Zeman dělal kampaň za veřejné peníze, zjistil úřad. Hrad požadoval utajení zprávy

Jan Horák Lukáš Valášek Jan Horák, Lukáš Valášek
30. 8. 2021 8:01
Prezidentská kampaň Miloše Zemana obešla základní princip, jakým způsobem se má volební propagace financovat. Byla netransparentní. Zeman v ní také protizákonně nevykázal výjezdy do krajů za veřejné peníze. Plyne to z výsledků kontroly Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran, kterou Aktuálně.cz prostudovalo. Zeman pochybení odmítl a požadoval, aby instituce výsledky kontroly utajila.
Billboard Miloše Zemana před druhým kolem prezidentských voleb 2018
Billboard Miloše Zemana před druhým kolem prezidentských voleb 2018 | Foto: Jakub Plíhal

Bylo čtvrt na pět odpoledne 9. září 2017, když Miloš Zeman, dosluhující první mandát, spustil mítink v Zábřehu. Vystupoval jako kandidát na prezidenta pro dalších pět let. Akci uváděl moderátor Rádia Haná. Setkání s občany trvalo 40 minut, během nichž Zemanův tým rozdával jeho fotografie. Na portrétu byl vytištěný jeho podpis, na zadní straně státní znak, prezidentská standarta a kontakt na prezidentskou kancelář.

Obdobných výjezdů během kampaně uspořádal Zeman dvaadvacet, občanům se představil v Mostě, Žatci, Novém Jičíně nebo Českém Těšíně. Žádnou z těchto akcí nezahrnul do nákladů kampaně. Jak ovšem vyplývá z čerstvě ukončené kontroly výdajů na Zemanovu volební agitaci, regionální výpravy kampaní byly. Hlava státu tak porušila zákon o volbě prezidenta republiky. 

"Z videozáznamu i audiozáznamu z mítinku (v Zábřehu) je zřejmé, že setkání s občany nese oficiální prvky volební kampaně a že se akce konala s vědomím a za aktivní účasti kandidáta na funkci prezidenta republiky. Akce nebyla zahrnuta do zprávy a do volebního účetnictví. Účetnictví a zpráva byly v tomto bodě v rozporu se skutečností, respektive nezahrnovaly veškeré výdaje na volební kampaň," zní jedno z hlavních zjištění Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

Kontroloři: Zeman porušil zákon, ale má imunitu

Mítink v Zábřehu monitoroval jeden z členů úřadu Jan Outlý. Instituce vyhodnotila, že takovým způsobem probíhaly i ostatní Zemanovy cesty. Došla proto k jednoznačnému závěru. "Tím, že kontrolovaná osoba nezahrnula část výdajů za mítinky, kterých se zúčastnila v době volební kampaně, do celkových výdajů za volební kampaň a do zprávy, porušila zákon o volbě prezidenta." 

Povinností každého prezidentského kandidáta je po volbách odevzdat zprávu zahrnující veškeré náklady na kampaň. Doklad musí také ukazovat, jakým způsobem byly finanční prostředky vynaloženy. Právě tyto dvě ze základních povinností Zeman porušil. Trest za to ho však nečeká.

"Podle ustálené praxe i ústavy má prezident přestupkovou imunitu," vysvětlila Aktuálně.cz mluvčí úřadu Luisa Divišová. Pokud by Zemana nekryla prezidentská imunita, úřad by s ním zahájil přestupkové řízení. V něm by mu hrozila pokuta v celkové výši až 100 tisíc korun (původně jsme uvedli až 300 tisíc korun, ale v případě více přestupků se pokuty nesčítají, za nepřesnost se omlouváme, pozn. aut.).

Zemanovy "spanilé jízdy" se platily z rozpočtu krajů, kde se prezidentovy mítinky konaly. Prostřednictvím krajských kas za tuto část kampaně platila veřejnost. Kolik kampaň stála, ale není jasné. Aktuálně.cz se dotázalo mluvčího hlavy státu Jiřího Ovčáčka, jestli má o nich Kancelář prezidenta republiky přehled. "Takovou informací nedisponuji," odpověděl.

Zeman: Jen jsem vykonával povinnosti prezidenta

Zemanův tým se snažil úřad přesvědčit, že setkávání s občany jsou integrální součástí výkonu funkce prezidenta. Podle něj se výpravy do regionů v době kampaně nijak nelišily od těch v předchozím období. Argumentaci prezidentovi lidé završili tvrzením, podle něhož by prizmatem úřadu nemohl Zeman během volební kampaně vykonávat svou funkci.

Úřad v první řadě upozornil, že veřejní činitelé kandidující ve volbách se při užívání pravomocí zkrátka zčásti ocitají v režimu volební kampaně. Proto musí upravit své působení. "Veřejné vystupování je prezentace názorů, postojů či stanovisek daného činitele. Výjimkou z tohoto pravidla jsou oficiální projevy před veřejností (výročí, státní svátky), pronášené z titulu držitele veřejné funkce," stojí ve zprávě.

Kontrolní závěry vypracoval člen úřadu Tomáš Hudeček. Zemanovy námitky následně vypořádal Hudečkův nadřízený Jiří Navrátil. Právě Navrátil odrazil prezidentovy kritické podněty, podle nichž výjezdy neměly s předvolební kampaní nic společného. Z Navrátilova pohledu výpravy nebyly pouze agitací, ale rozhodně k ní během setkání s občany docházelo.

"V tomto smyslu lze ve vystoupeních kontrolované osoby (Miloše Zemana) nalézt řadu momentů, kde došlo například k příslibům kontrolované osoby s pomocí v konkrétních místních politikách, které tato identifikovala jako klíčové pro dané město. To, že bylo její vystoupení jako součást předvolební kampaně také vnímáno, dokazují (…) i některá úvodní slova na těchto besedách či dotazy a reakce publika na těchto setkáních."

Porušení zákona dokazuje i rozdávaný leták

Kromě nezapočtení regionálních návštěv do nákladů volební kampaně Zeman porušil zákon ještě ve dvou ohledech. Jednak neoznačil zmíněnou fotografii rozdávanou občanům jako prostředek agitace, měla uvádět název zadavatele i jejího zpracovatele. Snímkem nesoucím znaky prezidentského úřadu měl navíc proti soupeřům v kampani nepřijatelnou výhodu.

"Na základě této fotografie lze konstatovat, že vzhledem k podobě vyobrazení, textu na rubové straně a celkovému vzhledu mohla tato fotografie dodat vystupování kontrolované osoby punc oficiality, což je dle (…) nálezu Ústavního soudu (…), který rozhodoval v obdobné věci, ve volební kampani nepřípustné," píše se ve zprávě. 

Fotografie, kterou Miloš Zeman rozdával při svých cestách po Česku před volbami.
Fotografie, kterou Miloš Zeman rozdával při svých cestách po Česku před volbami. | Foto: Aktuálně.cz

Dalším prohřeškem je pozdě odevzdaná zpráva o financování kampaně a navazující účetnictví. Úřad je měl podle zákonných lhůt obdržet 30. dubna 2018. Zemanův tým doručil listiny o dva dny později. Proti této výtce se bránil tím, že legislativa ukládá zprávu "zaslat" ve zmíněný den, což splnili. Na poštu je odevzdali právě 30. dubna. Podle úřadu ji měl však Zeman poslat v předstihu, aby lhůtu dodržel.

"Žádám, abyste zprávu o kontrole nezveřejňovali"

Loni v listopadu Zeman - v době probíhající kontroly - na Hradě přijal přímo předsedu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Vojtěcha Weise. Co se za zavřenými dveřmi odehrávalo, není jasné. Podle Weise to ale nesouviselo s prověrkou Zemanových nákladů na propagaci a šlo o "zdvořilostní setkání". 

"To, že návštěva kolidovala s kontrolou kampaně pana prezidenta, nemělo žádnou souvislost. Já jsem se s panem prezidentem setkal v době, kdy jsem měl informace od kolegy Hudečka o tom, že kontrolní protokol kampaně má hotový a tím je kontrola kampaně hotová," uvedl Weis v rozhovoru pro Respekt.

To ale není úplně pravda. Miloš Zeman ještě letos v srpnu usiloval námitkami o to, aby část kontrolní zprávy Weisův úřad změnil. A zejména - aby výslednou kontrolní zprávu vůbec nezveřejňoval. Navzdory tomu, že to tak na svém webu instituce dělá u všech ostatních prověřovaných stran i kandidátů.

"Kontrolovaná osoba tímto kontrolní orgán vyzývá, aby se zdržel tohoto jednání minimálně ve vztahu k ní," žádal Zeman s tím, že zákon zveřejnění zprávy nezmiňuje. "Kontrolní orgán považuje za důležité upozorňovat na nedostatky a zranitelná místa existující legislativní úpravy, jejíž dodržování kontroluje a vymáhá," zamítavě reagoval člen úřadu Navrátil, podle něhož je vhled do financování kampaně veřejným zájmem.

Kontrolu spustil úřad loni v červenci, její hlavní část uzavřel letos 17. května. V druhé půli června úřad poslal výsledky prověrky Zemanovi. Prezidentův tým instituci odeslal námitky 14. července. Bez jediného dne o měsíc později jeho kritické podněty dohledový úřad zamítl.

"Úřad postupoval dle svého plánu kontrol a jisté zpoždění bylo zapříčiněno také tím, že úřad teprve fakticky vznikal. Řešily se volby do Poslanecké sněmovny, nastavovaly se procesy chodu úřadu a vedlo se množství správních řízení, týkajících se financování politických stran a hnutí," hájil pro Aktuálně.cz člen úřadu Tomáš Hudeček, proč s prověrkou Zemanovy kampaně začal více než dva roky po volbách.

Zemanovi dárci? Kdo dal miliony, se neví dodnes

Ani po ní však není jasné to nejzásadnější - kdo skutečně většinu kampaně, kterou Zeman vyčíslil na 22,7 milionu korun, zaplatil. A veřejnost tak s jistotou neví ani to, komu prezident může být za pomoc se získáním druhého mandátu zavázaný.

Zeman opakovaně tvrdil, že kampaň nedělá. Dary zaslané občany a firmami na jeho transparentní účet slíbil věnovat na dobročinné účely. A to také udělal - dle zprávy 2,3 milionu korun dostal Fond ohrožených dětí, jejž podporuje dlouhodobě, a dalšího téměř 2,3 milionu šlo do Nadačního fondu Ivany Zemanové. Revizorem fondu je kancléř Vratislav Mynář a ve správní radě sedí spolupracovník Zemanova poradce Martina Nejedlého Pavel Galuška.

Foto: ČTK

I když Zeman na kampaň nevyužil žádný ze zaslaných darů, přesto se v ulicích po celé republice objevily billboardy "Zeman znovu", ve schránkách voličů letáky s "příběhem" Miloše Zemana a média zaplnily inzeráty. Kampaň běžela i na sociálních sítích. Před druhým kolem se objevily také billboardy "Stop imigrantům a Drahošovi".

Úřad: Detailní financování není zřejmé

Náklady ve zmíněné výši 22,7 milionu platili prostředníci v podobě takzvaného hmotného plnění. Ti, kteří to dělali s vědomím prezidenta, podle zákona vlastní transparentní účetnictví vést nemusí. A také nevedli. Zásadní roli v tom hrál spolek Přátelé Miloše Zemana, který dodnes řídí šéf prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Spolek poskytl zboží a služby za 11,5 milionu.

Spolek ovšem jako přispěvatel už své koncové dárce a účetnictví podle zákona odhalit nemusí ani dohledovému úřadu. Zákonná pravidla tak Zeman obešel a původ peněz efektivně zastřel. Tak vyhodnotil nakládání s penězi v Zemanově volební agitaci i samotný dohledový úřad. 

"Tento styl vedení kampaně není zcela transparentní a volební kampaň není vedena tak, jak bylo zákonodárci při tvorbě zákona o volbě prezidenta předpokládáno. Hlavním důvodem je skutečnost, že v případě třetích osob, které nemají povinnost se u úřadu registrovat jako registrované třetí osoby, není z volební kampaně zřejmé její detailní financování," uvedl kontrolor Hudeček.

Úřad původ peněz kontrolovat nemůže

"Žádný způsob vedení volební kampaně není 'zcela transparentní', jak skrytě požaduje kontrolní orgán. Mělo-li by to tak být, museli by se všichni dárcové doslova svléknout finančně donaha a detailně na veřejnosti rozebrat své příjmy a výdaje včetně u podnikatelů tolik citlivých údajů jako například údajů o marži a ostatních režijních nákladech," ohradil se v komunikaci s úřadem Zeman. Naopak sám považuje za správné, aby dárci na kampaň měli v tomto ohledu jistou míru soukromí. 

"Úřad nemá zákonné oprávnění ověřovat původ peněz. Jediné, co může, je ověřovat identitu dárců a vymáhat její správné vykázání. Původ peněz, ve smyslu jejich legálnosti, může ověřovat Finanční analytický úřad nebo orgány činné v trestním řízení, ale pouze jako opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti," řekla k tomu mluvčí úřadu Divišová.

Prezidentův tým v této souvislosti marně žádal, aby se ve zprávě skryly personálie spolku Přátelé Miloše Zemana. Chtěl, aby úřad z nálezu vypustil informaci, že spolku předsedá vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář. Prezidentovi lidé se neúspěšně snažili přesvědčit, že "tato věta je v kontextu kontrolního zjištění zcela nadbytečná".

Spolek vedený kancléřem porušuje zákon

Veřejnost podrobnosti o hospodaření spolku, který zásadně pomohl Zemanovi ke zvolení, nevyčte ani z obchodního rejstříku. A to navzdory slibům prezidentova klíčového poradce. "Počkejte do května příštího roku, tam všechno najdete v daňovém přiznání," sliboval už v prosinci 2017 Martin Nejedlý.

V účetní závěrce zveřejněné nakonec až v prosinci 2018 však spolek uvedl, že dostal od dárců jen 6,3 milionu, a přímo jmenoval jen pětici údajných největších dárců, kteří dohromady poskytli tři miliony. Zbylé dary nemohou pocházet ani z minulých let, protože to byl spolek v minusu. 

Poté co posloužil Zemanovi k zastření původu peněz na kampaň, přestal spolek vyvíjet činnost. Zda zbytek peněz narychlo někteří dárci poslali až v roce 2018, není možné ověřit. Účetní závěrky za tento rok a roky 2019 a 2020 už spolek nezveřejnil, i když tím porušuje zákon a hrozí mu za to v krajním případě až zrušení soudem.

Organizace má dnes neexistující sídlo. V roce 2018 šéf Správy Pražského hradu Ivo Velíšek spolku za pět tisíc korun měsíčně pronajal třicetimetrovou část bytu v Klarově vile na Pražském hradě. Smlouvu přitom uzavřel se svým nadřízeným, protože správa hradu spadá pod prezidentskou kancelář vedenou také Mynářem. Nájem tam ale vypršel už téměř před dvěma lety.

"Smlouva skončila uplynutím 31. prosince 2019. Prostor aktuálně nikdo nevyužívá a v celém objektu bydlí pouze jeden zaměstnanec Kanceláře prezidenta republiky," řekl k tomu Aktuálně.cz mluvčí správy Jan Pastor. Mynář sliboval, že adresu změní. Spolek ji ale udává v obchodním rejstříku dodnes, také tímto podle zákona riskuje zrušení. Na dotazy Aktuálně.cz, proč spolek porušuje zákon, kancléř Mynář nereagoval.

Šest, devět nebo 11,5 milionu od spolku? 

Další informace o tom, kdo a jak kampaň před čtyřmi lety platil, Zeman a jeho spolupracovníci úřadu při kontrole nepředložili. Stále tak lze vycházet výhradně z neúplných informací, které uváděli už v roce 2018. Zeman v kampani donátory spolku původně odhalit ani nechtěl.

Nakonec den před druhým kolem prezidentských voleb v roce 2018 jejich údajný seznam přinesl do debaty se svým tehdejším protikandidátem Jiřím Drahošem. List papíru, který má Aktuálně.cz k dispozici, obsahuje jména celkem jedenadvaceti lidí a firem, kteří podle Zemana věnovali peníze na jeho podporu spolku Přátelé Miloše Zemana.

Papír s údajnými sponzory své kampaně, který Miloš Zeman předal v živém televizním vysílání těsně před druhým kolem prezidentské volby.
Papír s údajnými sponzory své kampaně, který Miloš Zeman předal v živém televizním vysílání těsně před druhým kolem prezidentské volby. | Foto: Aktuálně.cz

Je u nich rozepsáno v součtu 9,2 milionu korun. Tato částka však nesedí. Jak už bylo uvedeno, kontrolorům prezident vykázal, že za billboardy, administrativu, správu sociálních sítí či letáky zaplatil 11,5 milionu. Jde tedy o 2,3 milionu více, než v debatě s Drahošem uvedl jako dary.

Sponzorům tekly veřejné peníze od Hradu

Šéf prezidentské kanceláře Mynář navíc dodnes nevysvětlil zásadní nejasnosti ohledně dárců spolku Přátelé Miloše Zemana. Například podezření, že i další část kampaně nad rámec Zemanových cest do krajů pokryly veřejné peníze.

Podle seznamu například darovali na Zemanovu kampaň 900 tisíc Jiří Jestřáb a 800 tisíc Richard Tománek. Jejich brněnská advokátní kancelář předtím inkasovala miliony od Hradu. Získala dvakrát zakázky na právní služby pro venkovské sídlo prezidenta v Lánech v maximální výši, kterou není podle zákona nutné soutěžit - 1 999 999 korun. Celkem tedy téměř čtyři miliony.

Stejná advokátní kancelář následně dohlížela i na stamilionový tendr na zpevnění nádrže Klíčava v Lánské oboře, za jehož manipulaci dostal letos v květnu šéf Lesní správy Lány Miloš Balák trest tři roky vězení. Rozsudek zatím není pravomocný. Baláka do funkce dosadil kancléř Mynář bez výběrového řízení a odmítá ho odvolat.

Dárci Zemanovců: podíl na krácení daní i styky na Hradě

Dalším důležitým dárcem byla Strana práv občanů Zemanovci, provázaná s blízkými prezidenta. Nepeněžní plnění za více než 1,3 milionu podle výkazů poskytl subjekt, jenž měl sám finanční potíže. Strana měla pro Zemana zajišťovat výrobu a instalaci reklamních bannerů a plakátů na sloupy veřejného osvětlení, propagační předměty, administrativní podporu, využití kanceláře či dobrovolnickou práci.

I sponzoři Zemanovců vzbudili četná podezření. Více než polovina všech darů pro stranu v letech před Zemanovou kampaní pocházela od zaměstnanců provázané skupiny firem. Tyto společnosti z velké části ovládal Fabio Delco - právník spojovaný s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Mnohé pod italskými názvy před lety zřídil jediný Brňan. Pak z nich začaly plynout peníze i na Zemanovu kampaň.

Ještě než některé firmy stovky tisíc straně poslaly, podle detektivů stát o srovnatelné peníze připravily. Hospodářské noviny a Aktuálně.cz získaly svědectví bílých koňů, kteří dělali obchody se sponzory SPOZ. Transakce byly podle výpovědí z velké části jen fiktivní. Část donátorů strany byla i podle policie součástí pavučiny, která stát okradla na daních o desítky milionů.

A i tyto firmy získávají zakázky od Hradu. Až do konce Zemanova funkčního období je tak například rozhodnuto o nájemci lukrativního prostoru za katedrálou svatého Víta o Vánocích a Velikonocích. Hrad předloni za čtyři miliony korun pronajal 400 metrů čtverečních v nejnavštěvovanější české památce firmě, jejíž zaměstnanci v minulosti stovkami tisíc SPOZ sponzorovali.

Další dárci s vazbami na obchody Zemanových mužů

Inzerát zadaný podporovateli Miloše Zemana.
  • Inzerci v denním tisku za více než 4,1 milionu Zemanovi věnovala společnost Euro - Agency. Konkrétně dle svého tvrzení zaplatila inzeráty s fotkou Zemana a sloganem "Stop imigrantům a Drahošovi. Tato země je naše! Volte Zemana!". Jejím jednatelem je Miroslav Schön, také někdejší šéf hokejového klubu HC Mountfield, v němž seděl společně s nynějším šéfem Lesní správy Lány Milošem Balákem. Ten je nepravomocně odsouzen za to, že se pokoušel manipulacemi v sídle prezidenta připravit Hrad o desítky milionů.
  • Developer Jaroslav Třešňák zase přiznal, že financoval tisk a distribuci letáku "Životní příběh" za 3,3 milionu. Peníze vynaložil krátce potom, co prezident podpořil jeho miliardový projekt v Chorvatsku. Třešňákovi také později výrazně pomohl někdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) s jehož odvoláním prezident Miloš Zeman v roce 2019 dlouho otálel. Staněk nakonec poslední den ve funkci zrušil památkovou ochranu teplických Hadích lázní, které Třešňák chtěl přestavět. Navzdory opačnému stanovisku památkářů i expertů ministerstva kultury.
  • Tisk a výlep plakátů za 440 tisíc zaplatil lobbista Tomáš Hrdlička, někdejší "kmotr" ODS. Stejný muž dle mnoha indicií stál i za stranou SPD Tomia Okamury, která dodnes politiku a názory Miloše Zemana výrazně podporuje. V roce 2015 prezidentův kancléř Vratislav Mynář koupil za 5,5 milionu - dle expertů měla hodnotu až trojnásobnou - strašnickou vilu od advokáta Víta Širokého. Původně dům, v němž dnes kancléř bydlí, ale patřil Praze. Ta ho v roce 2005 prodala za 8,25 milionu podnikateli Radku Luňákovi - muži s vazbami na Hrdličku.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 16 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy