Vláda chce, aby přístup do živých kauz BIS dostal i šéf legislativy Miloše Zemana

Lukáš Valášek Jan Horák Lukáš Valášek, Jan Horák, Ondřej Kundra, Respekt
Aktualizováno 21. 5. 2021 8:40
Ministři Andreje Babiše chtějí před volbami dosadit členy orgánu s pravomocí nahlížet do živých operací tajných služeb. Pět let budou neodvolatelní. Dle zjištění Aktuálně.cz a Respektu je na seznamu i exministr zahraničí Cyril Svoboda, který slavil výročí propagandistické televize s Vladimírem Putinem. Mezi nominandy patří také Václav Pelikán, šéf legislativy Miloše Zemana, který na BIS útočí.
Foto: Aktuálně.cz

Loni v listopadu vyvolala výrazný odpor bezpečnostních expertů utajená žádost prezidenta Miloše Zemana směřovaná BIS. Jak na podzim upozornil Radiožurnál, Zeman kontrarozvědku žádal o jména ruských špionů i detaily živých operací BIS proti nim. Kontrarozvědka složitě hledala možnost, jak zákonnou povinnost vůči prezidentovi splnit a neohrozit přitom národní bezpečnost. 

Prezident dlouhodobě volá po zbavení funkce šéfa BIS Michala Koudelky. Službu, jež naposledy výrazně pomohla rozkrýt útok ruské vojenské rozvědky GRU ve Vrběticích, při němž zahynuli dva lidé, hanlivě označil jako "čučkaře". Jeho poradce Martin Nejedlý s ruským státem rozsáhle obchodoval. BIS přitom pod Koudelkovým vedením opakovaně upozorňuje na nepřátelské chování Ruska a Číny vůči Česku.

Vláda Andreje Babiše nyní připravuje možnost, díky níž by mohl mít Hrad prakticky on-line vysoce citlivé informace o živých operacích nejen BIS, ale i zbývajících tuzemských tajných služeb. Poslanecká sněmovna v roce 2018 přijala zákon, jenž zřídil orgán pro dohled nad tajnými službami s rozsáhlými pravomocemi. Dosud však nemá žádné členy.

Kandidáti na kontrolu tajných služeb

Jak ovšem zjistil deník Aktuálně.cz a týdeník Respekt, vláda Andreje Babiše je ještě před koncem volebního období bude chtít dosadit. Mezi nominandy je třeba šéf odboru legislativy a práva prezidentské kanceláře Václav Pelikán. Pelikán platí za loajálního úředníka, jeho přímým nadřízeným je kancléř Vratislav Mynář. Pelikán v minulosti Mynářovi posvěcoval tajení informací Hradu před veřejností. Sám Mynář před lety marně žádal o nejpřísnější bezpečnostní prověrku.

"Ptali se mě z ministerstva vnitra, jestli s nominací souhlasím. Řekl jsem, že ano. Jsem původně legislativec, s bezpečnostní problematikou jsem přicházel do styku z hlediska právního. Myslím si, že bych mohl pomoct," potvrdil Aktuálně.cz Pelikán. Podle svých slov o své nominaci s prezidentem ani kancléřem nemluvil. Předpokládá ale, že oba jeho nadřízení o ní vědí.

Pakliže by úředník Hradu před volbami v orgánu zasedl, nová vláda by to musela respektovat. Podle schváleného zákona jsou po dobu svého pětiletého funkčního období "kontroloři" zpravodajců neodvolatelní, zbavit funkce je nikdo nemůže. O místo mohou přijít jen z věcných důvodů, jako je ztráta bezpečnostní prověrky nebo pravomocné odsouzení za trestný čin.

Pravomoc nahlížet do živých operací

Dosud na tajné služby dohlížejí jen sněmovní komise složené z poslanců. Ty jsou ale odkázané pouze na informace od ředitele dané služby nebo jím pověřeného podřízeného. Do živých kauz vstupovat nemohou. Nový orgán má dosud netušenou pravomoc, smí kontrolovat probíhající akce tajných služeb a také to, zda jejich konkrétní příslušníci nepochybili.

Prezident Zeman se přitom dlouhodobě snaží dokázat pochybení přímo nejvyššího příslušníka BIS Michala Koudelky. Najal si na to někdejšího šéfa analytiky kontrarozvědky Jiřího Roma, kterého Koudelka v rámci reorganizace BIS přestal kvůli oslabení důvěry zvát na porady vedení.

Rom se po svém odchodu ze služby podílel na vypracování hanopisu, jenž měl doložit Koudelkovu údajnou neschopnost. Aktuálně.cz a Respekt ho už dříve získaly. Dvě strany analýzy však vedle obecných formulací obsahují nedoložená nařčení z toho, že BIS varuje před Ruskem bez důkazů. 

Reportéři Aktuálně.cz se premiéra Andreje Babiše (ANO) i mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka ptali, zda některé nominované na seznam zařadili na přání Hradu. Ani jeden z nich na dotaz nereagoval. Ministr vnitra Jan Hamáček Aktuálně.cz tvrdí, že se na nominaci Pelikána do vlivného postu nepodílel. Podle něj ho na seznam zařadil jeho náměstek Jiří Nováček, který je přitom sám mezi kandidáty.

Seznam celkem deseti lidí sestavil Úřad vlády, jenž k tomu oslovil resorty vnitra, zahraničí a obrany. Jak potvrdil mluvčí Úřadu vlády Vladimír Vořechovský, nominacemi se bude 26. května zabývat Bezpečnostní rada státu. Radu řídí premiér Andrej Babiš.

Po projednání na radě zamíří seznam k vládě, jež nominace potvrdí. Ve finále z nich pět členů vybere a schválí Poslanecká sněmovna. Aktuálně.cz zjistilo a ověřilo jména dalších pěti kandidátů. Jedním z nich je bývalý ministr vnitra či zahraničí Cyril Svoboda. V současnosti je jedním z premiérových poradců. Svoboda stejně jako Pelikán splňuje dva základní předpoklady pro funkci, má právnické vzdělání a prověrku na stupeň přísně tajné.

Na oslavě propagandy s Putinem

"Zabývám se bezpečnostní problematikou, jsem garant výuky bezpečnostních studií a splňuji podmínku bezpečnostní prověrky na stupeň přísně tajné," řekl Aktuálně.cz Svoboda. Kvůli nominaci ho před dvěma lety oslovil tehdejší náměstek ministerstva obrany Jakub Landovský (ČSSD), kvůli své kandidatuře Svoboda naposledy jednal před měsícem na Úřadu vlády s premiérem Babišem a ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO).

Svoboda měl přitom blízký kontakt s prominenty ruského režimu, jenž před týdnem společně s USA zahrnul Česko na seznam nepřátelských zemí. V prosinci 2015 se účastnil oslavy desátého výročí televize Russia Today, jež slouží jako propagandistické médium Putinovy administrativy. Z akce zveřejnil fotografii propagandistický web Sputnik, snímek zachytil Svobodu u jednoho stolu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem a jeho nejbližšími spolupracovníky.

Exministr zahraničí Cyril Svoboda na večeři k 10. výročí ruské propagandistické televize RT s Vladimírem Putinem a jeho spolupracovníky.
Exministr zahraničí Cyril Svoboda na večeři k 10. výročí ruské propagandistické televize RT s Vladimírem Putinem a jeho spolupracovníky. | Foto: sputnik.com

"Když jste na konferenci v Ruské federaci, přijde prezident státu a sedne si ke stolu, tak přece nevstanete a neřeknete, že tam nebudete sedět," sdělil Aktuálně.cz Svoboda. Podle svých slov neměl na výběr. "Nevím, proč mě tam posadili. Sedl jsem si tam podle vizitky. Prezident Putin něco pojedl, popil, vedl se small talk, potom měl vystoupení, sbalil se a odešel," vysvětluje exministr.

Večeři si na snímku užívali společně s někdejším poradcem Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michaelem Flynnem. Ten za proslov na zmíněné akci dostal téměř milion korun. Flynna později americké orgány obvinily kvůli tomu, že lhal FBI, jež vyšetřovala napojení Trumpa na Rusy při šetření ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016. Trump Flynna později omilostnil.

Svoboda na akci vzpomíná jako na "konferenci o terorismu", nicméně šlo o propagandistickou akci Russia Today. Dotazy na svou důvěryhodnost a vztah s Ruskem odráží tím, že má prověrku na stupeň přísně tajné. Podle svých slov ji přitom dostal až po zmíněné akci. Národní bezpečnostní úřad mu vydal i certifikát pro potřeby NATO.

Hamáčkovi blízcí spolupracovníci 

Když zákon o dozoru nad tajnými službami vstoupil v platnost, vládní politici mluvili o tom, že vyberou renomované nezávislé odborníky. Aktuálně.cz ověření kandidáti přitom ve výrazné většině reprezentují státní moc, ať jsou to ministerstva, nebo Pražský hrad. Ministerstvo vnitra Jana Hamáčka do orgánu navrhlo náměstka pro vnitřní bezpečnost Jiřího Nováčka a ředitele bezpečnostního odboru Josefa Veselého.

Dalším kandidátem je ředitel bezpečnostního odboru na ministerstvu zahraničí Hynek Pejcha. Na ministerstvu prošel několika odbory, působil i jako diplomat v zahraničí. Sloužil jako velvyslanec v Uzbekistánu, vystřídal také několik postů na české ambasádě v Moskvě. Dohromady v ruské metropoli sloužil jedenáct let. Kandidátem je podle informací Aktuálně.cz ještě ústavní právník Jan Kudrna.

Kdo může kontrolovat tajné služby?

Vláda má ze zákona Sněmovně předložit 10 kandidátů. Aktuálně.cz zná jména 6 z nich. 

  • bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda
  • vedoucí odboru legislativy a práva KPR Václav Pelikán
  • vedoucí bezpečnostního odboru MZV Hynek Pejcha
  • náměstek pro vnitřní bezpečnost a vzdělávání MV Jiří Nováček
  • ředitel bezpečnostního odboru MV Josef Veselý
  • ústavní právník Jan Kudrna

Poslanci z nich vyberou 5 finálních členů orgánu. Ti mají pětileté funkční období a jsou takřka neodvolatelní. Za svou činnost pobírají ze zákona čtvrtinu platu soudce - tedy asi 25 tisíc korun.

Požadavky pro jejich výběr jsou poměrně úzce vymezené - člen musí mít vysokoškolské právní vzdělání, bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné a poslední tři roky nepůsobit v žádné bezpečnostní složce.

Experti se shodují, že nezávislá kontrola činnosti tajných služeb nad rámec parlamentních komisí je namístě. V Česku operuje Bezpečnostní informační služba coby kontrarozvědka, v zahraničí chrání zájmy země Úřad pro zahraniční styky a informace a oběma směry působí Vojenské zpravodajství.

"Parlamentní kontrola je velmi formální, není faktická. Ale tento orgán by skutečně prováděl faktickou kontrolu. A je to v pořádku, taková kontrola zpravodajských služeb je namístě, ve světě tyto modely existují," popsal Aktuálně.cz účel dohledu bývalý náměstek rozvědky Jan Paďourek. Smyslem kontroly je doložit, zda tajné služby při své činnosti dodržují zákon nebo zda nelegálně zasáhly do práv občanů.

Expert: Zvláštní pojetí nezávislosti

Záleží ale na tom, kdo přesně bude dohled provádět. Seznam jmen získaný Aktuálně.cz a Respektem podle odborníků původní myšlence zákona příliš neodpovídá. "Měli to být typově bývali šéfové zpravodajských služeb, soudci Ústavního soudu nebo diplomaté, lidé bez potřeby se zavděčit, se slovem, jež platí silou osobní autority," komentoval problém Facebooku ústavní právník Jan Kysela.

Místo toho jsou mezi nominovanými premiérův poradce Cyril Svoboda, úředníci ministerstva vnitra a zahraničí či kanceláře prezidenta. "Toto je velmi zvláštní pojetí nezávislosti: nejlepší jsou vysocí státní úředníci a poradci premiérů současných i bývalých. V tomto ohledu je docela dobře slučitelné s nezávislostí státního zastupitelství, kdyby na ministerstvu spravedlnosti zřídili odbor dozoru živých kauz," srovnává Kysela.

Nominované kritizuje i vedoucí analytik protikorupční organizace Transparency International Milan Eibl.

Nový zákon praví, že požadované informace může ředitel zpravodajců kontrolorům odepřít ve chvíli, pokud by ohrozil probíhající operaci. Takové odmítnutí ale musí podepsat premiér. Šéf dané služby ovšem smí automaticky dohled zarazit tehdy, pokud by se odhalila totožnost operativců, spolupracovníků služby nebo lidí v důležitém zájmu zpravodajců.

Prezident Miloš Zeman a Rusko

  • Miloš Zeman se pravidelně setkával s někdejší vlivnou spojkou na "Putinův vnitřní kruh" - bývalým šéfem ruských státních železnic a exdůstojníkem KGB Vladimirem Jakuninem. Blízkého Putinova důvěrníka americká vláda v roce 2014 zařadila na sankční seznam kvůli ruské anexi Krymu. Jakunin organizoval každoroční konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos. Zeman za sankcionovaným Jakuninem jezdil v roli prominentního řečníka. Nejprve ještě jako důchodce z Vysočiny a později v roce 2014 či 2016 již v pozici českého prezidenta.
  • V říjnu 2017 na Parlamentním shromáždění Rady Evropy označil Zeman anexi Krymu za "fait accompli" čili hotovou věc. Ukrajina by si prý měla s Moskvou vyjednat finanční kompenzace. Zeman tím vyvolal mezinárodní diplomatický incident.
  • V roce 2018 prezident Zeman prohlásil, že se v Česku vyráběla nervově paralytická látka novičok. Ruská propaganda to obratem využila k tomu, aby zpochybnila, že Moskva stojí za otravou dvojitého agent Sergeje Skripala ve Velké Británii. BIS Zemanovy informace vyvrátila. Tím vznikl otevřený spor prezidenta s kontrarozvědkou vlastního státu, kterou později označil za "čučkaře". Stanovisko BIS ale potvrdil premiér Andrej Babiš.
  • Zeman dlouhodobě lobbuje za to, aby strategickou dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany minimálně za 200 miliard korun prováděl ruský Rosatom. Navzdory tajným službám, které proti tomu varují a označují to za závažné bezpečnostní riziko.
  • Zemanovým poradcem je Martin Nejedlý. Radí mu na dobré slovo, beze smlouvy. Nejedlý v Rusku žil deset let. Co přesně tam dělal, dosud není jasné. S Ruskem je spjato Nejedlého dřívější soukromé podnikání v Česku. Do jeho zadlužené firmy dle zprávy o likvidaci poslal ruský gigant Lukoil kolem 180 milionů korun.
  • Krátce potom, co premiér Andrej Babiš překvapivě loni na konci roku prohlásil, že chce jaderný tendr odsunout, Nejedlý odcestoval jednat do Ruska s blízkým poradcem Vladimíra Putina. Tvrdil ale, že jádra se cesta netýkala.
  • V roce 2021 Zeman nahrál ruské propagandě opět. Zatímco vládní činitelé vystoupili s oznámením, že ve Vrběticích odpálili muniční sklad agenti ruské rozvědky GRU, Zeman případ zamlžil. Po týdnu mlčení v nedělním projevu mimo jiné uvedl, že neexistují důkazy, podle nichž by ruští agenti byli ve vrbětickém muničním skladu. Podle Zemana jsou dvě vyšetřovací verze a je třeba prověřit i variantu, podle níž výbuch nastal v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem. Ministr vnitra Jan Hamáček sdělení prezidenta o dvou vyšetřovacích verzích dementoval. Převzala ho ale ruská propaganda.
 

Právě se děje

před 38 minutami

Krupobití a bouřky zasáhly Jihomoravský kraj. Dálnice D2 je neprůjezdná kvůli pádu vedení

Bouřky a krupobití zasáhly večer Jihomoravský kraj, především Břeclavsko. Kvůli spadlým drátům elektrického vedení je v obou směrech neprůjezdná dálnice D2 v okolí Břeclavi. O neprůjezdné dálnici informoval mluvčí policie David Chaloupka. Hasiči zatím mají 30 výjezdů, řeší utržené střechy i spadlé stromy. Řekl to mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Chaloupka zatím nemá informace, že by fungoval na dálnici odklon nebo jak velká je kolona. "Stalo se to před chvílí," poznamenal mluvčí. Podle něj má policie nahlášených v souvislosti s počasím více událostí, mezi které patří dům bez střechy, spadený strom na auto, ale taky plechová garáž, která uletěla.

Případy řeší i hasiči. "Máme tam ulítlou střechu, spadenou stěnu v kuchyni, spadené dráty elektrického vedení, ale také okna rozbitá kroupami," řekl Mikoška.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Britský operátor EE znovu zavede roamingový poplatek za volání v Evropě

Britský mobilní operátor EE od příštího roku znovu zavede roamingový příplatek za telefonování v jiných evropských zemích. Firma vlastněná britskou telekomunikační společností BT to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Dříve přitom stejně jako ostatní britští operátoři tvrdila, že se po brexitu k takovému kroku nechystá, připomněla agentura AP. Zrušení roamingu v červnu 2017 ušetřilo britským turistům a jiným cestovatelům miliony liber na poplatcích za používání chytrých telefonů v evropském zahraničí.

EE uvedla, že poplatek budou muset od ledna 2022 platit zákazníci, kteří se zaregistrují po 7. červenci. Za volání, posílání textových zpráv a využívaní dat ve 47 evropských zemích s výjimkou Irska jim firma bude denně účtovat dvě libry (necelých 60 Kč). Svůj záměr společnost odůvodnila tím, že tak chce "podpořit investice" v Británii.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Biden se dohodl se senátory, investice do infrastruktury dosáhnou 600 miliard dolarů

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek po mnoha týdnech jednání mezi Bílým domem a Kongresem ohlásil dosažení dohody ohledně investic do infrastruktury. Podle deníku The New York Times a agentury AP se zřejmě přiklonil k plánu od skupiny složené z demokratických i republikánských senátorů, který počítá s novými výdaji ve výši skoro 600 miliard dolarů (skoro 13 bilionů Kč).

"Máme dohodu," prohlásil prezident při netradičním vystoupení na příjezdové cestě Bílého domu v doprovodu několika senátorů, s nimiž předtím jednal. Mnoho detailů zatím není k dispozici. Na twitteru Biden uvedl, že nový infrastrukturní plán "vytvoří miliony amerických pracovních míst". Ohlášený balíček je zřejmě výrazně menší oproti plánu s investicemi a daňovými úlevami v celkovém objemu 2,3 bilionu dolarů, s nímž Biden přišel na konci března.

Zdroj: ČTK
Další zprávy