Když nasednete do auta, jako první si nejspíše zapnete pás, případně si nastavíte volant, sedačku a zrcátka. Pak nastartujete motor a… pustíte hudbu. Nebo tak činí podle výzkumů alespoň občas naprostá většina řidičů. A některým to dokonce při řízení může pomoci.
"Provedené výzkumy prokazují, že poslech hudby může být prospěšný v době, kdy řidiči musí řešit náročnější dopravní situace, kdy je hustý provoz, či dochází k dopravním zácpám," říká dopravní expert Roman Budský z Platformy Vize 0. "Hudba totiž může snižovat stres, napětí a také pocit nudy. Poslech hudby rovněž může zlepšovat koncentraci řidičů na řízení," dodává.
Že může poslech písniček snížit za volantem srdeční stres, naznačuje například i pilotní studie pracovníků ze dvou univerzit v Sao Paulu, dále univerzity Oxford Brookes a univerzity v italské Parmě. Ti nechali pět žen řidiček ve dva náhodné dny řídit 20 minut v hustém provozu. Rozdíl byl v tom, že poprvé jim k řízení pustili hudbu, podruhé nikoliv. Výsledky podle nich naznačují, že poslechem hudby může skutečně dojít ke snížení stresu za volantem.
Aby však byla hudba za volantem bezpečná, měla by její rychlost odpovídat zhruba srdečnímu tepu. To znamená, že teoreticky nejbezpečnější jsou skladby s tempem 60 až 80 tepů za minutu. Podle britské finanční společnosti Moneybarn se mezi takové písničky řadí třeba Stairway to Heaven od Led Zeppelin nebo Under the Bridge od Red Hot Chili Peppers.
Naopak písničky, které jsou rychlejší a mají tempo přes 120 tepů za minutu, mohou být potenciálně nebezpečné. "Rychlá hudba může zvýšit tempo konání za volantem, současně však zvyšuje pravděpodobnost chybového jednání," podotýká Budský. Podle Platformy Vize 0 mají řidiči při poslechu rychlých skladeb tendenci podhodnocovat rychlost jízdy až o 45 km/h, častěji měnit jízdní pruhy nebo projíždět na červenou. Chovají se zkrátka méně předvídatelně než ti, kteří preferují hudbu pomalejší nebo žádnou.
Již zmíněná společnost Moneybarn za nejnebezpečnější skladby považuje například American Idiot od skupiny Green Day či Born to Run od Bruce Springsteena.
Řidičské skladby
Finanční společnost Moneybarn dala dohromady žebříček pěti nejvíce a nejméně bezpečných skladeb při řízení.
Mezi nejbezpečnější patří:
- Stairway to Heaven - Led Zeppelin
- Under the Bridge - Red Hot Chili Peppers
- God’s Plan - Drake
- Africa - Toto
- Location - Khalid
Naopak mezi nejnebezpečnější se řadí:
- American Idiot - Green Day
- Party in the U.S.A - Miley Cyrus
- Mr. Brightside - The Killers
- Don’t Let Me Down - The Chainsmokers
- Born to Run - Bruce Springsteen
Na nejoblíbenější skladby se přímo řidičů ptalo britské zastoupení Seatu. Žebříček tam ovládla skladba Bohemian Rhapsody od skupiny Queen, druhá skončila skladba Dancing Queen od skupiny ABBA a třetí píseň Livin' on a Prayer od skupiny Bon Jovi.
Pro rakouskou pobočku pojišťovny Allianz pro změnu žebříček nejlepších písní k řízení sestavoval před několika lety muzikolog Marcin Suder. Ten mezi jinými vybral třeba Thinking Out Loud od Eda Sheerena, Love Me Like You Do od Ellie Gouldingové nebo Take Me To Church od hudebníka Hozier.
Problematické ale mohou být vedle jednotlivých skladeb i celé žánry. Například hip-hop zvyšuje agresivitu jak u žen, tak i u mužů. Ženy mají více než muži tendenci zrychlovat při poslechu taneční hudby, naopak muži podobně reagují na heavy metal. Bezohlednější jsou řidiči také při poslechu hard rocku a nevyzpytatelně se chovají rovněž při poslechu vážné hudby.
"Její rytmus bývá daleko méně pravidelný. Pokud se řidič do takové hudby zaposlouchá, může se to projevit i na jeho ‚kolísavém‘ výkonu kopírujícím momentální rytmus skladby," vysvětluje Roman Budský.
Problémem může být i hlasitá hudba, která prodlužuje reakční dobu řidiče. Tichá hudba (především pak tichý poslech rockových skladeb) na úrovni 55 decibelů zlepšuje bezpečnost jízdy, zatímco u hudby s hlasitostí na úrovni 85 decibelů, či dokonce při jízdě úplně bez hudby tomu tak není.
Se zajímavým zjištěním přišla na konci února izraelská Ben Gurionova univerzita. Ta vydala studii, ve které se věnovala mladým řidičům mezi 18 a 29 lety a poslechu hudby při řízení. Až pro 80 procent z celkem 140 respondentů bylo obtížné, či dokonce téměř nemožné věnovat se provozu, pokud nemohli poslouchat hudbu. A většina z nich i po dojetí na místo určení zůstala v autě a doposlouchala právě hrající skladbu.
Až 97 procent respondentů přitom uvedlo, že při řízení na větší vzdálenost poslouchá krátké skladby a 65 procent účastníků potom při cestách do práce poslouchá rychlé písničky. Naopak dvě třetiny dotazovaných při prázdninovém cestování volí uvolněnější taneční hudbu a při cestě na večírek 90 procent z nich sáhne po hlasitější taneční hudbě.
Podle Warrena Brodskyho, který na univerzitě řídí laboratoř muzikologie, přitom mladí řidiči vůbec neřeší, jak může žánr nebo rychlost skladby ovlivnit jejich chování a soustředění za volantem. Vůbec také nevnímají, že by poslech písniček mohl znamenat špatné vyhodnocení nebezpečné situace.
"Mladí řidiči věří, že více podnětů pomáhá jejich řidičským schopnostem," říká Brodsky. "To se může především v budoucnu stát velkým problémem, protože bude důležité přestat vnímat hudbu a převzít kontrolu nad autonomním vozidlem," všímá si.
Vedle hlasité a rychlé hudby se při řízení jako problém ukazují i řidičovy oblíbené písničky či žánru. "Do poslechu oblíbené skladby se může řidič snadno zaposlouchat, což odpoutává jeho pozornost od dění na silnici," říká Roman Budský. "Zvolená oblíbená hudba včetně hlasitosti poslechu silně kopíruje řidičovu osobnost, může posílit nejen jeho silné, ale i slabé stránky," doplňuje.
Když přitom britské zastoupení Seatu dělalo před dvěma lety průzkum mezi dvěma tisícovkami řidičů ve věku 18 až 84 let, 84 procent z nich při řízení často poslouchá právě své oblíbené skladby.
Již zmíněná Ben Gurionova univerzita také pod vedením instruktorů testovala řidiče při poslechu oblíbených písniček. 98 procent z nich se dopustilo řidičských chyb, v sedmnácti případech museli instruktoři zasáhnout do řízení. Naopak druhá skupina řidičů, která poslouchala bezpečnější hudbu, se chyb dopustila v 77 procentech případů, ale zásah do řízení nutný nebyl.
V poslední době také rychle roste popularita podcastů, a s tím logicky přibývá řidičů, kteří je poslouchají za volantem. Podle nedávného průzkumu britského srovnávače pojištění Confused.com je poslouchá či poslouchalo až 12 milionů britských řidičů. Téměř dvě třetiny z nich přitom podcasty rozptylovaly a prakticky každý pátý řidič při jejich poslechu zapomněl alespoň část své cesty. A u značeného procenta řidičů se objevily i únava či problémy s koncentrací.
Podle dopravního experta Romana Budského je poslech podcastů či mluveného slova podobný jako v případě hudby. "Příjemná témata navozují u řidiče pozitivní náladu, ten je pak vůči ostatním velkorysejší, jede více defenzivně. Témata negativní mohou řidiče naopak dovést až k agresivnímu jednání," říká. "Hlasitý poslech mluveného slova může odvádět pozornost řidiče od dění na silnici, což pak může mít dopad v podobě zhoršených reakcí na nebezpečné dopravní situace," doplňuje.
Lisa Dornová, která se věnuje chování řidičů na cranfieldské univerzitě ve Velké Británii, pro web Confused.com řekla, že podcasty mohou být problematické především na složitějších cestách s hustší dopravou nebo tam, kde to řidič dobře nezná. Poslech mluveného slova totiž může odvádět pozornost od sledování provozu.
Naopak tam, kde to řidič zná dobře a cesta se pro něj může stát nudnou, může poslech podcastu či audioknihy podle Dornové pomoci třeba s koncentrací. Je to tedy podobné jako s hudbou. Nutné je ale podotknout, že hodně také záleží na konkrétním řidiči. Na každého totiž může poslech ať už hudby, či mluveného slova působit odlišně. A mnohdy více nebezpečné než samotná hudba může být pro řízení ovládání rádia, které odvrací pozornost od provozu.
A co vy? Posloucháte při řízení hudbu? Vyjádřit se můžete v naší anketě.
