Praha - Důchodová reforma odstartuje v plném rozsahu a podle původního plánu od roku 2013. Poslanci totiž ve středu večer přehlasovali veto prezidenta republiky Václava Klause.

Definitivně schválený zákon je přitom v podstatě už jen "technickým" dokončením reformy, jejíž hlavní část byla - bez Klausova veta, ale i podpisu - schválena dříve.

K přehlasování prezidentského veta potřebovala koalice většinu ze všech poslanců, tedy alespoň 101 hlasů - nakonec získala ještě o jeden víc. Koalici podpořili i nezařazení Pavel Bém, Michal Doktor (oba dříve ODS), Jaroslav Škárka a Milan Šťovíček (oba dříve VV). Další někdejší poslanec VV, Josef Dobeš, který ve stejný den podpořil daňový balíček, se hlasování zdržel.

Klaus své veto zdůvodnil tím, že nad reformou nepanuje názorová shoda a že není vhodná doba pro zavádění takového řešení, od kterého okolní státy ustupují nebo ho omezují.

Opoziční ČSSD neúspěšně prosazovala odklad reformy. Sociální demokraté zavedení druhého pilíře dlouhodobě kritizují, jde podle nich prakticky o privatizaci části průběžného státního pilíře. "Výhody přináší pouze nejbohatší skupině občanů a soukromým penzijním fondům," domnívá se předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. 

Malá důchodová reforma

Již od přelomu září a října 2011 platí takzvaná malá důchodová reforma, která prodloužila věk odchodu do důchodu. Na tuto změnu už nemá Klausovo veto žádný vliv.

Dříve platilo, že muži narození po roce 1965 měli jít do důchodu v 65 letech, stejně jako ženy s jedním dítětem. O rok dříve by šly do penze ženy se dvěma dětmi. Po schválené "malé reformě" si ale na penzi počkají déle - pokud to některá z budoucích vlád opět nezmění.

Postupné zvyšování podle schválené "malé" reformy přitom neobsahuje horní hranici. Letos narozené děti by tedy měly jít do důchodu až v 73 letech. Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka bude záležet na budoucích vládách, zda a kdy tento růst stopnou.

Důvodem změn je především rostoucí deficit takzvaného důchodového účtu státního rozpočtu - na rostoucí počet důchodců vydělává méně lidí a na výplatu důchodů tedy chybí čím dál více peněz.

Vedle zvyšování věku reagovala takzvaná malá důchodová reforma i na rozhodnutí Ústavního soudu.

Podle něj dřívější stav příliš znevýhodňoval lidi s vyššími příjmy. Výše jejich důchodu byla v procentním vyjádření k zaplacenému pojistnému (úměrnému předchozím výdělkům) výrazně nižší než u ostatních.

I nadále sice budou lidé s předchozími příjmy nad 36 tisíc měsíčně dostávat (v procentním vyjádření k zaplacenému pojistnému) o dost méně než ostatní, tyto rozdíly mezi příjmovými skupinami se však sníží.

Zhruba pětina lidí tedy po říjnu 2011 dostává ze státního systému řádově o stovky až tisíce korun měsíčně více, než by dostali předtím. Naopak většina ostatních (70 procent) si oproti dosavadním pravidlům řádově o desítky až stovky korun měsíčně pohoršila. Desetina lidí s nejnižšími příjmy na tom zůstala stejně.

Hlavní část reformy

Druhý zásadní krok penzijní reformy - ten nejdůležitější - udělala vládní koalice ve sněmovně na začátku listopadu 2011. Po šestidenních obstrukcích opozice tehdy koalice přehlasovala senátní veto "velké" důchodové reformy a zákony zamířily k prezidentovi.

Klaus tehdy říkal, že s návrhem nesouhlasí. Ten se nakonec rozhodl důchodovou reformu sice nepodepsat, ale zároveň ani nevetovat. Změny tvořící hlavní část chystané reformy tak začaly platit.

Prezident svůj nesouhlas s reformou zdůvodňoval například tak, že se dále prohloubí deficit důchodového systému a objem veřejných prostředků vydávaných na financování důchodů vzroste. Vládu kritizoval také za to, že návrhu reformy údajně nepředcházela vážná debata.

Také tato hlavní část reformy však už byla definitivně schválena dříve, Klaus ji vloni nechal projít.

Reforma zavádí dobrovolné spoření v nových penzijních fondech, současně mění i dosavadní systém penzijního připojištění se státním příspěvkem.

Lidé by nově mohli část povinných odvodů na důchodové pojištění směřovat do soukromých penzijních fondů na svůj vlastní důchodový účet. Půjde však pouze o možnost, nikoliv povinnost.

Dosud jsou důchody financovány průběžným systémem - lidé odvádějí pojistné do státního systému, ale peníze nejdou na jejich účet (budoucí důchod), nýbrž rovnou současným důchodcům.

Takzvaný státní pilíř sice i nadále zůstane dominantní, jeho role však má klesnout.

Autor fotografie: Reuters

Přečtěte si také

• Z penzijní reformy couvá další fond, "Rusnokův" ING
• Spoření na státní důchod: Odevzdáte víc, než dostanete?
• Kdo vám prodá penzijní reformu? Když teď, tak kdokoliv
• O nové penzijní fondy stojí minimum Čechů, říká průzkum
• Švejnar: Nové penzijní fondy se vyplatí polovině mužů
• Dříve do penze? Kdo si naspoří, může, souhlasí poslanci
• Účet za penzijní reformu? Lidé "vyvedou" 45 miliard
• Který penzijní fond je nejlepší? Tady je porovnání

Padla poslední překážka

Tato hlavní část reformy, schválená v roce 2011, měla podle vlády odstartovat od roku 2013 společně s daňovou reformou (často prezentované jako součást opatření zavádějící jednotné inkasní místo).

Kvůli nutnému kompromisu s opozicí (který tehdy nesouvisel s reformou, ale se zdaněním hazardu) ale musela vláda posunout daňovou reformu až na rok 2015. A tím vznikl problém, který vyústil až v prezidentské veto.

Zákony k daňové reformě totiž řešily i "techniku" výběru peněz do druhého důchodového pilíře - tedy do nových fondů zaváděných penzijní reformou. Jenže zatímco důchodová reforma má platit od roku 2013, start té daňové byl o dva roky odložen (a s ní i "technické" předpisy nutné pro reformu penzí).

Ministerstvo financí proto muselo přijít se speciálním zákonem, který by technicky umožnil start (už schválené) důchodové reformy podle plánu už od roku 2013.

Vládě tento zákon podle předpokladů vrátili v půlce srpna 2012 senátoři, ale již o tři týdny později je koalice ve sněmovně přehlasovala.

V září však toto "technické dokončení" reformy vetoval prezident. Koalice pak potřebovala minimálně 101 poslanců, aby jej přehlasovala. To se jí 7. listopadu povedlo, a definitivně tak prosadila kompletní verzi své důchodové reformy.

Mění se i penzijní připojištění

Nehledě na Klausovo veto také platí, že od roku 2013 bude pozměněno dosavadní penzijní připojištění, takzvaný třetí pilíř.

Změní se například pravidla pro připisování státního příspěvku, skončí garance nezáporného zhodnocení uložených peněz a fondy budou moci nově nabízet více investičních strategií, tedy i vyšší zhodnocení s vyšším rizikem.