Konferenci pro představitele obrany pořádají muži, jež tajně platila čínská ambasáda

Lukáš Valášek Lukáš Valášek
4. 5. 2021 9:56
Karlova univerzita dvojici akademiků propustila po odhalení Aktuálně.cz, že jim čínská ambasáda tajně platí pořádání konferencí, které jsou nakloněné komunistickému režimu. Nyní muži, před jejichž akcí varovala i BIS, pořádají další debatu. Mluvit o budoucnosti armády bude zástupce náčelníka generálního štábu armády Jaromír Zůna a také náměstek ministra obrany Tomáš Kopečný. Resortu to nevadí.
Bývalý šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity Miloš Balabán
Bývalý šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity Miloš Balabán | Foto: ČTK

Někdejší šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity Miloš Balabán byl na konci roku 2019 u startu mezinárodního skandálu. Redakce Aktuálně.cz tehdy odhalila, že jemu a jeho spolupracovníkům čínská ambasáda utajeně poslala minimálně 1,2 milionu korun.

Oni za to pod hlavičkou Karlovy univerzity pořádali konference zaštítěné rektorem, které dle expertů přispívaly k šíření čínského vlivu v Česku. V dalším případě zase Balabán na univerzitě vyučoval předmět o Čínské hedvábné stezce a vybrané studenty odměňoval cestami do Číny za peníze komunistické velmoci. BIS dlouhodobě varuje, že právě takové cesty mohou sloužit ke zpravodajskému náboru lidí, kteří později v Česku usednou do významných funkcí. Balabánovy aktivity byly v západním světě ojedinělým dokladem čínských vlivových aktivit.

Balabán a jeho spolupracovník Libor Stejskal sice po vypuknutí kauzy museli Karlovu univerzitu opustit, jako bezpečnostní odborníci ale pokračují v kariéře. Ve středu budou moderovat panelovou diskusi nazvanou "Strategické modernizační projekty Armády ČR: Aktuální stav a perspektivy." Mezi sedmi avizovanými účastníky, jejichž rozpravu bude moderovat právě Miloš Balabán, bude podle zjištění Aktuálně.cz i vrcholný představitel armády a ministerstva obrany - zástupce náčelníka generálního štábu armády generál Jaromír Zůna a také náměstek ministra obrany Tomáš Kopečný.

Pořadatelé slibují videokonferenci s moderovaným virtuálním studiem. A debatu třeba i o tom, jak "zahraničně-politické souvislosti ovlivňují probíhající a chystané modernizační projekty". Ministerstvo obrany od akce dává ruce pryč. Jeho lidé jsou prý jen účastníky, kteří se účastní zadarmo.

"Konferenci jsme neiniciovali, neorganizujeme ji a nijak se na ní finančně nepodílíme. Účast náměstka Kopečného a generála Zůny vyplývá z tématu. Nedává smysl diskutovat o modernizačních projektech armády bez účasti zástupců resortu obrany, kteří k ní disponují relevantními informacemi," uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Podle něj hraje roli i to, že Pražská bezpečnostní konference, kterou Balabán pořádal v minulosti, má letitou tradici.

BIS: Příklad vlivových operací Ruska a Číny

To je pravda. Kontrarozvědka BIS ale už v roce 2014 dávala Balabánovu Pražskou bezpečnostní konferenci za příklad vlivových operací, k nimž ruští či čínští špioni využívají vědomě či nevědomě spolupracující Čechy. Ve veřejné části své výroční zprávy, která je běžně jen obecná, byla tentokrát naprosto konkrétní.

"Všechny zmínky o problematičnosti zpravodajských aktivit USA vůči jejich partnerům provázel tichý souhlas, ne-li dokonce potlesk účastníků diskusního panelu i publika. Na druhé straně debata až na jednu výjimku zcela ignorovala problém zpravodajských aktivit Ruska (nehledě na kauzy Simm, Delisle, Anschlagovi, Dressen, Veitman atd.) a Číny," napsala BIS ve veřejné výroční zprávě již za rok 2013.

Karlova univerzita navíc zjistila, že akce Balabán sice pořádal pod její hlavičkou, nicméně sponzorské peníze na ně tekly nikoliv průhledně do rozpočtu univerzity, ale jeho soukromé firmy. Tu Balabán spolu se spolupracovníky pojmenoval stejně, jako univerzitní pracoviště, ve kterém působili - Středisko bezpečnostní politiky. Univerzita následně vyčíslila škodu, která jí "odkláněním" peněz vznikla, na pět milionů korun. Co akademici s penězi dělali, není doteď jasné. Odmítají totiž škole vydat účetnictví své soukromé firmy. Záležitost prověřuje policie.

Nynější akce, která mimo jmenovaných představitelů resortu obrany a armády avizuje i účast ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka, se koná pod hlavičkou jiného subjektu - vloni založeného spolku nazvaného Pražská bezpečnostní konference. V něm opět sedí Balabán i jeho spolupracovník Stejskal.

Ministerstvo obrany: Problém by to byl, kdyby někoho obvinila policie

To, že oba tyto pořadatele akce vyplácela čínská ambasáda, před jejímž vlivovým působením opakovaně varuje kontrarozvědka BIS, ministerstvu obrany nevadí. "Naši zástupci se budou účastnit diskuse s bezpečnostní komunitou a představiteli českých firem. A rozhodně nebudou sdílet žádné citlivé informace. Situace by se změnila, pokud se prověřování ze strany policie změní v konkrétní obvinění," dodal mluvčí resortu Jan Pejšek.

Balabán na dotaz, kdo tentokrát akci financuje a na co přesně peníze použije, neodpověděl. Peníze ministerstva obrany dle Pejška na akci nešly. Dle firemních log na programu konference ovšem peníze poslali zbrojaři - německá firma Rheinmetall, která nyní usiluje o největší modernizační projekt české armády - dodávku 210 bojových vozidel pěchoty za 52 miliard korun. Mezi sponzory je uvedená také česká zbrojařská společnost Czechoslovak Group Michala Strnada. Jeho otec patřil k milionovým sponzorům prezidenta Miloše Zemana a od prezidenta dostal státní vyznamenání.

Přes skandály Balabán dále působí i jako předseda komise pro obranu ČSSD. Šéf strany a ministr vnitra Jan Hamáček sice tvrdí, že je komise nefunkční a Balabán mu tak nic neradí, dlouhodobě ho ale odmítá odvolat. Z Hamáčkova ministerstva vnitra navíc Balabánovi a jeho týmu dlouhodobě tekly dotace na bezpečnostní výzkum - a to i ten utajený. V době vypuknutí skandálu s utajeným financováním Číňany bylo veřejně dohledatelné, že v běhu měli projekty za téměř 30 milionů korun.  

Univerzita Karlova se nezbavila dalšího Balabánova kolegy Jana Ludvíka. I ten seděl společně s vyhozenou trojicí v soukromé firmě, které plynuly sponzorské peníze za konference. Ludvík se obhajoval, že o tom nevěděl. 

Další milionový projekt od ministerstva vnitra

Týmu, za nějž Jan Ludvík vystupuje, tak ministerstvo vnitra na začátku letošního roku poslalo téměř pět milionů korun na projekt "Připravenost státu na krizovou strategickou komunikaci: Poučení z covidu-19". "Pandemie covidu-19 odhalila neschopnost státu efektivně, jednotně a strategicky komunikovat s veřejností za krizové situace. Projekt zlepší krizovou strategickou komunikaci státu prostřednictvím posílení připravenosti takovou komunikaci realizovat na základě analýzy komunikace státu za pandemie covidu-19," obhájili projekt řešitelé. 

Loni Balabán pořádal jinou konferenci, pro kterou získal záštitu sociálnědemokratických ministrů - šéfa kultury Lubomíra Zaorálka a tehdejšího šéfa zahraničí Tomáše Petříčka. Akce se měla konat při příležitosti německého předsednictví EU a v materiálech inzerovala záštitu od německého velvyslance v Praze. Velvyslanec Christoph Israng se od ní ale pro Aktuálně.cz distancoval.

Čínský režim je podle BIS nepřátelská velmoc. Univerzita Karlova si to roky neuvědomovala, upozorňuje reportér Aktuálně.cz Lukáš Valášek. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 47 minutami

Firma Coca-Cola HBC v Česku a na Slovensku loni snížila zisk o 89 procent

Firmě Coca-Cola HBC Česko a Slovensko loni meziročně klesl zisk o 89 procent na 40,3 milionu korun po předloňských 366 milionech Kč. Čistý obrat firmy se v roce 2020 proti předchozímu roku snížil o 15,3 procenta na 6,8 miliardy Kč, uvedla firma ve výroční zprávě umístěné do Sbírky listin. Loňský rok podle ní výrazně poznamenala pandemie covid-19, kdy byly zavřené restaurace a podobné provozy.

Nový ředitelem společnosti se loni stal Dan Timotin. Ve funkci vystřídal Mariu Anargyrou-Nikolić, která převzala vedení společnosti v Řecku a na Kypru. Navzdory pandemii firma loni spustila výstavbu nového plně automatizovaného skladu ve výrobním areálu v pražských Kyjích, nahradí distribuční centrum v Praze - Horních Počernicích. Sklad měl stát podle dřívějších informací půl miliardy Kč.

Coca-Cola půdobí na českém trhu od roku 1991, na Slovensku od roku 1993. Společná operační jednotka, která vznikla před 11 lety, patří do skupiny Coca-Cola Hellenic operující v 28 zemích Evropy, Asie a Afriky. V minulém režimu nešlo o soukromou společnost, vyráběl ji národní podnik Fruta Brno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy