zákon

Náčrt zákona o regulaci trhu s konopím bude zřejmě do konce března, tvrdí Vobořil

Obrysy zákona o zavedení regulovaného trhu s konopím v Česku by měly být hotové do konce března, uvedl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Takzvaný věcný záměr nové normy by měl nastínit pravidla vydávání licencí výrobcům, distributorům a prodejcům, vzniku a fungování konopných klubů a či drobného pěstování. Jednala o tom v pátek skupina expertů, která má návrh připravit. Sešla se poprvé, informoval David Hluštík z vládního oddělení protidrogové politiky.

Vobořil prosazuje uvolnění trhu s konopím za přísných podmínek dlouhodobě. "V oblasti konopí se zdá, že prohibice zcela selhává a trh se nejen usadil, ale také stále narůstá. Proto potřebujeme najít lepší nástroje kontroly. Přísně regulovaný trh dokáže regulovat, co a kdo vyrábí kde, komu a kolik se toho prodává. Toto úplný zákaz nedokáže. Regulovaný trh má větší potenci prevence," popsal Vobořil.

Zdroj: ČTK

Senátoři schválili daň z mimořádných zisků i vyšší limit pro registraci k platbě DPH

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji ve čtvrtek schválil Senát. Spolu s tím schválil i další daňové změny. Například limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty se zvýší z jednoho milionu na dva miliony korun a stejně tak se zvýší i limit umožňující podnikatelům využívat takzvanou paušální daň. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Zákon musí ještě podepsat prezident.

Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.

Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi. Vzhledem k tomu, že Senát zákon schválil, nehlasovali už senátoři o návrhu, aby se o část výnosu státní rozpočet dělil s kraji a obcemi podle rozpočtového určení daní. Za sdílení výnosů se u senátorů přimlouval i Svaz měst a obcí. Ve sněmovně tento návrh sněmovní většina neschválila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s ním nesouhlasil.

Zdroj: ČTK

Zákon o ochraně oznamovatelů schválila vláda, koaliční Piráti návrh kritizují

Vláda schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti, oznámil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) po jednání kabinetu. Navzdory názoru kritiků návrhu, mezi které patřili i koaliční Piráti, nemá zákon platit pro přestupky ani anonymní oznámení. Podle Blažka to neznamená, že by se zaměstnavatelé anonymními oznámeními neměli zabývat. Jde podle něj o návrh, který má šanci projít jednáním ve sněmovně i senátu. Nevyloučil možné budoucí novelizace.

Ministr připomněl, že Česko má s předložením zákona už roční skluz a že dosud žádný návrh nenašel v parlamentu podporu. Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Dvouletá lhůta pro transpozici této směrnice vypršela 17. prosince 2021. Na to se odkázal i šéf Pirátů Ivan Bartoš. Před jednáním kabinetu řekl, že nynější návrh je horší než předloha připravená minulou vládou.

Na tiskové konferenci nicméně konstatoval, že předloha jde nad rámec požadavků Evropské unie, i když by si Piráti přáli jiné parametry. Piráti podle Bartoše pro předlohu nehlasovali. Je podle něj ale možné, že se návrh zákona změní ještě při projednávání poslanci. Uvedl to na dotaz, zda vládní koalice může ve sněmovně počítat s hlasy čtyř Pirátů.

Zdroj: ČTK

Rakousko chce postih za zlehčování zločinů nacismu, reaguje na antivaxery se žlutou hvězdou

Rakouská vláda chystá zpřísnění zákonů, které trestají popíraní holokaustu a jiných zločinů nacistického režimu. Vídeň chce nové postihy za zlehčování těchto zločinů. Reaguje tím na demonstrace odpůrců povinného očkování proti koronaviru, kteří jako symbol používali žluté hvězdy podobné těm, které museli nosit Židé za nacistické nadvlády, uvedla agentura Reuters.

Podle rakouské ministryně spravedlnosti Almy Zadičové ze strany Zelených je nutné trestat a netolerovat jakékoliv zlehčování holokaustu či jiných nacistických zločinů proti lidskosti.

Odpůrci povinného očkování proti koronaviru na demonstracích nosili žluté hvězdy podobné těm, jaké nacisté nutili nosit Židy v rámci rasové diskriminace, která vyvrcholila vyhlazovacími tábory. Demonstranti měli v symbolu napsané "nenaočkovaný" místo "Žid".

Podobně jako v Německu zákony i v Rakousku zakazují nacistické symboly, obnovu nacistické strany či oslavování hitlerovského režimu. Legislativa také trestá "hrubé zlehčování" zločinů. Podle stávajících zákonů nelze jednání demonstrantů proti povinnému očkování proti koronaviru postihnout. Vláda konzervativců a Zelených chce odstranit ze znění zákona právě označení "hrubý".

Zdroj: ČTK

Vláda navrhla zrušit více než deset tisíc nadbytečných zákonů, nařízení nebo vyhlášek

Zrušit více než deset tisíc nadbytečných zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou sice většinou formálně platné, ale již nepoužívané, navrhla ve středu vláda. Iniciativu nyní projedná parlament, řekl po zasedání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Nadbytečné předpisy se podle předlohy ministerstva vnitra mimo jiné stávají zátěží pro systém eSbírka, ve kterém by lidé měli mít v budoucnu možnost elektronicky vyhledat veškeré zákony a mezinárodní smlouvy v jejich závazné podobě.

Fiala uvedl, že zrušovacím zákonem vláda naplňuje své předvolební sliby i programové prohlášení. "Snažíme se zjednodušit právní řád, odstranit zbytečné předpisy," řekl předseda vlády. V případě 6667 předpisů jde o takzvaně obsolentní předpisy, které jsou sice platné, ale reálně se neuplatňují. Dalších 3616 předpisů už v minulosti zrušilo některé obecné ustanovení, ale v právním řádu se nadále objevovaly, doplnil Fiala.

Ministerstvo vnitra v předkládací zprávě uvedlo, že z hlediska reálné praxe je existence těchto předpisů zcela nadbytečná. "Jedním z hlavních problémů je právě skutečnost, že nelze často přesně říci, které právní předpisy jsou stále platné, a které nikoliv," uvedl úřad. Tisíce nadbytečných předpisů podle ministerstva ztěžují orientaci v právním řádu, podle Fialy jejich zrušení zvýší právní jistotu.

Zdroj: ČTK

Finsko zmírnilo potratový zákon, ženy už nemusí dokládat důvody ukončení těhotenství

Finští poslanci ve středu schválili novelu zákona o potratech, čímž zmírnili podmínky pro umělé přerušení těhotenství. Dosavadní zákon z roku 1970 činil z Finska v tomto ohledu nejstriktnější zemi v severském regionu a mnozí občané ho považovali za zastaralý, uvedla agentura AP.

Pro liberalizaci přístupu k potratům se vyslovilo 125 zákonodárců, proti jich bylo 41. Reforma mimo jiné odstraňuje nutnost schválení ukončení těhotenství dvěma lékaři. Podle nového znění zákona, který by měl vstoupit v platnost na počátku příštího roku, bude stačit podpis jednoho lékaře.

Kromě toho těhotné ženě bude stačit podat žádost o ukončení těhotenství bez udání dalších důvodů, například sociálních a ekonomických, a to až do 12. týdne těhotenství. "Reforma zákona o potratech je velmi potřebnou modernizací jasně zastaralého zákona," řekla veřejnoprávní televizi YLE poslankyně Saara-Sofia Sirénová z Národní konzervativní strany. Reforma, která měla v parlamentu podporu napříč stranami, se podle Sirénové týká základního práva žen rozhodovat o sobě, svém těle a životě.

Legislativní reforma se opírá o občanskou iniciativu, která v roce 2020 shromáždila požadovaných 50 tisíc podpisů pro to, aby se záležitostí musel zabývat parlament.

Zdroj: ČTK

Turecko schválilo zákon proti dezinformacím, kritici tvrdí, že jde o cenzuru

Turecký parlament schválil zákon, který umožní trestat novináře nebo uživatele sociálních sítí až tříletým odnětím svobody za šíření dezinformací. Podle kritiků může tato norma, kterou navrhl prezident země Recep Tayyip Erdogan, vést k omezení svobody slova. Informovala o tom agentura Reuters.

Norma předpokládá tříleté vězení za šíření nepravdivých informací o národní bezpečnosti, pokud to ve veřejnosti vyvolá paniku nebo strach. Zákon prošel parlamentem, v němž mají většinu zákonodárci z Erdoganovy vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a jejich političtí spojenci.

Předseda novinářské asociace parlamentních zpravodajů Kemal Aktaş dříve uvedl, že zákon bude znamenat ohrožení svobody slova a tisku v Turecku. Syndikát novinářů z města Diyarbakir k němu řekl: "Je to jeden z nejtěžších cenzurních zásahů v dějinách (turecké) republiky."

Vládní poslanci ale odmítají, že by chtěli zavést cenzuru. "O blokování či omezování přístupu k sociálním médiím nemůže být řeč. AKP je stranou, která bojuje proti cenzuře a zákazům," uvedl vládní poslanec Hüsein Yayman.

Zdroj: ČTK

Před španělským parlamentem demonstrovali majitelé nevěstinců i prostitutky

Před španělským parlamentem v Madridu v pondělí demonstrovali majitelé nevěstinců a sexuální pracovnice proti návrhu zákona, který rozšiřuje definici takzvaného pasáctví. Na jeho základě by mohli být nejen provozovatelé klubů nebo organizátoři prostituce, ale i zákazníci trestáni až čtyřmi roky vězení, píše agentura AP.

Návrh zákona, který má podporu vládních socialistů, zahrnuje do pojmu pasáctví prostý obchodní vztah mezi pasákem a prostitutkou. Není tak ani nutné, aby došlo na vykořisťování ženy.

Protestující na sobě měli roušky a drželi červené deštníky, aby zatajili svou totožnost. "Žádáme socialistickou stranu, aby stáhla návrh zákona, který prakticky znamená zrušení prostituce a odsuzuje nás k práci v ilegalitě," postěžovala si prezidentka Platformy proti abolici Susana Pastorová, která ve Valencii vlastní byt, který pronajímá ženám nabízejícím sexuální služby.

"Já jsem sem dnes přišla, abych chránila své zaměstnání," řekla další demonstrantka Sandra, svobodná matka, která se živí sexem 12 let.

Nová odborová organizace sexuálních pracovnic Otras ale dnešní demonstraci nepodpořila, protože ji svolali majitelé podniků nabízejících sexuální služby. "O práva sexuálních pracovnic se vůbec nestarají," řekla AP generální tajemnice Otras Concha Borrellová, která požaduje, aby sexuální pracovnice služby nabízely na základě legálních pracovních smluv. Podle Borrellové je ve Španělsku zhruba 200 tisíc prostitutek.

Zdroj: ČTK

Zeman podepsal zákaz výroby a prodeje jednorázových plastových příborů

Česko do dvou měsíců zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Počítá s tím zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, který podepsal prezident Miloš Zeman, informoval v úterý Hrad. Zákaz začne platit s účinností zákona, tedy prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Změny se měly do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat.

Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří také nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu. Podle ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů. K vybraným jednorázovým výrobkům, které se zakážou, už existuje řada opakovaně použitelných alternativ.

Zdroj: ČTK
Pokračovat