vláda

Obrana nezávazně zažádala Spojené státy o nabídku na letouny F-35

Ministerstvo obrany v pondělí zaslalo Spojeným státům nezávaznou žádost o nabídku 24 stíhacích letounů F-35. Jde o předpoklad dalších jednání. Ta by měla pokračovat v polovině října ve Spojených státech, sdělilo v úterý ministerstvo v tiskové zprávě.

V pondělí úřad předal americké straně tzv. dopis s žádostí o nabídku. "Tento dokument není závazným požadavkem, česká vláda jeho prostřednictvím pouze indikuje svůj zájem začít s americkou stranou o nákupu letounů jednat," uvedlo ministerstvo. "Předání dopisu je pro americkou stranu nutným předpokladem pro další vyjednávání," dodalo.

Úvodní jednání o případném pořízení moderních stíhacích letounů z USA začala v září, kdy se setkaly české a americké expertní týmy. Další schůzka je naplánována na polovinu října, kdy budou zástupci ministerstva obrany ve Spojených státech jednat o parametrech pořízení a provozu letounů. "Jedním z hlavních bodů všech nadcházejících jednání bude možné zapojení českého průmyslu," uvedl úřad. V českém vyjednávacím týmu jsou zástupci ministerstev obrany, zahraničí, financí a průmyslu a obchodu.

Vláda v létě rozhodla, že začne jednat s americkou vládou o nákupu 24 moderních stíhacích letounů F-35. Stalo se tak na základě vojenského doporučení armády. Ministryně Jana Černochová má pověření jednat s americkou vládou do října 2023. Pokud by se nepodařilo dosáhnout dohody, mohou přijít na řadu další způsoby řešení. Americké letouny v armádě nahradí švédské gripeny. Na jejich pronájem má Česko smlouvu do roku 2027, využít poté může dvouletou opci.

Zdroj: ČTK

Koaliční poslanci navrhují zvýšení schodku státního rozpočtu o dalších 45 miliard

Schválený schodek letošního státního rozpočtu by se mohl proti původnímu návrhu vlády zvýšit o dalších 45 miliard korun na celkových 375 miliard korun. Vláda původně navrhla zvýšení schodku o 50 miliard korun z 280 na 330 miliard. Ve druhém čtení novely rozpočtu ve Sněmovně však koaliční politici vznesli další návrhy na zvýšení výdajů rozpočtu a tím i jeho schodku. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce zvýšení výdajů o sedm miliard na sociální věci. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) a poslanec STAN Tomáš Müller chtějí na řešení nárůstu cen energií přidat celkem 38 miliard korun.

Poslanci pak ve čtvrtek navrhli přesuny uvnitř rozpočtu zhruba za 65 miliard korun. Především opoziční poslanci chtějí přidávat peníze například na školství nebo na kulturu. Peníze chtějí brát kromě jiného z vládní rozpočtové rezervy. O návrzích rozhodnou poslanci při závěrečném schvalování novely rozpočtu. Mohlo by se konat již v příštím týdnu.

Jurečka svůj návrh zdůvodnil potřebou zajištění peněz na sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti. Celá částka má jít do kapitoly jeho ministerstva. Poslanci Adamec a Müller chtějí navýšit výdaje státního rozpočtu celkem o 38 miliard kvůli zajištění příspěvku na úhradu nákladů za energie a na pomoci podnikatelům s nárůstem cen energií.

Zdroj: ČTK

Vláda schválila nižší teploty na pracovištích, řidičům nebo pokladním bude muset stačit 16 stupňů

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda v pondělí kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu. Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

"Hlavním důvodem návrhu je revidovat právní rámec ve vztahu k požadavkům na minimální teplotu na pracovišti s ohledem na současnou situaci, kdy v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině dochází k omezování a přerušování dodávek zemního plynu, kdy se předpokládá další nárůst a přetrvávání energetické krize," uvedlo v důvodové zprávě k nařízení ministerstvo.

Současné stanovené teploty pocházejí z roku 2007. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho úřad návrh konzultoval s hygieniky a srovnával s jinými zeměmi. Změna má podle návrhu vstoupit v platnost dnem vyhlášení nového nařízení vlády.

Pro různé třídy práce práce nařízení stanoví jak minimální, tak maximální teplotu. Změnu ministerstvo navrhuje u práce kategorie 1, tedy vsedě s minimální celotělovou aktivitou, a kategorie 2a vsedě s lehkou manuální prací rukou. U kategorie 1, kam spadá kancelářská, administrativní nebo laboratorní práce, navrhuje pokles z dosud minimální teploty 22 na 18 stupňů. U kategorie 2a, kam spadají například řidiči, pokladní nebo montáž lehkých dílů, může teplota klesnout z 18 na 16 stupňů. Záleží ještě na způsobu ventilace a tepelném odporu oděvu.

Zdroj: ČTK

Vláda se shodla na zvýšení životního a existenčního minima i přídavků na děti

Životní a existenční minimum se od ledna zvýší, shodla se vládní koalice. Vyčká ještě na údaje o inflaci. Zvednout se mají i přídavky na děti, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Upřesnil, že přídavky by měly vzrůst o 30 procent. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje či studuje, by dávka měla být dál o 500 korun vyšší.

"Dohodli jsme v rámci koaličního jednání, že od prvního ledna zvýšíme životní a existenční minimum. Předpokládáme, že vyjdeme z dat jako u předchozích valorizací. Využijeme údaje Českého statistického úřadu o růstu inflace," uvedl Jurečka. O kolik se minimum zvedne, není zatím jasné. Koalice chce podle něj vyčkat na aktuální údaje o růstu cen před koncem roku.

Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun. Pro dospělé a děti v rodině je částka nižší.

Existenční minimum dosahuje 2980 korun. Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Podle věku dítěte pobírají 630, 770 či 880 korun měsíčně. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, studuje, je na rodičovské či má důchod, je dávka o 500 korun vyšší. Činí tedy 1130 korun, 1270 korun či 1380 korun měsíčně.

Zdroj: ČTK

Vláda nechce zvýšit deficit navrhovaného rozpočtu nad 270 miliard korun

Vláda nemá v úmyslu zvyšovat deficit státního rozpočtu plánovaný na 270 miliard korun, řekl po bilančním jednání na ministerstvu obrany premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet zahájil debatu o návrhu ministerstva financí ve středu a podle plánu ji přerušil, dopracovat předlohu a poslat ji poslancům by mohl za týden. Ministři avizují, že mimo jiné kvůli vládní pomoci s rostoucími cenami energií ještě návrh dozná změn.

Fiala uvedl, že výše schodku není něčím, z čeho by měla vláda radost, je to ale realita. "Neplánujeme, že bychom deficit nějakým způsobem zvyšovali, 270 miliard je něco, co opravdu chceme dodržet," řekl. Kabinet chce dál pracovat na zastavení obrovského zadlužování především z posledních dvou let předchozí vlády Andreje Babiše (ANO), které je i jedním ze zdrojů inflace, doplnil.

Jednání o rozpočtu na příští rok zahájil kabinet ve středu. Podle stávajícího návrhu by stát mohl příští rok hospodařit s příjmy 1,749 bilionu korun a výdaji 2,019 bilionu. Ministři však chtějí do příštího týdne návrh upravovat, počítají se změnami na straně příjmů i výdajů.

Zdroj: ČTK

Vláda navrhla snazší výpověď smluv na energie se spotovými cenami

Spotřebitelé by mohli už během jednoho měsíce vypovědět smlouvy na dodávky elektřiny a plynu v případě, že za tyto energie platí ceny odvozené nebo přímo závislé od cen na burzách, tedy takzvané spotové ceny. Navrhla to vláda v novele energetického zákona, kterou předložila poslancům. Jde o novelu, která má vládě umožnit, aby stanovila maximální ceny plynu a elektřiny. Sněmovna ji má schvalovat v pátek zrychleně ve stavu legislativní nouze. Opatření má víc chránit spotřebitele. Ceny elektřiny na burzách v poslední době dosahovaly rekordních hodnot.

Právo vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce budou mít pouze spotřebitelé, tedy nikoli například firmy. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou. Vláda uvádí, že toto opatření má zajistit účinnou ochranu zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům z důvodu nestability trhů.

"Vzhledem k tomu, že se cena elektřiny nebo plynu odvíjí od trhových cen, není opodstatněné v případě výpovědi nutit zákazníka setrvat ve smluvním vztahu po delší dobu," stojí v důvodové zprávě.

Pokud bude ve smlouvě ujednání, které umožní dodavateli změnit sjednanou cenu elektřiny nebo plynu na cenu podle vývoje na burze, a to bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebude se k takovému ujednání přihlížet.

Zdroj: ČTK

Opoziční strany svolaly mimořádnou schůzi k vyslovení nedůvěry vládě kvůli Mlejnkovi

Na sněmovní schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS) se poslanci sejdou ve čtvrtek 1. září, začne ve 13 hodin. Schůzi svolala z podnětu zákonodárců opozičních ANO a SPD předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), sdělil její mluvčí Martin Churavý. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, která žádost v pátek dopoledne podala, řekla, že termín považuje za odpovídající.

Žádost o svolání schůze podepsalo 74 poslanců, z toho 56 zákonodárců ANO a 18 SPD. Vzhledem ke sněmovní koaliční většině je pravděpodobné, že pokus o vyslovení nedůvěry kabinetu nebude úspěšný.

Důvodem opozičního kroku je aféra kolem kontaktů nového ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v pražském korupčním případu Dozimetr a složitá hospodářská situace, kterou kabinet podle opozice neřeší.

Zdroj: ČTK
Pokračovat