Bezpečnost

Česko dále jedná se Švédskem o pořízení vojenských vozidel CV90

Česko podepsalo se Švédskem a firmou BAE Systems nezávazné memorandum o dodávce pásových bojových vozidel CV90. Oznámila to ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na středečním slavnostním převzetí tanku Leopard darovaného Německem v přáslavických kasárnách. O zahájení jednání o pořízení švédských vozidel CV90 od BAE Systems cestou mezivládní dohody rozhodla vláda v polovině července.

Česká armáda požaduje 210 vozidel, za které by dle nezávazné domluvy měla zaplatit do 51,684 miliardy korun včetně daně. Cenová nabídka zbrojovky BAE Systems je podle ní platná do června. Český průmysl by se na zakázce měl podílet 40 procenty.

Zdroj: ČTK

Bezpečnostní rada řešila dezinformace, energetiku či úniky z trestních spisů

Bezpečnostní rada státu v úterý projednala nedávné změny v čele armády, boj s dezinformacemi, energetickou bezpečnost či úniky z trestních spisů. V tiskové zprávě o tom informoval úřad vlády. Členové rady projednávali také materiál, který se týká zajištění bezpečnosti na mezinárodních letištích s pravidelným veřejným leteckým provozem s výjimkou pražského Letiště Václava Havla.

Zasedání bezpečnostní rady se poprvé od svého jmenování účastnili náčelník generálního štábu armády Karel Řehka, jeho nástupce v čele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr a ředitel civilní rozvědky Úřadu pro zahraniční styky a informace Petr Mlejnek.

Rada se zabývala mimo jiné personálními změnami v armádě, které v posledních týdnech souvisely s koncem Aleše Opaty ve funkci náčelníka generálního štábu a Řehkovým nástupem. Projednávala rovněž boj s dezinformacemi či otázky zajištění energetické bezpečnosti České republiky, uvedla Strakova akademie.

Zdroj: ČTK

Expertů na kybernetickou bezpečnost je v Česku v současnosti nedostatek

Expertů na kybernetickou bezpečnost je v Česku podle nového ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáše Kintra v současnosti nedostatek. Jde podle něj o obecnou slabinu napříč státem a soukromou sférou. Otázkou podle něj také je, zda jsou v kybernetické bezpečnosti vždy efektivně využívány finance. Kintr v čele úřadu od července vystřídal Karla Řehku, který se stal náčelníkem generálního štábu. Nový šéf v nejbližší době neplánuje zásadně přehodnocovat priority, plány ani procesy úřadu.

Kintr uvedl, že vedení NÚKIB přebírá především s pokorou a s úctou k práci, kterou všichni na úřadě doposud odvedli. Uvedl, že je odhodlán navázat a pokračovat tam, kde skončil jeho předchůdce Řehka, tedy v naplňování koncepce rozvoje NÚKIB. "Vnímám to jako velkou příležitost podílet se na posilování kybernetické bezpečnosti Česka a jako výzvu sloužit zemi. V nejbližší době nemám v plánu zásadně přehodnocovat priority, plány ani procesy úřadu. Důvodů, které mě k tomu vedou, je mnoho, ale tím hlavním je fakt, že jsem se na celé řadě věcí osobně podílel a nemám důvod je měnit," uvedl Kintr.

NÚKIB má aktuálně přibližně 300 zaměstnanců. Jedním z dlouhodobých cílů je podle Kintra navýšit počet kvalifikovaného personálu. "Přestože se opravdu počet zaměstnanců zvyšuje (např. během roku 2021 bylo přijato přibližně 50 pracovníků), stále se plně nedaří obsazovat veškerá místa, zejména na technických pozicích, a proto se úřad snaží pracovat s potenciálem absolventů a dále rozvíjet jejich odbornou kvalifikaci," uvedl ředitel.

Zdroj: ČTK
Pokračovat