Únik dat ze Šanghaje odhalil systém sledování Ujgurů i cizinců komunistickou vládou

Lukáš Valášek Lukáš Valášek
1. 4. 2021 6:30
Aktuálně.cz ve spolupráci s australskou bezpečnostní firmou Internet 2.0 analyzovalo únik databází čínských bezpečnostních složek v Šanghaji. Poskytuje podrobný vhled do systému elektronického dohledu čínské komunistické strany nad disidenty a ujgurskou menšinou. Čínská vláda ale na svém území v reálném čase sleduje i zahraniční diplomaty či vědce. A udržuje o nich detailní záznamy.
Ujguři, kteří utekli do Turecka, protestují v Istanbulu proti tomu, jak s nimi zachází čínský režim
Ujguři, kteří utekli do Turecka, protestují v Istanbulu proti tomu, jak s nimi zachází čínský režim | Foto: Reuters

Jakmile cizinec v Šanghaji vstoupí na území Číny, jeho jméno, tvář, datum narození či povolání se okamžitě dostávají do imigrační databáze. Ta je ale jen malou součástí masivního systému sedmadvacetimilionového města napojeného na bezpečnostní kamery. Ten dokáže v reálném čase sledovat a evidovat pohyb po území každého, koho komunistická vláda vyhodnotí jako hrozbu. Nebo osobu hodnou jejího zájmu.

Jména zahraničních diplomatů nebo západních technologických podnikatelů se v něm mísí s občany Číny. Převahu mezi těmi "označenými" ke sledování přitom mají Ujguři, tedy zástupci menšiny, na níž se Čína podle USA, Kanady či Nizozemska dopouští genocidy.

Plyne to z úniku části databáze obsahující více než 1,1 milionu záznamů, kterou spravuje šanghajský Úřad pro veřejnou bezpečnost, tedy místní policie. Soupis poskytuje ojediněle detailní vhled do technologií, které komunistická vláda v Číně používá ke sledování lidí.

Aktuálně.cz únik dat analyzovalo ve spolupráci s experty z australské bezpečnostní firmy Internet 2.0. Ti zjistili, že propojuje data získaná automatickým rozpoznáváním obličejů či registrační značky vozidla a sledováním pohybu lidí prostřednictvím kamer. Rovněž ale čerpá a propojuje informace z trestních rejstříků, imigrační databáze, seznamů zakazujících lidem přístup k internetu nebo do dopravních prostředků a informace shromážděné o důležitých firmách.

Česko má v Šanghaji generální konzulát. Loni město pozastavilo oficiální styky s Prahou v reakci na to, že pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) podepsal partnerskou smlouvu s tchajwanskou metropolí Tchaj-pej. 

Australští technologičtí odborníci byli robustností šanghajského systému překvapeni. "Informace uchovávané v databázi byly detailnější, než jsme kdy dříve viděli. Závisí na ještě o mnoho větších systémech, které jsou svým rozsahem i záběrem výrazně pokročilejší než ty provozované v demokratických státech," uvádějí zakladatelé firmy Internet 2.0 Robert Potter a David Robinson.

Čínské úřady si mohou například propojit občany, kteří navštíví "nevhodné" webové stránky se seznamem zaměstnanců firem, kteří mají přístup k surovinám použitelným k výrobě výbušnin. Takových společností je dle databáze 976 a čtvrtina má zahraniční vlastníky - americkou 3M, německý Bayer či japonskou Mitsubishi.

"Nevhodný" klik na internetu může vést ke sledování

Ze získaných dat plyne, že na seznam sledovaných se jednotlivec může podle důvodů obsažených v databázi dostat právě třeba i jen návštěvou webové stránky, kterou čínská vláda považuje za nevhodnou.

U cizinců zase vláda vychází z údajů, které získá při jejich vstupu do země. Část databáze, kterou experti získali, obsahuje fotografie či čísla pasů více než 5 tisíc cizinců, které úřady označily za zajímavé při jejich cestách do Šanghaje. Na seznamu monitorovaných osob australští odborníci nalezli i bývalé důstojníky australských tajných služeb, studenty, vládní zaměstnance či vývojáře pokročilých technologií. Ale také jejich děti.

Aktuálně.cz také zná jména šesti Čechů, která jsou uvedena v uniklém zlomku databáze. Do Šanghaje za obchodem či turismem přicestovali v letech 2018 až 2020. 

Redakce už na základě jiného úniku upozornila, že podobně firma napojená na čínské bezpečnostní složky shromažďovala veřejné osobní údaje z internetu či médií o stovkách lidí po celém světě i přímo v Česku. Dle ředitele kontrarozvědky BIS Michala Koudelky takové údaje mohou sloužit k dalšímu přesnějšímu cílení zpravodajských operací a náborů agentů.

Nynější únik z operací bezpečnostního aparátu v Číně rovněž poskytl malý vhled do rozsáhlé kamerové sítě, pomocí níž dovedou čínské úřady monitorovat v reálném čase pohyb lidí. Dostupná část dat ukazuje umístění kamer napojených na automatické rozpoznávání obličejů a čtečky poznávacích značek, které v Šanghajském přístavu spravují místní bezpečnostní složky. A jejich databáze je plná informací o pohybu konkrétních lidí a automobilů v oblasti, které jsou přiřazeny k času a místu.

Rozmístění kamer v přístavu šestadvacetimilionové metropole Šanghaj a jejím okolí.
Rozmístění kamer v přístavu šestadvacetimilionové metropole Šanghaj a jejím okolí. | Foto: Internet 2.0

V případě kriminálních databází experti zhodnotili, že obsahují záznamy, které kvůli ochraně veřejnosti u zločinců evidují i západní země. Ale také záznamy o nevhodných politických názorech. Mezi přečiny v dostupném seznamu zhruba 10 tisíc lidí jsou vedle znásilnění, drog nebo žhářství uvedeny třeba případy "shromažďování za účelem narušení veřejného pořádku" nebo "za účelem útoku na veřejnou instituci" či notoričtí "petenti". Často také terorismus, který Čína připisuje ujgurské menšině. Úřady také evidují osoby, které v minulosti měly duševní problémy, nebo užívali drogy.

Druhá napojená databáze zase eviduje ty, u nichž zodpovědní pracovníci zaznamenali "nevhodné chování" ve veřejné dopravě.

Únik ale obsahuje i osobní údaje tisíců policejních informátorů a stěžovatelů, kteří od roku 2018 kontaktovali šanghajskou policii. V seznamech jsou i jejich jména, adresy a telefonní čísla.

Celá sada uniklých dat rovněž dokazuje, jak silně je stát zaměřený na podrobné sledování menšiny. "Drtivá většina těch, kteří se dle databáze stávají cílem dohledu a vyšetřování, patří mezi etnické menšiny, často Ujgury," uvádějí IT experti. Na seznamu, který monitoruje z pohledu vlády rizikové uživatele internetu, tato národnost tvoří 93 procent. Ujguři jsou zároveň mnohdy označeni za teroristy. 

93 procent uživatelů internetu, kteří se u šanghajské policie ocitli na seznamu monitorovaných, jsou Ujguři.
93 procent uživatelů internetu, kteří se u šanghajské policie ocitli na seznamu monitorovaných, jsou Ujguři. | Foto: Internet 2.0

V uniklé části dat je celkově evidováno na 25 tisíc "zájmových osob", které v Číně čelí monitorování. Na seznamu podezřelých teroristů je více než 400 ujgurských dětí, některé i pětileté.

Australská televizní stanice ABC několik ze sledovaných Ujgurů dohledala. Kvůli jejich bezpečnosti jejich identitu nezveřejnila. Reportéři mluvili s dvěma podnikateli, kteří byly vězněni v táborech v Sin-ťiangu a později se svými rodinami prchli do Turecka.

Jeden z mužů věří, že se na seznamu sledovaných ocitl, když se se svou rodinou vydal na výlet do šanghajského Disneylandu při cestě do nedalekého města Chang-čou. Členové veřejné bezpečnosti v Chang-čou ho tehdy vyslýchali a prohledávali mu hotelový pokoj. "Policie mi řekla, že pobyt v Chang-čou není povolený žádným Ujgurům, protože se ve městě koná důležitá událost národního významu," řekl muž novinářům.

Po návratu do Sin-ťiangu ho čínské úřady měsíc drželi v detenčním centru. A to jen ve spodním prádle ve studené a přeplněné cele.

Druhý z mužů ze šanghajského seznamu strávil bez oficiálního obvinění v cele v Sin-ťiangu deset měsíců. 

Odborníci: Jde o digitální apartheid

Odborníci upozorňují, že právě na detailním sledování obyvatelstva za pomoci moderních technologií čínská komunistická strana v posledních letech staví svůj vliv. A zaměřuje se přitom speciálně na menšinu Ujgurů.

"Jedním z nejvíce znepokojivých aspektů je, že systémy automatizovaného dohledu se ve svých technických specifikacích i praktické aplikaci výslovně zaměřují na etnické menšiny, což ve svých důsledcích vede k jakémusi digitálnímu apartheidu, v současnosti namířenému hlavně proti turkickým minoritám," konstatoval Martin Hála, sinolog a ředitel projektu Sinopsis, který Čínu zkoumá.

Deník Washington Post například loni informoval, že čínský technologický obr Huawei testoval systém rozpoznávání tváří, který automaticky upozorní autority, když kamera snímá člena ujgurské menšiny. Experti předpokládají, že obnažený šanghajský sledovací systém je jen částí obří mašinérie, kterou komunistická strana buduje po celé Číně a jednotlivá města se do ní zapojují.

"Aplikace automatizovaných digitálních systémů pro efektivnější kontrolu obyvatelstva je jednou z hlavních inovací leninského systému v Čínské lidové republice. Na rozdíl od demokratických zemí není Komunistická strana Číny vázána ve svých ambicích ohledy na postoje a nálady občanů: může realizovat, cokoliv je technicky proveditelné. Co je pro nás futuristická dystopie, představuje pro vedení strany naopak naplnění leninského ideálu automatizované společenské kontroly," dodává obecně Hála.

Že se v Číně odehrává genocida Ujgurů, postupně uznávají západní země. V únoru usnesení, které to konstatuje, jednohlasně schválil kanadský parlament. Předtím stejným výrazem popsaly postup proti Ujgurům Spojené státy, za což si tehdejší viceprezident Mike Pompeo a dalších 26 lidí vysloužili sankce ze strany Číny. Jako první evropská země následovalo s prohlášením o genocidě Ujgurů Nizozemsko.

Čína jakákoliv obvinění odmítá. A ostře napadá například německého antropologa Adriana Zenze, který se ujgurské menšině žijící v Sin-ťiangu věnuje už několik let. Odhalil například, jak velké převýchovné tábory ve skutečnosti jsou, že v nich čínská vláda drží až milion lidí nebo že uvězněné ženy jsou vystaveny sexuálnímu násilí. Přinesl i důkazy o nucené práci Ujgurů. 

Zenz nyní v Číně čelí žalobě za pomluvu o nucené práci Ujgurů, která vedla k zákazu dovozu zboží do Spojených států. Žalobu podalo počátkem března několik sinťiangských podniků a následně se za ni postavilo i čínské ministerstvo zahraničí. "Mnoho firem a obyvatel Sin-ťiangu utrpělo velké ztráty poté, co se objevily ničím nepodložené Zenzovy pomluvy o 'nucené práci'," uvádí Čao Li-ťien, mluvčí čínského ministerstva zahraničí. "Hnusí se jim a pohrdají takovými zlomyslnými činy," doplnil.

Čína se mstí za upozorňování na genocidu sankcemi

Před týdnem poprvé za poslední tři desetiletí potrestala porušování lidských práv v Číně Evropská unie. Ministři zahraničí členských zemí schválili společně s USA, Velkou Británií a Kanadou přijetí sankcí vůči činitelům odpovědným za zacházení s menšinovými Ujgury. Čínská vláda opět reagovala uvalením vlastních sankcí na některé členy europarlamentu. Vyhrocení vzájemných vztahů přitom přichází v době, kdy by europoslanci měli jednat o ratifikaci investiční dohody mezi EU a Čínou, kterou těsně před svým koncem dojednalo německé předsednictví. 

Mezitím záležitost řeší i český parlament. Zahraniční výbor sněmovny vládu Andreje Babiše (ANO) na svém březnovém zasedání vyzval, aby "vyjádřila jasné a principiální stanovisko k hrubému porušování lidských práv v Sin-ťiangu". Jednat o tom v dubnu plánuje i zahraniční výbor Senátu.

"Místo toho, aby nyní pozvala delegaci EU, aby na místě vyvrátila informace o 'převýchově' Ujgurů v lágrech, rozbitých rodinách či mučení, začíná sankcionovat každého, kdo o tom mluví," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda výboru Pavel Fischer. 

Některé západní módní značky v reakci na důkazy o genocidě oznámily, že nebudou používat bavlnu z provincie Sin-ťiang, která je podle nich pěstována za pomoci otrocké práce. Číňané v reakci na to bojkotují obchody švédského prodejce oděvů H&M nebo na sociální sítě natáčejí videa, jak pálí své tenisky americké značky Nike.

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci sinolog Ondřej Klimeš. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 19 minutami

Prezident Zeman podepsal zákon posilující pravomoci ČNB při řešení krizí

Česká národní banka získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Počítá s tím vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Protiprávně sterilizované ženy získají možnost odškodnění

Ženy, které byly protiprávně sterilizovány v letech 1966 až 2012, získají zákonnou možnost odškodnění. Pokud nárok na něj prokážou, dostanou 300 000 korun. Zákon v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Oznámil to jeho mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Právo bránit se zbraní bude ústavně zakotveno, Zeman změnu podepsal

Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude v Česku ústavně zakotveno. Prezident Miloš Zeman v úterý podepsal toto doplnění Listiny základních práv a svobod, které nabude účinnosti 1. září, informoval mluvčí hlavy státu.

Úprava je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci EU. Listina základních práv a svobod bude nově obsahovat výslovné ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon".

Ústavní změna podle předkladatelů zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. Posílí také pozici Česka při projednávání dalších unijních regulací.

Odpůrci doplnění listiny zejména z řad lidovců nebo Pirátů pokládali úpravu za nadbytečnou s ohledem na již platné ústavní právo na život a zákonná pravidla. Obávali se také, že změna povede k ozbrojování obyvatelstva. Zastánci změny naopak argumentovali tím, že nucené odzbrojování nezajistí větší bezpečnost.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Čtyřiadvacetiletý muž zemřel po potyčce se strážníky, případ vyšetřují kriminalisté

Kriminalisté vyšetřují úmrtí čtyřiadvacetiletého muže po potyčce a následném zásahu strážníků v Březnici na Příbramsku. Mladík upadl do bezvědomí a později v nemocnici zemřel. Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z usmrcení z nedbalosti, řekla mluvčí středočeské policie Vlasta Suchánková.

Událost se stala v noci na neděli kolem 2:00. Po potyčce mezi čtyřmi lidmi a následném zákroku strážníků upadl jeden z účastníků konfliktu do bezvědomí. Záchranáři ho odvezli do nemocnice v Praze, kde muž v pondělí zemřel.

"Zjišťujeme podíl jednotlivých osob na incidentu, na okolnostech i na následku," uvedla Suchánková. Zkoumat by se měla i role strážníků, kteří při zásahu použili slzotvorný prostředek. "Vzhledem k tomu, že tam byli přítomni, tak musíme zjistit i okolnosti, které se týkají následného zásahu," dodala mluvčí.

Kriminalisté se případem nejdříve zabývali pro podezření z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Vzhledem k tomu, že mladík zemřel, věc překvalifikovali na podezření z usmrcení z nedbalosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy