Na někdejší území Československa doléhá válka: Elektřina nefunguje až 15 hodin denně

Martin Novák Martin Novák
6. 12. 2022 6:34
Zakarpatská oblast je nejzápadnější výspou Ukrajiny, nejvzdálenější od míst pozemních bojů. Avšak jen geograficky: z tohoto regionu, který byl v letech 1919 až 1939 součástí Československa pod názvem Podkarpatská Rus, odešlo bojovat do války s Ruskem mnoho dobrovolníků.
Zakarpatská oblast je daleko od míst pozemních bojů, ale na frontě je mnoho dobrovolníků z tého nejzápadnější části Ukrajiny.
Zakarpatská oblast je daleko od míst pozemních bojů, ale na frontě je mnoho dobrovolníků z tého nejzápadnější části Ukrajiny. | Foto: Reuters

"Je pravda, že tady na nás nepadají bomby a rakety jako v jiných místech Ukrajiny. Ale mnoho lidí ze Zakarpatské oblasti bojuje. Hlavně ve 128. horské brigádě ukrajinské armády," říká deníku Aktuálně.cz psycholožka Liubov Mychailiuková.

Tato žena založila ve třech městech Zakarpatí - Užhorodu, Mukačevu a Svaljavě - organizaci poskytující psychologickou pomoc Strom mého života (ukrajinsky Дерево Мого Життя). Pomáhá uprchlíkům z válkou velmi postižených míst Ukrajiny. A také dobrovolníkům, kteří se sami starají o uprchlíky nebo rodiny vojáků bojujících na frontě.

"Hned v prvních dnech ruské agrese jsme spustili tento projekt. Lidé během války potřebují dodávat sílu a mít pocit bezpečného prostoru, protože většinou prošli nějakým šokem. Pomoc potřebují i dobrovolníci, kteří sami pomáhají, protože jim hrozí vyhoření a přemíra stresu," vysvětluje Mychailiuková.

Červeně je na mapě vyznačena Zakarpatská oblast.
Červeně je na mapě vyznačena Zakarpatská oblast. | Foto: Aktuálně.cz

Její projekt je podporován Mukačevskou římskokatolickou diecézí v čele s biskupem Mykolou Lučokem, Charitou České republiky a Zakarpatskou oblastní dobročinnou nadací Caritas Svatý Martin.

"Hned v prvních dnech agrese přijíždělo mnoho lidí z Charkova a dalších částí východu Ukrajiny. Byli to lidé různého věku, často starší. Naším úkolem je všechny psychologicky stabilizovat. Pracujeme ve skupinách například prostřednictvím arteterapie: používáme hudbu či tanec, dechová cvičení," říká psycholožka.

Do jedné skupiny dochází i pětaosmdesátiletá žena, která uprchla z Mariupolu. Toto přístavní město Rusové nadále okupují. Obléhali ho na začátku roku téměř tři měsíce a neustálá dělostřelecká palba zanechala jeho velkou část v troskách. 

Problémy s elektřinou a teplem

Zakarpatská oblast měla před válkou 1,2 milionu obyvatel. Od 24. února, kdy začala válka, přes ni mířili uprchlíci na Slovensko, do Maďarska a Rumunska. Nyní žije v oblasti asi 300 tisíc uprchlíků, čtvrtina předválečného počtu obyvatel Zakarpatí.

První týdny po začátku války bydleli uprchlíci ve školních třídách a tělocvičnách v Zakarpatské oblasti. Snímek je z 27. března z Užhorodu.
První týdny po začátku války bydleli uprchlíci ve školních třídách a tělocvičnách v Zakarpatské oblasti. Snímek je z 27. března z Užhorodu. | Foto: Reuters

"Jednou z forem pomoci je výstavba mobilních domků, které lze snadno demontovat a přemístit jinam. Staví se ve třech lokalitách v Zakarpatí, obytná plocha jednoho takového domku je 33 metrů čtverečních. Také opravujeme a renovujeme některé starší domy, aby se v nich dalo bydlet. Například vyměňujeme stará okna za plastová," říká Natalia Macková, která pracuje v Zakarpatské oblasti pro organizaci Charita Česká republika.

Ačkoliv Zakarpatskou oblast Rusové přímo nebombardují, problémy s elektřinou a teplem mají i tady. Dokonce ještě větší než jinde na Ukrajině.

"V Zakarpatí jako jediné oblasti na Ukrajině neexistuje centrální vytápění. Každý má své elektrické nebo plynové topení, takže když nejde elektřina, netopí se. Sháníme generátory, ale protože jsou na naftu, není dovoleno je mít v bytech. Elektřina teď není tak deset až patnáct hodin denně a nikdy nevíte, kdy ji zapojí nebo odpojí," dodává Macková.

Nemáme vodu? To překonáme

Liubov Mychailiuková říká, že obzvlášť důležitá je práce s rodinami vojáků, kteří jsou hlášeni jako nezvěstní. "Rodinní příslušníci takových vojáků potřebují specifický přístup, aby se psychicky stabilizovali. Jedna z nejtěžších věcí v životě je čekat v neznámu," uvádí psycholožka.

Natalia Macková tvrdí, že i přes všechny problémy a strasti dnes ale těžko najdeme Ukrajince, který by nevěřil ve vítězství. "Všichni věříme, že musíme zvítězit. Nechceme jednat, musíme nejdřív zvítězit. Nemáme vodu a elektřinu, nemůžeme používat výtahy, ale to všechno překonáme a zvítězíme," říká přesvědčeně mladá Ukrajinka.

Video: Evakuovaní Ukrajinci žijí v provizorním bydlení (5. 12. 2022)

Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 8 hodinami

Útočník v bruselském metru pobodal tři lidi, policisté podezřelého zadrželi

Útočník v pondělí večer na stanici bruselského metra Schuman poblíž sídel institucí Evropské unie pobodal tři lidi. Jeden zraněný je ve vážném stavu, uvedla policie. Policie podezřelého zadržela, na místě zasahují dvě sanitky. Metro je mimo provoz, píše belgický list La Libre. Podle agentury AFP měl zadržený v minulosti psychické obtíže.

Několik svědků uvedlo, že muž ozbrojený nožem se pohyboval ve vlaku metra jedoucím směrem do centra. "Lidé utíkali všema směry, hodně se křičelo," uvedl jeden ze svědků a dodal, že útočník napadl ženu, která se chystala vystoupit. Na sociálních sítích se objevili záběry, na nichž je vidět několik policistů v neprůstřelných vestách, kteří obklíčili mladého muže v džínách a tričku. Ten si po výzvě lehl na zem a dal ruce za hlavu.

První informace hovořily o jednom raněném, policie později uvedla, že zranění jsou tři, z toho jeden vážně. Podle svědků útočník kromě ženy s kočárkem napadl také malého chlapce, píše La Libre. Útok se odehrál kolem 18. hodiny na stanici Schuman, desítky metrů od sídel Evropské rady a Evropské komise. Podle AFP do stanice metra bezprostředně po napadení přiběhlo několik policistů v civilu.

První poznatky z vyšetřování nenaznačují, že by se mohlo jednat o teroristický čin, uvedla belgická veřejnoprávní stanice RTBF s odkazem na bruselskou prokuraturu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy