Daně

Současná nižší sazba spotřební daně bude u nafty platit zřejmě do konce příštího roku. Prodloužení úlevy o 1,50 koruny z litru, jež měla končit k říjnu, dnes schválil Senát. Opatření má podle kabinetu pomoci konkurenceschopnosti dopravců. Rozpočty státu a Státního fondu dopravní infrastruktury letos přijdou podle důvodové zprávy dohromady až o 2,5 miliardy korun a příští rok až o 9,6 miliardy korun. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Benzinu se nynější novela o spotřebních daních netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 korun na litr od letošního října. U nafty podle předlohy dál zůstane sazba 8,45 korun z litru místo 9,95 koruny, a to do konce roku 2023.

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků také v sektoru výroby a distribuce pohonných hmot. Televizi Nova to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Daň by se podle něj týkala hlavně rafinerií, a ne čerpacích stanic. V případě schválení by dopadla na desítky největších firem v oboru, uvedl ministr. Celkem vláda uvažuje o této mimořádné dani pro tři sektory, kromě rafinerií také pro energetiku a bankovnictví. Výnos z daně by měl být určen na pokrytí mimořádných výdajů státu spojených se zvládáním nárůstu cen energií.

Ve vládní koalici se debatuje o zvláštní dani na vnějšími okolnostmi zvýšené zisky firem, uvedli dnes místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) a předseda poslanců ODS Marek Benda v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Podle Bendy je taková debata legitimní, zdůraznil, že jde o zisky, na kterých například energetické firmy nemají zásluhu svou iniciativou nebo inovacemi.

Zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku v týdnu připustil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mohla by se podle něj týkat třeba i bank a dalších sektorů. "Firmy dosahují mnohem vyšších zisků díky změně vnějších okolnosti, ne díky tomu, že mají lepší produkt, lepší službu, více zákazníků," uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Limit pro registraci k dani z přidané hodnoty (DPH) a paušální dani by měl podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) od příštího roku vzrůst z jednoho na dva miliony korun. Pokračovat by letos a příští rok měly zrychlené odpisy. Návrh změny zákona schválila vláda, informoval Stanjura na Twitteru. Doplnil, že součástí novely je snížení pokut u kontrolního hlášení pro malé podnikatele a další opatření pro snížení byrokracie a podporu podnikání.

Paušální daň pro drobné podnikatele letos činí 5994 korun měsíčně. Na minimální zdravotní pojistné z této částky připadá 2627 korun, minimální sociální pojistné zvýšené o 15 procent činí 3267 korun a daň z příjmů 100 korun. Ministerstvo financí odhaduje, že díky změnám by nově mohlo podmínky pro zapojení do paušální daně splnit až 60 tisíc drobných podnikatelů. Letos ke konci dubna paušální daň využívalo zhruba 82 300 živnostníků.

Podnikatelé s paušální daní by nově podle vládních materiálů byli rozděleni do tří pásem. V prvním pásmu by měli být podnikatelé s ročním příjmem do jednoho milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti. Paušální daň by pak pro ně měla příští rok vycházet zhruba 6500 korun měsíčně. V druhém pásmu jsou živnostníci s příjmem do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ činnosti. Jejich daň by měla být zhruba 16 tisíc korun měsíčně. Třetí pásmo je určeno pro podnikatele s příjmem do dvou milionu korun bez ohledu na činnost. Ti by měli mít daň 26 tisíc korun měsíčně.

Den daňové svobody v Česku, který letos připadl na dnešek, je o 12 dnů před průměrem eurozóny. Tam připadl na 29. června. Mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je Česko přesně v polovině. Vyplývá to z žebříčku, který představil novinářům Liberální institut, který od roku 2000 den daňové svobody počítá. Označuje se jím pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.

Medián OECD odpovídá přesně českému dni daňové svobody, průměr je pak o deset dní napřed - 7. června. Jako první byl letos den daňové svobody v Irsku (25. března), poté ve Švýcarsku (7. května) a v Jižní Koreji (19. května). Nejpozději naopak bude ve Francii (26. července), Belgii (19. července) a Finsku (17. července). Z okolních států je dříve než v ČR na Slovensku (10. června) a v Polsku (13. června). Později je v Německu (21. června) a v Rakousku (3. července).

Češi budou letos podle žebříčku na stát pracovat 167 dní, tedy o osm dní méně než loni. Liberální institut při výpočtu vychází z kalkulací OECD. Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu.

Maďarsko uvalí novou daň z úroků, poplatků a provizí bank. Kromě bank vláda nově dodaní mimo jiné i energetické firmy, pojišťovny a letecké společnosti. Na čtvrteční tiskové konferenci to podle agentury Reuters uvedl ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy. Budapešť peníze potřebuje na snížení rozpočtového deficitu.

Vláda předpokládá, že jí díky novým daním přibude v rozpočtu ročně 800 miliard forintů (50,7 miliardy korun). Vybírat se nové daně kabinet chystá příští dva roky, o svých přesných plánech ale kvůli současné nejistotě rozhodne až příští rok, řekl ministr.

Nagy uvedl, že bankovní sektor bude muset přispívat 300 miliardami forintů ročně nad rámec stávajících daní. Hlavní břemeno by měly nést energetické firmy, většinově tedy maďarská energetická skupina MOL, které zaplatí také 300 miliard forintů.

Ministr rovněž řekl, že nová letecká daň se bude vztahovat na pasažéry všech aerolinek, které létají z Budapešti.

Od příštího roku by měl stoupnout limit pro možnost přihlásit se k paušální dani z jednoho na dva miliony korun. Navrhuje to ministerstvo financí v novelách změn daňových zákonů. Úřad je v pondělí poslal do vnějšího připomínkového řízení. Změny u paušální daně souvisí s návrhem ministerstva navýšit limit pro povinnou registraci k DPH rovněž z jednoho na dva miliony korun. Zároveň by ale měla být výše paušální daně rozdělena na tři pásma odvozená od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu. Aktuálně je daň stejně vysoká pro všechny.

Paušální daň je určená pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do milionu korun. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí odpadne i důvod k většině kontrol. Vláda Petra Fialy (ODS) má v programovém prohlášení závazek zvýšit limit pro rozšíření paušální daně také o podnikatele s obratem až dva miliony korun. Usilovala o to i předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). Pro letošek paušální daň pro drobné podnikatele vychází na 5994 korun měsíčně. Z toho minimální zdravotní pojistné činí 2627 korun, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 3267 korun a daň z příjmů 100 korun.

Stát by měl letos ve srovnání s loňským rokem získat méně na dani z příjmu fyzických osob i firem. Výnosy z dalších daní a sociálního pojištění by měly ale růst. Vyplývá to z přehledu, který zveřejnilo ministerstvo financí. Resort tak čeká stejný trend jako v lednových materiálech pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. Ten posoudí ve čtvrtek novou makroekonomickou prognózu ministerstva financí.

Daňové příjmy jsou odhadované na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je přitom takzvaně sdílených, což znamená, že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje. Schválený státní rozpočet na letošní rok se schodkem 280 miliard korun počítá s daňovými příjmy 733,6 miliardy korun bez sociálního zabezpečení. Loni to bylo 698,7 miliardy korun.