OECD se shodla na minimální daňové sazbě 15 procent pro nadnárodní podniky

Mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Oznámila to dnes Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dodala, že domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda podle OECD zajistí, aby velké podniky odváděly spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky, napsala agentura Reuters.

Dohoda se vyjednávala čtyři roky, naposledy se nechalo přesvědčit Irsko, Maďarsko a Estonsko. Ze 140 zemí zapojených do vyjednávání, jež podle OECD zastupují 90 procent světového HDP, k dohodě zatím nepřistoupila Keňa, Nigérie, Pákistán a Srí Lanka.

"Náš mezinárodní daňový systém bude díky dnešní dohodě spravedlivější a bude lépe fungovat," uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann. "Je to dalekosáhlá dohoda, která zajišťuje, že náš mezinárodní daňový systém bude dobře plnit svůj účel v digitalizované a globalizované světové ekonomice," dodal.

Zdroj: ČTK

Paušální daň pro příští rok vychází na 5994 korun měsíčně

Paušální daň pro drobné podnikatele vychází pro příští rok na 5994 korun měsíčně. Z toho minimální zdravotní pojistné činí 2627 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 3267 Kč a daň z příjmů 100 Kč. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí. Pro letošní rok je paušální daň stanovena na 5469 korun za měsíc. K paušální dani je přihlášeno zhruba 75 000 podnikatelů.

Paušální daň je určena pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do milionu korun. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí odpadne i důvod k většině kontrol. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nedávno uvedla, že budu usilovat o rozšíření paušální daně také pro podnikatele s obratem až dva miliony korun.

Zdroj: ČTK

Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 298,1 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 298,1 miliardy korun z červencových 279,4 miliardy korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě ministerstvo financí (MF). Jde o nejhorší srpnový výsledek od vzniku Česka. Loni ke konci srpna byl schodek 230,3 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci srpna meziročně stouply o 16,7 miliardy na 946,1 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 29,4 miliardy na 820,9 miliardy korun, zatímco samotné příjmy z daní bez pojistného meziročně klesly o 10,3 miliardy na 429 miliard korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci srpna pak meziročně stouply o 84,5 miliardy na 1,24 bilionu korun.

Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok MF navrhuje nově schodek 376,6 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Stát vybral na daních v pololetí o 20 miliard korun více než před rokem

Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení letos v pololetí stouply meziročně o čtyři procenta, tedy o 20 miliard korun, na 476,8 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 205 miliard korun, meziročně o 17,1 miliardy korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 111,5 miliardy korun, meziročně o 37 miliard korun více. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí (MF) v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci června.

Naopak v případě daně z příjmu fyzických osob stát v pololetí získal meziročně o 22,3 miliardy korun méně, tedy 71,1 miliardy korun. MF k tomu uvedlo, že výběr byl ovlivněn daňovými změnami od letošního roku, zejména snížením základu daně o více než 25 procent a zvýšením slevy na poplatníka. Inkaso také negativně ovlivnilo vyplácení kompenzačního bonusu podnikatelům. Méně stát vybral i ze spotřebních daní.

Samotný státní rozpočet získal ke konci června na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 322,6 miliardy korun, tedy o 690 milionů korun více. Schodek rozpočtu ke konci června stoupl na 265,1 miliardy korun, šlo o nejhorší červnový výsledek od vzniku Česka.

Zdroj: ČTK

Vláda schválila daňové úlevy pro lidi i firmy v oblastech zasažených tornádem

Občané a firmy na Moravě, které minulý čtvrtek zasáhla bouře doprovázená tornádem, získají podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) daňové  úlevy. Posunou se jim lhůty pro zaplacení daně z příjmů, podání daňového  přiznání, kontrolního hlášení a platby daně z přidané hodnoty (DPH). Promine se jim záloha na silniční daň splatná k 15. červenci. Projednala to v pondělí vláda, uvedla na Twitteru Schillerová.

Splatnost daně z příjmů fyzických i právnických osob se posune podle informací na webu ministerstva financí z konce června do konce srpna. Podání daňového přiznání, kontrolního hlášení a platby DPH za květen se prodlouží o měsíc.

Tzv. generální pardon se bude automaticky vztahovat na podnikatele a firmy, které mají sídlo nebo pobyt na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Břeclav a Hodonín, nebo které vykonávají převážnou část své činnosti na území těchto správních obvodů. Sídlo a bydliště dokládat nemusejí, případný převažující výkon činnosti doloží jen oznámením.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo financí přijímá nezodpovědná daňová opatření, kritizuje resort rozpočtová rada

Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí, je nedostatečná. Výpočty Národní rozpočtové rady totiž ukazují, že dosažení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně již v roce 2024. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR).

Podle rozpočtové rady jsou navíc přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující nerovnováhu veřejných financí, což je podle rady nezodpovědné. Konsolidaci nebude možné uskutečnit pouze omezováním veřejných výdajů a bude nutné i významně zvýšit zdanění. 

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v reakci na zprávu NRR uvedla, že podle ní je chystaná konsolidace přiměřená a umožní plynulý návrat pandemií poškozené ekonomiky do standardního stavu. Podle rady je plánovaná konsolidace veřejných financí nedostatečná.

Zdroj: ČTK

Daňová Kobra za sedm let existence zabránila daňovým únikům za třináct miliard

Ztrátám na daních za téměř třináct miliard korun za sedm let své existence zabránil projekt Daňová Kobra. Předešla únikům za zhruba 3,3 miliardy a zadržela 9,6 miliardy korun z daňové kriminality. Loni šlo o daňové kauzy za 680 milionů, což je zatím nejnižší objem. Ministerstvo vnitra ve čtvrteční tiskové zprávě uvedlo, že celkově ubývá daňové kriminality. Daňová Kobra vznikla v roce 2014. Nejde o speciální útvar či tým, ale o projekt spolupráce policistů, celníků a Finanční správy na odhalování kriminality spojené s krácením daní.

Zdroj: ČTK
Pokračovat