů Doněcké oblasti Denis Pušilin.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Rusko bude pravděpodobně pokračovat v útocích na ukrajinskou energetickou síť, plynovou infrastrukturu a základní služby, řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.
- Ruské rakety v noci na úterý zasáhly továrnu v ukrajinském městě Dnipro, na místě vypukl požár.
- Ruská invaze na Ukrajinu zvýšila riziko použití zbraní hromadného ničení, uvedl šéf Organizace pro zákaz chemických zbraní Fernando Arias.
- Ze schvalování a podpory ruské invaze na Ukrajinu česká policie obvinila zatím 49 lidí.
- Sexuální násilí se stalo součástí ruského arzenálu s cílem ponížit Ukrajince, prohlásila v pondělí manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská na konferenci v Londýně.
"Vzhledem k pokračující degradaci ruského raketového arzenálu během předchozích úderů je pravděpodobné, že Rusko usiluje o udržení současného tempa úderů na ukrajinskou kritickou infrastrukturu, nikoli o jeho vystupňování," uvedli američtí analytici.
Rusko kvůli malým zásobám střel zřejmě nebude schopno vystupňovat vzdušné útoky na ukrajinskou infrastrukturu, uvedl ve svém pravidelném hodnocení situace na ukrajinském bojišti americký Institut pro studium války (ISW). Novou vlnu úderů ale podle něj Moskva zřejmě chystá už na příští dny.
O další podpoře Ukrajiny před očekávanými těžkými zimními měsíci bojů s ruským agresorem budou dnes jednat ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance. Během prvního dne dvoudenního zasedání v Bukurešti proberou mimo jiné i možnosti, jak modernizovat arzenál ukrajinské armády, aby odpovídal standardům NATO.
Ruské rakety v noci na dnešek zasáhly továrnu v ukrajinském městě Dnipro, na místě vypukl požár, oznámily bez bližších podrobností úřady. Výbuchy podle médií hlásí také Cherson a Poltava.
"Zasáhli soukromý podnik. Výrobní zařízení byla zničena. Vypukl požár," uvedl bez bližších podrobností šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko. Všechny služby v městě ale podle něj fungují.
Ukrajinští chirurgové pracují kvůli poškozené energetické síti s baterkami.
Oleh Duda je chirurg, který se ve lvovské nemocnici věnuje péči o pacienty s rakovinou. Nedávno byl uprostřed složité a nebezpečné operace, když uslyšel v blízkosti výbuchy. O chvíli později zhasla světla. Neměl jinou možnost než pokračovat v práci s čelovou svítilnou. Za tři minuty naskočil generátor a světla se znovu rozsvítila, působilo to však jako věčnost, napsala agentura AP.
"Ty osudné minuty mohly stát pacienta život," prohlásil Duda o chirurgickém zákroku z 15. listopadu, kdy pacientovi operoval jednu z hlavních tepen. Rusko tehdy spustilo další raketovou palbu na ukrajinskou energetickou síť a poškodilo téměř 50 procent energetických zařízení v zemi. Výpadek v dodávkách elektrického proudu postihl rovněž západoukrajinský Lvov.
Ruský prezident Vladimir Putin se jako třiadvacetiletý poručík sovětské tajné policie KGB zúčastnil vyšetřování jedné z prvních akcí "politického umění", když se v roce 1976 na Petropavlovské pevnosti v Petrohradu objevil 42 metrů dlouhý nápis "Přibíjíte na kříž svobodu, ale lidská duše nezná okovy!" Autoři nápisu po dopadení strávili roky ve vězení, uvedl zpravodajský server Meduza, píšící z lotyšského exilu. Putinovu účast na vyšetřování potvrzují podle něj nedávno objevené dokumenty.
Ruská invaze na Ukrajinu zvýšila riziko použití zbraní hromadného ničení, uvedl šéf Organizace pro zákaz chemických zbraní Fernando Arias, podle kterého organizace i nadále situaci na Ukrajině sleduje. "Situace na Ukrajině opět zvýšila opravdovou hrozbu, kterou představují zbraně hromadného ničení včetně těch chemických," řekl Arias na každoročním setkání organizace v nizozemském Haagu.
Stíhání válečných zločinů na Ukrajině je jedním z hlavních témat dvoudenního zasedání ministrů spravedlnosti skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, které v pondělí večer začalo v Berlíně. Německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann, jehož země do konce roku skupině G7 předsedá, v rozhovoru v dnešním vydání deníku Süddeutsche Zeitung řekl, že Berlín může v této věci sehrát klíčovou roli, neboť válečné zločiny se v Německu nepromlčují. Skupinu G7 vedle Německa tvoří Spojené státy, Kanada, Británie, Francie, Itálie a Japonsko.
Ze schvalování a podpory ruské invaze na Ukrajinu česká policie obvinila zatím 49 lidí. Celkem eviduje 86 takových případů, sdělil serveru iROZHLAS.cz mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Z policejních statistik vyplývá, že jde o další nárůst počtu podobných případů. V říjnu policie evidovala 83 případů schvalování ruské invaze a obvinění sdělila 44 lidem.
Evropské státy by kvůli válce Ruska proti Ukrajině měly zdvojnásobit své výdaje na obranu, uvedl šéf estonské diplomacie Urmas Reinsalu, který v pondělí se šesti dalšími ministry zahraničí z Pobaltí a Skandinávie navštívil Kyjev. Estonsko se chystá zvýšit obranné výdaje na tři procenta hrubého domácího produktu, řekl ministr Reinsalu. "Rádi bychom viděli, jak evropské země zdvojnásobí své obranné výdaje během války na Ukrajině a po válce. Chystáme se vynakládat na obranu tři procenta hrubého domácího produktu," řekl Reinsalu agentuře Reuters.
Rusko bude pravděpodobně pokračovat v útocích na ukrajinskou energetickou síť, plynovou infrastrukturu a základní služby, řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg během návštěvy Rumunska. "Když v tom budou pokračovat ve chvíli, kdy nastupuje zima, znamená to, že se prezident Putin snaží využít zimu jako zbraň ve válce proti Ukrajině," dodal Stoltenberg před dvoudenní schůzkou ministrů zahraničí aliančních zemí, která se uskuteční v Bukurešti v úterý a ve středu.
Sexuální násilí se stalo součástí ruského arzenálu s cílem ponížit Ukrajince, prohlásila v pondělí manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská na konferenci v Londýně. První dáma Ukrajiny při této příležitosti podle agentury AFP vyzvala světové vůdce, aby zařadili sexuální násilí během ozbrojených konfliktů mezi válečné zločiny a pohnali pachatele k odpovědnosti.
Rusko podle ní používá sexuální násilí "systematicky" a ruští vojáci o tom hovoří velmi otevřeně. "Proto je nesmírně důležité uznat to jako válečný zločin a pohnat všechny pachatele k odpovědnosti," řekla první dáma Ukrajiny. "Bohužel takové válečné zločiny budou ve světě pokračovat, dokud si vojáci myslí, že jim mohou projít bez trestu," uvedla Zelenská. Sexuální násilí je podle ní "nejkrutějším způsobem, jak dokázat nadvládu".
Skupina ruských matek sbírá podpisy pod petici, v níž požaduje ukončit válku proti Ukrajině a vrátit vojáky domů. Kreml se k této internetové petici dnes odmítl vyjádřit, informovala agentura Interfax. Petice je podle médií dílem skupiny matek z hnutí Feministický protiválečný odpor a skupiny matek mobilizovaných vojáků a branců povolaných k povinné vojenské službě v ruské armádě. Zveřejněna byla v neděli.
"Víte, bohužel jsem (petici) neviděl, a proto ji nemohu komentovat," řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury Interfax. Neví prý nic ani o organizaci, která petici vytvořila a začala sbírat podpisy. "Nemohu to hodnotit, protože nerozumím, o co jde, co to znamená," dodal.
Rusko odložilo jednání s USA o strategických jaderných zbraních, která měla začít v úterý v Káhiře, informoval ruský deník Kommersant s odvoláním na vyjádření americké ambasády v Rusku. Moskva podle ambasády uvedla, že navrhne nový termín jednání.
Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od rozsáhlých ruských útoků na energetickou infrastrukturu z minulého týdne stále bez elektrického proudu. Podle agentury Unian to dnes řekl šéf oblastní správy Oleksij Kuleba. Provozovatel ukrajinské přenosové soustavy kromě toho kvůli nedostatku elektřiny v síti přistoupil k havarijním odstávkám proudu po celé Ukrajině, což je v poslední době v napadené zemi obvyklé.
Vatikán navrhuje, aby Rusko a Ukrajina jednaly o vyřešení války na Ukrajině na jeho území, informoval začátkem tohoto měsíce list La Stampa. Rusko-ukrajinská mírová jednání skončila na jaře poté, co několik kol rozhovorů nepřineslo výsledky. Válčící strany se ale v létě za asistence OSN a Turecka dohodly na obnově vývozu obilí ze zablokovaných ukrajinských přístavů.
Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov v pondělí poděkoval Vatikánu za jeho nabídku hostit rusko-ukrajinská jednání, informovala ruská agentura TASS. "Víme, že celá řada států a zahraničních představitelů dává najevo ochotu zajistit (pro jednání) platformu. Tuto politickou vůli samozřejmě vítáme," prohlásil Peskov. Dodal ale, že kvůli postoji Kyjeva nejsou tato jednání možná.
Vláda dává peníze ukrajinským uprchlíkům, místo aby pomohla vlastním občanům, tvrdí podle výzkumu agentury STEM/MARK většina Čechů. Údaje o vyplacených penězích ale ukazují, že jde jen o pocit. Od začátku roku šlo na pomoc Čechům nepoměrně víc než na dávky Ukrajincům prchajícím před válkou. Peníze se českým občanům neubírají, naopak se významně zvyšují, upozorňují experti.
Záporožská jaderná elektrárna zůstává pod kontrolou Rusů a informace o jejich plánu se stáhnout jsou nepravdivé, uvedla Moskvou dosazená správa ukrajinského města Enerhodar o tamním ukrajinském atomovém zařízení. Informují o tom agentury Reuters a Interfax. O známkách toho, že se ruská invazní armáda možná připravuje opustit Záporožskou jadernou elektrárnu, hovořil v neděli šéf ukrajinské státní jaderné společnosti Enerhoatom Petro Kotin.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v tomto týdnu chystá další raketové útoky. Další ruské útoky zejména na infrastrukturu předpovídá také šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.
- V Kyjevě leží sníh, je pod nulou. Úřady uvedly, že se téměř obnovily dodávky elektřiny, vody a tepla, nicméně kvůli vysoké spotřebě musely zavést i plánované odstávky.
- Intenzita bojů na Ukrajině se v posledních dnech snížila kvůli špatnému počasí. Je ale pravděpodobné, že se v příštích několika týdnech opět zvýší, jakmile dál klesnou teploty a půda na frontě zmrzne.
- Ruské síly se možná chystají stáhnout ze Záporožské jaderné elektrárny, uvedly ukrajinské úřady. Rusové to však popírají.
Vážení čtenáři a čtenářky, vítejte u nového online přenosu k dění na Ukrajině. Staré informace naleznete zde.
Právě se děje
Policie dopadla muže, který na filozofické fakultě v Praze mluvil o střelbě
ŽIVĚ
Zelenskyj naznačil, že ukončí válku na Ukrajině výměnou za členství země v NATO
Sedlák řídil čtyřmi body obrat Pardubic v Liberci, Oceláři se zvedají ze dna
Těsná prohra na úvod ME. Házenkářky ztratily proti Rumunkám náskok
Digitální systémy stavebního a územního řízení znovu fungují, oznámilo ministerstvo
Zástupci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců, tedy skupiny označované OPEC+, se na dnešním zasedání dohodli, že ponechají své těžební limity beze změny. Ropné trhy musí nejprve vyhodnotit dopad zpomalující čínské ekonomiky na poptávku a cenového limitu pro ruskou ropu na nabídku. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje.
Dnešní rozhodnutí přichází krátce poté, co se země skupiny předních ekonomik světa G7 dohodly na omezení cen ruské ropy a před zavedením sankcí na ruskou ropu, které mohou mít zásadní vliv na trh.
OPEC+ je skupina 23 těžebních zemí v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem. Na začátku října se skupina dohodla na snížení těžby od listopadu o dva miliony barelů denně, což představuje přibližně dvě procenta světové poptávky. Učinila tak navzdory výzvám ze strany Spojených států, aby těžila více, a přispěla tím ke snížení cen pohonných hmot a podpoře světové ekonomice.