Kreml už nedokáže skrývat prohry. K veřejnosti probublávají špatné zprávy

Martin Novák Martin Novák
1. 12. 2022 6:07
Když se objevila informace, že ruská armáda se možná chystá stáhnout ze Záporožské jaderné elektrárny a předat ji zpět Ukrajincům, Kreml spekulace odmítl velmi příkře, až podrážděně. Podle experta na Rusko a Ukrajinu profesora Petra Kratochvíla se začíná ukazovat, že ruská propaganda není všemocná.
Ruský voják před Záporožskou jadernou elektrárnou.
Ruský voják před Záporožskou jadernou elektrárnou. | Foto: Reuters

Šéf ukrajinského Státního úřadu pro jadernou energii Petro Kotin minulou neděli prohlásil, že podle některých náznaků se Rusové chystají odejít z elektrárny. Následovala ostrá odpověď. "Záporožská elektrárna je a zůstane v ruských rukou. Nemá smysl pátrat po nějakých náznacích, žádné tam nejsou a nemohou být," reagoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak nicméně prohlásil, že dříve či později Rusové elektrárnu opustí, protože jejich obranné linie se budou posouvat blíže k ruské hranici.

U města Bachmut se Rusové neustále pokoušejí proniknout přes ukrajinskou obranu, ale frontová linie se už několik týdnů téměř nehýbe. Poslední velký postup zaznamenali Rusové na začátku července, kdy dobyli dvojměstí Severodoněck a Lysyčansk. Od té doby je jejich bilance špatná a dvakrát přenechali Ukrajincům velké území. V Charkovské oblasti v září a část Chersonské oblasti na západním břehu Dněpru v polovině listopadu.

Profesor Petr Kratochvíl z pražského Ústavu mezinárodních vztahů řekl online deníku Aktuálně.cz, že teď už ruský režim nemůže propagandou zakrýt neúspěchy. "Dosud se k mnoha Rusům žádné špatné zprávy z Ukrajiny nedostaly, ale po ústupu od Charkova a Chersonu není možné zakrýt, že se ruské armádě nedaří a že vývoj není takový, jaký ruské vedení slibovalo," uvádí.

Kreml toleruje kritiku armády z řad některých blogerů na sociální síti Telegram a také v ruské státní televizi se občas v debatách objevují názory, že válka se nevyvíjí předpokládaným směrem, tedy k jasnému vítězství a úspěchu Ruska.

Další ústup Rusů - například od zmiňované jaderné elektrárny, od Lysyčansku nebo ztráta města Melitopol na jihu - by znamenal nové pochybnosti a kritiku. Válka začala v únoru tím, že se Rusové pokusili obsadit Kyjev, ale neuspěli. Ve srovnání s březnem se území, které na Ukrajině momentálně ovládají, zmenšilo o více než polovinu.

"V Rusku bude podstatné, nakolik se Putinovi podaří propagandisticky takzvaně prodat určitý výsledek války jako vítězství. Pokud by třeba frontové linie teď zamrzly, tak může říci, že přece jen zvětšil území ovládané Ruskem a že zamezil Ukrajině v bombardování těchto území. Před začátkem války totiž ruská televize neustále tvrdila, že Ukrajina bombarduje a ostřeluje separatistické republiky v Doněcku a Luhansku," říká Kratochvíl.

V současné době si ale nedovede představit mír a rychlý konec války. Putin je podle něj rozhodnutý v boji pokračovat i přes dosavadní neúspěchy a Ukrajinci se teď domnívají, že jsou schopni Rusy porazit a vytlačit z Ukrajiny, takže ani oni nemají důvod válku ukončit.

"Putin v tuto chvíli nemá zájem o diplomacii. Konflikt na Ukrajině se snaží zmrazit, získat čas a zaútočit znovu," řekl ve středu na summitu NATO v Bukurešti americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Důležitým faktorem se zdá být, kdo déle vydrží se svými zbraněmi. Zda Rusové stále budou mít dostatek použitelné techniky a munice: spekuluje se například o tom, že jim docházejí rakety, kterými jsou schopni zasáhnout ukrajinskou infrastrukturu na velkou vzdálenost.

Pro Ukrajince bude zase podle analytiků klíčové, zda Západ nepoleví s dodávkami zbraní. Na summitu NATO ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba například naléhavě vyzýval členské země, aby poslaly tanky. Pentagon nyní zvažuje, že dodá Kyjevu raketomety s dostřelem 150 kilometrů, což by umožnilo ukrajinským vojákům účinněji likvidovat cíle v ruském týlu.

Blízko kapitulaci. Propagandisté už mluví o úplné prohře ruské války na Ukrajině

"Za 8,5 měsíce bychom si určitě všichni přáli, aby ruská armáda obecně měla větší úspěch," podotkl politický expert Viktor Olevič. | Video: NTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Útočník v bruselském metru pobodal tři lidi, policisté podezřelého zadrželi

Útočník v pondělí večer na stanici bruselského metra Schuman poblíž sídel institucí Evropské unie pobodal tři lidi. Jeden zraněný je ve vážném stavu, uvedla policie. Policie podezřelého zadržela, na místě zasahují dvě sanitky. Metro je mimo provoz, píše belgický list La Libre. Podle agentury AFP měl zadržený v minulosti psychické obtíže.

Několik svědků uvedlo, že muž ozbrojený nožem se pohyboval ve vlaku metra jedoucím směrem do centra. "Lidé utíkali všema směry, hodně se křičelo," uvedl jeden ze svědků a dodal, že útočník napadl ženu, která se chystala vystoupit. Na sociálních sítích se objevili záběry, na nichž je vidět několik policistů v neprůstřelných vestách, kteří obklíčili mladého muže v džínách a tričku. Ten si po výzvě lehl na zem a dal ruce za hlavu.

První informace hovořily o jednom raněném, policie později uvedla, že zranění jsou tři, z toho jeden vážně. Podle svědků útočník kromě ženy s kočárkem napadl také malého chlapce, píše La Libre. Útok se odehrál kolem 18. hodiny na stanici Schuman, desítky metrů od sídel Evropské rady a Evropské komise. Podle AFP do stanice metra bezprostředně po napadení přiběhlo několik policistů v civilu.

První poznatky z vyšetřování nenaznačují, že by se mohlo jednat o teroristický čin, uvedla belgická veřejnoprávní stanice RTBF s odkazem na bruselskou prokuraturu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy