Daně

Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení letos v pololetí stouply meziročně o čtyři procenta, tedy o 20 miliard korun, na 476,8 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 205 miliard korun, meziročně o 17,1 miliardy korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 111,5 miliardy korun, meziročně o 37 miliard korun více. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí (MF) v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci června.

Naopak v případě daně z příjmu fyzických osob stát v pololetí získal meziročně o 22,3 miliardy korun méně, tedy 71,1 miliardy korun. MF k tomu uvedlo, že výběr byl ovlivněn daňovými změnami od letošního roku, zejména snížením základu daně o více než 25 procent a zvýšením slevy na poplatníka. Inkaso také negativně ovlivnilo vyplácení kompenzačního bonusu podnikatelům. Méně stát vybral i ze spotřebních daní.

Samotný státní rozpočet získal ke konci června na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 322,6 miliardy korun, tedy o 690 milionů korun více. Schodek rozpočtu ke konci června stoupl na 265,1 miliardy korun, šlo o nejhorší červnový výsledek od vzniku Česka.

Občané a firmy na Moravě, které minulý čtvrtek zasáhla bouře doprovázená tornádem, získají podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) daňové  úlevy. Posunou se jim lhůty pro zaplacení daně z příjmů, podání daňového  přiznání, kontrolního hlášení a platby daně z přidané hodnoty (DPH). Promine se jim záloha na silniční daň splatná k 15. červenci. Projednala to v pondělí vláda, uvedla na Twitteru Schillerová.

Splatnost daně z příjmů fyzických i právnických osob se posune podle informací na webu ministerstva financí z konce června do konce srpna. Podání daňového přiznání, kontrolního hlášení a platby DPH za květen se prodlouží o měsíc.

Tzv. generální pardon se bude automaticky vztahovat na podnikatele a firmy, které mají sídlo nebo pobyt na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Břeclav a Hodonín, nebo které vykonávají převážnou část své činnosti na území těchto správních obvodů. Sídlo a bydliště dokládat nemusejí, případný převažující výkon činnosti doloží jen oznámením.

Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí, je nedostatečná. Výpočty Národní rozpočtové rady totiž ukazují, že dosažení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně již v roce 2024. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR).

Podle rozpočtové rady jsou navíc přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující nerovnováhu veřejných financí, což je podle rady nezodpovědné. Konsolidaci nebude možné uskutečnit pouze omezováním veřejných výdajů a bude nutné i významně zvýšit zdanění. 

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v reakci na zprávu NRR uvedla, že podle ní je chystaná konsolidace přiměřená a umožní plynulý návrat pandemií poškozené ekonomiky do standardního stavu. Podle rady je plánovaná konsolidace veřejných financí nedostatečná.

Ztrátám na daních za téměř třináct miliard korun za sedm let své existence zabránil projekt Daňová Kobra. Předešla únikům za zhruba 3,3 miliardy a zadržela 9,6 miliardy korun z daňové kriminality. Loni šlo o daňové kauzy za 680 milionů, což je zatím nejnižší objem. Ministerstvo vnitra ve čtvrteční tiskové zprávě uvedlo, že celkově ubývá daňové kriminality. Daňová Kobra vznikla v roce 2014. Nejde o speciální útvar či tým, ale o projekt spolupráce policistů, celníků a Finanční správy na odhalování kriminality spojené s krácením daní.

V letošním roce by příjmy státu u některých daní měly klesnout. Jde například o daň z příjmu fyzických osob i právnických nebo spotřební daně z minerálních olejů. Naopak více stát vybere u daně z přidané hodnoty (DPH) nebo i na sociálním a zdravotním pojištění. V dalších letech by příjmy státu z daní i ze sociálního pojištění měly růst, a to i například právě u daně z příjmu fyzických osob ovlivněné letošním zrušením superhrubé mzdy. V lednových odhadech přitom ministerstvo financí počítalo s poklesem příjmů z této daně i v roce 2022. Vyplývá to z přehledu, který ministerstvo financí zveřejnilo na internetu.

Spojené státy ukončily vyšetřování České republiky, které zahájily loni v červnu kvůli plánům na zavedení daně z digitálních služeb. Vyšetřování skončilo také v případě Evropské unie, Brazílie a Indonésie. Oznámila to dnes podle agentury Reuters americká obchodní zmocněnkyně Katherine Taiová.

Důvodem ukončení vyšetřování je skutečnost, že tyto jurisdikce zatím k dříve plánovanému zavedení daně nepřikročily. Pokud se situace změní, může úřad obchodní zmocněnkyně zahájit nové vyšetřování.

Taiová dnes rovněž oznámila, že její úřad pokračuje ve vyšetřování Rakouska, Británie, Itálie, Španělska, Turecka a Indie, kterým tak hrozí odvetná cla. Upozornila nicméně, že USA se nadále snaží vyřešit své obavy ohledně digitální daně prostřednictvím mezinárodních rozhovorů.