V polovině listopadu odvolalo vedení Filosofického ústavu Akademie věd ČR vysoce postaveného manažera této prestižní vědecké instituce Marka Hrubce. Do té doby měl jako šéf Centra globálních studií za úkol koordinovat mimo jiné nezávislé bádání o Číně a Rusku. Vedení ale začalo pochybovat, zda jsou Hrubcovy aktivity slučitelné s etikou akademické práce.
Stalo se tak poté, co Aktuálně.cz upozornilo, že Hrubec působí pro čínskou organizaci podezřívanou ze špionáže.
Spolupracoval také s Ladislavem Zemánkem odsouzeným v roce 2016 za podněcování nenávisti k Židům. Pod hlavičkou akademie se Zemánek podílel na odborných konferencích, spolupracuje navíc se stejným čínským think-tankem jako Hrubec.
Aktuálně.cz také popsalo, co dělá Miloš Balabán, bývalý armádní důstojník a poradce v ČSSD. Loni musel odejít z Univerzity Karlovy poté, co reportéři upozornili, že ho tajně platila čínská ambasáda za pořádání konferencí o Číně. Přesto i letos pořádal konferenci pro představitele ministerstva obrany.
Nyní bere peníze od spolku pro postižené. Za grant se zaručilo ministerstvo práce, do prosince vedené Balabánovou spolustraničkou Janou Maláčovou.
Redakce také popsala, jak čínská firma Huawei, podezřívaná ze špionáže, rozděluje milionové granty českým vysokým školám. Nebo jak neznámá organizace se sídlem v Kalifornii láká české vědce do Číny a slibuje peníze. Kontrarozvědka BIS varuje, že tak postupují špioni. Na kauzu Aktuálně.cz navázal největší kanadský deník Globe and Mail, který zkoumal tamní linku případu.
Ve spolupráci s australskou bezpečnostní firmou Internet 2.0 analyzovalo Aktuálně.cz únik databází čínských bezpečnostních složek. Ukázal, jak čínská komunistická strana dohlíží na disidenty a ujgurskou menšinu.
Manipulace kolem prezidenta
Dlouhodobě se Aktuálně.cz věnuje hospodaření ve venkovském sídle prezidenta v Lánech. Letos za to získalo Novinářskou cenu za nejlepší investigativní příspěvek roku 2020.
Stamilionovou zakázku zmanipuloval šéf Lesní správy Lány Miloš Balák, kterého do funkce dosadil bez tendru vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. V květnu soud Baláka nepravomocně potrestal třemi lety vězení a pokutou. Vinna je i firma spoluvedená hokejistou Jaromírem Jágrem. Balák ve funkci zůstává a rozděluje další zakázky.
Pražské vrchní státní zastupitelství obžalovalo v létě Baláka i v další kauze. Viní ho z toho, že v Lánech vytěžil 40 tisíc tun kamene a část ho pod cenou prodal stavební firmě Energie. Ta ho vzápětí použila na opravy v Lánech, Hradu za něj účtovala tržní cenu. Balák se hájí, že cenu stanovil znalec - přítel Vratislava Mynáře.
Národní centrála proti organizovanému zločinu, která případ vyšetřuje, vyčíslila škodu na 1,35 milionu korun. Lesní správa v Lánech se ale rozhodla peníze nevymáhat. Pokud by je chtěla, musela by je vymáhat po Balákovi. Šéf obory tvrdí, že je nevinný.
Jeho blízcí spolupracovníci mezitím založili fond, do něhož neznámý investor vložil desítky milionů korun. Od Mynáře navíc Balák dostal tři čvrtě milionu korun na odměnách, jejich další výši Hrad nezákonně utajil. Miliony z Lán posílá Hrad muži stíhanému za zakázky z éry bývalé středočeské hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO). Další milionovou zakázku v Lánské oboře svěřil letos Balák firmě svého známého.
V oboře pokračuje i s přípravou kamenolomu, který vyměřuje kladenská firma Energie, spolu s Balákem nepravomocně odsouzená za manipulace zakázek. Podle vyšetřovatelů těžil Balák v prezidentově sídle kámen bez povolení. V chráněné krajinné oblasti a v ochranném pásmu vodního zdroje pro Kladno.
Nejasnosti obklopují i dalšího muže z prezidentova okolí, poradce Martina Nejedlého. Soud letos na žádost Aktuálně.cz a týdeníku Respekt přiměl zveřejnit účetnictví poradenskou firmu Famos Trading, kterou Nejedlý uvádí jako zdroj svých příjmů. Utajováním dosud porušovala zákon. Zveřejněné záznamy ukázaly, že opakovaně získala více než sto milionů korun na bezúročných půjčkách od neznámých subjektů. O koho jde, odmítá Nejedlý uvést.
Aktuálně.cz také popsalo výsledky kontroly volební kampaně, která v roce 2018 vynesla Miloše Zemana znovu na Hrad. Obhájce prezidentského postu podle ní dělal kampaň za veřejné peníze. Hrad požadoval utajení zprávy.
Hlavním sponzorem kampaně byl spolek Přátelé Miloše Zemana. Není ale možné dohledat původ všech peněz, kterými přispěl. Odpověď nedávají ani účetní závěrky spolku zveřejněné na žádost Aktuálně.cz. Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář, který spolek vede, odmítá o záležitosti mluvit.
Podezřelé veřejné nákupy
Počátkem roku Aktuálně.cz a HN popsaly, že státní firma Čepro poslala za poslední čtyři roky zhruba pět miliard korun firmám z holdingu Agrofert. Tedy společnostem ze svěřenských fondů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Zakázky získaly bez veřejných výběrových řízení. Podle protikorupčních expertů to odporovalo zákonu. Čepro se hájilo, že není veřejným podnikem, a zákon se tak na něj nevztahuje.
V březnu 2020 se tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) chlubil zátahem proti překupníkům roušek. To když úřady zabavily ochranné masky v Lovosicích. Překupníci se podle Hamáčka pokoušeli šroubovat ceny. Nakonec jim ale stát vyplatil 26 milionů korun na odškodném. Aktuálně.cz a HN zjistily, že roušky stály původně 300 tisíc. Odškodné šlo firmě Rusů, kteří poskytují služby prominentům režimu prezidenta Vladimira Putina.
Díky Reportérům ČT, že včera navázali na kauzu @Aktualnecz. Popsali jsme, jak ministr vnitra Jan Hamáček za zabavené roušky v Lovosicích vyplatil odškodné 26 milionů advokátům, kteří poskytují služby prominentům režimu Vladimíra Putina. https://t.co/8pDY6KYUkq pic.twitter.com/JBBiKX119L
— Lukáš Valášek (@lukasvalasek) May 4, 2021
Jako první Aktuálně.cz upozornilo na Hamáčkův nápad jednat v Moskvě o dodávkách ruské protikoronavirové vakcíny Sputnik V. Od tajných služeb přitom už v té době znal dosud neveřejnou informaci, že ruští agenti v roce 2014 vyhodili do povětří muniční sklady ve Vrběticích. Zahynuli při tom dva Češi. Hamáček cestu zrušil na poslední chvíli.
Podobně Aktuálně.cz a HN a Respekt rozplétaly podezření kolem nákupu rychlotestů do škol. Zakázku za čtvrt miliardy korun získala firma založená z daňových rájů, proti čemuž varovala BIS. Přesto jí ministr Hamáček zakázku svěřil. Odvolával se na reference - dřívější úspěšné obchody se státem. Reportéři ale zjistili, že předtím dodala zboží jen za desítky tisíc.
Z tendru vyřadilo ministerstvo vnitra společnost Chironax, která testy slíbila dodat nejlevněji. Premiér Babiš poté řekl, že chce kvůli tomu zakázku zrušit. Podle zjištění redakcí byl Chironax krátce předtím ovládaný lidmi napojenými na podnikatele Tomáše Horáčka, obžalovaného z manipulací zdravotnických zakázek.
Horáčkovu podnikání se redakce věnovaly i v případě zakázek pro pražské domovy seniorů. Jejich ředitelkám půjčoval Horáček zdarma auta, jemu blízké firmy pak od domovů získávaly zakázky. Po odhalení Aktuálně.cz a HN obě ženy o své funkce přišly.
Redaktoři Aktuálně a HN se také zaměřili na podnikání Jiřího Faltýnka. Ten je synem Jaroslava Faltýnka, jednoho z nejbližších spolupracovníků Andreje Babiše. Miliony korun vydělal díky firmě blízké miliardáři, jemuž ANO přikleplo obchody. Otce i syna Faltýnkovy policie prověřuje kvůli podílu na korupci v brněnské kauze Stoka. V té je ústřední postavou bývalý politik hnutí ANO Jiří Švachula, s nímž se Faltýnek mladší tajně scházel po jeho propuštění z vazby.
Policejní prověřování ministra Blažka
Reportéři už rok a půl popisují policejní prověřování možných manipulací s městským majetkem v Brně. Policie vyšetřuje prominentní členy brněnské ODS včetně šéfa jihomoravské organizace Pavla Blažka.
Brněnský právník se stal čerstvě ministrem spravedlnosti v koaliční vládě Petra Fialy (ODS). Stejný post zastával už v letech 2012 až 2013 v kabinetu Petra Nečase (ODS).
Podle šesti na sobě nezávislých zdrojů Aktuálně.cz a HN jej policie stále prověřuje kvůli podílu na korupci a manipulacích s městskými byty a prostory. Kauzu odstartovala výpověď stíhaného přítele politiků ODS. Blažek vinu odmítá a záležitost označuje za spiknutí proti němu. Premiér Fiala za ním stojí.
Invalidní důchodce pronásleduje zdravotníky
Koncem roku, kdy se Česko ocitlo v další vlně koronavirové nákazy, popsalo Aktuálně.cz způsob, jakým se odpůrci protiepidemických opatření snaží vydělat na pronásledování zdravotníků. Patrik Tušl se například objevuje v očkovacích centrech a nadává lékařům a sestrám. Šéfa lékařské komory Milana Kubka nebo imunologa Václava Hořejšího pronásleduje u jejich bytů. Videa ze svých akcí zveřejňuje na internetu a od diváků na to vybírá dary.
Devětadvacetiletý Tušl je v invalidním důchodu, má 15 exekucí a neplatí výživné na své dítě. Zdravotníky pronásleduje s dalším mužem, který dluží miliony. Když mu reportér Aktuálně.cz položil otázky na exekuce a výživné, začal Tušl se svými spolupracovníky slovně napadat a na ulici sledovat i jeho.
O koronavirové pandemii a léčbě nákazy se v Česku šíří řada dezinformací. Odborníci upozorňují, že stát s nimi bojuje nedostatečně. Nejde přitom jen o koronavirus. Aktuálně.cz popsalo, jak vláda Andreje Babiše zdržovala zavedení opatření proti nim. Z dezinformací u voličů těžil i sám Babiš.
Podezřelé počátky impéria zetě Schillerové
Svého zakladatele Davida Rusňáka označuje web investiční skupiny DRFG za filantropa. Zeť bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) vysvětloval své podnikatelské začátky tím, že rozmnožil miliony získané prodejem dopravní firmy. Aktuálně.cz a HN ale vypátraly, jak to bylo ve skutečnosti. Kupující vypověděl, že Rusňákovi v hotovosti dal jen 250 tisíc.
Obchodní partneři si dodnes stěžují, že je Rusňák okradl o miliony a firmu převedl na bílé koně. Podnikatel tato nařčení odmítá. Jeho bývalá firma Compass DKD Czech zkrachovala napsaná na bezdomovce a účetnictví se ztratilo.
Záležitost sice prověřovala policie, případ ale odložila. Rusňák měl přitom informace přímo z policejních spisů, objednával si je od expolicisty Michala Ratajského. Po zásahu proti němu v kauze Krov obvinila policie z neoprávněného vynášení informací i Rusňáka. Ten se přiznal, dal milion korun na oběti trestných činů a dosáhl tak podmínečného zastavení stíhání.
Moc děkujeme @JaroslavKmenta za citace našich zjištění o počátcích podnikání zetě ministryně financí v nové knize Babišovo Palermo II - důležité a potřebné práci o kauzách obestírajících premiéra. Náš lednový text pro @Aktualnecz a @hospodarky je zde: https://t.co/09ufPmXzvj pic.twitter.com/ZOv7WxxQjQ
— Lukáš Valášek (@lukasvalasek) October 6, 2021
Z případu Krov se vydělila korupční kauza Stoka. Její hlavní představitel, expolitik Jiří Švachula, nyní čeká na verdikt soudu. Ten rozhodne, zda je Švachula vinný z manipulací stamilionových zakázek městské části Brno-střed.
Korupční podezření popsaná redakcemi Aktuálně.cz a HN stála v roce 2020 místo šéfa antimonopolního úřadu Petra Rafaje. Když úřad převzal jeho nástupce Petr Mlsna, dohodl se na odchodu i s Rafajovou pravou rukou, Evou Kubišovou. Ta měla jako místopředsedkyně úřadu na starosti dohled nad veřejnými zakázkami za stamiliardy korun. Skončila poté, co Aktuálně.cz a HN popsaly, že i ji policisté prověřují kvůli manipulacím kolem rozhodování úřadu.
Boj o jádro a Rusko
Vláda Andreje Babiše společně s Hradem rozehrála hru o to, kdo bude dostavovat Jadernou elektrárnu Dukovany. Zakázka za více než 200 miliard korun je největší v historii samostatného Česka. Prezident Miloš Zeman opakovaně prosazoval ruskou společnost Rosatom. Před přizváním Rosatomu do tendru ale varovala kontrarozvědka BIS i ostatní české tajné služby.
Ministr průmyslu v Babišově vládě Karel Havlíček (za ANO) například tvrdil, že vyloučení Rusů bude znamenat nižší konkurenci a vyšší cenu stavby. Redakce Aktuálně.cz a Respektu ale získaly dokument, v němž to popíral přímo tehdejší vládní jaderný zmocněnec Jaroslav Míl.
Havlíček se v březnu pokusil bez souhlasu vlády i vědomí jaderného zmocněnce oslovit Rosatom společně s dalšími uchazeči. Zaslat mu chtěl bezpečnostní dotazník. Po firmě úzce spojené s režimem prezidenta Vladimira Putina by žádal odpovědi na to, zda je skutečně hrozbou pro Česko. Když o tom Aktuálně.cz a Respekt informovaly, Havlíček plán zbrzdil. Část expertů a politiků upozorňovala, že zasláním dotazníku by fakticky Rosatom přizval do výběrového řízení.
Jaderný zmocněnec Míl proti Havlíčkově iniciativě vystoupil a záměr kritizoval. Vláda ho na Havlíčkův návrh v březnu z funkce odvolala.
Jakékoli pokusy dostat Rosatom do hry ukončilo až odhalení, že explozi ve vrbětických muničních skladech v roce 2014 způsobili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Vypsání jaderného tendru tak bude řešit až vláda Petra Fialy (ODS).
Pokusy Hradu sesadit ředitele BIS
Prezident Miloš Zeman tlačil na to, aby Babiš neprodloužil mandát šéfovi BIS Michalu Koudelkovi, který na hrozby Ruska upozorňoval. Hrad dokonce podle zjištění Aktuálně.cz najal někdejšího šéfa analytiky BIS Jiřího Roma. Babišovi pak předložil materiál, který měl shrnovat, proč by Koudelka neměl kontrarozvědce šéfovat.
Redakce Aktuálně.cz a Respektu dokument získaly a jeho analýzu zveřejnily. Obsahuje obecné formulace a nezdůvodněná obvinění, že proti Rusku varuje BIS bez důkazů.
Premiér Babiš nakonec Koudelkovi mandát neprodloužil. Pověřil ho ale vedením kontrarozvědky dočasně, do jmenování nástupce novou vládou. Jeho budoucnost tak bude řešit kabinet Petra Fialy.
Aktuálně.cz a Respekt také informovaly, že se Babišova vláda těsně před volbami snažila dosadit členy neobsazeného orgánu pro dohled nad tajnými službami. Na seznamu kandidátů byl mimo jiné Václav Pelikán, šéf legislativy Miloše Zemana, který na BIS útočí. Nakonec ale vláda couvla a orgán tak bude obsazovat až nový kabinet.
